EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.5.2013 COM(2013) 286 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Zpráva Komise o přezkumech provedených podle čl. 30 odst. 9 a článku 73 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, která se zaměřuje na emise z intenzivního chovu hospodářských zvířat a spalovacích zařízení (Text s významem pro EHP) CS CS
OBSAH ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Zpráva Komise o přezkumech provedených podle čl. 30 odst. 9 a článku 73 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, která se zaměřuje na emise z intenzivního chovu hospodářských zvířat a spalovacích zařízení... 3 1. Úvod... 3 2. Podklady pro hodnocení přezkum směrnice o IPPC z let 2005 2007... 4 2.1. Intenzivní chov hospodářských zvířat... 4 2.2. Spalovací zařízení o příkonu nižším než 50 MW... 5 2.3. Spalovací zařízení o příkonu 50 MW a více... 5 3. Možnosti, které Komise zvažovala v rámci provedeného hodnocení... 6 3.1. Emise uvolňované do životního prostředí z intenzivních chovů hospodářských zvířat6 3.1.1. Intenzivní chov dobytka (čl. 73 odst. 2 písm. b))... 6 3.1.2. Jednotlivé prahové hodnoty kapacit pro chov různých druhů drůbeže, včetně specifického případu křepelek (čl. 73 odst. 3 písm. a))... 8 3.1.3. Prahové hodnoty kapacit pro současný chov různých druhů zvířat v témže zařízení ( smíšené zemědělské podniky ) (čl. 73 odst. 3 písm. b))... 8 3.2. Emise do ovzduší ze spalování paliv... 9 3.2.1. Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 50 MW (čl. 73 odst. 2 písm. a))... 9 3.2.2. Spalovací zařízení o příkonu 50 MW a více (čl. 30 odst. 9)... 10 4. Další kroky... 10 5. Závěr... 12 CS 2 CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Zpráva Komise o přezkumech provedených podle čl. 30 odst. 9 a článku 73 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, která se zaměřuje na emise z intenzivního chovu hospodářských zvířat a spalovacích zařízení (Text s významem pro EHP) 1. ÚVOD Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích 1 (obvykle označovaná jako směrnice IED ) byla přijata dne 24. listopadu 2010. Jejímu přijetí předcházely tři roky interinstitucionálních projednávání původního návrhu Komise 2. Směrnice IED přepracovává sedm směrnic vztahujících se na průmyslové emise a spojuje je do jediné směrnice 3, která vstoupila v platnost dne 6. ledna 2011 a členské státy ji mají do dvou let provést. Plně vstoupí v platnost v nadcházejících letech, tak jak budou postupně stávající právní předpisy nahrazovány novými ustanoveními. Směrnice o průmyslových emisích se vztahuje na přibližně 50 000 průmyslových zařízení v EU, mezi něž patří zařízení sektoru energetiky a kovozpracujícího průmyslu, zpracování nerostů, nakládání s odpady, chemického průmyslu a některých dalších činností, jako např. intenzivního chovu prasat a drůbeže. Zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2010/75/EU, musí být provozována v souladu s povoleními, v nichž jsou zahrnuty podmínky vycházející z nejlepších dostupných technik (BAT). Má se tak zabránit únikům emisí do ovzduší, vody a půdy a jejich celkovým dopadům na životní prostředí. Pokud emisím nelze zabránit, mají se alespoň omezit. Pro řadu klíčových znečišťujících činností navíc povolení zahrnuje přísnější odvětvové minimální požadavky stanovené pro celou EU. Během legislativního procesu se značný časový prostor věnoval úvahám o oblasti působnosti směrnice o průmyslových emisích, který však ve srovnání se směrnicí o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) nakonec zůstal téměř stejný. Došlo se ale k závěru, že by se měla prověřit řada činností s ohledem na znečištění, které mohou způsobit a které bude následně vyžadovat řešení. Proto se doplnily doložky o přezkumu, konkrétně do ustanovení čl. 30 odst. 9 a článku 73. Tato zpráva se věnuje přezkumům: i) intenzivního chovu hospodářských zvířat emise do půdy, vody a vzduchu pocházející ze zemědělské činnosti v EU mají dopad na životní prostředí. Ze zemědělských emisí mají závažný dopad zejména emise amoniaku, jejichž množství představuje více než 90 % celkového množství v EU. Značná část těchto emisí pochází z chovu hospodářských zvířat. Amoniak přispívá k: tvorbě sekundárních částic a k následným dopadům na zdraví, počínaje lehčími vlivy na dýchací ústrojí a předčasnou úmrtností konče; 1 2 3 Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17. KOM(2007) 844 v konečném znění. Směrnice 2008/1/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), směrnice 1999/13/ES o emisích rozpouštědel, směrnice 2000/76/ES o spalování odpadů, směrnice 2001/80/ES o velkých spalovacích zařízeních a směrnice 78/176/EHS, 82/883/EHS a 92/112/EHS týkající se průmyslu oxidu titaničitého. CS 3 CS
