ČESKÁ A SLOVENSKÁ NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE

ČESKÁ A SLOVENSKÁ NEUROLOGIE A NEUROCHIRURGIE ČASOPIS ČESKÉ NEUROLOGICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP, ČESKÉ NEUROCHIRURGICKÉ SPOLEČNOSTI ČLS JEP, SLOVENSKEJ NEUROLOGICKEJ SPOLOČNOSTI SLS, SLOVENSKEJ NEUROCHIRURGICKEJ SPOLOČNOSTI SLS A ČESKÉ SPOLEČNOSTI DĚTSKÉ NEUROLOGIE ČLS JEP Dekubity sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni Brno, 9. 11. 2016 Vydává ČLS JEP. ISSN 1210-7859. ISSN pro on-line přístup 1802-4041. Indexováno/excerpováno: Thomson Reuters Web of Knowledge: Journal Citation Report, Web of Science, Index Copernicus, EMBASE/Excerpta Medica, Bibliographia Medica Čechoslovaca, Scopus ročník 78 111 2016 Supplementum 1

Poznámky

DEKUBITY SDÍLENÍ ZKUŠENOSTÍ NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI Daty podložené znalosti, dovednosti a doporučené postupy pro péči o dlouhodobě nemocné pacienty PRESSURE ULCERS SHARING EXPERTISE INTERNATIONALLY Data-based knowledge, skills and guidelines for a care of long-term ill patients 8:00 8:45 Registrace/Registration 9:00 9:45 Slavnostní zahájení/opening ceremony Představitelé organizujících a zaštiťujících institucí/representatives of the organizing and overarching institutions 9:40 9:50 MOŽNOSTI VYUŽÍVÁNÍ DAT PRO SLEDOVÁNÍ INCIDENCE A PREVALENCE DEKUBITŮ/ THE OPTIONS OF USING DATA TO MONITOR THE INCIDENCE AND PREVALENCE OF PRESSURE ULCERS Ladislav Dušek, Andrea Pokorná, Jan Mužík (ÚZIS ČR, IBA MU, Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno, Česká republika) 9:50 10:05 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI PREVENCE A LÉČBY DEKUBITŮ JAKO VÝZVA S OHLEDEM NA NEDOSTATEK NÁRODNÍCH REGISTRŮ/INTERNATIONAL COOPERATION IN PRESSURE ULCERS PREVALENCE, PREVENTION AND TREATMENT IS CHALLENGED BY THE LACK OF NATIONAL REGISTRIES Rut Öien (Blekinge Center of Competence, Karlskrona, Sweden), Andrea Pokorná (Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno, Česká republika) 10:05 10:35 INKONTINENČNÍ DERMATITIDA SOUČASNÉ POZNATKY O ETIOLOGII, DIAGNÓZE A PREVENCI/ INCONTINENCE-ASSOCIATED DERMATITIS CURRENT KNOWLEDGE ON ETIOLOGY, DIAGNOSIS, AND PREVENTION Dimitri Beeckman (Department of Public Health, University Centre for Nursing and Midwifery, Gent University, Gent, Belgium) 10:35 10:55 IMPLEMENTACE KLINICKÝCH DOPORUČENÍ KDE ZAČÍT?/IMPLEMENTATION OF PRESSURE ULCER PREVENTION GUIDELINES WHERE TO START? Joyce Black (College of Nursing, University of Nebraska Medical Center, Nebraska, USA) 10:55 11:10 Diskuze/Discussion 11:10 11:30 Přestávka, občerstvení/coffee break

11:30 11:40 SLEDOVÁNÍ DEKUBITÁLNÍCH LÉZÍ U PACIENTŮ S NEUROLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM ANALÝZA NÁRODNÍHO REGISTRU HOSPITALIZOVANÝCH/THE PRESSURE ULCERS MONITORING IN PATIENTS WITH NEUROLOGICAL DISEASES ANALYSES OF THE NATIONAL REGISTER OF HOSPITALIZED PATIENTS Andrea Pokorná, Jan Mužík et al (Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno, Česká republika) 11.40 11:50 HODNOCENÍ VYBRANÝCH MEZINÁRODNÍCH KLINICKÝCH DOPORUČENÝCH POSTUPŮ PRO MANAGEMENT DEKUBITŮ (nástroj AGREE)/EVALUATION OF SELECTED PRESSURE ULCER MANAGEMENT INTERNATIONAL GUIDELINES (AGREE tool) Simona Saibertová, Soňa Vasmanská et al (Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno, Česká republika) 11:50 12:00 VÝZNAM PRESSURE MAPPING SYSTÉMU PRO PACIENTY S MOBILITOU NA VOZÍKU/THE RELEVANCE OF PRESSURE MAPPING SYSTEM IN A WHEELCHAIR MOBILITY Lia Vašícková (FN Brno, Česká republika) 12:00 12.10 SORRORIGENNÍ RÁNY, JEJICH IDENTIFIKACE A PRŮBEH PÉČE/SORRORIGENS WOUNDS, THEIR IDENTIFICATION AND TREATMENT PROCESS Andrea Pokorná, Simona Saibertová et al (Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno, Česká republika) 12:10 12:25 VLIV VÝŽIVY NA HOJENÍ RAN/THE IMPACT OF A NUTRITION IN A WOUND HEALING Zuzana Kala Grofová (Nemocnice Pardubického kraje, Pardubice, Česká republika) 12:25 12:45 Diskuze/Discussion 12:45 13:15 Přestávka, občerstvení/coffee break 13:15 13:25 KDE ZAČÍNAJÍ A KONČÍ INTERVENCE V PREVENCI DEKUBITÁLNÍCH LÉZÍ?/WHERE TO START AND FINISH PRESSURE ULCERS PREVENTION INTERVENTIONS? Markéta Koutná, Kateřina Jansová (Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, Česká republika) 13:25 13:35 VÝZNAM A MOŽNOSTI CHIRURGICKÉHO DEBRIDEMENTU DEKUBITŮ/THE IMPORTANCE AND LIMITS OF PRESSURE ULCERS SURGICAL DEBRIDEMENT Jan Stryja (VAVIA o.p.s., Salvatella s.r.o.,třinec, Česká republika) 13:35 13:45 DEKUBITY JAKO PŘÍČINA ÚMRTÍ I VE 21. STOLETÍ/PRESSURE ULCERS AS A CAUSE OF DEATH ALSO IN 21 ST CENTURY Lenka Veverková (FN u sv. Anny v Brně, Česká republika) 13:45 14:00 Diskuze a závěr sympozia/discussion, closing ceremony the Symposium 14:00 14:30 Přestávka/Coffee break

