MUDr.K.Kapounková, Ph.D.

Podobné dokumenty
MUDr.K.Kapounková. v systémovém (velkém, tělním) krevním oběhu mají tepny silnou stěnu

Fyziologie sportovních disciplín

Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn

Kardiovaskulární soustava SRDCE

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU

Kardiovaskulární systém

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ

& Systematika arytmií

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy

(VIII.) Krevní tlak u člověka (IX.) Neinvazivní metody měření krevního tlaku

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

TVORBA TEPLA. -vedlejší produkt metabolismu. hormony štítné žlázy, růstový hormon, progesteron - tvorbu tepla. vnitřní orgány svaly ostatní 22% 26%

Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice)

záměrný, cílený podnět k pohybové činnosti, v jejímž důsledku dochází ke změnám funkční aktivity organismu = = ke změnám trénovanosti a výkonnosti

Vytrvalostní disciplíny MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

& Systematika arytmií

ANATOMIE A A FYZIOLOGIE

Kardiovaskulární soustava - SRDCE

(VII.) Palpační vyšetření tepu

Regenerace ve sportu biologické veličiny. MUDr.Kateřina Kapounková

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

ší šířenší

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

ADAPTACE = přizpůsobení

Funkce oběhové soustavy

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM. a možnost jeho detoxikace

Vytrvalostní schopnosti

Rychlost pulzové vlny (XII)

Morfologie. realista. trochu komplikovanější, než se zdá.

Cirkulační, cévní systém obratlovců

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

Oběhová soustava. Srdce

Přenos látek. je realizován prostřednictvím: oběhu tělních tekutin v cévní soustavě

Okruhy k maturitní zkoušce z předmětu Fyziologie a metodika tréninku pro školní rok 2012/13

Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní

& Systematika arytmií

Úder srdečního hrotu Srdeční ozvy

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika kardiovaskulárního

POŽADAVKY NA HODNOCENÍ STUDENTA

Srdeční selhání. Srdeční výdej [CO = SV f] Křivka tlak-objem. Srdeční výdej jako parametr srdeční funkce Definice srd. selhání Etiopatogeneze Důsledky

Maximání tepová rezerva - MTR

Pohybová soustava - svalová soustava

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

Variace Soustava krevního oběhu

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

Oběhová soustava II.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Krevní oběh. Literatura:Dylevský, I.:Anatomie a fyziologie člověka Machová, J.:Biologie člověka pro učitele Rokyta : Somatologie

Hemodynamika. Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Prezentace navazuje na základní znalosti z cytologie a anatomie. AUSKULTACE, srdeční ozvy. Auskultace (srdeční ozvy)

Fyziologické aspekty cyklistiky

& Systematika arytmií

Věnčité tepny Srdeční žíly Lymfatika Sympatikus Parasympatikus (X) Převodní systém, pacemaker Perikard, projekce

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Matematický model funkce aorty

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Anatomie a fyziologie kardiovaskulárního systému. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

SPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého

Regenerace ve sportu III stres

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Biologie - Septima, 3. ročník

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č.

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Vysvětlení výsledků měření na přístroji Max Pulse MEDICORE

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Oběhová soustava člověka srdeční činnost, tep (laboratorní práce)

Fyziologie zátěže. MUDr. Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ )

Kardiovaskulární ústrojí S R D C E

Vztah výpočetní techniky a biomedicíny

Příloha 1, Otázky na kontroly

Fakulta Sportovních Studií

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: osmý. Dílčí výstupy. Tematické okruhy průřezového tématu

6. EKG a periferní oběh.

Obsah Úvod Základní vlastnosti živé hmoty

7. Systém látkové výměny

Sportovní hry. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Fyziologie srdce a krevního oběhu

Funkce Nedostatek (N - ) Nadbytek (P - ) Šišinka (nadvěsek mozkový, epifýza) Endokrinní žláza. hormony. Shora připojena k mezimozku

Ambulantní kardiorehabilitace v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Mgr.Chrostková Romana, Mgr.Chovancová Hana

Transkript:

MUDr.K.Kapounková, Ph.D.

