Vodohospodářská bilance za rok 2003

Povodí Labe, státní podnik, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové Vodohospodářská bilance za rok 2003 Zpráva o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2003 Odbor péče o vodní zdroje Ing. Kateřina Černá Ing. Petr Martínek Ing. Stanislav Verner Hradec Králové, září 2004

Obsah 1. ÚVOD...1 1.1 POPIS HYDROLOGICKÉ SITUACE...2 1.1.1 Srážkové poměry...2 1.1.2 Odtokové poměry...2 1.1.3 Teplotní poměry...2 2. VYPOUŠTĚNÍ VOD...3 3. MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD...3 4. CELKOVÉ MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH VOD...4 5. MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD A DŮLNÍCH VOD...6 5.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD...6 5.2 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÝCH DŮLNÍCH VOD...7 5.3 PŘEHLED VYPOUŠTĚNÍ VOD DO VOD POVRCHOVÝCH...8 5.3.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací...8 5.3.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových...10 5.3.3 Přehled vypouštění důlních vod...12 6. ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ...12 6.1 BODOVÉ ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ...13 6.1.1 Komunální zdroje znečištění...13 6.1.2 Průmyslové a ostatní bodové zdroje znečištění...14 6.2 PLOŠNÉ A DIFUZNÍ ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ...15 6.2.1 Plošné zdroje znečištění...15 6.2.2 Difúzní zdroje znečištění...15 6.3 HAVARIJNÍ ZNEČIŠTĚNÍ...16 7. ZNEČIŠTĚNÍ PRODUKOVANÉ U BODOVÝCH ZDROJŮ...16 7.1 MNOŽSTVÍ PRODUKOVANÉHO ZNEČIŠTĚNÍ...16 8. ZNEČIŠTĚNÍ VYPOUŠTĚNÉ Z BODOVÝCH ZDROJŮ ZNEČIŠTĚNÍ...19 8.1 MNOŽSTVÍ VYPOUŠTĚNÉHO ZNEČIŠTĚNÍ...19 8.1.1 Vypouštěné specifické znečištění z průmyslových zdrojů...23 9. SOUČASNÝ STAV ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD A JEJICH JAKOST...25 10. POŽADAVKY EVROPSKÉ UNIE PRO OBLAST OCHRANY VOD...25 11. POSOUZENÍ Z HLEDISKA PLNĚNÍ VODOHOSPODÁŘSKÝCH POVOLENÍ...26 12. ZÁVĚR...26 13. PŘÍLOHY...27

Seznam obrázků Obr. 1. Přehled vypouštění odpadních vod... 8 Obr. 2. Vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací... 10 Obr. 3. Vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních... 11 Obr. 4. Vypouštění důlních vod... 12 Seznam grafů Graf 1. Počet vypouštění vod v členění dle závodů Povodí Labe, státní podnik... 3 Graf 2. Porovnání množství odběrů a vypouštění vod... 4 Graf 3. Členění celkového množství vypouštěných vod podle OKEČ... 5 Graf 4. Členění množství vypouštěných odpadních vod... 7 Graf 5. Počet jednotlivých druhů bilancovaných zdrojů znečištění v % celkového počtu... 13 Graf 6. Komunální zdroje znečištění... 14 Graf 7. Množství produkovaného znečištění v roce 2003... 17 Graf 8. Časový vývoj produkce a vypouštění BSK 5... 19 Graf 9. Množství vypouštěného znečištění v roce 2003... 20 Graf 10. Členění množství vypouštěného znečištění... 21 Graf 11. Vypouštění zinku do Labe v roce 2003 z rozhodujících zdrojů znečištění... 23 Graf 12. Vypouštění AOX do Labe v roce 2003... 23 Graf 13. Synthesia Pardubice Semtín 1,2dichlorbenzen na výtoku kanálu A do Labe... 24 Graf 14. Synthesia Pardubice Semtín AOX na výtoku kanálu A do Labe... 24 Seznam tabulek Tab. 1. Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění... 4 Tab. 2. Množství vypouštěných odpadních a důlních vod... 6 Tab. 3. Členění množství vypouštěných odpadních vod... 6 Tab. 4. Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací... 8 Tab. 5. Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod... 10 Tab. 6. Přehled vypouštění důlních vod... 12 Tab. 7. Množství produkovaného znečištění... 16 Tab. 8. Přehled zdrojů znečištění s produkcí nad 500 t BSK 5 v roce 2003... 18 Tab. 9. Množství vypouštěného znečištění... 19 Tab. 10. Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK 5... 21 Tab. 11. Přehled údajů o zdrojích znečištění s vypouštěním nad 15 t BSK 5... 22 Tab. 12. Přehled vypouštění odpadních vod... 26 Seznam použitých zkratek a symbolů AOX BSK 5 ČOV CHSK Cr DCB DCEt HCB NL + NNH 4 N anorg. P celk. RAS ř.km TCM OKEČ adsorbovatelné organicky vázané halogeny biochemická spotřeba kyslíku pětidenní čistírna odpadních vod chemická spotřeba kyslíku dichromanem dichlorbenzen dichlorethan hexachlorbenzen nerozpuštěné látky amoniakální dusík anorganický dusík fosfor celkový rozpuštěné anorganické soli říční kilometr trichlormethan odvětvová klasifikace ekonomických činností

1. Úvod Územní působnost Povodí Labe, státní podnik zahrnuje mimo Oblast povodí Horního a středního Labe, vymezenou vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 390/2004 Sb. o oblastech povodí, kterou se mění vyhláška č. 292/2002 Sb., také vlastní tok Labe v úseku Mělník státní hranice. Pro toto území byla zpracována vodohospodářská bilance, která je dále nazývána Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik. Povodí Labe, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zajišťuje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodářské bilance. Vodní zákon zavedl nabytím své účinnosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu ustanovení 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodářská bilance za rok 2003 je sestavena v souladu s ustanoveními 5 9 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodářské bilance oblasti povodí čj. 25248/20026000 ze dne 28. 8. 2002, který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstupů a způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Podkladem pro sestavení Vodohospodářské bilance za rok 2003 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle ustanovení 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a způsob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci a výstupy hydrologické bilance předané Českým hydrometeorologickým ústavem podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údajů pro jednotlivá hodnocení je uveden v příslušných kapitolách zprávy. Předkládaná Vodohospodářská bilance za rok 2003 představuje hodnocení minulého kalendářního roku a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2003 Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za období 20022003, Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2003 Zprávu o hodnocení vypouštění vod pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2003 Vodohospodářská bilance pro území ve správě Povodí Labe, státní podnik za rok 2003 je v některých svých částech zpracována v omezeném rozsahu. Tato skutečnost je dána tím, že nebyly předány všechny požadované výstupy hydrologické bilance za rok 2003, potřebné pro sestavení vodohospodářské bilance podle ustanovení 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. 1

1.1 Popis hydrologické situace 1.1.1 Srážkové poměry Srážkově byl rok 2003 na celém území České republiky silně podnormální, za posledních třicet let nejsušší. Průměrný úhrn srážek dosáhl pouze 507 mm, což je 76 % srážkového normálu. Větší sucho bylo v Čechách, kde průměrné množství srážek 487 mm odpovídalo pouze 73 % normálu. 1.1.2 Odtokové poměry Kalendářní rok 2003 byl téměř ve všech povodích na území České republiky odtokově podprůměrný. Průměrné roční průtoky byly většinou mimořádně nízké a ve většině závěrových profilů větších toků ojediněle přesahovaly 75 % Q a. Labe bylo mírně pod dlouhodobým průměrem 84%). Nejméně vodná v povodí byla Orlice s necelými 70 %. Průběh odtoku měl téměř všude obdobný charakter, který se vyznačoval nadprůměrnými průtoky pouze v prvním, někde druhém a třetím měsíci. Od března, či dubna nastal postupný pokles průtoků. Hydrologické sucho se v povrchových vodách nejvíce projevovalo v červenci až září, někde opět i koncem roku. Hydrologický rok 2003 byl vzhledem k mimořádně vodnému závěru roku 2002 celkově průměrný. 1.1.3 Teplotní poměry Rok 2003 lze hodnotit jako teplotně téměř normální. Průměrná roční teplota byla + 8,6 C, což je o 0,4 C vyšší, než je dlouhodobý průměr. Ve srovnání s dlouhodobým normálem byly teplejší všechny měsíce od března do září, z nichž výrazně teplejší byly měsíce červen a srpen. V druhé srpnové dekádě se nejvyšší denní teploty přibližovaly + 40 C a na celé řadě pozorovacích stanic bylo dosaženo historicky nejvyšších teplot. 2

