Ochrana spotřebitele v nekalé soutěži klamavé označení zboží a služeb a dotěrné obtěžování

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ochrana spotřebitele v nekalé soutěži klamavé označení zboží a služeb a dotěrné obtěžování Diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Jana Mikušová, Ph.D. Bc. Blanka Hladíková Brno 2017

Mé upřímné poděkování patří Mgr. Ing. Janě Mikušové, Ph.D. za odborné rady a vedení při zpracování této diplomové práce. Chtěla bych také poděkovat mému příteli a rodině za jejich podporu.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Ochrana spotřebitele v nekalé soutěži klamavé označení zboží a služeb a dotěrné obtěžování vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Dolních Kounicích dne 19. května 2017

Abstract Hladíková, B., Consumer protection in the case of misleading labeling of goods and services and intrusive harassment, thesis, Brno 2017. My diploma thesis deals with consumer protection in the case of misleading labeling of goods and services and intrusive harassment as special facts of unfair competition. In the literary research, I explain the development of unfair competition, regulation of misleading labeling of goods and services, intimate harassment. Next, I compare legal regulations with Slovakia and the EU. I devote myself to legal and extra-legal protection of the consumer, I am referring to the legal means of protection, as well as the non-legal ones, and I mention organizations that help to protect consumers. In my own part, I give examples of misleading designation of goods and services and intimate harassment from practice, both from the Czech Republic and from abroad, which I add to my own commentary. Keywords Unfair competition, misleading labeling of goods and services and intrusive harassment, legal and non-legal consumer protection Abstrakt Hladíková, B., Ochrana spotřebitele v případě klamavého označení zboží a služeb a dotěrného obtěžování, diplomová práce, Brno 2017. Moje diplomová práce se zabývá ochranou spotřebitele v případě klamavého označení zboží a služeb a dotěrného obtěžování jako zvláštních skutkových podstat nekalé soutěže. V literární rešerši objasňuji vývoj nekalé soutěže, regulaci klamavého označení zboží a služeb, dotěrné obtěžování. Dále porovnávám právní úpravy s úpravou Slovensku a EU. Věnuji se právní a mimoprávní ochraně spotřebitele, uvádím právní prostředky ochrany, i mimoprávní a zmiňuji organizace, které pomáhají chránit spotřebitele. Ve vlastní části uvádím příklady klamavého označení zboží a služeb a dotěrného obtěžování z praxe, a to jak z České republiky, tak i ze zahraničí, které doplňuji o vlastní komentář. Klíčová slova Nekalá soutěž, klamavé označení zboží a služeb a dotěrné obtěžování, právní a mimoprávní ochrana spotřebitele

Obsah 7 1 Úvod 9 2 Cíl práce 10 3 Metodika 11 4 Hospodářská soutěž a její právní regulace 13 4.1 Nekalá soutěž... 15 4.2 Generální klauzule... 17 4.3 Subjekty v nekalé soutěži... 20 4.3.1 Spotřebitel... 20 4.3.2 Právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů... 22 4.4 Skutkové podstaty nekalé soutěže... 22 4.4.1 Klamavé označení zboží a služeb... 23 4.4.2 Dotěrné obtěžování... 26 4.5 Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži... 29 4.5.1 Právní prostředky ochrany spotřebitele... 30 4.5.2 Mimoprávní ochrana... 33 4.5.3 Právní úprava na Slovensku... 33 4.5.4 Právní úprava v EU... 35 4.5.5 Negativní hmotné a nehmotné dopady pro podnikatelské subjekty. 37 4.6 Vlastní práce... 39 4.6.1 Minerální voda B. k. I.... 39 4.6.2 Jahodový džem naturrein... 40 4.6.3 Vanilkový cukr... 41 4.6.4 Kvas vs. Kwas zlepšující pekařské přípravky... 43 4.6.5 Pravá česká zabijačka... 44 4.6.6 Klamavé označení zboží obchodního řetězce Penny market... 45 4.6.7 Klamavé označení zboží obchodního řetězce Lidl... 46 4.6.8 Nápoj NUTRI ELEMENTS zelený ječmen... 49 4.6.9 Klamavé označení medu... 50 4.6.10 Templářské sklepy Čejkovice... 52 4.6.11 Dotěrné obtěžování... 53

8 Úvod 4.6.12 Podvodné SMS... 54 4.6.13 Nevyžádaná obchodní sdělení... 54 4.6.14 Nekalé vymáhání dluhů... 55 4.6.15 Metodika Andersen na příkladu Templářských sklepů Čejkovice... 56 4.6.16 Ekonomické důsledky porušování práva ochrany spotřebitele... 60 5 Diskuse 63 6 Závěr 66 7 Literatura 68 8 Seznam obrázků 72

Úvod 9 1 Úvod Tématem mé diplomové práce je ochrana spotřebitele v nekalé soutěži proti klamavému označování zboží a služeb a dotěrnému obtěžování. Toto téma jsem si vybrala z důvodu toho, že jsem taky spotřebitel a mě samotné se dotýkají tyto skutkové podstaty. Dříve znali obchodníci spotřebitele a jejich potřeby mnohem lépe, protože existovaly malé obchody. Následný vývoj firem a trhu, k němuž v poslední dekádě došlo, nutí firmy k tomu, aby neustále sledovaly nákupní chování spotřebitele od hledání až po uspokojování svých potřeb. Porozumění toho, jak spotřebitelé přemýšlí a volí si mezi různými alternativami, to jak jsou ovlivňováni svým okolím, to vše může ovlivnit a pomoct při tvorbě marketingových strategií a předvídání reakcí zákazníků na ně. To nutí firmy uchylovat se k jednáním, kterými získají výhodu na trhu, větší zisk nebo větší část trhu. Vzhledem k tomu, že spotřebitel nebude mít nikdy úplné informace o zboží, tak se stává důležitým bodem jeho ochrana. Obecným záměrem ochrany spotřebitele je vyvážení slabšího postavení, které spotřebitel coby nakupující ve vztahu k prodávajícímu často mívá, proto je chráněn v rámci soukromoprávní úpravy, tak i z hlediska veřejnoprávní. Pokud jde o obsah diplomové práce, budu se zabývat ochrannou spotřebitele v případě klamavého označení zboží a služeb a dotěrného obtěžování, jako zvláštních skutkových podstat. Rozeberu pojmy jako hospodářská soutěž, nekalá soutěž, kde se zaměřím na klamavé označení zboží a služeb a dotěrné obtěžování, které je obsaženo v občanském zákoníku. Dále rozeberu generální klauzuli, kde vysvětím obecné vymezení pojmových znaků nekalé soutěže v zákoně, které umožňuje posoudit, zda se jedná o nekalou soutěž. Vysvětlím postavení spotřebitele v současné právní úpravě. Zaměřím se na právní, tak i mimoprávní ochranu spotřebitele, kterou srovnám s právní úpravou na Slovensku a v EU. Dále uvedu příklady z praxe, které rozeberu a formuluji doporučení pro podnikatele a výrobce, jak by se měli vyvarovat nekalosoutěžního jednání. V závěru shrnu veškeré důležité poznatky.

10 Cíl práce 2 Cíl práce Cílem mé diplomové práce je doporučení pro firmy a výrobce, jak se vyvarovat nekalosoutěžnímu jednání, objasnit ochranu spotřebitele v případě klamavého označení zboží a služeb a dotěrného obtěžování a analyzovat postavení spotřebitele v současné právní úpravě. V této diplomové práci vysvětlím pojmy, jako jsou hospodářská soutěž, nekalá soutěž, klamavé označení zboží a služeb, dotěrné obtěžování. V literární rešerši se zaměřím na ochranu právní, tak i mimoprávní cestou. Dále budu v práci srovnávat právní úpravy se situací ve Slovenské republice a EU. Toto pak bude sloužit k formulaci doporučení pro podnikatelské subjekty a výrobce, jak se vyvarovat protiprávního jednání. Ve vlastní práci budou uvedeny vybrané případy, které porušily předpisy na ochranu proti nekalé soutěži a rozebraná možnost ochrany spotřebitel v těchto případech. Po zhodnocení dopadů na podnikatelské subjekty budou navržena doporučení s ohledem na možné negativní ekonomické důsledky, jež pro ně mohou nastat z takového jednání. Tyto důsledky budou rozebrány jak z hlediska hmotných důsledků, tak i nehmotných důsledků. Další doporučení budou plynout ze srovnání právních úprav v SR a EU a to především orgánům státní správy. V kapitole Diskuse budou diskutovány všechny omezující faktory a limity, které mohly ovlivnit vyvozené závěry. V závěru práce budou shrnuty nejdůležitější poznatky.

Metodika 11 3 Metodika Práce je rozdělena na dvě části, na část literární rešerše a vlastní práce. V části literární rešerše se budu věnovat hospodářské soutěži a její právní regulaci, nekalosoutěžnímu jednání, kde uvedu znaky nekalé soutěže a subjekty právních vztahů. Dále definuji pojem klamavé označení zboží a služeb a dotěrné obtěžování, právní a mimoprávní prostředky ochrany. Dále srovnám právní úpravu se situací na Slovensku a v EU, která bude sloužit k formulaci doporučení. Budu vycházet z odborné literatury, z právních předpisů a z materiálů dostupných na internetu, které prostuduji a následně zpracuji. Ve vlastní práci se zaměřím na vybrané případy z praxe. Tyto případy rozeberu a uvedu k nim vlastní komentář. Na příkladu z praxe uvedu model etického rozhodování metodou Andersen, kterou vyvinula americká firma Andersen & Co. Tento model etického rozhodování poskytuje návod pro logickou analýzu etických dilemat a pro hledání řešení, ale nemůže dát jednoznačnou odpověď nebo návod společnosti, jak rozhodnout v každém konkrétním případu (Němcová, 2017, s. 14). Analýza Andersen & Co se skládá se 7 kroků: 1. Jaká jsou fakta? -uvedu důležitá fakta, které se týkají rozebíraného příkladu, aby to pochopila i neinformovaná osoba -uvedu účastníky 2. Jaké etické otázky se zde vyskytují? -zde si položím otázky, zda je to morální, čestné např. uvést klamavě označené víno, 3. Kdo jsou účastníci dané situace? - vymezení účastníků, zainteresovaných stran a jejich zájmů, kteří jak negativně, tak i pozitivně ovlivňují kauzu, 4. Jaké jsou možnosti a alternativy řešení? - hledáme alternativní řešení, které může mít, ale nemusí mít konec, 5. Jaké budou morální dopady těchto alternativ?

12 Metodika - v této fázi analýzy prověřujeme maximální prospěch pro maximální počet zúčastněných účastníků dle uvedených alternativních řešení - vyhodnocuji zde graficky: + pozitivní dopad, - negativní dopad, 0 neovlivní subjekt, - dále zde rozeberu práva a povinnosti, na které mají účastnící nárok např. právo na pravdivé informace na zboží aj. - vyhodnocení alternativ čestnosti a spravedlivosti zde si položíme otázky, na které dokážeme odpovědět ANO/NE. 6. Co tvoří v rozhodnutí praktické překážky? - zde rozebereme rizika dle uvedených řešení, které budou mít vliv na určité jednotlivce či skupiny penalizace firmy, poškození zdraví spotřebitele aj. 7. Jak má být situace s konečnou platností řešena? -zde zrekapitulujeme a vyhodnotíme správné řešení (Rolný, 2014). Tento model etického rozhodování jsem zvolila, protože poskytuje návod pro analýzu etických dilemat, upřesní účastníky a hledá řešení, které může být optimální. Dále jsem při zpracování diplomové práce použila metodu teologickou, kterou budu zkoumat, jaký je současný účel a smysl rozebírané právní normy vzhledem k zaměření celého právního předpisu, který ji obsahuje. Historickou, která zkoumá smysl právní úpravy, ale rozdíl oproti teologické je v tom, že tento smysl hledá v době a komparativní, kde srovnám obdobné úpravy v jiných právních předpisech.

