ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI

ÚŘAD PRÁCE V PLZNI ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI Rok 2002

OBSAH vybrané stránky I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE... 3 I. 1 Úvod specifikace kraje, základní informace... 3 I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace... 4 I. 3 Silné stránky kraje... 5 I. 4 Slabé stránky kraje... 5 II. ZAMĚSTNANOST... 6 II. 1 Celková zaměstnanost... 6 II. 2 Volná pracovní místa... 7 III. NEZAMĚSTNANOST... 10 III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti... 10 III. 2 Tok nezaměstnanosti... 13 III. 3 Struktura uchazečů o zaměstnání... 14 III. 4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání... 17 III. 5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech... 19 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE... 22 IV. 1 Zaměstnávání cizinců... 22 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI... 23 V. 1 Vynaložené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti-apz... 23 V. 2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ... 24 V. 3 Rekvalifikace... 24 V. 4 Insolvence uspokojování mzdových nároků... 25 VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ... 25 VI. 1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory... 25 VI. 2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech... 29 VI. 3 Očekávaný vývoj nezaměstnanosti - odhad... 30 Zpracovala: Ing. Martina Bydžovská na základě podkladů jednotlivých úřadů práce Plzeňského kraje, ČSSZ a ČSÚ. 2

I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Úvod specifikace kraje, základní informace Plzeňský kraj tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň město, Plzeň jih, Plzeň sever, Rokycany a Tachov. Má 505 obcí, jeho rozloha činí 7 562 km 2. Ke konci června roku 2002 žilo 548 981 obyvatel, z toho 49 % představovali muži. V sídelním městě kraje Plzni žilo ke stejnému období 163 988 osob, což je zhruba 30 % obyvatel celého kraje. V Plzeňském kraji si udržuje dominantní postavení průmysl. Hlavním průmyslovým centrem je okres Plzeň město, průmyslové podniky jsou však lokalizovány i v sousedních okresech, především v blízkosti větších sídel. V Plzni je jedna z největších průmyslových zón v ČR Městský industriální park Borská pole, která přilákala významné zahraniční investory. V této lokalitě bylo vytvořeno již více než 5200 pracovních míst, z toho během roku 2002 vzniklo 2100 míst. Do konce roku 2006 by mohlo být (díky rozšiřování stávajících firem, zahájení provozu firem ve fázi přípravy a díky příchodu nových firem) zaměstnáno odhadem 8500 až 9000 osob. V kraji existuje i několik dalších zón menšího rozsahu - např. Stod, Holýšov, nově vznikající u Nepomuku a jiné, hledají se místa pro lokalizaci dalších investic. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky, případně rekreačně. Sídelní město Plzeňského kraje je rovněž důležitým střediskem kultury a vzdělávání. V Plzni je soustředěno celkem 43 % vzdělávacích zařízení z celé sítě středních škol. Vysoké školy se nachází pouze v Plzni. Plzeňský kraj má strategickou polohu na dopravním spojení mezi východní a západní Evropou. Tachov Plzeň-sever Rokycany Plzeň-město Domažlice Plzeň-jih Klatovy 3

I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace Průměrná hrubá měsíční nominální mzda vzrostla v roce 2001 oproti předchozímu roku o 9,4 % a činila tak na fyzické osoby 13 871 Kč. V přepočtu na plně zaměstnané dosáhla průměrná mzda výše 14 331 Kč (zde činil nárůst 9,5 %). Nejvyšší průměrnou mzdu na fyzické osoby v kraji vykazoval okres Plzeň město (15 368 Kč), naopak nejnižší okres Klatovy (12 548 Kč). V rámci ČR je Plzeňský kraj podle výše mzdy na třetím místě. Údaje za Plzeňský kraj nemáme v současné době k dispozici. Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl ve 4. čtvrtletí 2001 celkem 266 100 osob. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku byla celková zaměstnanost v kraji nižší o 1,1 %. Nejvyšší úrovně mezd dosahuje odvětví peněžnictví (24 790 Kč), nejnižší pohostinství a ubytování (9 267 Kč). Počet uchazečů o zaměstnání činil k 31. 12. 2002 celkem 20226 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 7,1 %. Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel Ukazatel K 31. 12. 2000 K 31. 12. 2001 Počet obyvatel celkem 551 281 552 646 Věková kategorie 15 59 let (produktivní věk) 359 143 360 595 Věková kategorie 0 14 let 86 686 85 403 V tomto meziročním srovnání by počet obyvatel kraje vykazoval přírůstek. Vzhledem k nově publikovanému počtu obyvatel k 1. 1. 2001, který činí 553 850 osob (ten však nekoresponduje s počtem obyvatel na konci roku 2000), došlo během roku 2001 naopak k úbytku obyvatelstva. Snížil se počet narozených dětí a přestože celkový počet zemřelých rovněž poklesl, přirozený přírůstek obyvatel byl záporný a činil 1143 osob. Vyšší byl také počet vystěhovalých oproti přistěhovalým a to o 61 osob. Celkový populační úbytek obyvatelstva tak dosáhl během sledovaného roku 1204 osob. Nejvýraznější úbytek stěhováním zaznamenal okres Plzeň - město, naopak největší přírůstky vykazují okresy Plzeň jih a Plzeň sever. Řada obyvatel s dobrou životní úrovní se stěhuje do sousedních okresů, kde staví rodinné domy. Je to dáno hlavně příznivější dostupností pozemků a jejich nižší cenou a zároveň nízkou intenzitou bytové výstavby Plzně. Za prací pak většinou dojíždí do Plzně. Hustota osídlení Plzeňského kraje je druhá nejnižší v ČR. 4

I. 3 Silné stránky kraje Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství Kvalifikovaná pracovní síla Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost Zkušenosti s lokalizací investic velkých nadnárodních firem Dvě vysoké školy univerzitního typu a jedna neuniverzitního typu. Silné komplexně vybavené a dostupné sídelní město Plzeň Nadprůměrná ekonomická výkonnost sídelního města Celkově dobrá kvalita životního prostředí Nižší míra nezaměstnanosti ve vztahu k ČR a ostatním regionům Relativně hustá dopravní síť s napojením na sousední státy Bohatý přírodní a kulturně historický potenciál Analýza stavu a vývoje trhu práce I. 4 Slabé stránky kraje Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky Nedostatečná vybavenost rozvojových ploch technickou infrastrukturou Nízká mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení a drahou dopravou Nízká hustota obyvatelstva, velké venkovské oblasti Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání Špatná dopravní obslužnost a úroveň služeb na venkově a v příhraničí Nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce Nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání Dopravní problémy v Plzni 5

