HLAVA 1 PŘEDPIS L 10/V HLAVA1 DEFINICE Poznámka: Všechny odvolávky na Radiokomunikační řád se týkají Radiokomunikačního řádu publikovaného Mezinárodní telekomunikační unií (ITU). Radiokomunikační řád je čas od času doplňován usnesením obsaženým v Závěrečných aktech Světové rádiové konference, která se koná obvykle každé dva nebo tři roky. Další informace o postupech ITU souvisejících s použitím kmitočtů leteckými radiovými systémy jsou uvedeny v příručce Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including statement of approved ICAO policies (Doc 9718). Následující výrazy použité v tomto předpisu mají následující význam: Duplex Způsob spojení mezi dvěma stanicemi umožňující přenos současně v obou směrech. Dvoukanálový simplex (Double channel simplex) Simplexní způsob spojení, kde se pro přenos používá dvou kmitočtových kanálů, a sice pro každý směr jeden. Poznámka: Tento způsob bývá někdy nazýván dusimplex. Hlavní prostředky spojení (Primary means of communication) Prostředky spojení normálně používané letadlem a pozemními stanicemi jako první volba tam, kde existují pro spojení náhradní prostředky. Jednokanálový simplex (Single channel simplex) Simplexní způsob spojení, u něhož se užívá téhož kmitočtového kanálu pro oba směry. Kmitočtový kanál (Frequency channel) Souvislá část kmitočtového spektra určená k přenosu určitým druhem vysílání. Poznámka: Klasifikace vysílání a další informace týkající se části kmitočtového spektra určeného k danému druhu přenosu (šířky pásma) jsou obsaženy v Radiokomunikačním řádu, článek 2 a Dodatek 1. Náhradní prostředky spojení (Alternative means of communication) Prostředky spojení existující vedle hlavních prostředků spojení a mající stejný charakter jako hlavní. Simplex Způsob spojení mezi dvěma stanicemi umožňující přenos střídavě v obou směrech, nikoliv však současně. Poznámka: V letecké pohyblivé službě se tento způsob spojení může dále dělit na: a) jednokanálový simplex b) dvoukanálový simplex c) simplex s posuvem kmitočtů Simplex s posuvem kmitočtů (Offset frequency simplex) Obdoba jednokanálového simplexu, kde se pro spojení dvou stanic v každém směru používá záměrně vzájemně nepatrně odlišných kmitočtů, které však spadají do části spektra určeného pro spojení. Spojení operační kontroly (Operation control communication) Spojení požadované pro uskutečnění dozoru nad zahájením, pokračováním, diverzí nebo ukončením letu v zájmu bezpečnosti letadla a pravidelnosti a efektivnosti letu. Poznámka: Tato spojení jsou požadována pro výměnu zpráv mezi letadly a leteckými provozovateli. VKV číslicový spoj (VDL) (VHF digital link) Pohyblivá podsíť letecké telekomunikační sítě (ATN), pracující ve VKV kmitočtovém pásmu, určeném pro leteckou pohyblivou službu. VDL může také zajišťovat funkce nesouvisející s ATN, jako např. digitalizace hlasu. ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO 1-1
ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO
HLAVA 2 PŘEDPIS L 10/V HLAVA 2 TÍSŇOVÉ KMITOČTY Úvod Článek 30 Radiokomunikačního řádu ITU obsahuje všeobecné podmínky pro tísňovou a pilnostní komunikaci všech pohyblivých služeb. Letecká pohyblivá služba má také podle článku 30, oddíl III, č. 30.9 dovoleno, aby se řídila speciálními dohodami mezi státy tam, kde byly uzavřeny. ICAO Přílohy stanovují takové dohody. Ustanovení a doporučení, týkající se rádiových kmitočtů pro tísňová spojení, vychází z postupů, přijatých organizací ICAO a z některých ustanovení Radiokomunikačního řádu ITU. Pokud je letadlo za letu ve stavu tísně, mělo by podle spojovacích postupů Předpisu L 10/II použít kmitočtu, který slouží pro normální spojení s pozemními stanicemi. Při nehodě nebo nouzovém přistání má být použito jednoho nebo více kmitočtů, které jsou pro tyto účely určeny jednotně v celosvětovém měřítku, aby bylo zajištěno bdění největším možným počtem zaměřovacích stanic a stanic pohyblivé námořní služby. Rovněž kmitočet 2 182 khz lze užít pro účely spojení letadel se stanicemi pohyblivé námořní služby. Radiokomunikační řád ITU v článku 30, oddílu III, č. 30.11 stanoví, že kmitočet 2 182 khz je mezinárodním tísňovým kmitočtem v radiotelefonii, který mají k tísňové komunikaci používat stanice lodní, letadlové a stanice záchranných plavidel, které pracují v povolených pásmech mezi 1 605 a 4 000 khz, jakmile tyto stanice žádají námořní služby o pomoc nebo jsou s nimi ve spojení. Pokud jde o polohové majáky nehody (ELT), jejichž zjištění a určení polohy se zajišťuje družicemi, Radiokomunikační řád dovoluje použití těchto zařízení, která se v dokumentech ITU nazývají družicové havarijní majáky pro označení polohy (EPIRB). Radiokomunikační řád, článek 31, oddíl I, č. 31.1 předpokládá, že pásmo kmitočtů 406 až 406,1 MHz se použije jenom družicovými havarijními majáky pro označení polohy s cílem zajištění přenosu ve směru Země kosmos. Pro zajištění spojení mezi stanicemi námořní pohyblivé služby a stanicemi letadel v tísní ITU uvolnilo také použití kmitočtu 4 125 khz. Ve stávajícím Radiokomunikačním řádu ITU (RŘ 5.130 a články 31 a 32) se uvádí, že nosný kmitočet 4 125 khz se může použít stanicemi letadel pro námořní spojení se stanicemi námořní pohyblivé služby s cílem přenosu zpráv o tísni nebo zpráv, týkajících se bezpečnosti letů. Kmitočty pro leteckou pohyblivou (R) službu 3 023 khz a 5 680 khz mohou být použity pro koordinaci pátraní a záchrany s námořní pohyblivou službou podle RR 5.115. Pokud se týká stanic na záchranných prostředcích, Radiokomunikační řád předpisuje, že jejich stanice, mají-li možnost pracovat na kmitočtech v pásmech 4 000 až 27 500 khz, 1 605 až 2 850 khz, 117,975 až 137,000 MHz a 235 až 328,6 MHz, musí dovolovat vysílání na kmitočtech 8 364 khz, 2 182 khz a 121,500 MHz a 243 MHz (RR články 31 a 32). 2.1 Kmitočty používané polohovými majáky nehody (ELT) pro pátrání a záchranu 2.1.1 Polohové majáky nehody, umístěné na palubě v souladu se standardy Předpisů L 6/I, L 6/II a L 6/III, musí pracovat na obou kmitočtech 406 MHz a 121,500 MHz. Poznámka 1: Radiokomunikační řád ITU (5.256) předpokládá použití kmitočtu 243 MHz jako doplněk k výše uvedeným kmitočtům. Poznámka 2: Technické požadavky na ELT jsou obsaženy v Hlavě 5 Části II Předpisu L 10/III a Radiokomunikačním řádu ITU, článek 34, oddíl I, č. 34.1. 2.2 Kmitočty pro pátrání a záchranu 2.2.1 Kmitočty 3 023 khz a 5 680 khz musí být použity v případech, kdy je nezbytné, aby koordinace činnosti při pátrání a záchraně byla prováděna na KV. 2.2.2 V těch případech, kdy je pro spojení koordinačních středisek pátrání a záchrany s pátracími letadly potřebné použít zvláštní kmitočty, měly by se vybrat na oblastním základě z odpovídajících pásem letecké pohyblivé služby s uvážením charakteru opatření, přijatých při určení pátracích letadel. Poznámka: Pokud se pátrací a záchranné činnosti účastní civilní dopravní letadla, budou normálně ve spojení na obvyklých kmitočtových kanálech s příslušným stanovištěm řízení letového provozu, které spolupracuje s odpovídajícím koordinačním střediskem pátrání a záchrany. 2-1
ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO
HLAVA 3 PŘEDPIS L 10/V HLAVA 3 POUŽÍVÁNÍ KMITOČTŮ NIŽŠÍCH NEŽ 30 MHZ Úvod Pásma KV přidělená letecké pohyblivé (R) službě Kmitočtová pásma mezi 2,8 MHz a 22 MHz, určená pro leteckou pohyblivou (R) službu, jsou uvedena v článku 5 Radiokomunikačního řádu ITU. Používání těchto pásem je možné při splnění příslušných ustanovení Radiokomunikačního řádu a zejména jeho Dodatku 27. Přitom je nutné věnovat pozornost možnostem rušení z neleteckých zdrojů a podle potřeby přijmout příslušná opatření k jejich minimalizaci. 3.1 Způsoby použití 3.1.1 Pro spojení v letecké pohyblivé službě na kmitočtech nižších než 30 MHz, v pásmech vyhrazených výlučné letecké pohyblivé službě (R), musí být používán jednokanálový simplex s radiotelefonním spojením. 3.1.2 Přidělení kanálu pro provoz SSB 3.1.2.1 Kanály s jedním postranním pásmem musí být přidělovány v souladu s ust. 2.4 Hlavy 2 Části II Předpisu L 10/III. 3.1.2.2 Pro provozní využití kanálů musí příslušné úřady vzít v úvahu ustanovení 27/19 Dodatku 27 Radiokomunikačního řádu ITU. 3.1.2.3 Používání kmitočtů pod 30 MHz určených pro mezinárodní použití leteckou pohyblivou službou (R) by se mělo koordinovat, jak je uvedeno v Dodatku 27 Radiokomunikačního řádu ITU následovně: 27/19 Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO) koordinuje činnost letecké pohyblivé služby (R) v oblasti radiového spojení při uskutečňování mezinárodní letecké přepravy a s ICAO je nutné konzultovat všechny příslušné otázky provozního využití kmitočtů uvedených v plánu. 3.1.2.4 Tam, kde mezinárodní provozní požadavky na spojení v pásmu krátkých vln nemohou být uspokojeny kmitočty v Plánu přidělení kmitočtů v Části 2 Dodatku 27 Radiokomunikačního řádu, příslušný kmitočet se smí určit tak, jak je uvedeno v Dodatku 27 následovně: 27/20 Předpokládá se, že v plánu přidělení kmitočtů, uvedeném v existujícím Dodatku, nejsou vyčerpány všechny možnosti společného používání kmitočtů. V důsledku toho pro uspokojení konkrétních provozních požadavků, kterým v opačném případě neodpovídá plán přidělení kmitočtů, úřady mohou určovat kmitočty z pásem letecké pohyblivé služby (R) v prostorech, které nemají vztah k prostorům, kde jsou takové kmitočty určeny v souladu s plánem. Přesto používání tímto způsobem určených kmitočtů nesmí snížit úroveň ochrany ve vztahu ke stejným kmitočtům v prostorech, kterým jsou v plánu určeny pod hranici určenou použitím procedury uvedené v Části I, oddíle II B tohoto Dodatku. Poznámka: Část I, oddíl II B Dodatku 27 se týká určení pásma poruch a přijetí pravidla (procedury) zabezpečuje úroveň ochrany proti rušení 15 db. 27/21 Když vznikne nutnost uspokojit požadavky mezinárodní letecké dopravy, mohou úřady využít postup k přidělení kmitočtů pro leteckou pohyblivou službu (R), tyto kmitočtové příděly je nutné předem mezi jednotlivými úřady odsouhlasit. 27/22 Koordinace, popsaná ve 27/19 se uskutečňuje tam, kde je to účelné a žádoucí pro efektivní využívání posuzovaných kmitočtů a zejména v těch případech, kdy postupy dle 27/21 nejsou dostačující. 3.1.2.5 Používání tříd vysílání J7B a J9B se určuje podle následujících ustanovení Dodatku 27: 27/12 Pro radiotelefonní vysílání se zvukové kmitočty ohraničují od 300 do 2 700 Hz a zaujatá šířka pásma povoleného vyzařování nebude převyšovat horní hranici vyzařování J3E. Při uvedení těchto hranic se neuvažovalo žádné ohraničení rozšiřování jiných tříd vysílání mimo J3E za podmínky, že jsou přitom dodržena omezení, požadovaná pro nežádoucí vyzařování (viz 27/73 a 27/74). 27/14 Pro možnost vzniku rušení by se přidělený kanál neměl používat pro radiotelefonní vysílání i přenos dat datovým spojem v témž prostoru, pro který jsou příslušné kmitočty určeny. 27/15 Používání kanálů, kterým jsou dány kmitočty uvedené v 27/18 pro různé třídy vysílání mimo J3E a H2B bude záviset od speciálních opatření, přijatých příslušnými úřady proti rušení, které může vzniknout v důsledku používání téhož kanálu pro několik tříd vysílání současně. 3.1.3 Určování kmitočtů používaných při spojení operačních kontrol 3.1.3.1 Je nutné, aby celosvětově používané kmitočty používané při spojení operačních kontrol umožnily leteckým společnostem plnit povinnosti předpokládané v Předpisu L 6/I. Tyto kmitočty se 3-1
PŘEDPIS L 10/V HLAVA 3 určují v souladu s následujícími ustanoveními Dodatku 27: 27/9 Oblast s určením celosvětově používaných kmitočtů je prostor, ve kterém jsou kmitočty určeny pro zabezpečení dálkového spojení letecké (pozemní) stanice umístěné v daném prostoru a letadla v libovolném místě světa. 1 27/217 Určené kmitočty pro celosvětové použití uvedené v tabulkách 27/213 a 27/218 až 27/231, kromě nosných kmitočtů 3 023 khz a 5 680 khz, jsou rezervovány k tomu, aby je úřady určovaly stanicím pracujícím v souladu se zmocněními, které příslušné správy daly pro obsloužení jedné nebo několika leteckých společností. Tyto kmitočtové příděly jsou určeny k zabezpečení spojení mezi příslušnou leteckou stanicí s palubní stanicí v libovolném místě světa pro řízení s cílem zajištění pravidelnosti a bezpečnosti letů letadel. Kmitočty, určené pro celosvětové použití, neurčují úřady pro účely MWARA, RDARA a VOLMET. Když prostor letů letadel je plně v hranicích zóny nebo podzóny RDARA, používají se kmitočty určené pro takové zóny a podzóny. Poznámka 1: Tabulky 27/213 a 27/218 až 27/231 uvedené v Dodatku 27 k Radiokomunikačnímu řádu ITU se příslušně vztahují k plánu přidělení kmitočtů, kde jsou kmitočty uvedeny podle zón, i k plánu přidělení kmitočtů, kde jsou kmitočty uvedeny v pořadí čísel. Poznámka 2: Podkladový materiál k přidělování celosvětově používaných kmitočtů je uveden v Dodatku B. 3.2 Plánování kmitočtů pro NDB 3.2.1 Při sestavování kmitočtového plánu pro NDB by se mělo uvažovat: a) náležitá ochrana proti rušení v hranicích jmenovitého krytí, b) charakteristiky běžně používaných palubních radiokompasů ADF, c) geografické rozmístění a příslušné jmenovité krytí, d) možnost rušení nežádoucím vyzařováním jiného původu než leteckými zařízeními (např. službami elektráren, sdělovacími systémy VN vedení, průmyslovým rušením atd.). Poznámka 1: Další údaje, týkající se těchto činitelů, jsou uvedeny v Dodatku A. Poznámka 2: Zvláštní pozornost je nutné věnovat případům, kdy je určitá část označeného pásma pro letecké radiomajáky sdílena s ostatními službami. 