Univerzita Karlova v Praze

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav informačních studií a knihovnictví Studijní program: informační studia a knihovnictví Studijní obor: informační studia a knihovnictví Věra Vondrášková Koncepce Kooperativního systému knihoven v resortu Ministerstva zemědělství ČR Diplomová práce Praha 2008-04-15

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Eva Bratková Oponent diplomové práce: Datum obhajoby: Hodnocení:

[2 strany Zadání DP]

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze, 1. dubna 2008.. podpis studenta

VONDRÁŠKOVÁ, Věra. Koncepce Kooperativního systému knihoven v resortu Ministerstva zemědělství ČR [Conception of a Cooperative System of Libraries in the Department of Agriculture of the Czech Republic]. Praha, 2008-04-15. 98 s., 42 s. příl. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Eva Bratková. Abstrakt Účelem této práce je poskytnout ucelený pohled na současný stav knihovnictví v resortu Ministerstva zemědělství ČR (dále jen MZe) a navrhnout jeho možná zlepšení. Tento účel je realizován skrze analýzu současného stavu knihovnictví v resortu MZe a návrh Koncepce kooperativního systému knihoven v resortu MZe, které jsem jako členka týmu realizovala na svém mateřském pracovišti v Zemědělské a potravinářské knihovně Ústavu zemědělských a potravinářských informací, dle zadání MZe. Stručné první dvě kapitoly této práce se zabývají východisky a cíly zmíněné koncepce podle zadání MZe a přípravou této koncepce. Jádro práce tvoří třetí kapitola, jejímž obsahem je podrobná analýza současného stavu knihoven a informačních středisek resortu MZe. Tato část byla zpracována na základě rozsáhlého dotazníkového šetření, které proběhlo v letních měsících roku 2007 v dotčených institucích. Závěry výše zmíněné analýzy jsou prezentovány formou analýzy SWOT, která tvoří čtvrtou kapitolu této práce. Následuje návrh souboru opatření, který by mohl současný stav knihoven a informačních středisek resortu MZe zlepšit. V šesté kapitole je uveden souhrn finančních, personálních a dalších prostředků nutných k implementaci navrhované koncepce. To, že knihovny a informační střediska v resortu MZe trpí nedostatkem peněz je více než jasné, ale ne všechny zjištěné nedostatky vyžadují velké finanční injekce. Zapotřebí jé též dobrá vůle, nadšení a kreativita. Dlouhodobé zanedbávání knihovnicko-informačních činností v resortu MZe by se mohlo v brzké době neblaze promítnout do výzkumu aplikovaném v celém zemědělském oboru a zaostáváním ČR na tomto poli. [Autorský abstrakt]. Klíčová slova analýza, dotazníkové šetření, Koncepce KSK, koncepce rozvoje knihoven, kooperativní systém knihoven, Ministerstvo zemědělství ČR, resortní informační středisko, rozvoj knihoven, specializované knihovny, ÚZPI, zemědělské knihovny, zemědělský výzkum, ZPK

Obsah Seznam použitých zkratek...4 Předmluva...7 1. Východiska Koncepce kooperativního systému knihoven v resortu Ministerstva zemědělství ČR...10 1.1 Preambule... 10 1.2 Knihovny a informační střediska v resortu Ministerstva zemědělství ČR... 10 1.3 Cíle Koncepce KSK... 11 1.4 Faktory ovlivňující Koncepci KSK... 13 1.4.1 Vnější vlivy... 13 1.4.2 Vnitřní vlivy... 13 1.4.3 Legislativní prostředí... 14 1.4.4 Požadavky uživatelů/zpětná vazba od uživatelů... 14 1.4.5 Problémové oblasti/shrnutí... 14 2. Příprava Koncepce KSK...15 2.1 Přípravná etapa... 15 2.2 Příprava analýzy současného stavu... 16 2.2.1 Vytváření dotazníku... 16 2.2.2 Sběr dat... 18 2.2.3 Vyhodnocování získaných dat... 19 2.2.4 Pracovní tým... 22 3. Analýza současného stavu výsledky dotazníkového šetření v RIS resortu MZe...23 3.1 Postavení RIS Formování knihovního a informačního systému... 23 3.1.1 Postavení knihovny... 23 3.1.2 Právní normy v knihovnách... 26 3.1.3 Metody řízení... 30 3.1.4 Finanční prostředky... 30 3.1.5 Kooperace... 32 3.2 Informační zdroje a dokumenty... 35 3.2.1 Knihovní fond... 35 3.2.2 Databáze... 39 3.2.3 Evidence zdrojů nakupovaných mimo akviziční proces v knihovně... 40 3.2.4 Informační zdroje finance... 41 1

3.3 Zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů... 42 3.4 Ochrana fondů a zpřístupnění, revize... 48 3.4.1 Skladování dokumentů... 48 3.4.2 Revize... 52 3.4.3 Historický fond... 53 3.4.4 Digitalizace... 54 3.5 Uživatelé a jim poskytované služby, PR... 54 3.5.1 Uživatelé... 54 3.5.2 Služby... 56 3.5.3 Public relations... 57 3.6 Technické prostředky a knihovnické informační systémy... 59 3.7 Rozvoj lidských zdrojů... 62 3.8 Vydavatelská a publikační činnost... 64 3.9 Názory knihoven na změny... 66 4. Analýza SWOT...68 4.1 Silné stránky... 68 4.2 Slabé stránky... 69 4.3 Příležitosti... 71 4.4 Hrozby... 72 5. Návrh cílového stavu a soubor opatření v jednotlivých oblastech Koncepce KSK....74 5.1 Uživatelé a jim poskytované služby, PR... 74 5.1.1 Cílový stav v oblasti uživatelé a jim poskytované služby, PR... 74 5.1.2 ávrh opatření v oblasti uživatelé a jim poskytované služby, PR... 74 5.2 Informační zdroje a dokumenty... 75 5.2.1 Cílový stav v oblasti Informační zdroje a dokumenty... 75 5.2.2 ávrh opatření v oblasti Informační zdroje a dokumenty... 75 5.3 Vydavatelská a publikační činnost institucí... 76 5.3.1 Cílový stav v oblasti Vydavatelská a publikační činnost institucí... 76 5.3.2 ávrh opatření v oblasti Vydavatelská a publikační činnost institucí... 76 5.4 Zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů... 77 5.4.1 Cílový stav v oblasti Zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů... 77 5.4.2 ávrh opatření v oblasti Zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů..... 77 5.5 Ochrana fondů a zpřístupnění, revize... 78 2

