Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)

Podobné dokumenty
Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

9. Léčiva CNS - úvod (1)

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Struktura a funkce biomakromolekul

Farmakologie vegetativního nervového systému. Receptory sympatiku a parasympatiku a možnosti jejich ovlivnění.

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

Biochemie nervové soustavy. Pavla Balínová

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák

ATC hormony. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Helena Kollátorová

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

LÁTKOVÉ ŘÍZENÍ ORGANISMU

Hormonální (endokrinní) soustava

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Biologické membrány a bioelektrické jevy

Digitální učební materiál

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem

VEGETATIVNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

ŽLÁZY S VNITŘNÍ SEKRECÍ. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SOMATOLOGIE Vnitřní systémy

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1

Řízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.

Obecná fyziologie smyslů. Co se děje na membránách.

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

- je nejmenší jednotkou živého organismu schopnou nezávislé existence (metabolismus, pohyb,růst, rozmnožování, dědičnost = schopnost buněčného dělení)

Homeostáza. Homeostáza regulace - chronobiologie. Homeostatické mechanizmy - regulace. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony

Homeostáza regulace - chronobiologie. Principy regulace. Efektorové systémy regulací nervy a hormony. Homeostáza a mechanizmy její regulace

ŽLÁZY S VNIT SEKRECÍ

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Regulace metabolizmu lipidů

Imunitní Buňky imunitního systému Cytokiny. Další typy Různé buňky Ikosanoidy, růstové faktory

7. Nervová soustava člověka

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci soustavy

Obecný metabolismus.

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Hormony HORMONY chemické messengery, které jsou transportovány v tělesných tekutinách Funkce: modulátory systémových a celulárních odpovědí

Fyziologie synapsí. Rostislav Tureček. Ústav experimentální medicíny, AVČR Oddělení neurofyziologie sluchu.

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č.

VY_32_INOVACE_ / Hormonální soustava Hormonální soustava

HORMONY Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

ŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.

Autonomní nervový systém

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

Glykolýza Glukoneogeneze Regulace. Alice Skoumalová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Žlázy s vnitřní sekrecí

- hormony ovlivňují - celkový metabolismus, hospodaření s ionty a vodou, růst, rozmnožování

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Adrenergní + cholinergní receptory. Jan Doul Zuzana Charvátová

Digitální učební materiál

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

5. Lipidy a biomembrány

Mozek a chování, vnější prostředí neuronu

Látkové (hormonální) řízení. - uskutečňuje se pomocí chemických látek = hormonů, které jsou vylučovány žlázami s vnitřní sekrecí

délka působení je různá - minuty / urč.období (dospívání, těhotenství) / celý život

Propojení metabolických drah. Alice Skoumalová

Žlázy s vnitřní sekrecí HORMONY

Regulace glykémie. Jana Mačáková

Farmakodynamika II. Typy receptorů, transdukce (přenos) signálu. Příklady farmakologického ovlivnění receptorů v různých typech tkání.

1. ZÁKLADY NEUROBIOLOGY A NEUROCHEMIE Zdeněk Fišar 1.1 Neurony 1.2 Glie 1.3 Membrány Struktura a funkce Složení biomembrán 1.3.

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Andulí Hylmarová Madla Klačková PVČ

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Hormonální soustava látkové řízení

N e r v o v á č i n n o s t

Autoři: Jan Sítař a Dominik Mališ Školitel: MVDr. Jana Petrášová, Ph.D IVA 2014FVL/1200/004 Modelové patomechanizmy v interaktivním powerpointu

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

LNÍ REGULACE HORMONÁLN. Hormony. Mgr. Aleš RUDA

ŘÍZENÍ LIDSKÉHO ORGANISMU

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

Neurony a neuroglie /

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_19_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Transkript:

Hormony, neurotransmitery. Obecné mechanismy účinku. Biochemický ústav LF MU 2016 (E.T.)

Komunikace mezi buňkami. Obecné mechanismy účinku hormonů a neurotransmiterů. Typy signálních molekul v neurohumorálních regulacích: Působek Zdroj HORMONY NEUROHORMONY vylučované endokrinními žlázami, rozptýlenými žlázovými buňkami, ikosanoidy mnoha jinými typy buněk vylučované neurony do krevního oběhu NEUROTRANSMITERY vylučované na synaptických zakončeních CYTOKINY, RŮSTOVÉ FAKTORY, IKOSANOIDY Vylučovány mnoha typy buněk, zpravidla ne z endokrinních žláz 2

Účinky signálních molekul Název účinku endokrinní parakrinní autokrinní Charakter účinku Působek je přenášen krví na cílovou buňku, která je většinou vzdálena od místa vzniku. Typicky hormony Působek je secernován do bezprostředního okolí buňky (lokální mediátory). Působkem jsou ovlivněny jen buňky v nejbližším okolí. Buňka secernuje působek a je současně cílem. Rysy jsou obdobné parakrinnímu působení. 3

