Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje

Vytvoření komplexního monitorovacího systému přírodního prostředí Moravskoslezského kraje Číslo projektu: CZ0138 Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu Rak pruhovaný Orconectes limosus, samec (vlevo) a samice s vajíčky (vpravo), ř. Prudník. Foto A. Šobáňová. 5.5 Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích Závěrečná zpráva Zpracovatel: doc. RNDr. Zdeněk Ďuriš, CSc. Termín: 14. 1. 2011

Obsah 1 Úvod...3 2 Název průzkumu...3 3 Cíl průzkumu...3 4 Použitá metodika...4 5 Výsledky...4 6 Návrhy a doporučení k managementu...6 7 Závěr...8 8 Bibliografické údaje k zájmovému území...9 9 Seznam použitých informačních zdrojů...9 10 Příloha...11 DATA NA CD Závěrečná zpráva v elektronické podobě Nálezová data projektu, export z aplikace NDOP (formát *.xls) Fotodokumentace (formát *.jpg ) a popisy k fotodokumentaci (formát *.txt) Mapové podklady (měřítko 1: 10 000, formát *.tif) 2

1 ÚVOD Raci jsou společně s velkými druhy mlžů v podstatě jedinými zástupci větších forem bezobratlých živočichů našich vod, ve kterých plní nezastupitelnou roli velkých mikro- (mlži) a makrofágů (raci), a mimo to vystupují v roli cenných bioindikátorů kvality vody (Dyk, 1976; Sládeček a kol., 1981). K nejvýznamnějším druhům raků v povodí Odry patří rak říční Astacus astacus (L.) (Ďuriš, 2001), kriticky ohrožený druh fauny ČR (zákon č. 114, vyhláška č. 395/1992 Sb.). Kromě něj mohou být ve vodách severní Moravy a Slezska nalezeni i raci bahenní Astacus leptodactylus Esch. (ohrožený druh), kteří byli v oblasti severní Moravy a Slezska zjištěni doposud jen ve stojatých vodách Karvinska (Dolný, Ďuriš, 2001; Horká, 2006). Rak kamenáč Austropotamobius torrentium (Schrank, 1803) se na území Moravy a Slezska nevyskytuje. Dalšími druhy raků, pro faunu ČR však nepůvodními a nežádoucími, jsou rak pruhovaný Orconectes limosus (Raf.) a rak signální Pacifastacus leniusculus (Dana). Jedná se o invazní druhy zavlečené k nám ze Severní Ameriky koncem 19. a ve 20. století (Ďuriš, Holzer, 1988; Ďuriš, Kozák, 2000). V povodí Odry byl dosud nalezen jeden ze dvou druhů invazních raků, a to rak pruhovaný Orconectes limosus, který byl během průzkumů v r. 2006 zjištěn na Osoblažsku ve VT Prudník (Ďuriš, Horká, 2007). Ve vodním toku (dále VT) Osoblaha byl přitom potvrzen výskyt populace raka říčního, a to od Arnultovic do Bohušova, tj. do vzdálenosti cca 8 km nad soutokem s Prudníkem. V současné době jsou v celé Evropě populace domácích druhů raků decimovány račím morem, jehož původcem je zavlečená plíseň Aphanomyces astaci. Oba severoamerické druhy O. limosus i P. leniusculus jsou k této nemoci imunní a zároveň jsou jejími přenašeči. Evropské druhy raků, rak říční, bahenní i kamenáč jsou k račímu moru naopak velmi citlivé, a v posledních letech byl v několika tocích severní Moravy v důsledku této choroby zaznamenán hromadný úhyn právě raků říčních. Jednalo se o řeku Olši a některé její přítoky (Kozubíková a kol., 2006, 2007, 2008, 2009). V rámci daného výzkumu v letech 2009 10 byly prozkoumány toky: Osoblaha, Prudník, Hrozová (Trója), Matějovický potok, Pavlovický potok, Hraniční potok a bezejmenný pravostranný přítok Prudníku. Ze zájmových druhů raků byl potvrzen výskyt raka říčního a raka pruhovaného. 