5.5.1 Cílový stav v oblasti Ochrana fondů a zpřístupnění, revize... 78 5.5.2 ávrh opatření v oblasti Ochrana fondů a zpřístupnění, revize... 78 5.6 Technické prostředky a knihovnické IS... 78 5.6.1 Cílový stav v oblasti Technické prostředky a knihovnické IS... 78 5.6.2 ávrh opatření v oblasti Technické prostředky a knihovnické IS... 78 5.7 Rozvoj lidských zdrojů... 79 5.7.1 Cílový stav v oblasti Rozvoj lidských zdrojů... 79 5.7.2 ávrh opatření v oblasti Rozvoj lidských zdrojů... 80 5.8 Postavení resortních informačních středisek formování resortního knihovního a informačního systému... 80 5.8.1 Cílový stav v oblasti Postavení resortních informačních středisek formování resortního knihovního a informačního systému... 80 5.8.2 ávrh opatření v oblasti Postavení resortních informačních středisek formování resortního knihovního a informačního systému... 81 5.9 Názory na změny současného systému knihovnictví v resortu MZe... 84 6. Souhrn finančních, personálních a dalších prostředků nutných k implementaci Koncepce KSK...85 6.1 Vytvoření řídícího centra Koncepce KSK... 85 6.2 Posílit postavení RIS resortu MZe... 85 6.3 Rozvoj lidských zdrojů... 86 6.4 Nastavení standardů a metodik jako předpoklad dalšího rozvoje kooperace... 86 6.5 Posílení ochrany a zpřístupnění fondů... 86 6.6 Vytvoření dostatečné IT platformy pro další rozvoj kooperace... 86 6.7 Vytvoření kooperační sítě RIS MZe... 86 6.8 Vytvoření jednotného přístupu k informačním zdrojům... 87 6.9 Vytvoření přístupu k informacím o vydavatelských výstupech RIS... 87 6.10 Rámcový harmonogram implementace Koncepce KSK... 87 7. Závěr...89 Seznam použité literatury...93 Seznam grafů použitých v textu...96 Seznam tabulek použitých v textu...97 Přílohy...98 3

Seznam použitých zkratek AV ČR Akademie věd České republiky AACR2R Anglo American Cataloguing Rules, Second Edition, 2002 Revision ADSL AGLINET AGRIS/FAO CIKS ČR ČZPB DB DDS DILIA DOS EU EIZ FAO FSTA IAALD IT IS ISBD ISBN IT IZ JIB Asymetric Digital Subscriber Line Agricultural Libraries Network International Information System for the Agricultural Sciences and Technology Centrum informačních a knihovnických služeb VŠE v Praze Česká republika Česká zemědělská a potravinářská bibliografie databáze document delivery service (služby elektronického dodávání dokumentů) Divadelní, literární, audiovizuální agentura Disk Operating System Evropská Unie elektronické informační zdroje Food and Agriculture Organization of the United Nations Food Science and Technology Abstracts International Association of Agricultural Information Specialists informační technologie informační systém International Standard Bibliographics Description International Standard Book Number informační technologie informační zdroje Jednotná informační brána 4

KIS KSK LAN MDT MK MŠMT MMVS MVS MZe MZLU NAZV NK ČR NZM ODIS PC PR RFID RIS RIV SDRUK SK SKIP SW ÚHÚL ÚZPI VISK VŠ knihovnické a informační služby kooperativní systém knihovnictví local area network mezinárodní desetinné třídění Ministerstvo kultury ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR mezinárodní meziknihovní výpůjční služba meziknihovní výpůjční služba Ministerstvo zemědělství ČR Mendlova zemědělská a lesnická univerzita Národní agentura pro zemědělský výzkum Národní knihovna České republiky Národní zemědělské muzeum odvětvové informační středisko personal computer public relations Radio Frequency Identification resortní informační středisko Rejstřík informací o výsledcích výzkumu a vývoje Sdružení knihoven ČR Souborný katalog Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky software Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Ústav zemědělských a potravinářských informací veřejné informační služby knihoven dotační programy MK ČR vysoká škola 5

VKIS VPK VŠE VTEI VTI veřejné knihovnické a informační služby Virtuální polytechnická knihovna Vysoká škola ekonomická v Praze vědecké, technické a ekonomické informace vědecké a technické informace VUKROM Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o. VÚLHM Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. VÚRV Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. VÚZE Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v. v. i. veřejná výzkumná instituce VZ ZPK výzkumná zpráva Zemědělská a potravinářská knihovna 6

Předmluva Tuto diplomovou práci jsem vypracovala jako svou závěrečnou práci na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Účelem této práce je poskytnout ucelený pohled na současný stav knihovnictví v resortu Ministerstva zemědělství ČR a navrhnout jeho možná zlepšení. Tento účel je realizován skrze analýzu současného stavu knihovnictví v resortu Ministerstva zemědělství ČR a návrh Koncepce kooperativního systému knihoven v resortu Ministerstva zemědělství ČR (dále jen Koncepce KSK), které jsem jako členka týmu realizovala na svém mateřském pracovišti v Zemědělské a potravinářské knihovně (dále jen ZPK) Ústavu zemědělských a potravinářských informací (dále jen ÚZPI), dle zadání Ministerstva zemědělství ČR (dále jen MZe). Téma práce jsem si zvolila na základě pracovní nabídky ze ZPK, která mě v souvislosti s návrhem koncepce knihovního systému v zemědělském resortu oslovila a nabídla mi místo koordinátora této koncepce. Tímto se mi dostalo jedinečné příležitosti zúčastnit se velkého projektu, spolupracovat s uznávanými experty oboru informační vědy a knihovnictví a načerpat mnoho cenných poznatků a zkušeností. Mým úkolem v souvislosti s návrhem Koncepce KSK byla příprava podkladů pro tvorbu této koncepce, koordinování činností s ní spojených, např. plánování a příprava pracovních schůzek, komunikace s vnějšími subjekty (konzultanti, oponenti, zúčastněné knihovny a informační střediska, aj.). Na Koncepci KSK jsem se ale podílela i autorsky. Na vstupních materiálech uvedených v kapitole 2.1 pracovali všichni členové prvního týmu, který se Koncepcí KSK zabýval (Mgr. Martin Kvítek, PhDr. Petra Pejšová, PhDr. Martina Pfeiferová, Bc. Věra Vondrášková). Při tvorbě dotazníku, který byl použit pro zjištění současného stavu knihoven a informačních středisek resortu zemědělství (dále jen RIS), bylo rozdělení následující: otázky k 5 tematickým okruhům dle definovaných cílů koncepce (viz. kapitola 1.3): okruh A, B M. Kvítek, okruh C P. Pejšová, okruh D M. Pfeiferová, okruh E V. Vondrášková. Seznam časopisů odebíraných RIS M. Pfeiferová. Statistická data V. Vondrášková. Pracovní tým konzultoval jednotlivé návrhy mezi sebou a poslední verzi dotazníku s externími konzultanty PhDr Vítem Richterem a PhDr Ivanou Kadlecovou. Připomínky konzultantů zapracovala V. Vondrášková. Fyzické zjišťování dat v resortních institucích pro potřeby Koncepce KSK provedli: M. Kvítek, P. Pejšová, M. Pfeiferová, V. Vondrášková. Vyhodnocování jednotlivých otázek z dotazníku provedli dle svých přidělených okruhů všichni členové týmu, za vedení Ing. Tomáše Melouna, který byl pro 7