II. ZAMĚSTNANOST II. 1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů a zaměstnanců 31. 12. 2001 31. 12. 2002 Počet zaměstnavatelů Počet zaměstnanců Počet zaměstnavatelů Počet zaměstnanců OSVČ* 51929 51929 52910 52910 Malé organizace 10600 49839 10604 50224 Velké organizace 1545 175487 1564 170770 CELKEM 64074 277255 65078 273904 * jedná se o evidenční počet podnikajících osob Oproti roku 2001 se mírně zvýšil počet osob samostatně výdělečně činných. Počet malých organizací zůstal zhruba na úrovni loňského roku, zvýšil se však počet osob v nich zaměstnaných. Počet velkých organizací nepatrně vzrostl, poklesl však počet jejich zaměstnanců. V součtu se pak celková zaměstnanost mírně snížila. 6

II. 2 Volná pracovní místa Volná místa podle vzdělání - ISCED 97 **) Struktura podle vzdělání K 31. 12. 2001 K 31. 12. 2002 Počet uchaz. Počet uchaz. Celkem míst Celkem míst na 1 místo na 1 místo Bez vzdělání 115 1,0 117 0,9 Základní vzdělání 919 6,7 596 11,1 Střední odborné (OU + OŠ) Střední odborné s maturitou (SOU + SOŠ) Střední všeobecné (gymnázia) 1849 4,1 1440 5,8 483 7,3 360 11,1 17 30,9 6 95 Vysokoškolské 151 4,1 132 5,2 Celkem 3534 5,3 2651 7,6 **) členění dle ISCED 97: - bez vzdělání bez vzdělání, neúplné základní vzdělání - základní vzdělání základní vzdělání - střední odborné (OU + OŠ) nižší střední vzdělání, nižší střední odborné vzdělání, střední odborné vzdělání s výučním listem, střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu - střední odborné s maturitou ÚSO s vyučením i maturitou, ÚSO s maturitou (bez vyučení), vyšší odborné (SOU + SOŠ) vzdělání - střední všeobecné (gymnázia) ÚSV - vysokoškolské vzdělání bakalářské, vysokoškolské a doktorské vzdělání Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v letech 2000 až 2002 počet uchazečů 10 8 6 4 2 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. období 2000 2001 2002 7

Struktura podle tříd KZAM ***) Volná místa v odvětví Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (vyšší státní úředníci, ved. pracovníci odborových organizací, obecních útvarů, ředitelé velkých i malých organizací a podniků, vedoucí pracovníci výrobních a provozních útvarů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci (vědci, tvůrčí pracovníci, odb. v lékařství, biologii,fyzice, architekti, odborní pedagogičtí pracovníci) Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Nižší administrativní pracovníci (administrativní pracovníci a úředníci ve službách a obchodě) Provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluha, prodavači, manekýni) Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (dělníci při dobývání surovin, stavební a kovodělníci, umělečtí řemeslníci) K 31. 12. 2001 K 31. 12. 2002 Celkem míst Počet uch. na 1 místo Celkem míst Počet uch. na 1 místo 37 3,0 25 6,2 164 4,1 161 5,2 378 5,5 297 7,3 174 7,9 101 16,3 449 4,9 283 9,0 108 3,2 67 5,4 1428 1,6 1002 2,5 Obsluha strojů a zařízení 466 2,5 396 3,4 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 330 17,7 319 19,6 Příslušníci armády 0-0 - Celkem 3534 5,3 2651 7,6 ***) Členění dle KZAM - celostátně používaného číselníku pro klasifikaci zaměstnání. KZAM byl vytvořen za účelem mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a vypracován na bázi Mezinárodní klasifikace povolání ISCO 88. 8

Z hlediska vzdělání bylo evidováno nejvíce volných pracovních míst pro uchazeče se středním odborným vzděláním (hlavně pro vyučené), naopak nejméně míst měly úřady práce pro uchazeče s ÚSV vzděláním. Celkově však oproti roku 2001 došlo díky celkově nepříznivé ekonomické situaci u nás i v Evropě k výraznému úbytku pracovních příležitostí, který se odrazil na nezaměstnanosti. Docházelo k poklesu zakázek, organizačním změnám i bankrotům řady firem v kraji. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů byl během roku 2002 o kvalifikované technické profese, hlavně ve strojírenství svářeč, kovodělník, zámečník. Zájem byl i o zedníky. V ostatních profesních skupinách se situace liší podle charakteru jednotlivých okresů. Odborné technické profese (svářeči, obráběči, programátoři) jsou žádané většinou v celém PK, především v průmyslové části regionu v Plzni a okolí. Zájem zde byl rovněž o dělníky v elektrotechnice, obsluhu montážních linek, střední zdravotnický personál, pracovníky ochrany majetku a osob. Žádaná jsou volná pracovní místa v profesi šička (v okresech DO, TC, KT, RO). O chovatele hospodářských zvířat mají zájem zaměstnavatelé v zemědělsky orientovaných oblastech regionu. V okrese KT převažuje poptávka po práci bez kvalifikace. Jedná se o práce, které jsou nevýhodné v SRN, a proto se přesouvají k nám, kde nejsou tak vysoké mzdové nároky. S tím souvisí i fakt, že v nabídce volných míst okresu KT převažují volná místa pro uchazeče se základním vzděláním. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatnění v sousedním Německu (zedník, kuchař, číšník, zámečník, uklízečka, nyní i ošetřovatelky). V řadě okresů byl zájem o pracovníky v gastronomii kuchaře, číšníky, servírky (DO, KT, RO, PS) naopak např. v PM a PJ u některých z těchto profesí převažuje počet uchazečů nad nahlášenými volnými místy. Rozdíly v potřebě uchazečů jsou i v profesích jako např. prodavač, řidič, uklízečka. Největší počet uchazečů (cca než 31 % z celkového počtu) je ze skupiny pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Počet volných pracovních míst pro tuto skupinu je však velmi nízký, evidujeme zde nejvyšší počet uchazečů na 1 volné pracovní místo (téměř 20). Nízkou šanci na umístění mají rovněž uchazeči evidovaní ve skupině nižší administrativní pracovníci, kde na 1 volné místo připadá přes 16 uchazečů. Nejméně volných pracovních míst je tedy vzhledem k počtu uchazečů pro pracovníky v administrativě, managementu a podnikání, absolventy humanitních a přírodovědných oborů. Velkým problémem je malý počet míst pro občany se ZPS a ČID a dále pro matky s malými dětmi, které by rády pracovaly na zkrácený úvazek. Mezi problémy s obsazováním dlouhodobě nahlášených volných míst patří např. směnnost (hlavně u matek s malými dětmi), špatná dopravní obslužnost, zvýšený fyzický výkon spojený často s malým výdělkem. Monotónnost práce u montážních linek a ve vícesměnných provozech je důvodem poměrně vysoké fluktuace pracovníků. V souvislosti se získáváním pracovníků je nutné zmínit, že řada firem využívá služeb zprostředkovatelských agentur a jiných zaměstnavatelů ve formě zapůjčování zaměstnanců podle zákoníku práce. Tyto metody jsou stále častější a v praxi poškozují takto zaměstnané pracovníky ve srovnání s kmenovými zaměstnanci v oblasti mzdové (osobní příplatky, prémie ) i v oblasti pracovně právní (doba pracovního poměru, nárok na dovolenou ). Outsorsing tak není uplatňován v souladu s původními záměry této metody. Extrémní pohyb pracovních sil v uvedené oblasti je evidován u občanů SR. Vysoké administrativní nároky evidence těchto pracovních vztahů naprosto neodpovídají úrovni zjišťovaných parametrů a situace je nepřehledná. 9