Krevní oběh velký tělní : 84% ( systémový) malý (plícní): 9% Srdce : 7% Celkový objem krve :4,5 5,5 l žíly, pravé srdce a malý oběh = nízkotlaký systém ( rezervoár ) arterie = vysokotlaký systém ( zásobovací funkce) 84% systémový oběh Průtok krve : Mozek : 13% MV Myokard: 5% MV nesmí poklesnout ( selhání oběhu) v zatížení až 5x více Ledviny : 20 25% MV Kosterní svaly: 21-25% MV- v zatížení až 20 x více Trávicí ústrojí + játra ( období trávení) : 24-30% Kůže ( v klidu ) : 10% Kostra : 3%

Distribuce srdečního výdeje klid zátěž srdce 5% = 0,25 l/min 5% = 1,25 l/min mozek 15% = 0,75 l/min 4% = 1,0 l/min svaly 20% = 1,0 l/min 85% = 21,25 l/min trávicí systém 25% = 1,25 l/min 5% = 1,25 l/min kosti 4% = 0,2 l/min 1% = 0,25 l/min ledviny 20% = 1,0 l/min 3% = 0,75 l/min

Regulace průtoku vegetativní nervový systém (sympatikus X parasympatikus) vasokonstrikce - sympatikus ( ve svalech a srdci však vasodilatace) Parasympatikus- bez vlivu na cévy metabolická autoregulace: CO 2, ADP, laktát, ph, histamin =>vasodilatace ve svalech

TEPENNÝ SYSTÉM ze srdce do dalších částí těla v systémovém (velkém, tělním) krevním oběhu mají tepny silnou stěnu tlakový pulz = přechodné zvýšení tlaku v aortě při systole levé komory (výše systolického krevního tlaku)

ŽILNÍ SYSTÉM krev z těla do srdce zabezpečuje žilní návrat krve k srdci a to: svalovou pumpou dýcháním sací silou srdce žilní pumpou (spirálovitá svalovina žilní médie)

LYMFATICKÝ SYSTÉM lymfatickými cévami proudí lymfa = míza (pochází z tkáňového moku) hlavní funkcí je odvádění přebytečné tekutiny a bílkovin z mezibuněčného prostoru do krve účastní se dále na imunitních reakcích organismu

Krevní tlak = arteriální krevní tlak tlak, který je vyvíjen na stěny cév při transportu krve oběhovým systémem Sleduje se systolický a diastolický krevní tlak. První (systolický) je fází vypuzování okysličené krve ze srdce a druhý (diastolický) je fází plnění srdeční komory neokysličenou krví

Krevní tlak (TK) klidové hodnoty 120/80 mmhg systolický diastolický

Měření TK metoda palpační metoda auskultační

Reaktivní změny Krevní tlak (TK) při dynamické práci se hlavně systolický tlak (nejméně při malé intenzitě nebo dlouhodobé vytrvalostním výkonu, nejvíce při submaximální intenzitě zatížení až na 180-240 mmhg), diastolický tlak se mění jen mírně, může i lehce klesat

při statické práci: změny TK souvisí se změnami nitrohrudního tlaku (Valsalvův manévr), většinou dochází ke systolického (140-160 mmhg) i diastolického (80-100 mmhg) po dlouhodobém silovém tréninku dochází k fixaci ve formě hypertenze (vzpěrači)

Hodnoty TK při zatížení různé intenzity a délky trvání stk dtk Krátkodobé zatížení max. intenzity 150-190 80-110 Zatížení submaximální intenzity 180-240 40-100 Dlouhodobé zatížení střední intenzity 130-170 80 Statické krátkodobé zatížení 140-160 80-100