3.2.2 Aby se čelilo problémům vznikajícím z nahromadění kmitočtů v místech, kde dvě rozdílná zařízení ILS slouží stejné dráze v obou směrech, mělo by být povoleno použití společného kmitočtu pro oba vnější polohové radiomajáky, jakož i společného kmitočtu pro oba vnitřní polohové radiomajáky v případě, že: a) to umožňují provozní podmínky, b) bude každému z polohových radiomajáků přidělen rozdílný identifikační signál, c) budou vytvořeny takové podmínky, aby radiomajáky pracující na stejném kmitočtu nemohly vysílat současně. Poznámka: Ust. 3.4.4.4 Předpisu L 10/I specifikuje, jak by mělo být zařízení uspořádáno. ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO 1 Typ spojení odkazovaný v 27/9 smí být regulován Úřadem. 3-2
HLAVA 4 PŘEDPIS L 10/V HLAVA 4 POUŽÍVÁNÍ KMITOČTŮ VYŠŠÍCH NEŽ 30 MHZ Podrobnosti týkající se přidělování spektra leteckým službám, včetně anotovaných přidělení a omezení, jsou obsaženy jak v Radiokomunikačním řádu ITU, tak v příručce ICAO Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including Statement of Approved ICAO Policies (Doc 9718). 4.1 Používaná kmitočtová pásma od 117,975 MHz do 137,000 MHz ÚVOD Oddíl 4.1 obsahuje Standardy a doporučené postupy (SARPs), vztahující se k použití kmitočtového pásma 117,975 až 137,000 MHz a pokyny pro výběr kmitočtů k různým účelům. Tyto SARPs jsou uvedeny za předmluvou, která osvětluje principy celosvětového využívání tohoto kmitočtového pásma se zřetelem na ekonomické zásady plánování. PŘEDMLUVA Používání kmitočtového pásma 117,975 až 137,000 MHz v celosvětovém měřítku se zřetelem na ekonomické zásady a praktickou použitelnost vyžaduje sestavení plánu, který bude brát v úvahu: a) potřeby pravidelného rozvoje, směřujícího ke zvyšování provozu a k dosažení požadovaného stupně světové standardizace, b) zisk, představovaný ekonomickým přechodem od současného k optimálnímu využití použitelných kmitočtů za použití existujících zařízení v největší možné míře, c) nutnost koordinace mezi mezinárodním a národním využíváním použitelných kmitočtů k zajištění vzájemné ochrany proti rušení, d) potřeba globálního rámcového zajištění koordinovaného sestavování oblastních plánů, e) potřeba mít, v určitých oblastech, kromě opatření v tomto oddíle ještě podrobnější plány a plánovací kritéria, f) požadavek sestavování kmitočtů do různých skupin kmitočtů tak, aby toto seskupení odpovídalo současnému a obvyklému použití v mezinárodním civilním letectví, g) nutnost zachovat celkový počet kmitočtů a jejich skupin v příslušném vztahu k palubnímu zařízení, které má široké použití v mezinárodním civilním letectví, h) potřeba jednotného kmitočtu pro celosvětové použití v případech tísně a pro určité oblasti dalšího kmitočtu, který by mohl být použit jako společný kmitočet pro zvláštní účely, i) nutnost stanovení dostatečně pružných zásad, dovolující rozdílnou aplikaci použití podle oblastních podmínek. 4.1.1 Všeobecné rozdělení kmitočtového pásma 117,975 až 137,000 MHz Poznámka: Rozdělení zahrnuje všeobecnou tabulku, která dále dělí celé kmitočtové pásmo 117,975 až 137,000 MHz, přičemž zásadní rozdělení je na kmitočtová pásma určená jak pro národní, tak mezinárodní služby a na kmitočtová pásma pro národní služby. Respektováním tohoto rozdělení by se měly snížit na minimum obtíže při koordinaci použití kmitočtů pro národní i mezinárodní služby. 4.1.1.1 Příděly kmitočtů v pásmu 117,975 až 137,000 MHz musí odpovídat rozdělení skupin, které je uvedeno v tabulce 4-1. 4.1.2 Kmitočtová separace a omezení přidělitelnosti kmitočtů Poznámka: Dále uváděná kanálová rozteč při určení kanálů 8,33 khz je definována 25 khz děleno 3, což je 8,33 khz. 4.1.2.1 V kmitočtovém pásmu 117,975 až 137,000 MHz musí být nejnižší přidělitelný kmitočet 118,000 MHz a nejvyšší přidělitelný kmitočet 136,975 MHz. 4.1.2.2 V mezinárodní letecké pohyblivé službě (R) musí být minimální rozestupy mezi přidělovanými kmitočty 8,33 khz. Poznámka: Je známé, že v některých regionech a prostorech poskytuje kmitočtové dělení kanálů po 25 khz dostatečný počet kmitočtů pro příslušné mezinárodní i národní služby a že zařízení určená pro 25 khz kanály mohou být vyhovující pro služby pracující v takových regionech a prostorech. Kromě toho se předpokládá, že určování, založené na kmitočtové rozteči 25 khz a také na rozteči 8,33 khz se mohou současně použít v jednom regionu nebo prostoru. 4-1
PŘEDPIS L 10/V HLAVA 4 Tabulka 4-1. Rozdělení kmitočtů Skupina kmitočtů (MHz) Celosvětové použití Poznámka a) 118,000 121,450 včetně Mezinárodní a národní letecké pohyblivé služby Mezinárodní příděly budou určeny na základě oblastní dohody. Národní přidělování upravují ust. 4.1.4.8 a 4.1.4.9. b) 121,500 Tísňový kmitočet Viz ust. 4.1.3.1. K zajištění ochranného pásma leteckého tísňového kmitočtu 121,500 MHz jsou nejblíže přidělitelné kmitočty 121,450 a 121,550 MHz. c) 121,550 121,9917 včetně d) 122,000 123,050 včetně Spojení na ploše letiště mezinárodního i národního Národní letecká pohyblivá služba Vyhrazeno pro pohyby na zemi, předletové prověrky, povolení letových provozních služeb a související činnost. Vyhrazeno pro národní přidělování. Národní přidělování upravují ust. 4.1.4.8 a 4.1.4.9. e) 123,100 Pomocný kmitočet pro účely pátrání a záchrany Viz 4.1.3.4. K zajištění ochranného pásma leteckého pomocného kmitočtu 123,100 MHz jsou nejblíže přidělitelné kmitočty 123,050 a 123,150 MHz. f) 123,150 123,6917 včetně Národní letecká pohyblivá služba Vyhrazeno pro národní přidělování, s výjimkou kmitočtu 123,450 MHz, který je rovněž používán jako komunikační kanál letadlo letadlo (viz g)). Národní přidělování upravují ust. 4.1.4.8 a 4.1.4.9. g) 123,450 Spojení letadlo letadlo Určeno pro použití uvedené v ust. 4.1.3.2. h) 123,700 129,6917 včetně i) 129,700 130,8917 včetně j) 130,900 136,875 