HODNOCENÍ VÁPENATÝCH MATERIÁLŮ PRO ADSORPCI HCL

Podobné dokumenty
ODSTRAŇOVÁNÍ KYSELÝCH SLOŽEK Z PLYNŮ ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

PŘÍPRAVA SORBENTŮ PRO ČIŠTĚNÍ GENERÁTOROVÉHO PLYNU

VYUŢITÍ DRUHOTNÝCH SUROVIN PRO SORPCI HCL

ODSTRAŇOVÁNÍ CHLOROVODÍKU ZE SPALIN PŘI ENERGETICKÉM ZPRACOVÁNÍ PLASTŦ

MOŽNOSTI ODSTRAŇOVÁNÍ H 2 S Z PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla pomocí vysokoteplotních palivových článků s tuhým elektrolytem

plynů (H 2 S, HCl, HF)

SPALOVÁNÍ PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů

Problematika koncentrací Hg ve spalinách vzniklých po spalování pevných fosilních paliv

Přehled technologii pro energetické využití biomasy

Zpracování ropy doc. Ing. Josef Blažek, CSc. 4. přednáška

NÁVRH TECHNOLOGIE VYSOKOTEPLOTNÍHO ČIŠTĚNÍ ENERGOPLYNU

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

MOŽNOSTI VYSOKOTEPLOTNÍHO ODSTRAŇOVÁNÍ SULFANU PŘI ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY A ALTERNATIVNÍCH PALIV Solich M., Skoblja S., Koutský B., Malecha J.

Omezování plynných emisí. Ochrana ovzduší ZS 2010/2011

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

Sorpce oxidu uhličitého na vápence pocházejících z různých lokalit České republiky

JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Vodík jako alternativní ekologické palivo. palivové články a vodíkové hospodářství

Chemické veličiny, vztahy mezi nimi a chemické výpočty

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců

Platné znění části zákona s vyznačením změn

EU peníze středním školám digitální učební materiál

Česká asociace pro pyrolýzu a zplyňování, o.s. Ing. Michael Pohořelý, Ph.D. Ing. Ivo Picek Ing. Siarhei Skoblia, Ph.D.

Separační metody v analytické chemii. Plynová chromatografie (GC) - princip

SPALOVÁNÍ ENERGOPLYNU NA VUT BRNO

SPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV

Výzkumný potenciál v oblasti uhlíkových technologií v Ústeckém kraji. Doc. Ing. J. Lederer, CSc. PF UK, Ústí n. L.,

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

Perspektivní metody. PROČ sušení pevných paliv? Většina dodané energie se ztrácí. Klasická metoda sušení horkými spalinami

CHEMICKÉ REAKCE A HMOTNOSTI A OBJEMY REAGUJÍCÍCH LÁTEK

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

VÝVOJ APARATURY PRO MĚŘENÍ SORPCE H 2 S NA TUHÝCH SORBENTECH ZA VYSOKÝCH TEPLOT S OHLEDEM NA ČIŠTĚNÍ ENERGETICKÉHO PLYNU ZE ZPLYŇOVÁNÍ BIOMASY

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

Emisní limity pro zvláště velké spalovací zdroje znečišťování pro oxid siřičitý (SO 2 ), oxidy dusíku (NO x ) a tuhé znečišťující látky

Projekt vysokoteplotní karbonátové smyčky, jeho hlavní aktivity a dosažené výsledky

INECO průmyslová ekologie, s.r.o. Zkušební laboratoř INECO průmyslová ekologie s.r.o. náměstí Republiky 2996, Dvůr Králové nad Labem

TERMICKÉ PROCESY PŘI VYUŽITÍ ALTERNATIVNÍCH SUROVIN. Most, Autor: Doc. Ing. J.LEDERER, CSc.

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

Technologie zplyňování biomasy

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

WE MAKE YOUR IDEAS A REALITY. Odsíření kotlů K2 - K4 na Teplárně Karviná: CFB FGD technologie tzv. na klíč

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

W E M A K E Y O U R I D E A S A R E A L I T Y SUCHÉ KONDICIONOVANÉ ODSÍŘENÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy a vazby

RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:

Stanovení 14 C s využitím urychlovačové hmotnostní spektrometrie (AMS)

Orientačně lze uvažovat s potřebou cca Kcal na vypaření 1 l kapalné odpadní vody.