III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání činil k 31. 12. 2002 celkem 20226 osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 7,1 %. Stav celkem Uchazeči o zaměstnání Pobírající ženy hmotné zabezpečení Volná místa Počet uchazečů na volné místo K 31. 12. 2001 18580 9611 7781 3534 5,3 K 31. 12. 2002 20226 10362 8931 2651 7,6 Vývoj počtu uchazečů a volných míst v letech 2000 až 2002 25000 20000 počet 15000 10000 5000 0 I. III. V. VII. IX. XI. I. III. V. VII. IX. XI. I. III. V. VII. IX. XI. 2000 2001 2002 uchazeči volná m ís ta 10

Porovnání počtu uchazečů a MN, v ČR a v jednotlivých okresech Plzeňského kraje Region K 31. 12. 2001 K 31. 12. 2002 Počet uchazečů MN v % Počet uchazečů MN v % Plzeňský kraj 18580 6,5 20226 7,1 ČR 461923 8,9 514435 9,8 Plzeň město 6224 7,2 6550 7,4 Plzeň jih 1620 4,9 1753 5,2 Plzeň sever 2140 5,7 2430 6,4 Domažlice 1400 4,6 1873 6,1 Klatovy 2957 6,4 3307 7,4 Rokycany 1704 7,5 1716 7,5 Tachov 2535 8,8 2597 9,2 Míra nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Plzeňského kraje, a v ČR Tachov Rokycany Klatov y Domažlice Plzeň sev er Plzeň jih Plzeň město ČR Plzeňský kraj 0 2 4 6 8 10 12 11

Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 2000 až 2002 MN v % 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 2000 rok 2001 rok 2002 Míra nezaměstnanosti se po celé sledované období držela pod hodnotami ČR. 12

III. 2 Tok nezaměstnanosti Stav Nově hlášení Vyřazení Umístění celkem K 31. 12. 2001 2619 1484 960 Celkem v roce 2001 30827 30782 22371 K 31. 12. 2002 2659 1568 1109 Celkem v roce 2002 32899 31253 22843 Během celého roku 2002 bylo nově hlášeno o 2072 uchazečů více než v roce 2001. Vyřazených uchazečů bylo v uplynulém roce o 471 více než v roce 2001. Umístěných uchazečů bylo v roce 2002 o 472 více. Tok uchazečů během roku 2002 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. nově hlášení vyřazení Na toku uchazečů se během roku 2002 projevovaly jednak obvyklé sezónní výkyvy, jednak situace významnějších zaměstnavatelů v jednotlivých okresech. Na lednovém nárůstu nově hlášených uchazečů se projevily m. j. pracovní poměry ukončené k 31. 12. předchozího roku. K dalšímu výraznějšímu nárůstu došlo v letních měsících a v září, kdy se již projevil příliv čerstvých absolventů škol. Ke konci roku pak přicházelo do evidencí úřadů práce více uchazečů díky ukončení sezónních prací. Záporně se projevil vliv ekonomické situace v Evropě a hlavně v sousední SRN. 13

III. 3 Struktura uchazečů o zaměstnání Typ vzdělání Podle vzdělání Počet uchazečů K 31. 12. 2001 K 31. 12. 2002 absolutní podíl v % absolutní podíl v % Bez vzdělání 110 0,6 106 0,5 Základní vzdělání 6162 33,2 6592 32,6 Střední odborné (OU + OŠ) Střední odborné s maturitou (SOU + SOŠ) Střední všeobecné (gymnázia) 7651 41,2 8288 41,0 3511 18,9 3982 19,7 525 2,8 570 2,8 Vysokoškolské 621 3,3 688 3,4 Celkem 18580 100 20226 100 3% 3% 1% 20% 33% 40% bez vzdělání střední odborné střední všeobecné základní střední odborné s maturitou vysokoškolské 14

Podle věku Počet uchazečů Věková kategorie K 31. 12. 2001 K 31. 12. 2002 absolutní podíl v % absolutní podíl v % Do 19 let 1397 7,5 1559 7,7 20 24 let 3020 16,3 3151 15,6 25 29 let 2507 13,5 2643 13,1 30 34 let 2118 11,3 2197 10,9 35 39 let 2077 11,2 2153 10,6 40 44 let 1833 9,9 1837 9,1 45 49 let 2279 12,3 2375 11,7 50 54 let 2322 12,5 2674 13,2 55 59 let 957 5,1 1515 7,5 60 a více let 70 0,4 122 0,6 Celkem 18580 100 20226 100 Podle délky evidence Počet uchazečů Délka evidence K 31. 12. 2001 K 31. 12. 2002 absolutní podíl v % absolutní podíl v % Do 3 měsíců 5702 30,7 5951 29,4 3 6 měsíců 3564 19,2 4341 21,5 6-9 měsíců 1824 9,8 2058 10,2 9 12 měsíců 1310 7,0 1445 7,1 12 24 měsíců 2614 14,1 2629 13,0 Nad 24 měsíců 3566 19,2 3802 18,8 Celkem 18580 100 20226 100 Průměrná délka evidence ve dnech Průměrná délka evidence K 31. 12. 2001 K 31. 12. 2002 - evidovaných uchazečů 415 428 - vyřazených uchazečů 179 188 Oproti roku 2001 se mírně prodloužila průměrná délka evidence a to jak u evidovaných, tak u vyřazených uchazečů. Podle základních kategorií Z celkového počtu Období Počet uchazečů Absolventi a Ženy ZPS mladiství K 31. 12. 2001 18580 9611 2526 1865 K 31. 12. 2002 20226 10362 2663 2056 15

Odvětví Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (vyšší státní úředníci, ved. pracovníci odborových organizací, obecních útvarů, ředitelé velkých i malých organizací a podniků, vedoucí pracovníci výrobních a provozních útvarů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci (vědci, tvůrčí pracovníci, odb. v lékařství, biologii,fyzice, architekti, odborní pedagogičtí pracovníci) Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Nižší administrativní pracovníci (administrativní pracovníci a úředníci ve službách a obchodě) Provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluha, prodavači, manekýni) Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (dělníci při dobývání surovin, stavební a kovodělníci, umělečtí řemeslníci) Podle tříd KZAM ***) Počet uchazečů K 31. 12. 2001 absolutní podíl v % absolutní podíl v % 110 0,6 154 0,8 678 3,7 840 4,2 2089 11,2 2173 10,7 1377 7,4 1643 8,1 2201 11,8 2549 12,6 347 1,9 361 1,8 2261 12,2 2453 12,1 Obsluha strojů a zařízení 1141 6,1 1336 6,6 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 5854 31,5 6243 30,9 Příslušníci armády 9 0,1 10 0 Třída KZAM neuvedena 2513 13,5 2464 12,2 Celkem 18580 100 20226 100 ***)Členění dle KZAM - celostátně používaného číselníku pro klasifikaci zaměstnání. KZAM byl vytvořen za účelem mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a vypracován na bázi Mezinárodní klasifikace povolání ISCO 88. Největší podíl na celkovém počtu uchazečů tvořili i v roce 2002 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, kde zároveň připadá nejvíce uchazečů na 1 pracovní místo (téměř 20). Problematickou skupinu tvořili v jednotlivých okresech Plzeňského kraje vzhledem k vysokému počtu uchazečů na volné místo rovněž pracovníci v administrativě. 16

