Informace pøedsedkynì

6 Roèník 51 Praha 17. bøezna 2006 10,20 Kè http://statorg.cmkos.cz Pøípadným autorùm pøíspìvkù do našeho èasopisu sdìlujeme, že honoráø za zveøejnìní mùže být vyplacen, pouze pokud autor uvede své rodné èíslo. Základní odborové organizace Odborového svazu státních orgánù a organizací dostávají èasopis NOS zdarma. Pøedplatné je hrazeno z prostøedkù Výboru Odborového svazu státních orgánù a organizací. Informace pøedsedkynì Podle pøedbìžných údajù zveøejnìných ÈSÚ dne 9.3.2006 d o s á h l a prùmìrná mìsíèní nominální mzda za rok 2005 èástky 19 030 Kè, v meziroèním srovnání èinil pøírùstek 995 Kè což je 5,5% nárùst prùmìrné nominální mìsíèní mzdy proti roku 2004. Spotøebitelské ceny (inflace) se zvýšily za uvedené období o 1,9 %, reálná prùmìrná mìsíèní mzda vzrostla o 3,5 %. V podnikatelské sféøe vzrostla prùmìrná nominální mìsíèní mzda oproti roku 2004 o 937 Kè tj. o 3,2 % a dosáhla tak výše 19 053 Kè. Reálná prùmìrná mìsíèní mzda vzrostla o 3,2 %. V nepodnikatelské sféøe se v roce 2005 proti roku 2004 zvýšila prùmìrná nominální mìsíèní mzda o 1192 Kè tj. o 6,7 % a èinila 18 954 Kè. Reálná prùmìrná mìsíèní mzda vzrostla o 4,7 %. Ve veøejné správì a obranì èinila v roce 2005 prùmìrná nominální mìsíèní mzda (fyzické osoby) 22 307 Kè. Nárùst proti roku 2004 èinil 8,9 %. V oblasti vzdìlávání èinila prùmìrná mìsíèní nominální mzda (fyzické osoby) v roce 2005 17 184 Kè. Nárùst proti roku 2004 o 4,7 %. V oblasti zdravotní a sociální péèe dosáhl a prùmìrná mìsíèní nominální mzda (fyzické osoby) v roce 2005 17 529 Kè. Nárùst proti roku 2004 èinil 4,6 %. Mzdový vývoj v nepodnikatelské sféøe v roce 2005 byl významnì ovlivnìn naøízením vlády è. 637/2004 Sb., kterým byly nìkteré skupiny zamìstnancù pøevedeny do vyšší stupnice platových tarifù (napøíklad zamìstnanci sociální péèe, so- ciální pracovníci zabezpeèující sociální agendy, nìkteré dìlnické profese). Pro pøíslušníky bezpeènostních sborù byla stejným naøízením vlády zavedena samostatná nová stupnice platových tarifù. Ménì významnì byl mzdový vývoj v roce 2005 ovlivnìn naøízením vlády è. 213/2005 Sb., kterým od 1. 7. 2005 byli do vyšší stupnice platových tarifù pøevedeni výzkumní a vývojoví pracovníci z jiných organizací než je Akademie vìd. Obdobnì to platí také o naøízení vlády è. 307/2005 Sb., kterým od 1. 9. 2005 byli do vyšší stupnice platových tarifù zaøazeni zdravotniètí pracovníci a pùvodní stupnice platových tarifù, podle které byli dosud odmìòováni byla tímto dnem zrušena. V Praze dne 13. 3. 2006 Alena Vondrová pøedsedkynì OS Z konferencí sekcí Rozšíøené plenární zasedání podnikového výboru odborových organizací celní správy se konalo ve ètvrtek 2. bøezna v Praze. Odpovìï na dopis pøedsedy ÈMKOS M. Štìcha premiérovi ÈR z kabinetu pøedsedy vlády Èeské republiky Vážený pan Milan Štìch pøedseda Èeskomoravská konfederace odborových svazù V Praze 7. bøezna 2006 Vážený pane pøedsedo, panu pøedsedovi vlády byl doruèen Váš dopis, v nìmž vyjadøujete spokojenost s výsledky hlasování Evropského parlamentu ke kompromisnímu návrhu "Smìrnice o službách na vnitøním trhu Evropské unie", který podle Vašeho názoru nastoluje jasná a nediskriminaèní pravidla pro poskytovatele služeb, zamìstnance a spotøebitele. Na pana premiéra se obracíte se žádostí o podpoøení zmínìného návrhu v radì ministrù. Za Vaše podání a poskytnuté informace Vám jménem pana premiéra dìkuji. Vaším dopisem se pan pøedseda vlády bude spolu s pøíslušnými ministry zabývat. S pozdravem Jan Birke øeditel Sekce kabinetu pøedsedy vlády Host konference generální øeditel Richter zhodnotil ve svém vystoupení období transformace celní správy po vstupu do EU jako úspìšné. Efektivnost výbìru daní celní správou se zvyšuje. Další personální optimalizace by mìla probíhat pøirozenou fluktuací. Diskuse navazující na vystoupení generálního øeditele se zèásti vìnovala problematice nadtarifních složek platu a vztahùm s finanèními úøady. Zpráva o èinnosti sekce konstatovala zvýšenou pozornost informovanosti èlenù a všech zamìstnancù, zápisy ze zasedání podnikového výboru jsou obsáhlejší a jsou k dispozici na intranetu celní správy. Odborová èinnost je prezentována v mìsíèníku CLO-DOUANE. Vloni byla navázána spolupráce s Nezávislým odborovým svazem Policie ÈR, OS hasièù a se zástupci odboráøù z Vìzeòské služby ÈR v oblasti otázek služebního pomìru. Odboráøi Pokraèování na stranì 2

Historie právní úpravy plurality odborových organizací Zákon è. 120/1990 Sb., kterým se upravují nìkteré vztahy mezi odborovými organizacemi a zamìstnavateli, tzv. zákon o pluralitì odborù, u nás existuje od roku 1990. Byl jedním z prvních porevoluèních zákonù pøijatých z iniciativy tehdejší federální ÈSKOS, která se zasadila, aby v odborech neexistovalo monopolní postavení. Tento zákon dokonce pøedcházel novému pojetí uzavírání kolektivních smluv podle zákona è. 2 o kolektivním vyjednávání z roku 1991. Podle nìho odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu za všechny zamìstnance. Znamená to, že i když je u zamìstnavatele více odborových organizací, mùže každá z nich uzavøít kolektivní smlouvu za všechny zamìstnance. Zákon è. 120 obsahuje ustanovení o tom, že odborové organizace mají pøi uzavírání kolektivní smlouvy jednat jen spoleènì a ve vzájemné shodì. Rovnìž ale pøipouští, že se odborové organizace mohou dohodnout mezi sebou a se zamìstnavatelem na jiném postupu - napø. na uzavøení více kolektivních smluv. Pokud ovšem zamìstnavatel s "dohodou o jiném postupu" nesouhlasí, neexistuje žádné øešení. Jestliže se všechny odborové organizace na kolektivní smlouvì neshodnou, dojde k zablokování kolektivního vyjednávání a kolektivní smlouva nemùže být uzavøena vùbec. Tento stav je samozøejmì krajnì nepøíznivý nejen pro odboráøe, ale pro všechny zamìstnance, kteøí tak nemohou užívat výhod plynoucích z kolektivní smlouvy. Odborové organizace, které se odmítají na spoleèném postupu shodnout, si tak berou zamìstnance jako rukojmí. Tento problém vyvstává pøedevším v souvislosti s úèelovì zakládanými odborovými organizacemi, jejichž jediným cílem èasto bývá pouze znemožnìní uzavøení kolektivní smlouvy. Nezøídka jsou to velmi malé organizace ovládané zamìstnavateli, nebo jimi podporované finanèními èi jinými prostøedky s cílem podøídit je kontrole zamìstnavatelù. Nepodstatným není ani fakt, že v pøípadì, že nìkterá z odborových organizací znemožní uzavøení kolektivní smlouvy, poškozuje tím nejen zamìstnance, ale i zamìstnavatele, nebo tím snižuje jeho úvìrovou bonitu. Banky si dávají dobrý pozor na to, zda poskytnou úvìr zamìstnavateli, u nìhož nepanuje sociální smír a hrozí i stávky. I tento fakt se v koneèném dùsledku mùže obrátit proti zamìstnancùm. Na poèátku roku 2005 podala skupina poslancù v èele s Miroslavem Kapounem návrh na zmìnu zákona è. 120 s cílem vyøešit výše uvedené problémy, které mohou nastat, pokud menšina prosazuje své požadavky na úkor vìtšiny nebo úmyslnì bojkotuje jednání. ÈMKOS tento zámìr plnì podporovala, avšak nebyl