Ministerstvozivotníhoprostredí ZPRAVODAJ

2011 5 Ministerstvozivotníhoprostredí ˇ ˇ INFORMACNÍ ˇ ZPRAVODAJ

Referenční informační středisko MŽP Odborná knihovna Vršovická 65, 100 10 Praha 10 EKO VIS MŽP INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ Ročník XXI. 2011 č. 5

O b s a h strana STUDIE A SOUBORNÉ INFORMACE........................................ 5 METODIKA A ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR.......................... 5 NOVINKY VE FONDU ODBORNÉ KNIHOVNY RIS MŽP.......................... 16 INFORMACE Z EU/ES................................................. 31 EKOLOGICKÝ MONITOR. KRÁTKÉ ZPRÁVY ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK............ 31 EKOLOGICKÝ MONITOR. KRÁTKÉ ZPRÁVY ZE ZAHRANIČNÍCH PERIODIK............. 40 PŘEHLED ODBORNÝCH AKCÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ................... 56 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 3

Studie a souborné informace STUDIE A SOUBORNÉ INFORMACE METODIKA A ANALÝZA POTENCIÁLU BIOMASY V ČR Projekt MŽP SP3g1/24/07 Řešitelský tým: Ing. Kamila Havlíčková, Ph.D., Mgr. Jiří Suchý, Ing. Jan Weger, Ph.D., Ing. Jana Šedivá, Ph.D., Mária Táborová, VÚKOZ, v. v. i., Průhonice Ing. Martin Bureš, Ing. Jan Hána, Ing Jiří Heyda, Ing. Kadeřábek, Ing. Martin Nikl, Ing. Gabriela Pavloňová, Ing. Miroslav Zeman, ÚHÚL Brandýs nad Labem Mgr. Lenka Jirásková, Mgr. Jiří Kvapil, Ing. Jana Petruchová, Ing. Jitka Faugnerová, CENIA Doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc., Doc. Ing. Jiří Vašíček, CSc., ČVUT FEL Praha Ing. Petr Gallo, Ing. Maria Sočuvková, Ing. Vojtěch Holub GALLO PRO, s. r. o. Ing. Zdeněk Strašil, CSc., Radka Pešková, Miluše Pelichovská VÚRV, v. v. i., Praha-Ruzyně Doba řešení projektu 2007 2010 Předložený abstrakt prezentuje výstupy z projektu SP/3g1/24/07 Metodika a analýza potenciálu biomasy v ČR, který byl řešen v letech 2007 2010, v rámci grantového projektu MŽP. Stanovení potenciálu biomasy v podmínkách České republiky vychází z analýzy mapových podkladů, identifikace jednotlivých pozemků včetně jejich vlastností, které jsou relevantní pro stanovení potenciálu biomasy. To obsahovalo mj. rajonizaci, typologii stanovišť a určení výnosového potenciálu jednotlivých energetických plodin. Pro dané podmínky stanoviště (určené kombinací půdních a klimatických parametrů stanoviště) je tak pro každou cíleně pěstovanou plodinu přiřazen konkrétní výnos biomasy. Potenciál biomasy chápaný jako množství získatelné biomasy (vyjadřované v tunách sušiny, v GJ tepla v palivu apod.) je vždy nutné chápat v souvislosti s ekonomickými aspekty. Pokud bude pěstování biomasy v určité lokalitě z pohledu zemědělského podnikatele ekonomicky neefektivnií, nebude v reálných podmínkách tato půda použita pro produkci biomasy pro energetické účely. Důvodem této ekonomické neefektivnosti může být jak to, že v lokalitě pěstovaná biomasa nebude cenově konkurenceschopná na trhu s biomasou, nebo to, že produkce klasických zemědělských komodit bude v dané lokalitě pro zemědělce ekonomicky výhodnější. Obdobně je tomu i v případě potenciálu lesních těžebních zbytků. Technický nebo dostupný potenciál na daném území může být velký, cena takto získávané biomasy však může být např. díky komplikovanému terénu a obtížím při zpracování tak vysoká, že nebude na trhu konkurenceschopná. Tím ale pak v realitě nedochází k využití tohoto potenciálu. Potenciál biomasy pro energetické účely (chápáno jako množství biomasy, které lze reálně využít) je ovlivněn několika základními faktory, mezi které patří především: velikost zemědělské (resp. orné) půdy určené pro pěstování biomasy pro energetické účely, cena biomasy na trhu s biomasou (základní roli zde bude hrát poptávka po biomase a cena substitutů fosilních paliv) a úspěšností odstraňování bariér brzdících pěstování biomasy pro energetické účely, resp. využívání dalších zdrojů biomasy (tráva z TTP, lesní těžební zbytky). Potenciál biomasy tak roste jak s rostoucím množstvím půdy alokované na její pěstování, tak i s růstem cen biomasy na trhu s biomasou. Pokud budeme brát do úvahy pouze velikost (orné) půdy určené pro pěstování biomasy pro energetické účely, je třeba respektovat fakt, že výše potenciálu není přímo úměrná rozloze alokované orné půdy. Zde se vychází ze základního předpokladu, že pro klasickou zemědělskou produkci (pro produkci potravin) je prioritně alokována z hlediska výnosů plodin nejkvalitnější půda. Naopak pro pěstování biomasy pro energetické účely lze předpokládat alokaci spíše méně kvalitních půd. Při změně předpokládané rozlohy orné půdy alokované pro pěstování biomasy pro energe- EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 5