4. KULATÝ STŮL: SYSTÉM PREVENCE, MONITOROVÁNÍ A LÉČBY DEKUBITŮ V ČESKÉ REPUBLICE THE ROUND TABLE: THE PRESSURE ULCERS PREVENTION, MONITORING AND TREATMENT SYSTEM IN THE CZECH REPUBLIC 14:30 14:40 SOUHRN DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ V MANAGEMENTU DEKUBITŮ OD POSLEDNÍHO KULATÉHO STOLU/ SUMMARY OF ACHIEVED GOALS IN MANAGEMENT OF PU S ON NATIONAL LEVEL Alice Strnadová (MZ ČR, Praha, Česká republika) 14:40 14:50 CO JE NOVÉHO NA PORTÁLU DEKUBITY.EU/THE PORTAL NEWS DEKUBITY.EU Michaela Hofštetrová Knotková (NCONZO, Brno, Česká republika) 14:50 15:00 INFORMACE O NOVĚ PŘIPRAVOVANÉM SOFTWAROVÉM NÁSTROJI SBĚRU DAT O DEKUBITECH/INFORMATION ABOUT THE NEWLY PREPARED NATIONAL REGISTER FOR PU MONITORING Andrea Pokorná (Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno, Česká republika) 15:00 15:10 ŠETŘENÍ DEKUBITŮ NA NÁRODNÍ ÚROVNI AKTUÁLNÍ VÝSTUPY, REFERENČNÍ HODNOTY A PLÁNY DO BUDOUCNA/THE PRESSURE ULCERS INVESTIGATION ON THE NATIONAL LEVEL CURRENT OUTPUTS, REFERENCE VALUES, FUTURE PLANS Petr Suchý (Kancelář zdravotního pojištění, Praha, Česká republika) 12:10 15:20 IMPLEMENTAČNÍ STRATEGIE NOVÉHO ELEKTRONICKÉHO NÁSTROJE PRO MONITORING DEKUBITŮ/ THE IMPLEMENTATION STRATEGY OF THE NEW ELECTRONIC TOOL FOR A PRESSURE ULCERS MONITORING Nina Müllerová (FN Plzeň, Česká republika) 15:20 15:30 POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVATELSKÉ PÉČE PODLE DOPORUČENÍ EPUAP PRO PREVENCI A LÉČBU DEKUBITŮ V INTENZIVNÍ PÉČI VE DVOU ČESKÝCH NEMOCNICÍCH/THE NURSIG CARE ACCORDING THE EPUAP RECOMMENDATIONS FOR THE PRESSURE ULCERS TREATMENT IN INTENSIVE CARE IN TWO CZECH HOSPITALS Markéta Příhodová, Veronika di Cara (LF UK, Praha, Česká republika) 15:30 16:30 ZKUŠENOSTI ZÁSTUPCŮ PZS S REALIZACÍ REZORTNÍHO BEZPEČNOSTNÍHO CÍLE Č. 8 A PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI V PÉČI O PACIENTY S DEKUBITY V AKUTNÍ, DLOUHODOBÉ I NÁSLEDNÉ PÉČI ÚČINNÁ PREVENCE A LÉČBA DEKUBITŮ/THE EFFECTIVE PREVENTION AND TREATMENT OF PRESSURE ULCERS Andrea Vilímková (LF OU a FN Ostrava, Česká republika), Pavel Trach (Bohumínská městská nemocnice, a.s., Česká republika) KOMPLEXNÍ PŘÍSTUP K PROBLEMATICE DEKUBITŮ VE STŘEDOMORAVSKÉ NEMOCNIČNÍ A. S./THE COMPLEX APPROACH TO PRESSURE ULCER ISSUES IN THE CENTRAL MORAVIAN HOSPITAL Eva Němečková, Marie Jouklová (SMN a.s. Nemocnice Prostějov, Česká republika) PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ CERTIFIKOVANÉHO KURZU SPECIFICKÁ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O CHRONICKÉ RÁNY A DEFEKTY VE FN PLZEŇ/PRACTICAL EXPERIENCE WITH CERTIFIED COURSES SPECIAL NURSING CARE OF CHRONIC WOUNDS IN THE UNIVERSITY HOSPITAL PILSEN Ivana Witová, Renata Jirková (FN Plzeň, Ceská republika) PROBLEMATIKA HOJENÍ CHRONICKÝCH RAN V DOMÁCÍ PÉČI/THE WOUND HEALING TROUBLES IN A HOME CARE Andrea Turková, Hana Pekárková (Pracoviště ošetřovatelské péče s.r.o. Hradec Králové, Česká republika) 16:30 16:45 Diskuze/Discussion 17:00 Závěr kulatého stolu/closing ceremony Round table

OBSAH CONTENTS OBSAH CONTENTS Editorial A. Pokorná1, K. Benešová2,3, J. Mužík2,3, P. Búřilová1, J. Jarkovský2,3, L. Dušek2,3 Sledování dekubitálních lézí u pa cientů s neurologickým onemocněním analýza Národního registru hospitalizovaných The Pres sure Ulcers Monitor ing in Patiens with Neurological Diseases Analyse of the National Register of Hospitalized Patients L. Vašíčková13, J. Siegelová2, M. Mašek1 Význam tlakové mapy (pres sure mapp ing system) pro pa cienty s mobilitou na vozíku The Relevance of Pres sure Mapp ing System in Wheelchair Mobility A. Pokorná1, R.F. Öien2, H. Forssell2, C. Lindholm3 International Cooperation in Pres sure Ulcers Prevalence, Prevention and Treatment is Chal lenged by the Lack of National Registries Mezinárodní spolupráce v oblasti prevence a léčby dekubitů jako výzva s ohledem na nedostatek národních registrů J. Stryja Význam a možnosti chirurgického débridementu dekubitů The Importance and Limits of the Pres sure Ulcer Surgical Debridement S7 S8 S15 S20 S25 D. Beeckman Incontinence-associated Dermatitis Cur rent Knowledge on Etiology, Dia gnosis and Prevention S28 Inkontinenční dermatitida současné poznatky o etiologii, dia gnóze a prevenci A. Pokorná1, S. Saibertová1, R. Velichová2, S.Vasmanská1 Sor rorigen ní rány, jejich identifikace a průběh péče Sor rorigens Wounds, Their Identification and Treatment Proces s L. Veverková, K. Krejsová, A. Geršlová, P. Vlček, I. Čapov, M. Reška, J. Konečný, L. Urbánek Decubitus as a Cause of Death even in the 21 st Century Dekubitus jako příčina úmrtí i ve 21. století S. Saibertová1, A. Pokorná1, S. Vasmanská1, P. Búřilová1, N. Müllerová2, L. Fiedlerová2, D. Svobodová3, P. Camprová3, G. Šmelková3, L. Kubátová4 Hodnocení vybraných mezinárodních klinických doporučených postupů v managementu dekubitů (nástroj AGREE II) Evaluation of Selected Pres sure Ulcer Management International Guidelines (AGREE II Tool) S31 S37 S40 J. Black Implementation of Pressure Ulcer Prevention Guidelines Where to Start? S45 Implementace klinických doporučení kde začít? S6 Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (Suppl 1)

EDITORIAL International col laboration is es sential for pres sure ulcer management Pres sure ulcers are one of the biggest patient safety chal lenges fac ing healthcare worldwide. They have a major negative effect on the patient s quality of life and health, are as sociated with increased morbidity and mortality, and generate considerable costs [1 3]. Prevalence rates of up to 72.5% have been reported, with large variations between countries and clinical setting [4]. Despite quality improvement initiatives, non-adherence to pres sure ulcer guidelines is widespread. Studies have shown that only 10% of patients at risk received ful ly adequate prevention [5,6], while 70% of patients who were not at risk received some pres sure ulcer prevention [6]. Effective pres sure ulcer prevention and treatment is requires shar ing information and col laboration. Not only within health care teams [7,8] and between health care teams and patients/ carers [7], but also in research and policy. That is why the conference on pres sure ulcers in the Czech Republic is spot on. This conference is an excel lent example of sharing knowledge and expertise at an international level. Speakers from all continents but also from all healthcare disciplines will present on a variety of topics related to pres sure ulcer prevention and treatment. Presentations on incontinence as sociated dermatitis, nutrition, surgical debridement and pres sure mapp ing show that clinical topics are relevant across borders. But also presentations and discus sions about monitoring, policymak ing and implementation at a national level are relevant in every country and at international level. The European Pres sure Ulcer Advisory Panel (EPUAP) is therefore proud to support this national conference. On behalf of the EPUAP, I wish the organisers, speakers and all the attendants an excit ing and inspir ing day and look forward to future col laboration. prof. Lisette Schoonhoven, PhD president of the European Pres sure Ulcer Advisory Panel References 1. Gorecki C, Nixon J, Madill A, et al. What influences the impact of pres sure ulcers on health-related quality of life? A qualitative patient-focused exploration of contributory factors. J Tis sue Viability, 2012;21(1):3 12. doi: 10.1016/ j.jtv.2011.11.001. 2. Demar re L, Van Lancker A, Van Hecke A, et al. The cost of prevention and treatment of pres sure ulcers: a systematic review. Int J Nurs Stud 2015;52(11):1754 74. doi: 10.1016/ j.ijnurstu.2015.06.006. 3. Thomas DR, Goode PS, Tarquine PH, et al. Hospital- -acquired pres sure ulcers and risk of death. J Am Geriatr Soc 1996;44(12):1435 40. 4. National Pres sure Ulcer Advisory Panel. Prevention and Treatment of Pres sure Ulcers: Clinical Practice Guideline 2014. 5. Vanderwee K, Defloor T, Beeckman D, et al. As ses s- ing the adequacy of pres sure ulcer prevention in hospitals: a nationwide prevalence survey. BMJ Qual Saf 2011;20(3):260 7. doi: 10.1136/ bmjqs.2010.043125. 6. Vanderwee K, Clark M, Dealey C, et al. Pres sure ulcer prevalence in Europe: a pilot study. J Eval Clin Pract 2007;13(2):227 35. 7. Pinkney L, Nixon J, Wilson L, et al. Why do patients develop severe pres sure ulcers? A retrospective case study. BMJ Open 2014;4(1):e004303. doi: 10.1136/ bmjopen-2013-004303. 8. Spilsbury K, Nelson A, Cul lum N, et al. Pres sure ulcers and their treatment and effects on quality of life: hospital inpatient perspectives. J Adv Nurs 2007;57(5):494 504. Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (Suppl 1): S7 S7