poslaneckou snìmovnou schválen, a to pouze o tøi hlasy. Nìkteøí poslanci v této souvislosti navrhovali vlastní "pøedstavy" øešení plurality odborových organizací. Napøíklad poslankynì Eva Dundáèková (ODS) ve svém pozmìòovacím návrhu požadovala, aby si jakákoli odborová organizace mohla na základì pouze vlastního prohlášení, tedy bez ohledu na názor nejen ostatních odborových organizací, ale i zamìstnavatele, uzavírat vlastní smlouvy pouze pro své vlastní èleny. Toto øešení by pro zamìstnance a pro zamìstnavatele pøedstavovalo znaènou právní nejistotu. Pro dokreslení událostí dnešních dnù je zajímavé, že poté, co novela zákona nebyla schválena (jen o ony zmiòované tøi hlasy), rozeslala Federace strojvùdcù ÈR poslancùm ODS "dìkovný" dopis vyjadøující uznání za nepodpoøení této právní úpravy. V novém zákoníku práce vláda pøedložila v 24 úpravu odborové plurality pøi kolektivním vyjednávání, která bohužel prakticky kopírovala souèasný platný stav. Tím, že by nedošlo k žádné zmìnì, znamenalo by to pro uzavírání kolektivních smluv, zejména s ohledem na nové, liberalizované pojetí zákoníku práce, ještì vetší nebezpeèí než dnes. V prùbìhu projednávání poslaneckou snìmovnou byl k 24 podán poslanecký pozmìòovací návrh, který je dle názoru ÈMKOS pro øešení výše zmiòovaných problémù rozhodnì pøínosem, a to aniž by souèasnì nìjak ohrožoval svobodu odborového sdružování a omezoval pluralitu odborových organizací, nebo byl v rozporu s Ústavou 2 NOS 6/2006 ÈR. Toto znìní bylo v rámci návrhu nového zákoníku práce poslaneckou snìmovnou 8. 2. 2006 schváleno. Nová úprava rozhodnì poèet odborových organizací ani jejich èinnost nijak neomezuje. Nadále zùstává zachován pùvodní vládní text, podle kterého je prioritou spoleèný postup všech odborových organizací a stejnì tak se mohou mezi sebou a zamìstnavatelem dohodnout na jiném postupu. Teprve v pøípadì, že se odborové organizace nedohodnou vùbec a kolektivní vyjednávání se tak dostane do patové situace, mùže zamìstnavatel uzavøít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která má u zamìstnavatele nejvìtší poèet èlenù. V souladu s Ústavou, úmluvami MOP a zámìrem, aby nedocházelo k diskriminaci menších odborových organizací, se za organizaci s nejvìtším poètem èlenù u zamìstnavatele považuje i nìkolik menších odborových organizací, které splní podmínku tím, že dohromady sdružují nejvìtší poèet èlenù u zamìstnavatele. Odbory zastupují a hájí zájmy všech zamìstnancù a musí tudíž vystupovat zodpovìdnì a solidárnì, bez ohledu na osobní spory a vlastní prestiž. Vnitøní rozpory a velká rozdrobenost odborù vedou k jejich oslabení, které nahrává jejich odpùrcùm. V Praze dne 24. 2. 2006 Pokraèování ze strany 1 hodnotí spolupráci se zamìstnavatelem jako standardní a na pomìrnì dobré úrovni. Cení si také jednání s ministrem financí vloni napodzim ohlednì budoucnosti celní správy. Podnikový výbor se podílel na novele organizaèního øádu, využívána je možnost úèasti na Celkem 252 339 kontrol dodržování léèebného režimu v pracovní neschopnosti provedli zamìstnanci ÈSSZ v roce 2005. Nejvíc jich bylo v Moravskoslezském kraji, a to 33 987, dále v Praze 32 915 a Olomouckém kraji, kde se kontroloval léèebný režim celkem ve 29 127 pøípadech. Na základì kontrol vydala všechna pracovištì ÈSSZ celkem 6422 postihy za porušení. V praxi to znamená, že 2,5 % kontrolovaným bylo sníženo nebo odebráno nemocenské. Lidé, kteøí èerpají nemocenské, musí umožnit kontrolu dodržování léèebného režimu, napøíklad opatøit svùj byt zvonkem a jmenovkou. Kontrolu provádìjí povìøení pracovníci OSSZ, v Praze PSSZ (tzv. pracovníci dozoru) pravidelnì bìhem celého týdne, pøípadnì i o víkendu. Kontrolují se buï namátkou vybraní lidé, dále ti obèané, k jejichž kontrole dá podnìt praktický lékaø, úøad práce, èi posudkový lékaø ÈSSZ. Podnìt ke kontrole mùže dát pøíslušnému pracovišti Èeské správy sociálního zabezpeèení také zamìstnavatel, který má Z konferencí sekcí pracovních poradách pøíslušných služebních funkcionáøù podle kolektivní smlouvy. Èlenská základna sice opìt meziroènì poklesla, ale ne tak radikálnì jako v minulosti. Dùvodem je zøejmì ukonèení transformaèního procesu. Problémem je stále nezájem o výkon odborových funkcí. -dì- Více než 6 tisíc lidí pøišlo o nemocenské, porušovali léèebný režim podezøení, že jeho zamìstnanec nemoc pouze pøedstírá, ze zamìstnání bere nemocenské a pøitom vykonává jinou èinnost. Pokud obèan nedodrží stanovený léèebný režim, mùže mu ÈSSZ doèasnì snížit nebo odebrat nemocenské. Nebo mùže, pokud z lékaøského hlediska není dùvod pro další trvání pracovní neschopnosti, tuto pracovní neschopnost ukonèit. V roce 2005 tak pracovníci ÈSSZ ukonèili 2981 pracovní neschopnost, což je o 48,5 % více než v roce 2004, kdy se jednalo o 1535 pøípadù. Kontrola dodržování léèebného režimu práce neschopnými obèany probíhá v souladu se zákonem è. 582/1991 Sb., o organizaci a provádìní sociálního zabezpeèení. Povìøení pracovníci OSSZ/PSSZ se prokazují oprávnìním ke kontrole, práce neschopní obèané jsou povinni jim pøedložit doklad o pracovní neschopnosti tedy I. díl tiskopisu Potvrzení pracovní neschopnosti - Legitimace práce neschopného obèana. Do nìj pracovník dozoru zaznamená datum a èas kontroly, a rovnìž se podepíše. ÆSSZ

Úrazové pojištìní zamìstnancù novì? Poslanecká snìmovna schválila návrh zákona o úrazovém pojištìní zamìstnancù. Cílem zákona, který vejde v úèinnost 1. 1. 2008, je výraznì motivovat zamìstnavatele i zamìstnance i zamìstnance k vytváøení co nejlepších podmínek pro bezpeènou práci. Novou právní normu musí ještì posoudit Senát a podepsat prezident. V roce 2004 (výsledky za rok 2005 ještì nejsou k dispozici) došlo v Èeské republice ke 109 243 pracovním úrazùm. Nevyhovující pracovní prostøedí bylo pøíèinou 1329 nemocí z povolání. O život pøišlo v práci 187 lidí. Podle údajù Ministerstva financí zaplatili zamìstnavatelé v roce 2004 4 550 996 000 Kè na úrazové pojištìní. Ve stejném roce pojiš ovny vyplatily 2 595 634 000 korun. Odpovìdnost za škodu pøi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nesou zamìstnavatelé. V Èeské republice funguje v souèasné dobì systém, jehož parametry urèuje stát a podle kterého jsou zamìstnavatelé povinni pojistit se u nìkteré ze dvou komerèních pojiš oven, které stanoví zákoník práce - u Èeské pojiš ovny nebo Pojiš ovny Kooperativa. Výše pojistného se odvíjí podle okruhu ekonomických èinností firmy. V pøípadì, že dojde k pracovnímu úrazu, dostávají poškození zamìstnanci pojistné plnìní od pojiš oven pøevážnì prostøednictvím svých zamìstnavatelù. Prùmìrná doba plnìní je 19 let. Zamìstnanec je odškodòován za újmu, která mu vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Souèasný systém dostateènì nemotivuje postižené zamìstnance k další práci a nemotivuje ani zamìstnavatele k pøijímání úèinných opatøení, která by pøedcházela vzniku pracovních úrazù a nemocí z povolání. Zákonem stanovenou povinnost firem pojistit se u dvou komerèních pojiš oven vytýkala ÈR i