MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE BRNO 2007 ROBERT RŮŽIČKA
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Embryonální úmrtnost během inkubace u nosných hybridů Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Martina Lichovníková, Ph.D. Vypracoval: Robert Růžička Brno 2007 1
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE 2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Embryonální úmrtnost během inkubace u nosných hybridů vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. 17. dubna 2007 podpis diplomanta. 3
PODĚKOVÁNÍ V první řadě patří mé poděkování vedoucí mé diplomové práce Ing. Martině Lichovníkové, Ph.D. za její velmi odborné, vstřícné a věcné vedení. Dále také děkuji Ing. Markovi Zatloukalovi, že mi umožnil vykonat praktické pokusné výzkumy. 4
OBSAH 1. ÚVOD...7 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED...8 2.2 Extraembryonální membrány...11 2.2.1 Amnion...12 2.2.2 Žloutkový váček...12 2.2.3 Alantois...13 2.2.4 Chorion...13 2.3 Energetický metabolismus a dýchání...13 2.4 Vodní bilance během embryonálního vývoje... 14 2.5 Líhnutí... 15 2.6 Kritická stádia ve vývoji embrya...15 2.7 Vnější faktory ovlivňující embryonální vývoj a líhnivost...16 2.7.1 Vliv teploty...16 2.7.2 Vliv relativní vlhkosti vzduchu...17 2.7.3 Obracení násadových vajec...17 2.7.4 Složení vzduchu v líhni...18 2.7.5 Vliv zvukové stimulace...18 2.7.6 Vliv magnetického pole...20 2.7.7 Vliv dalších vnějších činitelů na líhnutí kuřat...21 2.8 Vnitřní faktory ovlivňující embryonální vývoj a líhnivost...21 2.8.1 Vliv výživy reprodukčního hejna...21 2.8.2 Vliv plemenářské práce...22 2.8.3 Vliv zdravotního stavu plemenné drůbeže...23 2.8.4 Vliv věku plemenné drůbeže...23 2.8.5 Vliv ustájení plemenné drůbeže...24 2.8.6 Vliv sběru násadových vajec...24 2.8.7 Vliv dezinfekce násadových vajec...25 2.8.8 Vliv skladování násadových vajec...25 2.8.9 Vliv hmotnosti násadových vajec...26 2.8.10 Vliv tvaru násadových vajec...27 2.8.11 Vliv skořápky násadových vajec...28 2.8.12 Vliv bílku a žloutku násadových vajec...29 5
2.8.13 Vliv vzduchové bubliny násadových vajec...30 3. CÍL PRÁCE...31 4. MATERIÁL A METODIKA...32 4.1 Materiál...32 4.1.1 Rodičovská hejna BOVANS GOLDLINE a MORAVIA BSL...32 4.2 Metodika...32 4.2.1 Líhnutí...32 4.2.2 Stanovení oplozenosti a líhnivosti z nasazených a oplozených vajec...33 4.2.3 Embryonální mortalita...34 4.2.4 Oplozenost, líhnivost a embryonální mortalita...36 4.2.5 Kvalita skořápky...36 4.2.6 Serologické vyšetření...38 4.3 Statistické vyhodnocení...39 4.3.1 Statistické hodnocení hmotnosti vajec, oplozenosti, líhnivosti z nasazených a oplozených vajec...39 4.3.2 Statistické hodnocení embryonální mortality...39 4.3.3 Statistické hodnocení kvality skořápky...39 5. VÝSLEDKY A DISKUSE...40 5.1 Výsledky embryonální úmrtnosti během inkubace u rodičovského hejna hybrida BOVANS GOLDLINE ve vztahu ke kvalitě skořápky násadových vajec...40 5.1.1 Celková oplozenost z nasazených vajec...40 5.1.2 Líhnivost z nasazených a oplozených vajec...40 5.1.3 Embryonální mortalita...41 5.1.4 Kvalita skořápky konduktance...42 5.2 Výsledky embryonální úmrtnosti během inkubace u nosných hybridů ve srovnání BOVANS GOLDLINE a MORAVIA BSL...45 5.2.1 Celková oplozenost z nasazených vajec...45 5.2.2 Líhnivost z nasazených a oplozených vajec...45 5.2.3 Embryonální mortalita...46 5.2.4 Negativní důsledky vnitřních vlivů na embryonální mortalitu...47 6. ZÁVĚR...48 7. SEZNAM LITERATURY...49 8. PŘÍLOHY...51 6
1. ÚVOD V chovatelské praxi drůbežářského průmyslu k produkci vajec je dnes využíváno vysoce výkonných hybridů. Šlechtitelské programy jsou zaměřeny na počet vajec (snášku) a jejich hmotnost. Důležitý vliv na líhnivost kuřat výsledných hybridů má také reprodukce. Výběr vhodných rodičovských linií, intenzívní využívání inseminace a celková šlechtitelská práce jsou klíčovými ukazateli dalších úspěchů zejména při inkubaci násadových vajec, odchovu kuřat a očekávané produkci konzumních vajec. Počet vylíhlých kuřat (líhnivost) je ovlivněn mnoha faktory, na něž je třeba brát zřetel již při samotném riziku jejich vzniku, kde má smysl uplatnění také prevence. Již při výběru jedinců výchozích snáškových linií, kontrole užitkovosti, samotné technologii inseminace, sběru vajec, uskladnění a zejména při samotné inkubaci je třeba klást důraz na důkladnou a pečlivou práci, při níž je možné dosáhnout optimálních výsledků a také základních parametrů užitkovosti chovaných hybridů. V České republice je k produkci vajec v chovatelské praxi využíváno několik základních finálních hybridů z nichž pro velkochovy jsou nejoblíbenější ISA BROWN, HISEX HNĚDÝ, BOVANS GOLDLINE. V malochovech je vedle finálních hybridů DOMINANT využíváno k produkci vajec hybrid MORAVIA BSL, který se vyznačuje vysokou snáškou a zejména odolností v nepříznivých podmínkách. 7
2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Embryonální vývoj kuřat Rozmnožování je jedním z charakteristických znaků živých organismů. Zárodečný vývoj kuřat zahrnuje různé na sebe navazující pochody, při kterých z plozeného vajíčka vzniká životaschopný jedinec. V embryonálním vývoji kuřat se diferencují jednotlivé buňky a vytvářejí tkáně, orgány a soustavy orgánů. Současně probíhají procesy kvantitativního zvyšování hmotnosti, objemu, povrchu a jednotlivých délkových velikostí embrya kuřat. Embryonální vývoj kuřat můžeme rozdělit na následující období: 1. progeneze (vznik pohlavních buněk, oplození, vznik zygoty) 2. blastogeneze, která zahrnuje: rýhování vajíčka (vznik moruly) blastulaci (vznik duté blastuly) gastrulaci (vznik ektodermu a entodermu) notogenezi (vznik mezodermu, chordy dorsalis) 3. organogeneze, která zahrnuje: morfogenezi (vznik a vývoj orgánů) histogenezi (vznik tkání) (Veterány, Weis, 2000) Tři hodiny po oplození, kdy vejce sestupuje vejcovodem slepice, vytvoří se první brázda a nastává stádium dvou blastomer. Po čtyřech hodinách od oplození, při sestupu vejce vejcovodem slepice, vzniká osm blastomer. V čerstvě sneseném, dosud neinkubovaném vejci můžeme v oblasti area pellucida na základě značkovacích pokusů velmi malými částmi uhlíku rozlišit základy zárodečných listů. V kraniální polovině se nacházejí buňky budoucí ektodermy, v kaudální polovině area pellucida je větší oblast tvořená budoucím mezodermem. V najkaudálnější části area pellucida jsou buňky budoucí entodermy zárodku. První den inkubace pozorujeme zvětšující se povrch blastodermy. V dolní části epiblastu se vytváří primitivní proužek, který obsahuje mezodermální a ektodermální buňky. Vzniká Hensenův uzel, z kterého vyrůstá chorda dorsalis. Objevuje se nervová 8
destička, chorda dorsalis se prodlužuje. Prvopohlavní buňky zabírají oblast v balstodermu, kterou nazýváme zárodečný srpek. Ze shluků mezodermálních buněk se vytváří párový základ srdce, splynutím základů se formuje srdcová trubice. Po 26 hodinách inkubace přední konec embrya ohraničuje hlavový záhyb, primitivní proužek se zkracuje. Nervový systém embrya se mění tak, že okraje nervové destičky vytvářejí valy, které se dotýkají a utvářejí nervovou trubici. Mozkové váčky vznikají nerovnoměrným růstem, v oblasti mezimozku se vytváří základ optických váčků. Vznikají krevní ostrůvky, ze kterých se diferencují základy žloutkových tepen a žil, vzniká cévní řetězec. V třetím dni inkubace se v oblasti předního mozku vytváří sluchový váček. Srdcová smyčka se zakřivuje, vyvinuly se už třetí aortální oblouky. Začíná se tvořit alantois a zadní střevo. Formuje se žlaznatý a svalnatý žaludek a předžaludeční žláza. Začíná pigmentace očí. Celé embryo je uzavřené v amnionu. V hltanové oblasti se začínají diferencovat plíce. Tvoří se končetiny. Čtvrtý den inkubace už můžeme pozorovat aktivní zvedání hlavy a krku. Začíná se syntéza inzulínu, diferencují se základy gonád. Diverencuje se vole. Ve stěně žloutkového váčku začíná erytropoéza a syntéza estrogenu. Embryo kuřete se otáčí na levý bok. Alantois a chorion spolu srůstají a vytvářejí alantochorion. Diferencuje se metanefros (prvoledvina). Znaky pátého dne inkubace jsou diferenciace sleziny, začíná produkce zralých erytrocytů a funkce mezonefrosu. Trup embrya kuřat se začíná pohybovat, vzniká tenké střevo. Formuje se čtyřkomorové srdce, zakládá se thymus (brzlík). V tvářové části hlavy mezi laterálním a mediálním nosovým výběžkem se nachází primitivní nozdra. Srůstají výběžky pro sanici. Šestý den se začíná formovat zobák a pět prstů. Končetiny se zúčastňují pohybů celého těla embrya kuřete. Diferencují se příštitná tělíska. Aminokyseliny se aktivně transformují přes membránu žloutkového váčku. Embryo přechází na dýchání přes skořápku a podskořápečné blány. V sedmém dni inkubace se formují vzdušné vaky. V štítné žláze se koncentruje jód. Probíhá pohlavní diferenciace, u kohoutků se začíná produkovat testosteron. Z celého těla embrya kuřete dosahuje jeho hlava největších rozměrů. Osmý den začíná v štítné žláze syntéza monojodtyrozinu, příštitná tělíska syntetizují parathormon. Probíhá mineralizace kostry. V pohlavních orgánech kohoutků jsou ještě zachované oba Müllerovy vývody (vývody vaječníků, jež později u kohoutku 9
zanikají vlivem hormonů, které produkují testes), u slepiček pravostranný začíná degenerovat. V devátém dni se začíná v štítné žláze syntéza dijodtyrozinu (později hormon trijodtyronin). U kohoutků začíná degenerace obou Müllerových vývodů, u slepiček pokračuje degenerace pravostranného. Začíná homopoéza v červené kostní dřeni. Zvětšuje se objem svalnatého i žlaznatého žaludku. Utváří se zobáková dutina. Dokončuje se růst očí. Desátý den inkubace štítná žláza začíná produkovat tyroxin (hormon štítné žlázy). Embryo kuřete zaujímá polohu vpravo od dlouhé osy vejce. Poměrně rychle se začínají tvořit ledviny a játra. Ve vývoji dýchacího ústrojí můžeme sledovat kraniálně uložené krční vzdušné vaky, laterálně a mediálně meziklíční vzdušné vaky. V jedenáctém dni začíná fungovat metanefros. V nadledvinkách dochází k sekreci katecholaminů. Levostranný vaječník u slepiček je asi pětkrát větší než pravostranný vaječník. U kohoutků zcela zdegenerovaly Müllerovy vývody, viditelné jsou jen jejich zbytky ve vazivových pruzích. Pod celým povrchem skořápky násadového vejce se nachází alantochorion. Dvanáctý den inkubace násadového vejce bílek vniká do amnionu. Dolní končetiny embrya kuřete se ohýbají. Začíná vstřebávání vápníku ze skořápky násadového vejce. Hrot zobáku už rohovatí, tělo embrya je pokryté chmýřím. Meziklíční vzdušné vaky se v střední rovině dotýkají. Oči jsou zakryté očními víčky. Třináctý den je hlava embrya kuřete ponořená do žloutkového váčku. Urychluje se transport tuků žloutkovým váčkem. Je možné zřetelně pozorovat spojitost mezi hypofýzou a pohlavními žlázami. Fungovat začíná neurohypofýza. Žlaznaté buňky žlaznatého žaludku začínají svou sekreční činnost. V čtrnáctém dni inkubace dochází k změně polohy embrya kuřete, jeho tělo je rovnoběžné s dlouhou osou násadového vejce, hlava směřuje k tupému konci vejce. Předžaludková žláza začíná svou sekreční činnost. Embryo kuřete dobře reaguje na zvuk s frekvencí okolo 400 Hz. Sporadicky se projevuje činnost v koncovém mozku. Patnáctý den inkubace se začíná zkracovat svalnatý i žalznatý žaludek. Nastupuje sekrece somatotropního hormonu (STH, růstový hormon). Meziklíční vzdušné vaky srůstají v jednotný nepárový meziklíční vzdušný vak. Nadledvinky dosáhli už své stálé umístění na horním poli mezonefrosu. U slepiček levostranný Müllerův vývod tloustne a vzdaluje se od levé gonády. Pravostranný Müllerův vývod 10