2 NÁZEV PRŮZKUMU Monitoring raka pruhovaného (Orconectes limosus) v řece Osoblaze a jejích přítocích 3 CÍL PRŮZKUMU a) Provedení inventarizačního průzkumu v řece Osoblaze a jejích přítocích s cílem ověřit výskyt raka pruhovaného (Orconectes limosus) b) V případě potvrzení výskytu raka pruhovaného navržení opatření zabraňujících jeho šíření 3.1 SPECIFIKACE ROZSAHU PRŮZKUMU Aktuální inventarizace výskytu raka pruhovaného v řece Osoblaze a jejích přítocích; vytvoření nálezové databáze dat s doplňkovými údaji; doporučení vhodných managementových opatření ochrany přírody (opatření zabraňující šíření raka pruhovaného). 3

4 POUŽITÁ METODIKA Při zjištění výskytu raků byly v zájmové oblasti použity následující metody průzkumu podle doporučené metodiky AOPK ČR (Štambergová, 2009; Štambergová a kol., 2009): 1. Ruční a vizuální průzkum potencionálních úkrytů raků (otvory v březích nory, prostory pod plochými kameny, a kořeny stromů, štěrbiny v kamenném záhozu břehů, apod.). 2. Instalace vrší s návnadou s expozicí 3 7 dnů. Vrše byly instalovány na klidnější místa toku pokud možno do hlubších partií v příbřežní zóně, jako návnada byly použity mražené ryby plotice (Příloha, obr. 7). Vrše byly uvnitř zatíženy kamenem a upevněny na břehu. 3. Hledání vývržků a trusu vodních predátorů raků (vydra, norek, ondatra, vodní ptáci) na vystouplých kamenech, skalnatých výchozech a při březích. Terénní šetření bylo prováděno v období listopad prosinec 2009 a květen říjen 2010. Lokality byly navštíveny nejméně jednou, k definitivnímu potvrzení výskytu či absence raků bylo nutné některé z lokalit navštívit vícekrát. Přítomnost nor indikovala možný výskyt raků, ten byl ale potvrzen vždy až jejich přímým pozorováním nebo odlovem. U odchycených raků bylo zaznamenáno pohlaví a provedeno rozdělení do délkových kategorií podle Štambergové, 2009. Raci byli měřeni posuvným měřítkem od rostra po konec telsonu. Zjištěné druhy raků byly fotograficky zdokumentovány (výběr fotografií viz Příloha, kompletní fotodokumentace s popisy a daty pořízení snímků je uložena na přiloženém CD). Vzhledem k tomu, že spodní část toku Osoblahy a přítok Prudník jsou osídleny populací invazního raka pruhovaného (O. limosus) silně infikovanou račím morem (Kozubíková a kol., 2008, 2009), byl kvůli zamezení možnosti přenosu spor račího moru do nepostižených částí povodí zvolen postup průzkumu po proudu. Záměrem bylo začít ve vodách dosud nezasažených račím morem, a poté dále směrem po proudu zjistit případnou horní hranici výskytu raka pruhovaného. Ve VT Osoblaha jsou vykazovány pouze lokality s přímým zjištěním přítomnosti raků. Lokality, kde se raky odlovit nepodařilo, nejsou zde vykazovány, pokud je doložen spojitý výskyt nad i pod nimi. Hlášeny jsou pouze počty přímo odlovených raků, početnost populace však byla hodnocena i s přihlédnutím k dalším vizuálně zjištěným rakům, k jedincům detekovaných dotykem v norkách, a k pobytovým znakům četnost čerstvých norek (tvar norek, absence sedimentu uvnitř, čerstvé výhrabky před nimi) a potenciálu dalších vhodných úkrytů. Řešitel daného úkolu je držitelem výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny č.j. 1368/PO2008/AOPK; č. spisu