Evropská unie. Podle ní tento postup nezajiš uje rovnost. Reálnì existují jen dvì varianty øešení: a) na bázi komerèní, kdy by byly do okruhu pojiš oven, u kterých se zamìstnavatelé pojistí, zahrnuty všechny pojiš ovny, b) nebo na bázi sociálního pojištìní, které bude spravovat státní nebo veøejná instituce. Tuto variantu zvolilo pøi pøípravì návrhu zákona i MPSV. Nová právní úprava zavede do èeského systému pojištìní prvky, které se standardnì vyskytují v systému úrazového pojištìní ve vyspìlých zemích. Návrh zákona posiluje právní jistoty zamìstnancù i zamìstnavatelù a vytváøí pøedpoklady pro dlouhodobou stabilitu úrazového pojištìní za finanènì pøijatelných podmínek. Pokud návrh zákona projde celým schvalovacím procesem, nebude už v budoucnu existovat pojištìní odpovìdnosti zamìstnavatele za škodu pøi pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ale forma sociálního úrazového pojištìní s vlastním systémem poskytovaných dávek, což celý systém zprùhlední. Odpovìdnost za škodu zpùsobenou na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání se tak pøenese z oblasti pracovnìprávní do systému sociálního zabezpeèení, a to formou dávek úrazového pojištìní. Odpovìdnost za provádìní úrazového pojištìní zamìstnancù pøejde na stát a zmìní se také charakter pojištìní. Úrazové pojištìní bude provádìt Èeská správa sociálního zabezpeèení. Zamìstnavatelé jí budou odvádìt pojistné ve stejné výši jako dosud a ÈSSZ zajistí v této oblasti stejný režim, který dnes platí v oblasti sociálního pojištìní. Na základì poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání bude vyplácet dávky z úrazového pojištìní pøímo ZÁKONÍK PRÁCE Objednejte si už dnes "bibli" každého odboráøe i zamìstnance! Jistì víte, jaké úsilí vyvinuly odborové svazy pøi prosazovaní nové, modernìjší podoby ZP v uplynulém roce. Vyústilo až v mohutnou podzimní demonstraci proti okleš ování práv zamìstnancù. Pøitom odbory ráznì prosazovaly, aby ZP byl v souladu s ústavní zásadou "co zákon nezakazuje, to dovoluje", což by mìlo vést k rozšíøení smluvní volnosti. Prozatimní vývoj naznaèuje, že úsilí vládnoucí ÈSSD, za vydatné podpory odborových centrál, vyústí pøece jenom v pøijetí nového kodexu práce. SONDY už dnes pøipravujítotiž exkluzivní vydání zákoníku práce se srozumitelnými výklady všech jednotlivých ustanovení. Naším cílem je poskytnout nejširší veøejnosti - a odboráøùm zvláštì - bibli ke každodennímu užívání. A protože SONDY mají dlouholeté zkušenosti s vydáváním ZP a jeho novelizací, i nyní udìláme vše pro to, aby se kniha tohoto typu stala bestselerem na knižním trhu. Vydání novéhon ZP závisí na termínu jeho schválení Parlamentem ÈR. Zákoník práce by mìl být úèinný od 1. ledna 2007. Zaèátek expedice pøedpokládáme na pozdim (záøí) letošního roku, cena bude pøíznivá, pøizpùsobíme ji možnostem odborových organizací. Pøednost budou mít pøedplatitelé týdeníku SONDY, kteøí využijí tento objednací lístek. Garantujeme jim slevu 10% na každý výtisk! Objednávky budou vyøizovány v došlém poøadí. Závaznì objednávám................... ks Jméno objednavatele............................................................. Název organizace................................................................ Pøesná adresa................................................................... IÈO.................................... DIÈ.................................. Podpis........................................................................ Faktura Dobírka Uplatòujete-li 10% slevu, uveïte pøedplatitelské èíslo týdeníku SONDY...................... Nakladatelství SONDY Námìstí W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 fax: 234 462 313, e-mail: sondy-odbyt@cmkos.cz poškozeným zamìstnancùm Takové øešení zajistí dlouhodobou jistotu pøi výplatì dávek lidem, kteøí utrpìli úraz v práci nebo mají nemoc z povolání. Poskytovaná dávka (renta) už nebude vázána na èásteèný nebo plný invalidní dùchod, na který jim vznikl nárok na základì úrazu nebo nemoci z povolání. Navíc si lidé, kteøí tuto rentu pobírají, budou moci pøivydìlávat, aniž by se jim výše dávky o tento pøivýdìlek snížila, jako je tomu dnes. ÈSSZ bude zajiš ovat výbìr pojistného, výplatu dávek, povede jednotnou evidenci a bude také kontrolovat, zda zamìstnavatelé plní v této oblasti své povinnosti. Úrazové pojištìní bude ÈSSZ spravovat oddìlenì od ostatních druhù pojištìní. Tím se sníží náklady na provoz, správu pojištìní a v neposlední øadì také poèet neplatièù pojistného. To umožní zavedení preventivních aktivit a pøevzetí výplaty starých závazkù (rent) od roku 1993, kdy bylo zákonné úrazové pojištìní zavedeno. ÈSSZ pøipraví každý rok pojistný plán, který projedná se zástupci sociálních partnerù a poté ho pøedloží vládì ke schválení. Návrh zákona zvyšuje jednorázové odškodnìní pozùstalých. V pøípadì, že zamìstnanec (zamìstnankynì) zemøe na následky pracovního úrazu, dostane jeho manželka èi manžel 240 000 Kè (v souèasnosti je to 50 tis. Kè). Stejnou èástku dostane i dítì (dnes dostává 80 tis. Kè). Nový zákon bude také zvýhodòovat zamìstnavatele, kteøí budou zvyšovat úroveò bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci. Vývoj poètu a závažnosti úrazù a nemocí z povolání by mìly odrážet pøípadné slevy èi pøirážky na pojistném. Nový systém úrazového pojištìní zamìstnancù pøebírá všechny dosavadní vyplácené renty od roku 1993 a garantuje, že se jejich výše oproti souèasnosti nezmìní. Tyto renty nebudou podléhat pøezkoumání zdravotního poškození pro úèely úrazového pojištìní po dobu 10 let (ochranná doba nároku). Efektivní úrazové pojištìní bude vedle sociální úlohy plnit i úlohu preventivní a také rehabilitaèní (návrat poškozeného do pracovního procesu. MPSV ÈR NOS 6/2006 3

www.cmkos.cz) (dokonèení z minulého èísla) Korespondenèní forma vzdìlávání Proè právì tato forma? Oddìlení pro rozvoj lidských zdrojù a projektovou èinnost nabízí osvìdèenou formu získávání poznatkù, informací, znalostí a dovedností, které jsou nezbytné pro práci nejen odborových funkcionáøù na svazové, podnikové èi místní úrovni, ale i pro každého zamìstnance. Nejdùležitìjší aspekt této korespondenèní formy byl, je a bude vždy kladen na sebevzdìlávání a osobní motivaci každého úèastníka, který chce a má zájem se vzdìlávat, a to aniž by se musel v nìkterých pøípadech a s ohledem na okolnosti v práci, zúèastòovat klasických semináøù. 