Hypertenze Výskyt v průmyslově vyspělejších zemích 15-20%( nad 60 let již 30-40% v populaci ) jeden z nejzávažnějších rizikových faktorů ICHS Definice: u dospělého (TK) větší než 140/90 mmhg prokazované aspoň u 2 ze 3 měření TK v průběhu několika týdnů. hraniční hypertenze 140-160/90-95 mírná hypertenze 140-179/90-105 středně těžká hypertenze 180-199/106-114 těžká hypertenze víc jak 200/ víc jak115 v 90% se jedná o tzv. primární (esenciální) typ hypertenze, sekundární vzácnější ( ledviny, těhotenství)

OBECNÁ STAVBA SRDCE myokard endokard perikard dutina perikardu

Endokard : uložen pod myokardem, pokrývá srdeční chlopně, náchylný k zánětlivým procesům ) pozánětlivé změny na chlopních zúžení, nedomykavost Myokard: příčně pruhovaná svalovina ( aktin, myozin) Perikard : vazivová tkáň, brání nadměrnému rozpětí srdce, a srdce před okolím, dva listy a mezi nimi dutina ( výpotek) Normální váha srdce : Muž - asi 300g Žena - 250g Novorozenec- do 20g.

SRDCE - vlastnosti Autonomie (autonomní srdeční systém sám si udává základní frekvenci)- samostatnost srdeční činnosti Automacie (střídání stahů a ochabnutí srdeční svaloviny)- zprostředkováno převodním systémem Dráždivost (na vzruch odpoví srdce systémem vše nebo nic ) Stažlivost-inotropie(frekvence stahů) Vodivost- chromotropie (schopnost myokardu vést vzruch formou impulsů)

Převodní systém srdeční = dává podnět a zajišťuje jeho šíření srdečním svalem SA (sinusový uzel) sám tvoří vzruchy pro srdce s frekvencí 80x za minutu AV (síňokomorový uzel) je schopen také tvořit vzruchy pro srdce, ale s poloviční frekvencí SA AV TR PV HS K šíření vzruchu dále slouží: Hisův svazek (HS) Tawarova raménka (TR) Purkyňova vlákna (PV)

Vzruch se šíří: od endokardu k epikardu od hrotu k bázi vzniká tak synchronní aktivace myokardu systola komor.

Elektrokardiografická křivka = elektrická aktivita srdce vlna P vzruch ze sinusového uzlu do síní (depolarizace síní) komplex QRS vzruch do srdeční svaloviny komor (depolarizace komor) vlna T repolarizace srdeční svaloviny

Hodnocení zátěžového testu Elektrokadiografické změny

Srdeční oběh a metabolismus Prokrvení svalu 5% MV Zajišťují koronární cévy klidový metabolismus 7% 35% nenasycené mastné kyseliny 30% glukóza 28% kys. mléčná

Energetické zajištění srdeční činnosti ATP energii pro resyntézu ATP získává myokard pouze aerobně (za přístupu O 2 ) základní potřeba O 2 myokardem je asi 9 ml O 2 na 100 g tkáně za minutu = 24-30 ml O 2 za minutu celým srdcem spotřeba živin: volné mastné kyseliny LA glukóza aminokyseliny

Infarkt myokardu Infarktová zóna

REGULACE PRŮTOKU VĚNČITÝMI TEPNAMI AUTOREGULACE (vazodilatace) - O 2 - CO 2 - ph - K + - prostaglandiny NERVOVÁ REGULACE sympatikus - vazodilatace parasympatikus - nepodílí se na řízení průtoku

Anatomie srdce tlakové čerpadlo plní se krví, kterou poté vypuzuje jednosměrně do aorty (plícnice)- srdeční chlopně krev je uváděna do pohybu rytmickým střídáním kontrakce (systola) a relaxace (diastola) srdečního svalu Anatomicky se skládá z: - pravé a levé síně, které jsou od sebe odděleny přepážkou - pravé a levé komory, taktéž mezi sebou odděleny přepážkou - mezi síněmi a komorami jsou síňokomorové cípaté chlopně - mezi pravou komorou a plícnicí a mezi levou komorou a aortou jsou chlopně poloměsíčité