2. Vypouštění vod Počet vypouštění odpadních a ostatních vod v roce 2003 do vod povrchových, respektive zdrojů znečištění v členění dle závodů Povodí Labe, státní podnik je znázorněn na grafu č.1. 700 600 500 počet 400 300 200 100 0 závod Hradec Králové závod Pardubice závod Jablonec nad Nisou závod Střední Labe závod Dolní Labe celkem bilancované z toho veřejná kanalizace Graf 1. Počet vypouštění vod v členění dle závodů Povodí Labe, státní podnik O bilancovaný zdroj znečištění se jedná v případě, že množství vypuštěných vod v daném roce přesáhne 6 000 m 3 případně 500 m 3 /měsíc). 3. Množství vypouštěných vod Odpadní vody jsou podle ustanovení 38 odstavce 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů vodní zákon), v platném znění vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť nebo skládek odpadu. Důlní vody se pro účely vodního zákona považují za vody povrchové, popřípadě podzemní a tento zákon se na ně vztahuje, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Vypouštění přírodních léčivých vod a přirozeně se vyskytujících minerálních vod nebylo na území ve správě Povodí Labe, státní podnik zjištěno. Množství vypouštěných odpadních vod představuje množství naměřené nebo stanovené odborným odhadem na odtoku z ČOV nebo kanalizace do vod povrchových. Toto množství je ovlivněno celkovým úhrnem atmosférických srážek, které se dostávají do systému jednotné kanalizace. Dalším vnosem jsou vody, které do kanalizace prosáknou vlivem netěsností stokové sítě. Pro stanovení podílu těchto vod na množství odpadních vod vypouštěných do kanalizací není dostatek podkladů. Do celkového množství vypouštěných vod je dále zahrnuto i vypouštění důlních vod, přestože nemusí být evidováno jako odběr povrchové nebo podzemní vody. Tyto skutečnosti spolu s převody vody např. odběr Káraný pro hl. m. Prahu) a územní působností povodí Labe např. úsek Dolního Labe) jsou důvodem toho, že souhrn odběrů povrchových a podzemních vod neodpovídá hodnotám vypouštěných vod, jak dokládá následující graf č.2. 3

1000,0 900,0 800,0 množství vod mil. m 3 ) 700,0 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 závod Hradec Králové závod Pardubice závod Jablonec nad Nisou množství odebraných podzemních vod souhrn množství odebraných vod závod Střední Labe závod Dolní Labe celkem množství odebraných povrchových vod množství vypuštěných vod Graf 2. Porovnání množství odběrů a vypouštění vod 4. Celkové množství vypouštěných vod Jedná se o množství vypuštěných vod v roce 2003 z bilancovaných zdrojů, tj. těch, u kterých množství v daném roce přesáhlo hodnotu 6 000 m 3 nebo 500 m 3 /měsíc. Pro možnost posouzení vývoje jsou v tabulce č.1 i v některých dalších tabulkách uvedeny i hodnoty roku 2002 spolu s vyjádřením poměru příslušných hodnot těchto dvou let. Tab. 1. Celkové množství vypouštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění mil. m 3 ). závod rok 2002 rok 2003 Index 03/02 %) závod Hradec Králové 86,9 76,3 87,8 závod Pardubice 36,8 55,4 150,5 závod Jablonec nad Nisou 48,4 42,5 87,8 závod Střední Labe 243,9 222,4 91,2 závod Dolní Labe 283,0 491,5 173,7 celkem 698,9 888,0 127,1 Z hodnot uvedených v tabulce č.1 vyplývá, že vývoj ročního množství vypouštěných vod se pro jednotlivá dílčí povodí v roce 2003 významně liší v oblasti Dolního Labe, což je způsobeno zejména zvýšeným množstvím vypuštěných vod z energetických závodů. V územní působnosti závodu Hradec Králové došlo k poklesu množství vypuštěných vod zejména vlivem dlouhodobého sucha. Z významnějších zdrojů je pokles ovlivněn množstvím vypuštěných vod o cca 52 % z Teplárny v Náchodě, cca o 21 % u ČOV Jičín, cca o 30 % u ČOV Rychnov nad Kněžnou a cca o 22 % u Dolu Malé Svatoňovice a dalšími poklesy u většiny městských ČOV. V územní působnosti závodu Pardubice došlo k nárůstu vlivem přeevidování aglomerace Pardubice ze závodu Střední Labe. Významnější pokles množství vypuštěných vod byl zaznamenán o cca 15 % u ČOV Litomyšl, o cca 19 % u ČOV Chrudim a o cca 37 % u ČOV Chotěboř. 4

I v územní působnosti závodu Jablonec nad Nisou došlo k poklesu množství vypuštěných vod zejména vlivem klimatických podmínek. O cca 20 % se snížilo množství vypuštěných důlních vod Sklopísku Střeleč v Mladějově. Dále došlo k poklesu vypuštěných vod z ČOV Semily o cca 32 %, z ČOV Turnov o cca 34 %, z ČOV Harrachov o cca 27 % a z Papíren Bělé pod Bezdězem o cca 51 %. Přes zvýšení množství vypuštěných vod oproti loňskému roku u chladících vod elektráren a vod ze Spolany Neratovice o cca 36 %) došlo v územní působnosti závodu Střední Labe k poklesu celkového množství vypuštěných vod, způsobeného přeevidováním aglomerace Pardubice do územní působnosti závodu Pardubice. Významný nárůst množství vypuštěných vod v územní působnosti závodu Dolní Labe byl způsoben nárůstem vypuštěného množství chladících vod Elektrárny Horní Počáply o cca 104 %. Dále byl zaznamenán nárůst množství vypuštěných odpadních vod o cca 140 % u nezávadné kanalizace Lovochemie Lovosice. Oproti tomu ze složiště Elektrárny Horní Počáply bylo vypuštěno o cca 59 % vody méně v porovnáním s rokem 2002. Celkové množství vypuštěných vod z bilancovaných zdrojů znečištění v povodí Labe v roce 2003 se oproti roku 2002 zvýšilo, bylo vypuštěno 127,1 % množství vod roku předchozího. Do vod podzemních bylo vypuštěno 233 tis. m 3 ze sanačního čerpání. V následujícím grafu č.3 je znázorněno členění celkového množství vypuštěných vod dle OKEČ na vody vypuštěné z veřejných kanalizací, průmyslu, energetiky, zemědělství a ostatních zdrojů. Ve vypuštěných vodách z průmyslu je zahrnuto i 5 621 tis. m 3 důlních vod. 900,0 800,0 700,0 množství vod mil m 3 ) 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 veřejné kanalizace průmysl energetika zemědělství ostatní celkem Graf 3. Členění celkového množství vypouštěných vod podle OKEČ 5