1. Základní kurz odborového funkcionáøe l Postavení odborù ve spoleènosti l Odborová organizace a její èinnost o Odborová organizace a zamìstnavatelé l Odborová organizace a ekonomika podniku l Systém sociálního pojištìní Variabilní symbol: 6166 Cena: 1350,- Kè 2. Hospodaøení odborových organizací l Základní znalosti o Úèetnictví odborové organizace l Danì o Fondy, dìtské tábory l Kontroly a revize Variabilní symbol: 6167 Cena: 1350,- Kè 3. Odbory a BOZP l Práva odborových orgánù v oblasti BOZP l Pracovní úraz, nemoc z povolání a jiné poškození zdraví z práce, evidence a registrace pracovních úrazù l Odškodòování pracovních úrazù, nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce l Práva a povinnosti zamìstnancù a zamìstnavatelù v oblasti BOZP l Èinnost závodního výboru v oblasti BOZP Variabilní symbol: 6168 Cena: 1350,- Kè 4. Internet - moderní prostøedek komunikace l Historie Internetu o Jak se pøipojit k Internetu - Základní služby Internetu l World Wide Web l Trh s Internetem o Internet jako komunikaèní nástroj l Nedostatky Internetu l Základy jazyka HTML l Design WWW stránek Variabilní symbol: 6169 Cena: 1350,- Kè 5. Odbory a Evropská unie l Vývoj a institucionální uspoøádání Evropské unie l Sociální politika a politika zamìstnanosti EU v Rozšíøení EU ÈR l Debata o budoucnosti Evropské unie Variabilní symbol: 6170 Cena: 1350,- Kè Mgr. Dušan Martinek vedoucí oddìlení Tel.: 234 462 572, 602 169 053 Fax: 222 718 994 E-mail: martinek.dusan@cmkos.cz Filip Matoušek odborný poradce Tel.: 234 462 038 E-mail: matousek.filip@cmkos.cz Martina Drekslerová specialistka Tel.: 234 462 238 4 NOS 6/2006 Vzdìlávání ÈMKOS v 1. pol. 2006 ÈMKOS, Rozvoj lidských zdrojù a projektová èinnost E-mail: drekslerova.martina@cmkos.cz Hana Taušová samostatná odborná pracovnice Tel.: 234 462 238 E-mail: tausova.hana@cmkos.cz Magda Slancová samostatná odborná pracovnice Institut pro rozvoj lidských zdrojù Zlenice Místo: Zlenice 44, 257 22 Èerèany Tel.: 317 776 024 Fax: 317 776 206 E-mail: skola.zlenice@volny.cz Sociální systém ÈR je více chránìn Dne 27. února 2006 vešla v úèinnost novela zákona o sociálním zabezpeèení, která mìní podmínky nároku na dávky sociální péèe pro obèany èlenských státù EU a zároveò více chrání sociální systém Èeské republiky. Pokud obèané EU v ÈR legálnì pracují, mají v zásadì stejná práva jako obèané ÈR a mohou také pobírat sociální dávky. Obèané èlenských státù, kteøí v ÈR nepracují, mají nárok na dávky sociální péèe až po 3 mìsících pobytu na území ÈR. Pokud tito lidé v ÈR nepracují a pouze èerpají sociální dávky, mohou za urèitých podmínek pøedstavovat neodùvodnitelnou zátìž. Obèanùm EU a jejich rodinným pøíslušníkùm, kteøí se stanou neodùvodnitelnou zátìží pro èeský systém sociální péèe, mohou èeské úøady zrušit povolení k pøechodnému pobytu. Samo oznaèení osoby za neodùvodnitelnou zátìž systému sociální péèe však nemá za následek odejmutí pøiznaných dávek sociální péèe, takový dùsledek má až odejmutí oprávnìní k pobytu. Podle novely zákona o pùsobnosti orgánù ÈR v sociálním zabezpeèení je na povìøeném obecním úøadu, aby posoudil a rozhodl, zda èlovìk skuteènì sociální systém zatìžuje. Požádá-li o dávku sociální péèe obèan EU nebo jeho rodinný pøíslušník (který není v ÈR hlášen k trvalému pobytu a ani na území ÈR nepracuje), zkoumají úøady nejen, zda dotyènému vznikl nároku na dávku sociální péèe, ale také, zda taková osoba není neodùvodnitelnou zátìží systému sociální péèe. Rozhodnutí musí padnout na základì pøesnì stanoveného bodového ohodnocení, kdy se posuzuje napøíklad délka legálního pobytu dané osoby na území ÈR, doba, po kterou tato osoba pøispívala do systému sociálního pojištìní, nebo získaná kvalifikace. MPSV PODMÍNKY PRO VAŠI ÚÈAST 1. Organizace i jednotlivec se pøihlašuje prostøednictvím závazné pøihlášky buï písemnou formou, nebo on-line (internet). 2. Øádnì vyplnìnou závaznou pøihlášku s kopií dokladu o zaplacení musí Oddìlení pro rozvoj lidských zdrojù a projektovou èinnost obdržet nejpozdìji v den uvedený jako termín uzávìrky pøihlášek. 3. Cena zahrnuje: a) Semináøe v Praze - náklady lektora, nájem uèebny, obèerstvení, uèební texty; b) Semináøe ve Zlenicích - náklady lektora, ubytování, stravování, obèerstvení, nájem uèebny, místní poplatek, uèební texty; c) Semináøe v AKTISu - náklady lektora, obèerstvení, nájem poèítaèové uèebny, uèební texty; d) Korespondenèní forma vzdìlávání - náklady tutora, uèební texty (sešity). Ceny jsou stanoveny vèetnì 19% DPH. Cena nezahrnuje refundaci mzdy, dopravu, poštovné. 4. Vyplnìním a odesláním závazné pøihlášky dává organizace i jednotlivec souhlas ke zpracovávání uvedených údajù dle potøeb Oddìlení pro rozvoj lidských zdrojù a projektovou èinnost pro statistiku úèastníkù jednotlivých aktivit. 5. Zrušit závaznou pøihlášku lze pouze písemnì, a to nejpozdìji týden pøed zahájením akce. V pøípadì zrušení závazné pøihlášky v termínu kratším než jeden kalendáøní týden bude zájemci úètována alikvotní èást pøípadných storno poplatkù. Storno poplatek: 4-7 dnù 40 % z ceny školení, 3 dny 70 % z ceny školení, ménì než 3 dny 100 % ceny. 6. O zaøazení na pøíslušné školení bude zájemce vyrozumìn nejpozdìji jeden týden pøed zahájením formou pozvánky na zvolený semináø. 7. Semináø se uskuteèní za pøedpokladu, že se k danému termínu pøihlásí minimálnì deset zájemcù, není-li v nabídce uvedeno jinak. 8. V pøípadì, že nebude možno plánovaný semináø uskuteènit, budou zájemci vèas písemnì vyrozumìni a pøíslušnou èástku Oddìlení pro rozvoj lidských zdrojù a projektovou èinnost vrátí na úèet uvedený na závazné pøihlášce.

Prodlužování pracovních pomìrù na dobu urèitou Zamìstnavatelé mají velmi èasté problémy se sjednáváním a opakováním pracovních pomìrù na dobu urèitou (tzv. øetìzení pracovních pomìrù nebo termínované pracovní pomìry). Podnìtem k jejich uzavírání jsou v mnoha pøípadech provozní a podnikatelské dùvody. Zamìstnavatel má napø. pøedstavu o tom, že bude mít sezónní práci pro zamìstnance jen na urèitou dobu a nebylo by pro nìj ekonomické, aby s tìmito zamìstnanci sjednával pracovní pomìr na dobu neurèitou. V pøípadì, kdy by je nemohl zamìstnávat pracemi sjednanými v pracovní smlouvì, jednalo by se o pøekážku v práci na stranì zamìstnavatele. Ten by pak musel tìmto zamìstnancùm poskytovat po celou tuto dobu náhradu mzdy. Provozní a ekonomické dùvody pro sjednávání tohoto druhu pracovního pomìru jsou zde více než zøetelné. Maximálnì dva roky Podnikatelské zámìry a provozní dùvody zamìstnavatelù a právní ochranu zamìstnancù, vzala v úvahu novela zákoníku práce è. 46/2004 Sb., která nabyla úèinnosti 1. bøezna 2004. Novela v souladu s èlánkem 5 Rámcové dohody uzavøené organizacemi EOK, UNICE a CEEP o pracovních smlouvách na dobu urèitou, stanovila maximální celkovou dobu trvání na sebe navazujících pracovních pomìrù na dobu urèitou, a to na dobu nejvýše dvou let. Další sjednání pracovního pomìru na dobu urèitou mezi týmiž úèastníky novela umožòuje až po uplynutí doby šesti mìsícù od skonèení pøedchozího pracovního pomìru. Napø. skonèí-li pracovní pomìr na dobu urèitou v celkové délce trvání 2 roky (tøeba opakovaný) dne 30. 4. 2006, mùže být nový pracovní pomìr s týmž zamìstnavatelem sjednán až od 1. 11. 