tento úkol najat jako externí vedoucí. Závěry z tohoto vyhodnocování pak uvedl do souvislostí již nový tým ve složení: Mgr. Martin Kvítek, Ing. Dana Smetanová, Bc. Patrik Šlechta, Bc. Věra Vondrášková, a to dle devíti tematických skupin viz. kapitola 2.2.3. Tyto tematické skupiny byly mezi členy týmu rozděleny takto: tematická skupina 1 P. Šlechta, tematická skupina 2, 4, 5 V. Vondrášková, tematická skupina 3, 6, 8, 9 M. Kvítek, tematická skupina 7 D. Smetanová. Členové týmu konzultovali výsledky své práce na pracovních poradách. Na výsledném dokumentu ávrh Koncepce kooperativního systému knihoven resortu MZe se podíleli všichni členové týmu, a to každý za svou přidělenou oblast. Rámcový harmonogram implementace Koncepce KSK a orientační rozpočet přípravy a implementace Koncepce KSK zpracoval M. Kvítek, T. Meloun. Výslednou analýzu SWOT zpracoval T. Meloun, a to na základě dílčích SWOT analýz, které vytvořili jednotliví členové týmu dle jim přidělených tematických skupin. Výklad pojmů zpracoval M. Kvítek. Seznam zkratek, přílohy, účel a záměr vytvoření Koncepce KSK, východiska návrhu Koncepce KSK, způsob vytvoření Koncepce KSK zpracovala V. Vondrášková. Konečná redakce dokumentu ávrh Koncepce kooperativního systému knihoven resortu MZe M. Kvítek. Svoji diplomovou práci jsem rozčlenila do sedmi kapitol. Stručné první dvě kapitoly se zabývají východisky a cíly zmíněné koncepce podle zadání MZe a přípravou této koncepce. Jádro práce tvoří třetí kapitola, jejímž obsahem je podrobná analýza současného stavu RIS. Tato část byla zpracována na základě rozsáhlého dotazníkového šetření, které proběhlo v letních měsících roku 2007 v dotčených RIS. Následuje analýza SWOT současného stavu RIS a návrh souboru opatření, který by tento stav mohl zlepšit. V šesté kapitole je uveden souhrn finančních, personálních a dalších prostředků nutných k implementaci navrhované koncepce. Závěr práce hodnotí získané poznatky a s přihlédnutím k oponentským posudkům zmíněné koncepce nastiňuje možný budoucí vývoj v RIS resortu MZe. Vzhledem k tomu, že tato práce čerpá převážně z praxe, je většina citovaných pramenů interní povahy. Všechny údaje převzaté z interních materiálů ÚZPI používám s laskavým svolením této instituce. Pro citování jsem použila tzv. Harvardský systém neboli citování pomocí prvního údaje záznamu a data vydání, dle norem ISO 690 a ISO 690-2. Rozsah práce je 98 stran a 5 příloh. Součástí příloh je Seznam institucí s RIS a Seznam soukromých institucí s informačními středisky či knihovnami a univerzit a vysokých škol působících v zemědělských a potravinářských oborech (příloha 1), vzor dotazníku, který byl použit pro sběr dat v těchto knihovnách a informačních střediscích (příloha 2, 3, 4) a kopie vyjádření ohledně použití údajů z Koncepce kooperativního systému knihoven v resortu MZe v této diplomové práci (příloha 5). 8

Za pomoc při tvorbě této práce děkuji zejména svým spolupracovníkům z týmu, který se návrhem Koncepce KSK zabýval a dovedl jej do zdárného konce a taktéž celé ZPK v čele s Mgr. Martinem Kvítkem. Speciální dík patří PhDr. Petře Pejšové, bez jejíž důvěry bych se k práci na tomto zajímavém projektu jen těžko dostávala a PhDr. Evě Bratkové, že se ujala vedení této diplomové práce. 9

1. Východiska Koncepce kooperativního systému knihoven v resortu Ministerstva zemědělství ČR 1.1 Preambule Bod II/2 Usnesení vlády České republiky ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 [Česko, Vláda, 2004, s. 212] uložil členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy spolupracovat s ministrem kultury ČR při realizaci koncepce. Dne 15. ledna 2007 pověřil náměstek ministra zemědělství Ing. Karel Venera zpracováním a realizací koncepce knihovního systému resortu zemědělství ÚZPI [Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2007i]. 1.2 Knihovny a informační střediska v resortu Ministerstva zemědělství ČR V oboru zemědělství a potravinářství a příbuzných oborech poskytuje v současné době knihovnické a informační služby cca 43 knihoven a informačních středisek. Ty jsou součástí organizací přímo řízených MZe nebo soukromých organizací. Nezastupitelnou roli mají rovněž knihovny univerzit. Knihovny slouží zaměstnancům MZe, výzkumných ústavů a institucí, zaměstnancům soukromých organizací, studentům univerzit i veřejnosti [Ústav zemědělských, 2007i]. Hlavními činnostmi v obecné rovině je získávání a zpracování odborných informačních pramenů, jejich zpřístupnění a služby uživatelům, tvorba, vývoj a udržování vlastních specializovaných informačních systémů. Oborové zaměření fondů je široké, zahrnuje zemědělskou ekonomiku, zemědělskou techniku, živočišnou a rostlinnou výrobu, lesnictví a myslivost, pedologii a ochranu půdy, veterinářství, veterinární lékařství, rostlinolékařství, botaniku, zoologii, ekologii, rozvoj venkova a multifunkční zemědělství atd [Ústav zemědělských, 2007i]. V současné době každá instituce nakupuje informační zdroje samostatně, akvizice není koordinovaná. Knihovnický software (dále jen SW) jednotlivých knihoven se různí, příp. ještě nebyl zaveden, takže veškerá evidence je v papírové formě. Neexistuje jednotné rozhraní pro vyhledávání dokumentů, není možné zjistit, jaké dokumenty vlastní jednotlivé knihovny. Duplicitně jsou nakupovány jednotlivé tituly časopisů, neexistují informace o tom, jaké databáze (dále jen DB) mají jednotlivé instituce předplacené. Není zaveden systém archivace časopisů. Mnoho informací o knihovnách resortu MZe není známo, jde např. o jejich prostorové a technologické vybavení, způsoby provádění revize, dodržování katalogizačních 10

standardů atd. [Ústav zemědělských, 2007i]. Jak již bylo zmíněno v úvodu, zpracováním Koncepce knihovního systému v resortu MZe byl pověřen ÚZPI. V rámci ÚZPI byl tento úkol předán jedné z jeho složek ZPK. Ze zaměstnanců ZPK byl pro zpracování Koncepce knihovního systému v resortu MZe vytvořen čtyřčlenný tým, který dal tomuto úkolu název Koncepce kooperativního systému knihoven v resortu Ministerstva zemědělství ČR. 1.3 Cíle Koncepce KSK Hlavním cílem Koncepce KSK se stal návrh funkčně a ekonomicky výhodného kooperativního systému knihoven resortu MZe, který by umožnil pracovníkům v oblasti výzkumu a vývoje poradenství a vzdělávání, ale i mimoresortním uživatelům rovný přístup k informačním zdrojům v jakékoliv formě [Ústav zemědělských, 2007a]. Tento cíl byl stanoven z potřeb definovaných v Koncepci rozvoje knihoven v ČR na léta 2004-2010 [Česko, Ministerstvo kultury, 2004]: vytvořit a zavést dostatečně účinnou spolupráci při získávání a využívání informačních zdrojů zajistit větší dostupnost knihovních fondů a jejich sdílené zpracování obnovit metodické řízení knihoven a jejich vzájemnou spolupráci a koordinaci dále rozvíjet informační a poradenskou službu všem skupinám uživatelů Tento dokument byl rovněž vzorem pro určení dílčích cílů Koncepce KSK a nepřímo tak ovlivnil celou její strukturu rozdělení na tematické okruhy, které formulovala Koncepce rozvoje knihoven ČR. 5 tematických okruhů a dílčí cíle Koncepce KSK [Ústav zemědělských, 2007a] A. Formování knihovního systému: 1. Stanovit v systému knihoven resortu MZe garanta knihovnických a informačních služeb, který ve spolupráci s ostatními knihovnami zajistí kompatibilitu a unifikaci knihovnických činností a podpoří rozvoj knihoven i metodickou a poradenskou činností. 2. Navrhnout způsob zapojení knihoven resortu MZe do informačních bran, do Virtuální polytechnické knihovny (dále jen VPK) a do budování online přístupného souborného katalogu. B. Rovný přístup k informacím 11

