Prognózovaný a skutečný vývoj plodnosti žen v ČR a jeho důsledky (nejen) pro důchodový systém Tomáš Fiala Katedra demografie Fakulty informatiky a statistiky VŠE Praha
1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 Počet dětí na 1 ženu Plodnost žen v jednotlivých letech kolísala ročník narození (pro konečnou plodnost) 1905 1910 1915 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 3,4 3,4 Úhrnná plodnost: hypotetický počet dětí 3,2 na 1 ženu při zachování plodnosti 3,2 jako v daném roce 3,0 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 2,8 2,6 2,4 2,2 Úhrnná plodnost žen v ČR kalendářní rok
1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 Počet dětí na 1 ženu Plodnost žen v jednotlivých letech kolísala, ale celkový počet dětí jednotlivých generací byl poměrně stabilní ročník narození (pro konečnou plodnost) 1905 1910 1915 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 3,4 3,4 Úhrnná plodnost: hypotetický počet dětí 3,2 na 1 ženu při zachování plodnosti 3,2 jako v daném roce 3,0 Konečná plodnost: skutečný počet dětí 3,0 2,8 na 1 ženu, které bylo v daném roce 15 let od ročníku 1977 odhad zbývající 2,8 2,6 plodnosti podle roku 2016 2,6 2,4 2,2 Úhrnná a konečná plodnost žen v ČR 2,4 2,2 kalendářní rok (pro úhrnnou plodnost) / rok dosažení 15 let (pro konečnou plodnost)
1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 Počet dětí na 1 ženu Nárůst plodnosti generací narozených 1945 1960 mohl být částečně způsoben propopulačními opatřeními v 70. letech ještě generace žen narozených v roce 1961 měla více než 2 děti ročník narození (pro konečnou plodnost) 1905 1910 1915 1920 1925 1930 1935 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 1975 2,3 2,3 Konečná plodnost: skutečný počet dětí na 1 ženu, které bylo v daném roce 15 let 2,2 od ročníku 1977 odhad zbývající plodnosti podle roku 2016 2,2 2,1 2,1 1,9 1,9 Konečná plodnost vybraných generací žen v ČR rok dosažení 15 let (pro konečnou plodnost)
1960 1962 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 Konečná plodnost žen v ČR byla jen o málo nižší než ve Francii pro generaci narozených v roce 1951 byla prakticky stejná (2,1) 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 Úhrnná a konečná plodnost žen v ČR a ve Francii 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 FR-průřez ČR-průřez ČR-kohort FR-kohort kalendářní rok / rok dosažení 15 let
Příčiny pozdějšího poklesu Po roce 1989 dochází k odkládání plodnosti do vyššího věku, To však není plně kompenzováno (na rozdíl od Francie a jiných západoevropských zemí)
Počet živě narozených dětí na 1 ženu v daném věku 0,19 0,18 0,17 0,16 0,15 0,14 0,13 0,12 0,11 0,10 0,09 0,08 0,07 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 Změny v rozložení plodnosti žen podle věku v letech 1989 2015 1999 1,133 1989 74 2015 1,570 Specifické míry plodnosti ČR ve vybraných letech 0,00 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 Věk
Konečná plodnost vybraných generací žen v ČR 0,25 Konečná plodnost vybraných generací žen 1951 2,11 dítěte 0,20 1962 1,99 dítěte 0,15 1969 9 dítěte 1978 9 dítěte 0,10 1975 1,78 dítěte 0,05 0,00 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35
Pdům+ěrný počet dětí jedné ženy v daném věku 2,3 2,2 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 V ČR není odkládání plodnosti dostatečně kompenzováno (trajektorie plodností pro vybrané ročníky narození) Kumulované generační plodnosti v ČR r. 1945 r. 1950 r. 1955 r. 1960 r. 1965 r. 1970 r. 1975 r. 1980 r. 1985 r. 1990 r. 1995 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 Věk
Pdům+ěrný počet dětí jedné ženy v daném věku Ve Francii je vývoj jiný 2,3 2,2 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 1,1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,0 Kumulované generační plodnosti ve Francii r. 1945 r. 1950 r. 1955 r. 1960 r. 1965 r. 1970 r. 1975 r. 1980 r. 1985 r. 1990 r. 1995 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 Věk