2006. V tomto mezidobí mùže zamìstnanec sjednat pracovní pomìr, tøeba termínovaný, s jiným zamìstnavatelem. Podle zvláštního pøedpisu Uvedená omezení ve sjednávání pracovního pomìru na dobu urèitou (maximálnì na celkovou dobu dvou let a poté šestimìsíèní pøestávka) se nevztahují na pøípady, kdy to stanoví zvláštní právní pøedpis nebo kdy zvláštní právní pøedpis stanoví uzavøení pracovního pomìru na dobu urèitou jako podmínku pro vznik dalších nárokù. Jedná se napø. o tzv. pracující starobní dùchodce, kteøí si vedle pobírání starobního dùchodu ještì vydìlávají. Od 1. ledna 2004 platí významná výhoda v novele zákona o dùchodovém pojištìní (zák. è. 155/1995 Sb.), podle níž pracující starobní dùchodci již nejsou limitováni dvìma roky po vzniku nároku na starobní dùchod. Pracující starobní dùchodce musí ovšem mít sjednán pracovní pomìr na dobu urèitou, nejdéle na dobu jednoho roku. Doba urèitá u pracujících dùchodcù Podle 37 odst. 1 zákona o dùchodovém pojištìní (zák.è. 155/1995 Sb.) se starobní dùchod od dosažení dùchodového vìku vyplácí v pøípadì výkonu výdìleènì èinnosti formou pracovního pomìru nebo dohody o pracovní èinnosti za podmínky, že tento vztah "byl sjednán na dobu urèitou, nejdéle na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních pøedpisù na tuto dobu sjednat". Za sjednání pracovnìprávního vztahu na dobu urèitou, nejdéle na dobu jednoho roku, lze pro úèely dùchodového pojištìní považovat i zmìnu dosavadního pracovního pomìru sjednaného na dobu neurèitou na pracovní pomìr sjednaný na dobu urèitou, a to formou dohody o zmìnì pracovního pomìru dodatkem k pracovní smlouvì ve smyslu 36 odst. 1 zák. práce. Musí však být pøitom zøejmé, že dochází ke sjednání zmìny dosavadního pracovního pomìru uzavøeného na dobu neurèitou na pracovní pomìr uzavøený na dobu urèituou. Doba urèitá musí být jednoznaènì vymezena a nesmí pøesáhnout jeden rok. Není -li v dohodì o zmìnì pracovního pomìru uvedeno, od kdy se pracovní pomìr mìní z doby neurèité na dobu urèitou, poèítá se doba jednoho roku ode dne sjednání zmìny. Zamìstnavatel postupuje tak, že v dohodì o zmìnì pracovní smlouvy uvede, že pracovní pomìr sjednaný na dobu neurèitou se mìní na dobu urèitou a to do... (uvede se urèitý èasový termín). Pøíklad: Zamìstnanec zmìnil pracovní pomìr sjednaný na dobu neurèitou od 1. února 2006 na dobu urèitou a to do 31. ledna 2007. V tomto pøípadì mu bude poskytován starobní dùchod vedle výdìlku od 1. února 2006 do 31. ledna 2007. Za sjednání pracovnìprávního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku se považuje i zmìna spoèívající v tom, že v dohodì o zmìnì pracovního pomìru, který byl sjednán na dobu urèitou, ale na dobu delší než jeden rok, se uvedou zmìny v: - termínu, do kterého byl pracovní pomìr pùvodnì sjednán, ODPOVÍDÁME - dnu, od kterého dodatek byl uzavøen, do novì sjednaného data skonèení pracovního pomìru. Pøíklad: Pracovní pomìr byl sjednán na dobu dvou let a to od 28. 2.2006 do 28. 2. 2008. Aby byly splnìny zákonné podmínky pro to, aby zamìstnanec mohl dostat starobní dùchod vedle výdìlku, musí se zmìnit doba trvání pracovního pomìru na dobu urèitou, to je z 28. 2. 2008 na 28. 2. 2007. Pak budou zákonné podmínky pro poskytování starobního dùchodu vedle výdìlku v dobì od 1. 3. 2006 do 28. 2. 2007 splnìny. Opakovaný termínovaný pracovní pomìr Problémy pøi posuzování možnosti, zda má zamìstnanec nárok na starobní dùchod a ještì k tomu si mùže vydìlávat, nastávají v podnikatelské praxi zejména tehdy, když pracovní pomìr sjednaný na dobu urèitou, nejdéle na dobu jednoho roku, konèí a sjednává se nový. Vyskytují se názory, že døívìjší pracovní pomìr na dobu urèitou musí zamìstnanec ukonèit a sjednávat nový pracovní pomìr na dobu urèitou. V tìchto pøípadech staèí, když dosavadní pracovní pomìr na dobu urèitou se prodlouží dodatkem k pracovní smlouvì. Doba trvání tohoto pracovního pomìru po prodloužení nesmí pøesáhnout ode dne, kterým mìl pracovní pomìr skonèit, dobu jednoho roku. Takto lze postupovat i opakovanì. Formulace dohody o zmìnì pracovního pomìru nebo dodatku k pracovní smlouvì není pøedepsaná. Z novì sjednaného pracovního pomìru musí však být jednoznaènì zøejmé, že døívìjší pracovní pomìr se prodlužuje o dobu nejvýše jednoho roku. Pøíklad: Pracovní pomìr byl sjednán na dobu urèitou do 31. 3. 2006. Bude-li sjednán nový pracovní pomìr, nejdéle na dobu jednoho roku do 31. 3. 2007, jsou splnìny podmínky pro poskytování starobního dùchodu vedle výdìlku. Nový pracovní pomìr na dobu urèitou mùže být sjednán dodatkem k pùvodní pracovní smlouvì, napø. ještì pøed skonèením døívìjšího pracovního pomìru, tedy pøed 31. 3. 2006. Pracovní pomìr na dobu urèitou u vedoucích zamìstnancù Pracovní pomìr na dobu urèitou lze sjednávat i u vedoucích zamìstnancù, kteøí byli do funkcí jmenováni. Jmenování do funkce lze pro úèely poskytování starobního dùchodu vedle výdìlku realizovat tak, že ve jmenovacím aktu bude vymezena doba, jejímž uplynutím pracovní pomìr založený jmenováním konèí. Tato doba nesmí však být pro dùchodové úèely delší než jeden rok. Dalším dùvodem pro možné sjednávání pracovního pomìru na dobu urèitou bez omezení je náhrada doèasnì nepøítomného zamìstnance po dobu jeho pøekážek v práci ( 124 až 128 zák. práce, napø. pøi dlouhodobé nemoci, pøi mateøské a rodièovské dovolené, vojenská služba, dlouhodobý výkon funkce, déletrvající školení v zájmu zamìstnavatele apod.) Dùvody ve prospìch podnikatele Sjednávat pracovní pomìr na dobu urèitou bez omezení je možné i za doèasnì nepøítomného zamìstnance po dobu jeho pøekážek v práci ( 124 až 128 zák. práce, napø. pøi dlouhodobé nemoci, pøi mateøské a rodièovské dovolené, vojenská služba, dlouhodobý výkon funkce, déletrvající školení v zájmu zamìstnavatele apod.) V neposlední øadì se èasová omezení nevztahují na termínovaný pracovní pomìr, existují-li pro jeho sjednání vážné provozní dùvody na stranì zamìstnavatele nebo jedná-li se o zvláštní povahu práce, kterou má zamìstnanec vykonávat. A právì zde existuje "pole pùsobnosti" pro podnikatele, kteøí mohou uplatnit dùvody na jejich stranì. Jde napø. o zmìnu pøedmìtu èinnosti nebo výrobního programu, organizaèní nebo racionalizaèní úpravy, technoclogická opatøení,sezónní nebo kampaòové práce, okamžitou potøebu zvýšení poètu pracovních sil apod. Termínovaný pracovní pomìr nemùže tedy ohrozit žádného podnikatele, nebo zákoník práce mu dává ke sjednání tohoto druhu pracovního pomìru dostatek možností a v jeho jednání ho neomezuje. Protože pojem "vážné provozní dùvody" a "zvláštní povaha práce" Pokraèování na stranì 6 NOS 6/2006 5