Hospodářská soutěž a její právní regulace 13 4 Hospodářská soutěž a její právní regulace Pojem hospodářská soutěž není v právních předpisech jednoznačně definována, ale lze ji formulovat jako souběžnou snahu subjektů nabídky a poptávky na trhu ohledně určitého zboží a služeb, jejímž cílem je dosažení hospodářských výhod před ostatními soutěžiteli (např. vyššího zisku a obratu, prosazení nových výrobků a služeb, získání určitých zakázek), jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost. Může probíhat mezi různými subjekty trhu jakou je podnikatel, nezisková organizace, ale musí mít hospodářské aspekty, tím se hospodářská soutěž odlišuje od jiných soutěží např. uměleckých. Předpoklad pro její existenci je podmínka, že na trhu je více než jeden účastník, jinak by nebyl vystaven soutěži. Další podmínkou je, že hospodářská činnost probíhá v demokratickém, svobodném právním a ekonomickém prostředí a je třeba, aby účastníkům byla účast a podmínky ostatních účastníků známy tzv. transparentní trh. Pokud soutěž probíhá mezi dodavateli, zpětné stimulační účinky vedou ke zvýšení kvality nabízených produktů, ke snížení ceny, naopak pokud probíhá mezi odběrateli, vede ke zvýšení ceny a snížení kvality produktů. Potřeba demokratického soutěžního prostředí však neznamená, že by hospodářská činnost neměla být upravena vůbec, proto existuje v každém státě soutěžní právo jako zvláštní právní obor. Základní funkcí je tedy zajišťovat podmínky pro fungování efektivní soutěže. Není to tedy nástroj pro ochranu slabších proti silnějším, nebo spotřebitelů proti podnikatelům či jejich nekalým praktikám (Švarc, 2014). Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen OZ) 2972 uvádí dvě větve soutěžního práva, kde soutěžitelé rozvíjí svobodně svou soutěžní činnost, ale dbají právně povinných předpisů, které se týkají hospodářské soutěže a vlastní účast nesmějí v soutěži zneužívat. Hlavními ekonomickými funkcemi vlády je vytváření právního rámce v tržní ekonomice a jeho součástí jsou i pravidla stanovená pro hospodářskou soutěž. Stát musí především chránit spotřebitele a mezi ochranou spotřebitele a hospodářskou

14 Hospodářská soutěž a její právní regulace soutěží je velmi úzký vztah. Právo hospodářské soutěže je součástí práva obchodního. Soutěžní právo je tedy rozděleno na dvě části: veřejnoprávní (kartelové právo), soukromoprávní (právo nekalé soutěže). Právo hospodářské soutěže je zaměřeno proti narušení struktury soutěže a jeho aplikace přísluší zvláštnímu státnímu orgánu a to Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, který sídlí v Brně. Kartelové právo zahrnuje 4 druhy narušení soutěže: dohody narušující dohodu, zneužití dominantního postavení na trhu, spojování soutěžitelů, nedovolené zásahy orgánu veřejné správy do hospodářské soutěže (Švarc, 2014). Vedle veřejnoprávní úpravy obsahuje 2990 OZ nově úpravu i jejich soukromoprávních aspektů práva poškozených osob na náhradu škody a další nároky z nedovoleného omezování hospodářské soutěže 2975 OZ nově zahrnuje i zakázanou konkurenční doložku, která zakazuje jinému soutěžní činnost v určitém území, okruhu činností nebo osob. Veřejnoprávní úprava postihuje snahy směřující proti existenci ekonomické soutěže a účelem soukromoprávní úpravy je zabránit nekalé soutěži. Za zneužití účasti v hospodářské soutěži se označuje: nekalá soutěž, nedovolené omezování hospodářské soutěže, porušování práv spotřebitele, konflikt zájmů, negativní externality, špinavé peníze (Pelc, 1995, st. 29).

Hospodářská soutěž a její právní regulace 15 4.1 Nekalá soutěž V počátcích vývoje obchodního práva na českém území existovaly právní předpisy, které zakazovaly určité projevy nekalé soutěže jako nařízení proti odloudění zákaznictva, dvorský dekret a předpisy tzv. živnostenského práva (Eliáš, 2007, str. 290). Na přelomu 19. a 20. století nebyla hospodářská soutěž na našem území řízena právními předpisy, ale jen upravována speciálními právními předpisy. Německo jako první stát vydalo zákon o ochraně proti nekalé soutěži. Dne 5. října 1919 došlo ke schválení Pařížské unijní úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (čl. 10 bis), která nařídila členům zajištění efektivní ochrany proti nekalé soutěži. Současná právní úprava nekalé soutěže vychází z prvorepublikového zákona č. 111/1927 Sb.z.a.n. Zákon proti nekalé soutěži postihoval svými sankcemi zvláštní případy, které potřebovaly normativní úpravu: nekalá reklama, nesprávné označování původu zboží, zlehčování, zneužívání podnikových značek, nekalá soutěž pomocných osob a její používání soutěžitelem (Vilhelmová, 2013). V 90 letech 20. století se stal právní úpravou nekalé soutěže dnešní zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Soukromoprávní ochrana umožňovala využití žaloby zdržovací, odstraňovací, na náhradu škody a odškodného za utrpení příkoří a jiné osobní újmy. Ustanovení, týkající se nekalé soutěže zahrnovalo kombinaci generální klauzule a výčet zvláštních skutkových podstat. Aby jednání splňovalo podmínky nekalosoutěžního jednání, musí nastat současně všechny 3 podmínky, které obsahuje generální klauzule. Nekalou soutěž lze také postihnout trestním zákoníkem, který kvalifikuje některé skutkové podstaty jako trestné činy např. klamavou reklamu a řeší je pomocí soukromých trestních žalob. Trestem za neka-

16 Hospodářská soutěž a její právní regulace lou soutěž byly peněžité tresty až do výše 50.000 Kč a vězení až na 1 měsíc (Vilhelmová, 2013). Správní ochrana proti nekalé soutěži upravovala čtyři skutkové podstaty - lavinové obchody, jednání prémiová atd., které byly posuzované jako správní delikty. Výše pokuty mohla být až 10.000 Kč nebo vězení (Vilhelmová, 2013). V období 50. až 80. let minulého století došlo k významným změnám v československém zákonodárství. Zákon o nekalé soutěži byl zrušen zákonem č. 141/1950 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník z roku 1950 ). Novým občanským zákoníkem byl zrušen dřívější občanský zákoník z roku 1950 kromě dvou ustanovení 12 a 352. V roce 1964 byly schváleny dva zákony občanský zákoník 352 a hospodářský zákoník 119, podle něhož se měly posuzovat vztahy mezi organizacemi v hospodářské soutěži (Faldyna, 2005). Největší a poslední zásah do hospodářského zákoníku znamenal zákon č. 103/1990 Sb., kterým se mění nejen tento zákoník, došlo také k úpravě 119 a 119a, dále za ně byly začleněny nová ustanovení 119b až 119e. Nekalá soutěž byla v ustanovení 119d. Před přijetím obchodního zákoníku v roku 1991 došlo ke zrušení ustanovení 119b a 119c. (Faldyna, 2005). Podvojnou úpravu nekalé soutěže občanskoprávní a hospodářskoprávní zrušil až obchodní zákoník. V roce 1991 byl přijat obchodní zákoník, který upravuje nekalou soutěž hmotněprávními ustanoveními ( 44 až 52) a procesněprávními ustanoveními ( 53 až 54). Srovnáním prvorepublikového zákona, který poskytoval ochranu pouze soutěžitelům se současným zákonem upravujícím nekalou soutěž, je, že současný zákon se zaměřuje na subjekty soutěžitele, spotřebitele a jiné osoby. Aby určitá skutková podstata nekalé soutěže byla vyhodnocena jako nekalosoutěžní jednání, musí splňovat podmínky generálních klauzulí. V zákoně 53 až 55 ObchZ je upravena procesněprávní ochrana proti nekalému soutěžnímu jednání (Vilhelmová, 2013). Soukromoprávní úprava nekalé soutěže, zakotvena dříve v 44 až 54 obchodního zákoníku a nyní 2976 až 2989 OZ, nemusela být nijak podstatně měněna v souvislosti s implementací směrnice 2005/29/ES do našeho právního řádu. Na území našeho státu je již od doby tzv. první republiky známo, že předpisy upravují-

Hospodářská soutěž a její právní regulace 17 cí nekalou soutěž jsou vypracovány na základě kombinovaného principu tj. ze zakotvení generální klauzule a několik skutkových podstat nekalé soutěže (Večerková 2015, s. 82) Na úrovni evropské unie je tato problematika řešena v evropských směrnicích č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2005, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebiteli na vnitřním trhu, č. 84/450/EHS, 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/a 2006/2004, č. 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě, které stanoví úpravu nekalé soutěže v evropských zemích (Janků, 2009). 4.2 Generální klauzule Generální klauzule nekalé soutěže je obecné vymezení pojmových znaků soutěže v zákoně a každé jednání, které tuto obecnou definici naplní, je nekalou soutěží. Základní ustanovení o nekalé soutěži ( 2976 odst. 1 OZ) je podle teorie generální klauzule, kterou lze nazvat také obecnou skutkovou podstatou nekalé soutěže. Podle generální klauzule upravené v 2976 odst. 1 OZ je nekalou soutěží jednání v hospodářském styku, jímž se určitá osoba dostane do rozporu s dobrými mravy soutěže, přičemž toto její jednání je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. V současné úpravě OZ je obsažena definice, která vychází z Pařížské unijní úmluvy, tak i z generální klauzule zákona proti nekalé soutěži z roku 1927 a obchodního zákoníku 44 odst. 1. Generální klauzule je v soutěžním právu potřebná, protože nelze předem v zákoně vyjmenovat všechny konkrétní typy narušení (Pokorná, 2015). Generální klauzule zahrnuje tři podstatné obecné podmínky (znaky): 1. jednání v hospodářské soutěži, 2. které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a 3. je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům anebo spotřebitelům. Pokud jsou splněny kumulativně všechny tři obecné podmínky, lze to považovat za nekalou soutěž, kterou občanský zákoník zakazuje (Faldyna, 2005, s. 119).