5. Množství vypouštěných odpadních vod a důlních vod Tabulka č. 2 dokumentuje rozdělení celkového množství vypuštěných vod na vody odpadní a důlní. Tab. 2. Množství vypouštěných odpadních a důlních vod tis. m 3 ) závod rok 2002 rok 2003 Index 03/02 %) závod Hradec Králové odpadní vody 83493 73515 88,0 důlní vody 3369 2740 81,3 závod Pardubice odpadní vody 35722 54698 153,1 důlní vody 1090 722 66,2 závod Jablonec nad Nisou odpadní vody 45987 40605 88,3 důlní vody 2412 1928 79,9 závod Střední Labe odpadní vody 243859 222131 91,1 důlní vody 7 230 3285,7 závod Dolní Labe odpadní vody 282994 491479 173,7 důlní vody 0 0 celkem 698933 888049 127,1 5.1 Množství vypouštěných odpadních vod Tabulka č. 3 uvádí členění celkového množství vypuštěných odpadních vod dle OKEČ v územní působnosti jednotlivých závodů Povodí Labe, státní podnik na vody vypuštěné z veřejné kanalizace, průmyslu, energetiky, zemědělství a ostatních zdrojů. Tab. 3. Členění množství vypouštěných odpadních vod tis. m 3 ) závod rok 2002 rok 2003 Index 03/02 %) závod Hradec Králové veřejná kanalizace 64633 57831 89,5 průmysl 12283 11006 89,6 energetika 9153 6780 74,1 zemědělství 27 17 63,0 ostatní 766 620 80,9 závod Pardubice veřejná kanalizace 33974 43145 127,0 průmysl 2080 11643 559,8 energetika 52 34 65,4 zemědělství 0 0 ostatní 707 599 84,7 závod Jablonec nad Nisou veřejná kanalizace 38406 34514 89,9 průmysl 8230 6188 75,2 energetika 63 60 95,2 zemědělství 0 0 ostatní 1700 1771 104,2 závod Střední Labe veřejná kanalizace 19829 18002 90,8 průmysl 48141 21140 43,9 energetika 175649 182716 104,0 zemědělství 0 0 ostatní 248 503 202,8 závod Dolní Labe veřejná kanalizace 17718 20557 116,0 průmysl 55032 67704 123,0 energetika 210184 402901 191,7 zemědělství 0 0 ostatní 60 317 528,3 celkem 698934 888049 127,1 6

Z výše uvedených hodnot množství vypuštěných odpadních vod je patrné, že na území ve správě Povodí Labe, státní podnik tvoří podstatnou část vypuštěných vod v roce 2003 vody z energetiky cca 67 %). Odpadní vody z veřejných kanalizací tvoří 20 % a vody z průmyslových zdrojů 13 %. Pro větší přehlednost je uvedeno i grafické znázornění graf č. 4) hodnot členění množství vypuštěných odpadních vod. 250,0 402,9 200,0 množství vody mil. m 3 ) 150,0 100,0 50,0 0,0 závod Hradec Králové závod Pardubice závod Jablonec nad Nisou závod Střední Labe závod Dolní Labe 2002 2003 veřejná kanalizace průmysl energetika zemědělství ostatní Graf 4. Členění množství vypouštěných odpadních vod 5.2 Množství vypouštěných důlních vod Množství vypuštěných důlních vod v hodnoceném roce 2003 a v roce předcházejícím v členění dle závodů Povodí Labe, státní podnik je vyčísleno v tabulce č. 2. Významnými zdroji jsou v územní působnosti závodu Hradec Králové Důl v Malých Svatoňovicích s vypuštěným množstvím 2213,6 tis. m 3 a v územní působnosti závodu Jablonec nad Nisou pak Sklopísek Střeleč v Mladějově s vypuštěnými 1928,3 tis. m 3. 7

5.3 Přehled vypouštění vod do vod povrchových Na obrázku č. 1 jsou znázorněny nejvýznamnější vypouštění odpadních vod na území ve správě Povodí Labe, státní podnik, jejichž množství roce 2003 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Ústí nad Labem Ohře Děčín Liberec Hradec Králové Praha Divoká Orlice Pardubice Vltava Labe Výmola Vlkava Výrovka Lužická Nisa Jizera Klejnárka Smědá Mrlina Cidlina Doubrava Labe Chrudimka Úpa Orlice Novohradka Dědina Druh vypouštěných vod ostatní důlní kanalizace Metuje Loučná Stěnava Tichá Orlice Obr. 1. Přehled vypouštění odpadních vod 5.3.1 Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací V tabulce č. 4 je uveden přehled nejvýznamnějších vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací do vod povrchových. Jedná se o vypouštění, jejichž množství roce 2003 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Přehled je setříděn sestupně podle množství vypuštěných vod v roce 2003. Tabulka č. 4 je pro přehlednost doplněna obrázkem č. 2. Tab. 4. Přehled vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací tis. m 3 ) Název místa Vodní tok ř.km Množství 2 002 2 003 Hradec Králové ČOV Labe 263,270 16 464,3 16 307,8 0,99 Liberec ČOV Lužická Nisa 29,200 14 740,2 14 275,3 0,97 Pardubice BČOV Velká strouha 0,600 13 328,0 Ústí nad Labem ČOV Labe 37,200 7 280,2 9 023,5 1,24 Trutnov ČOV Úpa 41,920 7 726,9 6 882,1 0,89 Dvůr Králové n. L. SČOV Labe 308,760 5 066,4 4 871,4 0,96 Náchod ČOV Metuje 31,350 5 993,7 4 862,7 0,81 Děčín ČOV Labe 19,000 3 898,6 4 226,0 1,08 Litomyšl ČOV Loučná 59,900 4 702,0 4 011,2 0,85 Chrudim ČOV Májov Chrudimka 18,600 4 624,9 3 751,0 0,81 Kolín ČOV Labe 191,000 3 855,2 3 523,2 0,91 Litoměřice ČOV Labe 64,000 2 372,3 2 937,7 1,24 Kutná Hora ČOV Vrchlice 3,200 3 004,2 2 836,9 0,94 Mladá Boleslav ČOV I Neuberk Jizera 35,400 2 899,9 2 778,1 0,96 Index 8

Název místa Vodní tok ř.km Množství 2 002 2 003 Vrchlabí ČOV Labe 341,400 2 623,6 2 657,8 1,01 Česká Třebová ČOV Třebovka 8,900 2 939,8 2 608,4 0,89 Praha Miškovice ČOV Mratínský potok 9,900 2 638,2 2 557,1 0,97 Ústí nad Orlicí ČOV Tichá Orlice 50,100 2 518,2 2 314,4 0,92 Mladá Boleslav ČOV II Podlázky Jizera 39,000 2 408,8 2 247,1 0,93 Nymburk ČOV Labe 167,000 1 902,8 1 944,9 1,02 Jičín ČOV Cidlina 74,400 2 446,8 1 941,6 0,79 Hlinsko ČOV Chrudimka 85,950 1 939,5 1 819,1 0,94 Jaroměř ČOV Labe 286,900 1 558,4 1 654,2 1,06 Slezan Frýdlant v Č. SČOV Smědá 23,300 1 914,0 1 633,2 0,85 Jilemnice SČOV Jizerka 2,800 1 581,8 1 569,7 0,99 Broumov ČOV Stěnava 6,400 2 235,3 1 473,0 0,66 Vysoké Mýto SČOV Loučná 38,100 1 567,7 1 437,3 0,92 Děčín VK Labe 13,500 1 328,0 1 416,7 1,07 Turnov ČOV Jizera 78,700 2 101,2 1 391,2 0,66 Týniště n. O. ČOV Orlice 29,830 1 509,9 1 385,5 0,92 Poděbrady ČOV Labe 174,200 1 528,8 1 260,2 0,82 Hrádek nad Nisou ČOV Lužická Nisa 1,645 1 238,8 1 135,2 0,92 Nový Bydžov SČOV Cidlina 41,807 1 176,9 1 132,4 0,96 Praha Kbely ČOV Vinořský potok 11,400 1 283,4 1 080,6 0,84 Rychnov nad Kněžnou ČOV Kněžná 6,405 1 512,6 1 066,7 0,71 Mělník ČOV Labe 108,200 1 153,2 1 031,4 0,89 Nová Paka SČOV Oleška 23,500 1 309,0 1 003,1 0,77 Nové Město n. M. SČOV Krčín Metuje 16,500 1 127,9 942,5 0,84 Brandýs n.l. Stará Boleslav ČOV Labe 139,100 1 119,7 928,2 0,83 Lysá nad Labem ČOV Litolská svodnice 1,400 947,3 878,0 0,93 Semily ČOV Jizera 104,250 1 249,9 853,8 0,68 Chotěboř ČOV Kamenný potok 2,400 1 304,6 827,3 0,63 Harrachov ČOV Mumlava 2,210 1 136,4 825,4 0,73 Roudnice nad Labem ČOV Labe 81,270 797,4 810,0 1,02 Čáslav nová ČOV Brslenka 8,400 930,8 805,5 0,87 Letohrad ČOV Tichá Orlice 64,900 933,8 781,3 0,84 Česká Skalice ČOV Úpa 10,015 831,8 760,9 0,91 Police n. M. SČOV Metuje 54,120 1 057,1 753,2 0,71 Holice ČOV Ředický potok 11,800 828,5 746,6 0,90 Ústí nad Labem VK mimo ČOV Labe 36,000 610,0 745,6 1,22 Hořice ČOV Chlumský potok 1,400 950,2 677,5 0,71 Červený Kostelec ČOV Olešnice 12,600 772,4 666,4 0,86 Špindlerův Mlýn ČOV Labe 359,820 1 043,0 638,6 0,61 Choceň ČOV Tichá Orlice 25,100 602,5 632,4 1,05 Praha Horní Počernice ČOV Čertousy Jirenský potok 10,100 696,3 630,1 0,90 Lomnice n. Pop. ČOV Popelka 7,200 838,6 598,6 0,71 Dobruška ČOV Dědina 23,800 726,1 585,9 0,81 Kostelec nad Orlicí ČOV Divoká Orlice 46,460 562,4 581,0 1,03 Čelákovice ČOV Labe 144,900 543,2 568,4 1,05 Přelouč ČOV Labe 223,400 625,5 533,4 0,85 Český Brod ČOV Šembera 15,500 575,6 504,1 0,88 celkem vybrané vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 145 856,6 148 650,6 1,02 celkem vypouštění z veřejných kanalizací v tis. m 3 174 178,4 174 049,0 1,00 Index 9