Hormony vs. Neurotransmitery Působí prostřednictvím receptorů Často shodné struktury (noradrenalin jako neurotransmiter i hormon) Vznik v endokrinní buňce Transport krví Působení na cílové tkáně Vznik v nervové buňce Působení z buňky na buňku na synapsích 4

Transdukce signálu Jak buňka převezme informaci nesenou chemickým signálem (neurotransmiterem, hormonem)? Reakce signální molekuly s receptorem Membránové receptory Hormony i neurotransmitery Proteiny a menší signální molekuly (peptidy, aminokyseliny, biogenní aminy, ikosanoidy) Intracelulární receptory Pouze hormony Nepolární signální molekuly (steroidy, jodtyroniny, retinoáty) 5

iontové kanály Receptory hormonů a neurotransmiterů membránové působící prostřednictvím 2. posla polární látky, které neprochází membránou (polypeptidy, deriváty aminokyselin...) nitrobuněčné (cytoplasma, jádro) hydrofobní látky, mohou procházet membránou (steroidy, thyroidální hormony) Amplifikace signálu: Jedna molekula hormonu (mediátoru) je schopna vyvolat buněčnou odezvu s 10 4 10 5 vyšší intenzitou (např. tvorbu 10 4 10 5 molekul 2. poslů) 6

Membránové receptory typu iontových kanálů ionotropní receptory 7

Receptorem je iontový kanál, který se otevírá po navázání neurotransmiteru neurotransmiter Po navázání neurotransmiteru proudí ionty dovnitř nebo ven z buňky, mění se membránový potenciál, to vyvolá určitou změnu v buňce 8

Příklad: Acetylcholinový receptor nikotinového typu ionotropní receptor vazba acetylcholinu Na + Po navázání neurotransmiteru se otevře kanál pro ionty Na + Výskyt: např. neuromotorická ploténka v buňkách kosterního svalu, zakončení pregangliových neuronů. 9

Membránové receptory působící prostřednictvím nitrobuněčných signálů 10

Vazba hormonu nebo neurotransmiteru na receptor vyvolá v buňce tvorbu nových sloučenin - nitrobuněčných signálů (druhých poslů) Hormon (neurotransmiter) je první posel Receptory nejčastěji spolupracují s membránovými G-proteiny Vazebné místo pro agonistu H 2 N receptor -COOH G-protein G-protein aktivuje/inhibuje enzym, který vytváří druhého posla 11

Druhými posly jsou často aktivovány proteinkinázy Fosforylace proteinů pomocí proteinkináz je jedním z častých prostředků regulace Proteinkinázy enzymy, které katalyzují fosforylaci proteinů pomocí ATP Protein-OH + ATP protein P + ADP camp aktivuje proteinkinasu A, ta fosforyluje nějaký enzym a tím ho aktivuje Často kaskáda reakcí 12

Příklad: Receptory působící přes Gs-protein na adenylátcyklázu Adenylátcykláza - membránový enzym katalyzující reakci ATP camp + PP i ; camp je druhým poslem. ligand ligand receptor G S G-protein AMP-cykláza ATP x camp G i G-protein receptor proteinkináza A inaktivní (R 2 C 2 ) fosforylace proteinů aktivní proteinkináza A 2 C + 2 R(cAMP) 2 13

camp - typický II. posel Vznik působením adenylátcyklasy: ATP camp + P~P Odbourání působením fosfodiesterasy: camp + H 2 O AMP Inhibice: kofein, theofylin O O P O- N NH2 N CH2 O N N O OH adenosin-3,5 -(cyklick AMP Aktivuje proteinkinasu A 14

Další typy typy G-proteinů Typ podjednotky G G s (stimulační) G i (inhibiční) Příklady aktivujícího receptoru glukagon parathyrin -adrenergní somatostatin 2-adrenergní Acetylcholin M 2,M 4 Účinek aktivovaného G na cílový protein Stimulace adenylátcyklázy camp Inhibice adenylátcyklázy camp G q (aktivující PI kaskádu) vazopresinový V1 endotelinové ETA,B acetylcholinový M 1, M 3 1-adrenergní Stimulace fosfolipázy C Dalších typy druhých poslů 15

Intracelulární receptory Receptory pro steroidní a thyroidální hormony - hormon je nepolární, proniká membránou - v cytoplasmě nebo v jádře se váže na receptor - komplex hormon - receptor působí na DNA, aktivuje určitý gen a indukuje syntézu specifických proteinů 16