včetně k) 136,900 136,975 včetně Mezinárodní a národní letecké pohyblivé služby Národní letecká pohyblivá služba Mezinárodní a národní letecké pohyblivé služby Mezinárodní a národní letecké pohyblivé služby Mezinárodní příděly jsou určeny na základě oblastní dohody. Národní přidělování upravují ust. 4.1.4.8 a 4.1.4.9. Vyhrazeno pro národní přidělování, ale na základě oblastní dohody může být celá nebo část této skupiny použita k uspokojování požadavků podle ust. 4.1.6.1.3 Mezinárodní příděly jsou určeny na základě oblastní dohody. Národní přidělování upravují ust. 4.1.4.8 a 4.1.4.9. Rezervováno pro VKV komunikaci datovým spojem letadlo země. 4.1.2.3 Požadavky týkající se povinného palubního vybavení, speciálně určeného pro práci s 8,33 khz dělením kanálů, se vytvářejí na základě oblastních leteckých dohod, ve kterých se stanovuje vzdušný prostor pro takové lety a také termíny zavedení zařízení včetně období osvojení. Poznámka: Žádné změny nejsou potřebné u palubních nebo pozemních systémů provozovaných pouze v regionech, které nepoužívají 8,33 khz dělení kanálů. 4.1.2.4 Požadavky týkající se povinného palubního vybavení, speciálně určeného pro práci s módem 2 VDL, módem 3 VDL a módem 4 VDL, se vytvářejí na základě oblastních leteckých dohod, ve kterých se stanovuje vzdušný prostor pro takové lety a také termíny zavedení zařízení včetně období osvojení. 4.1.2.4.1 Dohoda uvedená v ustanovení 4.1.2.4 musí uvádět nejméně dvouleté upozornění na povinné vybavení palubních systémů. 4.1.2.5 V regionech, kde se používá dělení kanálů 25 khz (DSB-AM) a VKV číslicový spoj (VDL) a dělení kanálů 8,33 khz (DSB-AM), publikovaný přidělený pracovní kmitočet nebo kanál musí odpovídat kanálu uvedenému v tab. 4.1 (bis). Poznámka: V tabulce 4.1 (bis) je uveden plán párování kmitočtů / kanálů, ve kterém se předpokládá číslicové označení kanálů s dělením 25 khz DSB-AM a který zajišťuje jednoznačnou identifikaci kanálů s dělením 25 khz VDL a 8,33 khz. 4-2
HLAVA 4 PŘEDPIS L 10/V Tabulka 4-1 (bis). Párování kanálů / kmitočtů Kmitočet Časový slot* Rozteč kmitočtů Kanál 118,0000 25 118,000 118,0000 A 25 118,001 118,0000 B 25 118,002 118,0000 C 25 118,003 118,0000 D 25 118,004 118,0000 8,33 118,005 118,0083 8,33 118,010 118,0167 8,33 118,015 118,0250 A 25 118,021 118,0250 B 25 118,022 118,0250 C 25 118,023 118,0250 D 25 118,024 118,0250 25 118,025 118,0250 8,33 118,030 118,0333 8,33 118,035 118,0417 8,33 118,040 118,0500 25 118,050 118,0500 A 25 118,051 118,0500 B 25 118,052 118,0500 C 25 118,053 118,0500 D 25 118,054 118,0500 8,33 118,055 118,0583 8,33 118,060 118,0667 8,33 118,065 118,0750 A 25 118,071 118,0750 B 25 118,072 118,0750 C 25 118,073 118,0750 D 25 118,074 118,0750 25 118,075 118,0750 8,33 118,080 118,0833 8,33 118,085 118,0917 8,33 118,090 118,1000 25 118,100 atd. * Indikace časového slotu je pro kanály módu 3 VDL. (Pro charakteristiky provozu módu 3 VDL viz Předpis L 10/III, Část I, Hlava 6). 4.1.3 Kmitočty pro zvláštní účely 4.1.3.1 Tísňový kmitočet 4.1.3.1.1 Tísňový kmitočet 121,500 MHz musí být používán pouze v případech tísně pro účely dále uvedené: a) k zajištění volného kanálu mezi letadlem ve stavu tísně nebo nouze a pozemní stanicí, když jsou ostatní kanály obsazeny jinými stanicemi, b) k zajištění spojovacího VKV kanálu v okamžiku vzniku tísně mezi letadlem a letištěm, které není normálně používáno pro letecké mezinárodní služby, c) k zajištění spojovacího VKV kanálu pro civilní i vojenská letadla zúčastňující se společných pátracích a záchranných akcí a mezi těmito letadly s pozemními službami, dříve než se uskuteční provoz na příslušném kmitočtu, d) k uskutečnění spojení letadlo země s letadly, kterým porucha palubního zařízení nedovolí použít normálního kmitočtu, e) k zajištění záchranných radiozařízení nebo polohových majáků nehody (ELT) a ke spojení mezi záchrannými plavidly a letadly, uskutečňujícími pátrací a záchranné akce, f) k zajištění společného VKV kanálu pro spojení mezi civilními letadly a stíhajícími letadly nebo 4-3
PŘEDPIS L 10/V HLAVA 4 orgány řídícími zákrok a mezi civilními a stíhajícími letadly a službami řízení letového provozu v případě stíhání civilního letadla. Poznámka 1: Použití kmitočtu 121,500 MHz pro účely popsané v bodě c) nesmí způsobit jakékoliv rušení tísňového provozu. Poznámka 2: Radiokomunikační řád ITU (RR 5.200) povoluje použití leteckého tísňového kmitočtu 121,500 MHz pohyblivým stanicím námořní pohyblivé služby za podmínek daných v článku 31 Radiokomunikačního řádu pro navazování spojení se stanicemi letecké pohyblivé služby pro tísňové a bezpečnostní účely. 4.1.3.1.2 Kmitočet 121,500 MHz musí být zaveden na: a) všech oblastních střediscích řízení letového provozu a střediscích letové informační služby, b) letištních řídících věžích a přibližovacích stanovištích řízení letového provozu na mezinárodních letištích a diverzních mezinárodních letištích, c) na stanovištích podle rozhodnutí příslušného orgánu letových provozních služeb, kde se zavedení tohoto kmitočtu považuje za nutné pro zajištění okamžitého příjmu tísňového volání nebo pro účely uvedené v ust. 4.1.3.1.1. Poznámka: V tom případě, kdy několik z výše uvedených požadavků se vyskytuje současně, použití kmitočtu 121,500 MHz pro jeden z nich zajistí splnění daného účelu. 4.1.3.1.3 Kmitočet 121,500 MHz musí být k dispozici u jednotek řídících stíhání, kde se to považuje za nutné pro účely dle bodu 4.1.3.1.1 f). 4.1.3.1.4 Bdění na tísňovém kmitočtu musí být zajištěno trvale v průběhu provozní doby všech jednotek, kde je instalován. 4.1.3.1.5 Bdění na tísňovém kmitočtu se musí zajišťovat způsobem jednokanálový simplex. 4.1.3.1.6 Tísňový kanál (121,500 MHz) musí být dostupný pouze dle charakteristik uvedených Předpisu L 10/III, Část II, Hlava 2 (25 khz). 4.1.3.2 Komunikační kanál letadlo letadlo 4.1.3.2.1 Na kmitočtu 123,450 MHz musí být určen VKV komunikační kanál letadlo letadlo umožňující letadlu výměnu informací pro řešení provozních problémů za letu přes vzdálené nebo oceánské prostory mimo dosah pozemních stanic VKV. Poznámka: Použití kanálu letadlo letadlo může při použití stejného kmitočtu pro spojení letadlo země působit rušení ve směru k a od letadla. 