acidifikaci a eutrofizaci (způsobeným nadměrnými úniky nutričního dusíku do sladkých vod), které poškozují ekosystémy a narušují rostlinná společenstva, což vede k úbytku biologické rozmanitosti. Stávající prahové hodnoty směrnice o průmyslových emisích se vztahují přibližně na 20 % z celkového počtu v EU chovaných prasat a na 60 % drůbeže. Chovem dobytka se směrnice nezabývá. ii) spalování spalování paliv ve stacionárních zařízeních významně přispívá k uvolňování řady znečišťujících látek do ovzduší, včetně oxidu siřičitého, oxidů dusíku a emisí částic. Zatímco se směrnice o průmyslových emisích vztahuje na řadu větších spalovacích zařízení, stále nejsou pokryta všechna a spalování paliv v zařízeních o jmenovitém tepelném příkonu menším než 50 MW není ve stávajících právních předpisech EU vůbec zahrnuto. 2. PODKLADY PRO HODNOCENÍ PŘEZKUM SMĚRNICE O IPPC Z LET 2005 2007 Komise provedla v letech 2005 2007 přezkum právních předpisů o průmyslových emisích, který byl základem návrhu směrnice o průmyslových emisích. V rámci přezkumu zjistila, že emise z některých činností významně přispěly ke znečištění životního prostředí, a přitom nejsou náležitě regulovány právem EU. Podrobně se analyzovaly zejména některé typy intenzivního chovu hospodářských zvířat a spalování paliv v zařízeních s příkonem nižším než 50 MW, aby bylo možné posoudit, zda by se tyto činnosti měly zahrnout do oblasti působnosti směrnice o průmyslových emisích. Komise navíc přehodnotila výše emisních limitů platných na úrovni EU, které stanoví směrnice o velkých spalovacích zařízeních. Zjistila, že řada těchto mezních hodnot nedokáže zajistit uplatňování BAT. Proto Komise do svého návrhu směrnice o průmyslových emisích zahrnula přehodnocené mezní hodnoty, aby se tyto hodnoty sladily s úrovněmi emisí spojenými s BAT, tak jak je stanoví Referenční dokument o BAT (BREF) pro velká spalovací zařízení přijatý v roce 2006 4. Sladění však nebylo možné v případě některých zvláštních typů spalovacích zařízení, která jsou uvedeným nebo jiným dokumentem BREF pokryta jen částečně nebo vůbec. V bodech 2.1 až 2.3 jsou tyto specifické přezkumy, které Komise provedla v rámci původního návrhu směrnice o průmyslových emisích, popsány podrobněji. 2.1. Intenzivní chov hospodářských zvířat Směrnice o IPPC se vztahuje na následující druhy chovu hospodářských zvířat: intenzivní chov drůbeže s prostorem větším než pro 40 000 kusů drůbeže; intenzivní chov prasat s prostorem větším než pro 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg); intenzivní chov prasat s prostorem větším než pro 750 prasnic. Komise vypracovala pro odvětví zemědělství dvě specifické studie 5,6, ve kterých identifikovala opatření k co nejhospodárnějšímu snížení emisí amoniaku.tyto studie 4 5 6 Úř. věst. L 253, 19.10.2006, s. 5. Opatření v zemědělství na snížení emisí amoniaku, závěrečná zpráva Komise, projektech IIASA, červen 2007. Posouzení dopadů případné úpravy směrnice o IPPC, pokud jde o intenzivní chov hospodářských zvířat (část projektu o integrovaných opatřeních v zemědělství na snížení emisí amoniaku konsorcia Alterra, Wageningen UR, EuroCare, University of Bonn a A&F), červen 2007. CS 4 CS
