Unipetrol RPA, s.r.o. Tlakové zkoušky pevnosti a t snosti N 11 063 Sekce Technické služby Odd lení Technického dozoru (PNEUMATICKÉ) Norma je závazná pro všechny útvary spole nosti a externí organizace, které provád jí tlakové zkoušky pevnosti a t snosti (PNEUMATICKÉ). Útvary jsou povinny seznámit s normou všechny externí organizace, které pro n provád jí pneumatické tlakové zkoušky pevnosti a t snosti a pro které je norma rovn ž závazná. O b s a h: 1. Všeobecná ustanovení str. 1 2. Zásady p i provád ní zkoušek str. 3 3. Podmínky pro provád ní tlakových zkoušek str. 3 4. Zásady práce p i tlakových zkouškách str. 4 5. Rozsah vn jší prohlídky str. 5 6. Pracovní postup p i krátkodobých tlakových zkouškách t snosti str. 6 7. Pracovní postup p i dlouhodobých tlakových zkouškách t snosti str. 7 8. Pracovní postup p i tlakových zkouškách pevnosti str. 8 9. Ochranné a pracovní pom cky str. 10 10. Seznam citovaných, souvisejících norem a dokument str. 12 1. Všeobecná ustanovení 1.1 Rozsah platnosti 1.1.1 Norma platí pro provád ní pneumatických zkoušek tlakových nádob, nádrží, jednotlivých díl potrubí, potrubních úsek, armatur, díl strojního za ízení a celého smontovaného za ízení. 1.1.2 Díly strojního za ízení jsou rozum ny nap. pracovní válce kompresor, sk ín tlakových erpadel, turbin apod. Nahrazuje: Správce normy: Platnost od: N 11 063 z 1. 9. 2002 Sekce spolehlivosti a dokumentace 25. 3. 2013
1.2 Tato norma neplatí pro zkoušení nových za ízení dodávaných externími dodavateli v rámci investi ní výstavby. Norma se nevztahuje na tlaková za ízení stanovená k posuzování shody podle zákona. 22/1997 Sb. a NV. 26/2003 Sb. p ed jejich uvedením na trh. 1.3 Pevnost a t snost potrubí se zkouší tlakovou zkouškou. 1.4 V p ípad použití bezazbestových t snících materiál je nutno zohlednit jejich vlastnosti, p i jejich použití za ur itých provozních podmínek (provozní tlak, provozní teplota a provozní medium) viz N 13 020-1, N 13 021-1, N 13 026. 1.5 Pojmy, definice, zkratky Provozovatel Uživatel Udržovatel Zhotovitel OTD TS OKJ (OTK) TI R TNS OOPP Tlaková zkouška - UNIPETROL RPA, s.r.o. zastoupená prost ednictvím jejího jednatele v souladu se stanovami spole nosti. Jednatel je pov en zajistit povinnost ádn hospoda it s prost edky sv enými zam stnavatelem a st ežit a ochra ovat majetek p ed poškozením, ztrátou, zni ením a zneužitím, nejednat v rozporu s oprávn nými zájmy zam stnavatele a zabezpe ovat p ijetí v asných a ú inných opat ení k ochran jeho majetku. K pln ní souvisejících povinností ur uje prost ednictvím ídících, organiza ních a technických norem uživatele a udržovatele. - vedoucí organiza ního útvaru (nap. editel úseku, závodu, pop. vedoucí odboru, výrobny i sekce), kterému je majetek sv en provozovatelem do užívání. Je odpov dný za dodržování podmínek pro bezpe ný a spolehlivý provoz v souladu s pokyny a p edpisy ur enými k jeho využívání, provozu a obsluze. - vedoucí odboru údržby, provozu LDS, odboru správy areálu nebo jinak ur ený zam stnanec, který je odpov dný za technický stav ur ených jednotlivých skupin hmotného majetku v etn udržování, oprav, revizí a zkoušek. Oprávn ná právnická i fyzická osoba vlastnící oprávn ní k výkonu ur ité innosti (nap. montáž a opravy za ízení) Odd lení technické dozoru, sekce tech. služeb Odd lení kontroly jakosti (odd lení technické kontroly) Technická inspekce eské republiky Tlakové nádoby stabilní - osobní ochranné pracovní prost edky jsou ochranné prost edky, které musí chránit zam stnance p ed riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví a bránit p i výkonu práce. - tlaková zkouška t snosti, anebo zkouška t snosti je zkouška, p i které se pomocí p notvorného roztoku, nebo p i použití detektoru prokazuje t snost jedné TNS, i jednoho potrubního rozvodu anebo celých tlakových celk (okruh ) p i pracovním tlaku. 2/13