4.1.3.2.2 Komunikační VKV kanál letadlo letadlo na kmitočtu 123,450 MHz musí být dostupný pouze dle charakteristik uvedených v Předpisu L 10/III, Část II, Hlava 2 (25 khz) pro lety přes vzdálené nebo oceánské prostory mimo dosah pozemních stanic VKV. 4-4 4.1.3.3 Společné signalizační kanály pro VDL 4.1.3.3.1 Společný signalizační kanál pro mód 2 VDL. Kmitočet 136,975 MHz je celosvětově rezervován, s cílem zajistit společný signalizační kanál (CSC) pro mód 2 VKV číslicového spoje (mód 2 VDL). Tento CSC používá modulační schéma módu 2 VDL a nosnou s vícenásobným přístupem (CSMA). 4.1.3.3.2 Společné signalizační kanály pro mód 4 VDL. V oblastech, kde je zaveden mód 4 VDL, musí být kmitočty 136,925 MHz a 113,250 MHz poskytovány jako společné signalizační kanály (CSC) pro mód 4 VKV číslicového spoje (mód 4 VDL). Tyto CSC používají modulační schéma módu 4 VDL. 4.1.3.4 Pomocné kmitočty pro účely pátrání a záchrany 4.1.3.4.1 Je-li požadováno ve smyslu ust. 4.1.3.1.1 c) používání pomocného kmitočtu k 121,500 MHz, musí se používat kmitočet 123,100 MHz. 4.1.3.4.2 Pomocný kanál (123,100 MHz) pro pátrání a záchranu musí být dostupný pouze dle charakteristik uvedených v Předpisu L 10/III, Část II, Hlava 2 (25kHz). Poznámka: Radiokomunikační řád ITU (RR 5.200) povoluje použití leteckého pomocného kmitočtu 123,100 MHz pohyblivými stanicemi námořní pohyblivé služby za podmínek daných v článku 31 Radiokomunikačního řádu pro navazování spojení se stanicemi letecké pohyblivé služby pro tísňové a bezpečnostní účely. 4.1.4 Zeměpisné rozmístění VKV kmitočtů a ochrana proti škodlivému rušení Poznámka: Ochrana provozních prostorů zařízení je v tomto oddíle myšlena ve smyslu ochrany proti škodlivému rušení. 4.1.4.1 Zeměpisná vzdálenost mezi zařízeními pracujícími na stejném kmitočtu musí být (vyjma případů, kdy provoz vyžaduje použití společného kmitočtu pro skupinu zařízení) taková, aby byl chráněný provozní prostor každého zařízení od chráněného provozního prostoru jiného zařízení oddělen vzdáleností nejméně stejnou, jako je potřebná pro zajištění poměru požadovaný signál / nežádoucí signál 20 db, nebo separační vzdáleností nejméně stejnou, jako je součet vzdáleností k příslušnému rádiovému obzoru každého provozního prostoru, podle toho, která je menší. 4.1.4.2 V případě oblastí, kde je problém nedostatku kmitočtů vážný nebo se očekává, že se stane vážným, musí být zeměpisná vzdálenost mezi zařízeními pracujícími na stejném kmitočtu (vyjma případů, kdy provoz vyžaduje použití společného kmitočtu pro skupinu zařízení) taková, aby byl chráněný provozní prostor každého zařízení od chráněného provozního prostoru jiného zařízení oddělen vzdáleností nejméně stejnou, jako je potřebná pro zajištění poměru požadovaný signál / nežádoucí signál 14 db, nebo separační vzdáleností nejméně stejnou, jako je součet vzdáleností k příslušnému rádiovému obzoru každého provozního prostoru, podle toho, která je menší. Tento požadavek se plní na základě oblastních leteckých dohod.
HLAVA 4 PŘEDPIS L 10/V Poznámka 1: Poradenský materiál týkající se stanovení minimální separační vzdálenosti na základě poměru požadovaný signál / nežádoucí signál 20 db nebo 14 db je obsažen v Části II příručky ICAO Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including Statement of Approved ICAO Policies (Doc 9718). Poznámka 2: Použití minimální separační vzdálenosti na základě součtu vzdáleností rádiového obzoru každého zařízení předpokládá, že je vysoce nepravděpodobné, aby v nejbližších bodech mezi chráněným provozním prostorem každého zařízení a v jeho maximální nadmořské výšce byla dvě letadla. Poznámka 3: Rádiový obzor letadlové stanice se běžně udává vzorcem: kde D = K h D = vzdálenost v námořních mílích; h = výška letadla nad zemí; K = (odpovídá 4/3 zemského poloměru); = 2,22 pro h udávané v metrech; a = 1.23 pro h udávané ve stopách. Poznámka 4: Při výpočtu vzdálenosti rádiového obzoru mezi pozemní stanicí a letadlovou stanicí je třeba připojit ke vzdálenosti rádiového obzoru pozemní stanice vzdálenost rádiového obzoru letadlové stanice počítanou podle výše uvedené poznámky 3. Pro výpočet rádiového obzoru pozemní stanice se použije stejný vzorec, ve kterém h je výška vysílací antény pozemní stanice. Poznámka 5: Kritéria vyjádřená v ust. 4.1.4.1 a 4.4.1.2 jsou aplikovatelná při určování minimální zeměpisné separace mezi zařízeními VKV za účelem vyvarování se rušení letadlo letadlo na společném kanálu. Poradenský materiál týkající se určení separačních vzdáleností mezi pozemními stanicemi a mezi letadly a pozemními stanicemi při použití společného kanálu je uveden v příručce ICAO Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including Statement of Approved ICAO Policies (Doc 9718). 4.1.4.3 Zeměpisná separace mezi zařízeními pracujícími na sousedních kanálech musí být taková, aby body ležící na hranici chráněného provozního prostoru každého zařízení byly odděleny vzdáleností postačující k zajištění nerušené činnosti. Poznámka: Poradenský materiál týkající se separačních vzdáleností a charakteristik příslušných systémů je uveden v příručce ICAO Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including Statement of Approved ICAO Policies (Doc 9718). 4.1.4.4 Ochrannou výškou je výška nad určeným vztažným bodem konkrétního zařízení, pod kterou je výskyt škodlivého rušení nepravděpodobný. 4.1.4.5 Ochranná výška, vztažená k činnosti nebo k určitému zařízení, se musí stanovit podle: a) charakteru zajišťované služby, b) uvažované letecké spojovací sítě, c) rozdělení komunikačního provozu, d) použitelnosti kmitočtových kanálů palubním vybavením, e) předpokládaného vývoje. 4.1.4.6 Je-li chráněný provozní prostor menší, než je z provozních důvodů žádoucí, neměla by být separační vzdálenost mezi zařízeními na stejném kmitočtu menší, než jaká je potřebná k zajištění, aby letadlo na hranici provozního prostoru jednoho zařízení nepřekročilo rádiový obzor, pokud jde o vyzařování související s provozem sousedních zařízení. Poznámka: Účelem tohoto doporučení je stanovení zeměpisné separace, za kterou je pravděpodobný výskyt rušení. 4.1.4.7 Stanovení zeměpisných separací mezi VKV stanicemi VOLMET se provádí uvnitř oblasti. Musí být takové, aby provoz stanic nebyl rušen v celém chráněném provozním prostoru každé stanice VOLMET. Poznámka: Poradenský materiál poskytující výklad ust. 4.1.4.7 je uveden v příručce ICAO Handbook on Radio Frequency Spectrum Requirements for Civil Aviation including Statement of Approved ICAO Policies (Doc 9718). 