uvádějí možnosti, jak vyjasnit a rozšířit oblast působnosti směrnice o IPPC. Na jejich základě Komise v přepracovaném návrhu IPPC z roku 2007 navrhla: i) změny prahových hodnot pro chovy drůbeže, aby bylo možné zohlednit různé druhy drůbeže a jejich rozdílný dopad na životní prostředí, a ii) zavedení pravidla založeného na faktorech ekvivalentu vylučování dusíku, aby bylo možné určit, zda zemědělské podniky s různými druhy drůbeže nebo s kombinovaným chovem prasat a drůbeže podléhají směrnici o IPPC. V té době spoluzákonodárci usoudili, že úpravy navržené Komisí by neměly být začleněny do výsledného legislativního textu, ale že by se mělo dalšími hodnoceními zjistit, jaká opatření by se měla případně přijmout. Tyto přezkumy měly být obecné, tj. měly zvážit všechny environmentální dopady uvedených zemědělských činností. 2.2. Spalovací zařízení o příkonu nižším než 50 MW Příloha I směrnice o IPPC se vztahuje na spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu větším než 50 MW. Z posouzení v rámci tematické strategie o znečišťování ovzduší 7 však vyplývá, že na celkovém množství emisí klíčových látek znečišťujících ovzduší (SO 2, NO x a částice) se poměrně významně podílejí menší spalovací zařízení. Při přezkumu směrnice o IPPC v letech 2005 2007 se proto zvažovalo několik možností, jak snížit emise ze spalovacích zařízení o příkonu mezi 20 a 50 MW. Došlo se k závěru, že v řadě scénářů a při použití různých emisních limitů na celounijní úrovni by byl odhadovaný zdravotní přínos regulace emisí z této skupiny zařízení vyšší, než hospodářské náklady k dosažení souladu 8. Proto Komise do svého návrhu směrnice o průmyslových emisích zařadila snížené prahové hodnoty pro kapacitu spalovacích zařízení, aby se uvedená směrnice vztahovala na všechna spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu 20 MW a více. Spoluzákonodárci s tím však nesouhlasili a vrátili se zpět k prahové hodnotě 50 MW podle směrnice o IPPC. Vzhledem k tomu, že emise z těchto zařízení jsou významné, byl do čl. 73 odst. 2 písm. a) směrnice o průmyslových emisích začleněn požadavek, aby Komise znovu posoudila potřebu zavést co nejvhodnější kontroly emisí ze spalovacích zařízení pod 50 MW. Vzhledem k identifikovaným dopadům na kvalitu ovzduší se tyto přezkumy zaměřily zejména na emise do ovzduší pocházející z těchto činností. 2.3. Spalovací zařízení o příkonu 50 MW a více Mezní hodnoty pro emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku a emise částic ze spalovacích zařízení o jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a více, které jsou stanoveny ve směrnici o velkých spalovacích zařízeních, jsou minimální normy a použijí se, aniž jsou dotčeny požadavky směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění. Pokud se uplatní BAT, může se stát, že emisní limity zahrnuté do povolení jsou ještě přísnější. Během přezkumu směrnice IPPC v letech 2005 2007 se však ukázalo, že limity dané směrnicí se často používaly jako výchozí úrovně při stanovování podmínek povolení, ačkoli v řadě případů byly mnohem vyšší než úrovně emisí spojené s BAT. Proto se nedá spolehnout to, že se 7 8 KOM(2005) 446 v konečném znění. Zhodnocení přínosů a nákladů možnosti použití směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (96/61/ES) pro průmyslová spalovací zařízení s jmenovitým tepelným příkonem 20 50 MW, zpráva Evropské komise, AEA Technology, říjen 2007. CS 5 CS
pomocí limitů ze směrnice o velkých spalovacích zařízeních zajistí uplatňování BAT. Právě taková praxe způsobila deficit v provádění BAT v rámci uvedeného odvětví. Závažným způsobem se to odrazilo na životním prostředí a zdraví občanů, protože množství SO 2, NO x a částic emitovaných velkými spalovacími zařízeními je značné. Pokud by byly BAT provedeny v plném rozsahu, mohly být tyto důsledky výrazně menší 9. Ve směrnici o průmyslových emisích se emisní limity pro celou EU sjednotily s úrovněmi limitů podle BAT z dokumentu BREF pro velká spalovací zařízení a vyjasnilo se, že tyto mezní hodnoty představují minimální požadavky. Pro některé typy velkých spalovacích zařízení dokument BREF žádné úrovně emisí spojené s BAT nestanoví. V příloze V směrnice o průmyslových emisích proto pro příslušné kategorie (uvedené níže a v čl. 30 odst. 8 a 9 směrnice o průmyslových emisích) žádné celounijní minimální mezní hodnoty emisí buď nebyly definovány, nebo byla zachována omezení stanovená směrnicí o velkých spalovacích zařízeních: a) naftové motory; b) regenerační kotle v zařízeních na výrobu buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů; c) spalovací zařízení v rafineriích, v nichž se spalují zbytky pocházející z destilace či zpracování při rafinaci surové ropy pro vlastní spotřebu, samostatně či s jinými palivy; d) spalovací zařízení spalující plyny jiné než zemní plyn; e) spalovací