Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme

Podobné dokumenty
Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody

Klimatické podmínky výskytů sucha

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Sucho, součást našeho podnebí. Jaroslav Rožnovský

Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti

Počasí a podnebí, dlouhodobé změny a dopady na zemědělskou výrobu Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Sucho na území ČR a jeho dopady

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Podnebí ČR a výskyty sucha

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Sucho z pohledu klimatologie a hydrologie. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno

Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Fyzická geografie. Cvičení 5. Ing. Tomáš Trnka

Změny bonitačního systému půd v kontextu změny klimatu. Bonitační systém v ČR. Využití bonitačního systému. Struktura kódu BPEJ - ČR

ZMĚNA KLIMATU - HROZBA A PŘÍLEŽITOST PRO ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Podnebí ČR a výskyty sucha

CO JE TO KLIMATOLOGIE

Zima na severní Moravě a ve Slezsku v letech

Monitoring a předpověď zemědělského sucha

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Zemědělství a klimatická změna. prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Možná rizika daná zm nou klimatu Jaroslav Rožnovský, Hana St edová, Tomáš St eda eský hydrometeorologický ústav, pobo

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

Projevy klimatické změny v západních Čechách (podle sekulární stanice Klatovy v období )

Jak hodnotit zranitelnost území MAS a vybrat nejzávažnější hrozby?

Zhodnocení zranitelnosti území

MOŽNOSTI POTENCIÁLNÍHO ROZŠÍŘENÍ VÝMLADKOVÉHO LESA V PLO 13, 30 A 40

Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno

GEOGRAFIE ČR. klimatologie a hydrologie. letní semestr přednáška 6. Mgr. Michal Holub,

Metody hodnocení výskytu sucha na území ČR

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

Dopady změny klimatu na zemědělství

ATMOSFÉRA. Podnebné pásy

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Změny klimatu a jejich vliv na zajištění krmivové základny

Hydrologická bilance povodí

Možnosti řešení degradace půdy a její ovlivnění změnou klimatu na příkladu aridních oblastí. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

NABÍDKA KONZULTACÍ v oblasti začlenění adaptace na změnu klimatu a resilience do strategií

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)

Změna klimatu a vinohradnictví. Mgr. Monika Bláhová Ústav výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Mendelova univerzita v Brně

Meteorologické extrémy, zdroje bezpečnostního rizika Jaroslav Rožnovský, Hana Středová, Tomáš Středa Souhrn Abstract Klíčová slova: Key words

Jak hodnotit zranitelnost území MAS a vybrat nejzávažnější hrozby?

Hydrologické poměry obce Lazsko

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY. 3. přednáška Klima

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ANGLOSASKÉ AMERIKY

Dufková Jana Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

SUCHO vodohospodářská legislativa Znojmo

88 % obyvatel. Pouze 38 % obyvatel. České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém.

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel kral@mze.cz

OBDOBÍ SUCHA. Období nedostatku atmosférických srážek, které ovlivňuje vývoj vegetace, živočichů a komunální zásobování vodou.

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav

VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

Strategie a programy Ministerstva životního prostředí v oblasti klimatické změny

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR

Změna klimatu a české zemědělství

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017

Integrovaný systém pro sledování sucha -

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí

DYNAMIKA PODNEBÍ JIŽNÍ MORAVY VE VZTAHU K VYMEZENÍ KLIMATICKÝCH REGIONŮ

PROJEVY KLIMATICKÉ ZMĚNY JAKO FAKTORY A LIMITY ROZVOJE REGIONŮ (INSPIRACE ZE ZAHRANIČÍ)

KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech Ondřej Nezval 3.6.

MĚŘENÍ VÝPARU V ÚSTÍ NAD ORLICÍ V LETECH

Jaká opatření k omezení sucha a nedostatku vody budou účinná?

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

členění klimatologie

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení

Ucelená politika samosprávy Královéhradeckého kraje o vodě

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

EROZE PŮDY V PODMÍNKÁCH KLIMATICKÉ ZMĚNY

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , dockal@fsv.cvut.cz

Případová studie: Srovnávací analýza odtokových poměrů lesních mikropovodí v suchých periodách

ČESKÁ REPUBLIKA.

Představení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.

členění klimatologie

ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV ÚSEK HYDROLOGIE EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ JIZERSKÉ HORY HYDROLOGICKÁ ROČENKA

VLIV HOSPODAŘENÍ V POVODÍ NA ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 3 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Indikátory zranitelnosti

Změna klimatu a zemědělství dopady a adaptace

Sucho se za uplynulý týden výrazně prohloubilo a dosáhlo nejhoršího rozsahu v tomto roce

Jan Pretel. Český hydrometeorologický ústav. ČNV ONK CityPlan,

současný stav a novinky Mgr. Monika Bláhová Ústava výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) Mendelova univerzita v Brně

Společnost, její udržitelnost, bezpečnost a klimatická změna

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 11 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Na květen je sucho extrémní

Transkript:

Projevy změny klimatu v regionech Česka jaké dopady očekáváme a co již pozorujeme Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace na klimatickou změnu v regionálních strategiích je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.