Specifické míry plodnosti 0,15 0,14 0,13 0,12 0,11 0,10 0,09 0,08 0,07 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0,00 Specifické míry plodnosti v roce 2014 Specifické míry plodnosti v ČR a Francii (2014) CZ FR 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 Věk ženy
Projekce plodnosti Odpovídají trendům v několika předchozích letech Budoucí vývoj se často liší
1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100 Počet dětí na 1 ženu Vývoj úhrnné plodnosti po roce 1990 projekce z roku 2003 1,9 1,9 1,7 2003 vysoká 2003 střední 1,7 1,5 1,5 1,3 2003 nízká 1,3 1,1 Úhrnná plodnost žen v ČR a její projekce 1,1 kalendářní rok
1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100 Počet dětí na 1 ženu Vývoj úhrnné plodnosti po roce 1990 projekce z roku 2009 1,9 2009 vysoká 1,9 1,7 2009 třední 1,7 1,5 2009 nízká 1,5 1,3 1,3 1,1 Úhrnná plodnost žen v ČR a její projekce 1,1 kalendářní rok
1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100 Počet dětí na 1 ženu Vývoj úhrnné plodnosti po roce 1990 projekce z roku 2013 1,9 1,9 1,7 1,5 2013 vysoká 2013 střední 2013 nízká 1,7 1,5 1,3 1,3 1,1 Úhrnná plodnost žen v ČR a její projekce 1,1 kalendářní rok
1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100 Počet dětí na 1 ženu Vývoj úhrnné plodnosti po roce 1990 a jednotlivé projekce budoucího vývoje 1,9 2009 vysoká 1,9 2003 vysoká 1,7 2003 střední 2009 střední 2013 vysoká 1,7 1,5 2009 nízká 2013 střední 1,5 2003 nízká 2013 nízká 1,3 1,3 1,1 Úhrnná plodnost žen v ČR a její projekce 1,1 kalendářní rok
Důsledky nízké plodnosti Zatím neubývá obyvatel (též díky zahraniční migraci) Věková struktura se vzdaluje od struktury stacionární populace (která by byla schopna udržet svou velikost bez migrace) 1965 poměrně vyrovnaná struktura 2015 chybí mladí lidé do 27 let (přes 800 tisíc) (ročník narození 1989-2015)
Věk 105 100 Průměrný věk: 41,5 muži ženy 2015 95 90 65+letí: 18,3% 10,53 mil. obyvatel 85 80 20 64letí: 62,1% 75 70 0 19letí: 19,8% 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000 120 000 Počet osob
Výsledky vlastní projekce obyvatelstva z roku 2016 Dosavadní úroveň plodnosti a migrace by vedla k poklesu počtu obyvatel K zachování počtu by vedlo buď: Zvýšení úhrnné plodnosti na (pak by stačil migrační přírůstek 15 tisíc osob ročně) nebo Zvýšení migračního přírůstku na 35 tisíc osob ročně (pak by stačila současná úhrnná plodnost dítěte)
Počet obyvatel (v mil.) Vývoj počtu obyvatel při různých variantách projekce 18 úhr. plod. migr. 15 tis. 16 úhr. plod. migr. 15 tis. úhr. plod. migr. 35 tis. úhr. plod. migr. 35 tis. 14 12 10 8 6 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100 Rok
Z hlediska důchodového systému Index závislosti seniorů (poměr osob v důchodovém a produktivním věku) Hranice důchodového věku je stanovena tak, aby senioři pobírali důchod zhruba 25 % života Při vyšší migraci a nízké plodnosti by index zprvu klesal, ale v posledních desetiletích tohoto století by byl vyšší než při variantě vysoké plodnosti a nízké migrace
Počet osob v poproduktivním věku na 100 osob v produktivním věku 60 Vývoj indexu závislosti seniorů při různých variantách projekce a důchodovém věku zajišťujícím pobírání důchodu poslední čtvrtinu života 55 50 45 40 úhr. plod. migr. 15 tis. DV 25 % 35 úhr. plod. migr. 15 tis. DV 25 % úhr. plod. migr. 35 tis. DV 25 % úhr. plod. migr. 35 tis. DV 25 % 30 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100 Rok
Zásluhovost, stárnutí populace a možné korekce důchodového systému V průběžném důchodovém systému existuje dvojí zásluhovost: a) Platba odvodů na pojistné Zásluha na financování současných důchodů b) Výchova dětí Zásluha na financování budoucích důchodů
Zásluhovost, stárnutí populace a možné korekce důchodového systému Příčiny stárnutí populace jsou dvě: a) Růst délky života Přirozenou korekcí je (rozumné) zvyšování důchodového věku b) Nízká plodnost: Přirozenou korekcí by měla být podpora rodičů i v rámci důchodového systému (o něco nižší odvody, o něco vyšší důchod) V minulosti to tak již bylo (důchody i zdravotní péče se platily z daní) Slevy na této dani pro rodiče byla daleko vyšší než nyní Podpora pracujících rodičů
Děkuji za pozornost: fiala@vse.cz