Epidemiologická situace u zadržených migrantů a zdravotní rizika zavlečení infekčního onemocnění CHLÍBEK R., SMETANA J., ŠOŠOVIČKOVÁ R., ŠPLIŇO M. K A T E D R A E P I D E M I O L O G I E F A K U L T A V O J E N S K É H O Z D R A V O T N I C T V Í U O Č E S K Á V A K C I N O L O G I C K Á S P O L E Č N O S T Č L S J E P H R A D E C K R Á L O V É, 2 0 1 5 Medicína katastrof, 26.-27.11. 2015, Hradec Králové
Riziko zavlečení infekčních nemocí migranty Primární riziko - možnost zavlečení infekčních onemocnění ze zemí původu spalničky, tuberkulóza, poliomyelitida, kožní záškrt Sekundární riziko - možnost šíření v ČR běžně se vyskytujících infekčních onemocnění v komunitě uprchlíků ARO, chřipka, meningokokové infekce, varicella, spalničky, virové gastroenteritidy, VHA
Migrační trasy
OTÁZKY Preventivní opatření potřebujeme je pro migranty? Jsou migranti rizikem pro rezidenty v ČR? Jsou sami migranti v riziku onemocnění? Jsme připraveni diagnostikovat a léčit infekční onemocnění, která se běžně nevyskytují v naší zemi? Jaká opatření jsou nezbytná pro imigranty azylanty, kteří zůstanou v naší zemi?
Očkování migrantů? Migranti pouze prochází naším územím jsou zde omezeně krátkou dobu kontakt s místními lidmi je minimální a omezený, nejdříve s dobrovolníky a speciálními týmy Obecná pravidla ochrana vlastních obyvatel, kteří jsou v profesním kontaktu s migranty vzdělávání zdravotníků o možném výskytu u nás se nevyskytujících infekcí opatření vztažená k věku (novorozenci kojenci dospělí senioři)
Specifická pravidla pro očkování US migrantů (CDC) Očkování musí odpovídat věku v souladu s ACIP doporučením pro US populaci Vakcinace musí chránit před nemocí s epidemickým potenciálem Vakcinace musí chránit před nemocí, která byla eliminována v USA nebo její eliminace probíhá Pouze písemná dokumentace může být akceptována jako evidence předchozích očkování Zdroj: CDC, 2009, Technical Instruction for Panel Physicians for Vaccinations /Immigrant and Refugee Health/ CDC
Celková proočkovanost, svět, 2014
Současná situace v očkování Afghánistán zdravotní péče je dostupná na 82% území zbytek je bez péče (proočkovanost?) Sýrie před válečným konfliktem byla proočkovanost u dětí 90 % nyní se odhaduje na 68 % 2013, očkovací kampaň / 1,6 mil dětí - polio + MMR Somálsko nejnižší proočkovanost na světě, 30-40% (MMR, záškrt, tetanus)
Infekční onemocnění u migrantů v EU míra rizika Tuberkulóza - míra rizika je nízká nutný úzký a dlouhodobý kontakt, efekt zdravého migranta VHA míru rizika lze omezit dodržováním zásad osobní hygieny, zamezit kontaminaci potravin a vody VHB míra rizika je omezena používáním jednorázových pomůcek a minim. předpokladem sex kontaktu s migranty VHC míra rizika je značně omezena pro jednorázové pomůcky a vzácným přenosem při sex. kontaktu HIV/AIDS - míra rizika je značně omezena používáním jednorázových pomůcek a minim. předpokladem sex kontaktu s migranty Záškrt jistá míra rizika pro dospělou populaci, u osob >40 let pokles protilátek
Infekční onemocnění u migrantů v EU míra rizika Poliomyelitida míra rizika je nízká, díky vysoké proočkovanosti a enviromentální surveillance Syfilis míra rizika je nízká, viz VHB Spalničky jistá míra rizika existuje pro neočkované osoby, nebo pouze 1 dávka Břišní tyfus/paratyfus/bacilární úplavice/apo - míru rizika lze omezit dodržováním zásad osobní hygieny, trvalé riziko při poklesu hyginey poravin a vody Střevní parazitózy míra rizika je nízká vzhledem k nepřítomnosti mezihostitelů u většiny parazitárních onemocnění Malárie míra rizika je nízká, riziko přenosu na rezidenty jen místním vektorem - přenosy v Řecku, Turecku, Tadžikistánu import z Pakistánu, Sýrie, Afghánistánu
TBC notifikace dle zemí 2013, hlášeno 64 844 TBC případů v EU/EEA, notifikace 12,7 / 100 000 ( 3,4 83,5) TBC notifikace na 100 000 obyvatel podle zemí EU/EEA, 2013 < 5 / 100 000 5-9 / 100 000 10 19/ 100 000 20 49 / 100 000 50 / 100 000 Chybí data/ nehlášeno 13