Smědá Kanalizace množství tis.m3/rok) 10 000 Ústí nad Labem Děčín Labe Lužická Nisa Liberec 5 000 1 000 Jizera Úpa Stěnava Ohře Labe Metuje Vlkava Mrlina Vltava Praha Výmola Výrovka Cidlina Hradec Králové Orlice Dědina Pardubice Divoká Orlice Klejnárka Novohradka Loučná Tichá Orlice Doubrava Chrudimka Obr. 2. Vypouštění odpadních vod z veřejných kanalizací Přehled vypouštěného měsíčního množství je uveden v příloze této zprávy. 5.3.2 Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod do vod povrchových V následujícím tabelárním přehledu tabulka č. 5) jsou uvedena nejvýznamnější vypouštění průmyslových a ostatních vod, jejichž množství roce 2003 bylo vyšší než 500 tis. m 3. Přehled je setříděn sestupně podle množství vypuštěných vod v roce 2003. Tabulka č. 5 je pro přehlednost doplněna obrázkem č. 3. Tab. 5. Přehled vypouštění průmyslových a ostatních vod tis. m 3 ) Název místa Vodní tok ř.km Množství 2 002 2 003 Elektrárna Horní Počáply chladící vody Labe 99,470 194 778,1 396 472,0 2,04 Elektrárna Opatovice odvaděč oteplené vody Labe 255,370 172 999,9 177 590,0 1,03 Frantschach Pulp & Paper Czech Štětí Labe 92,870 36 659,0 37 824,0 1,03 Lovochemie LovosiceNK výt.bmbč,c,d) Labe 60,470 7 887,4 18 905,2 2,40 Spolana Neratovice ČOV K 10) Labe 119,790 8 233,6 11 171,1 1,36 Lovochemie Lovosice CHČOV výtok A) Labe 58,771 8 918,4 9 346,5 1,05 Elektrárna Horní Počáply složiště Labe 98,700 15 289,2 6 320,4 0,41 Synthesia Pardubice výusť A9 Velká strouha 1,300 3 870,1 Spolana Neratovice NK kanál K6a Labe 119,800 4 214,0 3 626,8 0,86 ČOV Krkonošské papírny a.s. Hostinné Labe 327,914 3 405,7 3 413,9 1,00 Vysvětlivky: Název místa...název místa vypouštění vod Vodní tok...název vodního toku ř.km...říční kilometr vypouštění vod 2002...roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2002 2003...roční množství vypouštěných odpadních vod v tis.m 3 v roce 2003 Index...index vyjadřující poměr vypouštěných odpadních vod za rok 2003 ve vztahu k roku 2002 Index 10

Název místa Vodní tok ř.km Množství 2 002 2 003 Synthesia Pardubice výusť A6 A1 A6) Velká strouha 2,300 3 052,1 Synthesia Pardubice Pohránovský odpad Velká strouha 3,200 2 599,7 Teplárna Dvůr Králové průtočné chlaz. výtok II Labe 309,950 2 221,9 2 326,0 1,05 Elektrárna Chvaletice II. chladící voda odluh) Labe 213,470 163,6 1 870,3 11,43 Spolana Neratovice NK kanál K7 Labe 119,800 1 858,6 1 796,3 0,97 Elektrárna Poříčí výtok II. do Úpy Úpa 44,500 1 589,4 1 608,0 1,01 Teplárna Dvůr Králové odkaliště Labe 308,270 1 582,4 1 498,1 0,95 Elektrárna Chvaletice I. spol. odtok UN + BČOV Labe 212,970 1 268,4 1 254,9 0,99 Bioferm Kolín Lihovar Labe 194,570 888,1 1 041,7 1,17 ŠKODA Mladá Boleslav Zálužanská vod. 0,700 1 079,3 897,4 0,83 Papírny Bělá pod Bezdězem Bělá 5,450 1 837,6 892,0 0,49 PML Nový Bydžov chladící vody Cidlina 43,000 941,4 858,9 0,91 Elektrárna Poříčí výtok III. odkal. do Petřík. p Petříkovický p. 0,590 882,9 801,5 0,91 Úpravna vody Souš Černá Desná 6,800 550,0 792,7 1,44 Paramo Kolín býv. Koramo) Hluboký potok 0,300 828,2 703,6 0,85 LZ Draslovka Kolín Labe 194,570 993,2 661,9 0,67 Elektrárna Kolín chladící vody výpusť II. Labe 193,380 182,4 578,6 3,17 Elektrárna Opatovice složiště Labe 251,170 416,5 557,3 1,34 Teplárna Náchod složiště Radechovka 1,950 1 115,7 533,5 0,48 celkem vybrané vypouštění ostatních vod v tis. m 3 470 784,9 692 864,6 1,47 celkem vypouštění ostatních vod v tis. m 3 492 025,5 713 998,9 1,45 Index Množství v tis. m3 100 000 Ústí nad Labem Děčín Labe Lužická Nisa Liberec Smědá 50 000 10 000 Jizera Úpa Stěnava Ohře Labe Metuje Vlkava Mrlina Vltava Praha Výmola Výrovka Cidlina Hradec Králové Orlice Dědina Pardubice Divoká Orlice Klejnárka Novohradka Loučná Tichá Orlice Doubrava Chrudimka Obr. 3. Vypouštění odpadních vod průmyslových a ostatních 11

5.3.3 Přehled vypouštění důlních vod V následující tabulce č. 6 jsou uvedeny důlní vody přesahují hranici 500 tis. m 3, zobrazeny pak jsou na obrázku č. 4. Tab. 6. Přehled vypouštění důlních vod tis. m 3 ) Název místa Vodní ok ř.km Množství 2 002 2 003 VUD Důl Malé Svatoňovice Petrovický potok 2,000 2 833,1 2 213,6 0,78 Sklopísek Střeleč Libuňka) Libuňka 14,300 2 411,9 1 928,3 0,80 celkem vybrané vypouštění důlních vod v tis. m 3 5 245,0 4 141,9 0,79 celkem vypouštění důlních vod v tis. m 3 6 628,6 5 620,6 0,85 Index Ústí nad Labem Děčín Labe Lužická Nisa Liberec Smědá Důlní množství v tis.m3/rok) 10 000 5 000 1 000 Jizera Ohře Labe Úpa Metuje Stěnava Vlkava Mrlina Vltava Praha Výmola Výrovka Cidlina Hradec Králové Orlice Dědina Pardubice Divoká Orlice Klejnárka Novohradka Loučná Tichá Orlice Doubrava Chrudimka Obr. 4. Vypouštění důlních vod Přehled vypouštěného měsíčního množství je uveden v příloze této zprávy. 6. Zdroje znečištění Zdroje znečištění jsou příčinou zhoršování jakosti povrchové vody ve vodních tocích i jakosti vod podzemních. Proto je znalost zdrojů znečištění a působení na snížení množství znečišťujících látek na odtoku z nich jedním ze základních úkolů vodního hospodářství, který vede ke zlepšení ochrany jakosti povrchových i podzemních vod. Sledování vypouštění odpadních vod, jejich jakosti a jejich vlivu na jakost povrchových vod ve vodních tocích patří mezi základní povinnosti správce vodního toku. Za zdroje znečištění jsou považovány bodové, plošné a difúzní zdroje znečištění a havarijní znečištění. Množství vypouštěných vod z bodových zdrojů znečištění je podrobně analyzováno v kapitole 5 této zprávy, množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů znečištění v kapitole 8 této zprávy. Obdobnou konkrétní kvantifikaci pro plošné a difúzní zdroje je při současné úrovni znalostí obtížné vyčíslit. 12