III. 4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III. 4. 1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání Typ vzdělání dle ISCED 97 K 30. 9. 2001 K 30. 9. 2002 Bez vzdělání 34 27 Základní vzdělání 281 270 Střední odborné (OU + OŠ) 930 1005 Střední odborné s maturitou (SOU + SOŠ) 943 1167 Střední všeobecné (gymnázia) 85 86 Vysokoškolské 248 289 Absolventi škol celkem 2206 2547 Mladiství 315 297 Absolventi škol a mladiství celkem 2521 2844 Absolventi škol bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka se umisťují problematicky. Špatnou situaci těchto uchazečů prohlubuje nedostatek volných pracovních míst v určitých evidenčních skupinách. U mužů navíc bývá problémem budoucí nástup na ZVS. Počet evidovaných absolventů škol každoročně stoupá v letních měsících a v září, kdy se na zvýšení jejich počtu projevuje příliv čerstvých absolventů škol. Někteří zaměstnavatelé naopak projevují zájem o absolventy, protože ti podle nich nejsou zatížení špatnými návyky z předchozích zaměstnání. Přesto absolventům chybí kromě zkušeností praktické dovednosti a u vyučených znalost nových technologických metod a znalost obsluhy moderních strojů a zařízení. Mladiství Jedná se o ohroženou skupinu uchazečů, kteří jsou buď zcela bez kvalifikace a po ukončení povinné školní docházky na základní či speciální základní škole nepokračují v dalším vzdělávání či jej nedokončí. Nebo mají jen nízkou kvalifikaci, kterou získali na dvouletých učebních oborech před dovršením plnoletosti. Někdy tyto problémy prohlubuje i nevhodné sociální zázemí. Možnost jejich uplatnění na trhu práce komplikuje kromě chybějící kvalifikace a praxe řada omezení, která musí zaměstnavatelé dodržovat při jejich zaměstnávání (ohledně přesčasové práce, směnného provozu, hmotné zodpovědnosti, ŘP apod.). Proto se také pro tuto skupinu volná místa téměř neobjevují. Úřady práce v kraji se proto snaží poskytovat všem těmto uchazečům vhodné poradenské aktivity, které by zvýšily šanci na jejich uplatnění (pohovory o kvalifikaci s cílem získat uchazeče pro další vzdělávání, Job kluby kluby mladých s cílem získat základní praktické sociální a komunikační dovednosti, besedy s odborníky v oblasti pracovně právních předpisů, motivační kurzy s následnou rekvalifikací apod.). Jednotlivé ÚP v kraji vyvíjejí řadu aktivit a uskutečnily různé prezentační akce se sociálními partnery, zástupci školství a zaměstnavatelů a s dalšími organizacemi za účelem zlepšení vzájemné spolupráce a zvýšení šancí těchto uchazečů v uplatnění na trhu práce. V rámci IPS probíhají besedy se školami o zaměstnanosti a o možnostech uplatnění, využívají se nástroje APZ, Krajský úřad je pravidelně informován o nezaměstnaných absolventech v kraji. 17

III. 4. 2 Uchazeči se ZPS Ukazatel K 31. 12. 2001 K 31. 12. 2002 Počet uchazečů se ZPS 2526 2663 Podíl na celkovém počtu uchazečů 13,6 % 13,2 % Počet uchazečů se ZPS se oproti roku 2001 nijak výrazně nezměnil. Problémem uchazečů se ZPS je většinou zhoršený zdravotní stav, který jim neumožňuje zcela vykonávat pracovní činnost požadovanou zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé pro ně nemají pracovní program, nejsou pro ně ekonomicky výhodní, považují je za problémové. Počet volných míst pro tuto skupinu je jen velmi malý. Většina těchto uchazečů není schopna vykonávat práci na plný pracovní úvazek, zkrácené pracovní úvazky se vyskytují jen zřídka, poměrně velká část zaměstnavatelů (často se zahraniční účastí) pracuje ve 2 3 směnném provozu. Nová právní úprava zaměstnávání občanů se ZPS signalizuje sice určitý vliv na změnu postoje zaměstnavatelů k této problematice, ale ke zlepšení situace to zatím výrazně nepřispělo. I v roce 2002 bylo využíváno vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a poradenských aktivit. Bohužel ani chráněné dílny a pracoviště nemohou tuto situaci výraznějším způsobem ovlivnit. Zprostředkovatelky některých ÚP navazovaly osobní kontakt se zaměstnavateli za účelem umístění občanů se ZPS, zkvalitnila se stávající spolupráce s firmami a byla navázána i řada nových kontaktů. Problémem je rovněž umisťování občanů, kteří sice nemají přiznanou ZPS, ale mají lékařsky doložená četná zdravotní omezení. 18

III. 5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Analýza stavu a vývoje trhu práce Název mikroregionu Počet obyvatel EAO Počet uchazečů Míra nezaměstnanosti Kašperské Hory (KT) 2378 1147 184 16,0 % Sušice (KT) - 10660 1224 11,5 % Borsko (TC) 8467 4514 513 11,3 % Stříbrsko (TC) 14210 7086 780 11,0 % Manětínsko (PS) 3234 1662 172 10,2 % Radnicko (RO) 6925 3355 326 9,7 % Poběžovicko (DO) 6287 3117 298 9,6 % Kralovicko (PS) 9791 4972 448 8,8 % Nýrsko (KT) - 3267 268 8,2 % Horšovskotýnsko (DO) 8645 4408 349 7,9 % Nepomucko (PJ) 11 130 5 381 322 6,2 % Dobřansko (PJ) 9 636 4 961 297 5,9 % Kašperské Hory Vzhledem k počtu obyvatel je zde vysoký počet nezaměstnaných a z toho vyplývá i nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese. Jde o mikroregion, kde došlo oproti srovnatelnému období předchozího roku k relativně největšímu nárůstu nezaměstnanosti v okrese. Malý počet pracovních míst je v textilním průmyslu, službách, práce v lesích je ovlivněna sezónností. Jiné zaměstnání, resp. pohyb pracovní síly je kvůli chybějící veřejné dopravě minimální. Velmi negativně se zde projevují jakékoliv problémy v sušických firmách. Vlastní nabídka volných míst je zanedbatelná (11), což znamená, že na zaměstnání přímo v oblasti Kašperských Hor čeká téměř 17 uchazečů na 1 volné místo. Sušice V počtu obyvatel i míře nezaměstnanosti zaujímá mikroregion druhé místo. Je zde však nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání. Rozsah pracovních příležitostí se silně redukoval (armáda, změny v průmyslových podnicích). Počet uchazečů v průběhu období kolísá a je ovlivněn i sezónou cestovní ruch, lesnictví, zemědělství. Stále větším problémem je i zde zhoršující se dopravní spojení, kdy na směnné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou (služby apod.) se nelze vůbec dostat. Na jedno volné místo zde připadá téměř 9 uchazečů. Borsko a Stříbrsko Zaměstnavatelské subjekty jsou pouze v centrech mikroregionů. Volná pracovní místa se vyskytují převážně ve směnných provozech. Mimo tato centra jsou místa v podstatě nedostupná díky nízké hustotě zalidnění a špatné dopravní obslužnosti. Manětínsko a Kralovicko Jedná se o řídce osídlené regiony. Tyto oblasti jsou zemědělsko průmyslové nebo stále zemědělské, kde se snižováním zemědělské výroby poptávka po pracovní síle neustále klesá, a proto tyto oblasti nové investory nelákají. Rozvoj problémových regionů může ÚP ovlivnit jen z malé části, ale zaměřením aktivní politiky zaměstnanosti na tyto oblasti se snaží nepříznivý vývoj zmírňovat. 19