Mechanická činnost srdce srdeční revoluce = má dvě fáze: systola síní, diastola komor diastola síní, diastola komor diastola = uvolnění (síně a komory se plní krví. Otevřené chlopně mezi síněmi a komorami, uzavřené chlopně mezi komorami a plícnicí resp. aortou) systola = stah (jednak vypuzení krve ze síní do komor, takže postavení chlopní se nemění. Poté vypuzení krve z komor do plícnice resp. aorty. Musí být uzavřené chlopně mezi síněmi a komorami a otevřené chlopně mezi komorami a plícnicí, resp. aortou) systola komor

DIASTOLA izovolumická relaxace plnění komor SYSTOLA izovolumická kontrakce ejekce

Řízení srdeční činnosti 1. Nervové řízení Parasympatikus snižuje srdeční frekvenci, sílu srdečního stahu a vzrušivost srdečního svalu Sympatikus zvyšuje srdeční frekvenci, sílu srdečního stahu i vzrušivost srdečního svalu

2. Humorální řízení Katecholaminy (adrenalin a noradrenalin zvyšují srdeční frekvenci) Glukagon (zvyšuje srdeční činnost) Hormony štítné žlázy (zvyšují srdeční činnosti)

Ukazatele srdeční činnosti - srdeční objem Systolický srdeční objem (Q s ) = množství krve přečerpané jedním stahem každé komory v klidu = 70 ml zátěž minutový srdeční výdej (= 25 l.min -1 ) Minutový srdeční objem (Ǭ) = množství krve přečerpané za časovou jednotku výpočet: SF x Q s 70 tep.min -1 x 70ml = 5 l.min -1 klid minutový srdeční výdej (= 5 l.min -1 )

Minutový srdeční objem - klidový potřeba prokrvení v pokoji vyžaduje minutový objem asi 5 litrů u trénovaných je Q S vyšší, což jeho srdci umožňuje pracovat v pokoji i při stejné submaximální intenzitě zatížení nižší SF Q = Q S x SF Q S [ml] SF [tepů*min -1 ] Q [ml] netrénovaný 70 70 4 900 trénovaný 100 50 5 000

Srdeční frekvence SF, HR, TF: 70/min dána aktivitou sinusového uzlíku ovlivňující faktory : - genetické dispozice ( vagotonie, sympatikotonie) - trénovanost ( vytrvalost) - teplota tělesného jádra ( vzestup teploty o 1 - TF o 10) - poloha těla (vleže nižší) - klimatické podmínky ( v chladu klesá ) - typ tělesné zátěže ( nejvyšší u submaximální intenzity) - psychická zátěž - trávení ( při trávení se zvyšuje) - únava - reflexní dráždění ( baroreceptory, chemoreceptory) - látkové vlivy ( hormony, stimulancia, př. adrenalin, kofein, efedrin)

Průměrné hodnoty SF max VĚK MUŽI ŽENY 18 194±10 197±7 25 191±9 194±8 35 186±10 188±9 SF max = 220 - věk

Zjišťování SF Tep se nejčastěji zjišťuje v místech, kde tepny procházejí blízko kožního povrchu, například na tepně vřetení na zápěstí, na krkavici ad.- palpační metoda

KARDIOVASKULÁRNÍ HODNOTY SRDEČNÍ FREKVENCE U zdravých stoupá se vzrůstajícím fyzickým zatížením lineárně až do oblasti submaximálních intenzit; od úrovně 75-85% maxima dochází k pozvolnému zpomalení vzestupu až na úroveň maximální srdeční frekvence; na této úrovni je možno setrvat ještě několik minut. Vzrůst srdeční frekvence je provázen vzestupem spotřeby kyslíku i minutového srdečního objemu. Submaximální hodnoty 75-85%.SFmax určuje se podle vzorce:200-věk Maximální hodnoty. SFmax určuje se podle vzorce 220-věk: Tréninková (rehabilitační) tepová frekvence: 60-70 % hodnoty tolerované pacientem /SF sl/. 180-věk

srdeční frekvence : 70/min systolický objem = tepový objem): 70 ml minutový objem srdeční = srdeční výdej : 5 l/min TEPOVÝ KYSLÍK : 6 8 ml VO 2 :SF - množství kyslíku dodané tkáním jedním tepem - ukazatel výkonnosti i ekonomiky práce transportního systému (čim vyšší, tím příznivější) ejekční frakce 60 % poměr mezi objemem krve v komoře na konci diastoly ( 120 ml) a systolickým objemem ( 70 ml)