18 Hospodářská soutěž a její právní regulace První podmínka: jednání v hospodářské soutěži Pojem hospodářská soutěž vychází z ustanovení 2972 OZ, v němž je použito obratu účast v hospodářské soutěži, která předpokládá existenci nejméně dvou soupeřících subjektů (soutěžitelů) a tím i existenci soutěžního vztahu. Subjekty se často ocitají v situacích, aniž o to záměrně usilovaly a pojem soutěžní vztah je současnou teorií doplněn o soutěžní vztah ad hoc. Nový výraz soutěžní orientace jednání vyjadřuje, že soutěžitel je orientován určitým směrem, který však nutně nemusí odpovídat jeho vědomému záměru ohledně cíle a účelu jeho jednání např. testování výrobků, politickou diskusi (Pokorná, 2015). K otázce, zda musí být jednáním v hospodářské soutěži dosaženo hospodářského prospěchu, nutno říct, že tento znak není uveden v generální klauzuli, proto nemusí být pokaždé naplněn. Cílem práva nekalé soutěže není stíhat všechny protiprávní nekalé postupy, ale pouze nekalé praktiky soutěžní (Faldyna, 2005, s. 119). Druhá podmínka: rozpor s dobrými mravy soutěže V pojmu dobré mravy soutěže je třeba klást důraz na slovo soutěž, protože generální klauzule neslouží k prosazování obecné mravnosti. Dobré mravy soutěže neboli soutěžní etiku nelze ztotožňovat s obecnou etikou. Určité jednání nemusí být v souladu s obecnou morálkou, ale z hlediska soutěžní etiky je zcela nezávadné anebo naopak mohou být v rozporu s dobrými mravy soutěže, tak i společenskou etikou. O rozpor s dobrými mravy soutěže se jedná tehdy, jsou-li narušeny principy soutěže, v níž se náskok oproti konkurentům získává kvalitnějšími výrobky, službami, nižšími cenami, lepší reklamou. Soudy postihují jako jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže i jednání, které se nezdají zvlášť nebezpečná (Pokorná, 2015). Jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže nemusí být jednáním zaviněným, jak to vyplývá z ustanovení 2976 odst. 1 OZ, ale stačí, když se subjekt octne v nesouladu se soutěžními principy. Rozhodně není správný názor, že v rozporu

Hospodářská soutěž a její právní regulace 19 s dobrými mravy soutěže je takové jednání, které je podobné jednáním upraveným v dílčích skutkových podstatách, avšak stále dochází k novým nekalosoutěžním jednáním tzv. nepojmenovaným skutkovým podstatám. Přestože jsou dobré mravy soutěže otázkou právní, jejich etický obsah nelze pominout. České soutěžní právo váže existenci nekalosoutěžního deliktu na rozpor s dobrými mravy soutěže. Dobrými mravy soutěže se nerozumí a priori (nebo ex post) konstruovaná hypotetická morální pravidla, ale určitá morálka, která existuje v obchodě nebo obchodním odvětví (Bejček, 2004, s. 486). Při konkurenčních jednáních platí pravidla jiné morálky než normativní příkazy dobrých mravů. Soutěžní právo proto připouští určité projevy konkurenčních aktivit, které by jen těžko obstály před maximy obecné morálky. Etika podnikání by měla zahrnovat poctivost, čistotu, slušnost soutěžních postupů (Eliáš, 2007). Třetí podmínka: způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům Hospodářská soutěž je nezbytným předpokladem fungování tržní ekonomiky. Nekalá soutěž je ohrožovací delikt. Nekalé soutěže se tedy nedopouští jen ten, kdo jiné soutěžitele (nebo spotřebitele) již poškodil, ale každý soutěžitel, který svým jednáním může jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům přivodit újmu (Bejček, 2004, s. 487). Dotčený soutěžitel se může proti nekalé soutěži bránit ještě před tím, než újma vznikne. Výraz újma můžeme brát v širším slova smyslu, tedy jakoukoliv újmu materiální (hmotnou škodu) i nemateriální (poškozování dobré pověsti, porušování práva na soukromí a jiné). Není nutné prokazovat vznik újmy ani její rozsah, aby určité jednání bylo kvalifikováno jako nekalosoutěžní. Důkaz, že jednání je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, se bude opírat přece jen o subjektivnější kritéria, než když se dokazuje, že újma skutečně vznikla. Podstatou zůstává to, že musí být splněny všechny tři podmínky generální klauzule, aby bylo možno jednání považovat za nekalou soutěž (Pokorná, 2015).

20 Hospodářská soutěž a její právní regulace 4.3 Subjekty v nekalé soutěži Subjekty vystupující v nekalé soutěži lze roztřídit do dvou skupin: 1) Osoby jednající nekalosoutěžně (pasivně legitimované), proti nimž jsou zamířena ustanovení chránící subjekty dotčené nekalou soutěží, které jsou nazývány rušiteli. Rušiteli jsou: Osoby, které využívají všech možných předem zamýšlených nepoctivých praktik k tomu, aby v hospodářské soutěži předstihly ostatní konkurenty, tudíž se záměrně dopouští nekalé soutěže. Osoby, které v hospodářské soutěži jednají vždy čestně a poctivě, o vyšší pozici v soutěži usilují pouze dovolenými způsoby, ale se dopustí nekalosoutěžního jednání (Faldyna, 2005, s. 112). 2) Osoby dotčené nekalou soutěží (aktivně legitimované), k jejich ochraně slouží ustanovení OZ - soutěžitelé, zákazníci, spotřebitelé, právnické osoby, které jsou oprávněny hájit zájmy soutěžitelů nebo zákazníka (Faldyna, 2005, s. 112). Subjekty právnických vztahů se rozdělují do pěti skupin: soutěžitelé, spotřebitelé, jiné osoby, právnické osoby hájící zájmy soutěžitelů, právnické osoby hájící zájmy spotřebitelů (Večerková, 2005, s. 170). 4.3.1 Spotřebitel Co se týče aktivně legitimovaných osob z titulu nekalé soutěže, je ve většině občanského zákoníku uveden pojem zákazník, zatímco k osobě spotřebitele směřuje jen

Hospodářská soutěž a její právní regulace 21 2989 odst. 2., který řeší rušitelovo zdržení se nekalé soutěže, odstranění závadného stavu a prokázání, že se nekalé soutěže nedopustil a uplatnění škody. Občanský zákoník pojem zákazník vůbec nedefinuje a rozhodně se nejedná o synonymum k pojmu spotřebitel podle 419 OZ. Zákazníkem v nekalé soutěži lze rozumět jakoukoliv fyzickou a právnickou osobu, která není soutěžitelem (Večerková, 2015, s. 87). Pojem zákazník v nekalé soutěži je pojmem širším než spotřebitel např. fyzická osoba, právnická osoba, státní orgán, samosprávní územní jednotka a veřejnoprávní subjekty např. soud, nemocnice, škola apod. Tento pojem se objevil v úpravě nekalé soutěže již v r. 2010 (Večerková, 2015). Spotřebitel je definován v 419 OZ každý člověk, který mimo svou podnikatelskou činnost nebo mimo své povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Pro vysvětlení tohoto pojmu v nekalé soutěži se jedná jen o fyzickou osobu, konkrétně spotřebitele se dotýká ustanovení 2989 odst. 2 OZ. Toto ustanovení řídí pozici tzv. slabší strany spotřebitele, podává-li sám žalobu proti rušiteli ve věci nekalé soutěže. V nekalé soutěži je potřeba, aby zákonem byla upravena zřetelná nerovnost mezi spotřebitelem a rušitelem (soutěžitelem, podnikatelem) a nelze se spokojit s tím, že oběma stranám budou poskytnuty totožné právní nástroje pro úpravu jejich postavení. U podnikatelů lze také očekávat větší znalosti, které se váží k jejich oboru, tak i vyšší úroveň znalostí a zkušeností např. právních, marketingových, vyplývajících z toho, že se pohybují v konkurenčním prostředí. Spotřebitele naopak charakterizuje nerovnováha vyjednávací síly, finančních prostředků, proto nelze očekávat, že by zaujímal rovnou pozici (Vilhelmová, 2013). Řešením této situace je posílení slabší strany tím, že ji poskytneme potřebnou právní úpravu, která je obsažena v 2989 odst. 2 OZ tzv. přesun důkazního břemene na rušitele. Je však zřejmé, že tato ochrana není u nás využívána. K ochraně spotřebitele slouží model tzv. průměrného spotřebitele, který má posoudit nekalost určitého jednání. Na pojmy spotřebitel a průměrný spotřebitel působí především: unijní právo sekundární,

22 Hospodářská soutěž a její právní regulace judikatura, soudní praxe členských zemí EU. Zákony upravující pojem spotřebitel v právní úpravě ČR: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve svém ustanovení 419, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů a to v ustanovení 2 odst. 1 písm. a), jiných zákonech (Vilhelmová, 2013). Právo České republiky a EU považuje za spotřebitele pouze fyzickou osobu. Průměrného spotřebitele můžeme chápat jako představitele, který je všímavý a informovaný, ale může být určitým jednáním oklamán. První zmínka o průměrném spotřebiteli byla užita v judikatuře Soudního dvora Evropské unie. Dle Nejvyššího soudu ČR se má míra pozornosti průměrného spotřebitele posuzovat přísněji a konečné posouzení bude záviset na soudci (Vilhelmová, 2013). 4.3.2 Právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů Právnické osoby oprávněné hájit zájmy spotřebitelů jsou vedle spotřebitelů také netradiční subjekty v právu nekalé soutěže, které mají určité žalobní právo podat zdržovací nebo odstraňovací žalobu v některých konkrétních případech nekalé soutěže (nelze u 2982 2985 OZ, tj. parazitování na pověsti, podplácení, zlehčování, a porušování obchodního tajemství), pokud byly nekalou soutěží dotčeny zájmy spotřebitelů a naopak spotřebitelé dotčeni nekalou soutěží, mají možnost se obrátit na právnickou osobu oprávněnou hájit jejich zájmy s požadavkem, aby podala žalobu zdržovací a odstraňovací (Faldyna, 2005). 4.4 Skutkové podstaty nekalé soutěže V současné právní úpravě podle 2977 až 2987 OZ je obsaženo celkem deset pojmenovaných jednání nekalé soutěže neboli skutkových podstat. Když tyto podmínky nebudou splněny, nelze takové jednání považovat za nekalou soutěž a nemusíme pokračovat zkoumáním, zda jsou splněny speciální podmínky.

Hospodářská soutěž a její právní regulace 23 Pokud je tomu naopak, lze takové jednání považovat za nekalosoutěžní a bude dále možné zkoumat speciální znaky. Nekalou soutěží ( 2977 až 2987 OZ) je zejména: 1. klamavá reklama, 2. klamavé označení zboží a služeb, 3. srovnávací reklama, 4. vyvolání nebezpečí záměny, 5. parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, 6. podplácení, 7. zlehčování, 8. porušování obchodního tajemství, 9. dotěrné obtěžování, 10. ohrožování zdraví spotřebitele a životního prostředí. 4.4.1 Klamavé označení zboží a služeb Jednání, která jsou uvedená ve výčtu, musí především splňovat základní podmínky generální klauzule, aby mohla být kvalifikována jako nekalá soutěž. Symboly a značky používané k označování zboží a služeb mohou být málo ostré, a proto lze jejich prostřednictvím klamat. Předpokladem této jeho neformální ochrany je především klamavost označení v nejširším smyslu slova, proto postačuje klamavost a nevyžaduje se splnění podmínky zaměnitelnosti zboží nebo služby. Klamavé označení zboží a služeb podle 2978 OZ je takové označení, které vyvolá v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služba pocházejí z určité oblasti, místa nebo od určitého výrobce, nebo mají zvláštní charakteristický znak nebo jakost. Důležité je, zda označení bylo uvedeno na zboží, na obalu, obchodní písemnosti a jestli ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem.