Radnicko Na Radnicku je od počátku nejvyšší míra nezaměstnanosti z celého okresu, situace se možná ještě zhorší, neboť hromadné propouštění ohlásil i další zaměstnavatel. Jedná se o 61 zaměstnanců, i když do evidence se zřejmě dostane jen část. Problémy jsou dány demografickou situací, od roku 1961 dochází k poklesu počtu a stárnutí obyvatel, špatnou infrastrukturou chybí spojení do okresů Rakovník a Plzeň-sever, ale neodpovídá i frekvence spojů do zbylých částí okresu Rokycany. Nově vzniklé sdružení obcí již vybudovalo průmyslovou zónu, ve které zatím stojí provozovny několika firem, např. Hebra, s.r.o., zabývající se montáží plastových výrobků nebo RENSING CZ s.r.o., který vyrábí textilní výrobky (především pro Borgers) nabízí již delší dobu místa šiček. Obě firmy ale zatím zaměstnávají pouze okolo 30 pracovníků. Struktura volných míst však příliš neodpovídá struktuře uchazečů hledajících práci. Situace se změní, padnou-li Železárny Hrádek, poznamenalo by to hlavně region Rokycansko a Mirošovsko. Poběžovicko a Horšovskotýnsko Došlo k dalšímu nárůstu nezaměstnanosti a míra nezaměstnanosti je výrazně vyšší než míra okresu. Jde o oblasti tradičně zemědělské s nízkým podílem průmyslu. Z toho plyne i nízká kvalifikace uchazečů. Došlo k likvidaci některých závodů a provozů, což velmi výrazně snížilo počet pracovních příležitostí. Rozvojové tendence nejsou prakticky žádné a proto nevznikají nové pracovní příležitosti ve větším rozsahu. Obě oblasti jsou mimo hlavní dopravní tepny a mobilita pracovní síly je zde velmi omezena nízkou dopravní obslužností. Vážná je situace na Horšovskotýnsku, kde zejména severovýchodní část má málo pracovních příležitostí s velmi slabou dopravní obslužností. V mikroregionu Horšovskotýnském připadá 14,5 uchazečů a na Poběžovicku 27 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nýrsko Město poskytuje pracovní příležitosti ve zpracovatelském průmyslu, v obcích pak v sezóně zemědělství a lesy. Z příhraničních oblastí v podstatě neexistuje dopravní spojení, a proto je v této části mikroregionu největší celoroční nezaměstnanost obtížně umístitelných osob. Proti srovnatelnému období loňského roku míra nezaměstnanosti mírně vzrostla a s ohledem na záměry místních firem snad dojde k jejímu snížení. Na jedno volné místo připadalo téměř 9 uchazečů. Nepomucko Míra nezaměstnanosti pohybovala v rozmezí 5,7 7,2 % a vždy výrazně převyšovala okresní průměr. V prosinci 2002 zde míra nezaměstnanosti činila 6,2%, což je stejná hodnota jako v prosinci 2001. V mikroregionu pracuje oproti ostatním částem okresu více lidí v zemědělství. Poměrně velká vzdálenost od Plzně značně komplikuje možnost dojíždění za prací do tohoto krajského centra. Dojíždět z obcí mimo železniční trať je prakticky nemožné. Nepříznivou situaci by mohl zlepšit příchod investorů do nové průmyslové zóny v Nepomuku 20

Dobřansko I zde míra nezaměstnanosti převyšuje ostatní mikroregiony, přestože se nachází v těsné blízkosti Plzně a existuje zde slušná dopravní obslužnost. Chybí zde však větší počet středních a větších zaměstnavatelů. Region má zemědělsko-průmyslový charakter. Míra nezaměstnanosti vzrostla z 5,5 % v prosinci 2001 na 5,9 % v prosinci 2002. Na její růst mělo vliv i podání návrhu na konkurz na firmu Fischer Button, k.s.. Z této firmy přišlo do evidence úřadu práce 18 pracovníků. Nejvíce volných míst měla nahlášeno k 31.12.2002 Psychiatrická léčebna Dobřany (11 míst, především pro lékaře). Některé mikroregiony jsou sice uváděny jako ohrožené, protože jejich míra nezaměstnanosti přesahuje okresní průměr ale vzhledem k celorepublikovému průměru nepředstavují vážnější ohrožení trhu práce. 21

IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE IV. 1 Zaměstnávání cizinců Počet platných Celkem Povolení Profese povolení cizinců Individuální Kontrakt Dělnické SŠ VŠ K 31. 12. 2001 1183 1151 32 927 100 156 K 31. 12. 2002 1045 978 67 754 108 183 Zaměstnávání slovenských občanů Celkem bylo k 31. 12. 2001 registrováno 1431 občanů SR, z toho 442 žen. Celkem bylo k 31. 12. 2002 registrováno 1732 občanů SR, z toho 567 žen. V Plzeňském kraji bylo ke konci minulého roku zaměstnáno celkem 1045 cizinců (mimo občanů SR). Většinu z nich tvořili cizinci zaměstnaní v dělnických profesích - 72 %, 18 % pracovalo ve vysokoškolských profesích. Pouze 10 % tvořili středoškoláci. Poněkud odlišná situace je v okrese Plzeň město, kde bylo z celkového počtu platných povolení k zaměstnání 39 % vysokoškoláků, 10 % středoškoláků a 51 % dělníků. Na této situaci se ve velké míře podílí ZČU v Plzni, která zaměstnává větší počet učitelů jazyků rodilých mluvčích a řada zahraničních investorů, kteří zaměstnávají cizince v manažerských pozicích. Vyšší počet vysokoškoláků je zaměstnán rovněž v okrese Tachov cca 30%. Nejčastější profese, ve kterých jsou zaměstnáváni cizinci : ošetřovatelé hospodářských zvířat, dělníci v zem. výrobě (v zemědělsky orientovaných oblastech), šičky, vedoucí pracovníci (hlavně v Plzni a v Tachově), dělníci v elektrotechnice, obráběči. V Plzni byla nejčastější profese učitel jazyků. Jedná se o profese, na které nelze umístit české uchazeče např. z důvodu specializace, kvalifikace či směnného provozu. Slovenští občané pracují nejčastěji jako dělníci v elektrotechnice, stavební dělníci (včetně zedníků), zámečníci a svářeči, manipulační dělníci. Ženy často pracují jako zdravotní sestry a pokladní v supermarketech. 22

