Biocenóza Společenstvo

Podobné dokumenty
Biocenóza Společenstvo

Indikátory biodiverzity, jejich hodnocení a vazba na ekosystémové služby. Veselý, Věra Zelená

Ekologie II 1. Základy ekologie společenstev

Ekologie. Společenstvo, Ekosystém (přednáška č. 7, zoočást)

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Ekologie společenstev (živočichů)

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Přírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Ekosytém: - charakteristika ekosystému - fotosyntéza (bude přednášet někdo jiný) - produktivita a produkce - potravní řetězce - tok energie -

Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Teorie stresu, ekologická stabilita. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Dynamika populace. - výkyvy populační hustoty (jakékoliv změny početnosti populace) - rozhodující faktory jsou natalita, mortalita, příp.

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

TEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec

Atraktivní biologie 1

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Společenstva. enstva. charakteristické znaky biocenóz stálost (stabilita) nezávislost autoregulace

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

AOPK ČR Ostrava. Agroenvironmetální opatření (louky a pastviny) a jejich možný přínos pro druhovou rozmanitost

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ EKOSYSTÉMY

Projevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost

Diferenciace současného stavu geobiocenóz

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Biologie - Sexta, 2. ročník

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Zoologie, živočichové a prostředí

MATURITNÍ TÉMATA PROFILOVÉ ČÁSTI A ŠKOLNÍCH ZKUŠEBNÍCH ÚLOH SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY (3. část)

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Pozor na chybné definice!

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

2.1. EKOSYSTÉMY. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Mgr. Vladimír Ledvina

a) zkonzumují za život velké množství jedinců, avšak nespotřebují jedince celého, nezpůsobují jeho smrt, i když mu svou aktivitou škodí

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Environmentální výchova základní podmínky života, ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Přírodopis - 6. ročník (Standard)

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů

Význam biodiverzity pro kvalitu života na venkově. Seminář Voda a zemědělství, SPOV, Královice, Mgr. Vladimír Ledvina

Oceán a biotopy České republiky a jejich ekologie

Ekologie společenstev. Úvod do problematiky

Krajina vznik, vývoj TOK1. Petr Kavka; Adam Vokurka

Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

Ochrana přírody. (semestrální přednáška) Co je biodiversita? Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.


Tematický plán učiva BIOLOGIE

Potravní síť Společenstvo

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Pojem ekosystém se používá ve dvojím smyslu:

Každý ekosystém se skládá ze čtyř tzv. funkčních složek: biotopu, producentů, konzumentů a dekompozitorů:

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. D. Kvasničková a kol.: Ekologický přírodopis pro 7. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, 1. a 2.

Struktura a funkce lučních ekosystémů

Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy

36-47-M/01 Chovatelství

Viry. Bakterie. Buňka

Koncepční podklady k tvorbě ŠVP ZV

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Kameny a voda. Geobotanika

Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty

Lesní hospodářství a ochrana biodiversity v ČR základní východiska v kontextu právních předpisů

Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Teorie stresu, ekologická stabilita

OBNOVA KRAJINY PO TĚŽBĚ NEROSTNÝCH SUROVIN


Biodiverzita v lesních ekosystémech. Definice a úrovne biodiverzity. Druhová diverzita spolecenstva ci stanovište

ENVIRONMENTÁLNÍ STUDIA

Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice

Vymezení druhové rozmanitosti

Návrh systému indikátorů biodiversity, a bioindikátorů ve vztahu k participativnímu monitoringu biosférických rezervací

Ekologická společenstva

Trvale udržitelné zemědělství. Hlavní rozdíly v systémech rostlinné produkce

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

Introdukce a vymírání organismů

Exkurse - Třešňovecké pískovny

Integrovaná ochrana rostlin. ano, jistě, ale jaká vlastně

Ekologie lesních ekosystémů

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Úvod do Ekologie lesa. Obsah. Obsah a cíle predmetu

Biodiverzita v lesních ekosystémech

Ekologie Ing. Vladimír Hula, PhD.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy z oblasti ekologie. Materiál je plně funkční pouze