24 Hospodářská soutěž a její právní regulace Klamavá reklama a klamavé označování zboží a služeb bývají posuzovány souběžně, ale jejich rozdělení má svůj původ v prvorepublikové úpravě zákona proti nekalé soutěži, který navázal na Madridskou úmluvu z roku 1891. Společným znakem klamavé reklamy a klamavého označení zboží a služeb je uvádění pravdivých i nepravdivých údajů, které vykazují znak klamavosti. Rozdíl mezi klamavou reklamou a klamavým označením je to, že u reklamy stačí k postihu šíření údajů, naproti tomu u klamavého označení stačí pouze, že je používáno. Aby bylo označení zboží a služeb závadné, musí být způsobilé vyvolat mylnou domněnku a musí být používáno v hospodářském styku. Pro uskutečnění této skutkové podstaty postačí, je-li klamavý údaj uveden na zboží, obalech, obchodních písemnostech, tiskopisech apod. (Munková, 1996). Současná úprava se netýká pouze původu zboží, ale zahrnuje také chráněné statky kromě: údaje o státu, oblasti nebo místu, údaje o výrobci a způsobu výroby, údaje o jakosti a charakteristice výrobku (Munková, 1996, s. 56). Některými těmito údaji (výrobce, způsob výroby, výrobek samotný) se pak dostává do těsné souvislosti s ustanovením o nekalé reklamě a jediným rozlišením je potom jen pojem a výklad šíření. Je důležité mít na paměti, že předmětem ochrany je zásadně poctivost obchodování a ne např. ochrana geografického označení původu, která je v České republice řešena jako ochrana obecná a právní. Zvláštní ochrana (zák. č. 159/1973 Sb.) je založena na principu registračním a vzniká zápisem do příslušného rejstříku. Obecná ochrana zahrnuje např. předpis o chmelařských oblastech a je chráněno i pojmenování Třeboňský kapr. Ochranu na základě těchto předpisů nelze zaměňovat s ochranou proti nekalé soutěži, u které musí být splněny základní podmínky (generální klauzule 2976 odst. 1 OZ). Označení původu výrobku není shodné s označením made in, vyrobeno v, Czech made, protože vyznačuje stát, v němž je vyrobeno, bez ohledu na vztah k určitým vlastnostem. Mezi označením původu dle předpisů proti nekalé soutěži a vyznačením původu

Hospodářská soutěž a její právní regulace 25 zboží je sice pojmový rozdíl, ale v druhém případě jde o to, jaké znaky musí vykazovat zboží, aby bylo uznáno, že jeho původ je ze Společenství a podléhá komunitárnímu předpisu. Označení původu zboží se používá (zákon č. 452/2001 Sb.) pro oblast, název nebo určité území, ze kterého takto označené zboží pochází. Kvalita a vlastnost je charakteristická pro určité území, kde se zboží zpracovává kvůli typickým přírodním a lidským faktorům (Kelblová, 2016, s. 126). U údajů zeměpisného původu není třeba, aby šlo o jednoznačné označení země původu a kraje, ale postačí i náznak, že zboží z nich pochází. Nepřímým náznakem je i použití cizojazyčného označení, jestliže s určitým zbožím spojujeme jeho původ, dobrou pověst nebo jakost např. francouzské názvy pro parfémy, spojitost se Švýcarskem u čokolád, nebo určitý symbol, který je používaný pro určitý kraj např. lidový kroj. Na rozdíl od zeměpisných údajů poukazují údaje o výrobci na určitý podnik, pro který je charakteristická určitá kvalita, vlastnost nebo spolehlivost produktu a zákazníci ji s takovým původem spojují. Tyto údaje mohou být chráněny individuálně pomocí ochranné známky nebo označení podniku. Někdy zde může dojít ke střetnutí skutkové podstaty klamavého označení se skutkovou podstatou vyvolání nebezpečí záměny. Za nevhodné se také považuje použití jména osoby ve firmě, která nemá s firmou nic společného a pouze skrz shodné jméno se známým výrobcem, je vyvolána spojitost s firmou. Údaje o výrobci by neměly také obsahovat údaje, které by měly poukazovat na kvalifikaci např. stupeň vzdělání, a ani údaje o výrobci, které mohou být učiněny nepřímo např. použitím obalu. Používání označení, které je způsobilé vyvolat klamnou představu o tom, že výrobky a služby mají charakteristické znaky nebo jakost např. poukaz na řemeslnou výrobu u sériově vyráběných výrobků je nevyhovující. U některých druhů označených jakostí, které mohou vyvolat klamanou představu, se můžou zpětně stát i označením klamavého původu podniku např. Pardubický perník. Zákaz má nejen chránit odběratele, ale také spotřebitele, před nákupem výrobků, které nemají jakost a vlastnosti, které si od nich kupující slibuje. Zároveň chrání i jiné soutěžící, kteří takového označení používají po právu, což platí zejména u zeměpisných označení (Munková, 1996).

26 Hospodářská soutěž a její právní regulace Klamavým označením ( 2979 odst. 2 OZ) je nesprávné označení zboží nebo služeb, ke kterému je přiložena poznámka, která slouží k odlišení od skutečného původu např. "druh", "typ", "způsob" a i přesto vyvolá nesprávnou domněnku o původu nebo povaze zboží či služeb např. označení tuzemského alkoholického nápoje jako typ martini nestačí k tomu, aby průměrný spotřebitel vyloučil představu o tom, že jde o italský vermut. Avšak označení je přesto způsobilé důležité zkoumat individuálně, protože vhodně upravená položka může oklamání odběratele a spotřebitele vyloučit. Klamavým označením ( 2978 odst. 2 OZ) není název, který se v hospodářském styku vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, jen kdyby byl k němu připojen dodatek, který klame o původu, jako např. "pravý", "původní" apod. Naproti tomu označení, které zobecněla jako druhová (ementál, uherský salám, plzeňské pivo) lze použít, pokud k nim nejsou doplňovány klamavé dodatky jako pravý, původní atd. (Eliáš, 2006). Tímto ustanovením nejsou dotčeny jiné právní přepisy o ochraně průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví ( 2978 odst. 3 OZ). Nekalosoutěžní jednání v této oblasti se prolíná se zvláštními předpisy např. o ochraně původu výrobků (zák. č. 452/2001 Sb.), o ochraně práv k odrůdám rostlin (zák. č. 408/2000Sb.) Tyto zvláštní úpravy a zákaz nekalé soutěže existují vedle sebe (Eliáš, 2006). 4.4.2 Dotěrné obtěžování S touto konkrétní skutkovou podstatou se setkáváme v soukromoprávní úpravě nekalé soutěže historicky poprvé, je poměrně detailní, ale spíše však veřejnoprávní způsob úpravy. Předchozí úprava zákona uvedenou skutkovou podstatu dosud nepostrádala, protože všechny nekalé praktiky, které naplnily podmínky generální klauzule, byly označovány jako porušení norem práva veřejného nebo nepřiměřená forma obtěžování spotřebitele a zákazníka a proto byly zařazovány pod nepojmenované skutkové podstaty nekalé soutěže (Pokorná, 2015).

Hospodářská soutěž a její právní regulace 27 Zákon o regulaci reklamy v 2 odst. 1 písm. e) zakazuje šíření nevyžádané reklamy, která vede k výdajům a obtěžování adresáta. Nevyžádaná reklama je taková reklama, kde dal adresát výslovně najevo, že si nepřeje zasílat reklamu. O nevyžádanou reklamu se jedná, pokud je splněna jedna z uvedených podmínek: v případě, kdy reklama způsobuje výdaje adresátovi (reklama šířená faxem, telefonní vzkazy, na které adresát reaguje zavoláním zpátky), v případě, kdy adresáta reklamy obtěžuje. Běžnějším případem je ale reklama, která obtěžuje adresáta. V paragrafu 2 odst. 1 písm. c) je napsáno, že adresát je povinen dát předem najevo, že nechce, aby mu byla doručována nevyžádaná reklama. Zákon o reklamě se nezabývá takovou nevyžádanou reklamou, a proto se bude vztahovat na všechny reklamní sdělení vůči adresátovi. Z uvedeného je pak zřejmé, že vynutitelnost tohoto ustanovení bude nereálná u některých situací, např. billboard, který je umístěn na veřejných prostranstvích, úspěšnost této stížnosti proti takovéto reklamě bude minimální. Úřad pro ochranu osobních údajů vykonává dozor nad dodržováním zákona o regulaci reklamy pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronicky. Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve své Příloze č. 2 pokládá nevyžádanou reklamu za agresivní obchodní praktiku, která musí být spotřebiteli zaslána opakovaně pomocí elektronických nosičů. Dalším příkladem porušení veřejnoprávní normy je ustanovení 2 odst. 1 písm. e) zákona o regulaci reklamy, které říká, že šíření reklamy prostřednictvím elektronických prostředků a jeho omezení se týká zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti. Ustanovení 7 zákona o službách informační společnosti říká, že šíření obchodních sdělení lze zasílat prostřednictvím emailu adresátům, kteří k tomu dali souhlas. Vyžádané obchodní sdělení (tzv. opt-in) znamená, že pokud adresát přijde s obchodníkem do kontaktu při předchozím uzavřením obchodu a zanechá mu svou e-mailovou adresu a neřekne, že si nepřeje zasílat re-

28 Hospodářská soutěž a její právní regulace klamu, tak můžeme zasílat email, pokud to ale splní výše uvedené zákonné podmínky. V odstavci 4 ustanovení 7 zákona o službách informační společnosti nalezneme další podmínky šíření reklamy elektronicky. Podmínkou je, že taková reklama musí být zřetelná, jasně označená, neschovávat totožnost odesílatele, musí mít platnou adresu, na kterou zašleme informaci o tom, že si nepřejeme zasílání obchodního sdělení. O nové skutkové podstatě zakotvené v 2986 OZ lze říci, že došlo k rozšíření již zavedených právních úprav nekalé soutěže o skutkovou podstatu dotěrné obtěžování. Aby bylo jednání soutěžitele shledáno nekalosoutěžním, bude muset samozřejmě pořád naplňovat znaky generální klauzule uvedené výše. Aby název dané ustanovení 2986 OZ dobře vystihoval jeho obsahem, měl by být pojmenován nekalá reklama, nevyžádaná reklama, nevyžádaná nabídka. V úpravě nekalosoutěžního jednání máme dva druhy dotěrného obtěžování: pozitivní, negativní. Pozitivní vymezení dotěrného obtěžování V úpravě nekalosoutěžního dotěrného obtěžování, lze vyčlenit 3 samostatné skutkové podstaty: 1. uvádění informací o soutěžiteli, zboží nebo službách, 2. nabízení zboží a služeb prostřednictvím telefonu, faxu, emailu nebo podobných prostředků, i když si tuto činnost příjemce nepřeje, nebo 3. uvádění reklamy, při které její původce utají údaje, bez kterých ho nelze zjistit a neuvede, kde příjemce může ukončit reklamu bez nějakých nákladů (Pokorná, 2015). Jde o počínání, u něhož formulace v zákoně nevyžaduje opakovatelnost jako znak dotěrnosti. Opomenutí identifikačních údajů je také soutěžně nepřípustné a není vždy jasné, u koho by se měla taková výhrada uplatnit. Pod dotěrné obtěžování lze

Hospodářská soutěž a její právní regulace 29 zahrnout i situaci, kdy na sociálních sítích vystupuje osoba, která je označovaná jako black messenger. Jedná se o osobu, která pod falešnou identitou komunikuje např. v debatních skupinách, kde pak nabízí výrobky a služby toho subjektu, v jehož zájmu jedná. Pokud odhalení takového chování naplní znaky dotěrného obtěžování, tak by se mohlo jednat i o klamavou reklamu (Hajn, 2013). Negativní vymezení dotěrného obtěžování Z dalšího ustanovení odst. 2 2986 OZ vyplývá, že nejde o dotěrné obtěžování: 1. pokud je reklama zasílána na email, který podnikatel sehnal v souvislosti s prodejem zboží nebo služeb a 2. adresa je používána k přímé reklamě pro jeho zboží a služby a 3. adresát reklamu nezakázal, i když tam bylo upozornění na možnost ukončení reklamy (Večerková, 2015). Na rozdíl od pozitivního vymezení se zákonodárce vyhýbá užití pojmu adresát/příjemce reklamy, používá-li jen obecný pojem druhá strana. V pozici potencionálního rušitele je zde zaměřen pojem soutěžitel popř. podnikatel (Večerková, 2015). 4.5 Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži V současné době se rozlišuje právní ochrana nekalé soutěže do dvou základních skupin, a to na prostředky ochrany soukromoprávní (civilní) a veřejnoprávní (trestní, správní). Civilní ochranou proti nekalé soutěži se zabývá občanský zákoník a občanský soudní řád, trestní ochranou trestní zákoník, správní ochranou např. zákon o regulaci reklamy, zákon o ochraně spotřebitele. Vedle právních prostředků ochrany nekalé soutěže, existují i mimoprávní prostředky ochrany.