V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V. 1 Vynaložené finanční prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti - APZ Roční výdaje na politiku zaměstnanosti v tis. Kč Položka 31. 12. 2001 31. 12. 2002 Výdaje na politiku zaměstnanosti celkem 334131 371268 Z toho výdaje na pasivní politiku 249258 304420 Z toho na aktivní politiku 84873 66848 Podíl aktivní politiky na politice zaměstnanosti 25,4 % 18 % Roční výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů v tis. Kč Položka K 31. 12. K 31. 12. 2001 2002 Rekvalifikace 10120 8106 Veřejně prospěšné práce 17284 15956 Společensky účelná pracovní místa dotace na úhradu mezd 21489 14478 Společensky účelná pracovní místa účelově určená dotace 2962 428 Společensky účelná pracovní místa návratná finanční výpomoc 195 53 Samostatná výdělečná činnost uchazečů účelově určená dotace 4214 2809 Samostatná výdělečná činnost uchazečů návratná finanční výpomoc 601 102 Odborná praxe absolventů 15422 11779 Absolventi v ROPO 63 236 Chráněné dílny a pracoviště zřízení 0 100 Chráněné dílny a pracoviště provozní náklady 12377 12688 Podpora ZPS ostatní (příspěvek na přípravu k práci, příspěvek při 0 zahájení samostatné výdělečné činnosti) 0 Programy podpory zaměstnanosti (PALMIF, LEONARDO,..) 0 0 Ostatní výdaje 146 113 Aktivní politika zaměstnanosti 84873 66848 Insolvence 7381 23668 24 a) - 29506 V roce 2002 byl podíl výdajů na aktivní politiku z celkových výdajů na politiku zaměstnanosti nižší. Rozpočty úřadů práce byly sníženy o cca 30 %, což znamenalo značné omezení poskytování všech druhů příspěvků. 23

V. 2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Vytvořené pracovní příležitosti stav ke konci sledovaného období K 31. 12. 2001 Celkem od počátku roku K 31. 12. 2002 Celkem od počátku roku Veřejně prospěšné práce 90 411 65 449 Místa pro odbornou praxi absolventů a mladistvých Společensky účelná pracovní místa u zaměstnavatelů Zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečů Vytvořená místa pro uchazeče se ZPS 300 353 186 215 551 307 770 272 195 466-115 - 41 Počet občanů se ZPS na místech v chráněných dílnách a pracovištích, na které poskytují ÚP příspěvek na provoz K 31. 12. 2001 K 31. 12. 2002 414 422 V. 3 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání Během roku 2001 Během roku 2002 Počet uchazečů zařazených do rekvalifikace celkem 1221 1095 Z toho ženy 665 620 Z toho absolventi škol a mladiství 135 190 Z toho osoby se ZPS 44 38 Rekvalifikaci ukončilo celkem 1157 1011 - z toho ukončilo úspěšně 1105 943 Počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci (do 6 měsíců po ukončení rekvalifikace) 657 584 Rekvalifikace zaměstnanců Během roku 2001 Během roku 2002 Počet zaměstnavatelů 1 0 Počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikace 15 0 V roce 2002 absolvovali uchazeči nejčastěji rekvalifikační kurz pro práci s PC a rovněž svářečský kurz. Častý byl motivační kurz s následnou rekvalifikací a kurz řidičů motorových vozíků. 24

V. 4 Insolvence uspokojování mzdových nároků Počet osob Počet osob za rok 2001 Za rok 2002 Podané žádosti 455 1005 Kladně vyřízené (vyplacené) žádosti 346 973 Zamítnuté žádosti 14 21 Žádosti převedené na jiné ÚP 32 154 Odvolání 6 1 Nejvíce podaných a zároveň kladně vyřízených žádostí o uspokojení mzdových nároků bylo v okrese Tachov, nejméně v okrese Rokycany. VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ VI. 1 Předpokládaný vývoj z celorepublikového pohledu a očekávané ovlivňující celorepublikové a místní faktory Většina okresů Plzeňského kraje předpokládá obdobný charakter vývoje nezaměstnanosti jako v předchozích obdobích (nárůst počtu uchazečů o zaměstnání počátkem roku, pokles nezaměstnanosti částečně způsobený nástupem sezónních prací, vzestup v letních měsících ovlivněný přílivem absolventů škol, nárůst ke konci roku). Negativním jevem je ekonomická situace v zemích Západní Evropy, především pak v sousedním Německu, která se projevuje poklesem zakázek a tím i snížením objemu výroby a následným propouštěním. Většina okresů však neočekává dramatické změny v situaci na trhu práce. Míra nezaměstnanosti bude závislá na stavu české ekonomiky a na celkovém charakteru vývoje na trhu práce, nadále je však očekávaná hodnota míry nezaměstnanosti v mezích pod hodnotami celorepublikového průměru. Okres Tachov se však již na konci roku 2002 tomuto průměru přiblížil. Výjimkami budou určitě i některé ohrožené mikroregiony v některých okresech. Vývoj v jednotlivých okresech Plzeňského kraje místní faktory Domažlice: Přímé sousedství regionu se SRN umožňuje nové příležitosti k zaměstnání nově vzniklými podnikatelskými aktivitami menších firem přímo ze SRN ( šití konfekce, elektromontáže) a dále využíváním možností denního dojíždění za prací do SRN. Na druhé straně je k tomu ale třeba připomenout, že odliv vysoce kvalifikované řemeslnické pracovní síly uspokojuje požadavky zaměstnavatelů v SRN a v našem regionu naopak prohlubuje neuspokojení poptávky našich podnikatelů po těchto pracovních silách. Často pak nedostatek těchto kvalifikovaných pracovních sil nahrazujeme rekvalifikačními kurzy apod. Jedná se zejména o tyto profese: Sstrojírenství zámečníci, obráběči, svářeči, technici apod. Sstavebnictví zedníci, tesaři, technici Stextilní výroba švadleny, šičky Sgastronomické služby kuchaři, číšníci, servírky apod. 25