PŮVODNÍ PRÁCE ORIGINAL PAPER Sledování dekubitálních lézí u pa cientů s neurologickým onemocněním analýza Národního registru hospitalizovaných The Pres sure Ulcers Monitor ing in Patiens with Neurological Diseases Analyse of the National Register of Hospitalized Patients Souhrn Cíl: Cílem studie bylo analyzovat hospitalizační případy s uvedenou dia gnózou dekubitální léze (L89) dle MKN-10 u pa cientů s vybraným neurologickým onemocněním. Metodika a soubor: Retrospektivní observační průřezová studie s využitím rutin ně sledovaných dat z Národního registru hospitalizovaných akutní i neakutní lůžkové péče v České republice (2007 2014). Výsledky: Z 17 762 854 záznamů bylo 8 150 (0,05 %) s vybranou neurologickou dia gnózou i dekubitem (L89). Podrobná analýza byla provedena u 4 924 záznamů (0,03 %): pa cienti s vybranou neurologickou dia gnózou i dekubitem jako hlavní hospitalizační dia gnózou (n = 75); neurologické dia gnózy jako hlavní hospitalizační dia gnózy a dekubitus jako vedlejší dia gnóza (n = 3 248); dekubitus jako jediná hlavní dia gnóza u pa cienta s neurologickým onemocněním (n = 1 601). Výskyt neurologických diagnóz: poranění a krvácení do mozku (n = 2 766), neurodegenerativní a onkologická onemocnění (n = 1 707), traumatická postižení a poranění míchy (n = 451). Závěr: Délka hospitalizace u pa cientů s dekubitem se v akutní lůžkové péči liší dle hlavní neurologické dia gnózy a toho, zda byl dekubitus uveden jako hlavní či vedlejší dia gnóza (p < 0,001). Délka hospitalizace pa cientů s dekubitem v dlouhodobé péči je rozdílná u různých stupňů dekubitu (p = 0,040). Věk pa cientů s dekubitem se statisticky významně liší v akutní i dlouhodobé péči dle hlavní neurologické dia gnózy a stupně dekubitu. Abstract Aim: The aim of this study was to analyse hospital stays related to pressure ulcers (according to ICD 10) in acute and long-term care facilities in the Czech Republic (2007 2014) in neurologically ill patients with limited mobility. Material and methods: Observational cross-sectional study using routinely collected data from the National Register of Hospitalized Patients. Results: Of total 17,762,854 hospital records 8,150 (0.05%) had the selected neurological diagnosis and pressure ulcers (L89). Detailed analyses were performed in 4,924 records (0.03%): patients with the selected neurological diagnosis and with a pressure ulcer as a primary diagnosis (n = 75); neurological diagnosis as the primary diagnosis and pressure sores as a secondary diagnosis (n = 3,248); a pressure sore as the only primary diagnosis in patients with a selected neurological diagnosis (n = 1,601). Neurological diagnoses included: brain injury and bleeding (n = 2,766); neurodegenerative and oncological diseases (n = 1,707); spinal cord traumatic injury (n = 451). Conclusion: Duration of hospitalization in patients with pressure ulcers in an acute care setting differs according to the main neurological diagnosis and whether the pressure ulcer was listed as the primary or secondary diagnosis (p < 0.001). Duration of hospital stay differs in an long-term care setting according to the grade of pressure ulcer (p = 0.040). In acute and long-term settings, the age of patients with pressure ulcers is statistically significantly different according to the neurological diagnosis and grade of pressure sore (p < 0.001). http://dx.doi.org/10.14735/amcsnn2016s8 Tato práce byla podpořena z programového projektu Ministerstva zdravotnictví ČR s reg. č. 15-29111A s názvem: Registr dekubitálních lézí sjednocení sledování a strategie preventivních intervencí na národní úrovni. Veškerá práva podle předpisů na ochranu duševního vlastnictví jsou vyhrazena. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE uniform requirements for biomedical papers. A. Pokorná 1, K. Benešová 2,3, J. Mužík 2,3, P. Búřilová 1, J. Jarkovský 2,3, L. Dušek 2,3 1 Katedra ošetřovatelství, LF MU, Brno 2 Institut biostatistiky a analýz, LF MU, Brno 3 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D. Katedra ošetřovatelství LF MU Kamenice 5 625 00 Brno e-mail: apokorna@med.muni.cz Přijato k recenzi: 21. 7. 2016 Přijato do tisku: 11. 8. 2016 Klíčová slova epidemiologie dekubitus hospitalizace monitorování národní registry neurologické onemocnění Key words epidemiology pressure ulcer hospitalization monitoring national registries neurological diseases S8 Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (Suppl 1): S8 S14