Okruhy přednášky Podnebí ČR Extrémy počasí Odhad budoucího klimatu Adaptační opatření Závěry

Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno Kroftova 43, 61667 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz tel.: 541421020, 724185617 Mendelova univerzita Zahradnická fakulta roznov@mendelu.cz

Praha_ČMS_050515

Podnebí naší republiky vliv cirkulace a geografických podmínek převládá vzduch mírného pásma (dále tropická a arktická vzduchová hmota) vliv Atlantického oceánu a Euroasijského kontinentu (kontinentalita našeho území od Z k V vzrůstá cca o 10 % - oceanita Čech asi 55 %, východní Moravy asi 50 %) podnebí závisí hlavně na cyklonální činnosti (podle její aktivity jsou jednotlivé roky velmi proměnlivé)

1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 Extremita průměrných teplot vzduchu ( C) Brod nad Dyjí Staré Město Olomouc I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 1961 1961 1962 1962 1963 1963 1964 1964 1965 1965 1966 1966 1967 1967 1968 1968 1969 1969 1970 1970 1971 1971 1972 1972 1973 1973 1974 1974 1975 1975 1976 1976 1977 1977 1978 1978 1979 1979 1980 1980 1981 1981 1982 1982 1983 1983 1984 1984 1985 1985 1986 1986 1987 1987 1988 1988 1989 1989 1990 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Průměrná denní teplota vzduchu a denní úhrn srážek na stanici Kroměříž, září 2006 srpen 2007

1961-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 2001-2010 7.1 7.3 7.6 8.0 8.2 1961-1980 1971-1990 1981-2000 1991-2010 7.2 7.4 7.8 8.1 1961-1990 1971-2000 1981-2010 7.3 7.60 7.9

Zvýšení teploty vzduchu

Srážkové poměry -velká časová i místní proměnlivost srážek - závislost na nadmořské výšce a expozici vzhledem k převládajícímu proudění -nejvíce srážek v létě, nejméně v zimě - maximum připadá převážně na červenec, minimum na únor nebo leden - roční úhrny srážek na našem území v rozpětí od 410 mm do 1705 mm - nejnižší srážkové úhrny v okolí Žatce - nejnižší průměrný roční úhrn má hodnotu 410 mm nejsušší oblast ČR - nejvíce srážek Bílý Potok (U studánky) v Jizerských horách ve výšce kolem 900 m n.m. s průměrem 1705 mm srážek - maximální výška sněhové pokrývky od 15 cm v nížinách do 200 cm na horách - její výskyt v nížinách průměrně 40 dnů, na horách takřka 200 dnů

Roční průměrné srážky 550 mm v našich podmínkách tvoří zhruba hranici mezi podnebím aridním a humidním. Roční úhrny srážek kolísají v jednotlivých letech až o ± 40 % kolem dlouhodobého průměru. Asi 62 % území průměrné roční srážky 600 až 800 mm, 16 % území je s průměrnými ročními srážkami < 600 mm a 22 % území s průměrnými ročními srážkami > 800 mm.

SRÁŽKY - ZIMA 2013/2014

SRÁŽKY - KVĚTEN 2014

Evapotranspirace - ovlivňuje ráz krajiny - výdejová složka ve vodní bilanci půdy -většinou vycházíme z výpočtů potenciální evapotranspirace (převážně podle vztahu podle Penmana) - v nejteplejších oblastech jen málo přesahuje 700 mm, v nejchladnějších nedosahuje 400 mm prokazatelný pokles s nadmořskou výškou Skutečná evapotranspirace dosahuje v teplých oblastech 400 až 450 mm, největší je ve středních výškách, málo přes 500 mm, a v nejvyšších polohách činí méně jak 350 mm Rozdíl mezi evapotranspirací a srážkami vyjadřuje vláhové poměry daného místa, tedy humiditu (když jsou vyšší srážky) či ariditu (pokud je vyšší evapotranspirace) S využitím údajů o evapotr. (Eo) a srážkách (P) lze stanovit různé ukazatele vláhové bilance-např.klimatického ukazatele zavlažení (Kz)

Potenciální evapotranspirace travního porostu [mm] na území ČR, průměrné dlouhodobé úhrny (1961-2010) dlouhodobý roční průměr dlouhodobý průměr za vegetační období dlouhodobý průměr za léto

Průměrná roční zásoba půdní vody za období 1961-2000

Fáze oběhu vody S velkou časovou prodlevou se formou podpovrchového odtoku vrací do oběhu a říčním systémem odchází zpět do světového oceánu. Celý systém oběhu včetně fází Na pevnině probíhá mnohonásobná výměna vody na pevnině mezi povrchem a vzduchem. Přitom se její část ve formě páry dostává zpět nazýváme nad oceán. velký Tyto procesy mají za následek, že ve skutečnosti spadne oběh na pevninu vody. ve formě srážek za rok 66000 km 3. Tímto množstvím je dán primární zdroj vody pro bilanci na pevnině.

Extrémy počasí - sucho

Eroze půdy

Extrémy počasí v posledních Sucho: letech Povodně: 1997 2000 2002 2003 2006 2007 2010 2012 2013 2013 2014 2014

Sucho je stav, kdy v krajině potřeba vody jakýmkoli způsobem převyšuje dodávku vody ze všech možných přírodních zdrojů.