S/1066/PO/2008/AOPK. 5 VÝSLEDKY Při terénních průzkumech VT Osoblaha a jeho přítoků byl potvrzen výskyt 2 druhů raků: kriticky ohroženého raka říčního Astacus astacus a nepůvodního raka pruhovaného Orconectes limosus. Populace raků byly zjištěny v následujících vodních tocích: 1. VT Osoblaha v horní části toku nebyl během orientačního průzkumu výskyt raků zjištěn, v úseku od hranice obcí Jindřichova a Arnultovic až po ústí do VT Prudník byl potvrzen výskyt kriticky ohroženého raka říčního A. astacus. Úsek od soutoku po státní hranici s Polskem je obsazen rakem pruhovaným O. limosus. 2. VT Hrozová (pravostranný přítok Osoblahy) v horní části toku nebyl výskyt raků zjištěn, od obce Pelhřimovy po ústí s Osoblahou byl potvrzen výskyt raka říčního. 4

3. VT Prudník (levostranný přítok Osoblahy) v celé části toku na území ČR byl potvrzen výskyt populace raka pruhovaného. 4. VT Hraniční potok (pravostranný přítok Prudníku) - hr. úsek toku v k.ú. Bartultovice zjištěna populace raka říčního, a to i v bezejmenném pravostranném přítoku po st. hranici v k.ú. Bartultovice. Soubor dat zahrnující zaznačení profilů jednotlivých toků pomocí souřadnic GPS, uvedení druhu raka, data nálezu, nálezce, počtu jedinců, metody sběru, byl vložen do nálezové databáze NDOP. Souhrnná tabulka výskytu raků a mapy s popisem (měřítko 1:10 000, formát *.tif) jsou součástí CD. Údaje o aktuálních velikostech populací druhů. 1. rak říční populace ve všech místech nálezů jsou součástí souvislé populace, s výjimkou izolovaných nálezů (Hraniční potok u Bartultovic, ap.). Proto je možné je hodnotit jako jedinou celkovou populaci. Ve většině lokalit populace jeví znaky kvalitní, věkově řádně strukturované populace. Zastoupeni jsou jak mladí jedinci, tak i samice s vajíčky a velmi vzrostlí jedinci. Mimořádně velcí samci (nad 11 cm délky těla) jsou vzácní. Je to dáno spíše nižší úživností lokalit, poměrně nízkým sloupcem vody a nižší nabídkou vhodných úkrytů. 2. rak pruhovaný jedinci odlovení z toku Prudníku při svém relativně nízkém počtu nevykazují odlišnosti v délkách těla od populací tohoto druhu jinde v ČR. Vedle průměrně velkých jedinců byla nalezena i poměrně malá (5.6 cm) vejconosná samička (evidentně ve věku 1 roku), ale i velmi vzrostlý samec o délce těla téměř 9 cm. Jde o rozměry běžné u tohoto raka z tekoucích vod. V úživných stojatých vodách jedinci výjimečně dosahují i přes 10 11 cm délky. Popis aktuálního stavu biotopů. 1. VT Osoblaha přes určité znečištění toku komunálními vodami a stokem dešťových vod je tok díky prokysličení mnohými stupni i přirozenými peřejemi kvalitně oživeným tokem co do makrozoobentosu a populace raků říčních. Kombinace přirozených hlinitých břehů se starším kamenným záhozem, proměnný podélný i příčný profil dna, různé typy sedimentů a často solidní přirozené i umělé zastínění jsou vedle potravních zdrojů a zejména možností úkrytů faktory, které pozitivně podporují výskyt raků říčních ve VT Osoblaha směrem proti proudu až po hranici obcí Arnultovice a Jindřichov. Předpokládáme, že rak říční vystupuje ještě cca 1 km výše v Jindřichově (tento druh nebyl bezprostředním předmětem výzkumu, proto průzkum proti proudu nebyl námi dále realizován). Za velmi pozitivní považuji aktuální absenci