6.1 Bodové zdroje znečištění Bodové zdroje znečištění jsou zejména komunální zdroje, tj. města a obce, které vypouštějí odpadní vody od obyvatelstva, z občanské vybavenosti a odpadní vody z průmyslu, připojeného na veřejnou kanalizaci. Další bodové zdroje znečištění jsou průmyslové provozy a ostatní uživatelé, kteří vypouštějí odpadní vody vlastní kanalizací přímo do vod povrchových. V počtu jednotlivých druhů bilancovaných zdrojů znečištění, jak je dokumentuje následující graf č. 5, nedošlo v roce 2003 oproti minulému období k podstatným změnám. povodí Labe 3% 0% 29% 9% závod Hradec Králové 3% 1% 27% 9% 59% 60% závod Pardubice 23% 1% 0% 7% závod Jablonec nad Nisou 1% 0% 43% 8% 69% 48% závod Střední Labe 8% 0% 23% 11% závod Dolní Labe 7% 0% 33% 9% 58% 51% Graf 5. Počet jednotlivých druhů bilancovaných zdrojů znečištění v % celkového počtu Jak je patrné z grafu č. 5 v počtu bodových zdrojů oproti rozdělení dle množství vypouštěných vod převažují veřejné kanalizace. Významný je také podíl průmyslových zdrojů. Energetika je naopak coby nejvýznamnější producent množství vypuštěných vod v počtu zdrojů málo význačná. 6.1.1 Komunální zdroje znečištění Největší komunální zdroje znečištění z hlediska počtu obyvatel s počtem nad 50 tisíc jsou Liberec, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Pardubice a Děčín. K městům s počtem obyvatel 20 až 50 tisíc patří Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Trutnov, Kolín, Chrudim, Litoměřice, Kutná Hora a Náchod. Česká Třebová, Mělník, Dvůr Králové nad Labem a Jičín spolu s dalšími městy patří do velikostní kategorie s počtem 10 až 20 obyvatel. Samotný počet obyvatel není jediným určujícím ukazatelem velikosti komunálního zdroje znečištění. Velikost zdroje určuje počet obyvatel napojených na kanalizaci a také počet a hlavně charakter průmyslových provozů, jejichž odpadní vody jsou odváděny do veřejné kanalizace té které obce. Porovnání celkového počtu obyvatel jednotlivých obcí s počtem nad 10 nebo 20 tisíc obyvatel a množství vypuštěného znečištění za rok 2003 v ukazateli BSK 5, které charakterizuje význam zdroje a jeho vliv na jakost povrchové vody ve vodních tocích je provedeno v následujícím grafu č. 6. 13

U Jablonce nad Nisou není množství vypouštěného znečištění znázorněno z důvodu odvedení jeho odpadních vod na ČOV Liberec. V Děčíně převládající část vypouštěného znečištění tvoří vypouštění z veřejné kanalizace mimo ČOV. Dochází k postupnému napojování jednotlivých části těchto měst na ČOV. Odpadní vody z města Pardubice jsou čištěny na BČOV Synthesie Pardubice Semtín, z města Neratovice pak na ČOV Spolany Neratovice. 120000 600 počet obyvatel 100000 80000 60000 40000 20000 0 Liberec Hradec Králové Ústí nad Labem Pardubice Děčín Jablonec nad Nisou Mladá Boleslav Trutnov Kolín Litoměřice Chrudim Kutná Hora Náchod Mělník Česká Třebová Dvůr Králové nad Labem počet obyvatel Jičín Brandýs nad LabemStará Boleslav Ústí nad Orlicí Nymburk Turnov Roudnice nad Labem Vrchlabí Poděbrady Jaroměř Rychnov nad Kněžnou Hlinsko Vysoké Mýto vypouštěné BSK5 t/r) Čelákovice Nové Město nad Metují Litomyšl Čáslav 500 400 300 200 100 0 vypouštěné znečištění BSK 5 t/r) Graf 6. Komunální zdroje znečištění V roce 2003 ve velikostní skupině měst nad 50 tisíc obyvatel nastal pokles vypuštěného znečištění v ukazateli BSK 5 v Hradci Králové na 72,4 % roku 2002, v Liberci na 60,2 % roku 2002, v Děčíně na 96,1 % roku 2002 a v Ústí nad Labem, kde dochází k postupnému napojování městských částí na ČOV v Neštěmicích až na 35,7 % roku 2002. Ve velikostní skupině měst 20 až 50 tisíc obyvatel byl zaznamenán významnější pokles vypouštěného znečištění v Chrudimi na 82,6 % roku 2002) a v Náchodě až na 36,6 % roku 2002). K nárůstu pak došlo v Mladé Boleslavi až na 162 % roku 2002). Nárůst vypuštěného znečištění ve velikostní skupině s 10 až 20 tisíci obyvatel byl zaregistrován u ČOV Vrchlabí na 128 % roku 2002). 6.1.2 Průmyslové a ostatní bodové zdroje znečištění V roce 2003 představují průmyslové a ostatní bodové zdroje znečištění 41 % počtu bilancovaných zdrojů, 80 % množství vypuštěných vod a 45 % množství vypuštěného znečištění BSK 5. K nejvýznamnějším zdrojům této skupiny z hlediska množství vypuštěného znečištění patří v roce 2003 Synthesia Pardubice Semtín cca 430 t BSK 5 ) a Frantschach Pulp & Paper Czech Štětí 254 t BSK 5 ). Za velké zdroje z hlediska množství vypouštěných vod je třeba považovat zejména vypouštění chladících vod Elektrárna Horní Počáply a Elektrárna Opatovice), vypouštění průmyslových vod Frantschach Pulp & Paper Czech Štětí, Synthesia Pardubice Semtín, Lovochemie Lovosice, Spolana Neratovice) a vypouštění vod ze složiště Elektrárny Horní Počáply. Jakost odpadních vod vypouštěných z průmyslu má většinou individuální charakter. Odpadní vody obsahují často velmi širokou škálu látek, které mohou mít po jejich vypuštění do vodních toků zcela zásadní negativní vliv na vodní ekosystémy nebo na užívání vody. Vypouštěné znečištění z průmyslových zdrojů je podrobně popsáno v kapitole 9. 14

