Se vznikem Evropského společenství byl v podstatě zahájen proces hospodářské a měnové integrace Samotná měnová unie byla v rámci Evropského

Ladislav Němeček

Se vznikem Evropského společenství byl v podstatě zahájen proces hospodářské a měnové integrace Samotná měnová unie byla v rámci Evropského společenství realizována ve třech fázích specifikovaných ve Smlouvě o zaloţení Evropského společenství ve znění Maastrichtské smlouvy čl.116-124

Zcela volný pohyb kapitálu v rámci EU (zrušení devizových kontrol Zvýšení částky zdrojů věnovaných na odstranění nerovností mezi evropskými regiony (strukturální fondy) Hospodářská konvergence prostřednictvím mnohostranného dohledu nad hospodářskými politikami členských států

Zřízení Evropského měnového institutu sloţeného z guvernérů centrálních bank zemí EU se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem Nezávislost centrálních bank Definice pravidel pro sníţení národních rozpočtových deficitů

Ustanovení Evropské centrální banky a zavedení eura v 11 zemích k 1.1.1999 4 členské státy nepřijaly jednotnou měnu Velká Británie a Dánsko se rozhodly v rámci protokolu přičleněných ke Smlouvě o ES, která jim tuto moţnost poskytla Švédsko a Řecko nesplnilo konvergenční kritéria 1.1.2002 byly uvedeny do oběhu mince a bankovky euro, které se staly jediným zákonným platidlem veškerých hotovostních a bankovních operací v zemích eurozóny

1. Kritérium cenové stability - členský stát musí vykazovat dlouhodobě udrţitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace sledovanou během jednoho roku před šetřením, která nesmí překročit o více neţ 1,5 % míry inflace těch - nejvýše tří - členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability 2. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb - v průběhu jednoho roku před šetřením nesmí průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu překročit o více neţ 2 % úrokovou sazbu těch - nejvýše tří - členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability

3. Kritérium dlouhodobé udrţitelnosti veřejných financí - veřejný deficit: poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu (HDP) v trţních cenách nesmí překročit 3 %, - hrubý veřejný dluh: poměr veřejného vládního dluhu v trţních cenách k HPD nesmí překročit 60 %.

4. Kritérium stability měnového kurzu a účasti v ERM (mechanizmus směnných kurzů) - členský stát musí dodrţovat normální rozpětí, která jsou stanovena mechanizmem směnných kurzů Evropského měnového systému, bez značného napětí během alespoň dvou posledních let před šetřením. Zejména v tomto období nesmí devalvovat bilaterální směnný kurz domácí měny vůči měně kteréhokoliv jiného členského státu (po zavedení eura vůči euru) z vlastní iniciativy 5. Konvergence v legislativní oblasti - obsahuje podmínku nezávislosti centrálních bank včetně zákazu financování veřejných institucí ze zdrojů centrálních bank a zákaz zvýhodněného přístupu ke zdrojům úvěrových institucí (čl. 101, 102, 108 a 109 SES)

1.1.1999- Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko 1.1.2001- Řecko 1.1.2007- Slovinsko 1.1.2008- Kypr, Malta 1.1.2009- Slovensko 1.1.2011- Estonsko 1.1.2014- Lotyško Do eurozóny spadají i 3 nezávislé státy: Monako, San Marino a Vatikán, které díky zvláštní ujednáním s Francií a Italií mohou v souladu se společnými specifikacemi razit a uvádět do oběhu vlastní mince a bankovky

Měnovou politiku Společenství provádí Evropský systém centrálních bank (ESCB) Ten je tvořen Evropskou centrální bankou a 28 centrálními bankami všech členských zemí Ustanoven na základě Maastrichtské smlouvy a funguje od 1.1.1999 Evropská centrální banka spolupracuje v menší a semknutější skupině s 18 centrálními bankami států eurozóny, kteří tvoří tzv. Eurosystém

Od 1.6.1998 nahradila Evropský měnový institut Sídlí v německém Franktfurtu na Mohanem Má ve smlouvě EU a Statusu ESCB a EC zakotvenou institucionální, osobní, funkční i finanční nezávislost Má tři rozhodovací orgány: Výkonnou radu, Radu guvernérů a Generální radu