dosahuje délky levostranného vývodu. U kohoutků už nejsou Müllerovy vývody viditelné. Šestnáctý den se fixují podmíněné reflexy. První elektrické impulzy jsou pozorovatelné v mozečku. Dozrává systém transportu aminokyselin v tenkém střevě. Žloutkový váček se začíná vtahovat do břišní dutiny. Pomalu se ukončuje příjem bílku embryem kuřete. V sedmnáctém dni embryo začíná zvedat zobák zespod žloutkového váčku. Začíná dýchání plícemi, pokračuje vtahování žloutkového váčku do břišní dutiny. Dokončuje se vývoj všech orgánů embrya kuřete. Osmnáctý den inkubace lze pozorovat přikrytí zobáku embrya pravým křídlem. Embryo vnímá zvuk z vnějšího prostředí až do hranice frekvence 800 Hz. Existuje možnost rozlišení červeného a modrého světla z vnějšího světelného spektra, pozorovatelná je také první reakce na světlo. Devatenáctým dnem se ukončila absorpce obsahu alantoisu. Dochází k mobilizaci glykogenu z jater. Pokračuje vtahování žloutkového vaku do břišní dutiny. Snižuje se práh vnímání zvuku z vnějšího prostředí. Podněty z mozku začínají řídit funkce těla embrya kuřete. V dvacátém dni inkubace kuře přetrhává podskořápečné blány, narušuje se celistvost skořápky. Začíná pípání kuřete. Uvolňují se nozdry. Zmenšuje se a degeneruje alantochorion. Žloutkový váček je již zcela vtažený v břišní dutině. U slepiček je zřetelný rozvoj levého vejcovodu s rozšířeným děložním oddílem. U kohoutků nadledvinky a semeníky zjevně zvětšili svoje rozměry i hmotnost. Dvacátý první den se stabilně formují podmíněné reflexy. Kuře vnímá modré, červené a oranžové světlo. Kuře se aktivně vyklovává. Po vyklování dochází k rozvoji homotermie, zvyšuje se aktivita mozku. Kuře se zvedá, vstává na nohy a začíná přijímat krmivo (Veterány, Weis, 2000). 2.2 Extraembryonální membrány Během embryonálního vývoje embryo potřebuje kyslík, odvádět oxid uhličitý a produkované teplo. Po snesení vejce je embryo tvořeno přibližně 30 000 buněk a do té doby je potřeba kyslíku nízká a embryo ho přijímá difúzí z krevního oběhu slepice. Při vývoji in ovo používá embryo dvě extraembryonální membrány, aby zvětšilo plochu, přes kterou může přijímat kyslík z vaječného obsahu a z okolního vzduchu přes póry ve 11
skořápce. Nejdříve tuto funkci plní membrána žloutkového váčku, která je brzy nahrazena chorioalantoidní membránou (Etches, 2000). 2.2.1 Amnion Amnion roste směrem od embrya jako nediferencovaná extraembryonální membrána. V druhém dni inkubace obrůstá velkou část vrchní části žloutku, ale nepřikládá se k membráně žloutkového váčku a začíná růst také vertikálně u hlavy embrya. V následujících dvou dnech roste amnion nahoru a kolem embrya tak, že vytváří ochranu embrya. Ve stejné době se amnion přikládá také k vnitřní podskořápečné membráně. Nad embryem následně dojde ke splynutí membrány čímž se vytvoří jak amnion tak chorion. Amnion vytváří vnitřní membránu a obsahuje tekutinu, ve které embryo plave, naproti tomu chorion tvoří vnější membránu a je v kontaktu téměř s celým povrchem vnitřní podskořápečné membrány (Etches, 2000). Amnionová tekutina se v období 11. 12. dne postupně vstřebává a má výživnou funkci. Ve stěně amnionu se nacházejí hladkosvalové buňky, které se rytmicky kontrahují a tím zabraňují srůstu amnionu s povrchem embrya (Veterány, Weis, 2000). 2.2.2 Žloutkový váček Žloutkový váček se vyvíjí z hypoblastu dvouvrstvé blastodermy (chorion, amnion a alantois vznikají z epiblastu). Stěna žloutkového vaku má porovnatelnou funkci se stěnou tenkého střeva. Žloutek, který je hlavním zdrojem výživy embrya před vylíhnutím (ale i první dva dny po vylíhnutí) se vstřebává pomocí stěny žloutkového vaku, která je pro zvětšení svého povrchu patřičně zřasená. V stěně žloutkového vaku vznikají kmenové buňky červených krvinek. Z povrchu krevních ostrůvků vzniká endotel cév. Cévy se postupně srůstají a vytvářejí první mimozárodečný krevní oběh. V začátečním stádiu embryonálního vývoje kuřete (do 6. dne inkubace) je žloutkový váček jediným orgánem dýchání. Krevní řečiště žloutkového vaku může dýchací funkci vykonávat maximálně do 8. dne inkubace. Jestliže se do tohoto dne nevytvoří alantois a nepřebere dýchací funkci, plocha kapilár žloutkového vaku už nestačí zásobovat embryo kyslíkem a dochází k úhynu. Postupným vstřebáváním živit ze žloutku se vak zmenšuje a na konci inkubace se spolu se žloutkem vtahuje do břišní dutiny (Veterány, Weis, 2000). 12
2.2.3 Alantois Alantois se u embrya kuřete začíná tvořit v období 45. 49. hodiny inkubace. Růst alantoisu je podporovaný tlakem vyloučených látek ledvinami (mezonefros). Postupným zvýšením vylučování moči se zvětšuje i alantois, přičemž 6. den inkubace pokrývá už celý amnion, v 8. dni inkubace už pokrývá téměř celý povrch žloutkového vaku. Přibližně v 12. dni inkubace už alantois vystýlá celou podskořápkovou blánu kromě ostrého konce násadového vejce. Alantois má hlavně dýchací funkci, ale také umožňuje zpětnou resorpci vody do embrya. Povrch alantoisu také umožňuje vstřebávání vápníku z vnitřní plochy skořápky. Alantois se přikládá k chorionu, s kterým srůstá a vytváří alantochorion. Alantoidní krevní oběh i dýchací a vyživovací systém začíná zanikat v období od 18. do 19. dne inkubace a zárodek začíná dýchat plícemi vzduch ze vzduchové komůrky (Veterány, Weis, 2000). 2.2.4 Chorion Chorion obaluje celé embryo kuřete i s jeho amnionem a žloutkovým váčkem. Od amnionu a žloutkového váčků je oddělené ceolomem. Chorion představuje tenkou membránu, jejíž vnější stěna je vytvořena z ektodermu a vnitřní strana z endodermu. Pomocí chorionu se uskutečňuje resorpce vody, kyslíku a bílku. Před klubáním se plodové obaly a alantochorion odtrhnou od embrya v kožním pupku a zůstávají po vylíhnutí kuřete ve skořápce násadového vejce (Veterány, Weis, 2000). 2.3 Energetický metabolismus a dýchání Násadové vejce obsahuje přibližně 88 kalorií ve žloutku (70 cal) a v bílku (18 cal). Během inkubace dojde ke spotřebování přibližně 24 kalorií na vývoj a růst nového kuřete. Tato přeměna tuků, proteinů a vody na kuře spotřebuje 4,6 l kyslíku pro podporu biochemických reakcí zahrnutých do tohoto procesu, navíc se při této přeměně vyprodukuje 3,9 l oxidu uhličitého. Tab. 1 uvádí hmotnost vajec před inkubací, hmotnost kuřete a ztráty během inkubace. 13
Tabulka 1: Průměrná hmotnost vejce před inkubací, ztráty hmotnosti během inkubace, hmotnost kuřete a skořápky po líhnutí (Tullett and Burton, 1982 in Etches, 2000). Hmotnost (g) Podíl z hmotnosti čerstvého vejce (%) Čerstvé vejce 60,00 100,0 Ztráty hmotnosti během inkubace 7,27 12,1 Hmotnost kuřete při vylíhnutí 44,74 74,6 Skořápka plus rezidua po líhnutí 6,92 11,5 Během prvních devíti dnů, kdy je intenzita růstu embrya nízká, je uvolňování tepla nevýznamné, ale během posledních deseti dnů při exponenciálním růstu embrya značně roste produkce tepla. Podobně potřeba kyslíku a produkce oxidu uhličitého je nízká a zvyšuje se v druhé polovině inkubace. Během prvních devíti dnů je produkce tepla nedostatečná pro udržení teploty vejce na úrovni 37,5 o C a teplo je absorbováno z okolí. Od devátého dne až do konce inkubace se stále větší množství tepla uvolňuje z vajec do okolí (Etches, 2000). 2.4 Vodní bilance během embryonálního vývoje Během inkubace se z vejce odpaří přes póry ve skořápce 400-450 mg vody denně. Množství odpařené vody závisí na snadnosti s jakou se může voda přes póry odpařovat a na rozdílu tlaku vodních par přes podskořápečné membrány. Pro vyjádření snadnosti výparu vody přes skořápku se používá konduktance vodních par. Konduktance vodních par je funkcí počtu pórů ve skořápce, který je charakteristický pro každé vejce, jejich délky a tvaru. Například póry, které jsou dlouhé a úzké budou transportovat méně vody než póry, které jsou krátké a široké. Rozdíl v tlaku vodních par z vnitřní a vnější strany skořápky vytváří gradient, který reguluje tok vodních par z vejce. Etches (2000) uvádí, že přijatelná líhnivost u kuřat je při ztrátě hmotnosti od 10-15 %. Tato ztráta vody je zajištěna při vlhkosti 50 % v líhni. Sleduje se především relativní úbytek hmotnosti vajec 18. den inkubace, přičemž optimální ztráta hmotnosti v tomto období by měla zajistit nejvyšší líhnivost (Tona et al., 2001). Tito autoři také uvádějí kvadratickou závislost mezi věkem rodičovského hejna a absolutním úbytkem hmotnosti během inkubace. 14
2.5 Líhnutí Přirozené líhnutí se dnes používá zejména v drobných chovech. Při přirozeném líhnutí se účastní na dalším vývoji embrya nejen tělo sedícího jedince, ale i prostředí, ve kterém líhnutí probíhá. Vedle toho se uplatňují druhové vlastnosti vajec, jako je chemické složení bílku a žloutku, síla a stavba skořápky, velikost vajec atp. Umělé líhnutí drůbeže není novodobá technologie. Z historických pramenů vyplývá, že jde o způsob datovaný již antickými historiky, popř. historiky čínskými v době před 1000 lety. V této době mělo umělé líhnutí značně primitivní ráz. Teprve v 18. století a na začátku 20. století došlo k podstatnému technickému i technologickému zdokonalení této metody, avšak značný konservatismus chovatelů silně rozdíl širší uplatnění umělého líhnutí v chovatelské praxi. Teprve po I. světové válce dochází v zahraničí a po II. světové válce v našich zemích k prudkému vzestupu objemu líhnutí drůbeže umělým způsobem. K tomu značně přispělo koncem 40. let a v 50. letech vytváření velkochovů s velkou jednorázovou potřebou jednodenní nebo i starší drůbeže. Vlastní líhnutí sestává z nasazení vajec do předlíhní, automatického obracení vajec v předlíhni, dále v kontrole líhnutí v předlíhni až konečné fáze líhnutí dolíhňování v dolíhni a ukončení inkubace (Musil, Tuláček, 1964). 2.6 Kritická stádia ve vývoji embrya Během vývoje zárodků drůbeže můžeme pozorovat určitá stádia, kdy ve zvýšené míře nastává úmrtnost. Je to zpravidla období výrazných fyziologických změn, kdy dochází ke změně způsobu dýchání a výživy. V těchto obdobích je zárodek citlivější a vnímavější na nepříznivé vnější vlivy, jako je vysoká nebo nízká teplota, nadměrná nebo nedostačující vlhkost, nedostatek kyslíku, nesprávné obracení vajec atp. V těchto okamžicích se zpravidla také projeví nedostatky v kvalitě vajec a jejich nízká biologická hodnota. První kritické období je u embryí kuřat mezi 4. až 6. dnem inkubace. Embrya jsou citlivá na vyšší teploty. Do 4. dne inkubace jsou zdrojem živin sacharidy, od 5. dne inkubace jsou zdrojem živin a energie zejména bílkoviny, kritické je obzvlášť toto přechodné období z metabolizmu sacharidů a metabolizmu bílkovin (Veterány, Weis, 2000). 15