6.2 Plošné a difuzní zdroje znečištění 6.2.1 Plošné zdroje znečištění Za současného stavu znalostí nelze přesněji kvantifikovat podíl plošného znečištění na celkovém znečištění povrchových a podzemních vod. Důvodem je absence matematického modelu pro kvantifikaci plošného znečištění, který by využil výsledků bilance na zemědělské půdě. Proto je nezbytné, aby hospodaření v krajině a zásahy do přirozených odtokových poměrů směřovaly zejména k potlačení eroze a smyvu povrchové vrstvy půdy. Velký význam se přikládá primární identifikaci zdrojů plošného znečištění, kterou nelze úspěšně realizovat bez vyhodnocení výsledků, získaných z monitorovacích sítí obecného a účelového zaměření. Přehledně lze základní faktory, ovlivňující plošné znečištění rozdělit do tří základních skupin : Plošné znečištění vázané na zemědělské hospodaření zahrnující : strojená a statková hnojiva, skladování, manipulace a aplikace hnojiv aplikace přípravků na ochranu rostlin letecká aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin eroze, protierozní ochrana, agronomická opatření, stavebnětechnická opatření pastva skotu a ovcí, chov hospodářských zvířat konzervace krmiv skladování a zneškodňování kejdy a silážních šťáv technickoorganizační opatření výstavba objektů živočišné výroby) mytí a údržba mechanizačních prostředků manipulace s ropnými látkami Plošné znečištění vázané na průmysl, dopravu a sídelní infrastrukturu : spalování fosilních paliv s vysokým obsahem síry, arsenu, berylia a dalších toxických kovů a metaloidů kontaminované srážky plošné zneškodňování čistírenských a úpravárenských kalů kompostováním nebo přímou aplikací do půdy Plošné znečištění podzemních vod ovlivněné: změnou přírodních podmínek změnou ekologických faktorů rozpadem původních ekosystémů změnou způsobu obhospodařování krajiny chemickým složením prostředí oběhu vod Konkrétní návrhy na omezení, respektive revitalizaci krajiny dle výše uvedených činností, směřují k potlačení nepříznivých účinků plošného znečištění nebo eroze a musí být prováděny v souladu s cíli a směrnými hodnotami v současnosti definovanými ve vodním zákoně a Rámcové směrnici, ustavující rámec pro činnosti společenství v oblasti vodní politiky. 6.2.2 Difúzní zdroje znečištění Za difúzní zdroje znečištění jsou považovány vesměs neevidované zdroje bodové, které však s ohledem na jejich počet a vcelku rovnoměrné rozložení po ploše území mají v podstatě plošný charakter. V první řadě jsou do této skupiny zařazeny obce, které nejsou vybaveny svodnými systémy pro soustřeďování a odvádění produkovaných odpadních vod. Dále to jsou skládky, jejichž vliv na jakost povrchových a podzemních vod je určen úrovní technického zabezpečení a úrovní následného provozování. Závažným zdrojem znečištění mohou být ty skládky, u kterých dochází k průniku skládkových výluhů do povrchových a podzemních vod a horninového prostředí. O větší nebezpečí jde zejména pokud se jedná o skládky průmyslových kalů, zemědělských odpadů, popelovin apod., které mohou uvolňovat toxické kovy a organické látky. 15

Významnou součástí skupiny difúzních zdrojů znečištění jsou i rybníky. Z hlediska rybářského hospodaření rozlišujeme tři základní kategorie rybníků. V první kategorii je využívána výhradně přirozená produkce rybníka a hospodaří se extenzivním způsobem. Následuje druhá kategorie rybníků, u nichž je k umožnění rybářského hospodaření nutné, aby příslušný vodoprávní úřad udělil správci těchto rybníků výjimku. Podle stupně intenzity rybářského hospodaření se dále člení na rybníky polointenzifikační a intenzifikační. Do vody rybníků je dodáváno nejen krmivo, ale i anorganická a organická hnojiva a chemické preparáty pro optimalizaci vodního prostředí. Třetí kategorie rybníků má již charakter speciálních rybochovných objektů, u nichž není možné obecné užívání vody. Rozhodnutím vodoprávního úřadu by mělo být stanoveno množství aplikovaných látek v takové výši, aby nedocházelo k negativním dopadům na jakost vody. 6.3 Havarijní znečištění Havarijní zhoršení jakosti vod podle ustanovení 40 odstavce 1) vodního zákona je mimořádné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a odpady, nebo dojdeli ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek výše uvedených, pokud takovému vniknutí předcházejí. Havárie v jakosti vod nelze zcela vyloučit, ale je nutné věnovat pozornost preventivním opatřením pro snižování jejich počtu a vhodnou likvidací minimalizovat jejich dopad. Povinnosti při havárii ukládá 41 a opatření k nápravě řeší 42 vodního zákona. Havárie jakosti vody evidují v rámci své územní působnosti příslušné vodoprávní úřady a oblastní inspektoráty České inspekce životního prostředí. Souhrnnou evidenci za celé území republiky a pro všechny vodní toky vede ředitelství České inspekce životního prostředí. Havárie v jakosti vody ve vodních tocích ve správě Povodí Labe, státní podnik eviduje vodohospodářský dispečink. Podle záznamů došlo v roce 2003 celkem k 19 havarijním znečištěním jakosti vody. Největšími z nich byly od počátku října až do poloviny listopadu opakované úhyny ryb v Labi v úseku Velký Osek Čelákovice způsobené rozsáhlými kyslíkovými deficity v závěru dlouhotrvajícího suchého a teplého období. Zbývající případy byly havárie malých rozsahů, způsobené nejčastěji únikem ropných látek do vodního toku. 7. Znečištění produkované u bodových zdrojů 7.1 Množství produkovaného znečištění Množství produkovaného znečištění viz. tabulka č. 7) je hodnoceno v ukazatelích BSK 5, CHSK Cr, NL, NNH 4 + a P celk.. Tab. 7. Množství produkovaného znečištění tuny) Ukazatel znečištění rok 2002 rok 2003 index 03/02 %) Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 51971 49554 95,3 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 129127 122319 94,7 Nerozpuštěné látky 50156 52178 104,0 Amoniakální dusík 5230 5186 99,2 Fosfor celkový 1294 1100 85,0 Vysvětliky: Ukazatel znečištění...název ukazatele znečištění rok 2002...produkované znečištění v roce 2002 v tunách rok 2003...produkované znečištění v roce 2003 v tunách index 03/02 %)...Index vyjadřující poměr produkovaného znečištění za rok 2003 ve vztahu k roku 2002 v % 16

Při porovnání souhrnných hodnot v roce 2003 s hodnotami předešlého roku lze konstatovat mírný nárůst v ukazateli nerozpuštěné látky a mírný pokles u zbývajících ukazatelů. Množství produkovaného znečištění v roce 2003 a jeho rozložení v členění dle územní působnosti závodů Povodí Labe, státní podnik je dokumentováno na následujícím grafu č. 7. 80000 122319 70000 produkované znečištění t/rok) 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 závod Hradec Králové závod Pardubice závod Jablonec nad Nisou závod Střední Labe závod Dolní Labe celkem BSK5 CHSKCr NL NNH4 Pcelk. Graf 7. Množství produkovaného znečištění v roce 2003 Nejvýznamnějšími z hlediska množství produkovaného znečištění v ukazateli BSK 5 jsou Frantschach Pulp & Paper Czech Štětí, Synthesia Pardubice Semtín + město Pardubice, Spolana Neratovice, ČOV Hradec Králové, ČOV Ústí nad Labem a ČOV Liberec. Produkované znečištění Frantschach Pulp & Paper Czech Štětí představuje v ukazateli BSK 5 16 %, v ukazateli CHSK Cr 19 % a v ukazateli NL 6 % produkovaného množství znečištění celého území ve správě Povodí Labe, státní podnik. Pro Synthesii Pardubice Semtín + město Pardubice je to 8 % pro ukazatel BSK 5, 10 % pro CHSK Cr a 3,5 % pro NL, Spolana Neratovice 3,5 % pro ukazatel BSK 5, 4 % pro CHSK Cr a 3 % pro NL, Hradec Králové 5 % pro ukazatel BSK 5, 3 % pro CHSK Cr a 4 % pro NL, Ústí nad Labem 3 % pro ukazatel BSK 5, 3,5 % pro CHSK Cr a 6,5 % pro NL a Liberec 3,5 % pro ukazatel BSK 5, 4 % pro CHSK Cr a 6 % pro NL. Nejvýznamnějším zdrojem produkovaného znečištění v ukazateli NNH 4 + je Synthesia Pardubice Semtín + město Pardubice, která svými 631 tunami tvoří 12 % celkové produkce. Výraznější zvýšení produkce znečištění bylo zaznamenáno u ČOV Ústí nad Labem, způsobené napojením Spolchemie Ústí nad Labem na městskou ČOV, kde se hodnota produkovaného znečištění v ukazateli BSK 5 zvýšila o 722 tun 80 %). Nejvyšší koncentrační hodnoty produkovaného znečištění byly zaznamenány v BSK 5 zejména u zdrojů potravinářské výroby. Jmenovitý seznam zdrojů znečištění s produkovaným znečištěním nad 500 tun v ukazateli BSK 5 v roce 2003 je uveden v tabulce č. 8. 17