raků pruhovaných ve VT Osoblaha nad ústím Prudníku a přítomnost raků říčních bezprostředně před ústím tohoto přítoku. Poměrně silný proud vody a mocné vrstvy transportovaného štěrku před soutokem s Prudníkem zřejmě spolu s nižší teplotou vody přispívají k tomu, že do Osoblahy raci pruhovaní z Prudníku dosud nepronikli, nebo ji opět opustili. Přitom při našem průzkumu v r. 2006 a 2007 nebyli raci říční v dolní části Osoblahy na území ČR zjištěni v délce cca 8-9 km, přestože byly prozkoumány desítky starých račích nor. Jako vysvětlení se nabízel úhyn raků říčních v důsledku nákazy račím morem od raků pruhovaných z Prudníku. 2. VT Prudník velmi kvalitní, místy přirozeně meandrující tok se širokou variabilitou habitatů, hloubek a profilů dna a jeho sedimentů. Staré kamenné resp. betonové zpevnění je překryté sedimenty a vegetací. Značné zastínění v lesních úsecích příznivě ovlivňuje složení bioty toku. Je proto škoda, že zrovna zde došlo k prvnímu průniku raka pruhovaného na území Moravy a Slezska v ČR. Populace je silně infikovaná račím morem (jedna z nejvíce v ČR viz Kozubíková a kol., 2008, 2009). 5

3. VT Hrozová velmi kvalitní, místy přirozeně meandrující potok se širokou variabilitou habitatů, hloubek a profilů dna a jeho sedimentů. Místy převažují bahnité a štěrkovité recentní náplavy překrývající kvalitní jíly, což snižuje variabilitu habitatů vhodných pro raky. Místo toho potok oplývá značnými deposity větví a dřeva po povodních, které mohou sloužit rakům jako útočiště. Jako částečně hraniční tok byl potok ušetřen významnějších stavebních úprav, což rakům nepochybně prospělo. 4. Hraniční potok u Bartultovic hydrologicky je v Polsku napojen na vodoteče s předpokládaným výskytem raka pruhovaného. V hraničním úseku představuje úzký, cca 1 2 m široký přirozeně meandrující tok. Je příznivě zastíněný stromovou vegetací. Hlinité břehy v meandrech jsou strmé, dno místy zanesené měkkým sedimentem. Raci říční se vyskytují ojediněle, resp. v malých seskupeních norek v příhodných místech výstupů zpevněných hlín a jílů. Omezení množství příhodných úkrytů a nadměrné množství měkkých sedimentů a listového opadu omezují širší rozvoj místní populace raků. 6 NÁVRHY A DOPORUČENÍ K MANAGEMENTU Definování ohrožujících faktorů druhů a jejich biotopů na lokalitě. Z hlediska daného výzkumu je ochranářsky významným druhem raků v povodí vodního toku Osoblahy rak říční, a jeho nejvýznamnějším ohrožujícím faktorem jednoznačně aktuální výskyt a potenciální šíření invazního raka pruhovaného. Mapování výskytu velkých vodních bezobratlých poskytly v posledních desetiletích v ČR, mj. i v povodí Odry, cenné informace o současném rozšíření a stupni ohrožení bioindikačně významných a chráněných druhů, ale i o šíření pro faunu ČR nepůvodních druhů. Protože komplexnější literární údaje z předchozí doby téměř chybějí, není možné zcela objektivně posoudit současný trend vývoje výskytu, stavu populací a stupně ohrožení těchto živočichů v povodí Odry, ale pro srovnání se dá vycházet z celorepublikových a evropských údajů. Z pěti druhů raků, vyskytujících se nyní na území ČR, byl donedávna v povodí Odry zjištěn pouze rak říční. Jeho výskyt je vázán spíše na údolní a podhorské toky a antropogenně méně zatížené lesní