Druhé kritické období je u embryí kuřat přibližně v polovině inkubace. Příčinou zvýšené embryonální mortality u kuřat bývá špatná biologická hodnota násadových vajec, zapříčiněná zejména nedostatkem vitamínů skupiny B (B 2, B 6, B 12 ) v krmné dávce u rodičovského hejna (Veterány, Weis, 2000). Třetí kritické období je u embryí kuřat asi v období 18. dne inkubace až do konce líhnutí. Hlavní příčinou zvýšeného úhynu bývají poruchy při přechodu od alantoidového k plicnímu dýchání. Taktéž při zvýšeném přísunu bílkovinných krmiv rodičovskému hejnu se může v násadovém vejci narušit vzájemný poměr mezi žloutkem a bílkem ve prospěch bílku. Zbývající a nevstřebaný bílek v násadovém vejci může udusit embrya kuřat ke konci inkubace (Veterány, Weis, 2000). Podle Veterányho a Weise by při úspěšném líhnutí kuřat by nemělo množství neoplozených vajec přesahovat 4 5 % z vajec vložených do líhně, vajec s krvavými prstenci by nemělo být víc než 2 %. Odumřelé embrya kuřat nesmí přesáhnout 3 % a udušené embrya kuřat 7 %. 2.7 Vnější faktory ovlivňující embryonální vývoj a líhnivost 2.7.1 Vliv teploty Teplota v líhních musí zohledňovat energenické procesy probíhající v násadových vejcích. Byly sledovány například úbytky energie v násadových vejcích v období inkubace a zjistilo se, že u slepic mělo násadové vejce před nasazením do líhně energenickou hodnotu 430 kj, v průběhu inkubace se spotřebovalo přibližně 30 % energie. K zvýšenému uvolňování energie dochází zejména ke konci líhnutí, což souvisí se zvýšenými metabolickými procesy v embryu kuřete. Tuto skutečnost musí zohlednit nižší teplota v dolíhních. Pro líhnutí kuřat je optimální teplota v rozmezí od 37,5 do 38,0 C. Je třeba mít na paměti, že vyšší teploty v první polovině inkubace způsobují vyšší embryonální mortalitu kuřat a degeneraci vylíhnutých mláďat (anatomické změny žaludku, srdce, případně jater). Jestliže je teplota příliš vysoká v druhé polovině inkubace dochází k rychlejšímu klubání kuřat, ale v konečném důsledku celý proces líhnutí trvá déle. Při přehřátí líhně v tomto období se pomaleji vstřebává žloutek ze žloutkového vaku, po vylíhnutí kuřat z násadových vajec zůstává vnitřní stěna skořápky zakrvavená. Příliš nízká teplota při líhnutí kuřat způsobuje prodloužení procesu líhnutí i 16
zvýšenou embryonální mortalitu. Vlivem nižší teploty dochází k horšímu vstřebávání bílku, přičemž se kuřata líhnou mokrá, náchylná na různé onemocnění. Z pokusů vyplývá, že letální teplota při líhnutí kuřat je v rozmezí 41 42 C (Veterány, Weis, 2000). 2.7.2 Vliv relativní vlhkosti vzduchu Vhodná vlhkost vzduchu v líhni kladně ovlivňuje celý proces inkubace. Můžeme říci, že doporučená vlhkost vzduchu v líhni pro kuřata je v předlíhni 50 60 %, v dolíhni 65 90 %. Zjistilo se, že při inkubaci násadových vajec slepic tvoří ztráta vody 400 500 mg za den. V první polovině líhnutí jsou ztráty vody největší. Zdrojem relativní vlhkosti vzduchu v líhních jsou vodní páry. Při nízké relativní vlhkosti vzduchu v líhni dochází k rychlejšímu vysychání násadových vajec, přičemž se jejich obsah nepřiměřeně zahušťuje. Vypařováním vody z násadových vajec se rychleji zmenšuje jejich hmotnost. Když hmotnost vylíhnutých kuřat tvoří průměrně 68 75 % z hmotnosti násadových vajec, tak i hmotnost kuřat po vylíhnutí je nízká, což způsobuje, že mláďata jsou slabá, málo životaschopná a špatně se klubou. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu v líhni embryo nedostatečně vstřebává bílek z násadového vejce. Nevstřebaný bílek může zapříčinit zadušení kuřat v posledním stádiu inkubace, čímž se zvyšuje embryonální mortalita. Při vysoké relativní vlhkosti vzduchu se mohou také rychleji rozmnožit patogenní mikroorganismy na skořápce násadových vajec a následně se snížit líhnivost (Veterány, Weis, 2000). 2.7.3 Obracení násadových vajec Důležitým úkonem při líhnutí násadových vajec je jejich pravidelné obracení. Při neobracení násadových vajec slepic v době inkubace v předlíhni se může snížit líhnivost až o 20 % (Veterány, et al., 2000). V předlíhni se násadové vejce musí pravidelně obracet a to z toho důvodu, aby se zabránilo vyplavávání žloutku po skořápku (žloutek má nižší hustotu než bílek) a tím se zabránilo přilepení embryí kuřat k vaječné skořápce. Při neobracení vajec v předlíhni dochází k zpožděné tvorbě alantoidových a amnionových tekutin stejně tak jako k zpožděnému vstřebávání bílku, čímž dochází k růstové depresi embrya. Při líhnutí násadových vajec slepic v líhních s ručním obracením je vhodné pravidelné obracení každé dvě hodiny o 180. Pokud inkubujeme násadové vejce v poloautomatických nebo plnoautomatických líhních, je 17
třeba obracet vejce každou hodinu a to o 90 120. Pro inkubaci násadových vajec slepic je vhodné, když se vejce v předlíhni obracejí 24x za den. V dolíhni se násadové vejce neobracejí. Při líhnutí sehrává důležitou roli také poloha násadových vajec. Z pokusů vyplynulo, že nejvyšší líhnivosti se dosahuje při uložení násadových vajec v předlíhni tupým koncem nahoru (Fasenko, Robinson, 1992). Nižší líhnivost byla zaznamenána vodorovným uložením vajec (stolové líhně). Až o 30 % se může zvýšit embryonální mortalita při uložení násadových vajec v předlíhni ostrým koncem nahoru. Při líhnutí slepičích vajec v dolíhni se pokládají vodorovně (Veterány, Weis, 2000). 2.7.4 Složení vzduchu v líhni Složení ovzduší v líhni je důležitým faktorem ovlivňujícím úspěšnost vlastního procesu líhnutí. Množství kyslíku by nemělo být menší než 17 objemových procent. Úroveň CO 2 by neměla být vyšší než 0,25 objemových procent, množství amoniaku by nemělo přesáhnout 0,002 objemových procent a sirovodíku 0,001 objemových procent. Například zvýšení oxidu uhličitého v líhni na jedno procento může zapříčinit až 100% úhyn kuřat. Podobný výsledek byl také zaznamenán když se zvýšil obsah amoniaku na 7 mg na 1000 cm 2. Změna složení vzduchu však může embryonální vývoj uvnitř násadového vejce rychlit. Při složení ovzduší v líhni tak, že obsahoval 50 % kyslíku a 50 % dusíku se urychlil embryonální vývoj kuřat, přičemž líhnutí trvalo o 4 6 hodin méně než když se kuřata líhla v líhních s normálním složením vzduchu. V pokusech, kde vzduch v líhni byl složený ze 17 % kyslíku a 83 % hélia se sice nezkracovala doba líhnutí, ale zvýšila se líhnivost v porovnání s násadovými vejci, které byli líhnuté v prostředí s normálním složením vzduchu. Obecně lze říci, že při zvýšení množství kyslíku v ovzduší nad 60 % se vždy urychlil proces líhnutí kuřat (Veterány, Weis, 2000). 2.7.5 Vliv zvukové stimulace Zvuk vzniká jako chvění pružného tělesa nebo prostředí a šíří se ve formě vlnění. Když je frekvence impulzů malá, pociťujeme je jako jednotlivé rázy. Když počet impulzů za sekundu překračuje 10, přestáváme vnímat jednotlivé impulzy a vnímáme tyto podráždění jako zvuk stále vyššího tónu, až dokud při vyšších frekvencích než 20 khz lidské ucho už nevnímá. Tady začíná oblast ultrazvuku. V průběhu evoluce byli 18
vyvinuty signály, jejichž význam spočívá v možnosti ovlivňování ostatních živočichů. Jedním druhem těchto signálů jsou akustické signály (kromě těchto existují ještě vizuální a chemické signály). Akustické signály mají velký dosah a uplatňují se jak v husté vegetaci, tak i při absolutní tmě. Jejich vysílání je však pro živočichy energeticky velmi náročné. V pokusných skupinách (Veterány, et al., 2000) se embrya kuřat od první hodiny inkubace stimulovali ultrazvukem z měniče, který kmital na frekvenci 30 000 Hz s výkonem 60 W. V kontrolních skupinách embrya kuřat plemene Hempšírka nebyly v době inkubace stimulovány ultrazvukem. Z výsledků vyplývá, že ultrazvuk působí na líhnutí kuřat stresově. Zjistili jsme, že negativněji působí ultrazvuk na líhnutí kuřat z násadových vajec s nižší hmotností. U násadových vajec s vyšší hmotností se mění podíly jednotlivých složek vejce hlavně ve prospěch bílku a skořápky, což má podle názoru autorů (Veterány, et al., 2000) vliv na větší zvukovou izolaci embrya kuřat a tím i slabší vnímavost na ultrazvuk pocházející z vnějšího prostředí. Přirozený poměr pohlaví kuřat se ve všeobecnosti udává poměrem kohoutků ku slepičkám 1:1. Při pokusech se ukázalo, že v pokusných skupinách, kde na embrya kuřat působil ultrazvuk se vylíhlo v průměru větší procento kohoutků. V kontrolních skupinách, kde embrya nebyla ovlivňována ultrazvukem, byl poměr kohoutků ku slepičkám vyrovnaný. Závěrem lze říci, že ultrazvuk je možno použít na konci líhnutí (v dolíhních), kde při velkém množství nasazených vajec trvá klubání kuřat přibližně tři dny. Při líhnutí kuřat v líhních, v kterých se nacházejí reproduktory elektronického generátoru zvuku, vydávajícího syntetický klapavý zvuk, se tento čas může zkrátit na jeden den, tzn. za jedno líhnutí se mohou ušetřit dva dny. Při délce inkubace kuřat 21 dní, mohou drůbežářské podniky za rok vylíhnout o jednu násadu kuřat více! Proto význam využití zvukové stimulace je v tom, že kuřata se z násadových vajec dříve vyklubou a jejich vyklubání je v celé skupině rovnoměrné. Při líhnutí bez použití zvukové stimulace je klubání nerovnoměrné a kuřata která se vyklubali dříve musí čekat na vyklubání celé skupiny i několik hodiny, přičemž vlhké prostředí líhně nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav, což se může negativně projevit v jejich budoucí užitkovosti. Problematika však bude vyžadovat ještě hlubší etologické pozorování procesu líhnutí kuřat, stejně tak jako i nalezení vhodnějšího pracovního režimu elektronického generátoru se specifickou amplitudou výkonu a časového intervalu syntetického zvuku 19