2. Zásady p i provád ní zkoušek N 11 063 2.1 V p ípad použití inertních plyn (nebo jiných zkušebních pracovních medií) je nutno dodržovat veškeré bezpe nostní a jiné p edpisy. Fyzikálními vlastnostmi stla eného plynu (z d vodu vyššího množství kumulované energie v i kapalin ) vzniká velké riziko možných následk. V p ípad neúsp šného výsledku zkoušky (deformace potrubí) pro zkoušené a okolní za ízení a sou asn i pro zam stnance podílející se na pevnostní zkoušce. Z tohoto d vodu musí být sou ástí technologického postupu zkoušky i bezpe ností opat ení, sm ující ke snížení dopad na zdraví, život pracovník a ztrátám na majetku. 2.2 Pracovní postup = technologický postup zkoušky, v p ípad zkoušek u plynových za ízení je povinností revizního technika pracovní postup (technologický postup) vypracovat. U TNS pracovní postup vypracuje provád jící organizace ve spolupráci s uživatelem, udržovatelem a revizním technikem. 2.3 Osoby, které ídí práce p i zkouškách musí být starší 21 let a musí mít alespo 3 letou praxi v oboru. 2.4 Pracovníci, kte í p i zkouškách vykonávají technický dozor, odbornou prohlídku zkoušeného za ízení i dílce a výsledek zkoušky hodnotí, musí mít u tlakových nádob íslušnou kvalifikaci - pat né oprávn ní podle vyhlášky. 18/1979 Sb., 7, odst. 1 pro TNS a podle vyhl.. 21/1979 Sb., 4 pro vyhrazená plynová za ízení, u potrubních rozvod kategorizovaných vyhl.. 21/1979 Sb., jako vyhrazená plynová za ízení, musí mít p íslušnou kvalifikaci dle 11 vyhl.. 85/1978 Sb. (revizní technik), u ostatního za ízení podle p íslušných p edpis. 2.5 Rozsah pravomoci a zodpov dnosti p i zkouškách je stanoven tabulkou 1. 3. Podmínky pro provád ní tlakových zkoušek 3.1 Pneumatickým tlakem lze provád t tlakové zkoušky pevnosti a t snosti. 3.2 Pneumatické tlakové zkoušky t snosti se obvykle provád jí jako dopl kové po edchozí hydraulické tlakové zkoušce pevnosti. 3.3 Bez p edchozí hydraulické tlakové zkoušky pevnosti lze provád t pneumatickou tlakovou zkoušku t snosti v t chto p ípadech: 3.3.1 Nádoby s pracovním p etlakem do 0,07 MPa, u nichž nelze provést hydraulickou zkoušku pro ohrožení konstrukce tíží (hmotností) zkušební kapaliny, není-li zabezpe ení konstrukce možné. 3.3.2 Beztlakové nádoby (nádrže apod.). 3.3.3 Potrubí pro páru a plynná media za p edpokladu, že bylo zhotoveno z p edepsaného materiálu a spojovací svary byly provedeny, ozna eny a p ezkoušeny podle p íslušných norem nap. N 15 010. 3.3.4 Použité VT armatury po p edchozí prohlídce a prom ení t lesa armatury. 3.3.5 V p ípadech, které ur í udržovatel. 3/13