Studie a souborné informace tické účely (např. při změně předpokladu z 10 % orné půdy pro biomasu na 20 % orné půdy pro biomasu) je třeba identifikovat konkrétní pozemky, na kterých by pak probíhalo pěstování biomasy. Na základě půdních a klimatických vlastností těchto jednotlivých pozemků je pak stanoven přírůstek potenciálu biomasy. Významnou částí potenciálu biomasy je i obilná sláma a tráva z TTP. Výše tohoto potenciálu je do významné míry ovlivňována jednak množstvím hospodářských zvířat a jednak i tím, zda a v jaké míře je sláma zaorávána. Jde tak o další dva významné parametry, které je třeba brát do úvahy při stanovování potenciálu biomasy. Obdobně i v případě lesních těžebních zbytků může potenciál biomasy (kromě omezení daných obtížností terénu a ekonomikou zpracování těžebních zbytků) významně ovlivnit uplatňovaný způsob těžby a požadavky na ponechání určité části těžebních zbytků na lokalitě. Dalším faktorem, který je třeba brát do úvahy, je i rozvoj agrotechnických postupů pěstování biomasy pro energetické účely. S rozvojem cíleného pěstování biomasy pro energetické účely bude docházet k optimalizaci agrotechnických postupů, a lze očekávat zvyšování efektivnosti pěstování biomasy. To pak povede ke zvyšování konkurenceschopnosti biomasy na trhu s palivy a k možnosti využívat i ekonomicky méně výhodné lokality. Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům není stanovení potenciálu biomasy statickou, ale v čase dynamickou úlohou. Potenciál biomasy je tedy třeba periodicky aktualizovat a zohledňovat do něj aktuální stav všech uvedených faktorů. Analýza mapových podkladů výnosů energetických plodin a konvenčního zemědělství byla prováděna v softwaru ArcGIS Desktop 9.3.1 ESRI ArcMap 9.3.1 typ licence ArcInfo, který je kompletní GIS pro tvorbu dat, aktualizaci, dotazy, tvorbu map a analytické úlohy. Pro analýzu mapových podkladů byly získány následující základní mapové podklady: LPIS LPIS je systém evidence půdy založený na uživatelských vztazích (mapa půdních bloků). Jeho základním smyslem je poskytovat kvalitní data o užívané zemědělské půdě v České republice. Účelem je bezproblémové zvládnutí administrace a kontroly žádostí o zemědělské dotace. LPIS slouží farmářům jako rychlý zdroj informací o jimi užívané půdě. Základní evidenční jednotkou je farmářský blok, který představuje souvislou plochu zemědělské půdy s jednou kulturou užívanou jedním farmářem. Měřítko mapování bylo 1 : 10 000. Obsahem mapy jsou plošné objekty uživatelských celků, které obsahují typ využití daného půdního bloku: 1. Orná půda 2. Travní porost 3. Ovocný sad 4. Vinice 5. Chmelnice 6. Zalesněno 7. Jiná kultura LPIS byl poskytnut Ministerstvem zemědělství ČR. BPEJ Mapa BPEJ (bonitované půdně ekologické jednotky) se používá k posuzování produkčních schopností půd. Základem bonitace zemědělských půd byl vždy jejich podrobný pedologický průzkum, avšak jejím podstatným cílem bylo hodnocení a hospodářské ocenění všech agronomicky a ekonomicky rozhodujících vlastností zemědělského území, včetně klimatu, reliéfu terénu apod. Systém BPEJ umožňuje relativně detailní zjišťování typů půd, klimatických regionů, výnosnosti daných půd a poskytuje plošné pokrytí celé České republiky. Tento systém BPEJ se mimo jiné používá i k oceňování zemědělských pozemků a stále je zpřesňován a zdokonalován. Základní mapový podklad pro BPEJ jsou mapy SMO 5 (státní mapa odvozená) v měřítku 1 : 5000. Tyto mapy obsahují základní geografické údaje včetně výškopisu. Do této mapy se linie BPEJ zakreslovaly a následně byly z této mapy vektorizovány. Tím vznikla vektorová báze BPEJ. BPEJ jsou sloučeny do skupin se stejným typem půd a klimatu podle klimatického regionu a hlavní půdně klimatické jednotky. Zdrojem dat je VÚMOP, v. v. i. DMÚ 25 Digitální model území v měřítku 1 : 25 000 je standardní vektorová topografická mapa, jejíž obsah je rozdělen do sedmi základních logických vrstev: 1. Vodstvo obsahuje vodní plochy a vodní toky 2. Komunikace obsahuje všechny typy cest až do podrobnosti hlavních polních cest 6 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

Studie a souborné informace 3. Potrubní a telekomunikační trasy 4. Rostlinný a půdní kryt 5. Sídla, průmyslové a jiné topografické objekty 6. Hranice a ohrady 7. Terénní reliéf vrstevnice a případné výrazné terénní změny Poskytnuto Vojenským geografickým a hydrometeorologickým úřadem v Dobrušce. Lesnické mapy Jedná se o lesní hospodářské plány a osnovy (LHPO) a již o generalizovanou mapu z podkladů LHPO v měřítku 1 : 5000. Obsahem mapy jsou plochy zalesněných území rozdělených podle typu převažujícího porostu. Porost je rozdělen do čtyř částí, a to: jehličnaté, listnaté, smíšené lesy a holiny. Struktura lesnické mapy: 1. Porostní plocha kraje v ha z dat LHPO k 31. 12. 2006 2. Porostní plocha jehličnatého lesa v ha z dat LHPO k 31. 12. 2006 zastoupení jehličnatých dřevin 60 % a více 3. Porostní plocha listnatého lesa v ha z dat LHPO k 31. 12. 2006 zastoupení listnatých dřevin 60 % a více 4. Porostní plocha smíšeného lesa v ha z dat LHPO k 31. 12. 2006 zastoupení listnatých resp. jehličnatých dřevin 59 % a méně 5. Holina v ha z dat LHPO k 31. 12. 2006 6. Plocha Maloplošných zvláště chráněných území (MZCHÚ), Velkoplošných zvláště chráněných území (VZCHÚ), VZCHÚ zonace v ha průnik kraje a vrstev AOPK Lesnické mapy byly poskytnuty Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL). Analýza potenciálu biomasy na zemědělské půdě Zmíněné mapové podklad byly použity pro analýzu potenciálu biomasy na zemědělské půdě. Metodický postup je založen na přiřazování výnosů jednotlivých zdrojů biomasy ze zemědělské půdy (druhů plodin) podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Pro vytváření rajonizace vybraných energetických plodin (topoly, vrby, šťovík krmný OK2, lesknice rákosovitá, kostřavy rákosovitá, sveřep bezbranný, psineček veliký, ovsík vyvýšený, srha laločnatá a ozdobnice) byly a jsou využívány dva podklady: výsledky hodnocení polního testování energetických plodin v rámci výzkumných projektů i pěstební praxe a soustava BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) zemědělských půd v ČR. BPEJ byly vytvořeny na základě bonitace čs. zemědělského půdního fondu z let 1973 1978 na podkladě komplexního průzkumu půd provedeného v šedesátých letech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka zemědělských pozemků se vyjadřuje pětimístným číselným kódem (psáno např. 2.11.14 nebo 21114) hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. První číslice udává klimatický region, druhá a třetí číslice vymezují příslušnost k určité hlavní půdní jednotce (01 78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám a pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. Klimatické regiony (KR) zahrnují území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. KR se liší zejména v hodnotách sumy průměrných denních teplot vzduchu nad 10 C, průměrnými ročními teplotami vzduchu, průměrným ročním úhrnem srážek, pravděpodobností výskytu suchých vegetačních období a vláhovou jistotou. V České republice bylo vymezeno celkem 10 klimatických regionů, označených kódy 0 9. Hlavní půdní jednotka (HPJ) je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých HPJ výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. V České republice bylo vymezeno 78 HPJ. Přiřazením údaje o klimatickém regionu k charakteristice HPJ vzniká tzv. hlavní půdně klimatická jednotka (HPKJ), která je vyšší taxonomickou jednotkou. Další půdně ekologické faktory jsou označeny 4. a 5. číslicí kódu soustavy BPEJ ČR a obsahují informace o dalších podmínkách stanoviště, které budou zohledňovány v případě provádění podrobnější pěstební rajonizace. Příklad pětimístného kódu BPEJ: EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 7

