V. ZPĚTNÝ PROPOČET Kapitola obsahuje srovnání trendu odlovu (červená křivka), sčítání (zelená křivka) a zpětného propočtu početních stavů z vykázaného odlovu (modrá křivka při poměru pohlaví 1:1, oranžová křivka 1:4 a u srnčí zvěře 1:2) v rámci celé ČR a OK. Modrá křivka je proto označena jarní stav? a oranžová stav při 1:4? Rozdíl mezi zelenou křivkou (vykázané sčítání) a modrou či oranžovou křivkou (zpětný propočet) jsou tzv. skryté či zatajené stavy zvěře. Poměr pohlaví je u některých druhů zvěře zjevně stále vychýlen ve prospěch samičí zvěře, přestože víme, že jsou mláďata kladena v poměru pohlaví 1 : 1, a vykázaný odlov samičí zvěře dlouhodobě převyšuje odlov samčí zvěře. To platí zejména u jelena evropského, daňka skvrnitého, muflona a siky japonského. U těchto druhů přitom byly redukční odlovy samičí zvěře trvale vykazovány již po desítky let. Stálou převahu samičí zvěře v odlovu lze vysvětlit pouze zkreslováním (nepravdivostí) mysliveckého výkaznictví. Potvrzuje to také nízká úspěšnost povoleného odlovu trofejové zvěře ve druhé a zejména třetí věkové třídě. Dopočítané celkové stavy s vychýleným poměrem pohlaví vycházejí oproti poměru pohlaví 1:1 nižší u jelena evropského a daňka skvrnitého o 31%, u muflona a siky japonského o 24%, a u srnce obecného o 26%. Metoda zpětného propočtu vychází z úvahy, že čím vyšší je odlov, tím vyšší musí být reálný stav samičí zvěře, pokud sčítané stavy zjevně výrazně neklesají. Vypovídací schopnost zpětného propočtu devalvuje jednak absence spolehlivé zpětné vazby, která by snížení stavů potvrdila, jednak dlouhodobá nevěrohodnost vykázané skladby lovu, ze které zpětný propočet vychází. Změny početnosti zvěře nelze spolehlivě posoudit tradičním sčítáním zvěře, ale spíše sofistikovaným posouzením změn vlivu zvěře na celkový stav ekosystémů, zejména lesa. GRAF Č. 77 a 78 JEDINCI SPÁRKATÉ ZVĚŘE Součet druhů spárkaté zvěře dle vyhlášky č. 491/2002 Sb. V OK byl zpětný propočet při poměru pohlaví 1 : 4 zpočátku dokonce v souladu s výsledky sčítání zvěře. Po roce 2007 se však v OK projevil formální efekt soustavné dozorové činnosti krajského úřadu včetně ukládání opatření k nápravě, a na rozdíl od celé ČR sčítání spárkaté zvěře rychle pokleslo na požadovanou úroveň; odlov přesto dále narůstal. - 1 -
GRAF Č. 79 a 80 SRNEC OBECNÝ Odlovy srnčí zvěře kulminovaly v letech 2008 2010, což provázel pokles sčítání jarních stavů. Skrytý stav srnčí zvěře lze odhadnout v ČR na cca 100 000 kusů (třetina sčítaného stavu), pokud ovšem předpokládáme posun poměru pohlaví ve prospěch srn na 1 : 2, odpovídají výsledky zpětného propočtu velmi dobře vykázanému sčítání. V OK lze skrytý stav odhadnout na cca 4 000 kusů (čtvrtina sčítaného stavu), zpětný propočet za poměru pohlaví 1:2 ale spíše naznačuje, že vykázané sčítání je dokonce mírně nadhodnocené. Dynamika odlovu vykazuje v OK i v ČR shodně mírný pokles odlovu. GRAF Č. 81 a 82 JELEN EVROPSKÝ V letech 2005 2013 odlov jelení zvěře vzrostl v OK o polovinu (vymezení oblastí chovu Jeseníky sever, Jeseníky jih, Rychleby a Králický Sněžník přineslo zvýšený tlak na snižování stavů), zatímco v ČR jen o šestinu. Skrytý stav jelení zvěře lze odhadnout v ČR na cca 50 000 kusů (ale jen cca 25 000 kusů při poměru 1:4), v OK na cca 4 500 kusů (ale jen cca 2 200 kusů při poměru 1:4). Každoroční lov v ČR postupně vzrostl na 85% sčítání, v OK odlov dokonce celý sčítaný stav převýšil. Dynamika lovu za sledované období byla v ČR stále mírně rostoucí ve všech kategoriích, zatímco v OK se po výraznějším nárůstu lovu v prvních 9 letech lov už dále nezvýšil. - 2 -
GRAF Č. 83 a 84 DANĚK SKVRNITÝ Po celé sledované období odlov daňčí zvěře výrazně rostl, mírně více v OK, kde v závěru odlov převýšil sčítané stavy. Skrytý stav daňčí zvěře lze odhadnout v ČR na cca 29 000 kusů (ale jen cca 10 000 kusů při poměru 1:4), v OK na cca 2 900 kusů (ale jen cca 1 700 kusů při poměru 1:4). Každoroční lov v ČR postupně vzrostl na 60% sčítání, v OK dokonce lov výrazně převýšil sčítaný stav. Dynamika lovu za sledované období byla v ČR stále mírně rostoucí ve všech kategoriích, zatímco v OK výrazněji rostla v samičí a mladé zvěři. GRAF Č. 85 a 86 SIKA JAPONSKÝ Po celé sledované období odlov sičí zvěře výrazně rostl a byl vyšší, než sčítané stavy. Skrytý stav siky japonského lze odhadnout v ČR na cca 33 000 kusů (ale jen cca 23 000 ks při poměru 1:4), v OK na cca 1 000 kusů (ale jen cca 750 kusů při poměru 1:4). Každoroční lov převýšil sčítaný stav v ČR o polovinu, v OK byl v závěru dokonce dvojnásobný. Dynamika lovu byla v ČR celkově výraznější, zatímco v OK lov trofejové zvěře dokonce klesal. Důvodem může být fakt, že populace siky na Bouzovsku byla již od 80. let minulého století soustavně redukována v rámci oblasti chovu koordinovaným postupem státní správy myslivosti a dotčených lesních správ Lesů České republiky, s.p. Hradec Králové. - 3 -