3.4 Tlakové zkoušky t snosti se rozlišují na krátkodobé a dlouhodobé se stanovením ztrát výpo tem. 3.4.1 Krátkodobé tlakové zkoušky t snosti se provád jí u za ízení se snadno p ístupným povrchem. 3.4.2 Dlouhodobé tlakové zkoušky t snosti se provád jí u za ízení s velkými rozm ry, tedy u velkých nádob a u dlouhých potrubí na mostech. 3.5 Tlakové nádoby lze podrobit pneumatické tlakové zkoušce t snosti jen tehdy, má-li nádoba p edepsanou dokumentaci a byla tedy již d íve podrobena stavební a první tlakové zkoušce pevnosti a není-li provedení hydraulické tlakové zkoušky pevnosti možné nebo je spojeno s vážnými technickými obtížemi. 3.6 Pneumatické tlakové zkoušky pevnosti lze provád t pouze u potrubí v t chto p ípadech: 3.6.1 Nebylo-li u nosných stavebních konstrukcí po ítáno s napln ním potrubí vodou. 3.6.2 i teplot okolního vzduchu pod 0ºC. 3.6.3 V p ípad, kdy nelze provést hydraulickou zkoušku (nap. není-li k dispozici zkušební kapalina). 3.6.4 Nesmí-li plynové medium p ijít ve styk s vodou. 3.6.5 Není-li pracovní p etlak zkoušeného potrubí v tší než 2,5 MPa. 3.6.6 Není-li sou in objemu zkoušené ásti potrubí v litrech a zkušebního p etlaku v MPa tší než 10 000. 3.7 P ed provád ním pneumatické tlakové zkoušky pevnosti potrubí musí být spln ny tyto podmínky: 3.7.1 Materiál trubek je zaru ené jakosti a doložen hutními atesty jakosti materiálu a zápisem o provedení kontroly na výskyt povrchových vad. 3.7.2 Je p edloženo potvrzení o provedení hydraulické tlakové zkoušky pevnosti všech použitých potrubních díl. 3.7.3 Spojovací svary byly provedeny, ozna eny a p ezkoušeny podle p íslušných norem nap. N 15 010. 3.7.4 Byla provedena vizuální prohlídka zkoušeného úseku. 4. Zásady práce p i tlakových zkouškách 4.1 Tlakové zkoušky mají být provád ny inertním plynem nebo vzduchem. V místech, kde tyto plyny nejsou rozvedeny nebo tam, kde jejich použití je spojeno s obtížemi, m že být po dohod s pracovníkem provád jícím technický dozor použito pro tlakovou zkoušku snosti provozního media. 4.2 Teplovodní potrubí se zkouší teplonosnou látkou v parametrech, na n ž bylo projektováno. 4/13
4.3 Je zakázáno používat k tlakovým zkouškám t snosti kyslíku. 4.4 B hem zkoušky musí být zabrán no p ístupu nepovolaných osob do zkušebního prostoru. 4.4.1 U tlakových zkoušek t snosti vymezí zkušební prostor pracovník ídící zkoušku podle výše zkušebního p etlaku a místní situace. 4.4.2 U tlakových zkoušek pevnosti je zkušební prostor vymezen hranicí ochranného pásma, kterou stanoví pracovník ídící zkoušku podle výše zkušebního p etlaku a místní situace. Za ochranným pásmem se z izují speciální hlídky. Po et hlídek u venkovního ehledného potrubí se stanoví tak, aby na 200 m délky potrubí p ipadla 1 hlídka. V ostatních p ípadech se po et hlídek stanoví tak, aby ochrana pásma byla spolehliv zajišt na. P i provád ní zkoušek ve er nebo v noci musí být ochranné pásmo dob e osv tleno. 4.5 Na zkušebním pracovišti je v dob, kdy je provád na tlaková zkouška pevnosti, zakázána jakákoliv p eprava b emen (ru ní, dopravními prost edky, je áby a zdvihadly). Všechny je áby zasahující nad zkušební pracovišt musí být v dob zkoušek zajišt ny tak, aby nemohlo dojít k p ejezdu nad zkušebním pracovišt m. 4.6 Pro bezpe nou prohlídku zkoušeného za ízení v tších rozm nebo uloženého ve výšce musí být zbudováno vhodné lešení kolem zkoušeného za ízení a na pracovišti má být udržován po ádek, aby byl zajišt n bezpe ný p ístup ke zkoušenému za ízení a umožn na jeho ádná prohlídka. 4.7 Zvláštní pé i je nutno v novat za ízení, u nichž jsou zamontovány sklen né sou ásti (nap. stavoznaky, pr zory atd.), a to jak p i odvzduš ování, tak i p i vlastní prohlídce po natlakování. 