zařízení v chemických zařízeních využívající kapalné zbytky z výroby jakožto nekomerční palivo pro vlastní spotřebu. f) Ustanovení čl. 30 odst. 9 směrnice o průmyslových emisích vyžaduje, aby Komise na základě BAT přezkoumala, zda je pro uvedené typy zařízení nutné zavést mezní hodnoty emisí na úrovni celé Unie nebo zda je nutné změnit mezní hodnoty emisí stanovené v příloze V. 3. MOŽNOSTI, KTERÉ KOMISE ZVAŽOVALA V RÁMCI PROVEDENÉHO HODNOCENÍ Od přijetí směrnice o průmyslových emisích Komise dokončila požadovaná hodnocení založená na nově získaných informacích, jakož i na údajích shromážděných v rámci původního přezkumu směrnice o IPPC. Kromě toho Komise přezkoumala situaci velkých spalovacích zařízení uvedených v čl. 30 odst. 9. Výsledky této práce jsou shrnuty níže. 3.1. Emise uvolňované do životního prostředí z intenzivních chovů hospodářských zvířat 3.1.1. Intenzivní chov dobytka (čl. 73 odst. 2 písm. b)) Komise zjistila, že chov dobytka v EU čítá v současnosti přibližně 90 milionů kusů. Číslo zahrnuje mléčný skot (27 %), jalovice (7 %) a hovězí/ostatní skot (66 %). Chovem hovězího dobytka se zabývá obrovský počet zemědělských podniků (přibližně 3,5 milionu), jejichž velikost se pohybuje v rozpětí od velkých centralizovaných hospodářství po statky s jedinou dojnicí. Všechny aspekty, které chov dobytka zahrnuje, tedy chov krav včetně krmení a nakládání se statkovými 9 Hodnocení nákladů a přínosů provádění směrnice o IPPC ve velkých spalovacích zařízeních, AEA Technology, červenec 2007. CS 6 CS
hnojivy, způsobuje v současnosti emise amoniaku ve výši přibližně 1 500 kt/rok (41 % celkových emisí EU) a emise methanu ve výši 7 000 kt/rok (2 % celkových emisí EU). Chov dobytka je rovněž důležitým faktorem ovlivňujícím znečištění podzemních a povrchových vod dusičnany. EU řeší takové znečištění opatřeními přijatými směrnicí o dusičnanech 10. Při přezkumu Komise zvážila jak kontrolní opatření, kterými lze snížit emise co nejúčinnějším způsobem, tak i regulační/legislativní možnosti provádění takových opatření. Pokud jde o kontrolní opatření, Komise provedla šetření typů technik, které v současnosti v EU existují, přičemž při formulování závěrů vycházela ze stávajících právních předpisů členského státu, který definoval BAT pro snížení emisí amoniaku na vnitrostátní úrovni. Sem patří opatření, kterými se zajišťuje používání správné zemědělské praxe v rámci celkového řízení zemědělských podniků, používání krmných strategií, konstrukční řešení ustájení dobytka, skladování a zpracování hnoje a kejdy a jejich rozmetání na pozemcích. Pokud jde o provádění politiky, Komise posoudila celou řadu možností, jak snížit v celé EU atmosférické emise pocházejí z chovu dobytka, včetně: spolupráce s členskými státy a s odvětvím zemědělství na rozvoji stávajících nepovinných režimů, které podporují přijímání opatření určených k omezení emisí, nebo navazování na ně; začlenění zemědělských podniků zabývajících se chovem dobytka do působnosti směrnice o průmyslových emisích; vypracování konkrétních právních předpisů, které se výslovně zaměří na emise z intenzivního chovu dobytka; podmínění opatření v rámci společné zemědělské politiky EU; a změn jiných právních předpisů, jako je například směrnice 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Důležité je, že z hlediska kontrolních opatření nesouvisí BAT pouze s možností provádění směrnice o průmyslových emisích, ale posuzuje, jak by se mohl BAT uplatnit v rámci všech prozkoumaných možností. Podle toho, zda si BAT klade za cíl mírné, střední nebo výrazné snížení emisí amoniaku, byly vypracovány tři různé scénáře. Podle nich by se emise amoniaku ze zemědělských podniků s chovem více než 50 kusů mléčného skotu mohly snížit o 109 až 188 kt/rok ve srovnání se základním scénářem. Pro jiné typy zemědělských podniků, které chovají více než 50 kusů dobytka, se potenciál úspor emisí pohybuje od 59 do 108 kt/rok. Přezkum správních nákladů a nákladů na dosažení souladu ukazuje, že přínosy použití BAT převažují nad náklady v případě zemědělských podniků jakékoli velikosti. Je však třeba poznamenat, že s rostoucí velikostí zemědělského podniku rostou výhody výrazněji a poměr přínosů vůči nákladům je větší v odvětví mléčného skotu v porovnání s jinými chovy dobytka. Kromě toho, pokud by se úplný povolovací režim podle směrnice o průmyslových emisích použil pro všechny takové podniky, potřebovalo by povolení přibližně 12 % zemědělských podniků s chovem mléčného skotu a 23 % jiných zemědělských podniků s chovem dobytka, čímž by se poprvé do působnosti směrnice o průmyslových emisích dostalo více než 400 000 zemědělských podniků. Většina zařízení pro chov dobytka by však 10 Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. CS 7 CS