pro urychlení líhnutí kuřat při co nejnižší embryonální úmrtnosti (Veterány, Weis, 2000). 2.7.6 Vliv magnetického pole Magnetické pole je stálou složkou životního prostředí zvířat. Rozděluje se podle zdroje jeho vzniku na stálé magnetické pole a dočasné magnetické pole. Každá živočišná buňka se skládá z molekul a když je umístíme do magnetického pole, všechny molekuly se zmagnetizují. Živé organismy reagují na magnetické pole proto, že obsahují magnezit jako určitou formu železa. Živočišné buňky také tvoří měnící se elektrické pole jako součást jejich životních procesů, což může působit na vznik dočasného magnetického pole buněk. Po aplikaci magnetického pole na živočišné buňky dochází k: - změně permeability buněčných membrán - zvýšené trombóze - vazodilatačnímu efektu - protizápalovým efektům - spazmolytickému účinku na hladkou svalovinu - podpoře metabolismu minerálních látek. Také použití magnetických polí k léčebným účelům má delší historii. Už ve čtvrtém století sledoval Theodor Priscanus vliv magnetu na bolest hlavy. O dvanáct století později v 16. století se magnetoterapií zabýval Paracelsus, v 18. století Mesmer a v 19. století Herman. V roce 1869 byla podána první přihláška patentu pro léčebnou aplikaci magnetického pole. Z pokusů (Veterány, et al., 2000) zaměřených na vliv magnetického pole na líhnutí kuřat vyplývá, že v pokusných skupinách, kde působilo na embrya kuřat magnetické pole byla zaznamenána vyšší embryonální mortalita, následkem které poklesla i líhnivost z násadových vajec. Podle názoru autorů (Veterány, et al., 2000) vlivem magnetického pole dochází kromě jiného i k zpomalení toku krve. Faktorem příznivým pro vznik trombózy je i zpomalení toku krve. Zpomalením toku krve v žilách se mohou shromažďovat srážecí faktory, které nejsou dost rychle odplavovány, což způsobuje vznik trombózy. V pokusu byl zaznamenán téměř u všech uhynulých kuřat zvýšený výskyt trombóz v srdci, což může souviset s embólií velkého krevního oběhu. 20
U vylíhnutých kuřat z pokusných skupin byla zjištěna nižší hmotnost v porovnání s hmotností kuřat z kontrolních skupin, na které v době inkubace nepůsobilo magnetické pole. Podle dlouholetých vědeckých pozorování je pokles hmotnosti těla jedním z nejlépe prozkoumaných účinků magnetického pole na živý organismus. 2.7.7 Vliv dalších vnějších činitelů na líhnutí kuřat Zvýšená gravitace (10G v průběhu 10 minut), která působila na embrya kuřat mezi prvním až pátým dnem inkubace způsobila zvýšenou embryonální mortalitu a sníženou líhnivost z násadových vajec. Při zkoumání vlivu světla působícího v době líhnutí na násadové vejce slepic se kuřata líhla v průměru o pět hodin dříve než kuřata, která se líhla v neosvětlených líhních. Také se zjistila zvýšená líhnivost z násadových vajec, která byla inkubována v osvětlených líhních. Mikrovlnná radiace s hodnotou 2,45 GHz, která působila na embrya kuřat v době líhnutí podmínila asi o 5 % vyšší líhnivost z násadových vajec v porovnání s embryi, na která po dobu inkubace nepůsobila mikrovlnná radiace. Gama záření v dávce 0,05 až 1,5 Gy, které působilo po dobu inkubace na embrya kuřat neovlivnilo proces líhnutí ani líhnivost. Gama záření s dávkou nad 2,06 by působilo škodlivě na vývoj embryí kuřat a snižovalo líhnivost (Veterány, Weis, 2000). 2.8 Vnitřní faktory ovlivňující embryonální vývoj a líhnivost 2.8.1 Vliv výživy reprodukčního hejna V krmné dávce pro chovné hejno by mělo být dostatečné, optimální množství a poměr dusíkatých látek, energie, minerálních látek a vitamínů. Při nedostatku dusíkatých látek v krmné dávce se snižuje biologická hodnota násadových vajec a chovatel může pozorovat nižší líhnivost, vylíhnutá kuřata jsou slabá. Negativně však ovlivňuje i nadbytek dusíkatých látek v krmivu. Tento nadbytek způsobuje líhnutí s vyšším procentem kuřat s exteriérovými vadami, ale způsobují i vyšší embryonální mortalitu. Vlivem většího množství dusíkatých látek v krmivu se v násadovém vejci vytvoří víc bílku. V normálním násadovém vejci by se měl bílek vstřebat u kuřat do 18. dne inkubace a jeho zůstatek může způsobit udušení mláďat ke konci inkubace. 21
Nedostatek metabolizovatelné energie v krmné dávce způsobuje nižší líhnivost, vylíhnutá mláďata jsou malátná, málo životaschopná. Nadbytečné množství metabolizovatelné energie vyplývá z narušení poměru mezi množstvím žloutku a bílku ve prospěch žloutku, což se následně projeví v snížení líhnivosti. Při velkém přísunu energetického krmiva dochází k přetučnění nosnic, což snižuje možnost oplození násadových vajec. Na 60ti gramové vejce slepice denně potřebuje asi 2g vápníku a 0,13 g fosforu. Při nedostatku minerálních látek v krmivu je skořápka násadových vajec tenká, což vede k jejich rychlejšímu vysychání. Při zvýšeném přívodu minerálních látek v krmivu se může vytvořit příliš silná skořápka, což způsobuje problémy při klubání kuřat v závěru inkubace. Nedostatek vitamínu A způsobuje, že vylíhnutá kuřata jsou slabá a náchylná na infekční onemocnění, vitamín D 3 ovlivňuje kvalitu skořápky násadových vajec. Při jeho nedostatku se líhnou kuřata s degenerovanými játry. Vitamín E kladně ovlivňuje reprodukční schopnosti slepic i kohoutů. Při nedostatku vitamínu B 2 dochází k zvýšené embryonální mortalitě (u kuřat zejména mezi 1. až 3.; 9. až 11. až 21 dnem inkubace). Při nedostatku vitamínů B 6 a B 12 se líhnou kuřata s degenerací krku, běháků, a vyskytuje se zvýšené množství onemocnělých mláďat. Velmi důležitý je dostatečný přísun čerstvé pitné vody pro chovné hejno (minimálně 250 cm 3 na den). Při podávání zmagnetizované pitné vody pro plemennou drůbež se výrazně zvýšila biologická hodnota násadových vajec (Veterány, Weis, 2000). 2.8.2 Vliv plemenářské práce Pro vysokou biologickou hodnotu násadových vajec je potřebné dodržet optimální poměr pohlaví v reprodukčním hejnu. Při chovu plemenné drůbeže nosného typu ne hluboké podestýlce by měl být poměr pohlaví mezi samci a samicemi 1 : 15 20. Při odchovu plemenné drůbeže nosného typu v klecových technologiích se na oplození používá umělá inseminace, přičemž se mění i poměr pohlaví. Při využívání umělé inseminace v plemenném hejnu by měl být poměr pohlaví 1 : 200 250. 22
Při čistokrevné plemenitbě se snižuje oplozenost násadových vajec i jejich biologická hodnota. Při meziplemenném, případně meziliniovém křížení se vlivem heterózního efektu zvyšuje oplozenost i biologická hodnota násadových vajec. V chovu drůbeže patří k důležitým plemenářským pracím také výběr (selekce). Při selekci plemenné drůbeže se se zvýšením hmotnosti těla selektovaných jedinců snižuje oplozenost a líhnivost násadových vajec. Při selektování snáškových typů slepic na snížení množství tuku v žloutku se u takto selektovaných slepic snižovala biologická hodnota násadových vajec. Mnoho chovatelů porovnávalo vliv párového nebo hejnového připařování na biologickou hodnotu násadových vajec. Při porovnání obou těchto způsobů připařování se nezjistily podstatné rozdíly ve vlivu na biologickou hodnotu násadových vajec (Veterány, Weis, 2000). 2.8.3 Vliv zdravotního stavu plemenné drůbeže Zdravotní stav plemenné drůbeže významně ovlivňuje biologickou hodnotu násadových vajec. Jen zdravá plemenná drůbež může poskytovat biologicky plnohodnotné násadová vejce, z kterých se líhne vitální potomstvo. Jakékoliv zhoršení zdravotního stavu reprodukčního hejna se negativně odrazí na zhoršení biologické hodnoty násadových vajec. V rozmnožovacích chovech se vykonávají zdravotní zkoušky na pulorovou nákazu a tuberkulózu. V šlechtitelských chovech se kromě zdravotních zkoušek vykoná také kontrola dědičnosti zdraví. Na snížení biologické hodnoty násadových vajec (zejména na snížení hmotnosti a líhnivosti násadových vajec) vliv zejména infekční bronchitida, nemoci jater a přetučnění. Chovné zařízení pro chov reprodukčního hejna by mělo pozitivně ovlivňovat stav chovaných jedinců (Veterány, Weis, 2000). 2.8.4 Vliv věku plemenné drůbeže Pro vysokou biologickou hodnotu násadových vajec sehrává důležitou roli i věk reprodukčního hejna. Například kohout je schopný se rozmnožovat už ve věku 10 týdnů, optimální množství ejakulátu však dává až ve věku 24 týdnů. Nejvyšší plodnost u kohoutů je podle mnoha chovatelů od jednoho roku. Slepice snášejí nejvíc násadových vajec v prvním roce, v druhém roce snášejí o 15 % a v třetím roce o 30 % méně násadových vajec (Veterány, et al., 2000). Věkem se také nepříznivě mění index tvaru 23
vajec (vejce jsou delší) a narušuje se poměr mezi žloutkem bílkem. Pohlavní dospělost je druhově specifická vlastnost. U slepic nosného typu je pohlavní dospělost v 151 dnech věku. Plemenná drůbež zařazená předčasně do reprodukčního hejna poskytuje násadové vejce s horší biologickou hodnotou, která se projeví ve snížené líhnivosti (Veterány, Weis, 2000). 2.8.5 Vliv ustájení plemenné drůbeže Je vhodné když je chovné zařízení orientováno na jihozápad nebo jihovýchod, přičemž je nutné využít takový stavební materiál, který má dobré izolační vlastnosti, dá se dobře mechanicky čistit a je odolný vůči chemickým dezinfekčním prostředkům. Velikost chovného zařízení by měla vyhovovat počtu a druhu chované plemenné drůbeže. Na 1 m 2 podlahové plochy by mělo připadat 6 9 jedinců malých plemen slepic, 3 až 5 jedinců velkých plemen slepic. V příliš malých chovných prostorech vlivem různých stresových faktorů se chovaná drůbež stává vnímavější na různé druhy onemocnění. Je velmi důležité, aby chovná zařízení měla individuální karanténní oddělení na izolování a pozorování nemocné, nově koupené, popřípadě na drůbež vrácenou z různých výstav. Zdravotní stav plemenné drůbeže velmi negativně ovlivňují i náhlé změny v krmení, což se může odrazit v zhoršené biologické hodnotě násadových vajec (Veterány, Weis, 2000). 2.8.6 Vliv sběru násadových vajec Při snesení mají násadová vejce slepic teplotu blízkou tělu nosnice (kolem 41 C). Tato teplota by se měla v průběhu několika hodin snížit na 25 C. Při této teplotě dochází k určitému omezení látkového metabolismu embryí kuřat. Při teplotě 15 C nastává u embryí kuřat latentní stav, kdy se zastavuje jejich látkový metabolismus. Když násadové vejce necháváme delší dobu v snáškových hnízdech, kde je teplota vyšší než 20 C, vlivem této teploty dochází k dalšímu dělení buněk embrya, které ale pro nepříznivou teplotu odumírají. Po snesení se násadové vejce vlivem nižší teploty vnějšího prostředí ochladí a stabilizuje se. Při dlouhodobějším ponechání vajec v snáškových hnízdech může dojít k situaci, že každé nové zahřátí při sednutí další nosnice od hnízda způsobí zvýšení teploty, což příznivě ovlivní vývoj zárodku. Tento 24