4.8 Jestliže jsou do za ízení zabudovány p ístroje, které nejsou dimenzovány na zkušební etlak, musí být p ed zkouškou plynot sn odpojeny. 4.9 Nedoporu uje se provád t na volném prostranství tlakové zkoušky za dešt a krátkodobé tlakové zkoušky t snosti a tlakové zkoušky pevnosti v noci. 5. Rozsah vn jší prohlídky 5.1 Rozsah vn jší prohlídky p i tlakové pevnostní a t snostní zkoušce potrubí ur uje udržovatel. P i posuzování rozsahu vn jší prohlídky je t eba brát v úvahu pracovní látku, pracovní teplotu, pracovní tlak, celkový technický stav potrubí a možnost vlivu vn jší koroze pod izolací na zeslabení tlouš ky st ny. Rozsah sejmutí izolace p i tlakové zkoušce pevnosti a t snosti ur í revizní technik tak, aby mohl posoudit úsp šné provedení zkoušky. 5.2 V p ípad, že vzniknou p i provozu neplánované odchylky od technologického režimu, které by mohly mít vliv na stav a životnost za ízení, je uživatel povinen o tom poslat neprodlen písemnou zprávu udržovateli (zhotoviteli). Dále je povinen upozornit na mimo ádné okolnosti, které mohou mít vliv na vn jší korozi a které byly zjišt ny 5/13
v pr hu provozování p i dozoru na za ízení. N 11 063 5.3 Je t eba brát v úvahu, že tlakovou zkouškou pevnosti, p ípadn tlakovou zkouškou snosti se prokazuje spolehlivost a bezpe nost potrubí na další pracovní cyklus. i ur ování rozsahu vn jší kontroly je nutné zam it tuto na všechny p írubové spoje etn p ipojovacích hrdel na odizolovaném potrubí, svary, kompenzátory, vestav né armatury a výškové zlomy potrubí. 5.4 V p ípad opravy potrubí, p i které se na potrubí sva uje, provede se na takovém úseku tlaková zkouška pevnosti a tlaková zkouška t snosti spojená s vn jší prohlídkou opravovaného úseku p ed jeho nát rem (zaizolováním). 5.5 U velkokapacitních jednotek je t eba volit jiný postup než u samostatných agregátových jednotek a postupovat tak, že je možno vzhledem ke zna né kumulaci prací p i zarážkách nesnímat úpln izolaci z celého úseku potrubí p i tlakových a t snostních zkouškách potrubí, provád ných ve stanovených cyklech. V t chto p ípadech se vychází hlavn ze zkušeností získaných z provozu a z údržby potrubí, dále z pracovních parametr, druh média a výsledk diagnostických metod. 5.6 V období jednoho cyklu tlakové zkoušky je nutné, aby byla izolace p i zarážkách postupn po technicky vytypovaných úsecích sejmuta a byl p ekontrolován vliv prost edí na vn jší povrch potrubí, p emž je nutno p ihlížet k pracovním parametr m, vlivu prost edí a dosavadním získaným zkušenostem s jeho provozem a údržbou. V p ípad pot eby se obnoví nát r pod izolací. 5.7 Izolace u nádob a potrubí pro mínusové teploty se doporu uje snímat jen p i rozsáhlých pracech jako je GO, rekonstrukce a dále p i vlastní oprav izolace. P itom je nutné pro kontrolu vlivu vn jší koroze pod izolací provést na n kolika místech stejného za ízení vodot snou snímatelnou izolaci. 5.8 Je-li výsledek prohlídky odizolovaných ástí potrubí bez závad a zjistí-li se p esto pokles na kontrolním manometru, nutno pokládat zkoušku za nevyhovující a opakovat ji. P i této opakované zkoušce musí být celý povrch potrubí odizolován. 6. Pracovní postup p i krátkodobých tlakových zkouškách t snosti 6.1 Zaslepení ed zkouškou se odd lí tlakovaný prostor od ostatního za ízení a vn jší atmosféry dostate dimenzovanými záslepkami (podle N 13 719). 6.2 Tlakování 6.2.1 Tlakování provádíme: 6.2.1.1 Provozním médiem, inertním plynem nebo vzduchem, po p edchozí hydraulické zkoušce pevnosti. 6.2.1.2 Inertním plynem nebo vzduchem bez p edchozí hydraulické tlakové zkoušky pevnosti. 6.2.2 Stoupání tlaku musí být rovnom rné a nenáhlé. Nesmí být v tší než 0,5 MPa za minutu. 6/13