Krevní oběh složka transportního kardiorespiračního systému změny: - reaktivní bezprostřední reakce organismu - adaptační výsledek dlouhodobého opakovaného tréninku

srdeční frekvence dynamika změn fáze úvodní = TF před výkonem mechanismus: emoce (více u osob netrénovaných) a podmíněné reflexy (převládají u trénovaných osob) startovní a předstartovní stavy

srdeční frekvence dynamika změn fáze průvodní = při vlastním výkonu roste TF nejdřív rychle (fáze iniciální), zpomalení, ustálení (rovnovážný stav) mechanismus: podmíněné a nepodmíněné reflexy, tělesná teplota, hormonální a látkové změny v krvi

srdeční frekvence dynamika změn fáze následná = návrat TF k výchozím hodnotám, zpočátku rychleji, postupně pomalejší mechanismus: nepodmíněné reflexy, látkové změny v krvi vycházející ze svalů

Změny reaktivní - systolický objem klidové hodnoty 60-80 ml při výkonu zvýšení na 120-150 ml, nejdřív rychlý nárůst, pak zpomalení a ustálení, max. hodnoty při TF 110-120 závisí na rozměrech, kontraktilitě myokardu, plnění srdce a periferním odporu

Změny reaktivní - minutový objem srdeční klidové hodnoty kolem 5 litrů/min při výkonu zvýšení na 25-35 litrů/min roste s minutovou spotřebou kyslíku

tepový kyslík = minutová spotřeba kyslíku klidové hodnoty 6-8 ml při maximálním zatížení zvýšení na 15 ml, u žen je nižší Index W170 = výkon, kterého by jedinec dosáhl při TF 170 lineární závislost TF na intenzitě zátěže

Cévy tepny, vlásečnice, žíly při zátěži - redistribuce krve v cévním řečišti na podkladě kompenzační vasokonstrikce, v některých orgánech splanchnické oblasti a vylučovacího systému vasokonstrikce, tzn. průtoku (zpočátku i v kůži), ve svalech, srdci vasodilatace, tzn. průtoku zásobení CNS konstantní, pro odvod tepla později vasodilatace v kůži

REAKCE NA ZÁTĚŽ SRDEČNÍ FREKVENCE SYSTOLICKÝ OBJEM SRDEČNÍ VÝDEJ KONTRAKTILITA EJEKČNÍ FRAKCE

Adaptační změny souvisejí s trénovaností 1. strukturální změny 2. funkční změny

Trénovaný jedinec - strukturální změny srdce fyziologická hypertrofie a dilatace hmotnosti cévy množství kapilár ve svalech

Fyziologická hypertrofie srdce u vytrvalostního tréninku hypertrofie excentrická = dilatace komor u silového tréninku hypertrofie koncentrická = tloušťka stěn, ale zmenšení dutin Dosažení trvá několik let. Běžné u vrcholových sportovců u rekreačních výjimečné. normální koncentrická hypertrofie exentrická hypertrofie ( kardiomyopatie)

Hypertrofie a dilatace srdce fyziologický myokard koncentrická hypertrofie excentrická hypertrofie

Trénovaný jedinec - funkční změny klidové TF = sportovní bradykardie extrémní hodnoty 30-35 tepů/min klidového systolického objemu na 80-100 ml při zátěži až 150-200 ml max. minutový objem ( zatížení) až 35 l/min

ADAPTACE NA ZÁTĚŽ SRDEČNÍ FREKVENCE SYSTOLICKÝ OBJEM SRDEČNÍ VÝDEJ KONTRAKTILITA EJEKČNÍ FRAKCE 100-120 ml