Otázky ke státní závěrečné zkoušce Nanotechnologie

Podobné dokumenty
Otázky ke státní závěrečné zkoušce Nanotechnologie

Otázky ke státní závěrečné zkoušce Nanotechnologie

Fotonické nanostruktury (nanofotonika)

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Příloha formuláře C OKRUHY

Otázky ke státní závěrečné zkoušce Nanotechnologie

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská OKRUHY. ke státním zkouškám DOKTORSKÉ STUDIUM

Vybrané spektroskopické metody

Fotonické nanostruktury (alias nanofotonika)

3. Vlastnosti skla za normální teploty (mechanické, tepelné, optické, chemické, elektrické).

Fyzika IV. -ezv -e(z-zv) kov: valenční elektrony vodivostní elektrony. Elektronová struktura pevných látek model volných elektronů

Optika a nanostruktury na KFE FJFI

13. Spektroskopie základní pojmy

Profilová část maturitní zkoušky 2017/2018

SLO/PGSZZ Státní doktorská zkouška Sdz Z/L. Povinně volitelné předměty 1 - jazyková průprava (statut bloku: B)

Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm

Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv

Maturitní témata fyzika

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

B) výchovné a vzdělávací strategie jsou totožné se strategiemi vyučovacího předmětu Fyzika.

- Rayleighův rozptyl turbidimetrie, nefelometrie - Ramanův rozptyl. - fluorescence - fosforescence

Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok

Fyzika pevných látek. doc. RNDr. Jan Voves, CSc. Fyzika pevných látek Virtual Labs OES 1 / 4

10/21/2013. K. Záruba. Chování a vlastnosti nanočástic ovlivňuje. velikost a tvar (distribuce) povrchové atomy, funkční skupiny porozita stabilita

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

NANOMATERIÁLY, NANOTECHNOLOGIE, NANOMEDICÍNA

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenovo záření. Vznik rentgenova záření. Metody využívající RTG záření

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24

Otázky ke státní závěrečné zkoušce pro obor OPTIKA A OPTOELEKTRONIKA. katedra optiky PřF UP v Olomouci

Metody využívající rentgenové záření. Rentgenografie, RTG prášková difrakce

Společná laboratoř optiky. Skupina nelineární a kvantové optiky. Představení vypisovaných témat. bakalářských prací. prosinec 2011

Zdroje optického záření

Od kvantové mechaniky k chemii

Maturitní témata profilová část

Mikroskopie rastrující sondy

C Mapy Kikuchiho linií 263. D Bodové difraktogramy 271. E Počítačové simulace pomocí programu JEMS 281. F Literatura pro další studium 289

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

Metody charakterizace nanomaterálů I

VIBRAČNÍ SPEKTROMETRIE

Nanotechnologie a jejich aplikace. doc. RNDr. Roman Kubínek, CSc.

Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži

Gymnázium, Havířov - Město, Komenského 2 MATURITNÍ OTÁZKY Z FYZIKY Školní rok: 2012/2013

Maturitní okruhy Fyzika

Fyzikální chemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie denní. Platnost: od do

Glass temperature history

ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK

Jiří Oswald. Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.

1. Zdroje a detektory optického záření

Krystalografie a strukturní analýza

Optické spektroskopie 1 LS 2014/15

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Maturitní otázky z fyziky Vyučující: Třída: Školní rok:

Lasery optické rezonátory

školní vzdělávací program ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI RVP G 8-leté gymnázium Fyzika II. Gymnázium Dr.

Podivuhodný grafen. Radek Kalousek a Jiří Spousta. Ústav fyzikálního inženýrství a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Čichnova

Nanotechnologie a Nanomateriály na PřF UJEP Pavla Čapková

České vysoké učení technické v Praze Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská. Příloha formuláře C OKRUHY

Mikro a nano vrstvy. Technologie a vlastnosti tenkých vrstev, tenkovrstvé sensory - N444028

Maturitní otázky z předmětu FYZIKA

Funkční a biomechanické vlastnosti pojivových tkání (sval, vazy, chrupavka, kost, kloub)

Principy chemických snímačů

Elektromagnetické záření. lineárně polarizované záření. Cirkulárně polarizované záření

Chemie a fyzika pevných látek p2

9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

E g IZOLANT POLOVODIČ KOV. Zakázaný pás energií

2. Elektrotechnické materiály


Tento rámcový přehled je určen všem studentům zajímajícím se o aktivní vědeckou práci.

HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE - kvalitativní i kvantitativní detekce v GC a LC - pyrolýzní hmotnostní spektrometrie - analýza polutantů v životním

Pokročilé cvičení z fyzikální chemie KFC/POK2 Vibrační spektroskopie

Techniky prvkové povrchové analýzy elemental analysis

- Ideálně koherentním světelným svazkem se rozumí elektromagnetické vlnění o stejné frekvenci, stejném směru kmitání a stejné fázi.

Kovy - model volných elektronů

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (SLO/RCPTM) Detekce a zpracování optického signálu 1 / 30

Chování látek v nanorozměrech

Seminář z chemie. Charakteristika vyučovacího předmětu

Metody charakterizace

Spektrometr pro měření Ramanovy optické aktivity: proč a jak. Optická sestava a využití motorizovaných jednotek.

Struktura a vlastnosti kovů I.

Studijní program: Konzervování-restaurování objektů kulturního dědictví

10A1_IR spektroskopie

Nabídkový list spolupráce 2014

Přehled posledních experimentů skupiny kvantové a nelineární optiky v Olomouci

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

Metody analýzy povrchu

Spektroskopie subvalenčních elektronů Elektronová mikroanalýza, rentgenfluorescenční spektroskopie

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.

Využití fotonických služeb e-infrastruktury pro přenos ultrastabilních optických frekvencí

FOTOAKUSTIKA. Vítězslav Otruba

Náboj a hmotnost elektronu

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Mgr. Veronika Papoušková, Ph.D. Brno, 20. března 2014

Fotonické sítě jako médium pro distribuci stabilních signálů z optických normálů frekvence a času

LABORATOŘ KOVŮ A KOROZE VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÉ KURZY A SEMINÁŘE

Transkript:

Otázky ke státní závěrečné zkoušce Nanotechnologie (magisterské studium) Katedra experimentální fyziky Univerzita Palackého v Olomouci 1. Nanotechnologie (KEF/SZZM1) 1. Stavba a struktura pevných látek, krystalové struktury, symetrie mřížky, elementární buňka. Kohezní energie, popis typických krystalů (inertních plynů, solí, polovodičů, kovů). 2. Studium prostorového uspořádání krystalu pomocí rozptylu rentgenového záření. Reciproká mřízka, Brillouinova zóna, Braggův zákon rozptylu, indexy krystalových rovin. 3. Popis dynamiky krystalové mřížky, podélné/příčné, akustické/optické fonony. Tepelné vlastnosti mřížky. 4. Kovy, model volných elektronů, Fermiho-Diracovo rozdělení, Fermiho energie, chemický potenciál, tepelné a elektrické vlastnosti kovů, Fermiho plochy. 5. Polovodiče, energetická pásová struktura, Blochův teorém, Schrödingerova rovnice v jednoelektronovém přiblížení, kvazičástice elektron a díra. Přímý/nepřímý zakázaný pás. Vlastní/příměsová vodivost. 6. Fyzikálně-chemické metody přípravy nanostrukturních materiálů, fyzikální syntetické parametry ovlivňující tvorbu nanostrukturních materiálů, možnosti kontrolování fyzikálních vlastností nanostrukturních materiálů intrinsickými a vnějšími faktory. 7. Kvantové jámy, dráty a tečky, velikostní jevy, vodivostní elektrony a dimenzionalita, Fermiho plyn a hustota stavů, potenciálové jámy a jejich aplikace pro popis vlastností kvantových nanostruktur, hustota stavů kvantových nanostruktur s ohledem na dimenzionalitu. 8. Jednoelektronové tunelování, Coulombova blokáda a schodiště, supravodivost a kvantové struktury. 9. Nanoelektronika (omezení současné elektroniky, problémy nanoelektroniky, vybrané koncepty molekulární elektronika, rezonanční tunelování, kvantové celulární automaty, jednoelektronová zařízení, memristor) 10. Mikro- a nanosystémové technologie (definice, materiály, ukázky senzorů, SAW, MOEMS, RF MEMS, nosník jako MEMS, mikrofluidika, NEMS aktuátory a senzory, NEMS logické prvky) 1