30 Hospodářská soutěž a její právní regulace Obrázek 1 Ochrana proti nekalé soutěži Dostupná z: http://slideplayer.cz/slide/11323930/ 4.5.1 Právní prostředky ochrany spotřebitele Právní úprava nekalé soutěže upravena v OZ je úpravou soukromoprávní, kde musí dotčené osoby svoje práva uplatnit. Pro spotřebitele je však důležitější právní norma veřejnoprávního charakteru, která umožňuje kontrolu nad dodržováním pravidel, které mají chránit spotřebitele, i když v tomto postavení je spotřebitel ta slabší strana. Jedná se zejména o některá ustanovení zákona na ochranu spotřebitele, zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, tiskového zákona, zákona o regulaci reklamy, apod. Trestní postih nekalé soutěže je pak upraven v trestním zákoníku. Právní úpravu nekalých obchodních praktik v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, lze označit za úspěšnou úpravu harmonizace úpravy této oblasti s právem EU. Hlavním cílem směrnice 2005/29/ES je ochrana spotřebitele proti nekalým obchodním praktikám a tím i ochrana oprávněných subjektů před soutě-

Hospodářská soutěž a její právní regulace 31 žiteli (Večerková, 2015). Přílohou tohoto zákona je tzv. černá listina, která obsahuje seznam členěných nekalých obchodních praktik. Podstatný dopad měla také novela zákona na případ řešení sporů mezi podnikateli a spotřebiteli, kde uvádí pro podnikatele dvě povinnosti, a to poskytnout spotřebiteli informace o možnosti mimosoudního řešení a povinnost se mimosoudního řešení aktivně účastnit. Pro úpravu všeobecných podmínek dává zákonodárce podnikatelům 3 měsíce ode dne účinnosti tj. do 1. 5. 2016, v případě neplnění informační povinnosti hrozí podnikatelům pokuta až do výše 1000000 Kč. Aby mohlo dojít k mimosoudnímu řešení sporu, musí být nejprve spotřebitel neúspěšný v řešení sporů mezi stranami. Pokud však spotřebitel podá návrh na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu, informuje o tom podnikatele a ten se musí do 15 dnů od vyrozumění vyjádřit. I zde hrozí sankce 1000000 Kč. Za klamavé opomenutí se nově považuje neposkytnutí podstatné informace jako je cena výrobku či služby, ujednání o platebních podmínkách aj. Za uvedení klamavé ceny hrozí pokuta až do výše 5000000 Kč. K důležité změně došlo také v 5c Zákona o ochraně spotřebitele, kde došlo k přesunu důkazního břemene z kupujícího na prodávajícího (Felix a spol. advokátní kancelář, s.r.o., 2016). Smyslem veřejnoprávní úpravy je tedy ochrana spotřebitele, která nabízí přísně regulovaný postup skrz systém dozorových orgánů (Večerková, 2015). Pro ochranu zájmu je tedy nutný zásah státu a státních orgánů, které dodržování veřejnoprávního předpisu vynucují a sankciují. Pokud je to v kompetenci musí dozorové orgány zahájit správní řízení, ve kterém může být uložena správní sankce, popř. trestní sankce (Kačírek, 2017). Rozdíl mezi právem soukromým a veřejným je ten, že osoba nemá nárok na odčinění, ale zase výhodou je rychlost provedení ochrany, udělení sankce a sjednání nápravy. Veřejné právo hájí zájmy všech spotřebitelů, nikoliv zájem jednotlivce (Janšová, 2001). Dohled nad dodržováním zákona o ochraně spotřebitele vykonává Česká obchodní inspekce (dále jen ČOI), která ukládá správní sankce za nekalé obchodní praktiky. Správní sankce mají většinou podobu peněžitého trestu, za nejvážnější delikty může uložit pokutu až 50 miliónů korun a za méně závažná provinění mohou inspektoři uložit pokutu do 10000 Kč.

32 Hospodářská soutěž a její právní regulace Dle toho může ČOI uložit i různá ochranná opatření např. zákaz prodeje, stažení z trhu. Spotřebitel může podat stížnost ČOI písemnou formou, ale také elektronicky přes e-podatelnu na internetových stránkách www.coi.cz, která musí být všechny náležitosti. Důležité je také shromáždění podkladů pro podání stížnosti, jako je kopie reklamačního listu, reklamační protokol, podací lístek, dodejka, svědecké výpovědi, bez toho může ČOI stížnost odložit. Proč je důležité podat stížnost na podnikatele? Protože protiprávní jednání podnikatele není záležitostí jednoho případu, ale může se týkat více spotřebitelů. Jedná se tak o způsob, jak zabránit protiprávnímu jednání podnikatelů a přispět tak i k ochraně spotřebitele (Kuráň, 2013). Vedle ČOI působí i další dozorové orgány např. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen SZPI), Český telekomunikační úřad, Energetický telekomunikační úřad. ČOI ovšem nekontroluje kvalitu potravin, pokrmů a tabákových výrobků, tou se zabývá SZPI (od roku 2015 přibyla i kontrola reklamy a kontrola pokrmů v zařízeních společného provozu). SZPI provádí cílenou kontrolu, jejímž účelem není jen monitorování, ale i ochrana ekonomických zájmů občanů a státu např. ochrana spotřebitele před nebezpečnými potravinami, klamavě označenými potravinami, potravinami s prošlým datem použitelnosti a neznámého původu. Pro rozhodování o kontrole jsou kritéria např. poznatky z minulosti, aktuální zjištění inspektorů v terénu, zjištění orgánů státní správy, podněty spotřebitelů a analýza dat v informačním systému atd. Velkým krokem k ochraně spotřebitele bylo zavedení webových stránek potraviny na pranýři, kde SPZI zveřejňuje nejakostní, falšované a nebezpečné potraviny. Důležitou neziskovou organizací zastupující práva spotřebitele je např. Sdružení obrany spotřebitelů - Asociace, z. s. (SOS Asociace), které poskytuje osobní, telefonické a internetové právní poradenství v různých oblastech, připravuje brožury, které jsou zdarma v osobních poradnách, podílí se na připomínkování zákonů a spolupracuje s dozorovými orgány aj. Dalšími organizacemi, na které se mohou spotřebitelé obrátit, jsou Spotřebitel.net, Sdružení českých spotřebitelů aj. Prostřednictvím těchto sdružení může spotřebitel podat stížnost, která je předána státním orgánům.

Hospodářská soutěž a její právní regulace 33 Zákon o regulaci reklamy upravuje obecné požadavky na reklamu a uvádí orgány určené k dozoru nad dodržováním tohoto zákona (radu pro rozhlasové vysílání aj.). Trestní zákoník pak upravuje trestní postih jednání, které porušují předpisy nekalé soutěže. Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže v nekalé soutěži jsou uvedeny v 248 odst. 1. trestního zákoníku. Trestní zákoník se používá v případech, kdy je ve větším rozsahu způsobena újma spotřebitelům nebo opatřeny neoprávněné výhody. 4.5.2 Mimoprávní ochrana U některých případů soutěže lze úspěšně použít prostředky mimoprávní ochrany, které vyplývají ze samoregulačních mechanismů. Samoregulace nenahrazuje právní regulaci legislativu, ale doplňuje ji o ta etická pravidla, na které se nevztahuje. Hlavní výhodou samoregulace reklamy je flexibilní přizpůsobení etických pravidel reklamy vývoji trhu (RPR, 2017). Jako samosprávný orgán v oblasti reklamy působí Rada pro reklamu ČR, která se prostřednictvím své arbitrážní komise zabývá případy reklamy, jež je v rozporu s Kodexem reklamy. Nápravy závadné reklamy různého druhu lze dosáhnout na základě rozhodnutí Arbitrážní komise Rady pro reklamu o tom, že konkrétní reklama je podle Kodexu neetická. Předmětem posuzování arbitrážní komise RPR ČR však nikdy nemohou být právní otázky, např. zda uvedená reklama je či není klamavá (Pokorná, 2015). Vydané rozhodnutí arbitrážní komise RPR je v některých případech prvním a posledním řešením neetické reklamy, neboť postačí zabránit v dalším šíření takové reklamy. Spotřebitel může poměrně rychle a účinně být ochráněn před nepřípustnou reklamou prostřednictvím činnosti samosprávy, která tak vhodně doplňuje systém veřejnoprávní a soukromoprávní ochrany (Večerková, 2015. s. 83). 4.5.3 Právní úprava na Slovensku Na Slovensku upravuje formy nekalé soutěže Obchodný zákoník SR, 44 52 (zákon č. 513/1991 Zb. Obchodný zákoník v znení neskorších predpisov) s účinností od 1. 1. 1992, který od té doby prošel početnými novelizacemi. Zkoumaným téma-

34 Hospodářská soutěž a její právní regulace tem se zabývá hlava 5 - hospodárska súťaž ( 41 55). Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům anebo spotřebitelům (Beranová, 2015). Zákon ( 44 ObchZ.) podrobně popisuje jednotlivé praktiky, mezi ně patří zejména: a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) porušování obchodního tajemství, h) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí. Klamavým označením zboží a služeb ( 46 ObchZ) je každé označení, které může způsobit mylnou domněnku v hospodářském styku, tím že označené zboží a služby pochází z určitého státu, oblasti nebo místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní znaky a jakost. Nerozhodné je uvedení označení na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné pokud dojde ke lživému přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stane. Klamavým označením je i takové označení zboží nebo služeb, ke kterému se připojí dodatek, který slouží k odlišení od pravého původu, jako výrazy "druh", "typ", "způsob" a přesto je způsobilé vyvolat mylnou domněnku. Klamavým označením není uvedení názvu, které se vžilo, jen pokud by byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako například "pravý", "původní" apod. Tímto nařízením nejsou dotčena práva a povinnosti ze zapsaného označení původu výrobků, ochranných známek, chráněných odrůd rostlin a plemen zvířat, stanovená zvláštními zákony. Pokud je jednání jiného podnikatele (soutěžitele) nekalou soutěží a nám by hrozila újma, případně by byla naše práva porušena, zákon nám nabízí hned několik nároků, které můžeme uplatnit:

Hospodářská soutěž a její právní regulace 35 domáhat se po rušiteli (škůdci), aby se svého jednání zdržel a případně odstranil stav, který jeho konáním vznikl, požadovat přiměřené zadostiučinění (např. veřejnou omluvu v médiích či přiměřená finanční náhrada), požadovat náhradu škody, pokud nám jednáním rušitele nějaká vznikla, požadovat bezdůvodné obohacení, pokud se rušitel v důsledku nekalé soutěže obohatil, požadovat, aby škůdce na vlastní náklady uveřejnil rozsudek soudu v tisku, televizi či na internetu (Kmetíková, 2015). Příklad: Jiný podnikatel ve svých letácích uvádí, že jejich výrobky využíváme i my a doporučujeme je dalším zákazníkům spolu s uveřejněním loga naší firmy. V důsledku těchto letáků po nespokojenosti s tímto podnikatelem přestali využívat naše služby někteří naši zákazníci. Tento podnikatel však zaznamenává vysoké tržby, protože naše jméno mu přivedlo množství nových zákazníků. Na základě žaloby se můžeme domáhat, aby: přestal naše jméno zveřejňovat ve svých letácích, dále požadovat náhradu škody, která nám vznikla v důsledku odchodu našich věrných zákazníků, dále můžeme požadovat vydání bezdůvodného obohacení, tedy zisky rušitele, který se obohatil v důsledku zneužití našeho jména a naší dobré pověsti, v rozsudku může soud uložit rušiteli, aby zveřejnil rozhodnutí, ve kterém uvádí, že z jeho strany došlo k parazitování na naší pověsti, aby i na veřejnosti došlo k očištění našeho jména (Kmetíková, 2015). 4.5.4 Právní úprava v EU Právní úpravu nekalé soutěže a nekalých obchodních praktik lze nalézt jak v právu českém, tak i v právu Evropské unie. Záleží především na potřebách státu, na jaké úrovni úpravu přijme, zda zvolí vnitrostátní nebo právo Evropské unie. Pozornost

36 Hospodářská soutěž a její právní regulace zasluhuje alespoň osvětlení pojmů nekalá soutěž. Hledáme-li shodu tohoto pojmu, lze patrně vyjít z Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Tato úmluva definuje nekalou soutěž ve svém článku 10 bis odst. 2) jako soutěžní činnost, která odporuje poctivým zvyklostem v průmyslu a obchodu (Ondrejová, 2016, s. 16). Na tuto definici navazuje v odstavci následující výčet skutkových podstat zahrnující činnosti, které by mohly jinému subjektu způsobit záměnu, poškodit pověst anebo oklamat veřejnost. Podobný přístup nalezneme i ve vnitrostátních úpravách včetně toho českého s tím, že se tyto úpravy liší jen konkrétností těchto výčtů. Evropská unie nereguluje nekalou soutěž souhrnně, ale pouze ve věcech, které se týkají fungování vnitřního trhu a hospodářské soutěže. Výsledkem je situace, kdy se unijní úprava s tou vnitrostátní částečné překrývá a částečně rozchází (Ondrejová, 2016). Mezi nejdůležitější směrnice upravující oblast nekalé soutěže jsou: směrnice číslo 2005/29/ES, o nekalých obchodních praktikách, směrnice číslo 2006/114/ES, o klamavé a porovnávací reklamě (Janků, 2009). Pravomoc Evropské unie regulovat nekalou soutěž může být vymezena dvojím způsobem. Negativním prostřednictvím judikatury Soudního dvora EU vztahující se ke svobodě pohybu zboží a v omezené míře též svobodě služeb. Tato judikatura vymezuje dosah unijní úpravy vnitřního trhu. Neznalost právní úpravy a odlišnost trhu pak ovlivňuje faktor, kde zboží či službu koupím. Těžiště obchodu i nadále zůstává v rovině vnitrostátní. Limitujícím faktorem je např. jazyk, dodací doba, reklamace. Výsledkem pozitivního přístupu není komplexní úprava problematiky nekalé soutěže v unijním právu, ale určitá úprava otázek (Ondrejová, 2016). Ve většině zemí EU již vnitrostátní soudy používají pojem průměrný spotřebitel. Směrnice č. 2005/29/ES vedle pojmu průměrného spotřebitele také zavádí zvýšenou ochranu tzv. zranitelných spotřebitelů. Je důležité odlišovat vlastnosti cílové skupiny určitých spotřebitelů, kteří nakupují např. hračky nebo zbraně. Nekalé praktiky se tak posuzují z pohledu průměrného člena této skupiny zranitelných

Hospodářská soutěž a její právní regulace 37 spotřebitelů. Tato směrnice oslabuje ochranu spotřebitelů tzv. reklamním přeháněním uvedeným ve druhé větě čl. 5 odst. 3, jedná se o obchodní praktiku, která naruší ekonomické chování určité skupiny spotřebitelů, kteří jsou vzhledem ke své duševní a fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zranitelní touhle praktikou a propagují ji z pohledu průměrného člena dané skupiny. (Vilhelmová, 2013). Směrnice přijaté EU k regulaci nekalé soutěže a nekalých obchodních praktik mají rozdílný charakter, pokud jde o metodu harmonizace. Nástrojem regulace jsou v současné době směrnice, zatímco nařízení se nepoužívají. Metoda harmonizace se liší v závislosti na upravované problematice. Směrnice 2005/29 o nekalých praktikách harmonizuje vnitrostátní právo úplně (maximální harmonizace), směrnice 84/450 o klamavé reklamě úplný standard stanoví jen v oblasti reklamy srovnávací, zatímco reklama klamavá je upravena pouze prostřednictvím stanovení minimálního standardu ochrany (minimální harmonizace), která ponechává členským státům prostor pro vlastní úpravu. Metoda harmonizace se liší v závislosti na upravované problematice (Ondrejová, 2016). 4.5.5 Negativní hmotné a nehmotné dopady pro podnikatelské subjekty Na trhu se potkáme se dvěma typy firem, ti co se snaží podnikat poctivě a s těmi, kteří nepodnikají poctivě. Ne vždy je to chyba firem, že se pohybují na hraně zákona, protože často se dostanou na okraj svou vlastní neznalostí zákona nebo si nepohlídají své dodavatele. Toto vše je samozřejmě ovlivněno snahou obchodníků o co nejnižší cenu. Na jednu stranu lze pochopit, že se snaží být levnější než konkurence a na druhou stranu se snaží získat co největší zisk na úkor spotřebitelů. Negativní hmotné a nehmotné dopady, které pro ně můžou nastat z takového jednání, se více dotýkají menších firem, pro které může mít např. pokuta katastrofální dopad. Pro větší firmu pokuta není až taková zátěž, proto by měly kontrolní orgány zohlednit velikost firmy. Mezi hmotné negativní důsledky patří pokuty, náhrada škody, náhrada soudního řízení, snížení potencionálního zisku, snížení objemu prodeje, ztráta v podobě neprodaného zboží, pozastavení podnikatelské činnosti

38 Hospodářská soutěž a její právní regulace nebo dokonce při závažném porušení ukončení podnikání. Nehmotné negativní důsledky jsou poškození dobré pověsti firmy, odliv zákazníků, snížení důvěry zákazníků, veřejná omluva v médiích.

Hospodářská soutěž a její právní regulace 39 4.6 Vlastní práce 4.6.1 Minerální voda B. k. I. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2008 sp. zn. 32 Cdo 3910/2007- navrhovatel se dožadoval ochrany proti porušení práv ze zapsaného označení původu a proti nekalosoutěžnímu jednání podanou žalobou, ve které chtěl, aby se obžalovaná zdržela distribuce minerálních vod s označením B. k. I. nebo I, které nejsou ze země čerpány v k. ú. B. Dále požaduje stažení distribuované minerální vody z trhu a zničení minerálními vody označené B. k. I. nebo I, které dosud nebyly distribuovány v České republice, a dále uhrazení navrhovateli náklady řízení. Obžalovaná se dopustila porušení práva žalobce označení původu č. 160 B. k. I podle 23 odst. 1 zákona 452/2001 Sb. o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele i jednání nekalé soutěže vůči žalobci podle ustanovení 2976 OZ. Krajský soud v Ostravě nařídil obžalované zdržet se jednání spočívající v distribuci minerální vody B. k. I., kterou nečerpá ze země, a dále stažení distribuované vody z prodejen, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku a zamítl žalobu distribuce minerální vody I. Po odvolání Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozsudek soudu prvního stupně u vody B. k. I. a u vody I to změnil na zdržení se distribuce minerální vody s označením I. Odvolací soud potvrdil závěr soudu prvního stupně, že navrhovatel má právo se domáhat označení původu proti obžalované, která je vlastníkem ochranných známek, ale není osobou oprávněnou k užívání označení původu (Ondrejová, 2016). V tomto případě došlo k naplnění generální klauzule a to ve všech třech bodech. Je zde jednání v hospodářské soutěži, tak i dochází k porušení dobrých mravů tím, že žalovaný uvádí na obalu, že voda je čerpána ze země, a tím způsobuje újmu jiným soutěžitelům, kteří toto označení používají. Dochází zde k porušení práva navrhovatele k označení původu podle 23 odst. 1 zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně a zneužití původu a označení zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, porušení zákona o ochraně spotřebitele i k nekalosoutěžnímu jednání vůči navrhovateli podle ustanovení 2976 OZ.

40 Hospodářská soutěž a její právní regulace Žalovaný by se měl zdržet jednání spočívající v distribuci minerální vody označené B. k. I., tak i I, z důvodu, že není ze země čerpána, dále stáhnout z prodejen již distribuovanou vodu, označenou tímto logem a zničit minerální vody s tímto označením. Žalobce se může domáhat ochrany svého práva na označení původu proti žalované, která je sice majitelkou slovních ochranných známek, nikoliv však osobou oprávněnou k označení původu. Z tohoto užití názvu obou minerálních vod, které mají původ na Slovensku, naplňuje znaky generální klauzule, ale i podstaty klamavého označení zboží a služeb a parazitování na pověsti a to z důvodu, že jde o minerální vodu, která byla v minulosti dodávána na trh a spotřebitel ji zná pod tímto označením, s tím že očekává, že bude mít specifické vlastnosti, spojené s místem původu. Spotřebitel je v tomto případě oklamán tím, že očekává od minerální vody specifické vlastnosti, které minerální voda nemá, i když je uvádí na obalu, proto by měl být chráněn. 4.6.2 Jahodový džem naturrein Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 4. 4. 2000, ve věci C-465/98, Verein gegen Unwesen in Handel und Gewerbe Köln ev proti Adolf Darbo AG rakouská společnost vyráběla jahodový džem, který dále prodávala v Německu a Rakousku pod označením d arbo naturrein (d arbo čisté přírodní). Na etiketě bylo uvedeno následující: V roce 1879 začala rodina Darbo s produkcí džemu. Dodnes jsou džemy D arbo připravovány podle dochované tyrolské receptury. Jsou opatrně zahřívány a míchány, tak zůstávají vitamíny a přírodní aroma ovoce zachovány. Zahradní jahody. Džem speciální kvality. Vyrobený minimálně z 50 g ovoce na 100 g. Celkový obsah cukru 60 g na 100 g. Po otevření uchovejte v chladu. Přísady: jahody, cukr, koncentrát z citronové šťávy, želatinační prostředek pektin. Proti uvedenému jednání společnosti Darbo podal Spolek proti nešvarům v obchodě a řemeslu k Zemskému soudu v Kolíně nad Rýnem, neboť považoval nápis naturrein, zejména s ohledem na přítomnost želatinačního prostředku za klamavé označení. Zemský soud však návrh zamítl a ten se dostal až k vrchnímu soudu v Kolíně nad Rýnem, který jednání přerušil a vznesl předběžnou otázku soudnímu dvoru EU