Sucho Jednotná kritéria pro kvantitativní vymezení neexistují s ohledem na rozmanitá hlediska: meteorologická, hydrologická, zemědělská, pedologická, bioklimatologická socioekonomická a další s ohledem na škody v různých oblastech národního hospodářství.

Sucho - definice Z četných klasifikací zasluhuje zvláštní zmínku Thornthwaiteova klasifikace podnebí (1947), ve které se rozlišují tři hlavní druhy sucha: stálé nejsušších klimatických pásem sezónní některých klimatických pásem a v oblastech monzunového podnebí nahodilé v důsledku nepravidelných a proměnlivých četností a intenzit výskytu srážek.

Sucho socioekonomické snad vhodněji nedostatek pitné vody pro obyvatele, užitkové vody pro průmysl, nemožnost využívat hydroelektrárny apod.

Základní vláhová bilance travního porostu k 30. 9. 2003

Úhrn srážek v procentech dlouhodobého průměru 1961 1990 za období od 1. ledna do 30. září 2003

DOBA OPAKOVÁNÍ SUCHÉ PERIODY PRO OBDOBÍ SRPEN 2011 AŽ KVĚTEN 2012

REGIONY POTENCIÁLNÍ VLÁHOVÉ BILANCE TRAVNÍHO POROSTU KE DNI 1. 6. 2012

Jarní mrazy V podstatě typický projev počasí v našich klimatických podmínkách, známa singularita ledoví muži, 12.-14.5. Způsobení škod nezávisí jen na datu výskytu, ale na předcházejícím průběhu počasí, hlavně maximálních teplot vzduchu, a tím na nástupu fenofáze kvetení

Bohemia

Jarní mrazy

120 cm 0:07 1:07 3:07 4:07 6:07 7:07 9:07 10:07 11:07 12:07 13:07 14:07 15:07 16:07 17:07 18:07 19:07 20:07 21:07 22:07 23:07 T - 24.2.03 100 6 7 4 3 1 20 21 23 19 22 9 18 10 11 17 12 13 16 14 15 80 60 40 0 20 C 0-15 -12-9 -6-3 0 3 6 9 12 15 18 Vertikální rozložení teplot vzduchu dne 24. 2. 2003 Vertikální rozložení teplot vzduchu dne 24. 2. 2003

C1CHEL01 SRA 04 08 2012 14,0 Od 16:15 do 17:30 v bouřce napadlo 14,0 mm srážek, kroupy 2 cm průměr, vál silný nárazový vítr, který lámal stromy a trhal plechy ze střech.

Extrémy počasí - krupobití

Technická opatření

Mapové vyjádření KR

KR za období 1961-2010 podle stávajících hranic intervalů

Klimatický region a změna klimatu - pro stanovení KR využito podkladů ČHMÚ z období 1901 1950. Kód regionů Symbol regionů Charakteristika regionů Tr Tr 2 Tr 4 Sr 0 VT velmi teplý, suchý 9-10 11-12 13-14 500-600 1 T 1 teplý, suchý 8-9 10-11 12-13 <500 2 T 2 teplý, mírně suchý 8-9 10-11 12-13 500-600 3 T 3 teplý, mírně vlhký (7) 8-9 (9) 10-11 (11) 12-13 550 650 (700) 4 MT 1 mírně teplý, suchý 7 8,5 9-10,5 11-12,5 450-550 5 MT 2 mírně teplý, mírně vlhký 6 MT 3 mírně teplý (až teplý) vlhký 7-8 9-10 11-2 550 650 (700) 7,5-8,5 9,5-10,5 11,5-12,5 700-900 7 MT 4 mírně teplý, vlhký 6-7 8-9 10-11 650-750 8 MCH mírně chladný, vlhký 5-6 7-8 9-10 700-800 9 CH chladný, vlhký <5 <7 <9 >800 Tr průměrná roční teplota za období 1901 1950 Tr 2 nárůst průměrné roční tepoty o 2 C Tr 4 nárůst průměrné roční teploty o 4 C

Adaptační opatření Zpracování strategických podkladů s ohledem na extrémní projevy počasí Zvyšování retenční kapacity krajiny zajistit komplexní přístup Aktualizace analýzy potřeby výstavby nádrží Zajištění systematického měření meteorologických a hydrologických prvků Rozvoj vzdělávacích programů

Vývoj počasí a podnebí v posledních letech a desetiletích vykazuje tendenci právě k extrémním projevům. Dokladem je výskyt sucha v letech 2000 a 2003, ale také na výskyt povodní v letech 1997 a 2002, holomrazů (únor 2003) i vyšší počet tropických dnů (2003) atd.

Závěry prokazatelně rostou průměrné teploty vzduchu ale nelze vyloučit výskyt mrazů ve vegetačním období úhrny srážek přes svou dynamiku se významně v průměru nemění ovšem hodnoty vláhové bilance klesají = narůstají výskyty sucha

Děkuji za Vaši pozornost Tento projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway.