Kapitola 1. Pojem přestupku a jeho znaky

Podobné dokumenty
Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního práva:

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2007 V. volební období. Návrh. poslance Michala Doktora. na vydání



Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. (ve vztahu k územním samosprávným celkům)

Některé otázky správního trestání podle nového přestupkového práva

ZÁKON. ze dne 2. února o změně zákonů v souvislosti se sjednocením dohledu nad finančním trhem ČÁST DESÁTÁ

Čin je formálně protiprávní a trestný, protože to stanoví zákon... (trestný čin je čin trestný )

Teorie práva VOŠ Sokrates

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice

Správní trestání. JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Medlov 2013

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Stanovisko odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra č. 6/2017

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3

254/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 13. dubna 2004

Obsah. O autorkách...v Předmluva...VII Jednotlivé části publikace zpracovaly...xv Seznam použitých zkratek...xvii

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

Správní právo 2. K prvnímu z dílčích témat si prostudujte kapitolu V. Správní právo obecná část (pro. Jur.D. Hendrych)

14d) 60 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA, JEHO ÚLOHA V BOJI S KYBERNETICKOU KRIMINALITOU

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S347/ /2011/540/ZČa V Brně dne:

Trestní odpovědnost a povinnost mlčenlivosti znalce. Karel Cibulka Nejvyšší soud, trestní kolegium

KAPITOLA 3 ZÁSADY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

R O Z H O D N U T Í. částečně o d m í t á

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, Jihlava

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.

Č. j. MV /OBP-2015 Praha 5. října 2015 Počet listů: 5

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, Jihlava

Závěr č. 115 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 O 1 Jihlava

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, Jihlava

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

KULATÝ STŮL. s Josefem Chýlem o roli a úloze ÚOHS v procesu dozoru nad dodržováním ZZVZ s důrazem na práva a povinnosti zadavatelů

*UOOUX002KR2E* ROZHODNUTÍ. Zn. SPR-1375/10-48

TRESTNÍ ZÁKONÍK. zákon č. 40/2009 Sb. ze dne 8. ledna 2009

PRŮVODCE STUDIEM PŘEDMĚTU KYBERNETICKÁ KRIMINALITA (CYBERCRIME) Mgr. Radim Vičar. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

SROVNÁNÍ NÁVRHŮ NOVELY ÚSTAVY K NKÚ Příloha ke stanovisku Rekonstrukce státu k projednávání novely Ústavy Josef Karlický, Petr Bouda,

TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST. Mgr. Martin Kornel

Závěr č. 62 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Vymezení předmětu správního řízení

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0033/2016/VZ-02268/2016/542/EŠu Brno 19. ledna 2016

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 O 1 Jihlava

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5,58601 Jihlava

Konkurence trestního řízení a řízení o přestupku (jiném správním deliktu)

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

INFORMATIVNÍ úplné znění

Realizace x aplikace práva Realizace práva Chování v souladu s právem (často stereotypní, automatizované) Výkon práva či povinnosti (intencionální) Pr

215/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 2. dubna o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje

OBSAH. Předmluva 12. Úvod 14 I. PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ A JEHO ČLENĚNÍ

OBSAH. Seznam zkratek používaných v textu 13 ÚVOD 15

r v,,"tll ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 O 1 Jihlava v, PRIKAZ

TRESTNÍ PRÁVO. Pojem trestního práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2011/2012 jarní semestr

Test poměrnosti cíle a prostředku

r '\tl,,'\tl ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 O 1 Jihlava v, PRIKAZ

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2008

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava

ROZHODNUTÍ O PŘESTUPKU

Anotace: Tato prezentace je zaměřena na trestní právo. Zahrnuje výklad a test k opakování látky.

ÚVOD DO TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO A PROCESNÍHO I OBECNÁ ČÁST program přednášek a. r. 2014/2015 jarní semestr

fl' V ",. v ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 O 1 Jihlava PŘÍKAZ

Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který

ROZHODNUTÍ. Obec Tursko, se sídlem Čestmírovo náměstí 59, Tursko, IČO:

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ODBOR ŽIVOČIŠNÝCH KOMODIT 17210

Záškoláctví legislativní rámec Mgr. Jan Fiala podle právního stavu k

Poznámky k orientaci ve stavebním zákonu

Řízení o přestupcích II. (zvláštní druhy řízení o přestupcích a jejich specifika společné řízení, adhezní řízení, příkazní řízení a příkaz na místě)