Hospodářská soutěž a její právní regulace 41 spočívající v tom, zda článek 2 odst. 1 písm. a) bod i směrnice Rady79/112/EHS o označování, úpravě a propagaci potravin brání používání označení naturrein pro produkt s tímto složením, při rozboru bylo zjištěno, že výrobek obsahuje množství olova, kadmia a dalších prvků (Ondrejová, 2016). Sporným bodem tohoto značení je slovo naturrein, které vyvolává v průměrném spotřebiteli představu o výrobku podle slova uvedeného na obalu. Spotřebitel si může pod pojmem naturrein myslet, že se jedná o přírodní cukr, bez chemických látek a želírovacího cukru. Samozřejmě někdo může namítnout, že složení je uvedeno na obalu a ten poukazuje na želírovací prostředek pectin, který není přírodní. Bohužel firma dále uvádí, že v roce 1879 začala rodina Darbo s produkcí džemu. Dodnes jsou džemy D arbo připravovány podle dochované tyrolské receptury. Jsou opatrně zahřívány a míchány, tak zůstávají vitamíny a přírodní aroma ovoce zachovány, a to podle mého průměrný spotřebitel vyhodnotí, že džem je čistě přírodní a přitom v něm zůstávají všechny vitamíny, i když to tak není. Při rozboru džemu bylo zjištěno také, že obsahuje rovněž stopové prvky olova, kadmia a dalších prvků. Moje doporučení pro firmu je, že by měla stáhnout výrobky z trhu a odstranit z nich etikety, které evokují ve spotřebiteli přírodní produkt, i když tomu, tak není a nahradit je etiketami, které neklamou o přírodním původu. Omluvit se spotřebitelům, popř. jim umožnit vrácení produktu. Také by měla následovat kárná opatření v podobě uložené pokuty od příslušných orgánů státní kontroly. 4.6.3 Vanilkový cukr Vrchní soud v Praze (R 3 Cmo 6/96) se zabýval žalobou na ochranu před nekalosoutěžním jednáním, ve které bylo uloženo žalovanému odstranění závadného stavu, tj. klamavého označení výrobku pojmenovaného jako Vanilkový cukr ze všech jeho výrobků, poutačů a reklam, a zaplacení finančního zadostiučinění v částce 500000,-. Žalobce dále požádal o přiznání práva zveřejnit rozsudek na náklady žalovaného a přiznání nákladů řízení. V r. 1994 došlo u žalobce ke snížení prodeje vanilkového cukru a k ušlému zisku v částce 1968 000,-. Z uvedených důvodů žalobce trvá na povinnosti žalovaného odstranit závadný stav a požaduje rovněž po-

42 Hospodářská soutěž a její právní regulace skytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši ¼ vyčísleného ušlého zisku, tj. 500000,- spolu s možností zveřejnit rozsudek. Použitím historického a všeobecně vžitého označení žalovaný následoval vžitou myšlenku vyvolat mylnou domněnku o složení svého výrobku, ostatně žalovaný nepoužil označení jako přírodní vanilkový cukr a na výrobku uvádí složení, z něhož vyplývá, že výrobek je tvořen cukrem a etylvanilinem (Macek, 2000). Tohle jednání je podle mého názoru nekalosoutěžní, protože naplňuje podstatné znaky generální klauzule od jednání v hospodářské soutěži, po rozpor s dobrými mravy soutěže, které jsou způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Žalovaný dodává na trh vanilkový cukr, který použitím vžitého označení vyvolal mylnou myšlenku o složení svého výrobku, i když nepoužil označení přírodní a je uvedeno složení, z něhož vyplývá, že cukr není tvořen přírodní vanilkou. Dle mého názoru spotřebitel rozlišuje vanilkový a vanilinový cukr z hlediska surovin použitých k jeho výrobě. Pokud by měl na výběr, tak si určitě koupí vanilkový cukr, který je vyráběn z pravé vanilky a ne jen z náhražky. Žalobce dále uvádí, že označení vanilkový cukr se nevžilo jako označení pro výrobek na umělé bázi, neboť výrobci už ho od r. 1992 nepoužívali. Pokud tedy nový výrobce, který vstoupil na trh a začal používat označení vanilkový cukr pro vanilinový cukr, získal výhodu v hospodářské soutěži a dopouští se klamavého označení zboží ( 2978 OZ). Je tedy jen otázkou času, kdy dle zahraničních zkušeností budou vedle sebe vyráběny dva druhy cukrů, jak s etylvanilinem, tak i cukr s použitím extraktu z vanilkového lusku. Pro podnikatele bych doporučila, aby cukr označovali pravým jménem a zdrželi se tak nekalosoutěžního jednání, jak vůči druhému soutěžiteli, tak i vůči spotřebiteli, protože jim hrozí při zjištění, že použili klamavé označení pokuta a ztráta zákazníků a tím í následné snížení zisku a v první řadě ztráta dobrého jména. Spotřebiteli bych určitě doporučila sledovat složení vanilkového cukru, kde se určitě dozví, jestli se jedná a přírodní nebo s etylvanilinem. Pokud by shledal klamavě označené zboží, tak se může obrátit na příslušné orgány státní správy SZPI, ČOI a jiné.

Hospodářská soutěž a její právní regulace 43 4.6.4 Kvas vs. Kwas zlepšující pekařské přípravky Žalobou Vrchního soudu v Praze Cmo 209/97 se domáhal žalobce vydání rozsudku, jímž bylo žalovanému uloženo se zdržet označování svých výrobků dodávaných na trh pod obchodním názvem KVAS, znehodnotit dosud všechna existující označení na obalech s obchodním jménem KVAS pro zlepšující pekařské přípravky. Dále zaplatit žalobci na přiměřeném zadostiučinění částku 250000,- a náhradu škody, která bude zjištěna v průběhu řízení spolu s náhradou na náklady řízení. K odůvodnění uplatnění nároků udává žalobce, že dodává jako výhradní distributor na trh od r. 1992 výrobek s obchodním názvem KWAS, což je zlepšující pekařský přípravek. Výrobek je dodáván na trh v plastových obalech po 15 a 25 l. Jak uvedl žalobce výrobky s označením KWAS se staly pro odběratele vžitým a příznačným symbolem kvality. Žalovaný po svém vzniku, začal dodávat na trh obdobný výrobek, co do účelu a způsobu užití výrobku žalobce. Na porušování práv byl žalovaný upozorněn, nápravu však žalovaný neučinil (Macek, 2000). V tomto případě je důležité vzít v potaz, že i nepatrné rozdíly, které jsou jedno nebo dvě madla či velikost obalu, shodné fonetické označení obalu můžou vyvolat v obchodním styku nebezpečí záměny. Dále pokud vycházíme z toho, jak tento výrobek může působit na spotřebitele, tak zde převažují shodné prvky nad těmi, které obaly odlišují, proto byla naplněna skutková podstata 2978 OZ klamavé označení zboží, neboť bylo prokázáno, že označení KWAS ani KVAS v případě žalovaného není určení druhu, ale že označení používané obžalovaným může vést k mylné domněnce, že přípravek pochází od výrobce KWAS s.r.o. Je nepochybné, že žalovaný s užíváním označení výrobku sledoval získat pro své podnikání prospěch. Těžko lze uvěřit, že žalovaný tohle udělal neúmyslně. Žalobce má proto nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích a pro přiznání takového nároku dostačuje jen, že žalovaný se nekalosoutěžního jednání dopustil a důsledkem toho je nemateriální újma, kterou lze spatřovat v pověsti podniku a výrobků. Dobrá pověst je otázkou delší doby a vynaloženého úsilí a je ovlivňována velikostí klientely. Pokud porovnáme prodej pečících prostředků KWAS před a po nekalosoutěžním postupu, došlo ke snížení odbytu a tím i zrušení okruhu odběratelů, proto má ža-

44 Hospodářská soutěž a její právní regulace lobce právo na přiměřené zadostiučinění, dále má právo na to, aby se žalovaný zdržel nekalosoutěžního jednání a úhradu nákladů řízení. Doporučení pro podnikatele, které bych v tomto viděla, je, že by se měli vyvarovat klamavých označení zboží, které mohou mít za následek pokles zisku, odliv zákazníků, když spotřebitelé zjistí, že firma klamala, uhrazení pokuty a nákladů řízení a ztráta dobré pověsti firmy. 4.6.5 Pravá česká zabijačka Nejvyšší správní soud (NSS) potvrdil pokutu 300 000 korun, kterou za klamání zákazníků uložila Státní zemědělská a potravinářská inspekce řetězci Lidl. Inspektoři zjistili, že Lidl v roce 2012 v Ostrově prodával zabijačkové pokrmy, které propagoval jako pravou českou zabijačku. Tato zabíjačka však, byla vyrobena v Německu. Podle NSS to mohli brát v potaz spotřebitelé při nákupním rozhodování. Dominantním zdrojem těchto informací z pohledu spotřebitele byl právě leták Pravá česká zabijačka, ve kterém nebylo uvedeno označení místa původu, a tím byl uveden spotřebitel v omyl (ČTK, idnes, 2016). V tomto případě je také naplněna podstata generální klauzule, prodejem tohoto druhu označení zboží, mohou vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že zboží pochází z určitého teritoria. Na regálových visačkách propagoval zboží jako pravou českou zabijačku, i když zabijačka byla vyrobena v Německu. Spotřebitel samozřejmě při svém nákupním rozhodování toto teritorium bral v potaz. Lidl se obhajoval tím, že průměrný spotřebitel by měl pochopit označení jako marketingovou akci, která nabízí výrobky typické pro zabijačku, a chápe, že nemusí být všechno vyrobeno v Česku. Tuto akci přirovnal k akcím typu Americký týden, kdy všechny nabízené potraviny např. hamburgery, také nepocházejí přímo ze Spojených států. Krajský soud v Plzni a ani Nejvyšší správní soud nedal za pravdu řetězci a za marketingovou nabídkou české zabijačky se nemá skrývat zboží z dovozu a tak Lidl dostal pokutu ve výši 300 000,-. Prodejci bych doporučila značit správně místo původu a lépe prostudovat naši legislativu.