Pokraèování ze strany 5 6 NOS 6/2006 ODPOVÍDÁME nelze s ohledem na rozmanitost pracovních èinností zákonem blíže specifikovat, musí být tyto dùvody vymezeny konkrétnìji v písemné dohodì uzavøené mezi zamìstnavatelem a pøíslušným odborovým orgánem. Pokud u zamìstnavatele nepùsobí odborová organizace, vymezí tyto dùvody písemnì zamìstnavatel sám, napø. ve firemním opatøení nebo pøedpisu. Zákoník práce dále stanoví, že zamìstnavatel je povinen informovat zamìstnance o nabídce volných pracovních míst na dobu neurèitou, která by byla vhodná pro další pracovní zaøazení zamìstnancù pro pracovní pomìr na dobu neurèitou. I nadále existuje možnost dohodnout v kolektivní smlouvì okruh zamìstnancù, se kterými nelze sjednat pracovní pomìr na dobu urèitou. Rozhodne soud Mùže se stát, že pøi sjednávání pracovního pomìru na dobu urèitou nebyly dodrženy zákonné podmínky a že napø. neexistovaly vážné provozní dùvody nebo jiné okolnosti, pro nìž byl uzavøen termínovaný pracovní pomìr. Potom mùže zamìstnanec, ještì pøed ukonèením tohoto pracovního pomìru, písemnì oznámit zamìstnavateli, že trvá na tom, aby ho zamìstnavatel dále zamìstnával. Pak bude platit, že byl sjednán pracovní pomìr na dobu neurèitou. Obrana zamìstnavatele V tomto pøípadì má "obranu" i zamìstnavatel. Dnem 1. bøezna 2006 uplynuly dva roky, kdy nabyla úèinnosti novela zákoníku práce è. 46/2004 Sb., omezující sjednávání pracovních pomìrù na dobu urèitou, kromì výjimek, na dobu dvou let. Lze proto oèekávat, že po tomto dni se objeví návrhy zamìstnancù smìrem k zamìstnavatelùm, dožadující se zmìny pracovního pomìru z doby urèité na dobu neurèitou proto, že pro pracovní pomìr na dobu urèitou nebyly dùvody a že celková doba trvání tohoto pracovního pomìru, nebo jejich souhrnu, uplynula 1. bøezna 2006 nebo po tomto datu. Pokud zamìstnavatel nevyhoví žádosti zamìstnance na zmìnu trvání pracovního pomìru, mùže právì zamìstnavatel uplatnit u soudu nejpozdìji ve lhùtì dvou mìsícù ode dne, kdy mìl pracovní pomìr skonèit uplynutím sjednané doby, že termínovaný pracovní pomìr sjednal podle zákona a že existují dùvody pro takový postup. Zmìna na dobu neurèitou Jestliže zamìstnanec neoznámí zamìstnavateli, že trvá na tom, aby ho po uplynutí pùvodnì sjednané doby dále zamìstnával, jeho pracovní pomìr skonèí uplynutím sjednané doby. Byla-li doba trvání tohoto pracovního pomìru urèena na dobu konání urèitých prací (napø. sezónních nebo po dobu mateøské nebo rodièovské dovolené), má zamìstnavatel upozornit zamìstnance na skonèení tìchto prací vèas, zpravidla alespoò tøi dny pøedem. Pokraèuje-li zamìstnanec po uplynutí sjednané doby s vìdomím zamìstnavatele dále v konání prací, zmìní se tento pracovní pomìr v pracovní pomìr uzavøený na dobu neurèitou, pokud se zamìstnavatel se zamìstnancem nedohodnou jinak. Pro skonèení tohoto pracovního pomìru platí všechny zpùsoby ukonèení pracovního pomìru jako u pracovního pomìru na dobu neurèitou, to je možnost zrušení ve zkušební dobì, výpovìdí, dohodou, okamžitým zrušením. Podle dosavadních pøedpisù Zákoník práce upravuje i nároky vyplývající z pracovních pomìrù na dobu urèitou, které vznikly pøed dnem úèinnosti novely zákoníku práce è. 46/2004 Sb., tedy pøed 1. bøeznem 2004. Tyto pracovní pomìry se posuzují podle døívìjších pøedpisù. To znamená, že k jejich sjednání nemusely existovat dùvody. Platil ovšem zákaz podle 30 odst. 2 zák. práce, podle nìhož nesmìly být tyto pracovní pomìry sjednávány s absolventy škol, mladistvými a zamìstnanci, o kterých to stanovila kolektivní smlouva, pokud o to tito zamìstnanci sami nepožádali. Pøíklad: Pracovní pomìr byl sjednán dne 2. ledna 2004 na dobu urèitou na tøi roky. Novela zákoníku práce è. 46/2004 Sb., se zde neuplatní a tento pracovní pomìr mùže být pøed jeho skonèením stále prodlužován bez èasového omezení. Kontroluje inspektorát práce Kontrolní èinnost nad dodržováním pracovnìprávních pøedpisù vykonávají podle zákona o inspekci práce è. 251/2005 Sb., s úèinností od 1. èervence 2005 inspektoráty práce. V této souvislosti se objevují dotazy podnikatelù, zda inspektorát práce mùže kontrolovat u podnikatele, zda mìl sjednávat pracovní pomìr na dobu neurèitou a zda byly dodrženy podmínky 30 zák. práce pro sjednání pracovního pomìru na dobu urèitou. Døívìjší úprava 30 zák. práce (pøed 1. bøeznem 2004) to neumožòovala. Podle døíve platné právní úpravy úøady práce nemohly kontrolovat, zda zamìstnavatel mìl s ohledem na charakter dohodnutých prací (napø. jejich èasová omezenost nebo jejich trvání vymezené povahou práce) sjednat se zamìstnancem pracovní pomìr na dobu neurèitou místo pracovního pomìru na dobu urèitou. Ustanovení 30 zákoníku práce sice obsahovalo omezení pro zamìstnavatele, kdy nemohli tento pracovní pomìr sjednávat pouze se zamìstnanci, kteøí jsou v tomto ustanovení uvedeni, ale v ostatních pøípadech se vycházelo vždy z projevu vùle (smluvní volnosti) obou úèastníkù pracovnìprávního vztahu. Žádný státní orgán nemohl projev vùle zamìstnavatele a zamìstnance nahradit nebo vylouèit. Po novele 30 zák. práce je však situace jiná, nebo v tomto ustanovení jsou uvedeny konkrétní podmínky pro sjednávání tìchto pracovních pomìrù. Proto nyní inspektorát práce mùže ve své kontrolní èinnosti zjistit, že mìl být sjednán pracovní pomìr na dobu neurèitou, nebo podmínky pro termínovaný pracovní pomìr neexistují. Oprávnìní pro tento postup mají inspektoráty práce v zákonì o inspekci práce è. 251/2005 Sb., v 25. Podle tohoto ustanovení se právnická osoba dopustí správního deliktu na úseku pracovního pomìru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní pomìr tím, že poruší stanovené povinnosti pøi vzniku, zmìnách, skonèení pracovního pomìru. Za toto porušení zákoníku práce mùže inspektorát práce uložit zamìstnavateli pokutu až do èástky 300 tisíc korun. Nemùže ovšem prohlásit takto sjednaný pracovní pomìr za pracovní pomìr sjednaný na dobu neurèitou. To pøísluší podle obèanského soudního øádu jen soudùm, které ve smyslu 207 zákoníku práce rozhodují spory mezi zamìstnavatelem a zamìstnanci. Zamìstnavatel nebo zamìstnanec musí ovšem pro podání návrhu k soudu dodržet dvoumìsíèní lhùtu od skonèení pracovního pomìru na dobu urèitou. Novela zákoníku práce od 1. dubna 2006 Zamìstnavatel informuje zamìstnance Od 1. dubna 2006 nabývá úèinnosti novela zákoníku práce, která pøináší zmìny do oblasti poskytování informací zamìstnavatelem a projednání nìkterých otázek se zamìstnanci nebo jejich zástupci. (Zák. è. 72/2006 Sb., z 15. 3. 2006.) V èem spoèívají hlavní zmìny? 1. V oblasti informování zamìstnancù: Informováním se podle novely rozumí pøedávání údajù zamìstnavatelem zamìstnancùm, popøípadì zástupcùm zamìstnancù, aby se s nimi seznámili a posoudili je. Zamìstnavatel je povinen poskytnout informace vhodným zpùsobem a v dostateèném pøedstihu pøed uskuteènìním opatøení tak, aby se s nimi zamìstnanci, popøípadì zástupci zamìstnancù, mohli seznámit a vyjádøit své stanovisko a popøípadì se pøipravit na projednání. Jde o sdìlování urèitých skuteèností bez ohledu na to, aby bylo nutné zjiš ovat stanovisko druhé strany k tìmto informacím. Právo zamìstnancù na informace a projednání, které je novì upraveno v 18 zákoníku práce, mùže zamìstnavatel v celém rozsahu uskuteènit prostøednictvím pøíslušných odborových orgánù èi rad zamìstnancù, pokud u nìj pùsobí. Informování a projednávání v oblasti bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci podle 24 odstavce. 3 zákoníku práce je v kompetenci zástupcù pro oblast bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci. Povinnost informovat zamìstnance zasahá do nìkolika oblastí èinností zamìstnavatele. Jedná se napø. o výrobní a podnikatelské zámìry, organizaèní strukturu, pracovnìprávní vztahy apod. Zamìstnavatel je povinen informovat zamìstnance o tìchto otázkách: - ekonomické a finanèní situaci,