6.2.3 i použití plynu ze zdroje o vyšším p etlaku než je p ípustný pro tlakovaný prostor, musí být tlakování provád no p es reduk ní ventil nastavený na zkušební p etlak za ízení zvýšený o 5%. 6.2.4 Za reduk ním ventilem (na stran nižšího tlaku) musí být instalován pojistný ventil nastavený na zkušební p etlak zvýšený max. o 5%. Velikost jeho pr ezu musí být taková, aby sta il uvolnit všechen p itékající plyn. 6.2.5 Pro kontrolu tlaku musí být na zkušebním za ízení provozní tlakom r opat ený takovou uzavírací armaturou, aby k n mu bylo možno paraleln p ipojit kontrolní tlakom r pro kontrolu tlakom ru provozního. 6.3 Prohlídka Po natlakování na zkušební p etlak se provede kone ná d kladná prohlídka zkoušeného za ízení, p i níž se kontroluje jeho t snost, zejména ve spojích a p ípadné deformace. snost za ízení pod tlakem se zjiš uje nap íklad potíráním spoj p nivým roztokem, pono ením do kapaliny, hleda em net sností apod. 6.4 Odstra ování net sností zjišt ných p i prohlídce. Zjistí-li se net snosti, je nutno tlak uvolnit a net snosti odborn odstranit. Jejich zaklepávání je nep ípustné. Po odstran ní net sností musí být zkouška opakována. 6.5 Odtlakování Tlak se ve zkoušeném za ízení snižuje tak, aby rychlost klesání tlaku byla stejná jako stoupání tlaku p i pln ní. 7. Pracovní postup p i dlouhodobých tlakových zkouškách t snosti 7.1 Zaslepení ed zkouškou se odd lí tlakovaný prostor od ostatního za ízení a vn jší atmosféry dostate dimenzovanými záslepkami (podle N 13 719). 7.2 Tlakování Inertním plynem nebo vzduchem bez p edchozí hydraulické tlakové zkoušky pevnosti. 7.2.1 Stoupání tlaku musí být rovnom rné a nenáhlé. Nesmí být v tší než 0,5 MPa za minutu. 7.2.2 i použití plynu ze zdroje o vyšším p etlaku než je p ípustný pro tlakovaný prostor, musí být tlakování provád no p es reduk ní ventil nastavený na zkušební p etlak za ízení zvýšený o 5%. 7.2.3 Za reduk ním ventilem (na stran nižšího tlaku) musí být instalován pojistný ventil nastavený na zkušební p etlak zvýšený max. o 5 %. Velikost jeho pr ezu musí být taková, aby sta il uvolnit všechen p itékající plyn. 7.2.4 i dlouhodobé zkoušce t snosti se p etlak ve zkoušeném za ízení m í registra ním tlakom rem po celou dobu zkoušky. 7.3 ení ztrát 7.3.1 Všechna m ení mají být v letním období provedena mimo dobu intenzivního slune ního svitu, aby se vylou il vliv jednostranného oteplení. 7/13
7.3.2 i zkoušce se m í: 7.3.2.1 P etlak ve zkoušeném za ízení na za átku a na konci zkoušek. 7.3.2.2 Teplota vn jší atmosféry na po átku a na konci zkoušky. 7.3.2.3 Barometrický tlak na po átku a na konci zkoušky. 7.3.3 Ztráta v % se vypo te ze vzorce: p 2. T 1 p = (1 - ------------ ). 