Tab. 8. Přehled zdrojů znečištění s produkcí nad 500 t BSK 5 v roce 2003 Název místa Vodní tok ř.km Množství tis. m 3 /rok BSK 5 t/rok CHSK Cr t/rok NL t/rok RAS t/rok NNH 4 + t/rok N anorg. t/rok P celk. t/rok Frantschach Pulp & Paper Czech Štětí Labe 92,870 37 824,0 7 867,4 23 526,5 3 139,4 32 906,9 313,9 556,0 31,4 Pardubice BČOV Velká strouha 0,600 13 328,0 3 718,5 10 982,2 1 506,1 34 652,7 562,4 960,9 60,0 Hradec Králové ČOV Labe 263,270 16 307,8 2 609,3 3 799,7 1 956,9 6 131,7 358,8 407,7 62,0 Liberec ČOV Lužická Nisa 29,200 14 275,3 1 741,6 5 396,1 3 340,4 5 781,5 328,3 335,5 97,1 Spolana Neratovice ČOV K 10) Labe 119,790 11 171,1 1 675,7 4 468,4 1 340,5 13 394,2 279,3 346,3 3,4 Ústí nad Labem ČOV Labe 37,200 9 023,5 1 624,2 4 250,1 3 383,8 17 225,8 124,2 131,9 47,5 Nový Bydžov SČOV Cidlina 41,807 1 132,4 1 257,1 2 712,6 1 212,6 1 516,9 31,4 32,4 16,3 Nymburk ČOV Labe 167,000 1 944,9 1 160,5 1 381,2 866,4 1 372,5 45,9 49,8 15,4 Drožďárna Kolín průmyslové vody Labe 194,800 144,6 1 157,0 1 822,3 17,4 197,0 71,7 73,0 5,5 DANISCO Czech Republic, a.s. Smiřice technol. OV Labe 280,050 221,3 1 101,8 2 094,9 556,1 1 320,8 3,6 143,7 1,3 Trutnov ČOV Úpa 41,920 6 882,1 819,0 1 803,1 798,3 1 754,9 72,9 68,8 21,0 Papírny Bělá pod Bezdězem Bělá 5,450 892,0 780,5 2 882,1 3 864,3 381,8 0,2 1,3 1,6 Náchod ČOV Metuje 31,350 4 862,7 753,7 1 702,0 933,6 2 270,9 79,3 82,7 21,9 Litoměřice ČOV Labe 64,000 2 937,7 719,7 2 138,6 1 022,3 2 276,7 101,6 104,3 37,9 Chrudim ČOV Májov Chrudimka 18,600 3 751,0 704,1 1 377,7 428,4 1 739,7 100,9 105,0 12,9 Kolín ČOV Labe 191,000 3 523,2 674,7 2 113,2 620,1 2 202,0 81,0 91,3 23,6 Mladá Boleslav ČOV II Podlázky Jizera 39,000 2 247,1 669,6 1 431,4 667,4 1 262,8 78,4 78,9 18,7 Setuza Ústí nad Labem Labe 37,220 478,1 623,9 1 073,2 210,3 1 169,3 1,8 2,5 2,9 Hlinsko ČOV Chrudimka 85,950 1 819,1 605,6 1 019,8 243,2 773,1 35,7 41,5 10,3 Litomyšl ČOV Loučná 59,900 4 011,2 550,7 1 874,0 1 187,7 2 961,0 34,1 51,8 20,8 Mladá Boleslav ČOV I Neuberk Jizera 35,400 2 778,1 536,2 1 177,9 530,6 1 522,4 82,8 85,3 16,1 Dvůr Králové n. L. SČOV Labe 308,760 4 871,4 516,4 2 328,5 1 914,5 1 398,1 123,2 124,7 10,2 Poděbrady ČOV Labe 174,200 1 260,2 515,7 793,3 666,0 956,6 23,4 23,7 6,6 celkem vybrané vypouštění odpadních vod 145 686,7 32 382,7 82 148,9 30 406,3 135 169,4 2 934,9 3 898,9 544,3 celkem vypouštění odpadních vod 888 048,8 49 553,6 122 318,9 52 177,8 212 645,6 5 186,3 7 445,1 1 100,3 18

8. Znečištění vypouštěné z bodových zdrojů znečištění Znečištění vypouštěné z bodových zdrojů výrazně ovlivňuje jakost povrchových vod. Do roku 2000 byla na Labi a v celém jeho povodí na území České republiky dokončena výstavba všech rozhodujících ČOV, které odstraňují převážný podíl organického znečištění produkovaného bodovými zdroji znečištění a ve významné míře i nutrienty. Patrné je to z grafu č. 8 produkce a vypouštění BSK 5 ze zdrojů znečištění evidovaných Povodím Labe, státní podnik, Hradec Králové na jeho správním území. 70 60 50 tis. t/rok 40 30 20 10 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 produkce vypouštění Graf 8. Časový vývoj produkce a vypouštění BSK 5 8.1 Množství vypouštěného znečištění Přehled hodnot vypouštěného znečištění do vodních toků v roce 2003 v porovnání s hodnotami roku 2002 poskytuje tabulka č. 9. Tab. 9. Množství vypouštěného znečištění tuny) Ukazatel znečištění rok 2002 rok 2003 index 03/02 %) Biochemická spotřeba kyslíku pětidenní 4332 3305 76,3 Chemická spotřeba kyslíku dichromanem 19974 17505 87,6 Nerozpuštěné látky 6008 4957 82,5 Amoniakální dusík 1620 1578 97,4 Fosfor celkový 478 444 92,9 Vysvětliky: Ukazatel znečištění... název ukazatele znečištění rok 2002... vypouštěné znečištění v roce 2002 v tunách rok 2003... vypouštěné znečištění v roce 2003 v tunách index 03/02 %)... Index vyjadřující poměr vypouštěného znečištění za rok 2003 ve vztahu k roku 2002 v % Množství vypouštěného znečištění v roce 2003 z bilancovaných bodových zdrojů oproti roku 2002 ve všech hodnocených ukazatelích pokleslo. 19

Nejvýznamnějšími zdroji znečištění z hlediska množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK 5 jsou Synthesia Pardubice Semtín + město Pardubice, dále Frantschach Pulp & Paper Czech Štětí, Papírny Bělá pod Bezdězem a ČOV Hradec Králové. Vypouštěné znečištění Synthesie Pardubice Semtín + město Pardubice představuje v ukazateli BSK 5 16 %, v ukazateli CHSK Cr 19 % a v ukazateli NL 13 % vypuštěného znečištění. Pro Frantschach Pulp & Paper Czech Štětí je to 8 % pro ukazatel BSK 5, 26 % pro CHSK Cr a 16 % pro NL, pro Papírny Bělá pod Bezdězem pak 5 % pro ukazatel BSK 5, 2 % pro CHSK Cr a 1 % pro NL, ČOV Hradec Králové 5 % pro ukazatel BSK 5, 2 % pro CHSK Cr a 4 % pro NL. Nejvýznamnějším zdrojem vypouštěného znečištění v ukazateli NNH 4 + je Synthesie Pardubice Semtín + město Pardubice, která svými 310 tunami tvoří 20 % celkového vypuštěného znečištění. Z výše uvedeného vyplývá, že Synthesia Pardubice Semtín + město Pardubice a Frantschach Pulp & Paper Czech Štětí vypustily v roce 2003 téměř polovinu celkového vypuštěného znečištění v ukazateli CHSK Cr. Další výrazné snižování množství vypouštěného znečištění z bodových zdrojů v ukazatelích BSK 5, CHSK Cr a NL v příštích letech již nelze očekávat. Vzhledem k vysoké úrovni současného stavu čištění odpadních vod se množství vypouštěného organického znečištění blíží hodnotám současných čistírenských technologií. V dalších letech se již převážně bude pozornost věnovat odstraňování sloučenin dusíku a fosforu. Množství vypouštěného znečištění a jeho rozložení v členění dle závodů Povodí Labe, státní podnik je dokumentováno na následujícím grafu č. 9. 10000 19974 9000 8000 vypouštěné znečištění tuny) 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 závod Hradec Králové závod Pardubice závod Jablonec nad Nisou závod Střední Labe závod Dolní Labe celkem BSK5 CHSKCr NL NNH4 Pcelk. Graf 9. Množství vypouštěného znečištění v roce 2003 Členění množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK 5 dle závodů Povodí Labe, státní podnik a z toho množství znečištění odtékajícího z veřejných kanalizací je obsahem grafu č. 10. 20