Monitoring a snižováni emisí rtuti z velkých a středních energetických zdrojů

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Vysokoteplotní čištění energetického plynu

N A = 6, mol -1

TERMICKÁ DESORPCE. Zpracování odpadů. Sanační technologie XVI , Uherské Hradiště

Co víme o nekatalytické redukci oxidů dusíku

Denitrifikace odpadních vod s vysokou koncentrací dusičnanů

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

Ústřední komise Chemické olympiády. 53. ročník 2016/2017. TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie D. ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 120 minut

Vysokoteplotní karbonátová smyčka moderní metoda odstraňování CO 2 ze spalin

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata

Problematika koncentrací Hg ve spalinách vzniklých po spalování pevných fosilních paliv

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV

OBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs

Denitrifikace. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

AUTORIZACE K JENORÁZOVÉMU MĚŘENÍ EMISÍ

ÚPRAVA VODY V ENERGETICE. Ing. Jiří Tomčala

ZPLYŇOVÁNÍ V EXPERIMENTÁLNÍM REAKTORU S PEVNÝM LOŽEM

Zpráva o provozu spalovny environmentální profil za rok 2002

Kyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob

Autorem materiálu je Ing. Dagmar Berková, Waldorfská škola Příbram, Hornická 327, Příbram, okres Příbram Inovace školy Příbram, EUpenizeskolam.

Kyselina dusičná. jedna z nejdůležitějších chemikálií

Zpráva ze vstupních měření na. testovací trati stanovení TZL č /09

Ropa Kondenzované uhlovodíky

Názvosloví anorganických sloučenin

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

BEZCEMENTOVÝ BETON S POJIVEM Z ÚLETOVÉHO POPÍLKU

Uhlík a síra CH_102_Uhlík a síra Autor: PhDr. Jana Langerová

KVALITATIVNÍ ELEMENTÁRNÍ ANALÝZA ORGANICKÝCH LÁTEK

Sada 7 Název souboru Ročník Předmět Formát Název výukového materiálu Anotace

Novinky v legislativě pro autorizované měření emisí novela 452/2017 Sb.

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ

Obsah Chemická reakce... 2 PL:

Průmyslově vyráběná paliva

Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth

Metody gravimetrické

Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR

chartakterizuje přírodní vědy,charakterizuje chemii, orientuje se v možných využití chemie v běžníém životě

Nízkoteplotní katalytická depolymerizace

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

Obnovitelné zdroje energie

Chemické procesy v ochraně životního prostředí

Transkript:

HODNOCENÍ VÁPENATÝCH MATERIÁLŮ PRO ADSORPCI HCL Petr Pekárek, Pavel Machač, Václav Koza, Kateřina Bradáčová Zplyňování biomasy je jednou z metod náhrady neobnovitelných paliv obnovitelnými. Produktem je generátorový plyn, který je ale nutné zhodnotit vhodnými čisticími procesy. V případě využití plynu palivovými články se musí odstranit nejen popílek a dehty, ale také sirné sloučeniny a minerální kyseliny. A tyto látky lze efektivně odloučit vhodnými adsorpčními procesy. Zvláště s ohledem na příznivou cenu je dobré využívat k tomuto účelu přírodní látky. Klíčová slova: adsorpce, kyselina chlorovodíková ÚVOD V současnosti hodně diskutovanou otázkou je vyčerpání neobnovitelných zdrojů energie. Hodně optimistické předpovědi počítají se zásobami ropy na 40 let, zemního plynu na 80 let a uhlí zhruba na 210 let. Z dlouhodobého horizontu se jako nezbytné jeví přejít na alternativní zdroje energie využívající jako palivo obnovitelné zdroje. Takovou technologii představuje zplyňování biomasy, téma, kterým se zabývá mnoho výzkumných institucí na celém světě. PRODUKCE ELEKTRICKÉ ENERGIE Z BIOMASY S VYUŽITÍM PALIVOVÉHO ČLÁNKU Zplyňovat lze vpodstatě jakoukoliv hmotu organického původu. Je to proces, kdy z pevné (těžko využitelné) organické hmoty získáme mnohem snáze využitelný plyn, jehož hlavními využitelnými látkami jsou vodík a oxid uhelnatý. Zplyňování se provádí v generátoru, přičemž zplyňovat lze vodní parou, kyslíkem nebo vzduchem. Jedná se o řízený proces. Získaný plyn je ale zapotřebí zhodnotit vhodnými čisticími metodami, protože obsahuje spoustu balastních látek, mnohdy silně agresivních, popř. katalytických jedů. Na obr. 1 máme schéma produkce generátorového plynu s jeho následným využitím jako paliva pro palivový článek. Tuhá surovina je zplyňována vodní parou v primárním reaktoru vytápěném vedlejší spalovací komorou (Combustor). Generátorový plyn je nutné vyčistit kromě popílku a dehtu též od sulfanu (H 2 S Sorber) a minerálních kyselin (HCl, HF) a to pod hodnotu 1 ppmv. To je velmi důležité, protože jinak dojde k destrukci drahého palivového článku. Čistý plyn vstupuje do palivového článku, který v něm obsaženou chemickou energii přemění na finální produkt elektrickou energii. Spaliny jsou vedeny přes regenerátor a spalovací komoru do komína. Obr. 1 Schéma produkce elektrické energie z biomasy s využitím palivového článku Ing. Petr Pekárek, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Technická 5, Praha 6 Dejvice, 166 28, pekareke@vscht.cz / 1 /