GRAF Č. 87 a 88 MUFLON Odlov mufloní zvěře se výrazně zvýšil v druhých třech letech sledovaného období, dále již stagnoval téměř shodně v ČR i OK. Skrytý stav mufloní zvěře lze odhadnout v ČR na cca 5 500 kusů (ale žádný při poměru 1:4), v OK na cca 500 kusů (ale jen 200 kusů při poměru 1:4). Každoroční lov dosáhl v ČR mírně méně než polovinu sčítání, v OK naopak mírně více než polovinu sčítání. Dynamika lovu byla v ČR v holé zvěři mírnější, než v OK, kde naopak lov trofejové zvěře výrazně stagnoval. GRAF Č. 89 a 90 KAMZÍK HORSKÝ Odlov a sčítání kamzičí zvěře měly celkově klesající tendenci. U kamzičí zvěře lze zpětným propočtem odhadnout nadhodnocení jarního sčítání o 170 kusů v ČR a o 30 kusů v OK. Jedná se ale o velmi málo početné populace, kde výpočty značně kolísají v závislosti na meziročních odchylkách lovu. Tomu odpovídá i dynamika lovu, která napovídá, že obě populace kamzičí zvěře v ČR se udržují přibližně na předepsané výši. - 4 -
GRAF Č. 91 a 92 PRASE DIVOKÉ U prasete divokého zpětný propočet vychází z teoretické cílové jarní skladby kňour 30%, bachyně 30%, lončák 10%, sele 30%, a z předpokladu, že se do reprodukce zapojují pouze tříleté a starší bachyně. Této učebnicové skladbě skutečnost evidentně neodpovídá. Oranžová křivka B+L jarní stav? proto simuluje pravděpodobnější skutečnost kňour 7%, bachyně 28%, samičí lončák 12%, samčí lončák 6% a sele 47%, kdy chrutí probíhá i během roku a do reprodukce se zapojují i lončáci. Zpětný propočet pak ukazuje, že vykazovaný celkový odlov umožňují nižší celkové stavy, a to o 25% oproti teoretické cílové skladbě stavů. Skrytý stav prasete divokého lze odhadnout v ČR na cca 66 000 kusů (ale jen na 35 000 kusů, pokud je výše uvedeným způsobem narušena věková skladba), v OK na cca 4 000 kusů (ale jen na 2 500 kusů pokud je narušena věková skladba). Každoroční lov vzrostl v ČR na téměř trojnásobek a v OK dokonce více než čtyřnásobek sčítaného stavu. Dynamika lovu v ČR gradovala na téměř dvojnásobek, v OK dokonce více, než dvojnásobně, a to především v lončácích, což je přímý následek nedostatečného lovu selat (nutný by byl alespoň trojnásobný oproti současnému lovu. To by ovšem mělo za následek snížení reprodukce selat, a tím výrazný pokles produkce zvěřiny (rozdíl mezi hmotností selat a lončáků). Na počátku sledovaného období byl tento propočet v souladu se sčítáním, které se ale dále něměnilo a disproporce narůstala. Skutečnost, že sčítání se po celé zkoumané období prakticky neměnilo, lze vysvětlit tak, že jarní stavy obvykle vykazují pouze uživatelé honiteb s bonitací prasete divokého (velké lesní honitby), a to tak, že biologicky nelogický stanovený normovaný stav nepřekračují. Ostatní uživatelé převážně polních honiteb prase divoké nesčítají též proto, že se tato zvěř v termínu sčítání na sklizených polích nezdržuje. - 5 -
GRAF Č. 93 a 94 ZAJÍC POLNÍ Skutečné stavy zajíce polního jsou bezpochyby nižší, než sčítané, v ČR o cca 85 000 kusů, v OK cca o 5 000 kusů. Grafy názorně ukazují, jak jsou sčítané stavy setrvačností vykazovány stále alespoň na minimálním stavu, ale výřady zajíců nás usvědčují z toho, že ve skutečnosti přibližně v polovině sledovaného období došlo k poklesu stavů pod tuto zákonnou spodní hranici početnosti. GRAF Č. 95 a 96 BAŽANT OBECNÝ U bažanta obecného v podstatě nelze stav divoké populace seriózně vyhodnotit. Údaje myslivecké statistiky ovšem dostatečně vypovídají o tom, že bonitace bažanta obecného již neplní svůj účel. Zpětný propočet z bednových bažantů, bez nichž by již lov prakticky nebyl možný, tak zcela postrádá smysl. Ing. Miroslav Kvapil, Šumperk 30. 12. 2017-6 -