i nadále zůstala mimo povolovací režim směrnice o průmyslových emisích. Emise z většiny chovů dobytka napříč EU se tím tedy nevyřeší. 3.1.2. Jednotlivé prahové hodnoty kapacit pro chov různých druhů drůbeže, včetně specifického případu křepelek (čl. 73 odst. 3 písm. a)) Komise posoudila tři možné přístupy pro rozlišení prahových hodnot kapacity pro chov různých druhů drůbeže: 1) dobytčí jednotky (VDJ) VDJ se používá pro srovnávání nebo souhrnné vyjádření počtu zvířat různých druhů nebo kategorií. Je založena množství krmiva, které zvíře spotřebuje. Jedna VDJ odpovídá jedné krávě o hmotnosti 600 kg, jejíž produkce mléka je 3 000 litrů za rok; 2) faktory ekvivalentu vylučování dusíku (ENEF) srovnání na základě průměrného množství dusíku vyloučeného jedním zvířetem za rok; a 3) zvířecí ekvivalent vážený přístup založený na faktorech exkrece dusíku a fosforu a dalších proměnných, který se v současné době uplatňuje v jednom členském státě. Tyto přístupy byly zvažovány při změně prahových hodnot pro zemědělské podniky s chovem drůbeže, na něž se vztahuje směrnice 2010/75/EU. Jelikož z hlediska dopadů na životní prostředí je hospodářství s prostorem pro 2 000 prasat v široké míře ekvivalentní s hospodářstvím s prostorem pro 40 000 brojlerů, na základě hospodářství s prostorem pro 40 000 brojlerů se vypočítaly prahové hodnoty pro další druhy drůbeže. Ze všech tří přístupů vyplynulo, že rozptyl prahových hodnot, které by se mohly v rámci směrnice o průmyslových emisích stanovit pro různé druhy drůbeže, je značný. Pro drůbež, která je většinou menší než brojleři, by mohly být prahové hodnoty výrazně vyšší, pro křepelky až 85 000 320 000 kusů. Drůbež s typickou velikostí větší než brojleři by měla mít prahové hodnoty nižší. Hospodářství s chovem krůt by například mělo prahovou hodnotu v rozmezí od 9 200 21 000 kusů, podle toho, který přístup se zvolí. Vzhledem k charakteru různých zemědělských podniků s chovem drůbeže v EU je při použití všech tří metod výpočtu zřejmé, že by v každém případě změnou prahových hodnot došlo k čistému nárůstu počtu zemědělských podniků s chovem drůbeže, které by spadaly do působnosti směrnice o průmyslových emisích. Výpočty nákladů a přínosů takových změn ukazují, že by se do působnosti směrnice zahrnulo 900 3 200 zařízení. Jelikož ve všech případech převažují environmentální přínosy nad náklady vynaloženými na zajištění souladu, emise amoniaku by se snížily o 4 35 kt/rok. Čistý roční přínos je odhadován na něco mezi 30 miliony a 1 miliardou EUR ročně. Kromě toho přinese použití BAT další výhody, protože se sníží prachové emise a zápach. 3.1.3. Prahové hodnoty kapacit pro současný chov různých druhů zvířat v témže zařízení ( smíšené zemědělské podniky ) (čl. 73 odst. 3 písm. b)) Přezkum podle čl. 73 odst. 3 písm. b) směrnice o průmyslových emisích pro smíšené zemědělské podniky je podobný, jako přezkum podle čl. 73 odst. 3 písm. a) týkající se jednotlivých prahových hodnot kapacit pro chov různých druhů drůbeže, kde se pro odvozování prahových hodnot použily tři hlavní přístupy ke stanovení emisí poměrnou metodou velké dobytčí jednotky (VDJ), faktory ekvivalentu vylučování dusíku (ENEF) a zvířecí ekvivalent. Při přezkumu Komise zjistila, že řada členských států jeden z těchto tří přístupů k regulaci smíšených zemědělských podniků již používá. Komise odvodila orientační snížení emisí zemědělských podniků z použití CS 8 CS