Studie a souborné informace Stanovení potenciálu zbytkové biomasy Z vrstev LPIS byly zvlášť vyjmuty bloky orné půdy a travných travních porostů a byly spojeny s vrstvou BPEJ, která nesla informaci o HPKJ. Tím vznikl základní podklad pro analýzu, kde jednotlivé bloky orné půdy a trvalých travních porostů nesly informaci o HPKJ. K jednotlivým HPKJ byly přiřazeny předem stanovené tabulkové výnosy plodin. Pomocí speciálně vytvořeného softwaru byly k plochám orné půdy přiřazeny rozlohy jednotlivých plodin konvenčního zemědělství podle jejich skutečného procentuálního zastoupení a významnosti v krajích. K tomu byly využity data ČSÚ. Tímto postupem byly získány skutečné výnosy konvenčního zemědělství na orné půdě v t (suš.)/ha. Obdobný postup aplikován i na trvalé travní porosty s tím rozdílem, že místo různých zemědělských plodin byly přiřazovány pouze výnosy trvalých travních porostů. Stanovení potenciálu záměrně pěstované biomasy v závislosti na geografických a klimatických podmínkách Vytváření typologie zemědělských půd pro pěstování energetických plodin bylo založeno na vyhodnocení empirických výsledků hodnocení výnosových parametrů ve vztahu k podmínkám prostředí vyjádřených v jednotkách BPEJ/HPKJ respektive jejich složek např. průměrných teplot, rizik přísušků, půdních vlastností atd. Chybějící data byla doplňována expertním posouzením ve spolupráci s předními odborníky na jednotlivé plodiny. Výsledkem hodnocení je tabulka HPKJ s vymezením obvykle 3 5 pěstebních oblastí podle vhodnosti pro konkrétní energetickou plodinu. Tabulky byly použity k vytvoření výnosových map jednotlivých energetických plodin v prostředí GIS. Postup při vytváření typologie pro konkrétní plodinu nebo skupinu plodin: 1. Shromažďování podkladů o výnosech plodiny (literární rešerše, vlastní výsledky i provozní praxe) 2. Hodnocení klimatických regionů KR z hlediska vhodnosti pro pěstování 3. Hodnocení hlavních půdních jednotek HPJ z hlediska vhodnosti pro pěstování 4. Syntéza hodnocení hlavních půdně klimatických jednotek HPKJ 5. Vytvoření pěstebních kategorií HPKJ pro konkrétní plodinu 6. Expertní odhad výnosového potenciálu plodiny v pěstebních kategoriích 7. Kontrola a opravy návrhu rámcové pěstební rajonizace (expertní, polní průzkum aj.) Po získání informace, jaké mají jednotlivé půdní bloky výnosy zemědělských plodin, začaly být na zemědělskou půdu přiřazovány výnosy energetických plodin. Nejprve bylo určeno procentuální zastoupení energetických plodin v krajích. To bylo stanoveno na 10 % rozlohy orné půdy, plus navíc byla přidána plocha orné půdy v klidu a pro trvalé travní porosty byla stanovena plocha 2 % jejich rozlohy. Pro přiřazení energetických plodin do mapového podkladu orné půdy byl použit stejný postup jako u plodin konvenčního zemědělství. Energetické plodiny byly nejdříve přiřazeny na plochy orné půdy v klidu a na půdu, kde měly plodiny konvenčního zemědělství nejnižší výnos. Tak vznikla půda využitelná pro pěstování energetických plodin. Obdobný postup byl opět aplikován na plochy trvalých travních porostů s tím rozdílem, že na trvalé travní porosty byly přiřazovány výnosy jen rychle rostoucích dřevin. Použitý postup minimalizuje případný konflikt ve využití zemědělské půdy pro produkci potravy a pro energetické účely. Analýza potenciálu lesních těžebních zbytků Lesními těžebními zbytky (LTZ) jsou nazývány části stromů nevyužité při výrobě kulatinových sortimentů v rámci předmětních a mýtních těžeb. V posledních letech jsou těžební zbytky považovány za jeden z obnovitelných zdrojů, které lze v ČR mobilizovat, především pro energetické využití. V souvislosti s rostoucí potřebou obnovitelných zdrojů energie vzniká nutnost objektivně posoudit možnostmi využití zbytkového nehroubí z lesních těžeb, tedy potenciál lesních těžebních zbytků. V ČR zatím neexistuje ucelený systém umožňující jednotně zhodnotit rozsah zdrojů LTZ a dopady odběru lesní biomasy na funkce lesního ekosystému. Analýza potenciálu lesních těžebních zbytků zjišťuje množství využitelné dendromasy nehroubí v lesních porostech České republiky. Východiskem je určení množství těžebních zbytků na lesních plochách podle údajů z databází datového skladu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Výsledkem je tabulkové vy- 8 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