Je sloţena z prezidenta ECB, víceprezidenta a čtyř dalších členů, kteří jsou všichni jmenováni na základě společné dohody prezidentů či předsedů vlád zemí eurozóny Členové Výkonné rady jsou jmenováni na jedno funkční období (8 let), které nelze obnovit Výkonná rada odpovídá za provádění měnové politiky, jak ji definuje Rada guvernérů a za vydávání pokynů národním bankám Připravuje zasedání Rady guvernérů a dohlíţí na kaţdodenní řízení ECB

Nejvyšší rozhodovací orgán ECB Tvořena 6 členy Výkonné rady a guvernéry 18 centrálních bank eurozóny Předsedá ji prezident ECB Má za úkol definovat měnovou politiku eurozóny a zejména určovat úrokové sazby, za kterých mohou obchodní banky obdrţet peníze od ECB

Sloţena z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank všech 28 členských států EU Generální rada přispívá k poradenské a koordinační činnosti ECB a pomáhá připravovat budoucí rozšíření eurozóny

Italský bankéř a ekonom Mario Draghi (*1947) Od ledna 2006 guvernérem Italské národní banky Ve funkci od listopadu 2011, kdy byl zvolen za Jeana- Claude Tricheta, který byl ve funkci od roku 2003

Portugalský ekonom a politik Vítor Manuel Ribeiro Constancio (*1943) Od února 2000 do 31.května 2010 byl guvernérem portugalské národní banky Ve funkci viceprezidenta ECB od 1.června 2010, kdy vystřídal Lucase Papadimose

Odpovídá za definování a provádění hospodářské a měnové politiky EU Udrţování cenové stability v eurozóně, aby se kupní síla eura nesniţovala v důsledku inflace Zajišťování řádného dohledu nad finančními trhy a institucemi Stanovuje hlavní úrokové sazby platné v eurozóně a kontroluje mnoţství peněz v oběhu Spravuje devizové rezervy eurozóny Povoluje centrálním bankám v zemích eurozóny vydávat eurobankovky K plnění svých úkolů má ECB právo přijímat právní akty a jiné právní nástroje, kterými jsou nařízení, rozhodnutí, doporučení, stanoviska, obecné zásady, pokyny, vnitřní rozhodnutí

Eurobankovky mají 7 nominálních hodnot, z nichţ kaţdá má jinou velikost: 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 Na eurobankovkách jsou zobrazeny architektonické slohy sedmi epoch evropské kultury antika, románský sloh, gotika, renesance, baroko a rokoko, architektura skla a oceli 19. stol. a moderní architektura 20. století Objevují tři hlavní architektonické prvky: okna, portály a mosty Ţádný z návrhů nezobrazuje skutečné budovy nebo památky a nejsou na nich ani ţádné motivy jednotlivých zemí Okna a portály vyobrazené na lícní straně bankovek symbolizují ducha evropské otevřenosti a spolupráce Na rubu kaţdé bankovky najdeme obrázek mostu, který je typický pro danou epochu kulturního vývoje Evropy Tyto motivy jsou metaforou komunikace mezi evropskými národy a mezi Evropou a ostatními světadíly Jsou tištěny v tiskárnách po celé EU Na konci roku 2012 bylo v oběhu 15,7 miliardy eurobankovek v hodnotě 913 miliard eur

Jedno euro se dělí na 100 centů Jsou vydávány v 8 hodnotách: 2 eura a 1 euro a 50, 20, 10, 5, 2 a 1 cent Kaţdá mince má evropskou a národní stranu Na evropské straně mincí je vyobrazena buď EU před rozšířením v květnu 2004 nebo geografické znázornění Evropy Národní strana se v kaţdé zemi liší Všechny euromince platí v kaţdé zemi eurozóny Všech osm druhů euromincí se odlišuje co do uţitého materiálu, velikosti, váhy, barvy a síly Hrany mincí se liší podle nominálních hodnot Koncem roku 2009 bylo v oběhu zhruba 86 miliard euromincí v celkové hodnotě 21 miliard euro

https://www.ecb.europa.eu/ecb/educational/ facts/monpol/html/mp_001.cs.html https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_v ztahy/cr_eu_integrace/ http://ec.europa.eu/economy_finance/euro/e mu/index_cs.htm https://www.euroskop.cz/674/sekce/menov a-politika/ http://europa.eu/about-eu/institutionsbodies/ecb/index_cs.htm