Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) Datum zpracování U Lesa, Karviná - Ráj 8. a 9.ročník Rozšířená Dějepis Itálie zrod fašismu Petra Olbřimková - Dějepis 2011 duben, květen
Obsah: FAŠISMUS V ITÁLII... 3 1 FAŠISMUS... 3 2 ITÁLIE MEZI SVĚTOVÝMI VÁLKAMI... 4 3 BENITO MUSSOLINI... 5 2
Fašismus v Itálii V této kapitole se dozvíte: o fašismu; o situaci po válce v Itálii; o Benito Musollinim; Budete schopni: pohovořit o období po první světové válce a situaci v Itálii; Klíčová slova této kapitoly: Fašismus, Itálie, Benito Mussolini Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 h 1 Fašismus Jeden z totalitních režimů, který vznikl v Evropě po 1.sv.válce a byl reakcí na neutěšenou situaci, kdy v evropských státech s demokratickými systémy nebyly vlády schopny se vypořádat s hospodářskými těžkostmi. Fašisté je obviňovali z neschopnosti a nabízeli rychlá a jednoduchá řešení. Pro všechny totalitní režimy je společné: veškerou moc má jedna politická strana (či mocensky vedoucí síla) sdělovací prostředky jsou pod státní kontrolou, slouží k propagandě státní ideologie a k manipulaci s veřejným míněním snaží se prosadit státní ideologii ve všech oblastech společenského života a vše kontroluje (cenzura knih, filmů, divadla, nařizuje, co a jak se musí učit ve škole, podřizuje si i vědecký výzkum, atd.) nepřipouští kritiku své ideologie v totalitních režimech jsou porušována lidská práva (hlavně svoboda projevu), lidé jsou pod přísnou politickou i policejní kontrolou k udržení moci používají tzv. boj s veřejným nepřítelem, za nepřítele je vybraná část obyvatelstva (etnická skupina, společenská vrstva), která je prohlašována za viníka všech problémů, tato skupina je pak pronásledována a členové dokonce fyzicky likvidováni, ostatní obyvatelstvo je udržováno ve strachu kdo se režimu totiž znelíbí, může být označen za příslušníka či pomahače této skupiny, mnoho lidí proto raději podporuje režim, domnívají se, že je to před pronásledováním ochrání tyto režimy nutí lidi, aby se podíleli na jeho budování nebo udržování, kdo se protiví, je pronásledován 3
Fašismus politický systém s pevnou úřednickou vládou, v čele vůdce s veškerými pravomocemi, jemuž pomáhá řídit stát úzká elita (výkvět společnosti, malá privilegovaná skupina), obyvatelstvo je ovládanou masou, která má sice státu sloužit, ale nemá nárok na podíl na jeho řízení podle fašismu nemá dost schopnosti Fašismus popírá rovnost lidí omezuje či ruší demokratické nástroje řízení státu volby, parlament, dle nich nemají význam uctívá moc a sílu, pokládá válku za dobro je silně patriarchální systém (v tomto případě nadřazenost muže ve společnosti) ženy neměly ve vládnoucí elitě místo, ale protože fašistické režimy potřebují hodně vojáků, byly ženy důležité, aby je porodily, takže byla velmi zdůrazňována jejich tradiční role matky silný nacionalismus (přehnané vlastenectví, přehnané zdůrazňování významu národa) představuje pravicový extremismus vznikl v Itálii 2 Itálie mezi světovými válkami Itálie bojovala na straně Dohody (vítěz 1.sv. války), ale nedosáhla při mírových konferencích všech svých územních požadavků (po válce připojila území Jižního Tyrolska, přístav Terst a mohla si ponechat Dodekaneské ostrovy), cítila se ponížena, chtěla se stát velmocí, což se nepodařilo, po válce se potýkala s velkými problémy v hospodářství, nezaměstnaností a nedostatkem; byla konstituční monarchií, ale postavení krále a vlády bylo po válce otřeseno. To vše vedlo k nespokojenosti obyvatelstva, čehož využil Benito Mussolini, který stal v čele fašistické strany. 