Studie a souborné informace jádření objemů dostupných zbytků a mapy rajonizace a kategorizace potenciálu lesních těžebních zbytků podle krajů České republiky. Rajonizace lesní biomasy na základě analýzy typologického systému ÚHÚL vymezuje plochy s přípustným a nepřípustným rizikem odebírání lesní biomasy, kdy jsou zvolena omezení především z důvodů ochrany přírody, technologických a stanovištních podmínek. Kategorizace lesní biomasy vyjadřuje ve třech kategoriích potenciál produkce na plochách vhodných k odběru. Stanovení potenciálu lesních těžebních zbytků V tomto projektu byly zdrojem údajů pro zjištění množství těžebních zbytků údaje o porostních zásobách hroubí, které jsou podle jednotlivých lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO) průběžně ukládány ve standardizované formě do IDC ÚHÚL. LHP a LHO jsou vypracovávány podle vyhlášky MZe č. 84/1996 pro všechny lesní hospodářské celky (LHC) v České republice. Údaje z LHP a LHO nám dávají dostatečnou představu o stavu konkrétního lesního majetku a o výhledu hospodaření do budoucna. Z údajů o zásobách hroubí s kůrou v aktuální databázi LHPO byly poté modelově kalkulovány výhledy těžeb obnovních. Výpočet se řídí legislativním postupem ve Vyhlášce č. 84/1996 Sb., 8, odst. 8 až 10. Pro další výstupy byly použity údaje z výhledů těžeb na první decenium (desetiletí). Základem výpočtů byla agregace dle stanovených podmínek podrobných údajů platných lesních hospodářských plánů a osnov obsažených v databázi datového skladu ÚHÚL. Pro potřeby tohoto projektu byla výtěžnost těžebních zbytků stanovena na 80 % takto zjištěného objemu. Je to maximální hodnota, dosažitelná při mechanizovaném odstraňování lesní dendromasy v lesnické praxi při zachování rentability. Lesy nevhodné pro využití LTZ podle platné legislativy (Vyhláška č. 84/1996): ochranné a lesy v subkategoriích lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích, vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, lesy v klečovém lesním vegetačním stupni, vybrané kategorie lesa zvláštního určení v subkategoriích lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, lesy pro zachování biologické různorodosti, lesy určené zvláštním statutem, tedy lesy 1. zón NP, 1. zón CHKO, NPR a PR. Z analýzy zahrnující vedle diferenciace přírodních podmínek (SLT) vazbu na podmínky hospodaření a funkční zaměření vyplynuly následující typy jako odolné proti zvýšenému riziku degradace ekosystému při využití těžebních zbytků, ovšem za podmínky trvale udržitelného hospodaření. Přepočtové koeficienty pro kalkulace lesní biomasy Pro potřeby projektu se používá pro vyjádření lesních těžebních zbytků segment nehroubí z větví (případně stromových vršků) s kůrou, který reprezentuje koeficient 0,14 vzhledem k hroubí kmene s kůrou rovnajícímu se 1. Výpočet sušiny biomasy Pro přepočet objemových jednotek hroubí (m 3 ) na hmotnostní jednotky sušiny biomasy t (suš.) se využily expanzní faktory specifické pro jednotlivé agregované skupiny dřevin (smrk, borovice, buk a dub) z projektu v projektu VaV 640/18/3 CzechCARBO (IFER 2006). Tab. 1Hospodářské lesy na vybraných souborech lesních typů vhodné pro využití LTZ Soubory lesních typů Cílové hospodářství 0K Hospodářství na chudých stanovištích nejnižších poloh 1K, 2K, 1I, 2I, 1S, 2S Kyselá stanoviště nižších poloh 1B, 2B, 1H, 2H, 1D, 2D Hospodářství živných stanovišť nižších poloh 3K, 4K, 3I, 4I Hospodářství kyselých stanovišť středních poloh 3S, 4S, 3B, 4B, 3H, 4H, 3D, 4D Hospodářství živných stanovišť středních poloh 5K, 6K, 5I, 6I Hospodářství kyselých stanovišť vyšších poloh 5S, 6S, 5B, 6B, 5H, 6H, 5D, 6D Hospodářství živných stanovišť vyšších poloh Zdroj: ÚHÚL 2009 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 9

Studie a souborné informace Tab. 2 Podíly částí lesní biomasy vzhledem k hroubí s kůrou a k celkové dendromase Stromová dendromasa Rozdělění Poměr částí ve vztahu k hroubí s kůrou Poměr částí ve vztahu k celkové dendromase Nadzemní kmen (hroubí) b.k. 0,89 0,66 dendromasa kůru (na hroubí) 0,11 0,08 větve (nehroubí) s.k. 0,14 0,11 pařez 0,02 0,02 asimilační aparát 0,06 0,05 Celkem nadzemní biomasy 1,22 0,91 Podzemní dendromasa kořeny 0,12 0,09 Celková dendromasa 1,34 1,00 Poznámka: hroubí + kůra = 1,0; pařez + kořeny = 0,14. Zdroj: FRA 2005 Hmotnostní a energetické vlastnosti dřeva Pro potřeby projektu je pro výpočet výhřevnosti sušiny jehličnatého i listnatého dřeva zvolena hodnota 18 MJ.kg 1, případně ekvivalent 18 GJ.t 1. Tato modelová hodnota reprezentuje průměrnou hodnotu výhřevnosti suchého dříví všech kalkulovaných dřevin se zohledněním vyššího podílu smrkového dřeva. Tato výhřevnost vyjadřuje energetický potenciál kalkulovaného objemu LTZ. Potenciál lesních těžebních zbytků Výstupem kalkulace je tabulka ročních těžeb lesních těžebních zbytků pro ČR. Tabulka zohledňující roční objemy jehličnaté a listnaté atrotuny sušiny biomasy podle věku v daném kraji (ORP) za katastr. Pro kvantifikaci potenciálu sušiny biomasy z těžebních zbytků byla použita data lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Byl brán zřetel na kategorizaci lesů a další reálná omezení např. ochrana přírody. Tab. 3Lesní těžební zbytky (nehroubí) souvislé zobrazení Lesní těž. zbytky Jednotky Popis 1 201 009,82 m 3 celá ČR 801 447,81 m 3 vstupující do kalkulace biomasy (využitelné LTZ) 399 562,01 m 3 nevstupující do kalkulace biomasy (nevyužitelné LTZ) Zdroj: ÚHÚL 2009 Rajonizace lesní biomasy Rajonizace lesní biomasy je vyjádřena dvěma kategoriemi. První kategorie, kde je možné využívat LTZ, kde je vymezené přípustné riziko pro využívání lesní biomasy za předpokladu, že se na těchto plochách bude hospodařit trvale udržitelným způsobem (TUH) a v souladu s potřebami ochrany přírody. Druhá kategorie, kde je nevhodné využívat LTZ, vymezuje plochy s nepřípustným rizikem odebírání lesní biomasy především z důvodů ochrany přírody, půdního a vodního režimu. Z kalkulací podle výše zmíněných kritérií vyplývá, že roční potenciál lesních těžebních zbytků o objemu cca 500 000 t sušiny (800 000 m 3 ) lze realizovat na cca 1 600 000 ha, což činí přibližně 62 % porostní plochy (tab. 4). Kategorizace lesní biomasy Potenciál lesních těžebních zbytků je podle ročních těžebních možností vyjádřen třemi kategoriemi na plochách vhodných k odběru LTZ. Kategorie nižšího potenciálu charakterizuje vhodná stanoviště, kde bude nižší efektivnost těžby způsobena především roztroušeností zdrojů a bude dosahovat nejvíce 0,5 t (suš.).ha 1.rok 1, je definována na rozloze 1 254 000 ha. Kategorie středního potenciálu charakterizuje vhodná stanoviště, kde podmínky umožňují realizovat potenciál v rozmezí 0,5 až 1 t (suš.).ha 1.rok 1, je definována na rozloze 224 000 ha. Kategorie vyššího potenciálu charakterizuje stanoviště vhodná k realizaci potenciálu v objemech 1 t (suš.).ha 1.rok 1 a vyšších, je definována na rozloze 122 000 ha. Ekonomika biomasy pro energetické užití Obecná východiska pro odhad budoucí ceny biomasy Každou z forem biomasy lze popsat sadou parametrů, které jsou důležité pro posouzení a stanovení jejího potenciálu v dané lokalitě. Jedním z nejdůležitějších 10 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