Nervový systém přenos signálu pomocí neurotransmiterů Integrace a přenos nervových podnětů prostřednictvím neuronů Dráždění nervové buňky - elektricky, chemicky, mechanicky nervový podnět (akční potenciál) vedení signálu do nervového zakončení uvolnění synaptického neurotransmiteru 17

Nervový systém Neuron tělo dendrity axon myelinová pochva (izolace vlákna) Ranvierův zářez nervové zakončení (synapse) 18

Neuron Dendrity s receptory pro neurotransmitery jiných neuronů Perikaryon (tělo) - metabolické centrum, velmi bohaté na proteosyntetický aparát, mimořádně citlivé na přísun dikyslíku Axon primární aktivní transport Na + a K + axolemmou a napětím ovládané iontové kanály umožňují vznik a vedení akčního potenciálu anterográdní a retrográdní axonální transport proteinů, mitochondrií a synaptických váčků usnadňuje výměny mezi tělem buňky a vzdáleným zakončením neuronu. Myelin vytváří pochvy většiny axonů, oddělení Ranvierovými zářezy zrychluje vedení nervového vzruchu (saltatorní vedení). Synaptická zakončení neurotransmitery jsou exocytózou vylučovány do synaptické štěrbiny. 19

Iontová podstata excitace a vedení nervového vzruchu Nervové a svalové buňky jsou elektricky vzrušivé Přiměřeným podnětem dochází ke změně membránové potenciálu, vzniká vzruch-akční potenciál, který se šíří membránou Princip: Lipidová dvojvrstva membrány je pro prakticky nepropustná, průnik iontů umožňují membránové proteiny - iontové kanály. membrána nervové buňky v klidu má negativní membránový potenciál -70 mv. Vzniká pomalým únikem K+ iontů pasivně, který umožňují na napětí nezávislé K+ kanály (leakage channels, únikové). Klidový potenciál udržuje nebo obnovuje aktivním transportem Na+,K+-ATPáza. podrážděním vzrušivých buněk se vodivost pro ionty Na + a K + zvýší je-li podnět dostatečně silný (20-30 mv), vznikne akční potenciál akční potenciál se šíří do nervového zakončení, zde vyvolá uvolnění neurotransmiteru 20

mv 35 spuštění Otevřené Na + kanály překmit repolarizace Změny membránového potenciálu při přenosu nervového vzruchu stimul -70 Sekvence dějů: podráždění vyvolá depolarizaci (stimul) Čas (ms) pokud depolarizace dosáhne prahové hodnoty otevírají se kanály pro influx Na + iontů, potenciál se mění ke kladným hodnotám to vyvolá otevření K + kanálů, Na + kanály se zavřou, draslík proudí dovnitř, nastává repolarizace elektrický impuls se šíří membránou 21

Neurotransmitery (mediátory) Uvolňují se na nervových zakončeních - synapsích Komunikace mezi: nervovou buňkou a nervovou buňkou nervovou buňkou a svalem nervovou buňkou a tkání 22

Synapse obecné schéma Neurotransmitery - chemické signály, umožňují převod nervového vzruchu mezi neurony nebo mezi neuronem a cílovou buňkou. depolarizační vlna napěťově řízený Ca 2+ kanál Ca 2+ synaptické váčky (synaptosomy) receptor postsynaptická membrána synaptická štěrbina Neurotransmitery se vážou na membránové receptory Dva typy receptorů (viz též začátek přednášky): Neurotransmiter se váže k iontovému kanálu (ionotropní receptor) elektrický signál (neuron neuron, neuron kosterní sval) Neurotransmiter se váže k membránovému receptoru, který generuje druhého 23 posla (metabotropní receptor) chemický signál (např.hladký sval)

Cholinergní synapse (mediátor je acetylcholin) depolarizační vlna Na + acetylcholinové receptory postsynaptické membrány Ca 2+ ACETYLCHOLIN zpětné vychytávání cholin acetát membránová acetylcholinesteráza V nervosvalové ploténce jeden nervový vzruch uvolní přibl. 300 váčků, v jednom je asi 40 000 molekul acetylcholinu; koncentrace acetylcholinu v synaptické štěrbině vzrůstá až 10 000x. Mediátor je rychle hydrolyzován acetylcholinesterázou. 24

Acetylcholinové receptory nikotinové a muskarinové. Nikotinové cholinergní receptory jsou acetylcholinem řízené kanály pro Na + /K + : v periferní části nervového systému se nacházejí v dendritech téměř všech periferních eferentních neuronů (včetně adrenergních), a v sarkolemmě buněk kosterních svalů, v nervosvalové ploténce. Muskarinové cholinergní receptory M1-M5 Metabotropní, působí přes G-proteiny (viz dále) 25