100 ( % ) p 1. T 2 v n mž p - pokles tlaku v potrubí v % zkušebního p etlaku p 1 - sou et manometrického a barometrického tlaku na za átku zkoušky v MPa p 2 - sou et manometrického a barometrického tlaku na konci zkoušky v MPa T 1 - absolutní teplota vzduchu nebo inertního plynu v potrubí na za átku zkoušky v K T 2 - absolutní teplota vzduchu nebo inertního plynu v potrubí na konci zkoušky v K 7.3.4 asový interval mezi po átkem a koncem m ení je zpravidla 24 hodin. Provádí-li se tato zkouška po dobu kratší než 24 hodin, je nutno zjišt né ztráty p epo ítat na dobu 24 hodin. 7.3.5 ípustná tlaková ztráta za 24 hodin smí init maximáln 5% p vodního p etlaku. U toxických plyn se povoluje jen polovina uvedené hodnoty. U potrubí s jmenovitým pr rem v tším než 250 mm se uvedené hodnoty dovoleného poklesu násobí opravným sou initelem stanoveným ze vzorce: 250 K = --------- D kde D je vnit ní pr r zkoušeného potrubí v mm 7.3.5.1 Toxickými plyny jsou rozum ny plyny ozna ené v N 13 700 v íselném kodexu pracovních látek, písmenem N. 7.4 Prohlídka Dojde-li k v tší tlakové ztrát, je nutno net sná místa zjistit natíráním povrchu (zvlášt v místech svarových a jiných spoj ) p nivým roztokem. 7.5 Odstra ování net sností zjišt ných p i prohlídce. Zjistí-li se net snosti, je nutno tlak uvolnit a net snosti odborn odstranit. Jejich zaklepávání je nep ípustné. Po odstran ní net sností musí být zkouška opakována. 7.6 Odtlakování Tlak se ve zkoušeném za ízení snižuje tak, aby rychlost klesání tlaku byla stejná jako stoupání tlaku p i pln ní. 8/13
8. Pracovní postup p i tlakových zkouškách pevnosti 8.1 Zaslepení 8.1.1 i provád ní zkoušek musí být namontována armatura na zkoušeném úseku úpln otev ená, ucpávky ut sn ny, hrdla, nálitky pro zkušební a kontrolní p ístroje a jiné otev ené otvory musí být spolehliv zaslepeny záslepkami (N 13 719). 8.1.2 Místa, kde jsou záslepky, víka apod., je t eba na dobu zkoušky opat it varovnými zna kami a nesmí se u nich zdržovat lidé. 8.2 Tlakování 8.2.1 Tlaková zkouška pevnosti se musí provád t vzduchem nebo inertním plynem. 8.2.2 Požadovaný zkušební p etlak se vyvozuje kompresorem nebo z jiných zdroj tlaku p es dva uzavírací ventily. Pevnost potrubí, kterým je p ivád n stla ený vzduch ke zkoušenému potrubí, je t eba vyzkoušet hydraulicky. Po dosažení zkušebního tlaku se potrubí od kompresoru odpojí. Kompresor musí být umíst n vn ochranného pásma, ízeného podle l. 4.4.2. 8.2.3 Stoupání tlaku musí být rovnom rné a nenáhlé. Nesmí být v tší než 0,5 MPa za minutu. Tlak se zvyšuje postupn na tlak zkušební, který se udržuje po dobu 5 min., u potrubí pro ho lavé a toxické plyny 10 minut (pojem Toxické plyny je definován v l. 7.3.5.1). 8.2.4 Pak se tlak v potrubí sníží na tlak pracovní. 8.2.5 Na zkoušeném potrubí musí být umíst n pojiš ovací ventil, odpovídající svou velikostí výkonu použitého kompresoru. Pojistný ventil se nastaví na hodnotu o 5% vyšší než je zkušební p etlak. 8.2.6 V dob, kdy je zkoušené potrubí pod tlakem, musí být jak uvnit místnosti, tak i venku ízeno ve smyslu l. 4.4.2 kolem zkoušeného potrubí ochranné pásmo. 8.2.7 V dob zvyšování tlaku v potrubí a p i dosažení zkušebního p etlaku nesmí se nikdo v ochranném pásmu zdržovat. V dob, kdy je tlakování p erušeno, je p ístup povolen pouze pracovník m, pov eným prohlídkou potrubí. 8.2.8 Pro m ení tlaku je k potrubí p ipojen tlakom r, jehož údaj lze porovnat s paraleln ipojeným kontrolním tlakom rem. Oba tlakom ry jsou umíst ny vn ochranného pásma. 8.3 Prohlídka 8.3.1 Prohlídka potrubí se provádí po každém p erušení tlakování podle l. 8.2.3. Je-li tlak potrubí vyšší než tlak pracovní, nesmí se nikdo v ochranném pásmu zdržovat. V prohlídce se pokra uje teprve po snížení zkušebního tlaku na tlak pracovní podle l. 8.2.4. 8.3.2 i prohlídce se potírají kontrolované svarové a jiné spoje p nivým roztokem. Poklep kladívkem se neprovádí. 8.3.3 Výsledek prohlídek a tedy i zkoušek se považuje za vyhovující, jestliže tlak na tlakom rech b hem zkoušky nepoklesl a jestliže neuchází vzduch svarovými spoji trubek, t lesy armatur, p írubovými spoji, tvarovkami apod. 9/13