Studie a souborné informace Tab. 4 Rajonizace lesní biomasy v krajích ČR Kód kraje Název kraje Plochy porostní kraje půda Lesnatost Využitelná porostní plocha potenciálu LTZ Nevyužitelná porostní plocha potenciálu LTZ Potenciál LTZ ha % celkem % ha m 3 t (suš.) CZ010 Hl. město Praha 49 603 4 653 9 1 952 42 2 701 677 563 CZ020 Středočeský 1 101 499 300 408 27 175 737 58 124 670 77 575 61 167 CZ031 Jihočeský 1 005 658 370 915 37 203 268 55 167 648 99 036 52 061 CZ032 Plzeňský 756 089 294 081 39 173 305 59 120 776 77 948 22 065 CZ041 Karlovarský 331 445 139 764 42 81 614 58 58 151 34 762 22 819 CZ042 Ústecký 533 454 156 833 29 72 224 46 84 610 27 178 20 301 CZ051 Liberecký 316 297 135 457 43 81 316 60 54 141 31 951 47 667 CZ052 Královéhradecký 475 853 144 989 30 77 806 54 67 183 36 558 46 571 CZ053 Pardubický 451 867 130 528 29 81 737 63 48 791 42 332 27 607 CZ063 Vysočina 679 547 203 030 30 142 832 70 60 198 76 490 47 901 CZ064 Jihomoravský 719 541 196 652 27 136 856 70 59 796 72 970 50 729 CZ071 Olomoucký 526 664 179 182 34 122 342 68 56 840 69 401 18 733 CZ072 Zlínský 396 358 154 674 39 122 058 79 32 616 77 821 47 829 CZ080 Moravskoslezský 542 645 186 534 34 128 022 69 58 512 69 837 53 219 CZ Česká republika 7 886 519 2 597 702 33 1 601 069 62 996 633 794 536 519 232 Zdroj: ÚHÚL 2009 faktorů je pak i cena dané formy biomasy. Cena biomasy je rozhodujícím faktorem pro rozlišení mezi teoretickým potenciálem energie v dané formě biomasy a potenciálem, který je možné reálně využít vzhledem k trhu s biomasou a dalšími energetickými komoditami. Často nastává situace, kdy je potenciál určité formy biomasy relativně velký, ale náklady na její získání jsou takové, že je z ekonomického hlediska nereálné jej využít. Projekty na získávání biomasy budou realizovány soukromými investory, kteří se rozhodují o realizaci projektů na základě výnosu z do nich investovaného kapitálu. Pokud je cena produkce na trhu taková, že investorovi přináší pro něj zajímavé zhodnocení vložených peněz (při respektování rizika daného druhu podnikání), rozhodne se pro realizaci projektu. V opačném případě pak nikoliv. Informace o ceně biomasy je důležitým parametrem při odhadování potenciálu biomasy. Cena biomasy, stejně jako ostatních volně obchodovaných komodit je dána trhem vztahem mezi nabídkou a poptávkou po biomase. Nabídku a poptávku po biomase ovlivňuje celá řada faktorů a odhadování budoucí ceny biomasy (daného druhu) je velmi komplikovanou úlohou a navíc tržní cena biomasy nemusí neodrážet očekávání investorů realizujících projekty na získávání biomasy. Ekonomické modely Při odhadech budoucí ceny biomasy je možné vycházet z ekonomických modelů, které simulují procesy nezbytné pro získání dané formy biomasy, a které zohledňují očekávání investora na zhodnocení jím vloženého kapitálu. Pomocí ekonomických modelů je tak možné stanovit tzv. minimální cenu produkce z pohledu investora. Pokud by investor nedosahoval alespoň této ceny, nebude daný projekt na získávání biomasy realizovat. Výstupy z ekonomických modelů představují tzv. dlouhodobé marginální náklady. To znamená, že za předpokladu dlouhodobé poptávky po biomase (v určité výši) se dlouhodobě ustálí cena biomasy, resp. její formy, na úrovni, která zajistí investorovi pokrytí všech výdajů a jím požadované zhodnocení kapitálu. Ekonomický model použitý pro odhad ceny biomasy získávané pěstováním konkrétní energetické plodiny (resp. získávané zpracováním lesních těžebních zbytků) představuje tzv. referenční model daného typu projektu. Vytvoření ekonomického modelu vyžaduje důslednou identifikaci procesů nezbytných pro realizaci daného projektu a stanovení jejich rozsahu. Jsou zde předpokládány standardní (v daném okamžiku dostupné) technologie, důsledné tržní ocenění placených materiálových vstupů a služeb. Ekonomický model EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 11

Studie a souborné informace pak simuluje hotovostní toky vyvolané realizací projektu na získávání biomasy. Model zachycuje všechny etapy přípravy, realizace, provozování a ukončení projektu a současně odráží reálné podmínky podnikatelského prostředí daně, růst cen jednotlivých vstupů (práce, subdodávky, energie, hnojivo), podpory podnikání apod. Při sestavování ekonomického modelu daného projektu a při identifikování procesů projektu je třeba respektovat i časové hledisko projektu dobu životnosti projektu. Jde o dobu, po kterou trvají důsledky rozhodnutí investora o realizaci daného projektu. Z časového hlediska lze rozlišit následující základní druhy projektů: Projekty s dlouhým časovým horizontem, který dosahuje dvacet i více let. Příkladem jsou zde plantáže RRD. Tyto projekty mají zcela stejný charakter jako běžné podnikatelské projekty investor na začátku investuje a pak po dobu životnosti mu investice generuje finanční prostředky. Projekty se střednědobým časovým horizontem, kdy životní cyklus projektu je více jak jeden rok, ale je podstatně kratší než v případě plantáží RRD typicky se bude jednat o cca 5 a více let v případě víceletých energetických plodin. Projekty, kdy je časovým horizontem jeden rok za který je realizován celý životní cyklus projektu. Příkladem zde jsou jednoleté energetické plodiny, resp. i klasické zemědělské plodiny v daném okamžiku využívané pro energetické účely. Časový horizont projektu určuje po jakou dobu, není možné původní rozhodnutí o realizaci projektu změnit, resp. jeho změna by znamenala pro investora významné ztráty. V prvních dvou případech je třeba vytvořit kompletní ekonomické modely, které budou modelovat procesy v jednotlivých letech. Minimální cena biomasy jako spodní odhad ceny biomasy Minimální cena biomasy je spodní limit ceny biomasy, která zajišťuje pro investora přiměřený výnos z kapitálu investovaného do daného projektu. Minimální cena biomasy je odvozena od základní kriteriální podmínky, že součet diskontovaných hotovostních toků vyvolaných realizací projektu je za dobu životnosti projektu roven nule. Minimální cena pak investorovi zajišťuje výnos z vloženého kapitálu ve výši diskontu použitého pro diskontování hotovostních toků. Hotovostní toky jsou simulovány pomocí ekonomického modelu pro daný druh biomasy (pro danou energetickou plodinu, resp. způsob získávání biomasy). Výši minimální ceny lze ovlivnit především: (1) optimalizací nákladů projektu (např. volbou správné agrotechnologie), (2) zvýšením produkce ve fyzických jednotkách optimalizací volby správného stanoviště pro danou energetickou plodinu, resp. volbou správné plodiny pro dané stanoviště, (3) ekonomickou podporou projektu z externích zdrojů např. ze zdrojů MZe určených na podporu pěstování energetických plodin. Procesy, které jsou spojené s pěstováním biomasy pro energetické účely, lze typicky rozdělit do následujících okruhů. Pro jiné způsoby získávání biomasy jako je např. využívání lesních těžebních zbytků, platí jiná kategorizace. 1. Přípravné a rozhodovací procesy 2. Příprava pozemku 3. Zajištění osiva, resp. sadbového materiálu 4. Založení porostu, resp. setba 5. Procesy mezi založením porostu a sklizní, resp. mezi sklizněmi u plantáží RRD 6. Sklizeň biomasy včetně dopravy na centrální úložiště 7. Navrácení pozemku do výchozího stavu (např. likvidace plantáže RRD) 8. Režijní procesy související s realizací projektu 9. Podpora pro danou formu biomasy Pro výpočet minimální ceny biomasy byl využit speciální software FINAL používaný pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic, resp. pro jednoleté energetické plodiny a pro lesní těžební zbytky byly sestaveny kalkulační modely. Společné předpoklady pro výpočet ceny biomasy Ekonomické modely zahrnují všechny přímé procesy (a tedy i náklady) projektů na pěstování biomasy. Modely současně zahrnují i část režie, která je přímo spjatá s realizací projektů. Protože ekonomické modely neřeší to, který či které subjekty budou tyto projekty realizovat, nejsou v modelech zachyceny další nepřímé náklady související např. se správou firmy a s jejími dalšími aktivitami. V ekonomických modelech je zachycena doprava vypěstované biomasy z místa jejího vypěstování do logistického bodu z kterého by následoval převoz ke konečnému spotřebiteli, skladování biomasy, její další zpracování atd. Průměrná dopravní vzdálenost do místa logistického bodu je předpokládána ve výši 10 km. Cena biomasy tedy nezachycuje ani náklady 12 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

