Téma 1a : Cíle lesního hospodářství, ekonomická, environmentální a sociální kritéria ekonomické i v lesním hospodářství Ing. Vlastimil Vala, CSc. Předmět : Ekonomická LH Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Při hodnocení i v lesním hospodářství jde o poměřování vstupů a výstupů lesnických aktivit. Pestrost a specifičnost lesnických vstupů a výstupů je tím hlavním důvodem proč musíme obecně platná schémata z jiných odvětví modifikovat. Základním východiskem dalších úvah jsou cíle lesního hospodářství.
Lesy jsou v ČR významným obnovitelným přírodním zdrojem a součástí životního prostředí. Využívají je vlastníci lesů se svými hospodářskými cíli (zájmy) a celá společnost, pro kterou vlastníci lesů zajištují důležité ekosystémové a společenské služby. Cíle lesního hospodářství jsou formulovány v řadě dokumentů. Pro potřeby definování východisek hodnocení ekonomické i lze použít obecné cíle vymezené v Národních lesnických programech:
Lesní hospodářství je v rámci Evropy vnímáno jako součást rozvoje venkova a využívání krajiny se svými třemi pilíři (skupinami funkcí lesů). Jsou to funkce: ekonomické, ekologické a sociální, jejichž naplňování je uskutečňováno na principu trvale udržitelného rozvoje:
Strategickým cílem skupiny ekonomických funkcí lesů je dlouhodobé zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství a zvýšené využívání lesnických výrobků, zboží a služeb v životě společnosti.
Strategickým cílem ekologických funkcí lesů je uchování a zlepšení biologické rozmanitosti, integrity, zdraví a odolnosti lesních ekosystémů v místním měřítku s ohledem na možný scénář globálních a krajinných změn.
Strategickým cílem sociálních funkcí lesů je přispět ke kvalitě života prostřednictvím zachování a zlepšení sociálních a kulturních rozměrů lesů a lesnictví.
Lesníci se těmito cíli řídí velmi dlouho. Respektování trvale udržitelného rozvoje a regenerační schopnosti lesa a ochrana lesa jako přírodního prostředí je pro lesníky přirozeným normativem. Lesní hospodářství je však stále intenzivněji ovlivňováno exogenními (vnějšími) faktory jako je imisní zatížení, klimatická změna a celkový stav přírodního prostředí. Současná dřevinná skladba lesní porostů a generacemi ověřené postupy hospodaření s těmito exogenními faktory nepočítá. Zcela nepochybně je dnes před lesním hospodářstvím obrovská koncentrace naléhavých problémů vyžadujících komplexní řešení.
Podle obecného zákona i jde o hledání takového komplexního využití lesa- přírodního zdroje- výrobního faktoru, které povede k uspokojení lidských potřeb v požadovaném rozsahu. Vlastníci lesů mají zájem na dosahování trvale udržitelného zisku (renty) ze svého lesního majetku. Zisk (renta) je také tradičně spojen s produkcí dříví a to má také své pragmatické důvody. Produkované dříví je jednoznačně měřitelné a na trhu realizované zboží jako zdroj výnosů, u kterých také umíme měřit vynaložené náklady na tyto výnosy.
Možnosti dosahování zisku spojeného s produkty nedřevní povahy (lesní plody) je technicky možné) ale dosavadní legislativa tuto produkci umožňuje užívat veřejností pro vlastní potřebu bezplatně. S využitím těchto produktů nad rámec bezplatného poskytování společnosti například formou prováděním systematického sběru a prodeje vlastníky lesů nejsou doposud větší zkušenosti. Možnosti měření vstup (nákladů) ve vztahu k dosahovaným výstupům (efektům, výnosům) spojeného s poskytováním ekosystémových a společenských služeb je spojeno s řešením mnoha metodických problémů, spojených především se skutečností, že se tyto služby se v pravém slova smyslu tržně nerealizují.
Hodnotíme-li v lesním hospodářství, hodnotíme ji za účelem rozhodování takových variant našich činností, která budou hledat shodu při využívání lesa mezi vlastníky lesa (lesníky) jako poskytovateli dříví, produktů nedřevní povahy, ekosystémových služeb, sociálních služeb a všemi odběrateli těchto produktů a služeb.
Kritéria a ukazatele i v LH Pro hodnocení i v lesním hospodářství, je vhodné si systematicky utřídit hodnocené náklady a efekty do skupin podle kritérií, které popisujeme, hodnotíme, měříme. Tyto skupiny jsou racionálním vodítkem při konkrétní volbě metody hodnocení i. Obecně lze navrhnout tři kritéria: Ekonomická kritéria Environmentální a ekologická kritéria Sociální kritéria (kritéria bezpečnosti práce a ochrany zdraví)
Kritéria a ukazatele i v LH Ekonomická kritéria Za ty lze považovat pro hodnocení i naturálně a hodnotově (peněžně) vyjádřené a poměřované vstupy (náklady) a výstupy (efekty, výnosy) spojené s hodnocenou aktivitou.
Kritéria a ukazatele i v LH Environmentální a ekologická kritéria Za ty lze považovat pro hodnocení i vyjádření negativní ale i pozitivní důsledky spojené s hodnocenou aktivitou na: lesní ekosystémy a jeho jednotlivé složky: lesní půdu lesní porosty vodu, vodní režii ovzduší ostatní sledované prvky lesních ekosystémů schopnost poskytovat ekosystémové služby (mimoprodukční funkce lesů)
Kritéria a ukazatele i v LH Tyto důsledky mají svoji věcnou stránku (například poškození půdy erozní rýhou měřeno hloubkou, šířkou a délkou). Snahou ekonomů je toto vyjádřit ekonomicky- v peněžních jednotkách, které se pokud možno odvíjí od trhu. U uvedené erozní rýhy by to mohlo být metodou nákladovou, to je náklady na uvedení do původního stavu. Pak lze tento takto vyjádřený důsledek zařadit do ekonomických kritérií.
Kritéria a ukazatele i v LH Sociální kritéria (kritéria bezpečnosti práce a ochrany zdraví) Za ty lze považovat pro hodnocení variant lesnických činností vyjádření negativní ale i pozitivní důsledky spojené s hodnocenou variantou na podmínky práce pracovníků:
Kritéria a ukazatele i v LH Rizikové faktory úrazovosti a nemoci z povolání fyzická námaha hluk vibrace toxické látky jiné rizika
Kritéria a ukazatele i v LH Tyto důsledky mají svoji věcnou stránku, kdy měříme rizikadélkou expozice práce s vlivem vibrací, ale také již důsledkypočet vzniklých úrazů spojených s určitou aktivitou, počet nemocí z povolání spojených s určitou aktivitou. Je tu opět snaha, tyto důsledky vyjádřit hodnotově, penězi, například náklady vynaložené na léčení, náklady spojené s kompenzací vyplacených pracovníkům apod. Pak lze tento takto vyjádřený důsledek zařadit do ekonomických kritérií