vývoj se však každým ochlazením přerušuje, což může vyvolat odumření embryí kuřat. Z těchto důvodů je velmi důležité pro zachování vysoké biologické hodnoty násadových vajec jejich častý sběr. Ve velkochovech se doporučuje sbírat násadové vejce minimálně jednou za dvě hodiny. V drobnochovech by se měla násadová vejce sbírat minimálně dvakrát za den (poprvé do 10. hodiny a podruhé do 17. hodiny). (Veterány, Weis, 2000). 2.8.7 Vliv dezinfekce násadových vajec Čerstvě snesené násadové vejce je přibližně na 95 % sterilní a k jeho kontaminaci dochází jednak v těle nosnice, ale hlavně ve vnějším prostředí snáškového hnízda. Násadová vejce slepic by se měla dezinfikovat dvakrát. Poprvé po snesení a podruhé ihned po přivezení do líhně. Na dezinfekci násadových vajec se nejčastěji používají formalínové páry. Na 1 m 3 dezinfikovaného prostředí potřebujeme 20 g krystalického manganistanu draselného a 30 ml 40% formalínu. Manganistan draselný přidáváme do nádobky s formalínem, přičemž vzniká prudká reakce, při které se uvolňují formalínové páry, které mají dezinfekční účinky. Formalínové páry necháváme působit na násadová vejce 30 minut při teplotě 25 C a 75 % relativní vlhkosti vzduchu. Po této době formalínové páry neutralizujeme 40% amoniakem v množství 40 ml amoniaku na 1 m 3 dezinfikovaného prostředí. Přibližně shodné dezinfekční účinky jako formalínové páry mají amonné soli i jejich kombinace s formalínovými parami. Při sprejování násadových vajec slepic 5% peroxidem vodíku se zvýšila líhnivost z takto ošetřených vajec o 5 7 %, v porovnání s násadovými vejci, jejichž skořápka byla dezinfikována formalínovými parami. Při porovnání dezinfekčního účinku formalínových par a ozonizace násadových vajec se ukázalo, že oba způsoby dezinfekce mají přibližně shodné účinky na snížení množství nepříznivých mikroorganizmů ze skořápky vajec (Veterány, Weis, 2000). 2.8.8 Vliv skladování násadových vajec Při uskladnění násadových vajec sehrává důležitou roli zejména doba jejich uskladnění. Zjistilo se, že nejvyšší biologická hodnota je u vajec uskladněných do 7 dní. Při delším uskladnění se už výrazně snižuje líhnivost z násadových vajec. Delším uskladněním se snižuje hmotnost násadových vajec, zahušťuje se jejich obsah a stoupá embryonální mortalita. Ve svých pokusech (Veterány, et al., 2000) jsme se pokoušeli 25
zvýšit dobu skladování násadových vajec při zachování jejich vysoké líhnivosti. Dobré výsledky se dosáhli při uskladnění násadových vajec v dusíkové atmosféře při teplotě 12 C. Vysokou líhnivost násadových vajec lze udržet i při jejich uskladnění v plastových obalech při teplotě 13 C a relativní vlhkosti vzduchu 85 %, přičemž je ale nutné neustále odsávat vzduch z tohoto obalu. Důležitou úlohu při uskladnění násadových vajec sehrává teplota prostředí. Při skladování násadových vajec 3 4 dny může mít teplota hodnotu do 20 C, při uskladnění vajec 4 7 dní by měla být teplota prostředí kolem 15 C. Při delším uskladnění násadových vajec by měla klesnout i teplota. Pozitivní vliv na biologickou hodnotu násadových vajec i na jejich líhnivost má i jejich obracení po dobu uskladnění, kterým se zabrání přelpení blastodermu k podskořápečné bláně. Při krátkodobém uskladnění násadové vejce nemusíme obracet, při jejich dlouhodobém uskladnění (déle než 10 dní) je potřebné násadové vejce pravidelně obracet. Nesprávné obracení násadových vajec v době skladování může snížit jejich líhnivost až o 20 % (Veterány, et al., 2000). Při sledování různé polohy násadových vajec po dobu uskladnění (poloha ostrým koncem nahoru, poloha tupým koncem nahoru, poloha vodorovná) na jejich líhnivost se zjistilo, že nejvyšší přiměřená líhnivost byla dosažena u vajec uložených v poloze tupým koncem nahoru. Nižší líhnivsot byla u násadových vajec, která byla uložena vodorovně a nejnižší líhnivost byla zaznamenána při uskladnění násadových vajec ostrým koncem nahoru (Veterány, et al., 2000). Důležitou roli před nasazením násadových vajec do líhní sehrává jejich předehřátí, čímž se zabrání kondenzaci vodních par na skořápce vajec a tím se zabrání přenosu onemocnění. Vhodné je násadové vejce předehřát na teplotu 20 22 C po dobu 24 až 48 hodin. 2.8.9 Vliv hmotnosti násadových vajec Hmotnost násadových vajec má velký vliv na jejich líhnivost. Při porovnávání líhnivosti malých, středních a velkých vajec se zjistilo, že nejvyšší líhnivost byla pozorována u násadových vajec se střední hmotností. Z násadových vajec s malou hmotností se líhla kuřata velmi malá a slabá, málo životaschopná. U násadových vajec s velkou hmotností byla zapříčiněna nižší líhnivost hlavně proto, že při jejich snesení se dostalo embryo kuřat dál než do stádia gastruly. Při delší tvorbě násadového vejce se 26
sice zvyšuje jeho hmotnost, ale vlivem optimální teploty těla nostnic se začínají tvořit zárodečné listy. Po snesení takového násadového vejce se potom takové embryo dostává do latentního stavu, čímž se zvyšuje dřívější embryonální mortalita. Pro násadové vejce slepic nosného i masného typu se doporučuje hmotnost vajec v rozmezí od 53 do 75 g (Veterány, et al., 2000). Hmotnost násadových vajec slepic se mění věkem nosnic, také se mění i podíly jednotlivých složek vejce (bílku, žloutku, skořápky). Starší nosnice snášejí vejce, v kterých je vyšší podíl bílku a skořápky. Tímto narušením poměru složek násadových vajec se snižuje i jejich líhnivost. Hmotnost násadových vajec je přímo úměrná hmotnosti těla nosnic. Násadová vejce dosahují svou typickou hmotnost po třech měsících snášky. Důležitou příčinou variability hmotnosti násadových vajec je jejich pořadí v sérii. Nejtěžší bývá první vejce v sérii, potom následuje pokles hmotnosti násadových vajec. Hmotnost kuřete je primárně určována hmotností násadového vejce a představuje 62 78 % hmotnosti vejce. Sekundárně je určována ztrátami hmotnosti násadového vejce po dobu uskladnění, líhnutí, věkem nosnic, pohlavím kuřat atd. 2.8.10 Vliv tvaru násadových vajec Tvar násadových vajec je udávaný indexem tvaru vejce. Index tvaru vejce představuje poměr šířky k jeho délce po vynásobení 100. Index tvaru vejce se nejčastěji pohybuje v rozmezí od 65 do 85. Kulaté násadové vejce mohou mít teoreticky index rovnající se 100. Takové násadové vejce se na líhnutí nepoužívají, protože je u nich narušený poměr mezi bílkem a žloutkem. Kulaté násadové vejce obsahují velké množství žloutku na úkor bílku, což v konečném důsledku způsobuje snížení líhnivosti, nebo líhnutí slabých kuřat. Dlouhá násadová vejce mohou mít teoreticky index tvaru blížící se 50. Takové vejce se také nepoužívají na líhnutí, protože obsahují více bílku, čímž je také narušen poměr mezi žloutkem a bílkem. U slepičích násadových vajec se bílek začíná vstřebávat mezi 11. a 12. dnem inkubace a zcela vstřebán by měl být v 18. den inkubace. Pokud je však v dlouhém násadovém vejce mnoho bílku, tento se nevstřebá do 18. dne inkubace a může tak dojít k udušení kuřat ke konci líhnutí. Příliš velké a dlouhé násadové vejce také mohou obsahovat dva žloutky, což způsobuje zvýšený výskyt různých tělesných deformací u kuřat (často se vyskytují kuřata se čtyřmi nožkami). Kulaté nebo dlouhé vejce také špatně sedí v lískách a při jejich poloautomatickém či automatickém otáčení z nich mohou vypadnout a znehodnotit se. 27
Na líhnutí jsou nejvhodnější násadová vejce vejcovitého tvaru s indexem v rozmezí od 68 do 80. Z pokusů vyplývá, že nejvyšší líhnivost se dosahuje z násadových vajce s indexem 70 73 (Fasenko, 2000). Naopak Nejnižší líhnivost se dosahuje u násadových vajec s indexem tvaru 82 85 (Veterány, Weis, 2000). 2.8.11 Vliv skořápky násadových vajec Skořápka tvoří přibližně 11 % z celkového násadového vejce. Obsahuje následující složení: - voda 1,6 % - sušina 98,4 % - bílkoviny 3,3 % - tuky ve stopách - minerální látky 95,1 % (Veterány, Weis, 2000) Skořápka vejce je kryta pokožkou, která je přirozenou zábranou proti mikrobiální infekci. Vaječné skořápky jsou velmi pórovité a odpar může být až několik gramů vody denně. Množství odpařené vody závisí jednak na množství průduchů, ale také na zacházení s vejcem. Voda musí být odpařena z vejce proto, aby se vytvořil prostor pro výměnu látek ve vejci. Případné praní vajec před vložením do líhně změní rychlost výparu vody z vejce a podmínky v líhni musí být přizpůsobeny tomuto nadměrnému odparu. Proto je důležité, aby v líhni nebyla smíšena vejce praná i nepraná (Jeffrey et. al., 2007). Skořápka násadových vajec slepic by neměla být velmi znečištěná. Menší nečistoty můžeme mechanicky odstranit, násadové vejce s větším znečištěním skořápky vyřazujeme. Skořápka násadových vajec by měla být bez příčných nebo podlouhlých rýh, neměla by mít hrubší zrnitost. Z líhnutí vyřazujeme také násadová vejce, která mají na skořápce různé vápenaté výrůstky. Tloušťka skořápky slepičího násadového vejce by měla být přibližně v rozmezí 0,27 0,30 mm (ostrý konec asi 0,40 mm, tupý konec 0,15 0,25 mm a střed vejce 0,30 0,35 mm). Příliš silná skořápka násadových vajec zapříčiňuje ztížené klubání kuřat, což způsobuje zvýšenou embryonální mortalitu hlavně ke konci inkubace. Velmi tenká skořápka způsobuje zvýšené vypařování obsahu 28
násadového vejce, čímž se zahušťuje, což se v konečném důsledku projeví v snížené líhnivosti (Veterány, Weis, 2000). 2.8.12 Vliv bílku a žloutku násadových vajec bílku: Bílek násadového vejce tvoří jeho největší složku (až 56 %). Chemické složení - voda 85,0 88,0 % - sušina 12,0 15,0 % - bílkoviny 10,3 11,5 % - tuky ve stopách - sacharidy 0,6 0,9 % - minerální látky 0,5 0,6 % Bílek je složený z vnějšího řídkého bílku (17 %), vnitřního hustého bílku (64 %), vnitřního řídkého bílku (16 %) a chaláz (3 %). Řídký bílek se skládá zejména z ovoalbuminu a ovoglobulinu, hustý bílek obsahuje zejména ovomucin a ovomukoid. Velmi důležitou funkci plní vnitřní řídký bílek, protože umožňuje při obracení vejce rotaci žloutku okolo osy, která je dána chalázami. Blastoderma, která je na animálním pólu žloutku a její okolí má menší měrnou hmotnost než ostatní žloutek, proto se nachází vždy nahoře, blízko zdroje tepla. Bílek násadového vejce by měl být při prosvícení průhledný, bez cizích látek a krevních skvrn, dostatečně pevný (Veterány, Weis, 2000). Žloutek tvoří přibližně 33 % z násadového vejce a jeho chemické složení je následující: - voda 47,0 49,0 % - sušina 51,0 53,0 % - bílkoviny 16,0 16,6 % - tuky 30,0 33,0 % - sacharidy 0,5 11,1 % - minerální látky 1,0 1,1 % 29
Žloutek se skládá asi ze sedmi vrstev světlého a tmavého žloutku. Světlý žloutek je bohatší na vodu a bílkoviny, tmavý žloutek obsahuje víc tuku a barevných pigmentů. Na animálním pólu žloutku se nachází blastoderma, pod kterou je tenký sloupek světlého žloutku, sahajícího do středu žloutkové koule. Jedná se o krček latebry a střed latebry, které představují první výživu embryí kuřat (do 30. 36. hodiny inkubace). Žloutek má na povrchu žloutkovou membránu. Žloutek musí být uprostřed násadového vejce a při jeho otáčení by měl být málo pohyblivý. Dvoužloutkové násadové vejce s viditelným zárodkem se při prosvěcování vyřazují. 2.8.13 Vliv vzduchové bubliny násadových vajec Vzduchová bublina by se měla nacházet na tupém konci násadového vejce. Měla by být celistvá, neporušená a nepohyblivá. U slepičích vajec by měla být vysoká maximálně 5 mm. 30