SLEDOVÁNÍ DEKUBITÁLNÍCH LÉZÍ U PA CIENTŮ S NEUROLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM Úvod Dekubitální léze jsou charakterizovány jako lokalizovaná poškození kůže a hlubších tkáňových vrstev obvykle v místech kostních prominencí (predilekčních místech) jako důsledek místních příčin lokalizovaného tlaku a tření [1,2]. Dekubitální léze znamenají významnou zátěž pro pa cienty jak v oblasti fyzické, psychické a psychosociální [3], tak souvisí s vyšší ekonomickou zátěží pro poskytovatele zdravotních i sociálních služeb [4,5]. U pa cientů s neurologickými dia gnózami, zejména pokud došlo k ovlivnění mobility a vědomí pa cienta, je riziko vzniku dekubitálních lézí vyšší [6,7]. Zhodnocení výskytu (incidence i prevalence) dekubitálních lézí u pa cientů s etiologicky různou neurologickou diagnózou může napomoci v identifikaci rizikových faktorů, klíčových bodů péče (tzv. trigger points) a vhodných preventivních i terapeutických intervencí. Nejen v České republice, ale i v zahraničí neexistuje jednotná metodika pro sledování výskytu dekubitů. Většina monitorovacích procesů je závislá na lokálním know how jednotlivých poskytovatelů péče přesto, že informace o výskytu dekubitů jsou považovány za indikátor kvality péče a jsou významné pro zhodnocení ekonomické náročnosti péče (prodloužení hospitalizace, zvýšená spotřeba léčiv a zdravotnických prostředků k terapii komplikací apod.) [8]. Studie ze zahraničí uvádějí prevalenci dekubitálních lézí v rozmezí od 4,3 do 30,8 %, uvedený rozptyl je dán právě zmíněnou nejednotnou metodologií sběru dat [9 12]. Aktuálně v České republice neexistuje zdroj, který by umožnil specifické sledování výskytu dekubitálních lézí u pa cientů, a proto byl k analýze využit Národní registr hospitalizovaných (NRHOSP), v němž jsou zaznamenáni všichni pa cienti, jejichž hospitalizace byla ukončena ve sledovaném období let 2007 2014. Cíle Hlavním cílem studie bylo ověřit, jaká povin ně a rutin ně zaznamenaná data v NRHOSP lze využít ke zhodnocení výskytu dekubitů u pa cientů s vybranou neurologickou dia gnózou a která mohou být využita ke zhodnocení dopadu dekubitálních lézí na individuálního pa cienta a zdravotní systém. Zjistit, zda a jak se liší délka hospitalizace a věk u neurologických pa cientů s dekubitální lézí nejen v akutní, ale i neakutní lůžkové péči. Jaké výkony (léčebné intervence) jsou nejčastěji vykazovány u pa cientů s dekubity s neurologickou dia gnózou. Metodika Analyzována byla data z NRHOSP za období let 2007 2014. Zařazeny byly záznamy, u nichž byla vykázána neurologická dia gnóza (schéma 1) a zároveň byla uvedena přítomnost dekubitální léze dle MKN-10 (L89). Statistická analýza dat byla provedena s využitím IBM SPSS verze 22.0.0.1 pomocí Man nova- -Whitneyova U testu a Kruskalova-Wal lisova testu na 5% hladině významnosti. Metodika a zařazení hospitalizačních záznamů s neurologickými dia gnózami Jak vyplývá ze schéma 1, zařazeny byly záznamy hospitalizací pa cientů s vybranou neurologickou dia gnózou dle MKN-10, přičemž byli pa cienti rozděleni do tří skupin: 17 762 854 (100 %) Celkový počet záznamů v NRHOSP za období 2007 2014 (lůžka akutní i následné péče) 8 150 (0,05 %) Záznamy s uvedenou neurologickou diagnózou* i dekubitálním vředem a proleženinou (L89) kdekoliv během hospitalizace n = 75 n = 3 248 Neurologická diagnóza* i dekubitální vřed a proleženina (L89) jako hlavní hospitalizační diagnóza Neurologická diagnóza* jako hlavní hospitalizační diagnóza, dekubitální vřed a proleženina (L89) jako vedlejší hospitalizační diagnóza Zařazené záznamy n = 4 924 n = 1 601 Dekubitální vřed a proleženina (L89) jako jediná hlavní diagnóza za hospitalizační pobyt n = 1 809 Dekubitální vřed a proleženina (L89) jako hlavní hospitalizační diagnóza, neurologická diagnóza* jako vedlejší hospitalizační diagnóza n = 208 Dekubitální vřed a proleženina (L89) jako jedna z více hlavních diagnóz za hospitalizační pobyt (jiné hlavní diagnózy nejsou neurologické*) n = 3 018 Neurologická diagnóza* i dekubitální vřed a proleženina (L89) pouze jako vedlejší hospitalizační diagnóza *Uvažované diagnózy: poranění a krvácení do mozku: I60 I61, I69 kromě I69.8; neurodegenerativní a onkologická onemocnění: C41.2, C41.4,C71, C72.0, C72.1, D33, G04, G05, G80 G82, G95, M43, M46, M47, M48.4, M48.5, M50, M51; traumatická postižení a poranění míchy: S12 S14, S22 S24, S32 S34, T06.0, T06.1, T08, T09.3, T09.4. Schéma 1. Zařazení hospitalizačních záznamů s neurologickými diagnózami. Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (Suppl 1): S8 S14 S9

SLEDOVÁNÍ DEKUBITÁLNÍCH LÉZÍ U PA CIENTŮ S NEUROLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM Poranění a krvácení do mozku: I60 I61, I69 kromě I69.8. Neurodegenerativní a onkologická onemocnění: C41.2, C41.4,C71, C72.0, C72.1, D33, G04, G05, G80-G82, G95, M43, M46, M47, M48.4, M48.5, M50, M51. Traumatická postižení a poranění míchy: S12 S14, S22 S24, S32 S34, T06.0, T06.1, T08, T09.3, T09.4. Pa cienti byli rozřazeni do dia gnostických kategorií na základě hlavní hospitalizační dia gnózy. V případě dekubitálního vředu a proleženiny (L89) na místě hlavní hospitalizační dia gnózy byla dia gnostická kategorie určena na základě vedlejší hospitalizační diagnózy. V případech, kdy ani dekubitální léze ani neurologická dia gnóza nebyly uvedeny jako hlavní dia gnózy, nebyl záznam zařazen do analýzy (n = 3 226; 0,02 %). Výsledky a diskuze Z celkového počtu 17 762 854 hospitalizačních záznamů bylo identifikováno 8 150 (0,05 %) počet případů 800 749 704 700 645 582 593 600 542 560 549 500 400 300 200 100 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok diagnóza L89 uvedena jako hlavní diagnóza L89 uvedena kdekoliv během hospitalizace Graf 1. Trend v počtu vykázaných případů výskytu dekubitu u neurologických pacientů. Hlavní neurologická hospitalizační diagnóza 500 Poranění a krvácení do mozku (n = 2 766) 500 Neurodegenerativní a onkologická onemocnění (n = 1 707) 500 Traumatická postižení a poranění míchy (n = 451) 450 400 393 393 420 450 400 450 400 350 317 319 307 286 331 350 350 počet případů 300 250 200 300 250 186 207 203 197 203 211 200 253 247 300 250 200 150 150 150 100 50 0 2007 2008 2009 2010 rok 2011 2012 2013 2014 100 50 0 2007 2008 2009 2010 2011 rok 2012 2013 2014 100 50 0 39 45 60 56 60 51 58 2007 2008 2009 2010 2011 rok 2012 2013 2014 82 diagnóza L89 uvedena jako hlavní diagnóza L89 uvedena kdekoliv Graf 2. Trend v počtu vykázaných případů výskytu dekubitu podle skupiny onemocnění. S10 Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (Suppl 1): S8 S14