BAT, z posouzení nákladů a přínosů uplatňování pravidel pro smíšené zemědělské podniky podle přílohy I směrnice 2010/75/EU a odhadla celkový počet zemědělských podniků v celé EU, kterých by se to mohlo týkat. Z výsledku vyplývá, že začleněním smíšených zemědělských podniků do působnosti směrnice o průmyslových emisích by se dosáhlo snížení emisí o přibližně 1 20 kt/rok. Navíc by přínosy ze snížení emisí amoniaku byly výrazně vyšší než náklady na zajištění souladu, stejně jako další dosažené přínosy pro životní prostředí, včetně snížení emisí methanu, prašnosti a zápachu. Čistý roční přínos se odhaduje na 5 540 milionů EUR. Uvedené změny by pravděpodobně ovlivnily přibližně 600 1 800 zemědělských podniků. Pozornost se věnovala také způsobu, jak přesně prahové hodnoty pro smíšené zemědělské podniky vypočítat. Je zřejmé, že při tomto přístupu je nutné přesně vysvětlit způsob stanovení poměrných dopadů chovů prasat a drůbeže na životní prostředí, nebo ho dokonce zahrnout do vlastního právního předpisu, aby výpočty provedené na úrovni členských států byly v souladu. 3.2. Emise do ovzduší ze spalování paliv 3.2.1. Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 50 MW (čl. 73 odst. 2 písm. a)) V rámci rozšíření prací na přezkumu IPPC shromáždila Komise všechny dodatečné informace o spalovacích zařízeních s kapacitou 1 50 MW, tj. informace o jejich počtu, kapacitě, spotřebě paliva a emisích. Zbytek chybějících údajů se doplnil extrapolací a mohl tak být sestaven dostatečně kompletní soubor údajů k posouzení možných variant regulace, i s vědomím, že existují některá omezení údajů. Ze souboru údajů vyplývá, že spalovací zařízení o jmenovitém tepelném příkonu 1 50 MW provozuje řada různých odvětví a jsou používány mj. pro vytápění, pro výrobu elektrické energie, jakož i pro výrobu energie v rámci široké škály průmyslových činností. Potvrdilo se, že mnoho členských států už taková zařízení v určitém rozsahu reguluje, a posouzení právních předpisů platných v členských státech pomohlo identifikovat, kde by se mohlo provedením celounijní minimální mezní hodnoty emisí dosáhnout největších přínosů pro životní prostředí. Předběžně se posoudily tyto možnosti regulace spalovacích zařízení o kapacitě 1 50 MW: 1. regulovat je stejně, jako by se jednalo o nové činnosti v příloze I směrnice o průmyslových emisích a pro emise do ovzduší by platily celounijní mezní hodnoty emisí (byly posouzeny dvě různě přísné úrovně); 2. regulovat je, aniž by se na ně uplatňoval úplný povolovací režim, ale na emise do ovzduší by se vztahovaly celounijní mezní hodnoty. Podle jmenovitého tepelného příkonu zařízení se rozlišovaly tři kategorie: 1 5 MW, 5 20 MW a 20 50 MW. Kromě toho se zkoumala možnost založená na používání produktových norem pro nová, ještě neprovozovaná zařízení patřící do skupiny s nejmenší kapacitou, ale její dopady nebylo možno plně posoudit. Předběžné posouzení zvážilo peněžně vyjádřený přínos pro životní prostředí a zdraví, jakož i ekonomické dopady nákladů na zajištění souladu a administrativní náklady. Ukázalo se, že téměř ve všech scénářích přínosy značně převyšují náklady, což CS 9 CS
ukazuje na potenciální přínos regulace těchto spalovacích zařízení na úrovni EU. Administrativní náklady, i když jsou obecně mnohem nižší než skutečné náklady na zajištění souladu, lze omezit zvolením režimu bez vyžadování všech požadavků pro povolení, zejména pro třídy zařízení s menší kapacitou, jak už je tomu u některých menších zařízení v rámci směrnice o průmyslových emisích. 3.2.2. Spalovací zařízení o příkonu 50 MW a více (čl. 30 odst. 9) V současné době probíhá revize několika dokumentů BREF prostřednictvím výměny informací podle čl. 13 odst. 3 směrnice 2010/75/EU. Tento proces povede k závěrům o BAT 11, definujícím BAT a související úrovně emisí. Na všechny typy spalovacích zařízení uvedených v čl. 30 odst. 9 se bude vztahovat jeden z těchto závěrů o BAT: buničina a papír; rafinerie minerálních olejů a plynu; výroba velkého množství organických chemikálií; velká spalovací zařízení. Směrnicí o průmyslových emisích se výrazně posílila role závěrů o BAT při stanovování podmínek povolení a zejména mezních hodnot emisí. Podle čl. 15 odst. 3 se mají ke stanovení mezních hodnot používat hodnoty dané BAT, zatímco čl. 15 odst. 4 dává možnost se od tohoto pravidla odchýlit, i když pouze ve zvláštních odůvodněných případech na základě posouzení nákladů a přínosů. V případě spalovacích zařízení se nicméně nesmí udělením těchto odchylek překročit mezní hodnoty stanovené v příloze V směrnice o průmyslových