3. CÍL PRÁCE Cílem mé práce bylo zjistit vztah mezi kvalitou skořápky a ukazateli reprodukce (líhnivost, embryonální mortalita) u rodičovského hejna hybrida BOVANS GOLDLINE v roce 2005 a 2006. Dalším cílem bylo porovnat líhnivost a embryonální mortalitu u rodičovského hejna BOVANS GOLDLINE určeného do velkochovu s rodičovským hejnem hybrida MORAVIA BSL určeného do drobnochovu. 31
4. MATERIÁL A METODIKA 4.1 Materiál 4.1.1 Rodičovská hejna BOVANS GOLDLINE a MORAVIA BSL BOVANS GOLDLINE (obrázek 6) Tento hybrid produkuje na trh holandská společnost Hendrix Genetics. Je určen do všech typů technologické ustájení a je vhodný i do extenzivních podmínek. Snáší vejce s hnědou barvou skořápky o průměrné hmotnosti 62,6 g. Vrcholu snášky dosahuje při 95 % a snáška na počáteční stav je až 350 vajec do 80 týdnů věku slepic. V přepočtu na počáteční stav může vyprodukovat až 21,9 kg vaječné hmoty. MORAVIA BSL (obrázek 7) Tento tříliniový hybrid černé barvy z vlastního šlechtění je určen výhradně do malochovu. Jeho předností je vynikající životaschopnost a odolnost. Úhyn během odchovu je do 1,5 %. Živá hmotnost ve věku 18 týdnů je 1650 g a na konci snášky 2200 g. Věk při 50 % snášce je ve 150 dnech věku a vrchol snášky může být až 92 %. Snáška na počáteční stav je 290 vajec při průměrné hmotnosti 60,7 g. Vejce mají krémové zbarvení. 4.2 Metodika 4.2.1 Líhnutí K líhnutí násadových vajec obou hybridů bylo použito inkubátorů firmy Petersime v líhni kuřat v Přísnoticích společnosti INTEGRA, a.s.. Všechna vejce měla stejné inkubační podmínky, v předlíhni byla udržována teplota 37,7 ± 0,1 ºC, vlhkost 60,0 ± 1,0 % a pravidelné otáčení vajec v hodinových intervalech o 45 stupňů na každou stranu. V předlíhních se vejce inkubovala 18 dnů a poté byla přeložena na 3 dny do dolíhňových lísek. V dolíhních se už vejce neobracela a inkubovala se za teploty 37,0 ± 0,1 ºC a vlhkosti 70 85 %. 21. den inkubace se kuřata líhla a rozdělení dle pohlaví probíhalo dle odlišného zbarvení juvenilního peří (colorsexing). 32
4.2.2 Stanovení oplozenosti a líhnivosti z nasazených a oplozených vajec Oplozenost (%) Ve 13. 14. dni inkubace byla vejce prosvícena a byla vyřazena vejce neoplozená nebo s odumřelým zárodkem. Tato vejce byla rozbita a bylo stanoveno, zda se jedná o vejce neoplozená či s odumřelým zárodkem. Z počtu neoplozených vajec byla stanovena oplozenost. 100 (PNV - Oplozenost (%) = PNV počet nasazených vajec vejce neoplozená) PNV Líhnivost z nasazených vajec (%) Počet neoplozených vajec a vajec s odumřelým zárodkem při prosvěcování 13 14. den byl zaznamenán k jednotlivým hybridům při líhnutí 21. den byl zaznamenán počet vajec s nevylíhnutými kuřaty. Z těchto údajů byla vypočtena líhnivost z nasazených vajec. Líhnivost z nasazených vajec 100 (PNV - VOZ) (%) = PNV PNV počet nasazených vajec VOZ k vejcím s odumřelým zárodkem byla připočtena také živá nevylíhlá kuřata a vejce neoplozená Líhnivost z oplozených vajec (%) Počet neoplozených vajec a vajec s odumřelým zárodkem při prosvěcování 13 14. den byl zaznamenán k jednotlivým hybridům a při líhnutí 21. den byl zaznamenán počet vajec s nevylíhnutými kuřaty. Z těchto údajů byla vypočtena líhnivost z oplozených vajec. Líhnivost z oplozených vajec 100 (POV - VOZ) (%) = POV POV počet oplozených vajec = PNV - počet neoplozených vajec VOZ k vejcím s odumřelým zárodkem byla připočtena také živá nevylíhlá kuřata a vejce neoplozená 33
4.2.3 Embryonální mortalita Embryonální mortalita byla hodnocena u jednotlivých hybridů v průběhu inkubace. Ve 13 14. dni inkubace byla vejce prosvícena a byla vyřazena vejce neoplozená nebo s odumřelým zárodkem. Tato vejce byla rozkřápána a bylo stanoveno, zda se jedná o vejce neoplozená či s odumřelým zárodkem. U vajec s odumřelým zárodkem byl stanoven den odumření podle metodiky popsané níže. V den líhnutí byla vybrána z dolíhňových lísek vejce s nevylíhnutými kuřaty a také tato vejce byla rozkřápána a byl u nich stanoven den odumření zárodku. Den odumření zárodku byl stanoven vizuálně podle stádia vývoje embrya na základě časového přehledu embryonálního vývoje kuřete (HAMPL, 1978 viz tabulka 2). Podle stupně vývoje byly zárodky rozděleny do skupin ( 1., 3., 7., 10., 14., 20.den a fáze klubání viz obrázky 1 5). Tabulka 2: Časový přehled embryonálního vývoje kuřete (HAMPL, 1978) Velikost Den Délka těla zárodečného inkubace zárodku terčíku Krevní oběh Tělo zárodku 1/2 DNE Ø 5 mm 1. DEN Ø 13 mm 3,3 mm Viditelné první krevní ostrůvky 1 ½ DNE 4-5 mm Rozvoj krevních ostrůvků 3 mozkové váčky 2. DEN Ø 28 mm 7 mm Vznik amniových řas, Spojování cév v area odškrcení těla, oční váčky, vasculosa a vznik sinus ventrální flexe a dextrální terminalis, cévní pole 15 mm torse žlázy 3. DEN 10 mm Zárodek na levém boku, Cévní pole 20-25 mm, začátek vzniku allantois, vytvořeny kraniální a pupeny končetin, uzavírání kaudální žloutkové žíly amnia, základy hemisfér Cévní pole překrývá 1/3 Rozlišení hlavy, trupu a 4. DEN žloutku, vytvořeny žloutkové ocasu, ploutvovité základy tepny dx. Etsin., krevní cévy končetin, začátek v allantois pigmentace oka Výrazná pigmentace oka, 5. DEN Allantois s cévami se loketní a kolenní klouby a rozrůstá nad amnion prstní krsky, základy zobáku 34
6. DEN 40 mm 7. DEN 50 mm 8. DEN 55 mm 9. DEN 60 mm 10. DEN 67 mm 11. DEN 71 mm 12. DEN 85 mm 13. DEN 85 90 mm 14. DEN 15. DEN 10 cm 16. DEN 19. DEN Area vasculosa odkrývá 2/3 žloutku allantois zcela obklopuje embryo z pravé strany Allantois obklopuje celé embryo Primordiální skelet, výrazné zvetšení zobáku, diferenciace prstních paprsků Základy peří na hřbetě a na stehně, začátek osifikace Nozdry, fyziol. hernie péřové folikuly na ventr. straně krku a na křídle Rozpouštění interdigitálních membrán, začíná obrůstání oční koule víčky Péřové folikuly na celém tělě, téměř úplné obchycení bílku na ostrém pólu vejce, okraje víček dosahují vnějšího okraje, nozdry zúženy Víčka dosahují okraje papily, na plantární ploše prstů bříška Úplná štěrbina víček, na hřebínku zoubky, na prstech drápky Oči skryty víčky, na přední ploše běháků příčné brázdičky Bělají drápky, na hlavě chmýří, zárodek podél hlavou k bublině Šupinky na přední ploše běháků, prachové peří na víčkách Šupinky na zadní ploše běháků, prachové peří na víčkách Otevírá se víčková štěrbina, žloutek se vtahuje do tělní dutiny 35
20. DEN 13 cm Žloutek vtažen do tělní dutiny, otevřená víčka Embryonální mortalita v jednotlivých dnech ( 1., 3., 7., 10., 14., 20. den a fáze klubání) byla stanovována jako procentický podíl ze všech nevylíhlých vajec (100 %) a pak byla embryonální mortalita vyhodnocena souhrnně jako: - odumření v první třetině inkubace - odumření ve druhé třetině inkubace - odumření ve třetí třetině inkubace - fáze klubání. 4.2.4 Oplozenost, líhnivost a embryonální mortalita Ve 13-14. dnu inkubace byla vejce prosvícena a byla vyřazena vejce neoplozená nebo s odumřelým zárodkem. Tato vejce byla rozbita a bylo stanoveno, zda se jedná o vejce neoplozená či s odumřelým zárodkem. U vajec s odumřelým zárodkem byl stanoven den odumření podle metodiky popsané v kapitole 4.1.7. V den líhnutí byla vybrána z dolíhňových lísek vejce s nevylíhnutými kuřaty a také tato vejce byla rozkřápána a byl u nich stanoven den odumření zárodku. Z těchto údajů byla vyhodnocena oplozenost, líhnivost z nasazených vajec a embryonální mortalita. 4.2.5 Kvalita skořápky U rodičovského hejna BOVANS GOLDLINE ve věku 42 týdnů byla snížená líhnivost v porovnání s technologickým návodem a proto bylo z násadových vajec vybráno 25 ks, u kterých byla stanovena pevnost skořápky, hmotnost a procentický podíl skořápky z hmotnosti vejce a tloušťka skořápky. Pro porovnání byla kvalita skořápky stanovena v následujícím roce u násadových vajec rodičovského hejna BOVANS GOLDLINE v přibližně stejném věku (38 týdnů). Z obou skupin bylo vybráno 25 ks vajec, u kterých byla stanovena konduktance skořápky. Pevnost skořápky (N) Pevnost skořápky byla stanovována přímou destrukční metodou na přístroji Egg Crusher (firma Veit Electronic, Brno, ČR), vyrobeném k těmto účelům. Pevnost 36
skořápky byla měřena v rovníkové oblasti vejce s přesností na 0,01 N. Při stanovování pevnosti byla vejce individuálně vážena s přesností na 0,01 g. Hmotnost a procentický podíl skořápky (g) Po zjištění pevnosti skořápky byl odstraněn vaječný obsah a skořápka byla vymyta a při laboratorní teplotě po dobu min. 2 dnů vysušena. Poté byla skořápka vážena s přesností na 0,01 g včetně podskořápečných membrán. Z hmotnosti skořápky na základě znalosti hmotnosti vejce byl vypočten procentický podíl hmotnosti skořápky na hmotnosti vejce: 100 HS [g] PS (%) = HV [g] PS podíl skořápky HS hmotnost skořápky HV hmotnost vejce Tloušťka skořápky (mm) Tloušťka skořápky byla zjišťována mikrometrickým šroubem na obou pólech a v rovníkové oblasti a vypočtena jako průměr těchto tří hodnot. Tloušťka skořápky byla měřena včetně podskořápečných membrán s přesností na 0,01 mm. Konduktance skořápky (mg H 2 O/ den/ Torr) Čerstvá vejce byla zvážena s přesností na 0,0001 g a umístěna do exikátoru tak, aby měla minimální kontakt s podložkou a aby s vzájemně nedotýkala. Vejce byla znovu vážena po 24 a 96 h. V intervalech 24, 48, 72 a 96 h byl zaznamenáván barometrický tlak a teplota, a z těchto hodnot byl stanoven průměr. Pro stanovení konduktance byla určena jako výchozí hmotnost až po 24 h, do té doby došlo ke kalibraci, kdy se z vajec odpařila případná povrchová vlhkost. Relativní konduktance skořápky byla stanovena na základě rozdílu hmotnosti 24 a 96 h po vložení vajec do exikátoru. Tato hodnota byla dělena třemi a byla stanovena průměrná denní ztráta vody u každého vejce (mg/den). Tlak vodní páry uvnitř vejce (za předpokladu, že vnitřní obsah vejce je nasycen vodou) byl vyjádřen tlakem vodních par nad vodou v úrovni hladiny moře v závislosti na průměrné teplotě v laboratoři. Podílem barometrického 37