Studie a souborné informace na skladování, ani náklady na dopravu k uživatelům z místa logistického bodu. Cena biomasy je pro účely modelování vyjadřována v Kč/GJ tepla v palivu. To je výhodné ze dvou hledisek: (1) vyjadřování ceny v Kč/GJ tepla v palivu je obvyklé v odvětví energetiky, (2) použití Kč/GJ eliminuje problém různé vlhkosti biomasy vlhkost biomasy má velký vliv na její výhřevnost. V případě produkce biomasy pro bioplynovou stanici je do modelu zahrnuta i senážní jáma a cena biomasy je vztažena k teplu v palivu bioplynu vzniklého fermentací biomasy. V případě produkce bioplynu je cena tepla v palivu (bioplynu) doplněna o přepočet na palivové náklady na výrobu 1 kwh elektřiny (při uvažování průměrné typické) hodnoty účinnosti výroby elektřiny z bioplynu. Na výši minimální ceny má velký vliv případná dotace z externích zdrojů. Všechny výpočty provedeny ve dvou variantách s uvažováním a bez uvažování dotace. Varianta s uvažováním dotace vycházela z výše dotace SAPS pro rok 2009 s rovnoměrným nárůstem do roku 2017 na hodnotu 7000 Kč/ha, rok. Oba tyto scénáře vymezují odhadované limitní hodnoty podpory. Modelované druhy energetické biomasy Cena biomasy byla modelována pro: (1) plantáže rychle rostoucích dřevin, (2) lesnici rákosovitou jarní sklizeň pro spalování, (3) lesnici rákosovitou letní sklizeň pro bioplynovou stanici, (4) ozdobnici jarní sklizeň pro spalování, (5) energetické traviny (srha, ovsík, sveřep) letní sklizeň pro bioplynovou stanici, (6) šťovík letní sklizeň pro spalování, (7) kukuřici sklizeň zelené hmoty pro bioplynovou stanici, (8) triticale pro spalování, (9) trvalé travní porosty sklizeň zelené hmoty pro bioplynovou stanici, (10) lesní těžební zbytky. U každého druhu biomasy byly pro vytvoření ekonomického modelu použity aktualizované výsledky výzkumu o typických výnosových křivkách. Použité výnosové křivky odrážejí typické rozpětí výnosů dané plodiny ve vazbě na klimatické a půdní podmínky. Každý model obsahuje identifikaci procesů a stanovení jejich rozsahu (včetně uvedení konkrétních použitých technologií, resp. agrotechnických postupů). Výsledky modelování ceny biomasy zahrnují pro každý model (viz výše) minimální cenu biomasy pro jednotlivé výnosové křivky pro oba scénáře dotací a strukturu výdajů za dobu životnosti projektu (v současné ceně). Model pro lesní těžební zbytky vychází z předpokladu objemového množství klestu ve výši 15 % z celkové hmoty. V modelu nejsou zachyceny žádné procesy související s vlastní těžbou třeba, okleštěním kmenů apod. Tyto procesy jsou zohledněny v nákladech na těžbu a produkci dřeva a nemají souvislost s následným zpracováním klestu. Stejně jako v případě pěstované biomasy je do ekonomického modelu zahrnuta pouze doprava na vzdálenosti 10 km do místa logistického bodu. Mapový portál Mapové výstupy z analýzy potenciálu biomasy na zemědělské půdě jsou umístěny na mapových službách Portálu veřejné správy. Jelikož vytvořené mapové výstupy obsahují velmi podrobná data, mapy se zobrazují až pro měřítka větší než 1 : 500 000 (podrobnější mapy). Vzhledem k zastaralé technologii a kvůli velkému objemu datových sad, jsou na současném portálu umístěny pouze vybrané mapové výstupy. Jsou jimi: Výnosy energetických plodin na 10 % orné půdy Cena energetických plodin na 10 % orné půdy Výnosy energetických plodin na trvalých travních porostech Mapy jsou na portálu přístupné v levém panelu přes: Tematické úlohy Životní prostředí Biomasa. Všechny mapové výstupy budou zobrazeny na nově budovaném portálu, který bude spuštěn na přelomu listopadu a prosince 2010. Zde budou mapové výstupy zobrazovány i pro měřítka menší než 1 : 500 000 (méně podrobné mapy), ale ve formě kartodiagramů, které mají podobu koláčových grafů s poměrným zastoupením výnosů/cen energetických plodin v jednotlivých krajích a svou velikostí odpovídají rozloze využité orné půdy/trvalých travních porostů. Webová prezentace poskytující informace o ročním potenciálu jehličnaté a listnaté biomase v tunách sušiny je umístěna na geoportálu ÚHUL. Základem je mapová vrstva katastrů a na ni napojené tabulkové údaje ke katastru roční potenciál jehličnaté a listnaté biomasy v t (suš.) podle věku. Odkaz na aplikaci: http://geoportal1.uhul.cz/mapy/. Odkaz na tabulkové výstupy: http://ws.uhul.cz/biomasa/. Název WMS: http://geoportal1.uhul.cz/biomasa_wms. EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 13