8.4 Odstra ování net sností 8.4.1 Zjišt né net snosti je nutno odborn odstranit po uvoln ní tlaku. 8.4.2 Zaklepávání net sností není dovoleno. Jsou-li zjišt ny net snosti ve svarech, musí být vadná místa od ko ene vysekána a odborn opravena. Stejn musí být opraveny i ípadné póry a trhliny materiálu. 8.4.3 Po odstran ní net sností musí být zkouška opakována. 8.5 Odtlakování 8.5.1 Klesání tlaku p i vypoušt ní zkušebního média musí být rovnom rné a nenáhlé. Nesmí být v tší než rychlost stoupání tlaku p i tlakování. 8.6 Úsp šn provedenou tlakovou zkoušku pevnosti je ú elné spojovat s následující dlouhodobou tlakovou zkouškou t snosti s výpo tem ztrát. 9. Ochranné a pracovní pom cky 9.1 Osobní ochranné pracovní pom cky (OOPP) i zkouškách musí všichni zú astn ní zam stnanci, používat v souladu standardu OOPP + nadstandardní OOPP dle vyhodnocení rizik v UNIPETROL RPA, s.r.o. 9.2 Pracovní pom cky i pneumatických tlakových zkouškách se používají: - kompresor nebo jiný zdroj tlaku - 2 tlakom ry, z toho jeden kontrolní s uvedeným stupn m p esnosti - impulsní potrubí k tlakom m - záslepky - št tce - p nivý roztok - zrcátko - ru ní el. svítilna nebo p enosná el. lampa napájená 24 V - reduk ní ventil (odebírá-li se zkušební medium ze zdroje o vyšším tlaku než je tlak zkušební) - pojistný ventil 10/13
Tab. 1 Druh za ízení Tlaková zkouška Zkoušku ídí Technický dozor, prohlídka, vyhodnocení SN Tlakové nádoby stabilní snosti pov ený zástupce zhotovitele, p ípadn i uživatele pov ený revizní technik OTD TS SN 69 0010-7-1 SN 69 0012 SN EN 13 445-5 Beztlakové nádoby (nádrže apod.) snosti pov ený zástupce zhotovitele, p ípadn i uživatele pracovník OKJ (OTK), není-li systemizován, pak zástupce zhotovitele SN 69 0015 Potrubí pevnosti snosti pov ený zástupce zhotovitele pov ený zástupce uživatele a zhotovitele Armatury snosti pov ený zástupce zhotovitele(nap. p edák vent. dílny nebo zkouše armatur, spl uje-li 3 letou dobu praxe), ípadn i uživatele pracovník OKJ (OTK, není-li systemizován, pak zástupce zhotovitele pracovník OKJ (OTK), není-li systemizován pak mistr u pojis ovacích ventil prac. OKJ (OTK), který má pat nou kvalifikaci (osv ení TI R) SN EN 13480-5 (13 0020) SN EN 1594 (38 6410) SN 38 6461 SN 38 6462 SN EN 12 007-1 (38 6413) SN 13 3060 ást 2 Díly strojního za ízení snosti pov ený zástupce zhotovitele, p ípadn i uživatele pracovník OKJ (OTK), není-li systemizován, pak pov ený zástupce zhotovitele SN EN 378-2 +A1 (14 0647) Potrubí a smontovaná za ízení po oprav snosti pov ený zástupce zhotovitele, p ípadn i uživatele pracovník OKJ (OTK), není-li systemizován, pak pov ený zástupce zhotovitele, p ípadn i uživatele SN EN 378-2 +A1 (14 0647) Smontovaná za ízení výrobních jednotek snosti pov ený pracovník provozu a zhotovitele, ípadn i uživatele pracovník OKJ (OTK), provádí se podle íslušného provozního p edpisu V p ípad, že se jedná o plynové potrubní rozvody dle vyhl.. 21/1979 Sb. pracovník OKJ (OTK), který má pat nou kvalifikaci (osv ení TI R), nebo pracovník odd lení technického dozoru, sekce tech. služeb (OTD TS) Unipetrol RPA, s.r.o. 11/13