emisích. Uvedená směrnice rovněž upřesnila, že celounijní mezní hodnoty mají funkci minimálních požadavků. Zavedení celounijních mezních hodnot emisí pro určité kategorie zařízení podle článku 73 představuje určitou pojistku, která zaručuje, že nebudou povoleny nadměrné odchylky od úrovní daných BAT. Podle názoru Komise je však důležité, aby měly členské státy možnost uplatňovat v plném rozsahu nadcházející závěry o BAT a aktualizovat podle nich povolení dříve, než se rozhodne, zda je taková pojistka pro určité kategorie zařízení potřebná či ne. Pokud pro zvláštní druhy spalovacích zařízení uvedených v čl. 30 odst. 9 nejsou k dispozici závěry o BAT, a tím ani informace o jejich skutečném provádění, není v této fázi možné posoudit přidanou hodnotu, kterou by nové nebo změněné celounijní mezní hodnoty emisí přinesly. Jakmile budou závěry o BAT pro tato zařízení schváleny, bude Komise moci ze zpráv podávaných o jejich provádění členskými státy podle článku 72 zjistit, zda jsou třeba dodatečná opatření v rámci minimální pojistky. Tyto informace Komise uvede do zprávy pro Evropský parlament a Radu podle čl. 73 odst. 1. 4. DALŠÍ KROKY Při zvažování možných opatření, které je třeba přijmout na základě výsledků přezkumů, věnovala Komise náležitou pozornost možným nákladům a přínosům, které s opatřeními souvisejí. Zvážila také vazby na ostatní iniciativy, zejména na: i) návrh Komise na reformu společné zemědělské politiky 12, který povoluje podporu na zmírnění dopadů změny klimatu omezováním atmosférických emisí z 11 12 Závěry o BAT se označuje dokument, který obsahuje části referenčního dokumentu BAT stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření. KOM(2011) 627 v konečném znění/2. CS 10 CS
hlavních činností zemědělství a lesnictví, jako je živočišná výroba a používání hnojiv, ii) nedávnou revizi Göteborgského protokolu k Úmluvě EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států k omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu, která zahrnuje revidované stropy ročních emisí amoniaku pro rok 2020, jakož i ustanovení o přezkumu pro budoucí činnost na omezení emisí amoniaku ze zemědělství, a iii) přezkum politiky EU v oblasti kvality ovzduší, který Komise podle plánu provede v roce 2013, který se bude zabývat nákladovou efektivností řady dalších regulačních možností, jak snížit vlivy znečištění ovzduší, včetně znečištění ze zemědělství a spalování, na zdraví a životní prostředí. V důsledku toho Komise přijme tato opatření s ohledem na výsledky přezkoumání, která jsou předmětem této zprávy. Akce 1 emise z chovů dobytka a prahové hodnoty kapacit pro intenzivní chov hospodářských zvířat v rámci směrnice o průmyslových emisích Výsledky získané při přezkumu regulace emisí z intenzivního chovu dobytka jasně ukázaly, že přijatá opatření přispívají ke snížení emisí amoniaku z tohoto odvětví. Je však jasné, že emise z chovu dobytka by neměly být posuzovány odděleně od ostatních chovů zvířat v zemědělských podnicích. Největší snížení emisí je spojeno s nakládáním se statkovými hnojivy. Proto se Komise domnívá, že dalším podrobným posouzením možností snížení emisí z rozmetávání hnojiv ve všech typech zemědělských podniků by se mělo zjistit, které aspekty řešení emisí nabízejí nejvýhodnější poměr nákladů a přínosů. Zvláštní důraz je potřeba klást na možné náklady na dodržování předpisů a náklady spojené s administrativní zátěží pro zemědělství a na to, aby tyto náklady byly úměrné případným přínosům. Taková studie bude zpracována v roce 2013 a kromě zvažování opatření na úrovni EU se bude zabývat možnostmi, jak mohou jednotlivé členské státy přistoupit k řešení emisí na vnitrostátní úrovni, která zajistí soulad s ostatními právními předpisy EU, např. se směrnicí o národních emisních stropech 13. Součástí této práce bude posuzování informací o technikách rozmetání hnoje a kejdy na pozemcích, které jsou uvedeny v referenčních dokumentech o BAT pro intenzivní chov drůbeže, a přínosy ve vztahu ke snížení jiných než amoniakálních emisí. Kromě toho z výsledků přezkumu Komise vyplývá, že i když může být prospěšné stanovit rozdílné prahové hodnoty kapacit pro chovy různých druhů drůbeže a zemědělské podniky se smíšeným chovem podle jejich dopadu na životní