TBC případy u cizinců 2013, podíl TBC případů u cizinců v EU/EEA byl 28,0% (0,3 94,7%) Procento TBC případů u cizinců v EU/EEA, 2013 < 1% 1 24,9% 25 49,9% 50 74,9% 75% Chybí data/nehlášeno 14
Výskyt TBC V ČR 2005 2014 ROK CELKEM na 100 000 obyvatel 2005 1007 9,9 2006 973 9,5 2007 871 8,4 2008 879 8,4 2009 710 6,8 2010 680 6,5 2011 609 5,8 2012 611 5,8 2013 502 4,8 2014 514 4,9 Zdroj: Registr TBC
TBC v ČR podle země narození nemocného, 2014 Cizinci tvoří 13-21 % všech TBC v ČR (2005-2014) Země Počet Na 100 000 obyv.* 1. Ukrajina 22 21 2. Vietnam 20 35 3. Slovensko 14 15 4. Rumunsko 9 133 5. Bulharsko 7 77 6. 22. Ostatní 24 NA Celkem 96 22 ČR 418 4 Zdroj: Registr TBC, *vztaženo na počty cizinců žijících v ČR k 31. 12. 2013 dle ČSÚ
TBC v zemích původu migrantů, WHO odhad incidence, 2014 ZEMĚ Počet /100 000 OBYVATEL Afghánistán 60 000 189 Eritrea 4 000 78 Irák 15 000 43 Irán 17 000 22 Libye 2 500 40 Pákistán 500 000 270 Sýrie 3 100 17 Ukrajina 43 000 94 ČR 514 4,9 K přenosu je potřeba dlouhodobý a těsný kontakt Nákaza po 8-40 h kontaktu s nemocným (s mikroskopickou/kultivační pozitivitou) ID: 4 týdny až 2 roky Riziko při > 40/100 tisíc Zdroj: www.who.int
Kožní diftérie v EU? Zdroj: internet
Výskyt kožní diftérie v EU (červen - červenec 2015) 7 případů kožní diftérie (toxigenic C.diphteriae ) Dánsko Německo Švédsko 2 případy ožní diftérie (non toxigenic C.diphteriae ) Eritrea, Libya, Ethiopia, Syria Zdroj: WHO
Opatření k redukci rizika kožní diftérie Cestovatelé do endemických zemí kontrola primovakcinace před odjezdem přeočkování při > 10 let od posledního očkování (v ČR všichni dospělí) Uprychlíci, azylanti bez evidence očkování nechránění očkování DT/DTP vakcínou podle národních doporučení Informovanost zdravotníků vyšetření kožních vředů referenční laboratoř Zdroj: WHO
Riziko poliomyelitidy v EU Zdroj: WHO 2013
Svět, 2015: - 39 případů (Pakistán 30, Afghánistán 9) - WPV 1-13 případů vyvoláno cvdpv1: Madagascar (9), Nigeria (1), Ukraine (2), Mali (1) Zdroj: WHO, ECDC
Opatření z úrovně MZ ČR Expertní tým pro ochranu obyvatelstva ČR k prevenci infekčních nemocí v souvislosti s migrační vlnou Složení Zástupci MZ Zástupci MV KHS (Moravskoslezský kraj) Odborné společnosti ČLS JEP (vakcinologická, pneumoftizeologická, infekčního lékařství, epidemiologii a mikrobiologii) Infekční klinika nemocnice Na Bulovce SZÚ První jednání 8.10. 2015 Plánovaná zasedání 1 x měsíčně
Epidemiologická situace u migrantů, 2015 (stav k 2.10. 2015) K 31.8. 2015 zajištěno 2 354 osob 25 20 15 10 5 0 Výskyt infekčních nemocí u zajištěných cizinců v roce 2015 Nelegální migrace 1.1.-31.7.2015, 4 095 osob 1. Sýrie (16,8 %) 2. Ukrajina (16,8%) 3. Afghánistán (7,7 %) 4. Rusko (6,4 %) 5. Kosovo (5,7 %) Kdo chce v ČR azyl (% žádostí)? 1. Ukrajina (47 %) 2. Kuba (11 %) 3. Sýrie (7 %) 4. Vietnam (6 %)
Preventivní opatření u migrantů žádající o azyl Základní laboratorní screening HAV + HBV (IgG a IgM anti-av, HBsAg) Syfilis (treponemový a netreponemový test) Diftérie (výtěr HCD, + kůže při poranění) Břišní tyfus, paratyfus, shigelóza ( 2x kultivace stolice) TBC (IGRA test, tuberkulin.t., skiagram) Střevní parazitózy ( 2x vyš. stolice) Rozšířený screening HCV (operační výkon) HIV (těhotné, dárci) Poliomyelitis (vyš. stolice) endemické oblasti Očkování 1 dávka MMR Doplnit dle kalendáře při absenci dokladu o očkování
Závěr Základním opatřením je laboratorní screening a včasná diagnostika Migranti by neměli být novým zdrojem vakcinací preventabilních nákaz v zemích s vysokou proočkovaností Očkování = individuální ochrana migrantů (vhodná ochrana pro osoby v profesionálním kontaktu) zahájení co nejdříve je to možné, zejména v případě spalniček
Děkuji za pozornost roman.chlibek@unob.cz XII. HRADECKÉ VAKCINOLOGICKÉ DNY 6. 8. 10. 2016 Hradec Králové www.vakcidny.cz