1. Ve spolupráci s resortními knihovnami navrhnout v knihovnách resortu MZe vytvoření organizačních a technických podmínek, které zajistí pracovníkům v oblasti výzkumu a vývoje, poradenství a vzdělávání, ale i mimoresortním uživatelům rovný přístup k informačním zdrojům v jakékoliv formě. 2. Navrhnout informační portál zemědělských knihoven, aby byly informační zdroje přístupné z jednoho místa, jak online souborný katalog, tak předplacené elektronické časopisy, DB a další zdroje. C. Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů 1. Navrhnout způsob zapojení knihoven resortu MZe do koordinovaného nákupu informačních zdrojů v jakékoliv formě. 2. Navrhnout jednotný způsob zpracování podle platných knihovnických standardů a pravidel doporučených Národní knihovnou České republiky. 3. Navrhnout způsob sdílení bibliografických záznamů nebo jejich přejímání pomocí stejného výměnného formátu. 4. Zjistit stav zápisu jmen autorů a věcného popisu a navrhnout možná zlepšení pomocí souborů autorit a zemědělských tezaurů. 5. Navrhnout způsob urychlení převodu lístkových katalogů do online databází. D. Ochrana a zpřístupnění kulturního dědictví 1. Navrhnout způsob trvalého uchovávání knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů. 2. Navrhnout systém ke zvládnutí krizových situací a zajištění digitalizace vybraných částí knihovního fondu. E. Rozvoj lidských zdrojů 1. Navrhnout způsob zajištění odborné přípravy a celoživotního vzdělávání pracovníků knihoven resortu MZe. Koncepce KSK by měla naznačit, kam by spolupráce knihoven resortu MZe a jejich služby měly směřovat, aby i do budoucna v maximální míře naplnily očekávání uživatelů. Jde o to, aby služby odpovídaly vývoji činností, úkolů a speciálního zaměření i trendům oboru na straně jedné a moderním trendům informačních technologií a rychle se rozvíjejícím standardům informačních a knihovnických služeb na straně druhé. Jedná se zejména o zefektivnění jednotlivých činností v kooperativním systému, tj. akvizice, zpracování, uchovávání dokumentů, sdílení informačních zdrojů atd. Také je nutné definovat minimální nároky a standardy na spolupráci knihoven resortu MZe či mimoresortních oborových knihoven [Ústav zemědělských, 2007i]. 12

Jednoduše řečeno jde o to, aby byl v nejbližší době vytvořen systém knihoven resortu MZe, který MZe, jednotlivým pracovníkům a mimoresortním uživatelům poskytne právě takové informace a v takovém čase, formě, rozsahu i kontextu a odbornosti, které v danou chvíli potřebují, a to bez závislosti na druhu média nebo na místě, kde se právě nacházejí. Dále pak, aby informační práci vykonávali vyškolení profesionálové a usnadnili tak všem uživatelům rychlé a včasné získání relevantních informací a rozvíjení jejich vlastní odbornosti [Ústav zemědělských, 2007i]. Cesta k naplnění této představy by mohla vést přes maximální integraci vyhledávání v informačních zdrojích a zpřístupnění informačních zdrojů online pomocí webových technologií a také v péči o informační gramotnost pracovníků. To vše pochopitelně za nutné podmínky udržování stálého kontaktu s oborem zemědělství, s oborem informačních služeb a s vývojem technologií [Ústav zemědělských, 2007i]. 1.4 Faktory ovlivňující Koncepci KSK V úvahu je nutno brát i vlivy a faktory, které mohou Koncepci KSK ovlivňovat. 1.4.1 Vnější vlivy Dynamický rozvoj oboru a nabídky informačních a knihovnických služeb vznikají nové druhy služeb (např. digitalizace, elektronické dodávání dokumentů), nové druhy spolupráce a spolufinancování v oblasti knihovnictví, např. vytváření konsorcií pro nákup a přístup ke zdrojům nebo integrace přístupu k informačním zdrojům (jednotné informační brány, virtuální knihovny ). Tomu odpovídají i nároky a požadavky uživatelů, vývoj informačních a internetových technologií např. v oblasti knihovnických SW, sofistikovaných vyhledávacích systémů, elektronických archivů, elektronických formátů. Dále sem patří vývoj ve státní správě e-government, reforma veřejné správy a vývoj zemědělského a potravinářského oboru a mezinárodní integrace [Ústav zemědělských, 2007i]. 1.4.2 Vnitřní vlivy Vnitřními vlivy jsou požadavky ministerstva, jeho směřování, jeho budoucí úkoly a priority zefektivnění vynaložených finančních prostředků na informační zdroje; důraz na efektivnost činností, produkování kvalitních výstupů v co nejkratším čase. Dále sem patří komunikační strategie ministerstva charakterizovaná též informační otevřeností vůči veřejnosti (důraz na poskytování informací prostřednictvím internetových stránek) a vliv reformy veřejných financí a následných možných rozpočtových omezení do budoucna (promítnutím úsporných opatření i do rozpočtů knihoven resortu MZe) [Ústav zemědělských, 2007i]. 13

1.4.3 Legislativní prostředí Zákon č. 121 ze dne 12. května 2000 o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) [Česko, 2000b] představuje limity především pro práci s elektronickými kopiemi dokumentů, pro tvorbu elektronických archivů, pro práci s CD-ROMy/multimédii apod. Zákon č. 101 ze dne 4. dubna 2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů [Česko, 2000a] zvláště dopadá na správu DB čtenářů a promítá se do základních dokumentů knihovny. Je třeba brát zřetel na Zákon č. 106 ze dne 11. května 1999 o svobodném přístupu k informacím [Česko, 1999] a v neposlední řadě na Zákon č. 257 ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) [Česko, 2001], jež tvoří rámec pro odbornou činnost knihoven a základ pro spolupráci v rámci sítě knihoven ČR [Ústav zemědělských, 2007i]. 1.4.4 Požadavky uživatelů/zpětná vazba od uživatelů Do obecných požadavků patří individuální péče o informační potřeby, konzultace, pravidelné/průběžné monitoringy témat či kauz, rešeršní služby, osobní přístup a flexibilita. Požadavky na obsah informací jsou různé. Jsou požadovány tištěné a zároveň elektronické dokumenty (tištěné pro studium, elektronické pro přenos či další práci). Plné texty článků z časopisů, online informační systémy (dále jen IS) a plnotextové vyhledávání jsou považovány již téměř za samozřejmé [Ústav zemědělských, 2007i]. 1.4.5 Problémové oblasti/shrnutí Do problémové oblasti spadá především zastarávání vybavenosti a technologií. Problematické jsou interpretace autorského zákona a nevyřešené otázky spojené s elektronickými zdroji. Nelze nezmínit všudypřítomný nedostatek finančních prostředků. Důležitá je otázka etiky využívání a poskytování informací. Problémy působí nízká informační gramotnost uživatelů (příp. další překážky na straně uživatelů) část uživatelů neví o existenci/nabídce informačních zdrojů a neumí s nimi ani pracovat (platí obecně, nejen ve vztahu ke knihovně). Mnoho knihoven pálí nedostatek vhodných prostor pro uložení fondu. Sporná je otázka propagace knihoven mezi odbornou i laickou veřejností [Ústav zemědělských, 2007i]. 14