Funkční přístup ke studiu vegetace (EKO/FV)

Transkript:

Biocenóza Společenstvo

Biocenóza - společenstvo všechno živé na určité ploše zákonité seskupení vzájemná provázanost organismů ekotop

Autoregulační mechanismy Rovnováha Úbytek toxických látek Růst početnosti Růst konzumace Přibývání toxických látek Omezení konzumace Pokles početnosti býložravce

Typy biocenóz přírodní přirozené umělé - produkční - okrasné - ruderální - synantropní reálné potenciální rekonstrukční monocenózy polycenózy

Přírodní biocenóza

Přírodní biocenóza

Přirozená biocenóza

Polopřirozená biocenóza

Polopřirozená biocenóza

Umělé biocenózy

Umělá biocenóza

Umělá biocenóza

Umělá biocenóza

Přechodné biocenózy - ekotony

Struktura biocenóz Základní členění mikrobiocenóza fytocenóza rostlinné společenstvo zoocenóza živočišné společenstvo

Další vnitřní členění biocenózy Taxonomické - Taxocenózy Funkční - Synuzie - Guildy (cechy) Prostorové - Stratocenózy - Choriocenózy - Merocenózy

Stratocenózy

Choriocenózy

Struktura biocenózy životní formy fytoplankton terofyty kryptofyty - geofyty - hydrofyty hemikryptofyty chamaefyty fanerofyty epifyty

Vlastnosti biocenóz Abundance Biomasa - fytomasa (do 600 t.ha -1 ) - zoomasa o 2-3 řády nižší Produkce - až desítky t.ha -1

Vlastnosti druhů biocenózy * Frekvence * Konstance F = n i /n.100 (%) K = n i /n.100 (%) Druh eukonstantní (velmi stálý) 75-100 % konstantní (stálý) 50-75 % akcesorický (přídatný) 25-50 % akcidentální (nahodilý) 0-25 %

Vlastnosti druhů biocenózy Vazba (fidelita, věrnost) Druhy eucenní - cenobiontní - cenofilní tychocenní acenní xenocenní

Vlastnosti druhů biocenózy Fidelita (věrnost) - příklad Druhy eucenní - cenobiontní - cenofilní tychocenní acenní xenocenní

Vlastnosti druhů biocenózy Dominance D = ni/n.100 (%) Druhy Noctuidae Kameničky eudominantní nad 10 % - dominantní 5-10 % 6 subdominantní 2-5 % 7 recedentní 1-2 % 9 subrecedentní pod 1 % 130

eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. eudom. dom. subdom. reced. subrec. Druhy - eudominantní > 10 % - dominantní 5 10 % - subdominantní 2 5 % - recedentní 1 2 % - subrecedentní < 1 % Rozložení dominance Rozložení dominance % 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 konv. Dyjákovice konv. Starovice konv. Mikulov IP Hnízdo IP Popice IP Mikulov bio Hnízdo bio Popice bio Mikulov lesostep Hnízdo lesostep Pouzdřany lesostep sv. Kopeček studijní plochy

Vlastnosti biocenóz Diverzita (rozmanitost) biotopová druhová genetická Indexy druhové diverzity Shannonův index Ekvitabilita (vyrovnanost)

Shannonův index druhové diverzity Shannonův index druhové diverzity H 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 konv. Dyjákovice 0 1,4 2,07 2,31 2,79 konv. Starovice konv. Mikulov IP Hnízdo IP Popice IP Mikulov bio Hnízdo studijní plochy bio Popice bio Mikulov lesostep Hnízdo lesostep Pozdřany lesostep sv. Kopeček

Vlastnosti biocenóz Druhová podobnost Jaccardův index Ja = C/A + B C ( 100 %) SØrensenův index SØ = 2C/ A + B ( 100 %)