Zákony pro lidi - Monitor změn ( Důvodová zpráva

k přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení

Trestní právo Druh materiálu Pracovní list vytvořený v programu WORD Anotace

ZÁKON ze dne 2018, ČÁST PRVNÍ Změna zákona o Ústavním soudu

odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 2/2008

215/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 2. dubna o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje ČÁST PRVNÍ

K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou

TRESTNÍ PRÁVO I. soustředění

Dotazy a odpovědi k právní úpravě přestupků

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění:

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO

, v,,~ ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava. v, PRIKAZ

Dokazování je procesním právem (též normy EU, mezinárodní úmluvy apod.) upravený postup, jehož prostřednictvím soud zjišťuje skutečnosti významné pro

pachatele činu na svobodě, majetkových nebo jiných právech), který může uložit jen soud Ústavy a čl. 40 odst. 1 LPS, 37 odst.

OBSAH ZÁKON O ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPKY A ŘÍZENÍ O NICH

215/2004 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ NĚKTERÉ VZTAHY V OBLASTI VEŘEJNÉ PODPORY

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, 586 Ol Jihlava

TRESTNÍ PRÁVO. Souběh a recidiva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D @vsfs.cz

Zásady právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy

O autorovi... V Úvod...VII Seznam použité literatury...xvii Seznam použitých zkratek...xxv

226/2013 Sb. ZÁKON ze dne 20. června 2013 o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh

ENERGETICKY REGULACNI URAD Masarykovo náměstí 5, Jihlava

Zpráva o šetření. ve věci podnětu pana D. R.

ROZHODNUTÍ. pokuta ve výši Kč (slovy sedm tisíc korun českých)

Seminář - Omšenie

Novelizované znění ustanovení 47 zákona o specifických zdravotních službách je následující:

Transkript:

Kapitola 1. Pojem přestupku a jeho znaky Podle 5 přestupkového zákona je přestupkem společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. Přestupek je tedy tradičně definován formálními znaky a materiálním znakem, a dále pozitivně a negativně. Přestupkem není jako doposud pouze protiprávní čin fyzické osoby, ale též protiprávní čin právnické osoby a podnikající fyzické osoby. 1.1 Protiprávnost, obecné požadavky na pachatele, znaky skutkové podstaty a materiální znak přestupku Protiprávnost Protiprávnost činu znamená, že je v rozporu s (objektivním) právem, je porušena nebo nesplněna právní povinnost stanovená v zákoně nebo uložená na jeho základě. Protiprávnost je obligatorním obecným znakem každého trestného deliktu (lat. delictum = protiprávní jednání) trestného činu i přestupku. Její nedostatek, resp. existence některé z okolností vylučujících protiprávnost znamená, že nedojde vůbec ke spáchání deliktu. Protiprávnost se (podobně jako v trestním právu) zpravidla považuje za samostatný znak přestupku, 174 stojící vedle znaků skutkové podstaty přestupku a materiálního znaku přestupku. Protiprávnost se liší od formálních znaků skutkové podstaty především tím, že se jedná o znak, který je všem deliktům společný, kterým se od sebe jednotlivé druhy přestupků neodlišují. Vztah mezi protiprávností a materiálním znakem (společenskou škodlivostí) lze vyjádřit tak, že společenská škodlivost je prvotní, existuje nezávisle na právní úpravě a je právě důvodem, proč 174 K různým pojetím srov. PRÁŠKOVÁ, H. Základy odpovědnosti za správní delikty. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 185 a násl. 96 LEGES_102.indd 96 4. 9. 2017 10:43:55