10. Seznam citovaných, souvisejících norem a dokument Citované SN EN 13 445-5 Netopené tlakové nádoby - ást 5: Kontrola a zkoušení SN EN 13480-5 (13 0020) SN 13 3060-2 SN EN 378-2 +A1 (14 0647) SN EN 1594 (38 6410) SN EN 12 007-1 až 4 (38 6413) SN EN 15001-1 SN 38 6461 SN 38 6462 Kovová pr myslová potrubí ást 5: Kontrola a zkoušení Armatury. Armatury pr myslové. Technické p edpisy. Prov ování armatur Chladicí za ízení a tepelná erpadla - Bezpe nostní a environmentální požadavky - ást 2: Konstrukce, výroba, zkoušení, zna ení a dokumentace Zásobování plynem - Plynovody s nejvyšším provozním tlakem nad 16 bar Funk ní požadavky Zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar v etn ást 1: Všeobecné funk ní požadavky Zásobování plynem - Plynovody s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro pr myslové využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro pr myslové a nepr myslové využití - ást 1: Podrobné funk ní požadavky pro projektování, materiály, stavbu, kontrolu a zkoušení Kyslíkovody Zásobování plynem LPG Tlakové stanice, rozvod a použití SN 690010-7-1 Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. Zkoušení a dokumentace. ást 7-1 Stavební a první tlaková zkouška SN 69 0012 SN 69 0015 N 13 719 N 15 010 N 13 020-1 N 13 021-1 N 13 026 N 13 700 Vyhláška. 21/1979 Sb. Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky Nádoby stabilní kategorie 5. Technická pravidla Záslepky pro potrubí ípustné klasifika ní stupn svar a rozsah kontroly svar prozá ením nebo ultrazvukem Oprava a údržba pr myslových armatur (vybavení vhodným sn ním) Oprava a údržby pr myslových armatur pro kyslík (vybavení vhodným t sn ním) Plochá m kká a kombinovaná t sn ní pro p írubové spoje potrubí a aparát Zna ení potrubí podle protékajících látek eského ú adu bezpe nosti práce a eského bá ského ú adu, kterou se ur ují vyhrazená plynová za ízení a stanoví n které podmínky k zajišt ní jejich bezpe nosti 12/13
Zákon. 22/1997 Sb. NV. 26/2003 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o zm a dopln ní kterých zákon kterým se stanoví technické požadavky na tlaková za ízení Vyhláška. 18/1979 Sb. eského ú adu bezpe nosti práce a eského bá ského ú adu, kterou se ur ují vyhrazená tlaková za ízení a stanoví n které podmínky k zajišt ní jejich bezpe nosti Vyhláška. 85/1978 Sb. eského ú adu bezpe nosti práce o kontrolách, revizích a zkouškách plynových za ízení Související N 11 004 N 11 005 Sm rnice S 520 SN EN 378-1+A1 (14 0647) SN EN 1775 (38 6441) SN EN 12327 (38 6414) TPG 706 01 TPG 706 02 Provozní pravidla plynových za ízení Provozní pravidla tlakových za ízení Dlouhodobý a drobný majetek. Evidence, správa, vy azení Chladicí za ízení a tepelná erpadla - Bezpe nostní a environmentální požadavky - ást 1: Základní požadavky, definice, klasifikace a kritéria volby Zásobování plynem Plynovody v budovách Nejvyšší provozní tlak 5 bar Provozní požadavky Zásobování plynem Tlakové zkoušky, postupy p i uvád ní do provozu a odstavování z provozu Funk ní požadavky Rozvody vodíku technická pravidla Rozvody dusíku technická pravidla 13/13