ADSORPCE Jako nejvhodnější separační metoda pro odstraňování sulfanu a minerálních kyselin z generátorového plynu se jeví adsorpce tedy zachycování nežádoucích složek pevnými látkami. Její největší výhodou (na rozdíl od absorpčních postupů) je možnost provádět ji i za vysokých teplot, takže nedochází k tak významné tepelné ztrátě, zvláště při využití plynu vysokoteplotními palivovými články. Jako vhodná adsorpční činidla lze použít oxidy kovů. Tyto reakce lze popsat zjednodušeně následujícími rovnicemi: Pro adsorpci minerálních kyselin: MO + 2 HCl / 2 HF H 2 O + MCl 2 / MF 2 Pro adsorpci sulfanu: MO + H 2 S H 2 O + MS V laboratoři byla pro všechna měření použita modelová směs generátorového plynu o následujícím složení hlavních komponent (v % obj. ): CO 16, H 2 14, H 2 O 13, zbytek N 2. Vstupní koncentrace nežádoucích látek v ppm obj.: H 2 S 100, HCl 150, HF 20 Požadovaná výstupní koncentrace všech 3 nežádoucích komponent byla stanovena pod 1 ppm obj. Teplotní okénko jednotlivých měření bylo 300 600 C, všechna měření probíhala za atmosférického tlaku. POKUSNÁ APARATURA Schéma pokusné aparatury pro testování vhodných sorbentů znázorňuje obr. 2 na následující straně. Hlavním prvkem je dvouplášťový reaktor (6) vyrobený z křemenného skla situovaný v elektrické peci s 3 zónovým regulátorem teploty. Navážka sorbentu (zhruba 15 g) je nasypána na lože reaktoru s keramickou fritou. Po vyhřátí reaktoru na požadovanou teplotu je zahájeno dávkování modelového generátorového plynu z tlakové lahve (1) přes rotametr (5) do spodní části reaktoru (4). Tlaková lahev (2) obsahuje dusík, který zastává funkci inertního plynu a před a po každém měření se jím proplachuje celá aparatura. Současně s dávkováním plynu je též zahájeno dávkování roztoku minerálních kyselin lineární dávkovací pumpou (3) do horní části reaktoru. V reaktoru dojde k odpaření roztoku a smíchání se směsí generátorového plynu. Takto homogenizovaný plyn projde ložem reaktoru se sorbentem a opouští reaktor. Plyn je ochlazen v chladiči (8), kde dojde ke kondenzaci jím obsažené vody a hlavně minerálních kyselin při teplotě přibližně 50 C, kdy vykondenzují pouze minerální kyseliny a sulfan pokračuje dále v plynné fázi. Vzniklý kondenzát je odloučen teflonovým separátorem (9) a odběrová trasa propláchnuta destilovanou vodou (7), aby se vypláchly veškeré zkondenzované minerální kyseliny. Každý odběr je doplněn na 10 ml a poslán na přesné stanovení koncentrace chloridů a fluoridů iontovou chromatografií. Sulfan je stanovován potenciometricky. Odpadní plyn obsahující sulfan prochází spirálovým absorbérem (10), kde je sprchován roztokem hydroxidu sodného (11), přičemž potenciál sulfidových iontů je sledován milivoltmetrem pomocí iontově selektivní sulfidové elektrody (12). Odpadní plyn prochází poté přes soustavu promývaček a bubnový plynoměr do odtahu digestoře. Výstupem našich měření jsou průnikové křivky jednotlivých nežádoucích složek, ale hlavně kapacity použitých sorbentů, které umožňují velice snadno porovnávat efektivitu zachycení příslušných znečišťujících látek. / 2 /