Acetylcholin Acetylcholinový receptor nikotinového typu Na + Na + Na + Na + Acetylcholin vně uvnitř navázání ligandu na receptor otevře kanál pro Na + ionty Na + proudí kanálem po koncentračním spádu 26

Sekvence dějů Po navázání acetylcholinu se receptor stává iontovým kanálem pro Na + Na + proudí dovnitř buňky buněčná membrána se depolarizuje potenciál se stává kladnějším otevírají se potenciálově závislé iontové kanály pro Na + Na + proudí těmito kanály do buňky potenciál se přechodně mění ke kladným hodnotám (depolarizace) vzniká akční potenciál současně stoupá vodivost pro K + v opačném směru (repolarizace) 27

Muskarinové cholinergní receptory (jsou metabotropní) Typ Princip účinku Výskyt M 1 G q ve vegetativních gangliích, CNS, b.exokrinních žláz M 2 G i v srdci, otevírá K + -kanály M 3 G q v hladkém svalu M 4 G i CNS M 5 G q CNS Alkaloid atropin je na muskarinových receptorech antagonistou, brání vazbě acetylcholinu. 28

Degradace acetylcholinu krátce po navázání na receptor je acetylcholin odbourán enzym acetylcholinesterasa jej štěpí na cholin a kyselinu octovou H3C C O CH3 O CH2 CH2 N + CH3 CH3 acetylcholin C H 3 O + HO CH 3 N + CH 3 OH H 3 C 29

Inhibitory acetylcholinesterasy prodlužují účinek acetylcholinu irreversibilní (nevratné) inhibitory - organofosfáty - insekticidy, herbicidy, bojové chemické látky reversibilní (vratné) inhibitory používají se jako léčiva- např. při myastenia gravis (autoimunitní onemocnění - protilátky) karbamáty - neostigmin, fysostigmin botulotoxin (Clostridium botulinum) inhibuje uvolnění acetylcholinu 30

Adrenergní synapse (mediátor je noradrenalin) většina postgangliových sympatických neuronů depolarizační vlna Varikosity postgangliových sympatických axonů jsou analogické synaptickým zakončením (šńůrka perel). Ca 2+ NORADRENALIN adrenergní receptory membrán cílových buněk Adrenergní receptory jsou metabotropní, spolupracují s G-proteiny a produkují druhé posly 31

Další příklady neurotransmiterů Působení v: Název typ Chemický typ CNS glutamát excitační aminokyselina acetylcholin Derivát AK dopamin Derivát AK serotonin Derivát AK histamin Derivát AK aspartát aminokyselina noradrenalin Derivát AK GABA inhibiční Derivát AK glycin aminokyselina Periferní NS acetylcholin excitační Derivát AK noradrenalin Derivát AK 32

Hormony Endokrinní regulace metabolických procesů Hormony jsou produkovány specializovanými endokrinními buňkami a krví transportovány k cílovým buňkám Místní hormony (např. prostaglandiny, cytokiny, růstové faktory) - parakrinní a autokrinní funkce 33

Klasifikace hormonů Dle místa vzniku (štítná žláza, nadledviny, pankreas..) Dle struktury: peptidy (proteiny), steroidy, deriváty aminokyselin Dle mechanismu, kterým působí na receptory v cytoplazmatické membráně (prostřednictvím 2. poslů) na intracelulární receptory (steroidní, thyroidní) 34

Zdroj hormon Chemický typ Přední lalok hypofýzy TSH,FSH,LH ACTH glykoproteiny polypeptid Zadní lalok hypofýzy Vassopresin (ADH), oxytocin peptidy Hypothalamus Příklady hormonů Hypofýzotropní hormony (TRH,GnRH,CRH, somatostatin, somatoliberin) peptidy Epifýza melatonin Derivát AK Štítná žláza T 3,T 4 Deriváty AH kalcitonin polypeptid Příštitná tělíska parathormon polypeptid Kůra nadledvin Glukokortikoidy, mineralokortikoidy steroidy Dřeň nadledvin adrenalin Derivát AK Pankreas Insulin, glukagon polypeptidy Vaječníky Estrogeny, progesteron steroidy Varlata testosteron steroid GIT Gastrin, sekretin polypeptidy Srdce ANP,BNP polypeptid 35

Příklad: Princip aktivace štěpení glykogenu v játrech glukagonem prostřednictvím receptoru spřaženého s G s proteinem Glukagon se váže na membránový receptor Aktivuje se G s protein spřažený s receptorem Aktivní -podjednotka receptoru působí na adenylátcyklasu Tvoří se camp camp aktivuje proteinkinasu A Dochází k sérii fosforylačních reakcí a aktivuje se enzym pro štěpená glykogenu fosforylasa fosforylasa začne štěpit glykogen na glc-1-p 36