Hospodářská soutěž a její právní regulace 45 4.6.6 Klamavé označení zboží obchodního řetězce Penny market Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) používá řetězec Penny Market stále označení výrobků Česká kvalita u zboží zahraničního původu. I přes opakovaná upozornění našli kontroloři další neoprávněně označené zboží, informoval mluvčí SZPI Michal Spáčil. Penny Market se ale hájí tím, že zákazníky neklame, protože potraviny vyrábí podle tradičních českých receptur (ČTK, 2012). I v tomto případě byly naplněny znaky generální klauzule, také zde dochází k označování zboží, které může vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že zboží pochází z České republiky. Zboží označené etiketou s nápisem Česká kvalita popř. vlajkou ČR nepochází z České republiky a spotřebitel má dojem, že si kupuje potravinu vyrobenou v ČR. Penny marketu by měla být ve správním řízení uložena pokuta, dále by mělo být zahájeno řízení nejen za klamání spotřebitele, ale i zato, že řetězec nesplnil opakovaně upomínky. Penny, ale obhajuje tento slogan česká kvalita ve smyslu české receptury. Například Sunar nebo Mochovská zelenina, která je prodávána v obchodech Penny Market se sice vyrábí ve Velké Británii a Rakousku, ale podle české receptury pro českého spotřebitele. Inspekce nejdříve našla tři neoprávněně označené potraviny, avšak při dalších kontrolách jich bylo více. Obchodní řetězec používá i další slogany poukazující na původ potravin jako od českých farmářů, nakupujte hezky česky, široká nabídka regionálních značek, atd. Další pochybení našla inspekce pod značkou od českých pekařů, kde si mohli zákazníci koupit selský chléb z Německa, víno ze Slovenska, visačka od českých řezníků označovala německé salámy, jogurty z Francie. Prodejci bych doporučila, aby se zdržel nekalosoutěžního jednání, které se neustále opakuje a vyvaroval se klamavému značení, které může přivodit újmu jiným soutěžitelům, tak i spotřebitelům. Jiní soutěžitelé mohou přicházet o zisky z důvodu, že spotřebitelé považují prodej v Penny marketu za prodej ryze českých potravin, a proto dají přednost nákupu v Penny marketu např. před Tescem. Samozřejmě tím, že Penny market klame, si zvyšuje zisky na úkor spotřebitele, který je v tomto případě slabší

46 Hospodářská soutěž a její právní regulace strana. Spotřebiteli bych doporučila, aby své nákupy uvážil a díval se na původ koupeného zboží. 4.6.7 Klamavé označení zboží obchodního řetězce Lidl Státní veterinární správa (SVS) při kontrole výrobků z dovozu odhalila klamavě označené mléčné výrobky. Při kontrolách prováděných v distribučním skladu potravin Lidl ve Stránecké Zhoři na Vysočině šlo o tyto potraviny: Zakysaná smetana Pilos 18% Výrobce deklaruje na obalu obsah tuku 18 %, laboratorním vyšetřením byl zjištěn obsah tuku ve výrobku pouze 16,12 ± 1,4 %. Obsah tuku, resp. obsah tuku v sušině, je u mléčných výrobků ukazatelem jakosti. Jde o produkt polského výrobce, balení 400 g. Stejný výrobek nevyhověl deklarovanému parametru opakovaně. Neuspěl ani při předchozím odběru v květnu 2016, kdy byl nahlášen do mezinárodního systému. V Polsku pak provedli další šetření u výrobce s odběrem vzorku jiné šarže, který byl však vyhovující (Redakce, 2017). Camembert klasik Dalším nevyhovujícím výrobkem byl sýr Camembert klasik sýr s bílou plísní na povrchu (balení 125 g) německého výrobce. Opět nevyhověl v parametru tuku v sušině. V hodnotě tuk v sušině neodpovídal údaji 45 % uvedenému na etiketě výrobku, vyšetřením v laboratoři byla zjištěna pouze hodnota 41,80 ± 1,4 % (Redakce, 2017). Gouda zrající plnotučný sýr Sýr Gouda z Polska (balení blok 400 g), který obsahoval více soli, než výrobce uváděl. Výrobce uváděl, že obsah soli 1,25 g / 100 g, ale laboratorním vyšetřením bylo zjištěno 2,03 g soli / 100 g (Redakce, 2017).

Hospodářská soutěž a její právní regulace 47 Ve všech případech došlo k porušení zákona a naplnění generální klauzule. Výrobce uvedl na obalech výrobků klamavé označení tuku v sušině a soli, které neodpovídalo uvedenému složení na obalu. Samozřejmě se jedná o nekalosoutěžní jednání, protože označení mohou vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že vykazují zvláštní vlastnosti popř. jakost. Je důležité si uvědomit, že deliktu se může dopustit výrobce, který zboží klamavě označí, tak i obchodník, který zboží takto označené rozšiřuje. Mléčný tuk je nejnákladnější složkou sýra a hodnota tuku v sušině je základním ukazatelem charakteru sýra. Uvedení klamavé hodnoty je hodnoceno jako klamání spotřebitele v souladu s příslušným právním předpisem. SVS by měla zahájit s výrobcem správní řízení o uložení pokuty, měla by mu nařídit stáhnutí výrobků z provozu. Lidl by měl řešit tento problém s dodavatelem, od nichž by měl požadovat doložení kvality a pohlídat si výrobu, protože mu hrozí ztráta zákazníků, s tím spojená ztráta zisku a dobrého jména. Tyto případy se zatím nedostaly k soudu a byly vyřešeny jen v rámci veřejnoprávní úpravy. Nekvalitní potraviny ze zahraniční jsou předmětem kritiky zejména, když nadnárodní výrobci dodávají do různých zemí stejné produkty odlišného složení. Ministerstvo zemědělství ČR chce konečně zatočit s touto dvojí kvalitou potravin. Například třetina německých potravin má jiné (lepší) složení než identické výrobky z českého trhu.

48 Hospodářská soutěž a její právní regulace Obrázek 2 Srovnání potravin v ČR a SRN Dostupné z: https://www.vitalia.cz/galerie/velke-srovnani-potravin-v-cr-a-srn/

Hospodářská soutěž a její právní regulace 49 4.6.8 Nápoj NUTRI ELEMENTS zelený ječmen Obrázek 3 Potravinový nápoj bez vitamínů Dostupný z: https://www.facebook.com/potravinynapranyri/photos/a.250780285025533.37769.2490003852 03523/1018085684961652/?type=3&theater Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) při kontrole obsahu vitamínových nápojů zjistila klamavě označenou potravinu NUTRI ELEMENTS Zelený ječmen 100% RAW sušená šťáva z mladého ječmene, balení 180 g, s označením exspirace 01/2018, dodavatel: ELKOTEX Ing. Karol Jurášek, Krivánska ulica č 15, 974 11 Banská Bystrica, Slovensko, dovozce pro ČR: Energy Arts, s.r.o., www.nutrielements.cz, země původu: USA. Etiketa na obalu potraviny mj. informovala spotřebitele, že obsah vitamínu C v předmětném balení je 595 mg /100g. Laboratorním rozborem se vůbec nepodařilo prokázat přítomnost vitamínu C, jeho přítomnost byla zjištěna pod mezí 5 mg /100g (Kopřiva, 2017).

50 Hospodářská soutěž a její právní regulace Informace na obalu výrobku, které tak mohou uvádět spotřebitele v omyl, jsou klamavým označením zboží a splňují 2978 OZ. Doporučení pro dovozce je, aby neprodleně stáhnul nevyhovující šarži z tržní sítě a SZPI by měla zahájit správní řízení o uložení pokuty. 4.6.9 Klamavé označení medu Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uskutečnila mimořádnou kontrolu medů vyrobených (balených) v ČR. Akci Potravinářská inspekce zaměřila na kontrolu jakosti dle vyhlášky 76/2003 Sb., ověření botanického a geografického původu medu a ověření přítomnosti reziduí nepovolených farmakologicky účinných látek, zejména antibiotik. Odběr kontrolních vzorků inspektoři zajistili především v menších prodejnách maloobchodu a na stáncích mimo oficiální tržiště. Inspektoři pro analýzu v laboratoři odebrali celkem 25 vzorků medu. Rozbor potvrdil porušení právních předpisů u 12 šarží medů, tedy u 48% z odebraných vzorků (SZPI, 2017). V tomto případě klamavé označení medu naplňuje skutkovou podstatu ve všech jejích bodech, je to jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, tak i spotřebitelům. Mezi nejčastěji zjištěná pochybení patřilo: klamavé označení botanického původu medu, nevyhovující aktivita enzymu diastáza, nadlimitní přítomnost hydroxymethylfurfuralu (jakostní prohřešek způsobený nevhodným zpracováním), karamel E150d (přidání barviva, kterým se přibarvují světlé medy nebo téměř bezbarvé cukerné roztoky), klamavé označení geografického původu medu, přítomnost cizích cukrů (SZPI, 2017).

Hospodářská soutěž a její právní regulace 51 Rozbor potvrdil, že 48 % odebraných vzorků prodávaného medu je nevyhovující a výrobci neustále klamou (SZPI, 2017). V tomto případě došlo k dvojímu klamání: med nebyl český a ani uvedeného druhu. Tuto šarži inspektoři zakázali uvádět do oběhu a s kontrolovanými osobami zahájili nebo zahájí správní řízení o uložení pokuty. Tento případ se také vyřešil, jen v rámci veřejnoprávní úpravy. Tím, že výrobce medu klame, způsobuje újmu jiným soutěžitelům, kteří svůj med prodávají poctivě, ale za vyšší cenu. Spotřebitel je v tomto případě také v ohrožení a to z důvodu, že med obsahuje antibiotika a může způsobit zdravotní potíže. Doporučení pro výrobce, je lépe si vybírat dodavatele, kontrolovat přítomnost cizích látek, pravdivě označovat etikety. Další případ klamání byl zjištěn v maloobchodní provozovně Salumi s.r.o. v Černošicích (Vrážská 121), kde došlo k závažnému klamání u medu Med divoká višeň : pylová analýza u tohoto medu prokázala, že med není původem z České republiky (přestože je jako země původu uvedeno Česko), ale z regionu Indie, bylo prokázáno, že botanický původ medu není z divoké višně, dále byla aktivita enzymu diastáza nižší, než je stanoveno v příslušném právním předpise (SZPI, 2017). Obrázek 4 Med by neměl být řídký Dostupné z: http: https://www.styl-zivota.cz/zdravi/kontrola-prodavaneho-medu-dopadla-spatnejak-ma-vypadat-ten-spravny-med Zakoupený med by měl odpovídat vyhlášce č. 76/2003 Sb., tedy produkt s přírodním sacharidovým charakterem, který obsahuje glukózu, fruktózu, organickou ky-

52 Hospodářská soutěž a její právní regulace selinu, enzymy, nektar a medovici. 1 litr medu by měl vážit kolem 1,4 kg. Doporučení pro spotřebitele jak koupit med? Med by neměl být příliš řídký, neměly by být znatelné nečistoty, důležitou roli hraje také výše ceny. Za znak kvality lze považovat krystalizaci medu (SZPI, 2017). Na obalu v obchodě nesmí chybět: údaj o typu medu (květový, smíšený), údaj o způsobu získávání a úpravě (lisovaný, vykapaný), med by měl pocházet z ČR a ne ze zahraničí, nejlepší je kupovat med od včelaře z vašeho okolí, datum minimální trvanlivosti, země původu aj. (SZPI, 2017). 4.6.10 Templářské sklepy Čejkovice Obrázek 5 Víno značky Templářské sklepy Čejkovice Dostupné z: http://alkoholia.cz/magazin/templarske-sklepy-musi-definitivne-stahnout-vino-zobchodu-s-namitkami-neuspely Vyjádření Potravinářské inspekce k ukončení kauzy Templářské sklepy Čejkovice. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uvítala skončení dlouholetého soudního sporu s výrobcem vína Templářské sklepy Čejkovice. Nejvyšší správní soud (NSS) tak ukončil spor začínající v roce 2010, který zamítnul kasační stížnost výrobce a stvrdil pokutu ve výši 5 milionů Kč uloženou se strany SZPI (Lemešani,2016).