dùsledcích èinnosti na životní prostøedí a ekologických opatøeních, - pøevodu zamìstnavatele k jinému zamìstnavateli a s tím spojeným pøechodem práv a povinností z pracovnìprávních vztahù, - právním postavení zamìstnavatele a jeho zmìnách, vnitøním uspoøádáním a osobì oprávnìné jednat za zamìstnavatele v pracovnìprávních vztazích a uskuteènìných zmìnách v pøedmìtu èinnosti zamìstnavatele. Dále zamìstnavatel informuje zamìstnance napø. o vývoji zamìstnanosti, zamýšlených strukturálních zmìnách, struktuøe zamìstnavatele, základních otázkách pracovních podmínek a- pod. Od 1. dubna 2006 je zamìstnavatel rovnìž povinen informovat o své aktuální èinnosti a jejím pravdìpodobném vývoji. Rozumí se tím nejen výrobní nebo podnikatelská èinnost, ale i uskuteèòované zmìny organizaèního nebo výrobního charakteru. 2. V oblasti projednání se zamìstnanci Projednání je novì charakterizováno jako èinnost smìøující k výmìnì názorù mezi zamìstnavatelem a zamìstnanci, pøípadnì zástupci zamìstnavatelù (odbory, rada zamìstnancù), za úèelem dosažení shody. Zamìstnavatel je povinen zajistit projednání vhodným zpùsobem a v dostateèném pøedstihu pøed uskuteènìním opatøení. Zamìstnavatel je povinen vyhovìt žádosti zamìstnancù, popøípadì zástupcù zamìstnancù, o osobní jednání se zamìstnavatelem na pøíslušné úrovni øízení podle povahy vìci. Projednání se koná na základì informací poskytnutých zamìstnavatelem a na základì stanoviska, které jsou zamìstnanci, pøípadnì zástupci zamìstnancù, oprávnìni vyjádøit. Zamìstnanci (jejich zástupci), mají pøi projednání právo obdržet na své stanovisko odùvodnìnou odpovìï. Obì strany jsou povinny poskytovat si vzájemnou souèinnost a jednat s pøihlédnutím k oprávnìným zájmùm zamìstnavatele i zamìstnancù. Podle novely zákoníku práce je zamìstnavatel povinen projednat se zamìstnanci nebo s jejich zástupci otázky týkající se nejnovìjšího stavu a struktury zamìstnancù. Dále projedná s nimi problémy, o kterých musí zamìstnance pøedem informovat. Jedná se o pøevod zamìstnavatele nebo jeho èásti (pøechod práv a povinností z pracovnìprávních vztahù) podle 249 zák. práce, vývoj zamìstnanosti u zamìstnavatele, zamýšlené strukturální zmìny, racionalizaèní nebo organizaèní opatøení a otázky v souvislosti s možným hromadným propouštìním zamìstnancù a nìkteré problémy bezpeènosti a ochrany zdraví pøi práci (napø. prevence rizik, rizikové faktory, pracovní podmínky a prostøedí apod.) 3. V oblasti práva Evropských spoleèenství Èlánek 6 smìrnice 202/14/ES stanoví povinnost èlenským státùm Evropské unie zajistit, aby za urèitých podmínek zástupci zamìstnancù a pøípadnì odborníci, kteøí jim pomáhají, nebyli oprávnìni ani povinni pøedat zamìstnancùm nebo tøetím stranám jakékoli informace, které jim v oprávnìném zájmu podniku byly výslovnì poskytnuty jako dùvìrné. Pøitom se vychází z pojmu "dùvìrná informace". Je to informace, jejíž poskytnutí mùže ohrozit nebo poškodit èinnost zamìstnavatele. Zamìstnavatel není povinen podávat nebo projednávat informace o skuteènostech, které jsou chránìny zvláštními právními pøedpisy. Jedná se napø. o zákon è. 148/1998 Sb., o ochranì utajovaných skuteèností. Jsou to napø. utajované informace z oblasti zabezpeèení obranyschopnosti Èeské republiky nebo mezinárodní organizace, skuteènosti oznaèené "tajné", "pøísnì tajné" nebo "dùvìrné" apod. Zamìstnanecké benefity èili sociální fond v praxi PhDr. Vladimír Pelc Ojedinìlá publikace na èeském trhu, urèená zamìstnavatelùm, zástupcùm zamìstnancù v komerèním sektoru hospodáøství, úèetním, daòovým specialistùm, auditorùm. Obsahuje základní náležitosti sociálního fondu zamìstnavatele v podnikatelské sféøe, vèetnì daòových a odvodových režimù jednotlivých plnìní z tohoto fondu. Brož., formát A5, 176 stran, cena 272 Kè + poštovné a balné Závaznì objednávám................... ks Jméno objednavatele............................................................. Název organizace................................................................ Pøesná adresa................................................................... IÈO................................ DIÈ...................................... Podpis........................................................................ Faktura Dobírka Uplatòujete-li 10% slevu, uveïte pøedplatitelské èíslo týdeníku SONDY...................... Nakladatelství SONDY Námìstí W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 fax: 234 462 313, e-mail: sondy-odbyt@cmkos.cz Pokud u zamìstnavatele nepùsobí zástupci zamìstnancù a zamìstnavatel pøedá zamìstnancùm informace, které oznaèí za dùvìrné, uplatní se ustanovení 73 odst. 1 písm. d) zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení zamìstnanec nesmí jednat v rozporu s oprávnìnými zájmy zamìstnavatele. Nemùže tedy poskytovat dalším osobám informace, které mu zamìstnavatel sdìlil jako dùvìrné podle zvláštních právních pøedpisù (napø. ochrana obchodního tajemství). V opaèném pøípadì by se jednalo o porušení pracovní káznì. Døívìjší právní úprava v zákoníku práce pochází z doby, kdy smìrnice 202/14/ES ještì neexistovala. Nerozlišuje se velikost ani typ zamìstnavatele, jde o stálou informovanost a projednávání ve stanovených oblastech. Pro transpozici smìrnice bylo nutné nìkteré záležitosti, u nichž døívìjší právní úprava stanoví pro zamìstnavatele povinnost informovat, pøesunout do záležitostí, které zamìstnavatel se zamìstnanci projednává. Zároveò se nìkteré formulace s ohledem na podnikatelskou praxi upøesnily a doplnily. Na oblast informování a projednávání nìkterých otázek na pracovišti se vztahuje úmluva Mezinárodní organizace práce è. 135 o ochranì zástupcù pracovníkù v podniku a úlevách, které jim mají být poskytnuty (è. 108/2001 Sb.m.s.). Z této úmluvy vyplývá i povinnost zamìstnavatele poskytnout zástupcùm zamìstnancù úèinnou ochranu proti diskriminaci pro výkon této funkce, zabezpeèit je materiálnì tak, aby mohli svou funkci úèinnì vykonávat a zabezpeèit, aby zvolených zástupcù zamìstnancù nebylo využito k oslabení postavení odborù. Vztahy mezi zamìstnavateli a zamìstnanci na tomto úseku dále upravuje èlánek 6 Evropské sociální charty. Stanoví povinnost zamìstnavatelùm podporovat spoleèné konzultace mezi pracovníky a zamìstnavateli. Nová právní úprava se vztahuje i na pracovnìprávní vztahy vznikající na základì dohody o pracovní èinnosti nebo dohody o provedení práce. Výjimkou jsou skuteènosti týkající se pracovního pomìru, napø. hromadného propouštìní zamìstnancù. -ou- NOS 6/2006 7