úseky potoků. Novodobě tedy byl zjištěn, a nyní i potvrzen, stabilní výskyt populace raka pruhovaného v toku Prudník a ve spodní části toku Osoblaha na území ČR. Jde o alarmující skutečnost, jejíž budoucí dopad je v současné době možné poměrně reálně zhodnotit: Rak pruhovaný je vektorem šíření letálního plísňového onemocnění evropských raků známého jako račí mor. Plíseň Aphanomyces astaci byla do Evropy zavlečena v 19. století ze Severní Ameriky, a američtí raci jsou vůči ní imunní. V Evropě má na svědomí mnohonásobné vlny masových úhynů raků a zdecimování jejich populací na pouhé zlomky procenta původního bohatství evropské populace. Je zřejmé, že vedle jiných faktorů i absence raků jako významných bentických konzumentů mrtvé i živé organické hmoty vedla k těžkému a širokému narušení a zhroucení kvality vodních ekosystémů. Šíření amerických raků a račího moru Evropou je dlouhodobě sledováno mezinárodní Astakologickou společností (IAA) a orgány ochrany přírody většiny států Evropy. Na výzkum důsledků pronikání tohoto nežádoucího druhu a pokusů o jeho eliminaci byly a jsou v některých zemích (Velká Británie, Německo, Francie aj.) vynakládány značné prostředky. Efekt je však nízký. Raci pruhovaní a račí mor se šíří dále, často v důsledku stále nedostatečné osvěty široké i odborné veřejnosti. Raci jsou laickými zásahy (rybáři, potápěči) přesazováni do nových toků a stojatých vod, spory račího moru jsou zavlékány do dosud 6

neinfikovaných vod na neošetřené vlhké výstroji, náčiní, s vodou a rybí násadou a převozem lodní a stavební techniky pro práci ve vodě, ap. Původním místem vysazení raka pruhovaného v Evropě bylo pomezí Polska a Německa. Polsko je také zemí, kde je rak pruhovaný rozšířen nejvíce, jeho konkrétní výskyt u hranic s ČR není dosud detailně zmapován. Jeho výskyt v toku Prudník, který na Osoblažsku přechází přes hranici do ČR a po 4,6 km ústí do Osoblahy, není překvapivý. Osoblaha po soutoku s Prudníkem přetíná státní hranici a pokračuje dále do Polska, kde se vlévá do Odry. Je zřejmé, že raci se dostali do Prudníku na polském území buď přímo, nebo proti proudu Osoblahy. Zásadním faktem je, že v místě výskytu raka pruhovaného dochází dříve či později k vyhlazení raků říčních a jiných původních druhů raků. Během průzkumu byly v r. 2006 v dolním toku (na území ČR) Osoblahy (od soutoku s Prudníkem po Bohušov) nalezeny zřetelné pobytové znaky raků říčních typické norky v hlinitých a jílovitých březích svědčících o zcela nedávné (do 1 roku) přítomnosti tohoto významného druhu. Přes velmi intenzivní a opakovaný průzkum norek nebyl žádný rak říční, ani jiný rak, v letech 2007 a 2008 na tomto úseku nalezen. Výskyt raka říčního byl tehdy v kvalitní populaci zjištěn v řece Osoblaze až nad Bohušovem a dále proti proudu až do Arnultovic. Během terénního šetření v letech 2009 10 byli však raci říční vícekrát zjištěni v celé části toku Osoblahy od Jindřichova (Arnultovic) po soutok s VT Prudník. Lze konstatovat, že zřejmě došlo buď k znovuosídlení rakem říčním v úseku od Bohušova po soutok s Prudníkem, nebo aspoň k posílení jeho populace v daném úseku. Raci pruhovaní jsou přitom v Prudníku stále přítomni, jejich výskyt byl potvrzen v úseku od soutoku s Osoblahou po česko-polskou