Kapitola 1. Pojem přestupku a jeho znaky zákon čin, který je společensky škodlivý, zakazuje a staví pod hrozbu trestu. Nikoliv každé jednání, které je pro společnost škodlivé, je nutno prohlásit za trestný delikt. Naproti tomu protiprávní jednání jsou patrně vždy určitou měrou společensky škodlivá, třebaže nikoliv vždy tak, aby byla trestná. Obecné požadavky na pachatele Obecné požadavky na pachatele jsou obecné (stejné) pro všechny přestupky. Jsou to znaky, které vymezují odpovědnou osobu, znaky deliktní způsobilosti fyzické a právnické osoby. Blíže viz část IV. Skutková podstata přestupku Pod pojmem skutková podstata přestupku se zpravidla rozumí souhrn jeho typových znaků, které na jedné straně vyjadřují typovou společenskou škodlivost a na druhé straně odlišují jednotlivé přestupky (např. přestupek rušení nočního klidu, přestupek odejmutí zboží celnímu dohledu, přestupek vykonávání funkce likvidátora v rozporu s požadavkem odborné péče, přestupek provádění stavby bez ohlášení apod.). Znaky skutkové podstaty přestupku se člení do čtyř skupin znaků: objekt, objektivní stránka, subjekt (pachatel), subjektivní stránka. Znaky skutkových podstat přestupků jsou uvedeny v obecné části přestupkového zákona, resp. v dalších zákonech obsahujících skutkové podstaty přestupků. Skutkovou podstatu je třeba odlišovat od pojmů skutkový děj, skutkový stav věci a skutek. Skutkový děj (skutek de facto) je nejširším pojmem, zahrnuje skutkové okolnosti konkrétního případu, tak jak se stal, zahrnuje jak skutečnosti, které jsou rozhodné pro právní posouzení děje, tak skutečnosti trestněprávně irelevantní. Skutkový stav věci je užší, protože zahrnuje jen skutečnosti relevantní pro rozhodnutí příslušného orgánu (pro výrok o vině i trestu, pro výrok o náhradě škody apod.). 175 Skutkový stav věci je tedy označením pro skutek de iure. Skutková podstata je rovněž skutkem de iure, ovšem dále zúženým co 175 O skutkovém stavu věci se hovoří ve správním řádu v souvislosti se zásadou materiální pravdy ( 3), podle které postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v 2 správního řádu. 97 LEGES_102.indd 97 4. 9. 2017 10:43:55

do svého rozsahu, a to primárně jen na vinu. Zahrnuje proto jen fakta trestněprávně relevantní z hlediska základů odpovědnosti. Se skutkovou podstatou se pojí právní kvalifikace spáchaného činu. Vztah výše uvedených pojmů představuje V. Kratochvíl jako pyramidu postavenou na špičku: uvedené pojmy znamenají stupně, po nichž orgán činný v trestním řízení sestupuje (postupuje) při řešení konkrétního případu. 176 Materiální znak přestupku Materiálním znakem přestupku se rozumí jeho společenská škodlivost (dříve nebezpečnost činu pro společnost). To, že v definici přestupku je obsažen materiální znak, znamená, že ke spáchání přestupku může dojít pouze za současného splnění dvou podmínek: čin musí vykazovat znaky uvedené v zákoně (formální podmínka) a zároveň musí být v určitém minimálním stupni škodlivý pro společnost (materiální podmínka). Jinými slovy řečeno, k odpovědnosti za přestupek nepostačuje naplnění znaku protiprávnosti jednání, obecných znaků týkajících se pachatele a formálních znaků přestupku, ale jednání musí mít i určitý minimální stupeň společenské škodlivosti. Odpovědnost za přestupek je tedy založena na tzv. materiálním pojetí, na rozdíl od trestní odpovědnosti, která vychází z formálního pojetí trestného činu. Materiální znak má zejména dvojí význam: umožňuje odlišit přestupek od trestného činu tam, kde jsou znaky obou těchto deliktů shodné (např. provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo bez licence), umožňuje nestíhat tzv. bagatelní přestupky (ty, jejichž závažnost je zcela nepatrná, následky jsou bezvýznamné apod.). Praktická je klasifikace forem materiální stránky činu (škodlivosti) z hlediska míry její abstrakce. Obvykle se rozlišuje škodlivost obecná, typová a konkrétní. Obecná společenská škodlivost je diferenciačním kritériem pro určení hranice trestního bezpráví a odstupňování reakce na protiprávní 176 Srov. KRATOCHVÍL, V. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Obecná část. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 184 a 185. 98 LEGES_102.indd 98 4. 9. 2017 10:43:56