2. Příprava Koncepce KSK 2.1 Přípravná etapa Přípravná etapa probíhala ve dnech 16. 3. 21. 3. 2007. Vycházela z Usnesení vlády České republiky ze dne 7. července 2004 č. 679 o Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2004 až 2010 [Česko, Vláda, 2004], na jehož základě byl ÚZPI pověřen zpracováním a realizací koncepce knihovního systému resortu zemědělství. Koncepce KSK se zaměřila na tyto typy institucí: organizační složky státu, které jsou orgány státní správy, organizační složky státu, které nejsou orgány státní správy, státní příspěvkové organizace, státní podnik založený podle zákona č. 77/1997 Sb., veřejné výzkumné instituce a ústřední orgán státní správy, v nichž je zřízeno RIS. Koncepce KSK v prvé řadě zahrnovala vytvoření týmu ÚZPI pro Koncepci KSK. Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2, dostala Koncepci KSK na starosti ZPK. Ředitel ZPK Mgr. Martin Kvítek určil do týmu pro Koncepci KSK sebe a své dva podřízené zaměstnance PhDr Petru Pejšovou (vedoucí Oddělení zpracování fondů) a PhDr Martinu Pfeiferovou (vedoucí Oddělení Organizace a revize informačních fondů). Posledním členem týmu jsem se stala já Věra Vondrášková. Mým úkolem se stala koordinace Koncepce KSK a moje pozice, která čítala ½ úvazku byla jediná, která byla v souvislosti s Koncepcí KSK nově vytvořena. Jako odborní konzultanti byli přizváni odborníci z NK ČR a Knihovny AV ČR: PhDr Vít Richter a PhDr Ivana Kadlecová. Pracovní skupina si nejprve zpracovala harmonogram činností, který byl vytvořen na základě požadavku předložit návrh Koncepce KSK operativní poradě ministra začátkem roku 2008. Dalším krokem bylo zpracování vstupních materiálů: Cíle Koncepce kooperativního systému knihoven v resortu MZe [Ústav zemědělských, 2007a] Vize Koncepce kooperativního systému knihoven v resortu MZe dokument, který formuloval smysl a poslání projektu, charakterizoval cíle a úkoly, které by měl výsledný systém plnit, uváděl legislativní rámec projektu, vymezoval subjekty zúčastněné na budování systému a jednotlivé časové etapy tvorby Koncepce KSK [Ústav zemědělských, 2007i] Seznam institucí s RIS v působnosti MZe, viz příl. 1 [Ústav zemědělských, 2007g] 15

Seznam soukromých institucí s RIS, univerzit a vysokých škol působících v zemědělských a potravinářských oborech, viz příl. 1 [Ústav zemědělských, 2007g] Harmonogram návštěv pro sběr dat k analýze současného stavu zemědělských a dalších knihoven, [Ústav zemědělských, 2007e] Smlouvy s konzultanty Po zpracování těchto vstupních dokumentů navštívil ředitel ÚZPI instituce v působnosti MZe, jichž se Koncepce KSK měla dotýkat a informoval osobně jejich vedoucí pracovníky o záměru MZe a Koncepci KSK chystané ÚZPI/ZPK. Tento fakt velmi ulehčil jednání pracovní skupině, neboť když ta informovala o této skutečnosti knihovníky dotčených institucí, byli tito již o Koncepci KSK zpraveni a připraveni spolupracovat. Pracovní skupina se rozhodla pro analýzu stavu zemědělských knihoven použít formu dotazníku. Po jeho vytvoření byly uspořádány 2 informační schůzky, na kterých byla Koncepce KSK detailněji představena, knihovníci byli seznámeni s dotazníkem a zároveň byly dohodnuty předběžné termíny návštěv v jednotlivých knihovnách. Vzhledem k velkému rozptylu zúčastněných institucí byla jedna informační schůzka uspořádána v Praze a druhá v Brně. 2.2 Příprava analýzy současného stavu Analýza současného stavu knihoven resortu MZe se skládala ze tří částí. Nejprve byl vytvořen dotazník, následovalo dotazníkové šetření sběr dat a poslední částí bylo vyhodnocování zjištěných dat. 2.2.1 Vytváření dotazníku V druhé etapě byl týmem ÚZPI vypracován rozsáhlý dotazník pro potřebu zjišťování dat v knihovnách, který byl připomínkován odborníky z NK ČR a Knihovny AV ČR. Dotazník byl vytvořen v intervalu 17. 3 30. 4. 2007. Dotazník byl rozdělen na 3 části: statistická data (14 tab.), viz příl. 2 [Ústav zemědělských, 2007d] otázky (113) k 5 tematickým okruhům dle definovaných cílů koncepce (formování knihovního systému, rovný přístup k informacím, tvorba a zpracování knihovních fondů, ochrana zpřístupnění kulturního dědictví, rozvoj lidských zdrojů) a jako 6. část byl přidán oddíl, ve kterém byly knihovny požádány o prezentaci svého názoru na současný knihovní systém resortu MZe), viz příl. 3 [Ústav zemědělských, 2007c] 16