prostředí, potenciál snížení emisí je velmi omezený. Tento závěr potvrzuje závěry původního přezkumu provedeného Komisí podle směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění. Vzhledem k nedávnému přijetí směrnice o průmyslových emisích by se po dobu jednání o výsledcích řádným legislativním postupem zemědělci z důvodu další změny příslušných popisů činností v příloze I dostali do nejisté situace. Komise se proto domnívá, že by se stávající prahové hodnoty pro chov drůbeže, na něž se vztahuje směrnice 2010/75/EU, neměly měnit. Akce 2 - Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 50 MW 13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22). CS 11 CS
Přezkum provedený Komisí potvrdil, že atmosférické emise klíčových látek ze spalovacích zařízení s kapacitou nižší než 50 MW lze na úrovni EU regulovat a podstatně snížit tak, aby přínosy pro zdraví a životní prostředí převážily nad náklady, které hospodářské subjekty vynaloží na dosažení shody. Při posuzování potenciálních možností regulačního přístupu je třeba dbát na to, aby menším zařízením nevznikly v důsledku rozsáhlého povolovacího režimu nadměrné administrativní náklady. Zároveň je třeba posoudit potenciální přínosy. Protože byly zjištěny závažné nejistoty, je třeba dále propracovat a srovnat dopady vybraných možností. Teprve na základě výsledků dosažených v rámci těchto možností bude možné vyvodit širší závěry. Proto se hlubší posouzení nejperspektivnějších možností omezování emisí ze spalovacích zařízení s kapacitou 1 50 MW provede spolu s přezkumem politiky ochrany ovzduší před znečištěním. Akce 3 Spalovací zařízení s kapacitou 50 MW a více Komise se domnívá, že by bylo předčasné ve směrnici o průmyslových emisích (v čl. 30 odst. 9) stanovovat nebo upravovat mezní hodnoty emisí pro velká spalovací zařízení na úrovni celé EU. Především se předpokládá, že do konce roku 2014 Komise přijme závěry o BAT vztahující se na tato zařízení. Poté budou mít členské státy čtyři roky na přehodnocení a v případě potřeby na aktualizaci povolení, aby zajistily správné provádění BAT. Pokud se v rámci podávání zpráv, které podávají členské státy o provádění směrnice o průmyslových emisích, zjistí nedostatečné provádění BAT v dotčených zařízeních, bude o tom Komise v rámci tříleté zprávy podle čl. 73 odst. 1 informovat Evropský parlament a Radu a může navrhnout přijetí nebo aktualizaci minimálních požadavků pro celou EU. 5. ZÁVĚR Při přezkumech podle čl. 73 odst. 2 písm. a) a b) a čl. 73 odst. 3 Komise zjistila potenciální přínosy pro životní prostředí, kterých by mohlo být dosaženo buď změnou stávajících právních předpisů EU, nebo zpracováním nových nástrojů k řešení emisí ze zemědělství a ze spalovacích procesů. Pokud jde o intenzivní chov dobytka, Komise v současné době nezamýšlí navrhnout změny přílohy I směrnice o průmyslových emisích pro činnosti uvedené v bodě 6.6 (intenzivní chov drůbeže nebo prasat) nebo do nich zahrnout chov dobytka, protože přínos takových změn pro ochranu životního prostředí by byl poněkud omezený. Potenciální administrativní náklady a náklady na dosažení souladu velkého počtu zemědělských podniků by byly naopak vysoké. Je však zřejmé, že emise z rozmetávání hnojiv jsou značné a další studie by měly určit, zda a jak by měly být emise amoniaku na úrovni EU regulovány, zejména prostřednictvím revize směrnice o národních emisních stropech, přezkumu, který by měl být dokončen v roce 2013 v rámci širšího přezkumu tematické strategie o znečišťování ovzduší a souvisejících právních předpisů. Pokud jde o spalování paliv v zařízeních se jmenovitým tepelným příkonem nižším než 50 MW, byl prokázán jasný potenciál nákladově efektivního snižování emisí do ovzduší. Jako další krok budou dále posuzovány možnosti potenciálních regulačních opatření, a to v rámci posouzení dopadů na podporu probíhajícího přezkumu tematické strategie o znečišťování ovzduší. CS 12 CS
Komise se domnívá, že v této fázi není nutné měnit stávající celounijní mezní hodnoty emisí pro velká spalovací zařízení uvedená v čl. 30 odst. 9 směrnice o průmyslových emisích, ani zavádět nové. Příslušné závěry o BAT totiž budou, tak jak se postupně aktualizují, nadále zveřejňovány a začleňovány do povolení provozu zařízení. CS 13 CS