Kapitola 1. Pojem přestupku a jeho znaky jednání v podobě vytváření různých typů trestných deliktů (např. přestupků a trestných činů). Typová společenská škodlivost vychází z toho, že existují skupiny činů, jejichž spáchání má za následek určitý typový stupeň škody (nebezpečí), a za které se má stanovit typově adekvátní sankce. Podle typového stupně společenské škodlivosti lze rozlišovat různé druhy deliktů (např. u trestných činů obecně rozlišení na zločiny a přečiny, u přestupků původně zamýšlené členění na přestupky, závažné přestupky a zvlášť závažné přestupky). Představa zákonodárce o charakteru a stupni společenské škodlivosti jednotlivých typů přestupků se promítá do přiřazeného správního trestu (druhu a výše). Konkrétní společenská škodlivost se vztahuje ke konkrétnímu přestupku konkrétního pachatele. Jedna a táž skutková podstata může být naplněna různým způsobem, jednotlivé prvky činu naplňují znaky takové skutkové podstaty různě a různou intenzitou, např. provedení činu je jiné, liší se kvantita následku, přistupují nebo odpadají určité okolnosti činu apod. Správní orgán musí zvažovat, zda konkrétní povaha a stupeň materiální stránky se pohybuje v mezích materiální stránky typové. Při úvaze, zda obviněný naplnil materiální znak přestupku, je nutno vycházet z toho, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro společnost zpravidla vyšší než nepatrný. 177 V aplikační praxi je tedy nejprve skutek posuzován podle formálních znaků skutkové podstaty a teprve potom je zvažován i charakter a stupeň společenské škodlivosti. 178 Pokud nedosahuje potřebného stupně, nedojde vůbec ke spáchání přestupku. Zásadní význam má materiální korektiv při posuzování hraničních případů, kdy by formalistická aplikace znaků přestupku mohla být nepřiměřená a nespravedlivá. 177 Srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. července 2006, sp. zn. 8 Tdo 721/2006, ze dne 25. října 2006, 5 sp. zn. Tdo 1152/2006, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. prosince 2009, čj. 5 As 104/2008-45, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. března 2011, čj. 1 Afs 14/2011-62. 178 Srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 5. září 2011, čj. 8 As 41/2010-110 a ze dne 31. května 2011, čj. 8 As 44/2010-70. 99 LEGES_102.indd 99 4. 9. 2017 10:43:56

Srovnání a hodnocení, zda se konkrétní společenská škodlivost pohybuje v mezích typové společenské škodlivosti, řeší otázku viny (spáchání přestupku). Naproti tomu při úvaze o správním trestu správní orgán zjišťuje a v rozhodnutí vyjadřuje, kde přibližně v rámci typové společenské škodlivosti se nachází materiální stránka konkrétní. Přibližným ukazatelem konkrétního charakteru a stupně společenské škodlivosti je tak příslušným orgánem uložený druh a výměra správního trestu v individuálním případě (kromě toho musí být ovšem při výměře trestu zvažována i další hlediska, zejména osoba pachatele a jeho poměry). Správní orgán zjištění a zhodnocení charakteru a stupně společenské škodlivosti pro odpovědnost za přestupek zpravidla neuvádí v odůvodnění rozhodnutí tehdy, jestliže bylo shledáno naplnění materiální stránky. Je tedy obsaženo v odůvodnění implicitně. 179 Pokud ale existovaly určité pochybnosti o naplnění materiálního znaku, musí být závěr správního orgánu v rozhodnutí odůvodněn. Nestačí však poukázat na obecné skutečnosti a okolnosti, které by mohly odůvodnit naplnění materiálního znaku v jiném nebo v mnoha dalších případech, ale musí být konkretizovány na jedinečný rozhodovaný případ. 1.2 Označení činu za přestupek. Problém výkladu 5 a 112 odst. 1 přestupkového zákona Podle 5 přestupkového zákona je přestupkem protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen. Požadavek na výslovné označení ( pojmenování ) správního deliktu jako přestupku vychází z důrazu na právní jistotu adresátů i správních orgánů, aby bylo zcela zřejmé, který delikt přestupkem je a který není. Dosavadní přestupky fyzických osob toto označení nesou. Jinak je tomu u tzv. jiných správních deliktů (jiných správních deliktů fyzických osob, správních deliktů právnických osob a správních deliktů podnikajících fyzických osob). Ty jsou zpravidla obecně označeny jako správní delikty, nebo nejsou označeny vůbec a příslušná sankční ustanovení nesou např. nadpis Pokuty, Porušení právních povinností, příp. jsou zcela bez nadpisu. 179 Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. srpna 2012, čj. 9 As 34/2012-28. 100 LEGES_102.indd 100 4. 9. 2017 10:43:56

