Migrace lidí, migrace věcí, migrace idejí Možnosti archeologického poznání mezilidských kontaktů v pravěku a raném středověku Zuzana Bláhová, Miroslav Popelka, Ivo Štefan Ústav pro archeologii FF UK Konference Interakce v socio-kognitivní, antropologické a historické perspektivě, sekce work in progress, FF UK, Praha 12. 4. 2017.
Příklad první Distribuce bavorského pruhovaného rohovce doklad kontaktů společností mladší doby kamenné Miroslav Popelka, Ústav pro archeologii
Arnhofen, okres Kelheim, Svobodný stát Bavorsko, SRN
Ještě v detailu na turistické mapě
Lokalita Arnhofen při archeologickém výzkumu
Distribuci řeší pojem Feuersteinstrasse, neboli pazourková cesta
Na výstavě v Linci v roce 2006 se dokonce mluvilo o jakémsi překladišti na Dunaji!
Distribuce je bezpečně doložena přítomností totožné suroviny na středočeských neolitických lokalitách, např. v Roztokách u Prahy cca 250 km od Arnhofenu!
PŘI ARCHEOLOGICKÉM VÝZKUMU V ROZTOKÁCH U PRAHY BYLO V ROCE 1983 NALEZENO POHROMADĚ 11 ČEPELEK, PŘIPRAVENÝCH ZE SUROVINY, POCHÁZEJÍCÍ BEZPEČNĚ Z ARNHOFENU. JAKO CESTOU SE K NÁM DOSTALY VŠAK STÁLE NENÍ JASNÉ I V TOM JE KRÁSA ARCHEOLOGIE
Příklad druhý: Nevěsta z cizího kmene Zuzana Bláhová-Sklenářová mohyla u Egtvedu v Dánsku, střední doba bronzová (II. per., ±15.-14. stol. BC) patří mezi známé nálezy z dubových rakví, v nichž zůstal zakonzervován oděv analýza izotopů stroncia v zubní sklovině (NM Kodaň a univerzita Kodaň + univerzita v Göteborgu) ukázala, že pohřbená nepocházela z Dánska, nýbrž až z jižního Německa (Černý les Schwarzwald), kde také vyrostla odtamtud pochází i vlna jejích šatů, pohřební příkrov a volská kůže, do níž byla v rakvi zabalena spolu s ní bylo pohřbeno šestileté dítě, a to žehem (tj. analýza nebyla možná) do Dánska přišla krátce před smrtí (cca 1370 BC), podle izotopů stroncia v nehtu a vlasech vykonala v posledních dvou letech před smrtí dlouhou cestu: před 13-15 měsíci pobývala v místě s podobným geologickým složením jako její rodiště, pak přišla do Jutska, po 9-10 měsících se vrátila do původní vlasti a tam pobyla 4-6 měsíců, než se vrátila do Jutska, zemřela a byla pohřbena považuje se za dceru z mocné jihoněmecké rodiny zapojené do obchodu s bronzem a jutským jantarem, provdanou do mocné rodiny v Jutsku, která kontrolovala těžbu a export jantaru z Jutska do jižní Evropy bronzový kotouč u pasu se interpretuje jako odznak kněžky kultu Slunce
http://humanities.ku.dk/news/2015/the_bronze_age_egtved_girl_was_not_danish/
http://www.ambergallery.lt/en/disp.php?itm=en_museums_3%2fen_museums_3_9 Rodiště a místo hrobu ženy z Egtvedu v porovnání s průběhem tras Jantarové stezky (vlevo, vyznačeny západní větve) a s hlavními ložisky měděných a cínových rud (dole)
Kroje žen střední doby bronzové: vlevo záp. Čechy a Durynsko, vpravo Lünebursko
Doklady mezikmenových sňatků ve střední době bronzové (Jockenhövel 1991)
Příklad třetí: Kde se vzali Slované? Archeologie a etnicita Ivo Štefan
Justinián I. (527-565)
Byzanc
Avaři Byzanc
Byzanc Podél levého svahu (Karpat), který směřuje k severu až k pramenu Visly se usadil početný lid Vinidů. Ačkoliv jejich jména jsou odvozena od různých rodů a míst, přece se hlavně nazývají Slované a Antové. Slované přebývají od města Novietunum a jezera zvané Mursiánské (Niziderské?) až po Dněstr a na severu až po Vislu. Sídlí v močálech a lesích místo ve městech. Antové, kteří jsou mocnější než Slované, jsou rozšířeni tam, kde se Černé moře zakřivuje mezi Dněstrem a Dněprem. Na pobřeží Baltského moře, kde se tok řeky Visly vlévá trojím ústím, sídlí Vidivariové, pocházející z různých národností. Jordanes (+552), Dějiny Gótů
primordialistický koncept kultury (19.-60. léta 20. stol.) společný biologický původ etnicita jazyk materiální kultura
archeologické kultury pozdní doby kamenné v Evropě (podle Childe 1957)
kultura s keramikou pražského typu 6. a 7. stol.
naleziště kultury pražského typu
primordialistický koncept kultury (19.-60. léta 20. stol.) společný původ etnicita jazyk materiální kultura
polycentrický model kultury materiální kultura společný původ jazyk etnicita