Mezi negativní faktory patří narůstající počet uchazečů se zdravotním omezením,vznik relativně vysoké nezaměstnanosti v některých lokalitách způsobený nízkou úrovní dopravní obslužnosti a podprůměrnou kvalifikační strukturou obyvatelstva, kvalitativní nesoulad mezi poptávkou a nabídkou pracovní síly v profesní struktuře. Tento nesoulad je prohlubován naprosto nevhodným strukturálním výstupem ze školského systému. Dále likvidace některých závodů a provozů a tím výrazné snížení počtu pracovních příležitostí, neexistence prakticky žádných rozvojových tendencí a proto nevznikají nové pracovní příležitosti ve větším rozsahu. Závěrem lze říci, že se okres dostává do problémů hlavně v nedostatku pracovních sil v řemeslnických profesích. Z poznatků předchozích let lze očekávat růst nezaměstnanosti v začátku roku 2003 (leden, únor, březen). Stejně tak ke konci I. pololetí 2003 ( květen, červen). Klatovy Ne zcela se naplnil náš předpoklad z předcházejících rozborů, že míra nezaměstnanosti v roce 2002 může v našem okrese dosáhnout až 8 %. Přesto podstatný nárůst je v celém okrese. V naší "tradiční" oblasti na Kašperskohorsku - kde hlavně útlum průmyslu na Sušicku, celkově v zemědělství a zhoršená dopravní obslužnost hrál svoji roli - však došlo ke stagnaci. Rok 2001 16,48 % proti roku 2002 16,04 %. Ekonomická situace mnoha firem, vlivem recese v EU je povážlivá. Rovněž zemědělství vlivem poklesu výkupních cen dobytka i plodin rostlinné výroby hluboko pod výrobní náklady a ještě vlivem nepřízně počasí prožívá nejhorší rok od roku 1990. Příští rok bude pro zemědělství rozhodující. Vlivem výše uvedených faktorů lze oprávněně předpokládat, že nezaměstnanost v regionu Úřadu práce v Klatovech může dosáhnout v roce 2003 hranici průměrné míry nezaměstnanosti v České republice. V I. polovině roku očekáváme prudký nárůst v lednu a poté mírné snížení nebo stagnaci jako tradičně až do června, kdy dochází ve zvýšení nezaměstnanosti a mohla by dosahovat lednové úrovně nad hranicí 8 %. To vše jsou předpoklady za standardních podmínek, pokud nedojde k hromadnému propouštění u některého většího zaměstnavatele. Po dosažení průměrné míry nezaměstnanosti již sice dosáhnou podnikatelské subjekty na finanční pobídky, ale nebude, kde je využít. Klatovský okres má specifické podmínky, které jsou obdobné těm na severu Čech. Skoro žádný průmysl, velmi malá hustota obyvatel a špatná síť hromadné veřejné dopravy, orientace na požadavky zákazníků z SRN pomocné nízko ohodnocené práce, které není možné v SRN beze ztrát vykonávat. Když i tyto zakázky padají, dochází ke konkurzům. V roce 2002 jich bylo vyhlášeno 18. V silách Úřadu práce v Klatovech již není vzniklou situaci výrazně ovlivnit jeho prostředky APZ. Plzeň-jih Očekáváme, že míra nezaměstnanosti by mohla být s ohledem na stávající počet uchazečů, zahájení sezónních prací, organizační změny u zaměstnavatelů a současných poznatků na konci prvního pololetí 2003 nižší než na konci roku 2002. Její pokles nebude zřejmě tak markantní jako v roce 2002. Na konci roku 2003 dojde pravděpodobně k meziročnímu nárůstu nezaměstnanosti oproti roku 2002. Míra nezaměstnanosti bude závislá na stavu české ekonomiky, na celkovém charakteru vývoje trhu práce, který je ovlivňován pokračující restrukturalizací některých významných zaměstnavatelů (v našem kraji zejména situací ve Škoda Holding a.s.), vývojem ekonomiky 26

v sousedním Německu a kurzem naší měny (zejména u podniků odkázaných na odbyt do zahraničí). Stále více se bude projevovat blížící se vstup České republiky do Evropské unie. Někteří zaměstnavatelé se budou muset přizpůsobit novým přísnějším normám či předpisům, což může vést v první etapě k vyšším nákladům firem a ke snížení mzdových prostředků. Nadále však očekáváme, že nezaměstnanost v okrese Plzeň-jih se bude držet hluboko pod celostátním průměrem. Plzeň-město Zaměstnanost v okrese bude i nadále ovlivňována stavem české i zahraniční ekonomiky a vývojem zaměstnanosti u nejvýznamnějších zaměstnavatelů. Z dosavadního vývoje můžeme usuzovat, že i nadále bude setrvávat částečný rozpor mezi nabídkou a poptávkou pracovní síly. Ve vývoji počtu volných míst nepředpokládáme vzestupnou tendenci. Očekáváme požadavky zaměstnavatelů na obsazení míst spíše ve směnných provozech. Výhledově však počítáme s nárůstem počtu pracovních příležitostí v průmyslové zóně Borská pole. Jednak dalším rozšiřováním provozů stávajících firem a dále příchodem nových investorů. Budoucí situace našeho největšího zaměstnavatele Škody Holding a. s. - podniku, ve kterém se chýlí ke konci proces jeho odkoupení novým vlastníkem skupinou Appian Group, není zcela jasná. Nový vlastník bude dle údajů uvedených v tisku znát restrukturalizační plán zřejmě až na podzim 2003. Od tohoto plánu se pak bude odvíjet případný odprodej některých provozů či propouštění. Zatím máme hlášeno odhadem uvolnění cca 800 zaměstnanců do konce I. pololetí. V následujícím období rovněž očekáváme každoroční zvýšení počtu uchazečů na počátku roku, kdy do evidencí přichází větší počet osob, kterým ke konci roku 2002 skončil pracovní poměr uplynutím sjednané doby. Postupný úbytek nezaměstnaných pak očekáváme opět v jarních měsících, kdy budou zahájeny sezónní práce, i když v Plzni se týkají převážně stavebnictví. Hodnota míry nezaměstnanosti je očekávána v průběhu roku 2003 ve vyšších hodnotách než v předchozím období, ale pod celorepublikovým průměrem. V optimálním případě se může držet úrovně roku 2002. Plzeň sever Počátkem roku 2003 očekáváme obvyklý nárůst nezaměstnanosti způsobený ukončením pracovních poměrů ke konci předchozího roku. Očekáváme, že ke snížení míry nezaměstnanosti dojde v březnu a dubnu, kdy se začnou rozbíhat sezónní práce. Tento pokles by měl trvat do června, kdy opět očekáváme příliv nových absolventů škol. Celkově však očekáváme mírný nárůst nezaměstnanosti, neboť některé podniky avizují spíše zeštíhlování. Investoři nemají zájem rozšiřovat svoje aktivity směrem do problémových regionů zejména proto, že by museli řešit problémy s dopravou a s nižší vzdělaností. Rokycany V 1. pololetí roku 2003 předpokládáme zvýšení nezaměstnanosti. Dosud oznámili hromadné propouštění svých pracovníků 3 zaměstnavatelé. Jedná se celkem o cca 130 pracovníků (všichni však do evidence zřejmě nepřijdou). Ostatní firmy předpokládají prosperitu beze změny. 27