Kam zmizel veøejný sektor? Asociace veøejných služeb (PSA) v Novém Jižním Walesu (Austrálie) spouští novu kampaò s názvem "Kampaò veøejného zájmu - propouštìní = rušení služeb". PSA publikovalo zprávu, ve které srovnávají velikost veøejného sektoru v Novém Jižním Walesu (NJW) s populací NJW. Veøejný sektor v NJW rychle mizí. Celkovì se v období 1980-2003 snížil veøejný sektor o 10 %, zatímco populace vzrostla témìø o tøetinu. Bìhem tohoto období se snížil poèet pracovníkù ve veøejném sektoru, na 1000 obyvatel jich nyní pøipadá místo 60 pouhých 40, což je o tøetinu ménì než v roce 1980. Toto snížení, navíc podpoøeno zvýšenou poptávkou stárnoucí populace, ukládá extrémní tlak na zabezpeèování veøejných služeb. Steve Turner, zástupce generálního tajemníka PSA, øekl: "Zatímco obì politické strany hovoøí o propouštìní, realita je taková, že relativní velikost veøejného sektoru je mnohem menší než byla pøed 25 lety. Nìkteré profese, jako napøíklad úklid ve školách, byly privatizovány, jiné už jednoduše neexistují - a všeobecnì platí, že služby byly a jsou znaènì kompromitovány". PSA apeluje na obì politické strany, aby se zamìøily na nápravu veøejných služeb spíše než na propouštìní. Èlenové PSA se domnívají, že se veøejný sektor nachází na samotné hranici únosnosti a jakékoliv další propouštìní povede ke snižování kvality veøejných služeb. To je hlavní dùvod, proè PSA ohlásila svou kampaò proti propouštìní zamìstnancù veøejného sektoru a bude vybízet své èleny, aby nepøebírali práci po svých propuštìných spolupracovnících. Nový Zéland: Pøezkoumání o lepších veøejných službách je vítáno Asociace veøejných služeb (PSA) na Novém Zélandu uvítala oznámení vlády o pøezkoumání výdajù státního sektoru, které bude cíleným cvièením zamìøeným na posilování veøejných služeb spíše než na jejich omezování. PSA reprezentuje pøes 50 tisíc pracovníkù veøejného sektoru centrální a regionální státní správì, v oblasti zdravotnictví a veøejných službách. Brenda Pilott, generální tajemnice PSA, øekla: "Jsme potìšeni, že toto pøezkoumání již brzy potvrdí fakt, že výdaje ve veøejných službách se zamìøují na zabezpeèování co nejkvalitnìjších služeb pro veøejnost". Pracovníci veøejného sektoru mají podle B. Pilott dùležitou roli v ekonomice. PSA se neustále snaží pracovat na tom, jak by mohli zamìstnanci veøejného sektoru pøinášet co nejlepší služby pro vládu a veøejnost. Nová zpráva Mezinárodní organizace pro práci (ILO): Globální trendy v zamìstnanosti Tato nová zpráva ILO ukazuje, že navzdory 4,3% rùstu celosvìtového HDP v roce 2005, pouhých 14,5 miliónu z více než 500 milionù nejchudších lidí svìta, dokázalo zvednout svùj pøíjem nad 1 dolar dennì. Z více než 2,8 miliard pracovníkù na svìtì, 1,4 miliardy se poøád nedostali nad hranici chudoby. Na konci roku 2005 bylo na svìtì témìø 192 milionù nezamìstnaných, což pøedstavuje nárùst o 2,2 miliónù oproti pøedchozímu roku a o více než 34 miliónù oproti roku 1995. Témìø polovinu tìchto nezamìstnaných tvoøí mladí lidé ve vìku 15-24 let a je u nich tøikrát vyšší pravdìpodobnost, že budou bez práce, než u starších dospìlých. 7000 zamìstnancù vìzeòských služeb si rozdìlí 50 milionù liber na doplatcích mezd Více než 7 tisíc hlavnì ženských civilních zamìstnankyò pracujících ve vìzeòské službì v Anglii a Walesu si rozdìlí 50 mil. liber na základì dohody o rovnosti mezd. Administrativní zamìstnanci dostanou zpìt 500 až 50 tisíc liber. Rozhodnutí sporu mezi vìzeòskou službou a èlenem PSI Public and Commercial Services Union trvalo více než šest let. Odbory tvrdí, že rozdíly v mzdách dosahovaly až 4 tisíce liber. Odborová pøedstavgitelka Janice Godrich se vyjádøila: "Tato významná dohoda pøinese spravedlnost v odmìòování tisícùm tìžce pracujících, kteøí zajiš ují chod našeho vìzeòství". Globální pohled U pøíležitosti Mezinárodního dne žen vydala 8. bøezna 2006 PSI ve spolupráci s dalšími mezinárodními organizacemi pøehled o rovných podmínkách práce nazvaný Globální pohled. Pøehled mapuje situaci v zemích, které ratifikovaly úmluvy 100 a 111 Mezinárodní organizace práce. Je k dispozici v angliètinì, francouzštinì a španìlštinì. www.psi.org (-pm-) P Ø E È E T L I J S M E Eurokomisaø kritizuje ÈR za kouøení PRAHA - Èeská republika by mìla urychlenì zaèlenit do svých zákonù evropskou smìrnici na ochranu obyvatel proti tabáku. Jinak jí hrozí sankce od EU. Evropská komise již urèité kroky zvažuje. Novináøùm to vèera v Praze øekl evropský komisaø pro zdraví a ochranu spotøebitele Markos Kyprianu. Kontrola spotøeby tabáku byla jedním z témat schùzky komisaøe s ministrem z- dravotnictví Davidem Rathem. Evropská komise má obavy ohlednì politiky ÈR týkající se kouøení a tabákových výrobkù. Proto zemi vyzve, aby své zákony k omezení kouøení zpøísnila, uvedl Kyprianu. Podle nìj Èesko nemá dostateènou legislativu na ochranu nekuøákù. Pokud by nebyl požadavek splnìn, pak existuje celá øada krokù, které mohou vést i k sankcím. První dopis bude odeslán v pøíštích mìsících, øekl Kyprianu. Èesko dokument dosud neratifikovalo ÈR v roce 2003 podepsala rámcovou úmluvu o kontrole tabáku, k níž se pøipojilo pøes 190 zemí. Dosud ji ratifikovalo více než 120 z nich. ÈR tak dosud neuèinila. Cílem dokumentu je chránit lidstvo pøed následky kouøení. Má pøispìt ke kontrole prodeje tabáku a snížení poptávky po cigaretách, a úpravì reklamy i bránit pašování cigaret. Poèítá s omezováním kouøení ve veøejných prostorách a zakazuje reklamu, propagaci a sponzorování tabákových výrobkù. Podle Kypriana je zásadní to, že ÈR nezaèlenila evropskou smìrnici do svých zákonù. Aby byla úmluva pro ÈR závazná, musí ji schválit zákonodárci. Senát ji zamítl. To (ratifikace úmluvy) je tak trochu nad síly tohoto ministerstva, protože to naráží na urèitý odpor pravicových poslancù v Senátu, kteøí jaksi stáli za tím neschválením, øekl v pondìlí po schùzce s Kyprianem ministr David Rath. Ignorace hlasù vystupujících na ochranu nekuøákù je v èeských politických kruzích skandální. Postoj ÈR je ve Svìtové zdravotnické organizaci (WHO) ostøe sledován. Je to mezinárodní ostuda, uvedla již døíve Eva Králíková, která zastupuje ÈR ve WHO. Podle prùzkumu agentury STEM je napøíklad pro další omezování kouøení na veøejnosti 67 procent lidí. Kouøení v restauraci by úplnì zakázala pøibližnì polovina Èechù. Právo 7. 3. 2006 DIVADLA A MUZIKÁLY nabídka vstupenek MUZIKÁLY: Ginger a Fred, Exkalibur, Elixír života, Láska je láska, Bídníci, Tajemství. DIVADLA: Divadlo R. Brzobohatého, Divadlo Metro, Divadlo U Hasièù, Divadlo Na Jezerce, Divadlo Bez zábradlí, Fidlovaèka, Divadlo Karlín, Národní a Stavovské divadlo. * * * *Minimální objednávka 10 vstupenek* *Zájemcùm pošleme bližší informace* Pražská herecká spoleènost Benešovská 32, 101 00 Praha 10 e-mail: kriz.phs@seznam.cz, tel.: 271 732 341, fax: 272 730 323 NOS Vychází 22x za rok. V Praze vydává Odborový svaz státních orgánù a organizací, Senovážné nám. 23, 110 00 Praha, e- mail:statorg@cmkos.cz; http:// statorg.cmkos.cz. IÈO 469351. Šéfredaktorka: Kvìta Dìdovská. Telefon redakce: 271 771 239, e-mail:dedovska@volny.cz. Objednávky pøedplatného pøijímá redakce. Administrace Vìra Èernochová, Schulhoffova 857, 149 00 Praha, tel. 272 932 840. Tisk Regleta s.r.o. Novovysoèanská 24 N, Praha 9. Expeduje Typa-mailing. Podávání tiskových zásilek povoleno Èeskou poštou, s. p., Odštìpným závodem Støední Èechy v Praze, è. j. 3443/96-P ze dne 20. 11. 1996. ISSN 0862-9633, MK ÈR 4664