seznam časopisů odebíraných RIS, viz příl. 4 [Ústav zemědělských, 2007b] Statistická data Pro tvorbu této části dotazníku byl jako předloha použit dotazník MK ČR, který jsou knihovny ve většině případů zvyklé každoročně vyplňovat. Otázky byly rozčleněny do oddílů A E a uspořádány do tabulek, jak je patrné v příloze č. 2 této práce. Odpověďmi na tyto otázky byly číselné údaje. Oddíl A obsahoval otázky ohledně knihovního fondu dané knihovny (počet monografií, počet časopisů, způsoby získávání literatury atd.). V oddíle B se jednalo o zaměstnance dané knihovny, oddíl C se zabýval finančními prostředky, oddíl D uživateli a poskytovanými službami a oddíl E informační infrastrukturou. Otázky Ohledně tvorby této části dotazníku byla skupina značně nejednotná. Návrh, aby bylo stanoveno přesně to, co je předmětem zjišťování a podle toho byly vytvořeny otázky, neprošel. Bylo rozhodnuto, že se 5 tematických okruhů (viz kapitola 1.3), ze kterých se Koncepce KSK skládá, rozdělí mezi jednotlivé členy pracovní skupiny a každý člen vytvoří k okruhu či k okruhům, které mu byly přiděleny co možná nejvíce otázek, které skupina probere a vytřídí, případně doplní to, co bude chybět. Domnívám se, že tento způsob vytváření dotazníku byl nešťastný, neboť tak se do dotazníků dostalo mnoho otázek, které neměly pro účely návrhu Koncepce KSK význam, čímž přibyla práce nejen subjektům, které byly dotazovány, ale i skupině, která dotazníky vyhodnocovala. Hlavní a nejrozsáhlejší část dotazníku tak tvořilo 113 otázek k již zmíněným 5 tematickým okruhům spolu s okruhem 6, ve kterém měly knihovny vyjádřit svůj názor na současný systém RIS resortu MZe. Seznam časopisů odebíraných RIS Pro zjištění, jaké tituly časopisů jednotlivá RIS odebírají, byla vytvořena třetí část dotazníku Seznam časopisů odebíraných RIS. Po zkompletování všech tří částí dotazníku Koncepce KSK byl dotazník emailem zaslán k připomínkování konzultantům do NK ČR a Knihovny AV ČR. Po navrácení dotazníku zpět do ÚZPI se pracovní skupina sešla nad připomínkami konzultantů a na jejich základě přepracovala dotazník do jeho finální podoby. Způsob vyplňování dotazníku a jeho představení knihovníkům a informačním pracovníkům institucí dotčených Koncepcí KSK byl přednesen na pražské a brněnské informační schůzce. Dotazníky byly všem RIS zaslány emailem. 1. Část statistická data a 3. Část seznam odebíraných časopisů měly RIS vyplnit samostatně a zaslat elektronickou poštou zpět. 2. Část otázky k zadaným tematickým okruhům si měli pracovníci RIS dopředu připravit a vyplnit 17

až se členy týmu pro Koncepci KSK z ÚZPI, jimž koordinátor sjednal pro tento účel v dotčených RIS schůzku. 2.2.2 Sběr dat Sběr dat probíhal osobně v jednotlivých RIS a byl rozdělen na dvě fáze. V té první byly navštíveny RIS institucí (17) přímo podřízených MZe (2. 5. 30. 6. 2007): Výzkumné ústavy v. v. i: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (dále jen VÚLHM, http://www.vulhm.cz/), VÚLHM Opočno (http://www.vulhmop.cz/index.html), Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (http://www.vumop.cz/), Výzkumný ústav potravinářský Praha (http://www.vupp.cz/), Výzkumný ústav rostlinné výroby (dále jen VÚRV, http://www.vurv.cz/), Výzkumný ústav veterinárního lékařství (dále jen VÚVeL, http://www.vri.cz/), Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (dále jen VÚZE, http://www.vuze.cz/), Výzkumný ústav zemědělské techniky (http://www.vuzt.cz/), Výzkumný ústav živočišné výroby (http://www.cittadella.cz/vuzv/). Státní instituce: Knihovna MZe (http://www.mze.cz/), Národní zemědělské muzeum Kačina (dále jen NZM, http://www.nzm.cz/), Státní rostlinolékařská správa sekce přípravků na ochranu rostlin (http://www.srs.cz/), Státní veterinární správa ČR (http://www.svscr.cz/), Ústav pro hospodářskou údržbu lesů (dále jen ÚHÚL, http://www.uhul.cz/), Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv (http://www.uskvbl.cz/), ÚZPI (http://www.uzpi.cz/). Státní podnik: Lesy České republiky, s. p. (http://www.lesycr.cz/). V druhé fázi byly navštíveny RIS soukromých institucí (11) a univerzit a vysokých škol (dále jen VŠ) (7) z oboru zemědělství a potravinářství (1. 7. 31. 8. 2007): Agritec (http://www.agritec.cz), Milcom (http://www.milcom.cz), Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví (http://www.vukoz.cz), Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy (http://www.vsuo.cz), Výzkumný ústav bramborářský (http://www.vubhb.cz/), Výzkumný ústav včelařský (http://www.beedol.cz), Výzkumný ústav zemědělský, Kroměříž (dále jen VUKROM, http://www.vukrom.cz), Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (http://www.beerresearch.cz), Výzkumný ústav pícninářský (http://www.vupt.cz), Výzkumný ústav pro chov skotu (http://www.vuchz.cz), VUC Praha (http://www.vucpraha.cz), Česká zemědělská univerzita v Praze (http://www.czu.cz), Jihočeská univerzita Zemědělská fakulta (http://www.zf.jcu.cz), Jihočeská univerzita Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický (http://www.vurh.jcu.cz), Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně (dále jen MZLU, http://www.mendelu.cz), 18

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (http://www.vfu.cz), Vysoká škola chemicko technologická v Praze (http://www.vscht.cz), Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (http://www.utb.cz). Čtyřčlenný tým pracovníků ÚZPI pro Koncepci KSK navštívil nejprve v plném složení 2 instituce, aby si osvojil otázky, které spadaly do kompetence jednotlivých členů týmu. Poté se tým rozdělil do dvojic a v měsících květnu a červnu 2007 navštívil takto zbylé resortní RIS. Mimoresortní RIS byly navštíveny v červenci a srpnu téhož roku. Ačkoli bylo sběru dat věnováno velké úsilí, nepodařilo se vždy požadované informace zjistit, a to z mnoha rozdílných důvodů (personální, technické aj.). I když je Koncepce KSK určena pouze resortním institucím, probíhal sběr dat i v mimoresortních institucích. Mimoresortní instituce byly navštíveny proto, aby mohl být porovnán stav v resortu a mimo resort. Návštěvy mimoresortních institucí byly v některých případech velmi inspirativní. 2.2.3 Vyhodnocování získaných dat Pro vedení etapy vyhodnocování byla najata odborná externí firma. Pracovní skupina zahájila pod vedením externího vedoucího Ing. Tomáše Melouna vyhodnocování 1. 7. 2007, hned po skončení první fáze sběru dat. V průběhu léta byly vytvořeny vyhodnocovací formuláře a vyhodnoceny jednotlivé otázky z dotazníků vyplněných v institucích v působnosti MZe. Dílčí závěry plynoucí z jednotlivých otázek byly následně uvedeny do souvislostí, a to tak, že bylo vytvořeno 9 nových tematických skupin, do kterých se jednotlivé otázky přeskupily. Důvodem pro koncipování otázek podle struktury hlavních cílů Koncepce ČR byl požadavek na zachování komplexnosti otázek a témat. Vzhledem k akcentu pracovního týmu na důležitost služeb poskytovaných uživatelům byla struktura tematických skupin při vyhodnocení údajů z dotazníků v resortních RIS podrobněji rozčleněna. Toto jemnější členění, pokrývající všechny tematické oblasti Koncepce ČR, umožnilo pracovnímu týmu při vyhodnocování dotazníků a formulování dílčích závěrů si rozdělit úkoly, neboť získaných údajů bylo velmi mnoho. Údaje z dotazníků tak byly vyhodnocovány v devíti tematických skupinách. 9 tematických skupin Koncepce KSK [Ústav zemědělských, 2007f]: 1. Uživatelé a jim poskytované služby, public relations Oblast Uživatelé a jim poskytované služby, PR se podrobně věnuje nejen interním (zaměstnanci mateřské instituce) a externím (odborná i laická veřejnost) uživatelům jejich 19