Stále napjatější je i situace v Železárnách Hrádek a.s., Při zániku celého podniku by došlo k výraznému zvýšení míry nezaměstnanosti (je možné, že by překročila 12 %) a následně i k ovlivnění celkové hospodářské i sociální situace v okrese. Předpokládaná míra nezaměstnanosti v průběhu 1. pololetí 2003 dlouhodobě nepřesáhne 8,5 procenta. Tachov Jako každoročně je očekáván začátkem 1. pololetí roku nárůst nezaměstnanosti. U většiny zaměstnavatelů ve stavebnictví a lesnictví a i u některých osob samostatně výdělečně činných se projeví vliv sezónnosti. Dojde k ukončení pracovních smluv na dobu určitou, či k přerušení podnikání. V 1. pololetí roku 2003 počítají s uvolněním pracovníků z organizačních důvodů někteří zaměstnavatelé. Tato nepříznivá situace by měla být kompenzována nástupem sezónních prací a rozšířením počtu zaměstnanců u některých firem. Jedná se například o firmu IDEAL Nová Hospoda (cca 80 pracovních míst), ZIBORA Bor (15 míst), ALCOA FUJIKURA Stříbro (až 50 míst), Kermi Stříbro (150-200 míst), Kendrion Tachov (25 míst) a Grammer Tachov (25 míst). Nárůst počtu pracovníků by měl být rozložen do celého roku. V 1. pololetí by měla nezaměstnanost dosáhnout nejvyšší hodnoty na přelomu ledna a února, kdy předpokládáme cca 2860 nezaměstnaných (MN 10,1 %).Vzhledem k situaci některých firem a v Nemocnici Planá nebude nástup sezónních prací a vliv působení APZ znamenat tak výrazné snížení nezaměstnanosti jako v minulých letech. Koncem pololetí bude další zvýšení nezaměstnanosti představovat nástup prvních absolventů škol. V roce 2003 očekáváme větší nabídku volných pracovních míst než v předcházejícím roce. Předpokládáme, že počet uchazečů dosáhne na konci pololetí hodnoty 2500-2550, což odpovídá míře nezaměstnanosti 9 % - 9,2 %. 28

VI. 2 Nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání a situace v nejohroženějších mikroregionech Mezi nejvíce ohrožené skupiny uchazečů o zaměstnání patří shodně v celém Plzeňském kraji: - Osoby se ZPS a se zdravotním omezením - často mají nedostatečnou kvalifikaci popř. svoji kvalifikaci nemohou pro své zdravotní potíže vykonávat, jsou méně mobilní, zaměstnavatelé o ně neprojevují téměř žádný zájem, nemají pro ně pracovní program, mnohdy nepomůže ani nabídka nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. - Absolventi škol a mladiství - typ vzdělání, praktická připravenost ani dovednosti neodpovídají potřebám zaměstnavatelů, u mladistvých se přidávají další omezení. - Uchazeči náležející do vyšších věkových skupin (nad 50 let) - zde bývá často problémem schopnost starších občanů pružně se přizpůsobit současným požadavkům zaměstnavatele, celoživotní úzká orientace v profesi, o kterou není v současné době zájem a tím i chybějící znalosti a dovednosti. K tomu se s věkem přidávají často i různé zdravotní problémy, které opět brání vykonávat některá zaměstnání. - Dlouhodobě nezaměstnaní uchazeči - početnou skupinou dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů jsou opět občané se ZPS, dále obtížně umístitelní uchazeči a uchazeči s nízkým či nedokončeným vzděláním. Jejich šance na uplatnění jsou pak jen velmi malé. - Ženy s malými dětmi - pracovní doba požadovaná zaměstnavateli není často v souladu s předškolními a školními zařízeními, problémy způsobuje rovněž nedostatečné dopravní spojení a požadovaná směnnost. - Osoby bez kvalifikace nebo s nízkou kvalifikací, popř. s kvalifikací neodpovídající potřebám zaměstnavatelů Tyto problémy jsou navíc často kumulovány. Kromě těchto faktorů se na nezaměstnanosti významně podílí i špatná dopravní obslužnost, která přímo souvisí s problematikou regionální nezaměstnanosti. Nízká hustota obyvatelstva v některých oblastech pak brání vytvoření dopravní sítě, která by vyhovovala potřebám občanů a zároveň nebyla ztrátová. V těchto oblastech je pak následně nedostatek volných pracovních míst zejména proto, že noví zaměstnavatelé nemají zájem investovat v regionech s malým počtem pracovních sil a kde je naprosto nedostačující dopravní spojení mezi jednotlivými obcemi. Takto postižené jsou mikroregiony Sušice, Kašperské Hory, Horažďovice a směrem ke státním hranicím u Nýrska (okres KT), Nepomucko (okres PJ), Stříbrsko i Borsko (okres TC) i v ostatních okresech hlavně v odlehlejších částech. Výjimku tvoří okres Plzeň město, který zahrnuje pouze město Plzeň, kde je dostatečně vybudovaná dopravní síť a problémy přemístit se za prací do jiného městského obvodu se v podstatě nevyskytují. Na Dobřansku v okrese PJ ztíží situaci na začátku roku 2003 zrušení 60 míst Do konce I. pololetí by mělo dojít k dalšímu propouštění. Na začátek roku 2003 nahlásila v tomto mikroregionu organizační změnu také další firma (52 zaměstnanců). V mikroregionu Nepomucko (rovněž PJ) se bude nadále odrážet neuspokojivý stav v zemědělství a setrvávat špatná dopravní obslužnost. Určitým příslibem do dalších let je vznikající podnikatelská zóna v Nepomuku. Ostatní podrobnosti týkající se mikroregionů viz kapitola III. 5. 29

VI. 3 Očekávaný vývoj nezaměstnanosti - odhad Očekávaný stav k Počet evidovaných uchazečů Míra nezaměstnanosti 30. 6. 2003 20164 7,1 % 31. 12. 2003 22457 7,9 % V některých okresech je situace stabilizovaná, v některých okresech se s pesimističtější variantou alternativně počítá. V okrese Plzeň město se neočekávají výraznější výkyvy, avizovaná propouštění by měla být kompenzována příchodem nových investorů a díky rozvoji stávajících firem lokalizovaných především v průmyslové zóně Borská pole. Nejasný je zatím další postup nového vlastníka společnosti Škody a. s. V současné době není jisté, které obory si ponechá a bude je dále rozvíjet a které odprodá. Zde zatím nelze objektivně posoudit, kolika zaměstnanců by se eventuelní propouštění mohlo týkat, zatím máme avizováno cca 800 zaměstnanců, které by měl podnik uvolnit do konce I. pololetí. V okrese Klatovy by mohlo dojít ke zhoršení situace v případě, že by došlo k hromadnému propouštění u některého většího zaměstnavatele (např. Škoda Klatovy s. r. o.). Vyjasněná situace není ani u zaměstnavatele Železárny Hrádek v okrese Rokycany. Zde by mohlo dojít k výraznému zvýšení míry nezaměstnanosti v případě pádu celého podniku najednou (nejméně na 12 %). Počet uchazečů by se zvýšil o cca 700. 30