SLEDOVÁNÍ DEKUBITÁLNÍCH LÉZÍ U PA CIENTŮ S NEUROLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM podíl případů 100 % 75 % 50 % 25 % 0 % n = 542 n = 645 n = 582 n = 560 n = 549 n = 593 n = 704 n = 749 100 % 100 % 29 % 19 % 14 % 14 % 23 % stupeň dekubitu neurčený 4 3 2 1 s vybranou neurologickou dia gnózou i s diagnózou dekubitální vřed a proleženina (L89) zaznamenanými kdykoli v průběhu hospitalizace. Podrobná analýza ale byla provedena u 4 924 záznamů (0,03 %), které zahrnovaly jednak pa cienty s vybranou neurologickou dia gnózou i dekubitem jako hlavní hospitalizační dia gnózou (n = 75); dále případy s neurologickou dia gnózou jako hlavní hospitalizační dia gnózou a dekubitem jako vedlejší dia gnózou (n = 3 248); a záznamy, kdy byl dekubitus jako jediná hlavní dia gnóza u pa cienta s vybraným neurologickým onemocněním (n = 1 601). Analyzovány byly záznamy s výskytem neurologických dia gnóz rozdělených do tří skupin (viz metodika): poranění a krvácení do mozku (n = 2 766; 56,2 %), neurodegenerativní a onkologická onemocnění (n = 1 707; 34,7 %), traumatická postižení a poranění míchy (n = 451; 9,2 %). 24 % 22 % 26 % 31 % 24 % 22 % 14 % 14 % 28 % 26 % 17 % 12 % 11 % 13 % 16 % 17 % 32 % 22 % 19 % 11 % 29 % 27 % 23 % 9 % 10 % 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 rok Graf 3. Vykazování stupně dekubitů v časové ose. Výskyt dekubitů u pa cientů s různou neurologickou dia gnózou Jak je patrné z grafu 1, vykazování dia gnóz dekubitálních lézí má stoupající tendenci s tím, že dia gnóza L89 je častěji uvedena kdekoliv během hospitalizace tedy ne na místě hlavní dia gnózy. Lze předpokládat, že dekubitální léze nejsou důvodem přijetí pa cienta k hospitalizaci, ale z dat NRHOSP nelze získat informaci, zda dekubitus vznikl v průběhu hospitalizace či až jako komplikující stav. Na grafu 2 je patrný trend v počtu vykázaných případů výskytu dekubitu podle skupiny neurologického onemocnění, přičemž nejčastěji byly vykazovány dekubitální léze u pa cientů zařazených do skupiny Poranění a krvácení do mozku a relativně paradoxně nejméně často u pa cientů zařazených do skupiny Traumatická postižení a poranění míchy. Faktem je, že dekubitální léze jsou častější u tzv. zranitelných skupin pa cientů, k nimž patří senioři, pa cienti s cévní mozkovou příhodou, diabetem, demencí a osoby upoutané na lůžko či s mobilitou na vozíku [13,14] a zvláštní skupinou fragilních pa cientů jsou právě pa cienti s poraněním míchy [1,2,7]. Zjištěná data ale korespondují s celkovým počtem pa cientů v jednotlivých skupinách neurologických diagnóz a neuvádějí procentuální zastoupení dekubitálních lézí. Stupně dekubitů u pa cientů s neurologickou dia gnózou Stupeň dekubitální léze (dle MKN-10 rozděleny na čtyři základní stupně) významně ovlivňuje rozsah terapeutických postupů a rozsah ekonomických nákladů na léčbu a také ovlivňuje prognózu stavu pa cienta [1 3]. V této souvislosti je nezbytné zmínit se o tom, že existuje riziko nekonzistence záznamů v lékařské a ošetřovatelské dokumentaci. Zatímco lékaři využívají klasifikaci stupně dekubitů dle MKN-10, ošetřovatelský personál využívá klasifikaci dle Evropského poradního panelu pro otázky dekubitů (EPUAP) anebo Národního poradního panelu pro otázky dekubitů (NPUAP) [1,2]. U 1 916 (38,9 %) hospitalizačních případů nebylo možné zjistit stupeň dekubitu. V letech 2007 a 2008 nebyly stupně dekubitů vůbec rozlišovány, ale v následujících letech se počet nediferencovaných stupňů dekubitů snižoval (graf 3). K ovlivnění frekvence diferenciace stupňů dekubitů jistě přispěla skutečnost, že v roce 2009 byl vydán Věstník MZ ČR č. 6/ 2009 uvádějící metodiku hodnocení a dokumentování dekubitálních lézí. Nejčastěji byly za celé sledované období vykazovány dekubity čtvrtého stupně (21,1 %), což je logické, protože jejich léčba je nákladná, často vyžaduje chirurgickou intervenci, a je proto vykazována v rámci lékařských diagnóz. Následuje třetí stupeň dekubitů, který byl vykázán v 17,2 %, druhý stupeň v 13,1 %. Nejméně často byl za celé sledované období vykazován první stupeň dekubitu. Logickým zdůvodněním je, že první stupeň dekubitu je považován za problém ošetřovatelský, který nevyžaduje závažné intervence lékaře, ale stále je rizikem progrese poškození kůže a tkání a dalších komplikací, kterým je v případě využití vhodných intervencí možné předejít [13 15]. Při hodnocení, jaký stupeň dekubitu se vyskytuje u pa cientů s rozdílnou neurologickou dia gnózou, bylo zjištěno, že záznamy se neliší u prvního stupně dekubitů, ale vyšší stupně dekubitů byly vykazovány častěji u pa cientů v kategorii neurodegenerativních a onkologických onemocnění (graf 4). Svou roli však také sehrává schopnost zaznamenávajících osob správě identifikovat stupeň dekubitu [16 18]. Ve studii realizované ve Švédsku a USA byla srovnávána prevalence dekubitálních lézí třetího a čtvrtého stupně. Jedním z prvních kroků byla právě snaha o jednotnou klasifikaci dekubitů, a přesto byly zjištěny významné rozdíly v prevalenci ve prospěch nemocnic v USA [17]. Prospektivní studie realizovaná v Číně naopak uvádí, že nejčastěji byly zaznamenávány dekubity prvního a druhého stupně, ale to mohlo být ovlivněno právě použitou prospektivní metodologií [18]. Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (Suppl 1): S8 S14 S11

SLEDOVÁNÍ DEKUBITÁLNÍCH LÉZÍ U PA CIENTŮ S NEUROLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM Výkony vykázané u pa cientů s dekubity a neurologickou dia gnózou Většina dekubitálních lézí u pa cientů s neurologickou dia gnózou je léčena konzervativně, ale u závažných stavů je nezbytná různě rozsáhlá intervence a terapeutický výkon [4,5,7,19 24]. Ve sledovaném souboru hospitalizačních záznamů bylo 87,4 % z nich bez výkonu a jen u 12,6 % byl uveden výkon (data se týkají pouze hospitalizací v zařízeních akutní péče). Nejčastěji vykazovaným výkonem byla Specializovaná péče o rozsáhlou dekubitální plochu (kód výkonu 62840) v celkovém počtu 8 129 výkonů realizovaných v průběhu 367 hospitalizací (průměrně 21,6 výkonů za hospitalizaci). Celkem 99,1 % (n = 8 058) těchto výkonů bylo vykázáno u pa cientů zařazených ve skupině pa cientů s neurodegenerativním a onkologickým onemocněním. Druhým nejčastěji vykazovaným výkonem byl Převaz rány metodou V.A.C. (kód výkonu 51850) v celkovém počtu 842 výkonů vykázaných u 72 hospitalizací (průměrně 11,7 výkonů za hospitalizaci). Rovněž výkon s využitím podtlakové terapie byl nejčastěji vykázán u pa cientů s neurodegenerativním a onkologickým onemocněním (84,3 %; n = 710) a 12,2 % (n = 103) výkonů bylo provedeno u pa cientů s traumatickým postižením a poraněním míchy a nejméně často byl tento výkon vykázán u pa cientů s poraněním a krvácením do mozku (3,4 %; n = 29). V pořadí třetí nejčastěji vykazovaný výkon byla Extirpace pseudocysty dekubitu (kód výkonu 61127) v celkovém počtu 505 výkonů za 346 hospitalizací s průměrným počtem 1,5 výkonu na jednu hospitalizaci a opět byl tento výkon nejčastěji vykazován u skupiny pa cientů s neurodegenerativním a onkologickým onemocněním (96,7 %; n = 265). Chirurgické výkony jako např. Transpozice muskulárního laloku (kód 61169), Transpozice fasciokután ního laloku (kód 61167), Uzavření defektu kožním lalokem místním od 10 do 20 cm 2 (kód 61149) apod. byly vykazovány v méně než 4 % ze všech hospitalizací s výkonem, přičemž frekvence výkonu byla průměrně 1 1,4 výkonu na jednu hospitalizaci. Léčba dekubitálních lézí je ale často realizována s využitím zvlášť účtovaných zdravotnických prostředků, materiálů pro tzv. vlhké či fázové hojení ran a tento typ terapie není běžně vykazován. Léčba je tak hrazena z prostředků daného pracoviště. To je také důvod, proč je terapie dekubitálních lézí mnohem nákladnější než jejich prevence, jak dokládají zahraniční studie [17,18]. V České republice obdobné analýzy doposud absentují. poranění a krvácení do mozku neurodegenerativní a onkologická onemocnění traumatická postižení a poranění míchy stupeň dekubitu 18 % 11 % Tab. 1. Délka hospitalizace neurologických pacientů s dekubitem. Délka hospitalizace (počet dní) Podíl případů dle stupně dekubitu 0 % 25 % 50 % 75 % 17 % 22 % 22 % 35 % n 32 % 26 % Průměr ± ± SD 23 % 34 % 40 % 20 % Medián (5. 95. perc.) p # Celkem 4 924 47,5 ± 102,1 22 (2; 152) Hospitalizace s akutní lůžkovou péčí celkem 3 249 31,1 ± 43,4 17 (2; 104) L89 jako hlavní diagnóza 1 283 26,6 ± 36,1 15 (3; 89) L89 jako vedlejší diagnóza 1 966 34,0 ± 47,4 19 (2; 114) poranění a krvácení do mozku 1 541 28,5 ± 39,4 15 (2; 98) neurodegenerativní a onkologická onem. 1 390 33,9 ± 48,4 20 (3; 112) traumatická postižení a poranění míchy 318 31,3 ± 37,8 16 (2; 114) stupeň dekubitu 1 314 26,7 ± 33,6 15 (2; 94) stupeň dekubitu 2 487 25,3 ± 33,8 15 (3; 79) stupeň dekubitu 3 629 30,5 ± 38,9 16 (3; 110) stupeň dekubitu 4 716 33,2 ± 52,6 16 (1; 118) Hospitalizace bez akutní lůžkové péče celkem 1 675 79,2 ± 159,6 42 (3; 250) L89 jako hlavní diagnóza 393 62,9 ± 84,6 37 (3; 191) L89 jako vedlejší diagnóza 1 282 84,3 ± 176,1 44 (3; 273) poranění a krvácení do mozku 1 225 80,9 ± 171,2 42 (3; 251) neurodegenerativní a onkologická onem. 317 78,5 ± 135,8 41 (3; 258) traumatická postižení a poranění míchy 133 66,3 ± 84,4 44 (5; 185) stupeň dekubitu 1 163 90,1 ± 126,4 56 (3; 256) stupeň dekubitu 2 160 75,0 ± 113,4 37 (2; 263) stupeň dekubitu 3 216 84,4 ± 178,4 42 (5; 234) stupeň dekubitu 4 323 73,3 ± 144,9 39 (3; 199) *U 1 916 (38,9 %) hospitalizačních případů nebylo možné zjistit stupeň dekubitu. # Uvedena p hodnota Mannova-Whitneyho U testu/kruskalova-wallisova testu. 100 % * U 1 916 (38,9 %) hospitalizačních případů nebylo možné zjistit stupeň dekubitu. Graf 4. Stupeň dekubitu podle skupiny. 1 2 3 4 n = 1 592 n = 1 112 n = 304 < 0,001 < 0,001 0,291 0,093 0,765 0,040 S12 Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (Suppl 1): S8 S14

