1 / 13
VELIKONOCE jsou nejvýznamnější křesťanský který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví. V západní křesťanské tradici Velikonoce. Velikonoční symboly: Beránek Malování vajíček: 2 / 13
Kříž: Velikonoční básničky Vajíčko V ošatce mám vajíčka co snesla mi slepička jsou tam krásně malované nebo pěkné bílé 3 / 13
jen si vemte koledníci které jsou vám milé. Slepička Kropenatá slepičko jaké mi dáš vajíčko? Jé to bude překvapení nad strakaté přece není. Hody, hody Hody, hody doprovody vajíčko mi dejte 4 / 13
na tvářičce sladký úsměv pro nás chlapce mějte! Lucie Sulanová Velikonoční zvyky 1.Černá neděle: podle barvy šatů a šátků, které se nosily na znamení postního smutku. Někde je nazývaná Pučálka - v názvu je skryt čas pučení a rašení. Pojídalo se jídlo s názvem pučálka jídlo z naklíčeného a usmaženého hrachu. 5 / 13
2. Sazometná neděle: protože se právě o této neděli dělal předvelikonoční úklid a vymetala se kamna. očistný den 3. Kýchavná neděle: byla ve znamení prosby za odvrácení všech nemocí 6 / 13
Podle pověry kolikrát člověk kýchne, tolik let bude ještě živ. Ve východních Čechách se říkalo, že pokud tento den člověk kýchne 3x, pak bude celý rok zdráv. Vznik tohoto obyčeje se traduje od doby morové epidemie, kdy první projevy moru byly spojeny právě s kýcháním a proto si při kýchnutí lidé přáli Pozdrav tě Pán Bůh - aby toto nebezpečí zažehnali. 4. Družebná neděle: byl den, kdy chodili družbové se ženichem navštívit dům, do něhož chtěli přijít o velikonoční pomlázce na námluvy. Lidé se poprvé trochu veselili a scházeli se na kus řeči. 7 / 13
5. Smrtná neděle: Čtrnáct dnů před Velikonocemi se v lidovém prostředí slaví jeden z nejstarších rituálů, vynášení smrti ( Mořeny, Moreny, Mařeny). Pálení nebo házení Smrtky do řeky symbolizuje lidské oběti. Po kruté a dlouhé zimě vždy někdo ze starších zemřel, bylo tedy potřeba symbolicky skoncovat se zimou. Figura Smrtky byla zhotovena z vymlácené slámy, prázdných šnečích ulit,kolem krku měla korále z výduvků vajec a starých šatů v bílé barvě, protože bílá je barvou smrti. Byla připevněna na dřevěné tyči. Se smrtkou se obešla celá vesnice, čímž se vyhnala z každého stavení. A nesla se k potoku. Tam se zapálila a vhodila do potoka. Od vody se pak rychle uteklo, aby Vás smrt nedohonila. 6. Květná neděle: Ten den se světily kočičky, dřevo, voda, plachta na setí obilí... 8 / 13
Se svěcenými kočičkami se prováděly různé praktiky spjaté s pověrami o jejich účinku proti kouzlu a jiným pohromám. Zasouvaly se za domácí křížek a svaté obrázky, zapichovaly se na kraj pole, dávaly se do sklepa a polykaly se na obranu proti bolestem v krku. V tuto dobu se také nosilo Léto do vsi. Oblékaly se nové šaty (nebo alespoň jeden kus). Kateřina Procházková Beránek piškotový Ingredience: 9 / 13
Cukr Vejce 300 g 7 ks Citron šťáva z půlky citronu Vanilkový cukr 1 balení Hrubá mouka 300 g Postup přípravy receptu: Utřeme cukr, vanilkový cukr, 5 žloutků, 2 vejce, citronovou šťávu, přidáme sníh z 5 bílků a mouku. Těsto vlijeme do vymazané a vysypané formy. Pečeme ve vyhřáté troubě asi 45 minut podle velikosti formy. Po upečení vyjmeme a necháme vystydnout. 10 / 13
Pak beránka rozkrojíme na 3 části, promažeme dortovou nebo máslovou náplní a polijeme čokoládovou polevou. Eva Nováková Den matek Svátek matek (den matek) se u nás slaví vždy druhou květnovou neděli. Matkám věnovaný den má být oceněním odvahy a oběti mateřství. 11 / 13
Za zakladatelku Svátku matek je považována metodistka Anna Marie Jarvis. Ta při druhém výročí smrti její matky zorganizovala v babtistickém kostele v neděli 12. 5. 1907 setkání místních matek. Rok poté byla požádána, aby toto setkání na druhou květnouvou neděli opět zopakovala. Pro velký úspěch se Anna Marie Jarvis začala šíření této myšlenky věnovat naplno, až nakonec kongres USA v roce 1914 prohlásil Den matek národní m svátkem. Z USA se svátek začal šířit dále. V Evropě se uchytil po první světové válce. V Československu se Den matek začal slavit v roce 1923. V době komunistické totality byl svátek zatlačen do pozadí oslavami MDŽ. Nyní se již opět slaví veřejně, není ale oficiálním státním svátkem. 12 / 13
Užijte si krásné, pohodové a slunečné prázdniny. dneska Vyrazíme teď Nebudem nemusíme Dva jiný lesních hlavně Někdo chce Jiný která Ať budeme Slunce jezučí měsíce jede to poznávat žije nás jede letí že zpívat tak ptáků už svítí, sikvbude na jsme psát do nám užívat! do babičce, nebo chatičce. na volna prázdniny, řeka na dálek, školy. sbor, celý tábor, úkoly, někdo přitom končí tak, palouku, máme, volá: svět. škola. jiný. venku. Kateřina Procházková 13 / 13