Obr.2 Schéma pokusné aparatury pro testování vhodných sorbentů VHODNÉ SORBENTY PRO ZÁCHYT HCL Z hlediska nenáročnosti a cenové dostupnosti jsme zkoušeli testovat sorbenty na bázi oxidu vápenatého. Vykázaly poměrně slušnou účinnost. Prvním testovaným sorbentem byl CAS (47,5 % CaO, 47,5 % Al 2 O 3, 5 % stearan vápenatý). Zde byla použita alumina jako nosič a to se projevilo jako negativní. Adsorpční kapacita byla velice nízká a zároveň mechanická pevnost také. Druhým byl sorbent CS (95 % CaO, 5 % stearan vápenatý). Ten vykázal nejlepší výsledky. Bylo jej ovšem zapotřebí vyžíhat (20 minut při 600 C), protože při zahřátí na teplotu pokusu se uvolňoval stearan, který kondenzoval v odběrové trase a dokonce ji ucpal. Sorbent nabízí vynikající mechanickou pevnost, která se žíháním ještě vylepšila. Třetí byl sorbent CG (97 % CaO, 3 % grafit). Ten jsme si připravovali sami na škole. Byl poměrně hodně účinný a nabízel nejlepší mechanickou pevnost. Všechny sorbenty byly lisovány do podoby válečků 5 x 5 mm. / 3 /

DOSAŽENÉ VÝSLEDKY Výsledkem našich měření jsou kapacity testovaných sorbentů pro záchyt HCl a průnikové křivky. Tab. 1 Přehled adsorpčních kapacit výše zmíněných sorbentů Kapacita pro HCl Vzorek Navážka T pokusu do průniku do konce C g / kg g / kg CAS 15,24 g, 3 cm 600 0,60 1,79 CAS 15,69 g, 3 cm 500 0,66 2,21 CAS 15,29 g, 3 cm 400 0,66 2,37 CAS 15,42 g, 3 cm 300 1,38 4,62 CS 15,66 g, 3 cm 600 0,77 2,90 CS 15,60 g, 3 cm 500 9,55 11,88 CS 15,75 g, 3 cm 400 16,66 18,20 CS 15,57 g, 3 cm 300 8,9 9,59 CG 15,45 g, 3 cm 500 4,02 6,29 CG 15,80 g, 3 cm 400 6,34 8,65 Tabulka 1 uvádí přehled získaných hodnot adsorpčních kapacit jednotlivých sorbentů. Pro všechny sorbenty platí, že přednostně do 300 C sorbují vodu proto je jejich kapacita pří této teplotě tak nízká. Navíc dochází k jejich expanzi a následnému rozpadu. Klesá tak i mechanická pevnost. Nejlépe pracují vápenaté sorbenty při teplotě 400 C. Výstupní koncentrace Cl - iontů [mg/m 3 ] 5.0 4.5 4.0 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 Průnikové křivky sorbentu CS při různých teplotách měření pro Cl - ionty, limit 1.5 mg/m 3 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 Kapacita sorbentu [g/kg] CS 300 C CS 400 C CS 500 C CS 600 C Obr. 3: Průnikové křivky sorbentu CS Na obrázku 3 máme příklad průnikových křivek sorbentu CS, který se ukázal jako nejúčinnější. Je vidět, že pro 300 C dochází velice brzy k průniku HCl. Nejlepší výsledek je dosažen při 400 C a s rostoucí teplotou účinnost adsorpce klesá. / 4 /

ZÁVĚR Závěrem lze říci, že nejlepší účinnosti dosahuje sorbent CS, který vyhovuje i z hlediska mechanické pevnosti. To je ovšem podmíněno jeho vyžíháním, což zvyšuje jeho cenu kvůli energetické náročnosti. Sorbent CG poskytl také dobré výsledky, navíc s nejlepší mechanickou pevností. Oproti tomu sorbent CAS nelze doporučit. Prezentované výsledky byly získány za spolufinancování prostředků úkolu MSM 6046137304. POUŹITÁ LITERATURA [1] Girard, P. (2003): SOFC fuel cell fuelled by biomass gasification gas. Paris, 65 s. [2] Bin-lin G., Jin-sheng L., Sha X. (2005): Reaction kinetice of sorbent for chloride removal with HCl in a hightemperature coal gas. [3] Noguchi Y., Azumaya T., Yamamoto Y. (2005): Agents for removal of hydrogen chloride from waste Gates. [4] www. energetik.cz / 5 /