SLEDOVÁNÍ DEKUBITÁLNÍCH LÉZÍ U PA CIENTŮ S NEUROLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM Tab. 2. Věk neurologických pacientů s dekubitem. Věk Souhrn ná charakteristika analyzovaných hospitalizačních záznamů dle délky hospitalizace a věku pa cientů Z celkového počtu 4 924 analyzovaných hospitalizačních záznamů (průměrná délka hospitalizace 47,5 dne; SD ± 102,1) bylo 3 249 (66 %) vykázáno v akutní lůžkové péči s průměrnou délkou 31,1 dne (SD ± 43,4) a 1 675 (34 %) záznamů bez akutní lůžkové péče s průměrnou délkou hospitalizace 79,2 dní (SD ± 159,6). Hospitalizace pa cientů s neurologickou dia gnózou a dekubitální lézí byla v neakutní péči více než dvakrát delší než v péči akutní. Odborné zdroje uvádějí, že dekubitální léze jsou považovány za možnou příčinu prodloužení hospitalizace [1,2]. Z námi analyzovaných dat však není možné odvodit, zda mohl být dekubitus příčinou n Průměr ± ± SD Medián (5. 95. perc.) p # Celkem 4 924 67,0 ± 18,3 71 (30; 89) Hospitalizace s akutní lůžkovou péčí celkem 3 249 64,1 ± 19,6 68 (28; 89) L89 jako hlavní diagnóza 1 283 56,0 ± 19,8 57 (25; 86) L89 jako vedlejší diagnóza 1 966 69,3 ± 17,5 74 (32; 90) < 0,001 poranění a krvácení do mozku 1 541 76,2 ± 10,6 78 (58; 91) neurodegenerativní a onkologická onem. 1 390 50,1 ± 17,6 50 (22; 79) < 0,001 traumatická postižení a poranění míchy 318 66,3 ± 20,9 72 (26; 92) stupeň dekubitu 1 314 67,9 ± 19,3 73 (32; 91) stupeň dekubitu 2 487 67,7 ± 18,5 72 (30; 90) stupeň dekubitu 3 629 63,9 ± 19,7 67 (29; 89) stupeň dekubitu 4 716 62,6 ± 18,9 66 (27; 88) < 0,001 Hospitalizace bez akutní lůžkové péče celkem 1 675 72,8 ± 14,0 76 (44; 89) L89 jako hlavní diagnóza 393 69,9 ± 15,6 73 (37; 89) L89 jako vedlejší diagnóza 1 282 73,8 ± 13,4 76 (47; 90) < 0,001 poranění a krvácení do mozku 1 225 76,6 ± 9,8 78 (59; 90) neurodegenerativní a onkologická onem. 317 58,8 ± 16,5 62 (29; 83) < 0,001 traumatická postižení a poranění míchy 133 71,3 ± 18,6 78 (27; 92) stupeň dekubitu 1 163 72,4 ± 13,7 75 (48; 90) stupeň dekubitu 2 160 74,1 ± 14,4 78 (46; 90) stupeň dekubitu 3 216 74,5 ± 12,7 78 (52; 89) stupeň dekubitu 4 323 70,3 ± 15,8 74 (33; 89) *U 1 916 (38,9 %) hospitalizačních případů nebylo možné zjistit stupeň dekubitu. # Uvedena p hodnota Mannova-Whitneyho U testu/kruskalova-wallisova testu. 0,015 prodloužení hospitalizace jako komplikující stav či zda mohl být celkový stav pa cienta pravděpodobnou příčinou vzniku dekubitu. Další informace související s délkou hospitalizace ve vztahu k dia gnóze dekubitální léze, neurologické dia gnózy a stupně dekubitu jak v akutní, tak neakutní lůžkové péči dokumentuje tab. 1. V případech, kdy byla dekubitální léze uvedena jako sekundární dia gnóza, tedy zřejmě komplikující základní dia gnózu pa cienta, prodlužovala se také doba hospitalizace, statisticky významný rozdíl byl ale potvrzen pouze pro hospitalizace v akutní lůžkové péči (p < 0,001). Pokud byl dekubitus uveden jako hlavní dia gnóza, byla hospitalizace kratší průměrně o osm dní. Délka hospitalizace byla rozdílná také podle typu neurologické dia gnózy. V akutní péči byla nejdelší průměrná hospitalizace u pa cientů s neurodegenerativním a onkologickým onemocněním (33,9 dní) a v neakutní péči byla nejdelší průměrná hospitalizace u pa cientů s poraněním a krvácením do mozku (průměrně 80,9 dní). Statisticky významný rozdíl byl ale opět potvrzen pouze pro hospitalizace v akutní lůžkové péči (p < 0,001). Zajímavé je, že pa cienti s dia gnózou poranění a krvácení do mozku, kam byli zařazeni zejména pa cienti s cévní mozkovou příhodou, byli nejkratší dobu hospitalizováni v akutní péči (průměrně 28,5 dne) a naopak nejdéle byli s touto dia gnózou hospitalizováni v neakutní péči (průměrně 80,9 dní), tedy téměř třikrát delší dobu. Jak je patrné dále z tab. 2, v této kategorii byli také pa cienti s nejvyšším průměrným věkem (akutní péče 76,2 a neakutní 76,6 let). Z uvedeného vyplývá, že zejména hospitalizace pa cientů vyššího věku s dia gnózou krvácení do mozku znamenají významnou zátěž pro neakutní, tedy následnou a dlouhodobou péči. Námi zjištěná data nepotvrzují vysoký počet dekubitálních lézí u pa cientů s traumatickým postižením a poraněním míchy, ani jejich relativně častou potřebu operačního řešení jako v zahraničí [21,22] přesto, že riziko vzniku dekubitálních lézí u pa cientů s poraněním míchy je v průběhu života uváděno až jako 95% [22 24]. Opět je nezbytné upozornit na skutečnost, že naše studie využívá běžně zaznamenávaná administrativní data o hospitalizacích a není jednoznačně zaměřena na možnost zhodnocení reálného výskytu dekubitálních lézí, ale pouze na jejich záznam v podobě vykázané lékařské dia gnózy. Dalším zajímavým zjištěním je, že vykázaný stupeň dekubitu statisticky významně nesouvisel s délkou hospitalizace v akutní péči (p = 0,291), ale se zvyšující se závažností tlakové léze se hospitalizace prodlužovala (rozdíl mezi hospitalizací s prvním a čtvrtým stupněm dekubitu činil průměrně sedm dní). V neakutní péči však byla ověřena statisticky významná souvislost mezi stupněm dekubitu a délkou hospitalizace (p = 0,040). Nejdelší hospitalizace byla vykázána u pa cientů s prvním stupněm dekubitu (průměrně 90,1 dní) a nejkratší u pa cientů s vykázaným čtvrtým stupněm dekubitu (průměrně 73,7 dní). Vyšší a závažnější stupeň dekubitu je jednoznačně spojen s výskytem komplikací (lokální infekce, bolest, riziko systémových infekcí a nozokomiálních infekcí, renálních insuficiencí apod.), celkovým zhoršením stavu pa cienta a rizikem rehospitalizací či vyšší mortalitou [1,2,15]. Vzhledem k faktu, že z dat Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (Suppl 1): S8 S14 S13