hranici. Přestože nyní nic nesvědčí o tom, že by nepůvodní raci pruhovaní pronikali z Prudníku proti proudu Osoblahy, těsná blízkost raka pruhovaného nevěstí osoblažské populaci raka říčního optimistickou budoucnost. V dohledné době může dojít k pronikání amerického raka (spontánně, ale i v důsledku přenosu člověkem) proti proudu a spory račího moru budou dále šířeny s pomocí ryb (zachyceny ve slizu pokožky, vysazování ryb rybáři) proti proudu VT Osoblahy. V dané oblasti pak lze očekávat hynutí raků říčních v důsledku račího moru. Je vysoce pravděpodobné, že v horizontu několika let může osoblažská populace raka říčního zaniknout. Vzhledem ke skrytému životu raků může ujít pozornosti jak šíření amerického raka, tak i zánik raka říčního. Je pak otázkou času, kdy další laický přenos raků a zavlečení spor račího moru bude příčinou úhynu našich raků v dalších povodích a stojatých vod na území ČR, v prvé řadě například v povodí řeky Opavy. Konkrétní návrh managementu. Management ochrany raků říčních ve VT Osoblaze a přítocích by měl být jednoznačně zaměřen na omezení letálního vlivu dalšího šíření raka pruhovaného. Je možné, že aktuální hydrologické překážky jsou zatím dostatečnou ochranou před šířením invazních raků z Prudníku do Osoblahy. Nelze ale s jistotou tvrdit, že nedojde k nové vlně šíření u tohoto druhu. Určitý význam pak mají dokonce umělé stupně na toku, které mohou šíření zpomalit. Smutným faktem je, že v podstatě neexistují zásahy, které by šíření spolehlivě zastavily a případně likvidovaly nežádoucí druh raka, aniž by došlo k poškození původních druhů raků i jiných organizmů. Monitoring vlivu nepůvodních raků na populaci raka říčního by měl zahrnovat následující aspekty: 1. Pravidelný (2 3 roky) monitoring výskytu a stavu populací obou druhů. 2. Orientační míry patogenity račího moru u raků pruhovaných (při monitoringu diagnostika genetickými metodami). 7

3. Osvěta omezení vysazování ryb z regionů osídlených rakem pruhovaným, zákaz neodborného odlovu a přenášení raků do jiných lokalit. 4. Vytipovat tzv. archy izolované lokality, kam mohou být vysazeni raci říční z Osoblahy za účelem zachování lokální genetické linie. Ti mohou sloužit k budoucí repatriaci v případě zániku původní populace. 5. V případě zjištění náhlých úhynů nebo potvrzené absence raka říčního ve VT Osoblaha nad soutokem s VT Prudník, resp. nového šíření raka pruhovaného, svolat workshop odborníků a ochranářů za účelem projednání situace a aktuálních možností ochrany původních raků. Návrh monitoringu rak říční a rak pruhovaný. Monitoring obou druhů raků by měl vycházet z publikované metodiky (Štambergová, 2009), pro dané účely je možné monitoring realizovat ve zjednodušené formě zahrnující zejména: 1. Potvrzení výskytu a identifikace druhů na lokalitách vzdálených od sebe cca 2 5 km (Osoblaha od Jindřichova po VT Prudník a v příhraniční části Osoblahy), resp. na vstupu do ČR a u ústí (Prudník). Zónu mezi výskytem obou druhů nutno dodatečně mapovat v intervalu 1 1,5 km. 2. Tok Osoblahy by měl být monitorován ručním odlovem raků směrem po proudu. V případě prvního nálezu raka pruhovaného v Osoblaze je možné pokračovat dále po proudu, nelze ale okamžitě přecházet do jiných povodí a přítoků bez naprostého osušení či dezinfekce kontaminované výstroje. 