1922 B.Mussolini zorganizoval pochod na Řím (několik desítek tisíc ozbrojených členů faš. strany), král ho jmenoval ministerským předsedou, B.M. si nechal říkat Duce dúče (italsky vůdce). Likvidace demokracie a parlamentního systému, Itálie = fašistický stát, existence jediné politické strany fašistické, formálně však Itálie zůstala královstvím. Snaha získat území kolonie, 1935 napadla bez vyhlášení války Etiopii (Habeš), vedla brutální vyhlazovací válku, 1936 ovládnutí Etiopie a italský král se stal etiopským císařem sblížení s Německem (vládl zde podobný režim), 1936 uzavření spojenecké smlouvy tzv. Osa Berlín Řím 1937 vystoupení Itálie ze Společnosti národů (byla zakládajícím členem) v roce 1939 Itálie vojensky obsadila Albánii a uzavřela s Německem tzv. Ocelový pakt vojenská smlouva o povinnosti poskytnout si pomoc, pokud by se jeden z nich ocitl ve válce 4
3 Benito Mussolini Benito Amilcare Andrea Mussolini s A.Hitlerem 29. červenec 1883 Predappio 28. duben 1945 (zastřelen) Giulino di Mezzegra italský politik a diktátor, průkopník fašismu Válka je pro muže totéž co pro ženy mateřství - řekl B.Mussolini Zajímavosti: Slovo fasci, italsky svazky, jež dalo fašismu název, zdůrazňuje solidaritu spolubojovníků a odkazuje také na starořímský odznak moci zvaný fasces, svazky jilmových prutů s vyčnívající vetknutou sekyrou, jež liktoři v průvodu nosili před vysokými úředníky (Liktoři byli u Římanů veřejní sluhové úředníků, kráčeli u veřejnosti před úředníkem, jemuž byli v určitém počtu přiděleni, po jednom za sebou, nesouce na levém rameni fasces. Liktoři razili u veřejnosti úředníku cestu, vybízeli mimojdoucí k povinné úctě a vykonávali jeho rozkazy) Nepočítáme-li krátkodeché loutkové režimy jako ustašovské Chorvatsko (1941 1945) Ustaša - Chorvatské revoluční hnutí, a vládu národní jednoty v Maďarsku (1944 1945), žádné další fašistické režimy nevznikly. V řadě evropských zemí však existovaly konzervativní diktatury s fašistickými rysy nebo podporované fašisty. Patří sem například frankistické Španělsko (1939 1975) Francisco Franco, Salazarem založený portugalský Nový stát (1933 1974), Dollfussův a Schuschniggův autoritativní režim v Rakousku (1933 1938), Metaxasovo Řecko (1936 1941) nebo Slovensko (1939 1945). V mnoha dalších zemích světa pak existovaly fašistické organizace, některé s nezanedbatelným vlivem, které se však nikdy nedostaly k významnému podílu na moci. Byli to například Mosleyovi fašisté v Británii, klerofašističtí belgičtí rexisté nebo i česká Vlajka. 5
Shrnutí kapitoly. Fašismus (italsky fascismo) v užším a původním smyslu označuje italský fašismus, politické hnutí vedené Benitem Mussolinim, které ovládalo Itálii v letech 1922 až 1943. Již ve 20. letech 20. století se však označení rozšířilo na příbuzná politická hnutí, strany a státní režimy v jiných zemích, a stalo se tak označením typu politické ideologie. Typickými rysy fašistických ideologií jsou mimo jiné vypjatý nacionalismus, autoritativní a charismatické vůdcovství, militarismus, kult modernity, mládí a síly jakož i silná ekonomická role státu. Použité materiály: http://cs.wikipedia.org Učebnice Dějepis 9 - SPN - ISBN 978-80-7235-428-3 Učebnice Dějepis Nová doba 2.díl ISBN 80-208-0383-1 Konec kapitoly. 6