2. Metody studia nanostruktur (KEF/SZZM2) 1. RTG prášková difrakce, elektronová a neutronová difrakce, nukleární magnetická rezonance, Mössbauerova spektroskopie. 2. Termická analýza, měření specifického povrchu, dynamický rozptyl světla. 3. Vibrační spektroskopie, Ramanův rozptyl 4. Fourierova transformace a její využití 5. Vzorkování a kvantování signálů, modulace signálů, základy teorie informace 6. Rezonátorová optika, módy rezonátoru, Fabryův-Perotův etalon, modová struktura laseru, výběr módu, transport laserových svazků, tvarování příčného profilu. Výpočet stability sférického rezonátoru. 7. Generace femtosekundových impulsů, femtosekundový zesilovač, cavity dumping, generace druhé a třetí harmonické, bílého kontinua, optický parametrický zesilovač, autofokusace, periodicky pólované materiály. 8. Generace fotonových páru typu I a II, aplikace. Detekce jednotlivých fotonů. Interference čtvrtého řádu. Chování fotonu na děliči svazku, jednofotonová interference. 9. Polarizace světla, generace, úprava a detekce polarizovaného světla, depolarizace. 10. Základy optické spektroskopie, disperzní a difrakční spektrometry, monochromátory. 11. Detektory světla, měření pomocí osciloskopu, spektrální analyzátor signálu, elektronika pro měření synchronních událostí. 12. Klasická interferometrie s volnými svazky, Machův-Zehnderův a Michelsonův interferometr. Interferometrie v bílém světle. Vizibilita, vztah spektra a autokorelační funkce. 13. Měření posunutí tuhého telesa s využitím pole koherenční zrnitosti, měření složek tenzoru malé deformace. 2

3. Nanomateriály (KEF/SZZM3, volitelné) 1. Nanoklastry a nanočástice; dva obecné typy změn vlastností materiálů při přechodu do nanorozměrů; disperze; koordinační číslo; mikrodeformace; rekonstrukce povrchu; geometrická struktura a magická čísla nanoklastrů a nanočástic; elektronová struktura a magická čísla nanoklastrů a nanočástic. 2. Diskrétní vs. pásová elektronová struktura; efekty dimensionality a symetrie v kvantových strukturách; přechod nekov-kov; elektronová struktura kovových nanomateriálů; elektronová struktura polovodičových nanomateriálů. 3. Termodynamika pro systémy s konečnou velikostí: limity makroskopické termodynamiky; konceptuální změny při přechodu do nanorozměrů; základy kapilarity a efekt lotosového květu. 4. Klasická nukleační teorie; kontrola tvaru nanokrystalů, základy samouspořádávání; fázové chování a dynamika nanoklastrů; 2D systémy a jejich fázové přechody. 5. Koloidy, hydrosoly vs. organosoly; mechanismus vzniku koloidů; stabilita koloidních systémů: základní principy, mezičásticové síly; ovlivnění stability a zánik koloidních nanomateriálů. 6. Dva základní typy příprav nanomateriálů a jejich mechanismy, příklady; fragmentace nanočástic; růst ze zárodků; základní principy ekologicky šetrných syntéz nanomateriálů. 7. Vybrané důležité vlastnosti nanomateriálů a jejich spojitost s charakterizačními technikami: vlastnosti kinetické; mechanické; rozptyl světla; vodivost iontů v pevných látkách konečných rozměrů; reaktivita, Kirkendallův efekt, galvanické nahrazování. 8. Katalýza kovovými nanočásticemi: typy katalýzy; monometalické katalyzátory: vliv velikosti, náboje a tvaru nanomateriálů, vliv typu adsorbátu, vliv deformace/napínání materiálu vs. nanomateriálu na katalýzu; bimetalické katalyzátory, segregace na povrchu; vliv externího napětí či interakce kov-podložka. 9. Nanomateriály podle aplikací (uvést pro každou dále jmenovanou aplikaci aspoň jeden příklad a diskutovat princip využití unikátních vlastností nanomateriálů): medicína, životní prostředí, elektronika, magnetismus, nanoinženýrství povrchů, katalýza, kosmetika, nanofotonika; kompozitní nanomateriály a multimodální sondy; Janusovy částice; supermřížky z nanoklastrů. 10. Nanomateriály podle prvkového složení C: nanodiamanty, saze vs. grafit vs. grafen, nanotrubičky, nanotečky, fulereny, nanouhlovodíky, polycyklické aromatické uhlovodíky, polymerní vlákna - blokové kopolymery a ph či termosenzitivní polymery, fluorescenční rozpoznávače postavené na DNA, lipozomy. 11. Nanomateriály podle prvkového složení - Si a prvky hlavní skupiny periodické soustavy prvků: silanoly, silanizace, sol-gel chemie, SiO 2, samouspořádávání částic SiO 2, micely, templátová syntéza a její úskalí, periodické mesoporézní SiO 2 (PMS), využití PMS, polydimethylsiloxany (PDMS) vs. SiO 2, samouspořádání využito pro PDMS, využití PDMS soft litografie, in vivo aplikace. 12. Nanomateriály podle prvkového složení vybrané přechodné kovy: Fe (nulamocné, oxidované) - různé typy, vlastnosti a aplikace; Ti oxid titaničitý a jeho aplikace; popř. další nejčastěji využívané nanomateriály obsahující kombinaci prvků II B a VI A skupin periodické soustavy prvků (Zn / Cd dohromady s S/Se/Te apod.): charakteristické vlastnosti + jejich aplikace. 13. Nanomateriály podle prvkového složení ušlechtilé kovy (Cu, Ag, Au): Mieho teorie a podmínka rezonance, povrchový plasmon; využití optických vlastností MEF, SERS, SERRS, zobrazování, hypertermie, molekulární rozpoznávání. 14. Fáze v kovových soustavách (krystalizace, fázové diagramy, rovnovážné diagramy železo-uhlík, tepelné zpracování). 15. Plasty, skla, slinuté materiály, kompozity. 16. Mechanické vlastnosti materiálů. Zkoušky mechanických vlastností. Fraktografie. Metalografie. 3