Kapitola 1. Pojem přestupku a jeho znaky Je tedy nutno zajistit, aby s nabytím účinnosti přestupkového zákona byly tzv. jiné správní delikty v textu příslušných zákonů za přestupky skutečně označeny. Proto jedním z důležitých úkolů tzv. změnového zákona je, aby provedl příslušnou terminologickou změnu, samozřejmě po analýze, co skutečně novým přestupkem má být. Pro případ, že by došlo k opomenutí některých deliktů, obsahuje přestupkový zákon přechodné ustanovení ( 112 odst. 1) zavádějící právní fikci, že Na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí jako na přestupky podle tohoto zákona. Varianta, podle které by mohlo být stanoveno přechodné období, ve kterém by musely být zvláštní zákony (resp. jejich sankční ustanovení) uvedeny do souladu s novou právní úpravou pod sankcí pozbytí jejich účinnosti, nebyla přijata. Problém řešení zvoleného zákonodárcem spočívá v tom, že může být v konkrétním případě sporné, které správní delikty budou podřazeny pod režim přestupkového zákona. Důvodová zpráva k tomu lakonicky říká, že Pojem správní delikt použitý v tomto ustanovení je nutno vykládat v kontextu celé úpravy. Správní disciplinární delikty, správní pořádkové delikty a delikty proti platební disciplíně (platební delikty) se nepovažují za správní delikty v pravém slova smyslu. Jedná se tudíž o hraniční (tedy nepravé) kategorie správních deliktů Proto se na ně nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich nebude vztahovat. Předkladatel nepovažuje za nutné ani za vhodné blíže vymezovat správní delikty v užším a širším slova smyslu pro účely přechodného ustanovení, neboť již nyní obecná část důvodové zprávy obsahuje podrobný popis rozdílů mezi správními delikty a disciplinárními a tzv. platebními a pořádkovými delikty. Výslovně se v přechodném ustanovení zmiňují pouze disciplinární delikty, a to především proto, že zákon již s pojmem disciplinární delikt pracuje v předchozích ustanoveních (např. úprava odložení věci a zastavení řízení). Navíc se disciplinární delikty svou povahou nejvíce blíží přestupkům, a proto je jejich výslovné zmínění v tomto ustanovení vhodné z hlediska posílení právní jistoty. Skutečnost, že není předem jasné, jaký typ trestného deliktu je určitým protiprávním činem spáchán, může být v rozporu se zásadou nullum crimen sine lege, a taková právní úprava by mohla být chá- 101 LEGES_102.indd 101 4. 9. 2017 10:43:56

pána jako protiústavní. Správní orgány by mohly vyloučit užití přestupkového zákona právě z důvodu, že delikt není výslovně jako přestupek označen, nebo naopak považovat za přestupek něco, co jím není. O tom, zda určité protiprávní jednání je správním deliktem a uložená sankce za něj je trestem, nemusí panovat shoda, jak dokládají odborné diskuse a judikatura poslední doby. Jako příklad je možno uvést sporný charakter trestání porušení povinnosti v rovině tvrzení daně nebo penále podle daňového řádu nebo záznam bodů do registru řidičů chápané jako trest. 180 Uvedený problém je evidentní zejména u tzv. pořádkových deliktů, které v 112 nejsou zmíněny a důvodová zpráva jejich vztah k novým přestupkům nevysvětluje. Při řešení je třeba vyjít ze současného stavu právní úpravy. Zjednodušeně řečeno náš právní řád upravuje ukládání pořádkových pokut za různá protiprávní jednání: 1. klasické zajišťovací pořádkové pokuty, jejichž typickým představitelem je pořádková pokuta podle 62 správního řádu, ukládaná za závažné ztěžování postupu správního řízení, zařazená pod marginální rubriku Zajištění účelu a průběhu řízení v díle 4 správního řádu. 181 Charakteristickým rysem takové pořádkové pokuty je to, že správní orgán potřebuje okamžitě reagovat a rychle vynutit splnění procesní povinnosti tak, aby mohl daný proces řádně pokračovat. Ukládá se proto, aby byla povinnost splněna, nikoli proto, že povinnost splněna nebyla je tedy zcela jiný účel jejího ukládání ve srovnání s účelem trestu za přestupky. Pořádková pokuta se ukládá v situaci, kdy je zpravidla jas- 180 Srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. listopadu 2015, čj. 4 Afs 210/2014, usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 6 As 114/2014. 181 Dále by do této skupiny pořádkových pokut bylo možné zřejmě zařadit ukládání pořádkových pokut podle 137 správního řádu, 116 odst. 1 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací, podle kterého Úřad může uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč tomu, kdo ztěžuje postup řízení, zejména tím, že se bez závažných důvodů nedostaví na písemnou výzvu k Úřadu, podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď anebo bezdůvodně odmítá svědeckou výpověď nebo předložení listiny, 173 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), podle kterého stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000 Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle 172 stavebního zákona. 102 LEGES_102.indd 102 4. 9. 2017 10:43:56