SLEDOVÁNÍ DEKUBITÁLNÍCH LÉZÍ U PA CIENTŮ S NEUROLOGICKÝM ONEMOCNĚNÍM NRHOSP nelze zjistit dobu vzniku dekubitální léze, což je limitem studie, dá se pouze předpokládat, že pa cienti mohli být přeloženi s již vzniklým dekubitem závažnějšího stupně a v důsledku komplikací byla jejich hospitalizace kratší a mohla skončit buď překladem do zařízení dlouhodobé péče, či úmrtím. Tab. 2 shrnuje informace o věku pa cientů s dekubitem v analyzovaných záznamech. U hospitalizačních záznamů pa cientů s dekubitem v akutní péči byl průměrný věk pa cientů o osm let nižší než u pa cientů v neakutní péči. Statisticky významné rozdíly byly ověřeny ve všech sledovaných oblastech ve vztahu k věku pa cientů jak v akutní, tak neakutní péči. V případech, kdy byla dekubitální léze uvedena jako hlavní dia gnóza, byl také věk pa cientů nižší (v akutní péči průměrně 56 let a v neakutní 69,9 let). V akutní i neakutní péči byli nejmladší pa cienti hospitalizováni s neurologickou dia gnózou v kategorii neurodegenerativních a onkologických onemocnění. Stupeň dekubitu také statisticky významně souvisel s věkem pa cientů. Jak v akutní, tak neakutní péči byli nejmladší pa cienti se záznamem o čtvrtém stupni dekubitu, přičemž průměrný věk pa cientů s dekubitem čtvrtého stupně v akutní péči byl 62,6 let a v neakutní péči téměř o osm let více (70,3 let). Nicméně s ohledem na absenci informací o dalších rizikových faktorech mimo věk pa cienta by bylo neobjektivní vyvozovat z tohoto zjištění jednoznačné závěry. Obecně je vyšší věk spojován s výskytem dekubitálních lézí [1,2,13,15,25,26], ale v dokumentovaných případech mohl sehrát svou roli například celkový stav u pa cientů po traumatu míchy, při neurodegenerativních onemocněních apod. Data z NRHOSP mohou být i přes výše uvedené limity využita ke srovnání záznamů o výskytu dekubitálních lézí s daty získanými v nově připravovaném softwarovém nástroji pro sběr dat o výskytu dekubitů, který je připravován k využívání v akutní lůžkové péči na základě ověřených zahraničních zkušeností s obdobnými specializovaně zaměřenými registry [25,26]. Závěr Přes obecně uznávaný fakt, že reálná incidence dekubitálních lézí nejen u neurologických pa cientů je v běžně dostupných administrativních datech podhodnocena, zdůrazňuje prezentovaná studie nutnost účelného využití dostupných dat jako vhodného ukazatele pro hodnocení nákladovosti, zvýšené potřeby materiálních i personálních zdrojů ve zdravotní péči u pa cientů s neurologickou dia gnózou a dekubitem. Zjistili jsme, že navzdory možnosti využít významné informace o délce hospitalizace ovlivněné přítomností záznamu o dekubitální lézi, věkové charakteristice pa cientů a realizovaných terapeutických intervencích, je výtěžnost běžných administrativních dat limitována. Jedním z nejvýznamnějších limitů je nemožnost získání informací o procesu poskytování péče a vzniku dekubitu (např. kdy a kde dekubitus vznikl) anebo informace o aktuálním stavu pa cienta (počet pa cientů v riziku vzniku dekubitů, stav vědomí, mobility). Nejpodstatnějším přínosem studie je zpracování dat u hospitalizovaných pa cientů s neurologickou dia gnózou na národní úrovni, kdy bylo ověřeno, že délka hospitalizace se prodlužuje s přítomností sekundární dia gnózy dekubitální léze, která je častěji vykazována u pa cientů vyššího věku. Hospitalizace je také delší u pa cientů s poraněním a krvácením do mozku a s dekubitem jako vedlejší dia gnózou v neakutní péči. Literatura 1. European Pres sure Ulcer Advisory Panel and National Pres sure Ulcer Advisory Panel. Treatment of pres sure ulcers: Quick Reference Guide. Washington DC: National Pres sure Ulcer Advisory Panel 2009. 2. Haesler E. National Pres sure Ulcer Advisory Panel, European Pres sure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pres sure Injury Al liance. Prevention and Treatment of Pres sure Ulcers: Clinical Practice Guideline. Cambridge Media: Osborne Park, Western Australia 2014. 3. Langemo DK, Mel land H, Hanson D, et al. The lived experience of hav ing a pres sure ulcer: a qualitative analysis. Adv Skin Wound Care 2000;13(5):225 35. 4. Stroupe K, Manheim L. Cost of treat ing pres sure ulcers for veterans with spinal cord injury. Top Spinal Cord Inj Rehabil 2011;16(4):62 73. doi: http:/ / dx.doi. org/ 10.1310/ sci1604-62. 5. Chan BC, Nanwa N, Mittmann N, et al. The average cost of pres sure ulcer management in a com munity dwel l ing spinal cord injury population. Int Wound J 2013;10(4):431 40. doi: 10.1111/ j.1742-481x.2012.01002.x. 6. Reddy M. Pres sure ulcers. BMJ Clin Evid 2015;2011: 1901. 7. Zakrasek EC, Creasey G, Crew JD. Pres sure ulcers in people with spinal cord injury in develop ing nations. Spinal Cord 2015;53(1):7 13. doi: 10.1038/ sc.2014.179. 8. Gun ningberg L, Hom mel A, Bååth C, et al. The first national PU prevalence survey in county council and municipality settings in Sweden. J Eval Clin Pract 2013;19(5):862 7. doi: 10.1111/ j.1365-2753.2012.01865.x. 9. Kottner J, Das sen T, Lahmann N. Prevalence of deep tis sue injures in hospitals and nurs ing homes: two cros s- -sectional studies. Int J Nurs Stud 2010;47(6):665 70. doi: 10.1016/ j.ijnurstu.2009.11.003. 10. Moore Z, Cowman Z. Pres sure ulcer prevalence and prevention practices in care of the older person in the Republic of Ireland. J Clin Nurs 2011;21(3 4):362 71. doi: 10.1111/ j.1365-2702.2011.03749.x. 11. Vanderwee K, Defloor T, Beeckman D, et al. As ses s ing the adequacy of PU prevention in hospitals: a nationwide prevalence survey. BMJ Qual Saf 2011;20(3):260 7. doi: 10.1136/ bmjqs.2010.043125. 12. VanDenKerkhof EG, Friedberg E, Har rison B. Prevalence and risk of pres sure ulcers in acute care follow ing implementation of practice guidelines: annual pres sure ulcer prevalence census 1994 2008. J Health Qual 2011;33(5):58 67.doi:10.1111/ j.1945-1474.2011.00 127.x. 13. Jenkins ML, O Neal E. Pres sure ulcer prevalence and incidence in acute care. Adv Skin Wound Care 2010;23(12):556 9. doi: 10.1097/ 01.ASW.0000391184.43 845.c1. 14. Coomer NM, McCall NT. Examination of the accuracy of cod ing hospital-acquired pres sure ulcer stages. Medicare Medicaid Res Rev 2013;3(4). doi: 10.5600/ m mrr.003.04.b03. 15. Rus so CA, Steiner C, Spector W. Hospitalizations Related to Pres sure Ulcers. [online]. Available from URL: http:/ / www.hcup-us.ahrq.gov/ reports/ statbriefs/ sb64.pdf. 16. Meddings JA, Reichert H, Hofer T, et al. Hospital report cards for hospital-acquired pres sure ulcers: how good are the grades? Ann Intern Med 2013;159(8):505 13. doi: 10.7326/ 0003-4819-159-8-201310150-00003. 17. Gun ningberg L, Donaldson N, Aydin C, et al. Exploring variation in pres sure ulcer prevalence in Sweden and the USA: benchmark ing in action. J Eval Clin Pract 2012;18(4):904 10. doi: 10.1111/ j.1365-2753.2011.01702.x. 18. Jiang Q, Li X, Qu X, et al. The incidence, risk factors and characteristics of pres sure ulcers in hospitalized patients in China. Int J Clin Exp Pathol 2014;7(5): 2587 94. 19. Demar ré L, Verhaeghe S, An nemans L, et al. The cost of pres sure ulcer prevention and treatment in hospitals and nurs ing homes in Flanders: A cost-of-il lness study. Int J Nurs Stud 2015;52(7):1166 79. doi: 10.1016/ j. ijnurstu.2015.03.005. 20. Demar ré L, Van Lancker A, Van Hecke A, et al. The cost of prevention and treatment of pres sure ulcers: a systematic review. Int J Nurs Stud 2015;52(11):1754 74. doi: 10.1016/ j.ijnurstu.2015.06.006. 21. Eslami V, Saadat S, Habibi Arejan R, et al. Factors associated with the development of pres sure ulcers after spinal cord injury. Spinal Cord 2012;50(12):899 903. doi: 10.1038/ sc.2012.75. 22. Ljung AC, Stenius MC, Bjelak S, et al. Surgery for pressure ulcers in spinal cord-injured patients fol low ing a structured treatment program me: a 10-year fol low-up. Int Wound J 2016. doi: 10.1111/ iwj.12609. 23. Clark FA, Jackson JM, Scott MD, et al. Data-based models of how pres sure ulcers develop in daily-liv ing contexts of adults with spinal cord injury. Arch Phys Med Rehabil 2006;87(11):1516 25. 24. Stroupe K, Manheim L, Evans C, et al. Cost of treating pres sure ulcers for veterans with spinal cord injury. Top Spinal Cord Inj Rehabil 2011;16(4):62 73. doi: http:/ / dx.doi.org/ 10.1310/ sci1604-62. 25. Col lier M. Pres sure Ulcer Incidence: the Development and Benefits of 10 Year s-experience with an Electronic Monitor ing Tool (PUNT) in a UK Hospital Trust. EWMA J 2015;15(2):15 20. 26. Öien RF. RUT (Register of Ulcer Treatment) a win n- ing concept for both patients and the health care sector. EWMA J 2009; 9:41 4. S14 Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (Suppl 1): S8 S14