4. Nanofotonika (KEF/SZZM4, volitelné) 1. Jednomódové vlnovody a jejich vlastnosti, disperzní rovnice, módová struktura, vazba mezi módy. 2. Optické vlastnosti tenkých vrstev, způsoby jejich přípravy, maticová metoda výpočtu parametrů soustav tenkých vrstev, příklady použití (antireflektování, periodické soustavy tenkých vrstev). 3. Maxwellovy rovnice v nelineárním prostředí, nelineární susceptibilita, nelineární jevy 2. a 3. řádu, anharmonický oscilátor jako model nelineárního prostředí. Generace druhé harmonické, sfázování nelineárního procesu, parametrické procesy. 4. Ramanův a Brillouinuv rozptyl, čtyřvlnové směšování, Kerrův jev, optická bistabilita, nelineární absorpce. Nelineární optické časově rozlišené jevy, autoindukovaná transparence, solitony. 5. Spontánní sestupná frekvenční konverze jako příklad parametrického procesu. Generace fotonových párů, kvantová provázanost fotonových párů. Současné fotonické zdroje fotonových párů. 6. Kvantování elektromagnetického pole, pojem fotonu, kvantové fluktuace optických polí, stlačené stavy. Statistické vlastnosti světla o nízkých intenzitách. 7. Lasery a laserové diody, princip fungování a konstrukce, režimy činnosti. Generace pulzního laserového záření a diagnostika optických pulzů. 8. Detekce jednotlivých fotonů. Vnitřní a vnějsí fotoelektrický jev. Fotodiody PIN a lavinové diody, fotonásobiče. 9. Maticové detektory. Vědecké CCD kamery. Intenzifikované CCD kamery. EMCCD kamery. 10. Popis interakce světla s látkou, Maxwellovy rovnice a materiálové vztahy, optické konstanty, vlnová rovnice. 11. Popis absorpce látky pomocí komplexních materiálových velicin, Kramersovy-Kronigovy disperzní relace. 12. Anizotropie, zavedení tenzorových velicin, Fresnelova rovnice, indexový elipsoid, indexová plocha, jednoosé a dvouosé optické materiály. 4

5. Bionanotechnologie (KEF/SZZM5, volitelné) 1. Biologické nanostruktury (biomakromolekuly - nukleové kyseliny, proteiny, lipidy, polysacharidy, látky produkované imunitním systémem, produkty biomineralizace) 2. Environmentální a zdravotní rizika nanomateriálů, proces hodnocení rizik nanomateriálů, parametry nanomateriálů podílející se na jejich nebezpečnosti, základy epidemiologie nanomateriálů, hodnocení kvality životního a pracovního prostředí. 3. Nanoetika, legislativa vztahující se k nanomateriálům a životnímu prostředí, princip předběžné opatrnosti. 4. Nanotoxikologie: terminologie, toxikokinetika, biotransformace látek, expozice, toxikologicky významné parametry. 5. Nanotoxikologie: testy toxicity (in vitro, in vivo), příklady toxického působení (př. mutagenita,oxidativní stres aj.). Problematické aspekty testování toxicity nanomateriálů. 6. Biologické membrány, membránový transport, příjem a zpracování informace membránami. 7. Imunitní systém (imunogeny, protilátky, cytokiny), kinetika imunitní odpovědi. 8. Nanočástice a nanomateriály pro biomedicínské aplikace (složení, vlastnosti, povrchové modifikace). 9. Bioaplikace nanočástic in-vitro a in-vivo (biomagnetické separace, cílený transport léčiv, hypertermie, MRI). 5