Studie a souborné informace Výstupy: a) Mapa roční potenciální jehličnaté a listnaté sušiny biomasy v tunách sušiny členěna podle věkového stupně a katastru v ČR Základem je mapová vrstva katastrů a na ni napojeny tabulkové údaje ke katastru, roční potenciál jehličnaté a listnaté biomasy v tunách sušiny, členěn podle věku. Další územní členění jsou ČR, kraj a ORP. Mapová díla ÚHÚL a webová prezentace s tabulkovým i grafickým vyjádřením potenciálu podle rajonizace a klasifikace může sloužit jako praktický nástroj pro podporu rozhodování státní správy lesů, správcům i vlastníků lesů. Závěr b) Mapa rajonizace lesní biomasy tematická pozemková mapa roční potenciální sušiny dle agregace ploch porostních skupin vhodné a nevhodné lokality dle omezení ÚHÚL Základem je mapová vrstva agregovaných ploch porostních skupin a na ni napojeny tabulkové údaje rajonizace podle vhodnosti či nevhodnosti dané lokality. c) Mapa kategorizace lesní biomasy tematická pozemková mapa roční potenciální sušiny dle agregace ploch porostních skupin kategorizace LTZ Základem je mapová vrstva agregovaných ploch porostních skupin a na ni napojeny tabulkové údaje kategorizace nižšího, středního a vyššího potenciálu LTZ. Pro stanovení potenciálu biomasy použitelné pro energetické účely je klíčovým vstupním parametrem stanovení rozlohy a distribuce zemědělského půdního fondu určeného k produkci energetické biomasy. V projektu jsou prezentovány výsledky výpočtu potenciálu biomasy pro dva scénáře alokace zemědělského půdního fondu. První scénář je založen na předpokladu, že veškerý zemědělský půdní fond je používán pro konvenční zemědělskou produkci a nepředpokládá se záměrné pěstování energetických plodin na orné půdě ani na trvalých travních porostech. Potenciál biomasy v tomto scénáři je tvořen pouze zbytkovou biomasou nevyužívanou pro zemědělskou výrobu (např. živočišnou výrobu, zaorávání slámy atd.). Jde tak o spodní odhad využitelného potenciálu biomasy. Druhý scénář prezentovaný v projektu je založen na předpokladu využití cca 10 % rozlohy orné půdy v ČR a cca 2 % rozlohy TTP v ČR pro záměrné pěstování energetických plodin. Pokud by se předpokládala jiná výše alokace zemědělské půdy pro energetické plodiny např. dvojnásobek rozlohy orné půdy a TTP než je použito ve výše zmíněném druhém scénáři není možné stanovit potenciál biomasy na zemědělské půdě pouhým vynásobením koeficientem rovným dvěma. Při změně procenta alokace zemědělské půdy je třeba provést kompletní výpočet potenciálu. Algoritmus výpočtu potenciálu biomasy vychází z alokace konkrétních pozemků pro energetické plodiny. 14 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

Studie a souborné informace Tyto pozemky se liší svými půdními a klimatickými vlastnostmi a tím pádem se i odlišují výnosem jednotlivých energetických plodin. Metodika algoritmu předpokládá, že pro energetické plodiny je využita vždy nejméně kvalitní (bonitní) zemědělská půda pro konvenční plodiny. Při nárůstu alokované rozlohy zemědělské půdy bude docházet k využívání bonitnější zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin a je tedy možné očekávat neproporcionální nárůst produkce biomasy k energetickému využití. Popsaný mechanismus alokace zemědělské půdy pro pěstování energetických plodin minimalizuje i případný konflikt využití zemědělské půdy pro energetické účely s využitím půdy pro produkci potravin. Potenciál zbytkové biomasy z konvenčního zemědělství závisí i na struktuře pěstovaných konvenčních plodin a rozvoji či degresi živočišné výroby. Vzhledem k absenci údajů o budoucí možné struktuře pěstovaných konvenčních plodin, respektive vývoji živočišné výroby jsme při stanovení potenciálu zbytkové biomasy vycházeli ze současné struktury pěstovaných konvenčních plodin a stavu živočišné výroby. Současný stav je definován jako průměr z let 2004 2006. Je zřejmé, že při zásadní změně struktury pěstovaných konvenčních plodin a zejména zásadní změně rozsahu živočišné výroby by muselo dojít k aktualizaci algoritmu výpočtu a přepočtu potenciálu biomasy. Potenciál biomasy z konvenčního zemědělství pro jednotlivé regiony byl počítán z hodnot získaných GIS analýzou. Výnos plodiny je dán součtem výnosů dané plodiny ze všech jednotlivých ploch, kde je definován její výnos. Potenciál slamnatých plodin je vypočten vynásobením výnosu opravným koeficientem poměru zrna a slámy. Využitelný potenciál obilné slámy pro energetiku je však menší je nutno odečíst slámu využívanou pro živočišnou výrobu. U řepky se může využít veškerá reziduální sláma pro energetické účely. Uvažovat je také třeba technologické ztráty při sklizni a transportu (až 10 %). Energetický potenciál z konvenčního zemědělství využitelný pro spalování se vypočte součtem zbytkové obilné slámy a řepky. Výnos TTP je dán součtem výnosů TTP v závislosti na bonitě stanoviště všech ploch TTP. Tento tabulkový výnos TTP obsahuje surový výnos na 1 ha (20 % sušiny), takže je výpočet nutno opravit koeficientem na 35 % sušiny. Z jedné tuny TTP při 35 % sušiny vznikne cca 175 m 3 bioplynu, což je energetický potenciál 3,3 GJ. Při výpočtu energetického potenciálu kukuřice na siláž je počítáno s vlhkostí při sklizni 65 %. Z jedné tuny siláže při 35 % sušiny vznikne cca 240 m 3 bioplynu, což je energetický potenciál 4,5 GJ.t 1. V první variantě bylo uvažováno pro spalování pouze se zbytkovou slámou obilnin a slámou z řepky. Celkově by potenciál pro spalování dosahoval hodnoty 5 677 693 t, což v přepočtu na energii odpovídá 90 PJ. K produkci bioplynu se uvažuje biomasa z TTP a kukuřice ve formě siláže, kdy se od celkového množství odečte spotřeba kukuřičné siláže a TTP pro skot. Hodnota potenciálu pak celkově dosahuje hodnoty 14 022 122 t, což je po přepočtu na energii 46 PJ. V druhé variantě bylo pro spalování uvažováno se zbytkovou slámou obilnin, slámou z řepky a hmoty záměrně pěstované biomasy (RRD, ozdobnice, šťovíku, lesknice). Od celkového množství obilné slámy v tunách se odečetla spotřeba slámy na podestýlku a krmení pro živočišnou výrobu. Celkově by potenciál pro spalování dosahoval hodnoty 6 548 555 t, což v přepočtu na energii odpovídá 95 PJ. K produkci bioplynu se uvažuje biomasa z TTP, siláže z kukuřice a záměrně pěstovaných trav (ovsíku, srhy, sveřepu). Hodnota potenciálu pak celkově dosahuje hodnoty 43 PJ. Hodnocení potenciálu lesních těžebních zbytků navrženou metodikou je otevřený systém, který vychází z legislativních podmínek pro výhledy těžeb a výpočet kombinuje s používanými přepočtový koeficienty, praktickou využitelností a přírodními podmínkami stanovišť charakterizovanými podle souborů lesních typů. Tato otevřenost umožňuje využití metodiky pro větší i menší území podle daného účelu i modifikaci metodiky podle aktuální úrovně vědeckého poznání nebo změn dotčené legislativy. Lesními těžebními zbytky využitelnými pro další využití jsou větve a stromové vršky, odřezky dřeva a další nehroubí. Těžebními zbytky, které se jeví jako nevyužitelné z hlediska dopadů na lesní ekosystém, především na jeho živinovou bilanci, a další požadavky ochrany přírody, jsou asimilační orgány, kořeny a pařezy. Roční potenciál lesních těžebních zbytků o objemu cca 500 tisíc tun sušiny (přibližně 800 tisíc m 3 ) lze realizovat na cca 1 600 000 hektarech, což činí přibližně 62 % porostní plochy. V rámci projektu nebyly řešeny detailní podmínky lokalit, např. z hlediska zpřístupnění lesní dopravní sítí. V souhrnu lze říci, že největší potenciál se nalézá v jehličnaté a listnaté těžbě v porostech 10. věkového stupně a starších, což logicky koresponduje s obnovními zásahy. EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 15