3000 3305 2500 znečištění BSK 5 t/rok) 2000 1500 1000 500 0 závod Hradec Králové závod Pardubice závod Jablonec nad Nisou závod Střední Labe závod Dolní Labe celkem celkem BSK5 z toho veřejné kanalizace Graf 10. Členění množství vypouštěného znečištění Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK 5 v roce 2003, v členění dle závodů Povodí Labe, státní podnik, je obsahem následující tabulky č. 10. Tab. 10. Velikostní rozdělení zdrojů znečištění podle množství vypouštěného znečištění v ukazateli BSK 5 Kategorie v tunách BSK 5 pod 3 315 1550 50100 nad 100 závod Hradec Králové počet zdrojů 164 28 8 1 1 množství BSK 5 v tunách 117,5 134,9 177,1 92,2 172,9 odpadní vody v tis. m 3 21197,5 11250 24085,5 3413,9 16307,8 závod Pardubice počet zdrojů 136 19 4 1 2 množství BSK 5 v tunách 105,8 115 94,5 60,8 470,2 odpadní vody v tis. m 3 14012,9 9514,1 12913,5 2599,7 16380,1 závod Jablonec n. Nis. počet zdrojů 126 17 0 1 2 množství BSK 5 v tunách 71,8 115,1 0 71,4 289,8 odpadní vody v tis. m 3 12018,5 12569,3 0 14275,3 3970,1 závod Střední Labe počet zdrojů 108 17 4 1 množství BSK 5 v tunách 52,3 112,9 76,2 74,8 odpadní vody v tis. m 3 187973,1 15827,1 7390,2 11171,1 závod Dolní Labe počet zdrojů 32 2 2 4 3 množství BSK 5 v tunách 21,4 8,8 44,5 301 524,6 odpadní vody v tis. m 3 405769,8 1086,9 7163,7 11383 66075,7 celkem počet zdrojů 566 83 18 8 8 množství BSK 5 v tunách 368,8 486,7 392,3 600,2 1457,5 odpadní vody v tis. m 3 640971,8 50247,4 51552,9 42843 102433,7 v % z celk. počtu zdrojů 82,9 12,2 2,6 1,2 1,2 v % z množství BSK 5 11,2 14,7 11,9 18,2 44,1 v % z množství odp. vod 72,2 5,7 5,8 4,8 11,5 V tabulce č. 11 je dále uveden přehled údajů o zdrojích znečištění s vypouštěním nad 15 tun BSK 5 v roce 2003. 21

Tab. 11. Přehled údajů o zdrojích znečištění s vypouštěním nad 15 t /rok BSK 5 Název místa Vodní tok ř.km Množství tis. m 3 /rok Frantschach Pulp & Paper Czech Štětí Labe 92,870 37 824,0 254,2 4 538,9 794,3 25 758,1 14,0 533,3 22,7 Synthesia Pardubice výusť A6 A1 A6) Velká strouha 2,300 3 052,1 239,0 457,2 78,4 1 718,6 42,5 51,2 1,5 Pardubice BČOV Velká strouha 0,600 13 328,0 231,2 2 630,3 382,5 40 517,0 245,5 492,7 32,1 Papírny Bělá pod Bezdězem Bělá 5,450 892,0 173,1 328,3 52,6 381,8 0,2 1,5 0,4 Hradec Králové ČOV Labe 263,270 16 307,8 172,9 358,8 199,0 6 294,8 70,1 234,8 21,2 Lovochemie Lovosice CHČOV výtok A) Labe 58,771 9 346,5 157,0 577,6 204,7 7 892,2 143,0 466,4 14,0 Mladá Boleslav ČOV I Neuberk Jizera 35,400 2 778,1 116,7 388,9 88,9 1 522,4 82,0 84,7 9,7 Lovochemie LovosiceNK výt.bmbč,c,d) Labe 60,470 18 905,2 113,4 323,3 209,8 3 291,4 87,0 272,2 15,1 Ústí nad Labem VK mimo ČOV Labe 36,000 745,6 93,9 172,4 65,8 410,1 10,6 12,8 2,1 ČOV Krkonošské papírny a.s. Hostinné Labe 327,914 3 413,9 92,2 228,4 53,0 504,1 1,0 2,8 1,0 Děčín VK Labe 13,500 1 416,7 82,2 173,7 70,1 375,4 21,3 22,7 12,8 Spolana Neratovice ČOV K 10) Labe 119,790 11 171,1 74,8 337,4 200,0 13 394,2 118,4 239,1 1,0 Liberec ČOV Lužická Nisa 29,200 14 275,3 71,4 414,0 157,0 5 781,5 75,7 192,7 8,6 Ústí nad Labem ČOV Labe 37,200 9 023,5 68,6 476,4 171,4 19 617,1 33,4 62,8 5,0 Synthesia Pardubice Pohránovský odpad Velká strouha 3,200 2 599,7 60,8 242,1 127,9 1 346,1 21,6 373,0 3,0 Procházka Roudnice n. L. Labe 83,770 197,2 56,3 110,0 35,2 335,3 5,1 5,2 4,9 Trutnov ČOV Úpa 41,920 6 882,1 45,4 249,8 92,2 1 968,3 16,5 51,6 11,9 Chrudim ČOV Májov Chrudimka 18,600 3 751,0 37,5 186,4 42,4 1 722,5 41,6 75,0 8,9 Litoměřice ČOV Labe 64,000 2 937,7 27,6 92,2 17,6 2 276,7 34,1 45,5 7,6 LZ Draslovka Kolín Labe 194,570 661,9 26,9 63,5 30,5 837,2 12,6 16,5 1,2 Dvůr Králové n. L. SČOV Labe 308,760 4 871,4 22,9 191,0 48,2 1 549,1 9,3 77,0 6,3 Vrchlabí ČOV Labe 341,400 2 657,8 22,6 102,9 42,5 664,5 15,6 28,5 5,8 Litomyšl ČOV Loučná 59,900 4 011,2 22,5 84,6 31,6 2 205,4 8,5 33,9 4,3 Týniště n. O. ČOV Orlice 29,830 1 385,5 18,8 78,1 33,3 401,8 10,7 19,5 3,5 Ústí nad Orlicí ČOV Tichá Orlice 50,100 2 314,4 18,6 133,4 30,8 1 666,4 13,3 29,6 4,8 Jičín ČOV Cidlina 74,400 1 941,6 18,6 54,4 17,5 1 087,3 13,8 35,3 1,6 Poděbrady ČOV Labe 174,200 1 260,2 17,9 48,1 11,1 1 011,4 4,0 11,8 1,9 FRUTEX Černožice n. L. Mlýnský náhon 4,700 11,4 17,2 26,4 1,2 6,5 0,0 0,0 0,0 Děčín ČOV Labe 19,000 4 226,0 16,9 122,6 38,0 1 403,0 8,4 38,0 4,0 Broumov ČOV Stěnava 6,400 1 473,0 16,5 113,4 22,2 928,0 2,7 9,1 1,6 Kolín ČOV Labe 191,000 3 523,2 16,4 93,7 25,7 2 202,0 26,1 39,2 4,1 Kutná Hora ČOV Vrchlice 3,200 2 836,9 15,9 94,1 37,7 1 563,1 6,6 17,1 1,4 Náchod ČOV Metuje 31,350 4 862,7 15,1 126,4 60,3 2 270,9 2,9 53,0 9,7 celkem vybrané vypouštění odpadních vod 194 884,8 2 435,1 13 618,7 3 473,7 152 904,1 1 197,7 3 628,9 233,6 celkem vypouštění odpadních vod 888 048,8 3 305,4 17 505,1 4 956,9 208 772,3 1 578,2 4 706,0 444,0 BSK 5 t/rok CHSK Cr t/rok NL t/rok RAS t/rok NNH 4 + t/rok N anorg. t/rok P celk. t/rok 22