ORIGINAL PAPER PŮVODNÍ PRÁCE Význam tlakové mapy (pres sure mapp ing system) pro pa cienty s mobilitou na vozíku The Relevance of Pres sure Mapp ing System in Wheelchair Mobility Souhrn Cíl: Cílem je zhodnotit využití tlakové mapy (Pres sure Mapp ing System; PMS) při komplexním vyšetření spinálních pa cientů s mobilitou na vozíku. Soubor a metodika: Zpracován byl soubor 29 pa cientů, kteří byli vyšetřeni v rámci spinální ambulance celoživotní péče FN Brno v roce 2015 (podrobná anamnéza, klinické vyšetření sedu ve vozíku a vleže a vsedě na lehátku, vyšetření PMS, fotodokumentace sedu ve vozíku). Výsledky: Z celkového počtu 21 mužů a osmi žen utrpělo lézi míšní 26 pa cientů úrazem. U jednoho muže a dvou žen se jednalo o neúrazovou etiologii. Všichni se pohybovali na mechanickém vozíku. Rozložení tlaku na sedacím polštáři u jednotlivých pa cientů ukázalo, že u 10 byl tlak pod hrboly sedacích kostí pod 100 m m Hg (průměr 80 ± 24 m m Hg vlevo, 91 ± 24 m m Hg vpravo). U 12 pa cientů byla jednostran ná patologie tlaku nad 100 m m Hg pod hrbolem sedací kosti (průměr 93 ± 21 m m Hg vlevo, průměr 103 ± 36 m m Hg vpravo). U sedmi byla oboustran ná patologie nad 100 m m Hg pod hrbolem sedací kosti (průměr 128 ± 19 m m Hg vlevo, 117 ± 21 m m Hg vpravo). Rozdíly byly ověřeny jako významné u tlaku pod hrbolem sedací kosti vlevo. Závěr: Ověřili jsme, že vyšetření pomocí PMS vhodně doplňuje komplexní posouzení pa cienta s mobilitou na vozíku. Abstract Aim: The aim of the study was to evaluate the use of the Pressure Mapping System (PMS) to comprehensively evaluate spinal cord-injured (SCI) patients with wheelchair mobility. Materials and methods: A cohort of 29 patients with both traumatic and non-traumatic aetiology was analysed. The patients were examined at the spinal outpatient clinic for life-long care at the University Hospital Brno in 2015. The examination included detailed medical history, clinical evaluation while sitting in a wheelchair, laying and sitting on an examination couch, clinical evaluation of pressure on a seating cushion using PMS, photo documentation of sitting in a wheelchair. Results: Of the total of 21 men and eight women with SCI, 26 had a traumatic lesion (20 men and six women). Three (one man and two women) had non-traumatic aetiology. All were mobile on a mechanical wheelchair. The distribution of pressure on a seating cushion showed that the pressure under ischial tuberosities was lower than 100 mm Hg in 10 patients (mean 80 ± 24 mm Hg left, 91 ± ± 24 mm Hg right). Unilateral pathology of pressure above 100 mm Hg under an ischial tuberosity was found in 12 patients (mean 93 ± 21 mm Hg left, 103 ± 36 mm Hg right). We found bilateral pathology of pressure over 100 mm Hg under both ischial tuberosities in seven patients (mean 128 ± ± 19 mm Hg left and 117 ± 21 mm Hg right). Statistically significant differences in pressure were only found under the left ischial tuberosity. Conclusion: We verified that examination with PMS is an appropriate element of comprehensive assessment of patients with wheelchair mobility. Děkujeme prof. MU Dr. J. Bednaříkovi, CSc., FCMA a Neurologické klinice LF MU a FN Brno za neurologickou spolupráci v péči o spinální pa cienty. Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE uniform requirements for biomedical papers. L. Vašíčková 1 3, J. Siegelová 2, M. Mašek 1 1 Spinální jednotka, Klinika úrazové chirurgie LF MU a FN Brno 2 Katedra fyzioterapie a rehabilitace, LF MU, Brno 3 Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU, Brno MUDr. Lia Vašíčková Spinální jednotka Klinika úrazové chirurgie LF MU a FN Brno Jihlavská 20 625 00 Brno e-mail: liavasickova@tiscali.cz Přijato k recenzi: 29. 7. 2016 Přijato do tisku: 15. 8. 2016 Klíčová slova mobilita na vozíku léze míšní pressure mapping system Conformat dekubity postura Key words wheelchair mobility spinal cord injury pressure mapping system Conformat pressure ulcers sitting posture http://dx.doi.org/10.14735/amcsnn2016s15 Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112 (Suppl 1): S15 S 19 S15