PROJEKT KOPŘIVNICE MĚSTO, KTERÉ PODPORUJE SVÉ SEDLÁKY
ČLOVĚK V ZEMĚDĚLSKÉ KRAJINĚ Pěstuje a chová Rostliny Odrůda, podmínky růstu Zvířata Plemena, welfare Hospodaří a ovlivňuje Půdu a vodu Úrodnost Ochrana proti erozi Čistota vody a její zadržení v krajině Krajinu Rozmanitost rostlin a živočichů Ráz krajiny Změny klimatu Zpracovává a prodává sedlák spotřebitel Pracovní příležitosti vč. navazujících aktivit (řemesla, jarmarky atd.) Potravinová soběstačnost regionu Odkud se bere jídlo???
1. seminář: 17. května 2012, [árt té kafé] Mandala, Štefánikova 226, Kopřivnice (park před vlakovým nádražím) 09:30 10:00 prezence a krátký úvod 10:00 11:00 Eva Fraňková, Masarykova univerzita, katedra environmentálních studií, Brno Cesty jídla, cesty peněz pohled na jídlo zblízka. sleduji, kam se dostávají peníze, které u nás utratím, co je pojem lokální multiplikátor; zkušenosti ze světa 11:00 12:00 Blanka Křivánková, Glopolis, Praha Širší souvislosti konzumace lokálních potravin jak tím kde a co nakupuji, ovlivňuji dění u nás i ve světě 12:00 13:00 přestávka na občerstvení 13:00 14:00 Alena Malíková, PRO-BIO RC Moravská brána, Příbor; Bioinstitut, o.p.s. Olomouc 14:00 15:00 Hanka Klimecká, Vyhnalov, Příborské paseky Permakultura pojem, souvislosti, praktická zkušenost Šetrné způsoby hospodaření šetrná produkce plodin a chovy hospodářských zvířat ekologické zemědělství, biodynamické zemědělství, permakultura a další alternativy 1. exkurze: 2. června 2012 Camphill České Kopisty/Karel Tachecí, Budyně nad Ohří (Komunitou podporované zemědělství pro Prahu) 2. seminář: 21. června 2012, [árt té kafé] Mandala, Štefánikova 226, Kopřivnice 09:30 10:00 prezence a krátký úvod 10:00 11:00 Jan Valeška, PRO-BIO Liga, Praha Komunitou podporované zemědělství ve světě zkušenosti z návštěv CSA, AMAP atd. 12:00 13:00 Helena Vlašínová Mendelova univerzita, Brno Přírodní zahrada pojem, praktické zkušenosti 11:00 12:00 přestávka na občerstvení 13:00 14:00 Gabriela Šelongová, Pustějov Vlaďka Krsičková, Tichá Komunitou podporovaní Šelongovi z Pustějova Beskydský bioklubík v Tiché 14:00 15:00 Alena Suchánková, občanské sdružení PermaNet, Růžďka Permakultura pojem, souvislosti, praktické zkušenosti 2. exkurze: 4. července 2012 Ekologická farma manželů Pospíšilových, Holubí Zhoř - Holubí Zhoř 21 (Komunitou podporované zemědělství pro Brno), František Matoušek, Polná u Jihlavy Závěrečný workshop: přelom července/srpna
ŠETRNÉ ZPŮSOBY ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ Ekologické zemědělství Biologicko dynamické zemědělství Permakultura Přírodní zahrada
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Ekologické zemědělství Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. v platném znění Nařízení rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů Nařízení komise (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k NR č. 834/2007
CÍLE A OBECNÉ PRINCIPY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ - pracovat v co nejvíce uzavřeném systému, využívat místní zdroje surovin, minimalizovat ztráty - udržet a zlepšit dlouhodobou úrodnost půdy - vyvarovat se všech forem znečištění pocházejících ze zemědělské činnosti - produkovat potraviny a krmiva o vysoké nutriční hodnotě a v dostatečném množství - minimalizovat používání fosilní energie (odmítnutí průmyslových hnojiv a pesticidů a jejich náhrada uvědomělým využíváním biologických procesů, kultivací plodin, nižší intenzita obdělávání půdy, podpora aktivity půdních organismů a rozvoje kořenového systému plodin, omezení dopravy)