Kapitola 1. Pojem přestupku a jeho znaky né, která osoba a jakou povinnost porušila, není třeba složitě zjišťovat zavinění, provádět dokazování nebo shromažďovat jiné podklady pro rozhodnutí, vydání rozhodnutí o pořádkové pokutě je prvním úkonem v řízení. Výše pořádkové pokuty v takovém případě nemůže dosahovat nepřiměřené výše (současná maximální horní hranice v procesních řádech činí 50 000 Kč), lze ji ukládat opakovaně. Pořádková pokuta je pak pouhým zajišťovacím opatřením, nikoli správním trestem. Podobnou povahu mají i donucovací pokuty v exekuci (např. podle 129 správního řádu). Je nepochybné, že tyto pořádkové pokuty se nemohou stát přestupky podle 112 odst. 1 přestupkového zákona. 2. typově závažná a značně společensky škodlivá porušení procesních povinností (spočívající zejména ve znemožnění, maření nebo ztěžování výkonu správního dozoru), 182 vyžadující reagovat uložením trestu, nikoli pouhého zajišťovacího opatření. V takovém případě by měl zákonodárce tato protiprávní jednání postavit pod hrozbu správního trestu a stanovit skutkovou podstatu přestupku. Typové závažnosti a společenské škodlivosti pak může odpovídat i závažnější druh a výše správního trestu. Uplatňování odpovědnosti za takové správní delikty je rozhodováním o trestním obvinění se všemi požadavky spravedlivého procesu, které z toho vyplývají. 182 Např. 27 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí, podle kterého může ČNB při výkonu dohledu podle tohoto zákona za podmínek stanovených správním řádem nebo zákonem upravujícím výkon státní kontroly uložit pořádkovou pokutu do výše 500 000 Kč, úhrn nesmí přesáhnout 2,5 mil. Kč, 22c zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, podle kterého lze uložit pořádkovou pokutu do výše 100 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně. Celková výše opakovaně ukládaných pokut nesmí přesáhnout 1 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, podle 22a zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, může Česká národní banka uložit pojišťovacímu zprostředkovateli nebo samostatnému likvidátoru pojistných událostí, který znemožní nebo závažně ztíží výkon dohledu zejména tím, že neposkytne potřebnou součinnost nebo nevyhoví výzvě dané podle tohoto zákona, uložit pořádkovou pokutu do 5 000 000 Kč. Pořádkovou pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pokut nesmí převyšovat 20 000 000 Kč. Totéž podle 158 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření. 103 LEGES_102.indd 103 4. 9. 2017 10:43:56

Tyto pořádkové delikty by měly být přestupky podle přestupkového zákona. V tomto duchu již delší dobu dochází ke změnám ve zvláštních zákonech, kdy namísto možnosti uložit pořádkovou pokutu se konstruuje přestupek (nebo dříve správní delikt), např. v zákoně o dráhách, v zákoně o vodách, o pojišťovnictví, v energetickém zákoně, veterinárním zákoně apod. Protože změnový zákon žádnou změnu ve výše uvedených zákonech neprovedl, bylo by nezařazení mezi přestupky velmi sporné. Domnívám se proto, že závažná protiprávní jednání, za která se ukládají velmi vysoké pořádkové pokuty, jsou podle 112 odst. 1 přestupkového zákona přestupky. 3. Podle současné právní úpravy se ukládají pořádkové pokuty i za porušení jiných povinností než procesních, jde tedy v zásadě o chybnou legislativní konstrukci. Pořádkové pokuty se ukládají např. za porušení povinnosti osvědčit skutečnosti k získání určité dávky, podrobit se vyšetření zdravotního stavu, písemně oznámit změny v rozhodných skutečnostech, spolupracovat se správními orgány. 183 Tyto případy by se měly analyzovat a případně projít legislativní změnou. Zákonodárce by měl porušení hmotněprávních povinností zařadit mezi přestupky, plnění procesních povinností může zajistit ukládáním pořádkových pokut, pokud by měly charakter zajišťovacího opatření (viz bod 1.) 183 Např. podle 53 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, může orgán sociálně-právní ochrany uložit rodiči nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte pořádkovou pokutu do 20 000 Kč, jestliže např. nesplní povinnost spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany při ochraně zájmů a práv dítěte, podle 49 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, může orgán pomoci v hmotné nouzi žadateli, příjemci nebo společně posuzované osobě uložit pořádkovou pokutu až do 10 000 Kč za porušení povinnosti např. osvědčit skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, na její výši nebo výplatu, podrobit se vyšetření zdravotního stavu pro účely posouzení invalidity třetího stupně, písemně oznámit orgánu pomoci v hmotné nouzi změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu, a to do 8 dnů ode dne, kdy se o těchto skutečnostech dozvěděl. 104 LEGES_102.indd 104 4. 9. 2017 10:43:56