3. V případě použití vrší, platí zásady, jakoby se průzkum konal v kontaminovaných vodách. 4. Monitoring provádět v intervalu 2 3 roků, v případě stabilní situace 3 4 roků osobami vykazujícími odbornou (astakologickou) praxi. 5. V případě nálezu raka pruhovaného mimo VT Prudník a navazující poproudový úsek Osoblahy je nutné sledovat šíření raka pruhovaného v intervalu max. 2 roky. 7 ZÁVĚR Setrvání kvalitní populace raka říčního ve VT Osoblaha v úseku Jindřichov/Arnultovice soutok s VT Prudník je poměrně potěšující vzhledem k tomu, že migrační schopnosti raka pruhovaného jsou značné a spodní úsek VT Osoblahy nemá migrační bariéry, které by protiproudovou migraci druhu mohly významně omezit. Tento jednoznačně pozitivní, byť poněkud udivující výsledek poukazuje na následující možnosti: (1) Rak pruhovaný do VT Osoblahy z Prudníku aktuálně neproniká. (2) Rak pruhovaný zatím migruje proti proudu VT Osoblahy v natolik nízkých počtech jedinců, při kterých je letální vliv spor račího moru na raky říční prakticky nezjistitelný. (3) Rak pruhovaný do dolní části VT Osoblahy nad ústím VT Prudník v minulých letech pronikl, ale z nezjištěných důvodů se nyní stáhl. Je nanejvýš žádoucí výskyt obou druhů raka říčního i pruhovaného v povodí VT Osoblaha nadále monitorovat a v případě úhynu původních či šíření nepůvodních raků novou situaci analyzovat. 8

8 BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ ĎURIŠ Z., 2006. Specifikace výskytu zvláště chráněných a bioindikačně významných druhů bezobratlých živočichů vázaných na vodní toky ve správě Povodí Odry, s.p. - Osoblaha, Vidnávka, Moravice a jejich přítoky. Zpráva, depon. Povodí Odry, s.p., Ostrava: 14 s. ĎURIŠ Z., HORKÁ I., 2007. První nález invazního raka pruhovaného Orconectes limosus (Rafinesque) na území Moravy a Slezska v ČR. Časopis Slezského Muzea v Opavě, 56: 49-52. KOZUBÍKOVÁ, E., PETRUSEK, A. ĎURIŠ, Z., MARTÍN M.P., DIÉGUEZ-URIBEONDO, J., OIDTMANN, B., 2008. The old menace is back: Recent crayfish plague outbreaks in the Czech Republic. Aquaculture, 274, 208 217. KOZUBÍKOVÁ, E., FILIPOVÁ, L., KOZÁK, P., ĎURIŠ, Z., MARTÍN, M.P., DIÉGUEZ- URIBEONDO, J., OIDTMANN, B., PETRUSEK, A., 2009. Prevalence of the crayfish plague pathogen Aphanomyces astaci in invasive American crayfishes in the Czech Republic. Conservation Biology, 23: 1204-1213. ŠTAMBERGOVÁ, M., SVOBODOVÁ, J., KOZUBÍKOVÁ, E., 2009. Raci v České republice. Metodika AOPK ČR. Praha, 255 s. 9 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ DOLNÝ A., ĎURIŠ Z., 2001. Výskyt ohrožených bezobratlých na důlních odkalištích v Karviné. Živa, 49/87(6): 268-270. ĎURIŠ Z., 2001. K problematice výskytu raků na Karvinsku. Zpravodaj Ostravského Muzea, 6(3): 26-29. ĎURIŠ Z., HOLZER M., 1988. Les écrevisses en Tchécoslovaquie. L ' Astaciculteur de France, (16): 1-4. ĎURIŠ Z., HORKÁ I., 2001. K výskytu raka bahenního Pontastacus (= Astacus) leptodactylus Eschscholtz na Karvinsku. Časopis Slezského zemského muzea z Opavě (A), 50 (supl.): 78-84. ĎURIŠ Z., HORKÁ I., 2007. První nález invazního raka pruhovaného Orconectes limosus (Rafinesque) na území Moravy a Slezska v ČR. Časopis Slezského Muzea v Opavě, 56: 49-52. ĎURIŠ, Z., KOZÁK, P., 