CÍLE A OBECNÉ PRINCIPY EKOLOGICKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ - hospodářským zvířatům vytvořit podmínky, které odpovídají jejich fyziologickým a etologickým potřebám a humánním a etickým zásadám - rostliny odrůda, osevní postup, mechanické odstraňování plevelů, sítě, ruční práce - uchovat přírodní ekosystémy v krajině, chránit přírodu a její diverzitu - umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce ( ekologické zemědělství vyžaduje hluboký zájem a odpovědnost)
BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ Antroposofie Rudolfa Steinera Problémy v zemědělském hospodaření na počátku 20. století Zemědělský kurz z roku 1924 Pojem biologicko dynamický Ochranná známka DEMETER Rozšíření B-D zemědělství ve světě Další aplikace antroposofie
BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - VÝCHODISKA A SLOUVISLOSTI Antroposofie Rudolfa Steinera vychází z celostního pohledu, který má spojovat nejrůznější přístupy (vědecký, umělecký, náboženský) a uvolňovat komplexně tvůrčí potenciál lidí odlišná od běžného materiálního světonázoru pracuje se silovým, nehmotným působením čtyřčlenná soustava přírody a člověka: 1.stupeň - minerální svět, nerostná úroveň, fyzická, mrtvá 2.stupeň - rostlinný svět, složka oživená, obdařená schopností života a růstu 3.stupeň - svět zvířat, kromě životních projevů mají duševní projevy- cítí bolest, strach, mají instinkty 4.stupeň- člověk, je nadán duchem, duchovní svět, vědomí sebe sama, odpovědnost za sebe i za okolní svět, ostatní přírodní říše
BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ- VÝCHODISKA A SLOUVISLOSTI Problémy v zemědělském hospodaření na počátku 20. století snižování vitality pěstovaných rostlin, jejich regeneračních schopností pokles plodnosti hospodářských zvířat, oslabování jejich konstituce, otázky krmení, zdraví, šlechtění pokles půdní úrodnosti, otázky hnojení organickým hnojením formující životní síly, použití homeopatik, kosmické rytmy postavení zemědělství ve společnosti, sociální obnova v zemědělství
BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - VÝCHODISKA A SLOUVISLOSTI Zemědělský kurz červen 1924 velkostatek hraběte Keyserlinga, dnešní polské Kobierzyce u Vratislavi 8 přednášek o kosmických souvislostech zemědělství založení Pokusného kruhu anthroposofických zemědělců ověřování Steinerových pokynů 1928 DEMETER značka pro označení produktů vypěstovaných za pomoci biodynamických preparátů platí dodnes 1929 vzniká označení biologicko dynamická zemědělská metoda
BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - VÝCHODISKA A SLOUVISLOSTI POJEM BIOLOGICKO DYNAMICKÝ BIOLOGICKÝ reprezentuje ekologickou složku tohoto druhu zemědělství, respektování životních zákonitostí a trvalé udržitelnosti DYNAMICKÝ označuje podporu silového působení na stupni oživené a oduševnělé přírody prostřednictvím speciálně zhotovovaných jemnohmotných hnojiv Rozšíření biologicko dynamického zemědělství ve světě podle http://www.demeter.net/ v současné době užívá značku Demeter přes 5000 farem ze téměř 45 zemí světa cca 150 000 ha
BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - VÝCHODISKA A SLOUVISLOSTI Pěstování rostlin zásady obdobné jako v ekologickém zemědělství rostlina má vyrůstat z oživené zdravé půdy pak je sama odolná vůči chorobám a škůdcům výběr vhodných odrůd, nejlépe pocházejících z biodynamického šlechtění, vlastní semenaření-osivo adaptované na místní poměry pěstování se zohledněním postavení planet a Měsíce (často využíván kalendář Výsevní dny připravovaný M. Thunovou - u nás každoročně vydává překlad svaz PRO-BIO Šumperk hnojí se půda pro její oživení, ne rostliny
BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - VÝCHODISKA A SLOUVISLOSTI Chov zvířat na biodynamický statek hospodářská zvířata patří: rovnováha počtu zvířat s plochou rostlin - chovat tolik zvířat a takových, která zajistí dostatek hnoje pro statek a naopak pěstovat takové rostliny v dostatečném množství a vhodné pro zvířata) nezastupitelný význam chovu skotu - kráva jako zpracovatel objemného krmiva a producent kvalitního hnoje pro půdu. neodrohování krav - rohy jsou vnímány jako nedílná součást krávy plemena s vícestrannou užitkovostí - ne jednostranně užitková mléčná
BIODYNAMICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - VÝCHODISKA A SLOUVISLOSTI Chov zvířat na biodynamický statek hospodářská zvířata patří: při plemenitbě kladen důraz na dlouhověkost a celoživotní užitkovost zajistit dostatek kvalitního objemného krmiv jako základ výživy přežvýkavce přednost, pokud je to možné, přirozená plemenitba před inseminací - význam přítomnosti samčího prvku uvnitř stáda, hejna zdravotní stav - důležitost prevence, pečlivého ošetřování; láskyplný vztah ke zvířatům při onemocněn upřednostňovat biologické, homeopatické, anthroposofické postupy
SMĚRNICE (STANDARDY) PRODUKCE PRO POUŢITÍ OZNAČENÍ DEMETER A BIODYNAMICKÝ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ZNÁMEK červen 2009 Zemědělský organismus -zemědělská individualita Zemědělský statek naplní vlastně svou podstatu v pravém slova smyslu tehdy, je-li pojat jako určitý druh samostatné individuality, individuality v sobě opravdu uzavřené. A každý zemědělský statek by se vlastně musel blížit - úplně toho dosáhnout nelze, ale musel by se blížit - stavu, kdy bude v sobě uzavřenou individualitou. Rudolf Steiner (GA 327, Zemědělský kurz, 2. přednáška)
BIODYNAMICKÝ STATEK TRYGVE SUNDA Stange Kirke nedaleko Lillehammeru úrodná obilnářská oblast kolem největšího norského jezera Mjosa soběstačné uzavřené biologicko dynamické hospodářství s uzavřenou vazbou rostlinné a živočišné produkce 52 ha zemědělské půdy 7 ha pastviny 18 ha louky 18 ha orná půda obiloviny 9 ha orná půda brambory a zelenina hospodářská zvířata, zatížení 1DJ/2 ha půdy dojnice, drůbež, prasata
Náčrtek členění zemědělské půdy na statku Trygve Sunda - projekce na semináři ve Sluňákově 5. února 2008 BIODYNAMICKÝ STATEK TRYGVE SUNDA
BIODYNAMICKÝ STATEK TRYGVE SUNDA Zemědělská půda je rozdělena sítí cest a cestiček lemovaných porosty keřů a stromů (biodiverzitní pásy) do 13 políček Hnojení kompostovaný hnůj (pod brambory a zeleninu), močůvka ředěná vodou v poměru 1:2 (po 1. i 2. seči na jetelotrávu), biodynamické preparáty Osevní postup jařina (ječmen) s podsevem jetelotráva (2 roky) ozim (pšenice, žito) brambory, tuřín jařina s podsevem
BIODYNAMICKÝ STATEK TRYGVE SUNDA Chov skotu norské červené plemeno, neodrohovává se přirozená plemenitba krávy a jalovice přes léto na pastvě, v zimě ve vazné stáji s výběhem krmení: pastva, seno, jádro, tuřín a siláž
BIODYNAMICKÝ STATEK TRYGVE SUNDA
ŠETRNÉ ZPŮSOBY ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ Permakultura Hanka Klimecká Příborské paseky Vyhnalov (17. 5. 2012) Alena Suchánková (21. 6. 2012) Přírodní zahrada Helena Vlašínová (21. 6. 2012)
ŠETRNÉ ZPŮSOBY ZEMĚDĚLSKÉHO HOSPODAŘENÍ Děkuji Vám za pozornost probio.moravskabrana@seznam.cz