4.1.4.8 Kmitočty v kmitočtovém pásmu 117,975 až 137,000 MHz používané pro národní letecké pohyblivé služby, pokud nebyly přiděleny světovým ani regionálním plánem určitým účelům, musí být zeměpisně rozmístěny tak, aby nedocházelo k žádnému škodlivému rušení zařízení pro mezinárodní letecké pohyblivé služby. 4.1.4.9 Vzájemné rušení stanic různých států by mělo být řešeno konzultacemi mezi zúčastněnými státy. 4.1.4.10 Pro zamezení rušení ostatních stanic musí být dosah VKV vysílačů udržován na minimu vyhovujícím požadavkům příslušné činnosti. 4.1.5 Způsob provozu 4.1.5.1 Všechny stanice poskytující službu spojení s letadly, která provádějí mezinárodní lety, musí pracovat v kmitočtovém pásmu 117,975 MHz až 137,000 MHz způsobem provozu jednokanálový simplex. 4.1.5.2 Mimo to může být, na základě regionální dohody, pro účely vysílání a/nebo spojení používán hlasový kanál země letadlo standardizovaného radionavigačního zařízení. 4.1.6 Rozdělení VKV kmitočtů pro mezinárodní leteckou pohyblivou službu Úvod Toto rozdělení určuje seznam kmitočtů, které je možno přidělovat, a zároveň obsahuje ustanovení pro používání všech kmitočtů s 25 khz kanálovými rozestupy a všech kmitočtů při šířce a kanálovém rozestupu 8,33 khz v letecké pohyblivé (R) službě. Celkový počet kmitočtů potřebných v oblasti má být stanoven regionálně. 4-5
PŘEDPIS L 10/V HLAVA 4 V mnoha oblastech byly již přiděleny určité kmitočty některým účelům, např. službám řízení letištního provozu nebo přibližovacím službám. Rozdělení nepřináší taková konkrétní přidělení (kromě toho, co je uvedeno v ust. 4.1.1.1), taková opatření se přijmou, pokud se to požaduje, na oblastním základě. 4.1.6.1 Kmitočty v kmitočtovém pásmu 117,975 až 137,000 MHz užívané v letecké pohyblivé (R) službě musí být vybrány z kmitočtů uvedených v seznamech v ust. 4.1.6.1.2. Poznámka 1: Kmitočty 136,500 až 136,975 MHz včetně se nepoužívají pro kanály s šířkou menší než 25 khz. Poznámka 2: Služby, které pokračují v plnění svých funkcí s použitím přidělených 25 khz, budou chráněny v regionech, kde se zavádí rozestup kanálů 8,33 khz. 4.1.6.1.2 Seznam přidělitelných kmitočtů Seznam A přidělitelné kmitočty v regionech nebo oblastech, kde jsou přidělení kmitočtů rozloženy po 25 khz 118,000 121,450 MHz v krocích 25 khz 121,550 123,050 MHz v krocích 25 khz 123,150 136,975 MHz v krocích 25 khz Seznam B přidělitelné kmitočty v regionech nebo oblastech, kde jsou přidělení kmitočtů rozloženy po 8,33 khz 118,000 121,450 MHz v krocích 8,33 khz 121,550 123,050 MHz v krocích 8,33 khz 123,150 136,475 MHz v krocích 8,33 khz 4.1.6.1.3 Jsou-li pro potřeby leteckých provozovatelů v souladu s dispozicemi Předpisu L 6/I požadovány kmitočty určené operačním kontrolám, měly by být vybrány z určeného pásma, které je stanoveno na oblastním základě. Poznámka: Platí, že otázky přidělení takových kmitočtů a vydání povolení na provozování vysílacích stanic se řeší na národní úrovni. Přesto v těch regionech, kde existují problémy s přidělením kmitočtů pro operační kontroly, může být užitečné, jestliže státy budou koordinovat požadavky operačních kontrol na takové kmitočty do svolání oblastní konference. 4.1.6.2 Počet kmitočtů, který může být přidělen v dané oblasti letecké pohyblivé (R) službě musí být omezen na nejnutnější míru pro tu kterou oblast. Poznámka: Počet nezbytných kmitočtů pro danou oblast je zásadně určován Radou ICAO na základě doporučení oblastních letecko-navigačních zasedání. 4.2 Používání pásma od 108 MHz do 117,975 MHz 4.2.1 Příděly kmitočtů v pásmu 108 117,975 MHz musí odpovídat následujícímu rozdělení: - pásmo 108 až 111,975 MHz: a) pro zařízení ILS při respektování ust. 4.2.2 níže a ust. 3.1.3 Předpisu L 10/I, b) pro všesměrové radiomajáky VOR za předpokladu, že: 1) nebude způsobeno rušení systému ILS pracujícího na sousedních kanálech, 2) budou použity pouze kmitočty, které jsou vyjádřeny na místě desetin MHz sudou číslicí a na místě setin MHz číslicí 0 nebo 5, c) Systém GNSS s pozemním rozšířením (GBAS) v souladu s Předpisem L 10/I, ust. 3.7.3.5 za předpokladu, že nedojde k rušení systému ILS a všesměrových radiomajáků VOR. Poznámka: Kritéria zeměpisné separace pro ILS/GBAS a pro spojovací služby GBAS a VHF v pásmu 118 137 MHz se právě vypracovávají. Do doby jejich definování a zahrnutí do SARPs budou pro GBAS přidělovány kmitočty v pásmu 112,050 117,900 Mhz. - pásmo 111,975 až 117,975 MHz: a) VOR (všesměrové radiomajáky) b) Systém GNSS s pozemním rozšířením (GBAS) v souladu s Předpisem L 10/I, ust. 3.7.3.5 za předpokladu, že nedojde k rušení všesměrových radiomajáků (VOR). Poznámka 1: Způsob stanovení separačních vzdáleností nutných k vyloučení vzájemného rušení zařízení ILS a VOR pracujících v pásmu 108 111,975 MHz je uveden v oddílu 3 Dodatku C Předpisu L 10/I. Poznámka 2: Způsob stanovení separačních vzdáleností nutných k vyloučení vzájemného rušení všesměrových radiomajáků VOR a GBAS při využití pásma 112,050 117,900 MHz je uveden v ust.7.2.1 Dodatku D Předpisu L 10/I. 4.2.2 Kmitočty pro zařízení ILS v oblastních plánech musí být vybírány v tomto pořadí: a) kmitočty končící na liché desetiny MHz pro kurzové radiomajáky a k nim příslušné kmitočty pro sestupové radiomajáky, b) kmitočty vyjádřené na místě desetin MHz lichou číslicí a na místě setin MHz číslicí 5 pro kurzové radiomajáky a k nim příslušné kmitočty pro sestupové radiomajáky. 4.2.2.1 Kmitočtové kanály ILS, které mají kmitočty pro kurzový radiomaják vyjádřený na místě desetin MHz lichou číslicí a na místě setin MHz číslicí 5 v pásmu 108 až 111,975 MHz, je povoleno na základě oblastní dohody používat za těchto podmínek: a) od 1. ledna 1973 pro omezené použití, b) od 1. ledna 1976 pro všeobecné použití. Poznámka: Viz poznámka k ust. 4.2.3.1 dále. 4.2.3 Kmitočty pro všesměrové radiomajáky VOR v oblastních plánech musí být vybírány v tomto pořadí: a) kmitočty končící na liché desetiny MHz v pásmu 111,975 až 117,975 MHz, b) kmitočty končící na sudé desetiny MHz v pásmu 111,975 až 117,975 MHz, 4-6