tlaku na hladině moře (760 Torr) a aktuálního průměrného barometrického tlaku v laboratoři byl vypočten korekční faktor. Vnitřní tlak vodní páry (Torr) byl vynásoben tímto korekčním faktorem. Gradient tlaku vodních (Torr) par uvnitř a vně vejce byl roven tlaku vodních par uvnitř vejce, protože tlak vodních par vnějších byl díky prostředí v exikátoru nulový. Absolutní konduktance (mg H 2 O/den/Torr) každého vejce byla stanovena jako podíl průměrné denní ztráty vody (mg H 2 O/den) a gradientem vodních par (Torr). Aby byl odstraněn vliv hmotnosti vejce na konduktanci skořápky byla absolutní konduktance skořápky dělena hmotnosti čerstvého vejce a násobena 100, čímž byla konduktance standardizována na 100 g vejce. Jednotka relativní konduktance je potom mg H 2 O/ den/ Torr/ 100 g. Konduktance byla vypočtena na základě následující rovnice (Ar, 2002): K (mg H 2 O / den / Torr) = PDZV GTVP PDZV průměrná ztráta vody GTVP gradient tlaku vodní páry Teoretická konduktance byla vypočtena na základě rovnice: TK(mg H 2O / den / Torr) = 0,432 HCV HCV hmotnost čerstvého vejce 0,78 Fotografická dokumentace Z každé skupiny byla vybrána vejce s nejvyšší na nejnižší relativní konduktanci a u skořápek těchto vajec (po vymytí a vysušení) byly zdokumentovány poruchy v tvorbě skořápky pomocí elektronového mikroskopu ve spolupráci s Tiborem Mikou ze Slovenské poľnohospodárske univerzity v Nitře. 4.2.6 Serologické vyšetření Z rodičovských hejn byly v roce 2005 odebrány vzorky krve a serologickým vyšetřením metodou ELISA byl stanoven titr protilátek proti infekční bronchitidě. Vyšetření prováděla firma SEVARON PORADENSTVÍ, s.r.o. pod vedením MVDr. Ladislava Lojdy. 38
4.3 Statistické vyhodnocení 4.3.1 Statistické hodnocení hmotnosti vajec, oplozenosti, líhnivosti z nasazených a oplozených vajec Jednotlivé sledované charakteristiky hmotnost vajec, oplozenost, líhnivost z nasazených a oplozených vajec byly vyjádřeny prostým aritmetickým průměrem (x), který byl charakterizován střední chybou průměru. Variabilita jednotlivých souborů byla charakterizována variačním koeficientem (v x ). Statistická průkaznost rozdílu mezi průměry byla zjišťována pomocí intervalů spolehlivosti pro rozdíl parametrů dvou aleternativních rozdělení (Hátle, Likeš, 1974): p p u p1(1 p1) p 2(1 p 2 ) + < π n 1 n 1 π < p p + u p1(1 p1) p 2 (1 p 2 ) + n 1 n 1 1 2 1 α 2 1 2 1 2 1 α 2 1 2 1 2 4.3.2 Statistické hodnocení embryonální mortality Embryonální mortalita v jednotlivých dnech (obdobích) byla vyjádřena souhrnně v procentech jako podíl z celkové embryonální mortality (%). Statistická průkaznost rozdílu mezi průměry byla zjišťována pomocí intervalů spolehlivosti pro rozdíl parametrů dvou aleternativních rozdělení (Hátle, Likeš, 1974): p p u p1(1 p1) p 2 (1 p 2 ) + < π n 1 n 1 π < p p + u p1(1 p1) p 2 (1 p 2 ) + n 1 n 1 1 2 1 α 2 1 2 1 2 1 α 2 1 2 1 2 4.3.3 Statistické hodnocení kvality skořápky Jednotlivé sledované charakteristiky kvality skořápky byly vyjádřeny prostým aritmetickým průměrem, který byl charakterizován střední chybou průměru. Variabilita jednotlivých souborů byla charakterizována variačním koeficientem. Pro testování průkaznosti rozdílu mezi průměry byl použit t-test s využitím počítačového programu Unistat 5.1 (UNISTAT Ltd, ENGLAND). 39
5. VÝSLEDKY A DISKUSE 5.1 Výsledky embryonální úmrtnosti během inkubace u rodičovského hejna hybrida BOVANS GOLDLINE ve vztahu ke kvalitě skořápky násadových vajec 5.1.1 Celková oplozenost z nasazených vajec Počty nasazených vajec u jednotlivých věkových skupin a oplozenost je uvedena v tabulce 3. U rodičovského hejna BOVANS GOLDLINE (dále jen BG I.) ve věku 38 týdnů bylo v roce 2006 nasazeno 9600 ks, z toho neoplozeno 161 ks, což odpovídá oplozenosti 98,3 %. U rodičovského hejna BOVANS GOLDLINE (dále jen BG II.) ve věku 42 týdnů bylo v roce 2005 nasazeno 7500 ks a z toho neoplozeno 477 ks, což odpovádá oplozenosti 93,6 %. Při porovnání oplozenosti BG I. a BG II. byl zjištěn rozdíl 4,7 %, který je statisticky průkazný (α=0,01). 5.1.2 Líhnivost z nasazených a oplozených vajec Líhnivost z nasazených oplozených vajec je z líhňařského hlediska nejdůležitější ukazatel, zahrnuje veškeré aspekty líhnutí a ovlivňuje ekonomiku produkce jednodenních kuřat. Hodnoty líhnivosti jsou uvedeny v tabulce 3. Při porovnání líhnivosti u rodičovských hejn BOVANS GOLDLINE v různém věku bylo v roce 2006 u BG I. v pokusu z celkového počtu nasazených vajec vylíhnuto celkem 8045 kusů kuřat, což odpovídá líhnivosti 83,5 %. U rodičovského hejna BG II. bylo v roce 2005 v pokusu z celkového počtu nasazených vajec vylíhnuto 5725 kusů kuřat, z čehož je zřejmá líhnivost ve výši 74,7 %. Zjištěný rozdíl 8,8 % je statisticky vyhodnocen jako průkazný (α=0,01). 40
Tabulka 3: Oplozenost, líhnivost a celková embryonální mortalita BG I. a BG II. (α=0,01) BG I. BG II. Věk (týdny) 38 42 Počet nasazených vajec (ks) 9600 7500 Oplozenost (%) 98,3 A 93,6 B Líhnivost z nasazených vajec (%) 83,8 A 76,3 B Líhnivost z oplozených vajec (%) 83,5 A 74,7 B Embryonální mortalita z nasazených vajec (%) 14,5 A 17,3 B 5.1.3 Embryonální mortalita Celková embryonální mortalita z nasazených vajec rodičovského hejna BG I. a u rodičovského hejna BG II. je uvedena v tabulce 3. V roce 2006 u rodičovského hejna BG I. ve věku 38 týdnů bylo zjištěno z celkového počtu 9600 kusů nasazených vajec 1394 kusů vajec s odumřelým zárodkem a celková embryonální mortalita činila 14,5 %. Tato embryonální mortalita byla statisticky průkazně nižší (α=0,01) než u BG II., protože v roce 2005 bylo zjištěno z 7500 kusů nasazených vajec rodičovského hejna BG II. ve věku 42 týdnů 1298 kusů vajec s odumřelým zárodkem a celková embryonální mortalita tedy činila 17,3 %. Počty odumřelých zárodků z nasazených vajec v jednotlivých obdobích (třetinách) inkubace jsou uvedeny v relativních hodnotách v tabulce 4. Při jednotlivém sledování embryonální mortality v průběhu inkubace byla statisticky průkazně nejvyšší embryonální mortalita zárodků zjištěna v první (α=0,01) a třetí (α=0,05) třetině vývoje. V první třetině inkubace to bylo u rodičovského hejna věku 38 týdnů 5,63 %, v druhé třetině 0,80 % a ve třetí třetině 6,49 %. U rodičovského hejna věku 42 týdnů byla zjištěna embryonální mortalita v prvních sedmi dnech vývoje 4,25 %, v druhých sedmi dnech 3,09 % a v posledních sedmi dnech inkubace 7,28 %. U BG II. byla zaznamenána statisticky průkazně (α=0,01) vyšší embryonální mortalita v druhé fázi inkubace (3,09 %) v porovnání s BG I. (0,8 %), přičemž tato embryonální mortalita byla nezvykle vysoká. Fasenko et al. (2001) ve všech sledování uvádí embryonální mortalitu v tomto období max 0,7 %. Mikrobiálně kontaminovaná a vyschlá vejce měla v roce 2006 u rodičovského hejna věku 38 týdnů vliv na celkovou mortalitu ve výši 0,69 % a u rodičovského hejna 41
věku 42 týdnů bylo v roce 2005 takto znehodnocených vajec 0,40 %. Rozdíl 0,29 % je prokazatelně statisticky průkazný (α=0,01). Z rodičovských hejn v roce 2005 byly ve věku 54. a 59. týdnů odebrány vzorky krve a ELISA testem byl stanoven obsah protilátek proti infekční bronchitidě. Podle závěru veterinárního lékaře byly sérologickým vyšetřením metodou ELISA zjištěny vysoké titry protilátek proti viru infekční bronchitidy a lze se tedy domnívat, že hejna byla zatížena tlakem viru infekční bronchitidy, což by vysvětlovalo zhoršenou kvalitu skořápky a zvýšenou embryonální mortalitu právě v důsledku nekvalitní skořápky u hejna v roce 2005. Tabulka 4: Embryonální mortalita BG I. a BG II. (α=0,01) BG I. BG II. Embryonální mortalita z nasazených vajec (%) Embryonální mortalita z vyřazených vajec (%) Embryonální mortalita z nasazených vajec (%) Embryonální mortalita z vyřazených vajec (%) 0. 7. den 5,63 A 38,74 4,25 B 24,58 7. 14. den 0,80 A 5,52 3,09 B 17,87 14. 21. den 6,49 A 44,69 7,28 A 42,06 MBK vejce* 0,04 A 0,29 0,24 B 1,39 Vyschlá vejce 0,65 A 4,45 0,16 B 0,92 * mikrobiálně kontaminovaná vejce 5.1.4 Kvalita skořápky konduktance Vzhledem k tomu, že byla líhnivost u rodičovského hejna BG II. ve věku 42 týdnů nízká (74,7 %), byly zjišťovány faktory, které mohly v negativním směru líhnivost ovlivnit. Dalším z takových faktorů byla kvalita skořápky (tabulka 5). Průměrná hmotnost vajec, která byla použita k pokusu byla v případě rodičovského hejna BG I. ve věku 38 týdnů 62,34±0,77 g, u rodičovského hejna ve věku 42 týdnů byla průměrná hmotnost sledovaných vajec 60,65±0,84 g. Průměrná ztráta hmotnosti, zjištěná rozdílem hmotností na počátku pokusu a na konci pokusu byla u rodičovského hejna věku 38 týdnů 161,04±5,84 g a u rodičovského hejna věku 42 týdnů byla průměrná ztráta hmotnosti 166,40±8,65 g. 42
Absolutní hodnota konduktance skořápky byla pro rodičovské hejno ve věku 38 týdnů zjištěna 7,55±0,27 mg H 2 O/den/Torr a pro rodičovské hejno ve věku 42 týdnů 7,80±0,41 mg H 2 O/den/Torr. Uvedené hodnoty konduktance se výrazně vychylují z rozmezí hodnot, které pro konduktanci uvádí Szczerbinska (1997), jež sledovala tento ukazatel u vajec slepic ve věku od 26. do 62. týdne a uvádí rozmezí 11,25-13,29 mg H 2 O/den/Torr. Na základě vzorce uvedeného v metodice jsem vypočítal teoretickou absolutní konduktanci, kdy pro vejce rodičovského kompletu BG I. byla výsledná hodnota 10,8±0,10 mg H 2 O/den/Torr oproti teoretické hodnotě konduktance 10,6±0,12 mg H 2 O/den/Torr vypočítané pro vejce rodičovského kompletu BG II. Relativní konduktance, přepočítaná na 100 g hmotnosti vejce je u BG I. 12,0±0,35 mg H 2 O/den/Torr/100 g a u BG II. 12,8±0,58 mg H 2 O/den/Torr/100 g. Pevnost skořápky byla zjištěna u násadových vajec rodičovského hejna věku 38 týdnů 45,01±2,20 N a pro vejce rodičovského hejna věku 42 dnů byla pro pevnost skořápky zjištěna hodnota 39,35±1,65 N. Hmotnost skořápky byla u hejna BG I. vyšší, tzn. 6,63±0,09 g a naopak u hejna BG II. nižší, tzn. 6,39±0,10 g. Průměrná tloušťka skořápky vykazovala BG I. opět vyšší hodnotu (464,4±0,77 μm) a u BG II. věku 42 týdnů byla zjištěna průměrná tloušťka skořápky nižší (423,0±5,00μm). Procentický podíl skořápky z celkové hmotnosti vejce u násadových vajec vyprodukovaných rodičovským hejnem BG II. ve věku 42 týdnů byl 10,64±0,12 %, v porovnání s BG I. ve věku 38 týdnů, kde byla zjištěna hodnota 10,55±0,14 % podílu skořápky. Ipek a Sahan (2001) zjistili statisticky průkazný vliv (α=0,01) kvality skořápky (specifické hmotnosti) na líhnivost, a zahrnuli kvalitu skořápky do významných faktorů ovlivňujících líhnivost. Tento fakt potvrdili jak u mladého hejna (34. týdnů věku) tak u staršího hejna (59. týdnů věku). V mém pokusu byl statisticky průkazný rozdíl 15,7 N (α=0,05) zjištěn u pevnosti skořápky a tloušťky skořápky (41,4 μm při α=0,01). Zjištěné hodnoty byly podnětem učinění fotografických snímků elektronovým mikroskopem. Byly vybrány reprezentativní vzorky skořápky z vajec s nejvyšší a naopak nejnižší relativní konduktancí. U skořápek s vysokou konduktancí byla odhalena celá řada poruch a neznámých útvarů v tvorbě skořápky a tyto abnormality jsou 43