Jaccardův index podobnosti step Kope ček step Pouz dřany step Hníz do bio Mikul ov konv. Dyjákovice 0 2 3 0 3 8 0 4 10 7 13 bio Gotb erg bio Hníz do IP Mikul ov IP Sonb erk konv. Starovice 7 11 16 25 14 31 7 23 29 38 konv. Mikulov 16 22 23 30 31 35 18 41 33 IP Hnízdo 13 21 34 16 23 53 17 42 IP Sonberk 34 47 51 29 58 42 41 IP Mikulov 59 45 43 22 48 28 bio Hnízdo 21 28 40 19 31 bio Gotberg 50 60 51 25 bio Mikulov 19 26 14 lesostep Hnízdo 38 48 lesostep Pouzdřany 50 IP Hníz do konv. Mikul ov konv. Staro vice n

Druhová a četnostní podobnost

Biodiverzita biologická rozmanitost druhová ekosystémová diverzita Zkoumána přes 250 let genetická Politické pozadí posledních dvacet let Úmluva o biologické rozmanitosti, Rio de Janeiro 1992 Směrnice EU (Strategie udržitelného rozvoje EU, 2001) Usnesení vlády ČR č. 620 ze dne 25. května 2005

Druhové bohatství v celosvětovém měřítku u nás v biocenóze Vlivy Flóra oblasti Charakter biotopu Ekologické nároky Čas od vzniku Míra narušování

Druhové bohatství na světě Ca 1.3 milionu hmyz 900 000 cévnaté rostliny 250 000 z toho brouci 400 000 velké houby 20 000 motýli 150 000 bakterie 3000 blanokřídlí 120 000 dvoukřídlí 85 000 měkkýši 80 000 pavoukovci 75 000 obratlovci 60 000 korýši 40 000 hlísti 30 000 kroužkovci 8 500

Kolik je jich ve skutečnosti? 3-6 více Ročně je popisováno kolem 10 000 nových druhů z toho ca - 7000 druhů hmyzu - 1300 pavouků - 700 korýšů - 350 měkkýšů - 230 ryb Evropa ročně asi - 26 savců 800 nových druhů - 5 ptáků

Jak to vypadá na našem území? Druhová diverzita v ČR 34 500 druhů živočichů z toho měkkýši 242 pavouci 850 korýši 355 hmyz 27 700 z toho dvoukřídlí 7800 blanokřídlí 6400 brouci 6100 motýli 3400 ploštice 850 mšice 780 obratlovci 600 z toho ptáci 403 savci 90 cévnaté rostliny 2700 nižší rostliny 2400 velké houby 4000 malé houby 10 000 bakterie 1500 prvoci 1500 Celkem 56 600

Druhové bohatství v biocenóze Biocenotické principy - prostředí normální, složité, stálé - prostředí extrémní, jednoduché, proměnlivé Vývojové stadium biocenózy (sukcese klimax) Heterogenita

K čemu je dobré zastavení poklesu biodiverzity? Necháme-li stranou mezinárodní závazky Uchování druhového bohatství z hlediska kulturního, etického a estetického Biodiverzita jako předpoklad ekosystémových služeb Rovnovážné fungování ekosystémů (autoregulace, dekompozice, potravní řetězce, koloběhy látek apod.) Zdroj (suroviny, genetické zdroje) Ovlivnění vodního režimu Snížení nebezpečí eroze půdy Vliv na mikro- a mezoklima Indikátor zdravého prostředí, nezávadné a trvale udržitelné produkce

Změny biocenózy v čase Krátkodobé Dlouhodobé sezónní aspekty sukcese - předjarní - primární - jarní - sekundární - letní - endogenní - pozdně letní - exogenní - podzimní - zimní klimax populační cykly

Typy klimaxu klimatický klimax edafický klimax antropogenní klimax (paraklimax) Biocenózy zonální zonobiomy (pásma) azonální, extrazonální pedobiomy orobiomy (stupně)

Klasifikace biocenóz Různé přístupy Floristické složení Fyziognomie společenstva (rostlinné formace) Abiotické podmínky stanoviště (typologický přístup) Curyšsko-montpellierská klasifikace