2000. The Golden Crayfish in Czech Republic. - Crayfish News, 22(1): 8-9. DYK V., 1976. Z dějin lovu, spotřeby, výzkumu a snah po obnově stavu raků. Dějiny vědy a techniky, 76: 80-91. HORKÁ I., 2006. Astacus leptodactylus, Eschscholtz, 1823 rak bahenní. In: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds): Nepůvodní druhy fauny a flóry České republiky: 403. Praha: ČSOP. KOZUBÍKOVÁ, E., PETRUSEK, A. ĎURIŠ, Z., KOZÁK, P. GEIGER, S., HOFFMANN R., OIDTMANN, B., 2006. The crayfish plague in the Czech Republic review of recent suspect cases and a pilot detection study. Bulletin Francais de la Pêche et de la Pisciculture, 380-381: 1313-1323. KOZUBÍKOVÁ, E., PETRUSEK, A. ĎURIŠ, Z., OIDTMANN, B., 2007. Aphanomyces astaci, the crayfish plague pathogen, may be a common cause of crayfish mass mortalities in the Czech Republic. Bull. Eur. Ass. Fish Pathol., 27(2), 79-82. KOZUBÍKOVÁ, E., PETRUSEK, A. ĎURIŠ, Z., MARTÍN M.P., DIÉGUEZ-URIBEONDO, J., OIDTMANN, B., 2008. The old menace is back: Recent crayfish plague outbreaks in the Czech Republic. Aquaculture, 274, 208 217. 9

KOZUBÍKOVÁ, E., FILIPOVÁ, L., KOZÁK, P., ĎURIŠ, Z., MARTÍN, M.P., DIÉGUEZ- URIBEONDO, J., OIDTMANN, B., PETRUSEK, A. (2009): Prevalence of the crayfish plague pathogen Aphanomyces astaci in invasive American crayfishes in the Czech Republic. Conservation Biology, 23: 1204-1213. SLÁDEČEK V. a kol., 1981. Biologický rozbor povrchové vody. Komentář k ČSN 83 0532 - části 6: Stanovení saprobního indexu. Úřad pro normalizaci a měření, Praha. ŠTAMBERGOVÁ, M., 2009. Metodika mapování raků. In: H. Janáčková, A. Štorkánová & O. Vítek (eds.). Metodika inventarizačních průzkumů maloplošných zvláště chráněných území. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha, 181-185. http://www.nature.cz/ ŠTAMBERGOVÁ, M., SVOBODOVÁ, J., KOZUBÍKOVÁ, E., 2009. Raci v České republice. Metodika AOPK ČR. Praha, 255 s. Poděkování Za účinnou pomoc v terénu a při vyhodnocení výsledků autor děkuje následujícím spolupracovníkům a studentům Ostravské univerzity: Mgr. Ivona Horká, Hana Hájíčková a Anna Šobáňová. 10

10 PŘÍLOHA Fotodokumentace Obr.1: Samec raka říčního (Astacus astacus), VT Osoblaha, Dolní Povelice, 26.6.2010, foto Z. Ďuriš Obr.2: Samec raka říčního (A. astacus), spodní strana, VT Osoblaha, Dolní Povelice, 26.6.2010, foto Z. Ďuriš Obr.3: Samice raka říčního s vajíčky, VT Osoblaha, Dívčí Hrad, 29.11.2009, foto Z. Ďuriš Obr.4: Samice raka říčního s mláďaty, VT Hrozová, obec Hrozová, 11.7.2010, foto A.Šobáňová Obr.5: Samec raka pruhovaného (Orconectes limosus), VT Osoblaha u hranice s Polskem, 11.7.2010, foto A. Šobáňová Obr.6: Samec raka pruhovaného (O. limosus), spodní strana, VT Osoblaha u hranice s Polskem, 11.7.2010, foto A. Šobáňová 11

Obr.7: Vrše na chytání raků a použitá rybí návnada, VT Osoblaha, Pitárné, 2.12.2009, foto Z.Ďuriš Obr.8: VT Hrozová, obec Hrozová, samice raka říčního s mláďaty, 11.7.2010, foto A.Šobáňová Obr.9: VT Osoblaha, pod obcí Dívčí Hrad u ústí Liptaňského potoka, 11.7.2010, foto Z.Ďuriš Obr.10: VT Prudník, cca 300 m od soutoku s VT Osoblaha, Studnice u Osoblahy 26.6.2010, foto Z.Ďuriš 12

Zájmové území povodí řeky Osoblahy ortofoto mapa 13

EKOTOXA.s.r.o. Zájmové území povodí řeky Osoblahy RZM 50 14