uvedeny v obrazové části přílohy. Vady skořápky jsou vyznačeny na obrázcích 8, 9, 10. Naopak na obrázcích 11 a 12 je evidentní standardní struktura kvalitní skořápky. Poruchy v mikrostruktuře skořápky mohou vysvětlovat netypickou vysokou embryonální mortalitu v druhém týdnu inkubace, kdy se výrazně zvyšují nároky na příjem kyslíku přes chorionalantois (Etches, 2000), jehož funkce může být díky těmto poruchám nedostatečná. Tabulka 5: Kvalita skořápky násadových vajec BG I. a BG II. (α=0,01) BG I. Průměr ± střední chyba průměru Var. koef. BG II. Průměr ± střední chyba průměru Var. koef. Průkaznost (hladin a α) Hmotnost vejce (g) 62,3±0,77 6,31 60,6±0,84 6,96 NS Průměrná ztráta hmotnosti (mg/d) 161,0±5,84 18,4 9 166,4±8,65 25,9 9 NS Konduktance skořápky (mg H 2 O/den/Torr) Teoretická konduktance skořápky (mg H 2 O/den/Torr) Relativní konduktace skořápky (mg H 2 O/den/Torr/100 g) 7,5±0,27 18,4 9 7,8±0,41 25,9 9 NS 10,8±0,10 4,91 10,6±0,12 5,46 NS 12,0±0,35 14,8 9 Pevnost skořápky (N) 45,0±2,20 A 24,9 0 12,8±0,58 22,6 1 39,3±1,65 B 20,9 1 NS 0,05 Hmotnost skořápky (g) 6,6±0,09 7,04 6,3±0,10 7,84 NS Tloušťka skořápky průměrná (μm) 464,4±0,77 A 84,1 0 423,0±5,00 B 58,6 2 0,01 Podíl skořápky (%) 10,6±0,12 5,52 10,5±0,14 6,76 NS NS = non significance 44
5.2 Výsledky embryonální úmrtnosti během inkubace u nosných hybridů ve srovnání BOVANS GOLDLINE a MORAVIA BSL 5.2.1 Celková oplozenost z nasazených vajec Při srovnání kvntitativních parametrů inkubace násadových vajec rodičovských hejn hybridů BG I. věku 38 týdnů a MORAVIA BSL věku 55 týdnů (tabulka 6) je evidentní vyšší oplozenost BG I. (98,3 %) oproti nižší oplozenosti hybrida MORAVIA BSL (89,5 %). Výsledek byl potvrzen statisticky neprůkazným rozdílem těchto dvou hodnot (α=0,01). 5.2.2 Líhnivost z nasazených a oplozených vajec Líhnivost BG I. byla na úrovni 83,5 %, u nasazených vajec MORAVIA BSL jsme zjistili líhnivost 80,2 % (tabulka 6). Rozdíl 3,3 % nebyl statisticky průkazný (α=0,01). Zajímavé jsou hodnoty embryonální mortality, kdy BG I. dosáhl 14,5 % z nasazených vajec a MORAVIA BSL 7,2 %. Přestože rodičovské hejno BG I. mělo věk 38 týdnů a MORAVIA BSL 55 týdnů, nebyl v líhnivosti těchto dvou rodičovských hejn hybridů zjištěn statisticky průkazaný rozdíl (α=0,01), přestože někteří autoři uvádějí, že líhnivost s věkem nosnic klesá (Charalambours et al., 1989, Fasenko et al., 1992, Ipek a Sahan, 2001). Naproti tomu O Sullivan et al. (1991) nezaznamenal pokles líhnivosti u hejna ve věku 64. týdnů v porovnání s líhnivosti při 50% snášce. Tabulka 6: Oplozenost, líhnivost a celková embryonální mortalita BG I. a MORAVIA BSL (α=0,01) BG I. MORAVIA BSL Věk (týdny) 38 55 Počet nasazených vajec (ks) 9600 9000 Oplozenost (%) 98,3 A 89,5 A Líhnivost z nasazených vajec (%) 83,8 A 82,3 A Líhnivost z oplozených vajec (%) 83,5 A 80,2 A Embryonální mortalita z nasazených vajec (%) 14,5 A 7,2 A 45
5.2.3 Embryonální mortalita Embryonální mortalita hybridů rodičovských hejn BG I. a MORAVIA BSL je uvedena v tabulce 6. V roce 2006 u rodičovského hejna BG I. věku 38 týdnů bylo zjištěno z celkového počtu 9600 kusů nasazených vajec 1394 kusů vajec s odumřelým zárodkem a celková embryonální mortalita činila 14,5 %. V roce 2005 bylo zjištěno z celkových 9000 kusů nasazených vajec rodičovského hejna MORAVIA BSL věku 55 týdnů 647 kusů vajec s uhynulým zárodkem a celková embryonální mortalita tedy činila 7,2 %. Hodnota rozdílu celkové embryonální mortality BG I. a BG II. ve výši 7,3 % není statisticky průkazná (α=0,01). Počty odumřelých zárodků z nasazených vajec v jednotlivých obdobích (třetinách) inkubace jsou uvedeny v relativních hodnotách v tabulce 7. Při sledování byla opět zjištěna nejvyšší embryonální mortalita v prvních a posledních sedmi dnech inkubace násadových vajec, nicméně při porovnání hodnot zjištěných u obou hybridů nebyl prokázán statistický rozdíl (α=0,01). V období 0 7 dní inkubace byla zjištěna embryonální úmrtnost u BG I. 5,63 % a u MORAVIA BSL 2,98 %. Období 7. 14. dne inkubace je u těchto dvou hybridů při mém sledování charakteristické embryonální mortalitou 0,80 % u BG I. a 0,89 % u MORAVIA BSL. Od 14. do 21. dne inkubace uhynulo u BG I. 6,49 % embryí a u MORAVIA BSL 2,92 % embryí. Statistická průkaznost se nepotvrdila (α=0,01) ani u mikrobiálně kontaminovaných a vyschlých vajec, kdy byla u rodičovského hejna BG I. ve věku 38 týdnů tato vejce zastoupena 0,69 % a u rodičovského hejna MORAVIA BSL ve věku 55 týdnů 0,14 %. Tabulka 7: Embryonální mortalita BG I. a MORAVIA BSL (α=0,01) Embryonální mortalita z nasazených vajec (%) BG I. Embryonální mortalita z vyřazených vajec (%) Embryonální mortalita z nasazených vajec (%) MORAVIA BSL Embryonální mortalita z vyřazených vajec (%) 0. 7. den 5,63 A 38,74 2,98 A 41,42 7. 14. den 0,80 A 5,52 0,89 A 12,36 14. 21. den 6,49 A 44,69 2,92 A 40,65 MBK vejce* 0,04 A 0,29 0,07 A 0,93 Vyschlá vejce 0,65 A 4,45 0,07 A 0,93 * mikrobiálně kontaminovaná vejce 46
5.2.4 Negativní důsledky vnitřních vlivů na embryonální mortalitu Při zjišťování stádia embryonální mortality byla objevena kuřata s různými vzácnými vadami. U některých vajec, zejména dlouhých a velkých kusů, mohou být obsaženy dva žloutky, což velmi významně ovlivňuje vývoj zárodku. Z obrázku 13 je patrné, jaké tělesné defekty se mohou vyskytovat. Kuře se čtyřmi nožkami je často výsledkem právě násadového vejce se dvěma žloutky (Veterány, Weis, 2000). Podle Dvořáka (1992) je čtyřnohost kuřat geneticky podmíněna, tzv. polyploidita. Jiná vada při vývoji zárodku kuřete v násadovém vejci je vidět na obrázku 14. Podobné vady neuzavřené lebeční dutiny mohou být způsobeny různými genetickými odchylkami v průběhu vývoje embrya při inkubaci násadového vejce. 47
6. ZÁVĚR Cílem mé práce bylo zjistit vztah mezi kvalitou skořápky a ukazateli reprodukce (líhnivost, embryonální mortalita) u rodičovského hejna hybrida BOVANS GOLDLINE v roce 2005 a 2006. Lze se domnívat, že infekční bronchitida, která probíhá subklinicky a neprojevuje se charakteristickými příznaky (především poklesem snášky) může zvyšovat embryonální mortalitu ve druhé fázi inkubace díky zhoršené kvalitě skořápky. Na těchto základech bylo doporučeno veterinárními lékaři revakcinovat rodičovské hejno i v produkčním období v intervalech 6-8 týdnů, což se osvědčilo v následujícím roce (2006), kdy se zvýšila kvalita skořápky, snížila embryonální mortalita a zvýšila líhnivost, což má příznivý vliv na celkovou ekonomiku podniku. Dalším cílem bylo porovnat líhnivost a embryonální mortalitu u rodičovského hejna BOVANS GOLDLINE určeného do velkochovu s rodičovským hejnem hybrida MORAVIA BSL určeného do drobnochovu. Přes velký rozdíl ve věku rodičovského hejna (BOVANS GOLDLINE 38 týdnů a MORAVIA BSL 55 týdnů) nebyl zjištěn statisticky průkazný vliv mezi hejny v líhnivosti a embryonální mortalitě, což svědčí o vysoké životaschopnosti finálních hybridů MORAVIA BSL a odpovídá cílům šlechtění zaměřených pro potřeby drobnochovu dlouhověkost, odolnost a životaschopnost při nepatrně nižších parametrech užitkovosti s porovnáním hybridů určených do velkochovu (BOVANS GOLDLINE). 48
7. SEZNAM LITERATURY AR, A., and Meir, M. Principles of preservation of embryonic viability during preincubation egg storage. In 11th European Poultry Conference, Bremen: WPSA, 2002, September, 14pp. BAIAO, N.C., CANCADO, S.V., LUCIO, C.G. Effect Of period of incubation and interval between hatching and housing on broiler performance. Aequivo Brasileiro de Medicina Veterinaria e Zootecnia. 1998. DVOŘÁK, J. Genetika hospodářských zvířat. Vysoká škola zemědělská. Brno, 1992. ISBN: 80-7157-014-1. 268s. ELIBOL, O., PEAK, SD. and BRAKE, J. Effect of flock age, length of egg storage, and frequency of turning during storage on hatchability of broiler hatching eggs. Poultry Science, 2002, 81, 945-950. ETCHES, R.J. Reproduction in Poultry. Wallingford: CAB INTERNATIONAL, 2000, 318. FASENKO, G.M., ROBINSON, F.E., WHELAN, A.I., KREMENIUK, K.M., and WALKER, J.A. Prestorage incubation of long-term stored broiler breeder eggs: 1. Effect on hatchability. Poultry Science, 2001, 80, 1406-1411. FASENKO, G.M., ROBINSON, F.E., HARDIN, R.T., and WILSON, J.L. Research note: variability in preincubation embryonic development in domestic fowl. 2. Effects of duration of egg storage period. Poultry Science, 1992, 71, 2129-2132. HÁTLE, J., LIKEŠ, J. Základy počtu pravděpodobnosti a matematické statistiky. SNTL Nakladatelství technické literatury. Praha, 1974. CHARALAMBOUS, K., ANTONIOU, T. and MAVROGENIS, A.P. Effects of age of breeding hens and size of hatching eggs on the growth rate of broilers. Technical Bulletin Cyprus Agricultural Research Institute, 1989, 109, 9. IPEK, A. and SAHAN, U. Effect of specific gravity and flock age on hatching traits in broiler breeders. Turk Veterinerlik ve Hayvancilik Dergisi, 2001, 25, 817-821. JEFFREY, J., S., MARTIN, G., P., FANGUY, R., C., TEXAS A&M UNIVERSITY SYSTÉM. The Incubation of Ratite Eggs [online]. Texas Cooperative Extension 2007 [cit. 17.4.2007]. Dostupné na: http://gallus.tamu.edu/extension%20publications/incubation%20of%20ratite%20eggs. pdf 49
MUSIL, F., TULÁČEK, F. Líhnutí drůbeže. Státní zemědělské nakladatelství. Praha, 1964, 170s. NOVO, R.P., GAMA, L.T. and SOARES, M.C. Effects of oviposition time, hen age, and extra dietary calcium on egg characteristics and hatchability. Journal of Applied Poultry Research, 1997, 6, 335-343. O SULLIVAN, N.P., DUNNINGTON, E.A. and SIEGEL, P.B. Relationship among age of dam, egg components, embryo lipid transfer, and hatchability of broiler breeders eggs. Poultry Science, 1991, 70, 2180-2185. SZCZERBINSKA, D. Egg shell and hatchability, and the relationship of these with age of hen. Zeszyty Naukowe Akademii Rolniczej w Szczecinie Zootechnika. 1997, 34, 119-125. VETERÁNY, L., WEIS, J. Liahnutie a embryonálny vývin kurčiat. Tlačiareň GARMOND. Nitra, 2000. ISBN 80-967282-7-X, 101s. ZAKARIA, AH., PLUMSTEAD, PW., ROMERO-SANCHEZ, H., LEKSRISOMPONG, N., OSBORNE, J. and BRAKE, J. Oviposition pattern, egg weight, fertility, and hatchability of young and old broiler breeders. Poultry Science, 2005, 84, 1505-1509. 50
8. PŘÍLOHY Obrázek 1: Embryo kuřete po prvním dni inkubace násadového vejce Obrázek 2: Embryo kuřete po 3. dni inkubace násadového vejce 51
Obrázek 3: Embryo kuřete v 7. dni inkubace násadového vejce Obrázek 4: Embryo kuřete v 10. dni inkubace násadového vejce 52
Obrázek 5: Embryo kuřete v 19. dni inkubace násadového vejce Obrázek 6: BOVANS GOLDLINE Obrázek 7: MORAVIA BSL 53
Obrázek 8: Vady mikroskopické struktury skořápky slepičího vejce (zvětšení 310x) Obrázek 9: Vada (prasklina) ve struktuře skořápky slepičího vejce (zvětšení 310x) 54
Obrázek 10: Vady (vlevo) a neznámé útvary narušující strukturu skořápky vejce (zvětšení 310x) Obrázek 11: Optimální struktura skořápky slepičího vejce (zvětšení 310x) 55
Obrázek 12: Pravidelná mikrostruktura skořápky slepičího vejce (zvětšení 310x) Obrázek 13: Embryo kuřete (19. den inkubace) s genetickou poruchou 56
Obrázek 14: Embryo kuřete (19. den inkubace) s genetickou poruchou neuzavřené lebeční dutiny 57