HLAVA 4 PŘEDPIS L 10/V c) kmitočty končící na sudé desetiny MHz v pásmu 108 až 111,975 MHz, d) kmitočty vyjádřené číslicí 5 na místě setin MHz v pásmu 111,975 až 117,975 MHz s výhradou ust. 4.2.3.1, e) kmitočty vyjádřené sudou číslicí na místě desetin MHz a číslicí 5 na místě setin MHz v pásmu 108 až 111,975 MHz, s výhradou ust. 4.2.3.1. 4.2.3.1 Používání kmitočtů pro všesměrové radiomajáky VOR v pásmu 108 až 111,975 MHz, které jsou vyjádřeny na místě desetin MHz sudou číslicí a na místě setin MHz číslicí 5 a všechny kmitočty v pásmu 111,975 až 117,975 MHz, které končí číslicí 5 na místě setin MHz, musí být povoleno oblastní dohodou a za předpokladu, že jejich zavedení bude v souladu s těmito zásadami: a) kmitočty v pásmu 111,975 až 117,975 budou sloužit pro omezené použití, b) kmitočty v pásmu 111,975 až 117,975 budou sloužit ke všeobecnému použití od data stanoveného Radou ICAO, ale alespoň jeden rok po přijetí příslušné oblastní dohody, c) kmitočty v pásmu 108 až 111,975 budou sloužit ke všeobecnému použití od data stanoveného Radou ICAO, ale po dvouletém nebo delším období po přijetí příslušné oblastní dohody. Poznámka: Omezeným použitím, o němž je zmínka v ust. 4.2.2.1 a) a 4.2.3.1 a) je míněno použití kmitočtů jen letadly patřičně vybavenými a sice tak, že: a) činnost zařízení ILS a VOR, která nejsou schopná pracovat na těchto kmitočtech, bude chráněna před rušením, b) nebude vznášen požadavek na vybavení palubními zařízeními ILS a VOR, která by byla schopná provozu na těchto kmitočtech, c) služby poskytované mezinárodním provozovatelům, kteří používají 100kHz palubní vybavení, nebudou omezovány. 4.2.4 K dosažení ochrany provozu palubního vybavení v počátečním období zavádění všesměrových radiomajáků VOR s 50kHz dělením kanálů v oblasti, kde existující zařízení nevyhovují ustanovením Hlavy 3 Předpisu L 10/I, musí být všechny existující všesměrové radiomajáky VOR, které by rušily činnost zařízení s 50kHz dělením kanálů, upraveny v souladu s ust. 3.3.5.7 Předpisu L 10/I. 4.2.5 Rozložení kmitočtů. Separační vzdálenosti mezi zařízeními pracujícími na stejných nebo sousedních kmitočtových kanálech se musí určovat oblastně na základě následujících kritérií: a) požadovaný užitečný dosah zařízení, b) maximální výška letu letadel užívajících toto zařízení, c) vhodnost zachování minimální letové hladiny pro IFR lety tak, jak to dovolí terén. Poznámka: Poradenské materiály jsou obsaženy v Dodatcích tohoto předpisu. 4.2.6 Aby se čelilo problémům vznikajícím z nahromadění kmitočtů v místech, kde dvě rozdílná zařízení ILS obsluhují jednu dráhu v obou směrech nebo různé RWY na stejném letišti, mělo by být možné přidělit stejné dvojice kmitočtů kurzovým a sestupovým radiomajákům ILS za předpokladu, že: a) to umožní provozní podmínky, b) bude každému kursovému radiomajáku přidělen rozdílný identifikační signál, c) budou vytvořena taková opatření, aby kurzový ani sestupový radiomaják zařízení, které není v použití, nemohl vysílat. Poznámka: Opatření ohledně zařízení, která je nutno provést, jsou uvedena v ust. 3.1.2.7.2 a 3.1.3.9 Předpisu L 10/I. 4.3 Používání kmitočtů v pásmu 960 1 215 MHz pro DME Poznámka: Podklady k plánování kmitočtů kanálů systému DME jsou uvedeny v oddílu 7 Dodatku C Předpisu L 10/I. 4.3.1 Provozní kanály DME s indexem X nebo Y uvedené v tabulce A Hlavy 3 Předpisu L 10/I se na obecném základě vybírají bez omezení. Poznámka: Plán párování kanálů zabezpečuje používání určených kanálů Y buď pro VOR nebo MLS. Do podkladového materiálu v oddílu 7 Dodatku C Předpisu L 10/I jsou zařazena speciální ustanovení týkající se případů, kdy v témž prostoru se pro oba systémy používá stejný nebo sousední kanál. 4.3.2 Kanály DME s indexem W a Z uvedené v tabulce A Hlavy 3 Předpisu L 10/I se vybírají na základě regionální dohody, pokud se používají v souladu s dále uvedenými ustanoveními: a) pro omezené regionální použití od uvedeného data nebo později, podle toho, co je pozdější: 1) 1. 1. 1989, nebo 2) data, určeného radou ICAO a dávající dvouleté nebo delší období po schválení odpovídající regionální dohody. b) pro obecné použití od uvedeného data nebo později podle toho, co bude pozdější: 1) 1. 1. 1995, nebo 2) data, určeného radou ICAO a dávající dvouleté nebo delší období po schválení odpovídající regionální dohodou. Poznámka: Termín omezené používání znamená ohraničené používání kanálu pouze letadly, která mají příslušné palubní vybavení a takovým způsobem, aby: a) technické charakteristiky existujícího vybavení DME, které nemá možnost pracovat na daných multiplexních kanálech, budou zabezpečeny proti škodlivému rušení, b) nevyhlašoval se obecný požadavek na instalaci palubního vybavení DME, schopného pracovat na daných multiplexních kanálech, c) nebylo narušeno provozní zabezpečení, zajišťované mezinárodním provozovatelem používajícím stávající DME bez multiplexních kanálů. 4-7
PŘEDPIS L 10/V HLAVA 4 4.3.3 Pro plánování přídělů kanálů na regionálním základě, kanály DME spojené s MLS se vybírají z tabulky 4-2: Tabulka 4-2 Skupina DME kanál Sdružené (párované) VKV zařízení Poznámka 1 sudé ILS 100kHz dělení normálně může být 18X až 56X 2 sudé ILS 50kHz dělení 18Y až 56Y použito, když DME je částí MLS a párován s ILS Postup přidělování 3 sudé VOR 50 khz dělení pro obecné použití 80Y až 118Y liché desetiny MHz (viz 4.3.1) 4 liché VOR 50 khz dělení 17Y až 55Y 5 liché VOR 50 khz dělení 81Y až 119Y sudé desetiny MHz 6 sudé není připojený 18W až 56W VKV kanál 7 sudé není připojený 18Z až 56Z VKV kanál 8 sudé není připojený pro pozdější užití 80Z až 118Z VKV kanál (viz 4.3.2) 9 liché není připojený 17Z až 55Z VKV kanál 10 liché není připojený 81Z až 119Z VKV kanál Poznámka: DME kanály skupin 1 a 2 se mohou používat sdruženě s ILS a/ nebo MLS, DME kanály skupin 3, 4 a 5 se mohou používat sdruženě s VOR nebo MLS. 4.3.3.1 Skupina 1 5. Uvedené kanály DME se povolují k obecnému užívání. Při výběru kanálů pro přidělení platí následující pravidla: a) pokud je MLS/DME určeno k provozu na RWY společně s ILS, kanály DME se pokud možno vybírají ze skupiny 1 a 2 a párují s kmitočtem ILS, jak je uvedeno v tabulce A Hlavy 3 Předpisu L 10/I. V těch případech, kdy není možné zajistit kombinovanou ochranu kmitočtu pro všechna tři zařízení, kanály MLS se vybírají ze skupin 3, 4 nebo 5, b) pokud je MLS/DME určeno k provozu na RWY bez součinnosti s ILS, kanály DME se přednostně vybírají ze skupin 3, 4 nebo 5. 4.3.3.2 Skupina 6 10. Uvedené kanály se povolují k užívání na základě regionální dohody, pokud se provozují v souladu s podmínkami v ust. 4.3.2. 4.3.4 Koordinace regionálního rozdělení kanálů DME by se měla uskutečňovat s pomocí ICAO. 4.4 Používání kmitočtového pásma 5 030,4 až 5 150,0 MHz Poznámka 1: Podkladový materiál pro plánování ochrany kmitočtů zařízení MLS je uveden v Dodatku G k Předpisu L 10/I. Poznámka 2: Podklady k určení zkoordinované vzdálenosti mezi MLS a pozemskou stanici zajišťující vzestupný spoj k negeostacionární družici jsou uvedeny v doporučení ITU-R Recommendation S.1342. 4.4.1 Kanály MLS se vybírají z tabulky A Hlavy 3 Předpisu L 10/I. 4.4.2 Za účelem regionálního plánování se kanály MLS vybírají v souladu s podmínkami, uvedenými v ust. 4.3.3 pro připojené DME. 4.4.3 Pro uspokojení budoucích leteckých požadavků se v případě nutnosti použijí, mimo již uvedených kanálů v ust. 4.4.1, další kanály v podpásmu 5 030,4 5 150,0 MHz. 4-8