struktuře, nabídce jim poskytovaných služeb apod., avšak jsou zde také analyzovány nástroje komunikace s těmito (stávajícími i potenciálními) uživateli problematika public relations (dále jen PR). 2. Informační zdroje a dokumenty Část Informační zdroje a dokumenty zahrnuje především tvorbu knihovních fondů a přístup k nim. V dílčích cílech Koncepce ČR je zmíněna v části C Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů. Aby bylo dosaženo větší přehlednosti, byla tato část rozdělena na akvizici = Informační zdroje a dokumenty a na zpracování = Zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů. 3. Vydavatelská a publikační činnost institucí Tato tematická oblast není v Koncepci ČR samostatně uvedena. Publikační činnost, kterou veřejné knihovny ČR většinou nezajišťují, se dílčích cílů Koncepce ČR dotýká jen okrajově, např. v části B Rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám, bodu 6 Vytvořit podmínky pro zajištění rovného přístupu ke všem druhům publikovaných dokumentů. K zařazení této problematiky do Koncepce KSK jako samostatné tematické oblasti vedly pracovní tým negativní zkušenosti se zjišťováním a zajišťováním produkce publikací v resortních, ale i v mimoresortních institucích. 4. Zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů V dílčích cílech Koncepce ČR je tato oblast zmíněna v části C Tvorba a zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů. Aby bylo dosaženo větší přehlednosti, byla tato část rozdělena na akvizici = Informační zdroje a dokumenty a na zpracování = Zpracování knihovních fondů a informačních zdrojů. 5. Ochrana fondů a zpřístupnění, revize V této části je prostor stejně jako v Koncepci ČR věnován ochraně a zpřístupnění kulturního dědictví. Vzhledem k současné situaci v RIS sem byla zařazena revize, která s ochranou kulturního dědictví úzce souvisí. 6. Technické prostředky a knihovnické informační systémy Oblast technických prostředků zmiňují dílčí cíle Koncepce ČR v části B Rovný přístup k veřejným knihovnickým a informačním službám, v bodě 10 Zlepšit informační infrastrukturu RIS informačními a komunikačními technologiemi. Problematiku vybavení RIS informačními technologiemi se pracovní tým rozhodl vyčlenit jako samostatnou tematickou oblast, neboť vybavení právě informačními technologiemi, resp. knihovnickými informačními systémy, je v resortu MZe zcela zásadní podmínkou nejen pro uskutečnění kooperace, ale i pro online informování uživatelů o IZ, kterými RIS disponují. Bez kvalitního 20

vybavení technickými prostředky nebude možné zvýšit úroveň informačních služeb. 7. Rozvoj lidských zdrojů Pozornost byla v souladu s Koncepcí ČR zaměřena na vzdělávání a odbornou přípravu pracovníků RIS, jejich vzdělávací potřeby, využívání možností účastnit se školicích aktivit, seminářů a konferencí a na jejich platové ohodnocení. Oproti celostátní koncepci se nezabývá úlohou knihovnických škol v procesu celoživotního vzdělávání knihovníků. 8. Postavení RIS Formování resortního knihovního a informačního systému Tato tematická oblast je v dílčích cílech Koncepce ČR zmíněna v části A Formování knihovního systému. Pět dílčích cílů této koncepce se dotýká: integrovaného systému RIS jejich právního zakotvení oborové kooperace a budování specializovaných RIS jako garantů knihovnických a informačních služeb pro jednotlivé obory unifikace knihovnických činností a systémů rozvojem metodické a poradenské činnosti RIS Takto definované cíle nebylo možné pokaždé vztáhnout na činnost resortních RIS, neboť např. právní ukotvení RIS je úkol, jímž bylo pověřeno MK ČR. Pracovní skupina proto použila pouze některé výše uvedené dílčí cíle k formulaci dotazů. Pro vytvoření názornějšího pohledu na postavení resortních RIS byla specifikace této tematické oblasti rozčleněna do těchto pěti podoblastí: postavení RIS právní normy v RIS metody řízení finanční zdroje kooperace s knihovnami ČR 9. ázory na změny současného systému knihovnictví v resortu MZe Tato tematická oblast byla do dotazníku včleněna proto, aby byla od resortních knihovníků 21

k dispozici zpětná vazba o fungování současného systému a názory na jeho případné změny. Po vyhodnocení otázek nebylo s touto oblastí v Koncepci KSK MZe již dále pracováno. 2.2.4 Pracovní tým Fáze vyhodnocování získaných dat a taktéž celá Koncepce KSK byla poznamenána rozpadem pracovní skupiny. Po vyhodnocení jednotlivých otázek z dotazníků vyplněných v institucích v působnosti MZe, odešly z pracovního týmu PhDr. Petra Pejšová a PhDr. Martina Pfeiferová. Jako vedoucí dvou velkých oddělení v ZPK bylo jejich pracovní vytížení příliš velké a Koncepci KSK tak nemohly věnovat čas, ani sílu, aniž by to vážně neohrozilo chod jim svěřených oddělení. Domnívám se, že zde chybovalo vedení ÚZPI, které nedokázalo vytvořit nové pracovní pozice pro tak důležitý úkol, jakým Koncepce KSK bezesporu byla. Případné pozastavení některých méně důležitých činností a přeskupení pracovních sil v ZPK mohlo taktéž tuto situaci pomoci vyřešit tak, aby se dvě zmíněné zaměstnankyně mohly naplno věnovat Koncepci KSK, neboť díky své odbornosti byly pro tento úkol více než vhodnými řešitelkami. Nutno dodat, že i když se nepodařilo pracovní skupinu udržet v konzistentní podobě až do konce řešeného úkolu, byla ihned přijata opatření, která pomohla tuto krizi vyřešit. Do pracovní skupiny byli přijati dva noví členové, a to Ing. Dana Smetanová a Bc. Patrik Šlechta, kteří do dané problematiky velmi rychle pronikli a stali se nepostradatelnými členy pracovního týmu. Druhá fáze sběru dat v soukromých institucích, univerzitách a VŠ působících v oblasti zemědělství a potravinářství tak probíhala již za jejich přispění, stejně tak, jako uvádění dílčích závěrů do souvislostí při vyhodnocování sebraných dat z první fáze. Velkou roli při vyhodnocování dat sehrála externí firma, lépe řečeno Ing. Tomáš Meloun, který vyhodnocování sebraných dat vedl a podílel se i na výsledném dokumentu Koncepce KSK. Angažování tohoto externisty, který se později ujal vedení úkolu Koncepce KSK, se ukázalo jako velmi správný krok a dobrá investice. 22