Studie a souborné informace NOVINKY VE FONDU ODBORNÉ KNIHOVNY RIS MŽP O B S A H strana ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................ 18 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (OBECNĚ)..................................... 18 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ................................... 18 STAV A VÝVOJ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.................................... 18 EKOLOGICKÁ POLITIKA A UDRŽITELNÝ ROZVOJ.................................. 18 UDRŽITELNÝ ROZVOJ............................................... 18 UDRŽITELNÝ ROZVOJ SOCIÁLNÍ ROZVOJ.................................. 18 UDRŽITELNÝ ROZVOJ KULTURNÍ DĚDICTVÍ................................ 19 EKOLOGICKÁ POLITIKA............................................. 19 EKONOMIKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.......................................... 19 POPLATKOVÝ SYSTÉM A DANĚ VE VZTAHU K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ................ 19 LEGISLATIVNÍ PROCES................................................... 19 SOUDNÍ ROZHODNUTÍ.............................................. 19 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ........................ 19 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY A PROGRAMY................................... 19 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY A PROGRAMY AGENDA 21.......................... 19 SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (OBECNĚ).................................. 20 OVZDUŠÍ........................................................... 20 INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ OCHRANY OVZDUŠÍ ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV (ČHMÚ)............................. 20 CHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY SKLENÍKOVÉ PLYNY......................... 20 ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ SPAD, PRACH..................................... 20 KLIMA A ZMĚNA KLIMATU........................................... 20 VODA............................................................. 21 VODNÍ ZDROJE STUDNY............................................ 21 VODNÍ EKOSYSTÉM................................................ 21 LES............................................................. 21 LESNÍ EKOSYSTÉM................................................ 21 LUŽNÍ LESY..................................................... 21 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A NEROSTNÉ ZDROJE.................................... 21 GEOLOGIE VE VZTAHU K ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ MAPOVÁNÍ A MAPY............... 21 PŘÍRODA A KRAJINA.................................................... 21 KRAJINA (OBECNĚ)................................................ 21 PŘÍRODNÍ DĚDICTVÍ................................................ 22 EKOSYSTÉM.................................................... 22 BIOLOGICKÁ DIVERZITA............................................. 22 FAUNA........................................................ 23 FLÓRA ZAHRADY A PARKY.......................................... 23 FLÓRA CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLINNÉ................................... 23 OCHRANA PŘÍRODY PÉČE O DRUHY A STANOVIŠTĚ........................... 23 PŘÍRODNÍ KATASTROFY POVODNĚ..................................... 23 16 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ

Studie a souborné informace ENVIRONMENTÁLNÍ MANAGEMENT...................................... 24 VLIV ODVĚTVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ........................................ 24 DOPRAVA A SPOJE AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA.............................. 24 DOPRAVA A SPOJE CYKLISTICKÁ DOPRAVA................................ 24 ENERGETIKA.................................................... 24 ENERGETIKA OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE.............................. 25 ENERGETIKA VODNÍ ENERGIE........................................ 25 ENERGETIKA JADERNÁ ENERGIE....................................... 25 ENERGETIKA ELEKTRÁRNY.......................................... 26 LESNICTVÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ...................................... 26 DOBROVOLNÉ AKTIVITY PRO OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ........................ 26 EKOLOGICKÉ ZNAČENÍ.............................................. 26 POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (EIA)............................ 26 PODNIKY A FIRMY Z HLEDISKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ.................. 26 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ............................................... 27 STAV A VÝVOJ NAKLÁDÁNÍ S ODPADY.................................... 27 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY TŘÍDĚNÍ ODPADŮ................................. 27 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ZPĚTNÝ ODBĚR.................................. 27 ODPADY A DRUHY ODPADŮ RADIOAKTIVNÍ ODPADY.......................... 27 ODSTRAŇOVÁNÍ ODPADŮ SKLÁDKOVÁNÍ................................. 27 strana ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OBYVATELSTVO A LIDSKÁ SÍDLA.......................... 27 OBYVATELSTVO A LIDSKÁ SÍDLA............................................ 27 EKOLOGICKÉ STAVBY.............................................. 27 SOCIO-EKONOMICKÉ ASPEKTY LIDSKÝCH SÍDEL ÚČAST VEŘEJNOSTI................ 28 MANAGEMENT LIDSKÝCH SÍDEL URBANISMUS.............................. 28 OBNOVA MĚST A VENKOVA ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJ..................... 28 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A LIDSKÉ ZDRAVÍ.................................... 28 ENVIRONMENTÁLNÍ RIZIKA A HAVÁRIE........................................ 28 ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE OCHRANA ZDRAVÍ............................ 28 ZDRAVOTNÍ STAV POPULACE VÝŽIVA, POTRAVINY A ZDRAVÍ.................... 29 INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ..................................... 29 INFORMAČNÍ SYSTÉM O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ................................... 29 PRÁVO NA INFORMACE O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ.................................. 29 SOUVISEJÍCÍ OBORY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................. 29 SOUVISEJÍCÍ OBORY.................................................... 29 HUMANITNÍ OBORY................................................ 29 PŘÍRODNÍ OBORY A MATEMATIKA...................................... 29 POLITIKA, PRÁVO, EKONOMIKA A HOSPODÁŘSTVÍ............................ 30 SPOLEČENSKÉ OBORY SOCIOLOGIE..................................... 30 EKO VIS MŽP. INFORMAČNÍ ZPRAVODAJ 17