DODATEK A PŘEDPIS L 10/V DODATEK A ÚVAHY O ROZMÍSTĚNÍ DLOUHOVLNNÝCH A STŘEDOVLNNÝCH KMITOČTŮ A OCHRANĚ PŘED RUŠENÍM 1. Účinné plánování kmitočtů je důležité zvláště v oblastech s velkým počtem nesměrových radiomajáků (NDB) pro zajištění: a) vyhovujícího provozu palubních radiokompasů, b) co nejefektivnějšího využívání omezeného kmitočtového spektra, které je pro službu NDB k dispozici. Je samozřejmé, že plán kmitočtu bude na oblastních zasedáních sestavován tak, aby všem zařízením poskytoval co možná nejlepší ochranu proti rušení. V některých oblastech je ale tak vysoká hustota zařízení, že plán rozdělení kmitočtů bude zpracován pouze s minimální ochranou. Při plánování kmitočtů na oblastních zasedáních se uvažují činitelé jako: a) možnost snížení počtu požadovaných NDB koordinací způsobů jejich plánování, b) možnost omezení krytí v případech, kdy je přijatelný nižší stupeň služby, než který by byl poskytován v rámci jmenovitého krytí, c) charakteristiky používaných palubních radiokompasů, d) úroveň atmosférických poruch v uvažovaných oblastech, e) vodivost země, f) úroveň ochrany proti rušení, požadované na hranici jmenovitého krytí. Z uvedených činitelů je technické zlepšení ad c) nejpodstatnější. 2. Světová konference ITU v r. 1979 přijala pravidla pro letecké radiomajáky pracující v pásmech DV a SV. Minimální ochranný poměr (žádoucí/nežádoucí signál) 15 db se používá jako základ pro plánování přídělu kmitočtů (RR Dodatek 12). Potlačení, které přichází v úvahu u nyní používaných palubních radiokompasů, lze spolu s uvedeným ochranným poměrem vyjádřit pro EUR oblast těmito hodnotami: Rozdíl kmitočtů Potlačení ( khz ) ( db ) 0 0 1 1 2 6 2,4 10 3 20 3,6 30 4,3 40 5 50 6 65 7 80 Tyto hodnoty (nebo z nich odvozená kritéria pro stanovení separačních vzdáleností) mohou být použity pro určení minimálního ochranného poměru také v jiných oblastech. Proto, je-li na hranici krytí požadována přesnost zaměření ±5, měl by být pro účely plánování rozmístění DV/SV kmitočtů použit minimální ochranný poměr pro denní dobu 15 db. 3. V mnoha oblastech je zapotřebí zkvalitnit kritéria pro plánování kmitočtů. Hlavní zdroj zlepšení je uznání vyšších hodnot potlačení, než které jsou uvedeny výše. Jsou-li požadavky na příděl kmitočtů tak vysoké, že již nedovolují účinné plánování DV/SV kmitočtů v rámci spektra, které je k dispozici, je na oblastních zasedáních požadováno, aby pro stanovení geografických vzdáleností byly přijaty následující, z technického hlediska nejvýhodnější, hodnoty: Rozdíl kmitočtů Potlačení ( khz ) ( db ) 0 0 1 6 3 35 5 65 6 80 K použití těchto hodnot lze poznamenat, že selektivita moderních palubních radiokompasů je všeobecně lepší, zatímco selektivita starších zařízení nepřekračuje uvedené hodnoty, ale dynamické charakteristiky těchto zařízení jsou výhodnější. Z těchto důvodů je možno předpokládat, že plánování kmitočtů, založené na uvedených nových hodnotách potlačení, značně zlepší služby poskytované uživatelům moderních zařízení a na druhé straně podstatně neomezí současnou úroveň služeb poskytovaných letadlům používajících zařízení starší. Nicméně tato otázka bude muset být řešena velmi pečlivě při plánování na oblastních zasedáních. 4. V některých oblastech pracuje mnoho NDB s hovorovou modulací a jejich používání je v souladu s poznámkou v záhlaví ust. 3.4.6 Předpisu L 10/I. Předpokládá se, že oblastní zasedání budou při určování kritérií pro plánování kmitočtů brát tuto skutečnost v úvahu. DA - 1
ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO
DODATEK B PŘEDPIS L 10/V DODATEK B ZÁKLADNÍ PRINCIPY DÁLKOVÉHO SPOJENÍ OPERAČNÍCH KONTROL Poznámka: Níže uvedené pořadí odstavců nemá žádný vztah k relativní důležitosti. 1. KV stanice letecké operační kontroly mohou být zřízeny všude, kde nejsou jiné prostředky pro provádění služby operační kontroly na velké vzdálenosti, nebo kde je nevhodné využívat běžných komunikačních služeb zřízených pro účely bezpečnosti a pravidelnosti letů. 2. Celkový počet pozemních stanic pracujících na kmitočtových kanálech s celosvětovým použitím by měl být minimální v souladu s ekonomickou a provozní účelností. Z toho důvodu: a) by neměla být zřízena více jak jedna pozemní stanice ve státě, b) je-li dosaženo souhlasu mezi sousedními státy s ohledem na jejich společné zájmy, může být zřízena jediná stanice společná sloužící potřebám všech provozovatelů letadel v těchto státech. 3. V závislosti na vnitrostátních postupech státu nebo států mohou být letecké stanice provozovány státní organizací zastupující jednu nebo více leteckých společností za předpokladu, že požadavky těchto společností na spojení ve smyslu operativnosti a dosažení přímého spojení s jejich letadly budou zaručeny, nebo mohou být letecké stanice provozovány leteckou společností nebo spojovou organizací sloužící zájmům jedné nebo více leteckých společností, jsou-li k tomu vydána příslušná povolení daného státu nebo států. 4. Povolení by měla být vydávána s pravidelným obnovováním ve smyslu ustanovení Radiokomunikačního řádu ITU, podle RR 4.11 a v souladu s RR 43.4, mají vyloučit užití pro veřejnou korespondenci, provoz charakteru pevného okruhu nebo jiný spojový provoz, který nesplňuje definici spojení operačních kontrol. 5. Pokud je letadlo v dosahu příslušné VKV stanice (pro obecné služby nebo operační kontrolu), neměla by být používána služba na krátkých vlnách. Poznámka: Specifické druhy zpráv, které mohou být předávány po kanálech letecké pohyblivé (R) služby, jsou předepsány v Předpisu L 10/II, Hlava 5, ust. 5.1.8. Ve stejné Hlavě jsou definovány standardní spojové postupy včetně požadavku na bdění (trvalý poslech) podle ust. 5.2.2. V souladu s RR 18.6 Radiokomunikačního řádu ITU mají provozní povolení definovat účel stanice pro leteckou operační kontrolu (v souladu s Předpisem L 6/I) a mají určovat obecné charakteristiky podle Dodatku 27 k Radiokomunikačnímu řádu ITU. ZÁMĚRNĚ NEPOUŽITO DB - 1