3. Analýza současného stavu výsledky dotazníkového šetření v RIS resortu MZe Analýza současného stavu RIS v resortu MZe se zakládá na výsledcích rozsáhlého dotazníkového šetření, které v těchto RIS proběhlo v létě 2007. Dotazníkového šetření jsem se aktivně účastnila a jsem též spoluautorkou analýzy současného stavu RIS resortu MZe, která je obsahem dokumentu Výsledky dotazníkového šetření v 17 RIS MZe [Ústav zemědělských, 2007j]. Tuto analýzu přebírám a upravuji pro potřeby této práce. Struktura analýzy současného stavu RIS v resortu MZe odpovídá devíti tematickým skupinám uvedených v kapitole 2.2.3. Tyto tematické skupiny byly zpracovány jednotlivými členy týmu pro Koncepci KSK tak, jak je uvedeno v předmluvě této práce. Členové týmu konzultovali výsledky své práce na pracovních poradách a společně odsouhlasili konečnou verzi výše uvedeného dokumentu. Vzhledem k tomu, že některé použité otázky a spadají do více tematických skupin, mohou se v textu opakovat. U otázek, kde to jejich povaha umožňuje, je kromě komentáře zpracováno i doporučení vypracované na základě výsledků získaných k jednotlivým otázkám. K vybraným otázkám je zpracován graf (otázky, které byly pro zpracování grafu vhodné a na které jsem chtěla upozornit). V části dotazníku s názvem Statistická data byly otázky uspřádány do tabulek. Pro přehlednost byly v analýze současného stavu RIS v resortu MZe otázky ze statistické části dotazníku označeny nadpisem Tabulka, číslo, znění otázky. Např.: Tabulka A1 Knihovní fond /počet knihovních jednotek celkem. Dotazník, který byl použit pro potřeby návrhu Koncepce KSK je přílohou této diplomové práce. 3.1 Postavení RIS Formování knihovního a informačního systému Vzhledem ke své rozsáhlosti a širokému záběru možných témat byla tematická skupina Postavení RIS Formování knihovního a informačního systému rozčleněna na podskupiny: Postavení knihovny, Právní normy v knihovnách, Metody řízení, Finanční prostředky, Kooperace. 3.1.1 Postavení knihovny Otázka A1a ázev útvaru, pod který knihovna spadá: Začlenění knihovny do struktury instituce se různí. Převládá začlenění do útvarů podporujících hlavní činnost instituce. Začlenění knihovny do podpůrných útvarů je logické, neboť služby knihoven takové jsou. V jedné mimoresortní organizaci spojily 1/2 pracovní kapacity výzkumné pracovnice s 1/2 kapacity knihovnice. Spojení se jim osvědčilo, neboť 23

výzkumníci nemusejí trávit čas sháněním informací. Jejich kolegyně z knihovny je s jejich informačními potřebami dobře obeznámena, příp. je s nimi konzultuje. Otázka A1b Činnosti, které útvar vykonává: Souvisí s předchozí otázkou. Různé začlenění knihovny s sebou pro pracovníky knihovny nese povinnost vykonávat další činnosti. Jejich pracovní kapacita je tak často využívána pro jiné než knihovnické činnosti. Otázka A1c ázev knihovny: Ze 17 knihoven má 5 knihoven pouhý název Knihovna. 11 knihoven má upřesňující přívlastek buď před názvem (odborná či technická) či za názvem uvedením názvu své instituce. 1 knihovna dosud používá název po roce 1989 zrušeného systému středisek vědeckých, technických a ekonomických informací. Žádná z knihoven v institucích, které mají od roku 2007 novou právní subjektivitu veřejná výzkumná instituce (dále jen v. v. i.) se nepřejmenovala. Otázka A1d Rok založení knihovny: Z roku založení knihovny lze většinou odvodit jen kvantitativní údaje, tj. počet záznamů, velikost fondu apod. Knihovna je součástí ústavu a v knihovnách lze najít dokumenty o historii oboru. Otázka A1e Praktické zkušenosti nadřízeného útvaru s knihovnictvím: V 88 % zkoumaných institucí nemá nadřízený útvar praktické zkušenosti s knihovnictvím. Nemá smysl požadovat důkladné proškolení nadřízených pracovníků v této oblasti. Uskutečnit setkání těchto vedoucích pracovníků v ÚZPI/ZPK s cílem informovat o výsledcích průzkumu Koncepce KSK včetně objasnění významu informací pro hlavní činnosti instituce s příklady dobrých knihoven. Při této příležitosti informovat o možnosti rozvíjení a školení a o navrhované centrální podpoře ÚZPI/ZPK. Alternativně po přijetí Koncepce KSK informovat vedoucí pracovníky na úrovni osobních jednání. Otázka A1f Existence pobočky u knihovny: Většina knihoven nemá pobočku, pouze 1 knihovna má pobočku. Ta poskytuje mnohem kvalitnější knihovnické a informační služby a má vyšší úroveň než knihovna v její mateřské organizaci. Zásadní vliv na tuto skutečnost má personální obsazení knihovny, která je nazvána jen jako knihovna. Otázka A2 Funkce knihovny v organizačním řádu: Kromě svého základního poslání, jímž je poskytování služeb pracovníkům instituce, 24

deklarovalo 7 knihoven, že plní funkci veřejnou, i když z toho 4 knihovny nejsou evidovány na MK ČR. Naopak 3 knihovny, registrované na MK ČR, deklarovaly, že veřejné služby neposkytují, i když by měly. Všechny knihovny by měly poskytovat veřejné knihovnické a informační služby (dále jen VKIS), protože jsou financované z veřejných rozpočtů. Pozn. měly by být registrované u MK ČR. Měly by mít uzpůsobené procesy a prostory pro poskytování veřejných služeb. Sladit faktický a deklarovaný stav dle koncepce. V resortu AV ČR je většina ústavů, jejichž knihovny jsou registrované na MK ČR, tj. poskytují VKIS. Z registrace na MK ČR je odvozena povinnost knihovny poskytovat VKIS ( 1 a 4 zákona č. 257/2001 Sb.) [Česko, 2001, s. 5683-5684], z 2 písm. a) knihovního zákona vyplývá, že knihovna je zařízení, zaručující rovný přístup všem k poskytovaným knihovnickým a informačním službám a zapsané v evidenci knihoven [Česko, 2001, s. 5683]. Otázka A3 Úkoly knihovny v organizačním řádu: Až na 2 mají všechny knihovny v organizačním řádu uvedené své úkoly. Bylo by dobré některé úkoly společné všem knihovnám jednotně definovat a pak zajistit jejich doplnění do organizačních řádů. Zpracovat vzorový text, který bude vycházet z knihovního zákona. Knihovny by si potom z definic vybraly, přizpůsobily pro svoje potřeby a začlenily do organizačních řádů instituce. Tento úkol souvisí s existencí knihovního řádu, neboť úkoly knihovny by v něm měly být detailně rozpracovány, mj. jiné i s odkazem na organizační řád z ustanovení v organizačním řádu by se měly odvíjet úkoly knihovny. Otázka A5 Informační gesce instituce: V resortu existují knihovny ve 2 typech institucí, a to ve výzkumných institucích (v.v.i.) a ve státní správě (příspěvkové organizace). Oba typy zajišťují rozdílné úkoly, z čehož vyplývají i jiné informační potřeby. Z názvů jednotlivých institucí vyplývá jejich zaměření, tj. i informační gesce knihovny. Naším úkolem není srovnání, zda a jak se zaměření jednotlivých institucí překrývá. Důležitější je porovnat odebírané české a zahraniční časopisy a pokud možno vyloučit duplicity, a to včetně knihoven lesnických. Výrazná spolupráce mezi těmito 4 knihovnami, v jejichž informační gesci mj. lesnictví, neexistuje. Jedna lesnická knihovna deklaruje, že je knihovnou depozitní, jiná lesnická, že je odvětvové informační středisko (dále jen ODIS), aniž by jeho funkci, mj. koordinační, plnilo soustava vědeckých, technických 25