Kapitola 1. Pojem přestupku a jeho znaky 1.3 Negativní vymezení přestupku. Vztah přestupků a trestných činů Protože přestupek je veřejnoprávním deliktem, je třeba upravit vztah k jiným veřejnoprávním deliktům. 184 Proto přestupkový zákon stanoví, že přestupkem je protiprávní čin pouze tehdy, nejde-li o trestný čin. Tím je přestupek definován negativně (co přestupkem není). Naplní- -li protiprávní jednání znaky trestného činu i přestupku, má přednost odpovědnost za trestný čin, odpovědnost za přestupek je subsidiární. 185 Takto podaný výklad vztahu přestupků a trestných činů však nemusí být v praxi bez problémů. Podle 13 odst. 1 trestního zákoníku je trestným činem protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Pojem trestného činu je tedy založen na formálním pojetí, na rozdíl od trestního zákona z roku 1961(trestným činem je čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně a jehož společenská nebezpečnost je vyšší než nepatrná). Formální pojetí trestného činu je v trestním zákoníku vyváženo zásadou subsidiarity trestní represe. Podle 12 odst. 2 Trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Tímto ustanovením se nic nemění na subsidiaritě přestupků ve vztahu k trestným činům, i když výjimečně se v literatuře objevily názory, že touto úpravou došlo k obrácení vztahu, tedy že odpovědnost za trestný čin je subsidiární ke správnímu deliktu. 186 Je ovšem pravda, že dikce ustanovení 12 odst. 2 s sebou nese výkladové obtíže (např. co je obsahem společenské škodlivosti, jaká jsou hlediska pro její naplnění, zda jsou společensky škodlivá pouze trest- 184 Ke vztahu k jiným správním deliktům, zejména k tzv. pořádkovým deliktům a veřejnoprávním disciplinárním deliktům viz výše u principu ne bis in idem. 185 Ke kritériím pro určení, které protiprávní jednání má být trestným činem nebo přestupkem a ke skutkovým podstatám trestných činů a přestupků (správních deliktů) v platné právní úpravě podrobně srov. PRÁŠKOVÁ, H. Základy odpovědnosti za správní delikty. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 169 a násl. a literatura zde citovaná. 186 Srov. HAVELKOVÁ. S. Odpovědnost za trestné činy a správní delikty. Ochrana přírody, č. 1, 2012, s. 11. 105 LEGES_102.indd 105 4. 9. 2017 10:43:56

ná jednání nebo i protiprávní jednání zakládající odpovědnost podle soukromého práva apod.). K zásadě subsidiarity trestní represe a vztahu trestní odpovědnosti a odpovědnosti za přestupky, příp. i jiným druhům odpovědnostních vztahů se vyjádřil i Ústavní soud: Ačkoli v trestním právu bezpochyby platí zásada subsidiarity trestní represe, vyjádřená v ustanovení 12 odst. 2 TZ, tato má relevanci pouze ve vztahu k případům, kdy je možné jednání pachatele nepostihovat trestněprávními nástroji. Ústavní soud zdůrazňuje, že princip subsidiarity trestní represe nelze chápat tak, že trestní odpovědnost je vyloučena vždy, pokud existuje paralelně nějaký jiný druh odpovědnosti za protiprávní jednání, např. odpovědnost občanskoprávní, pracovněprávní, přestupková nebo kázeňská. V úvahu tedy obecně přichází souběžné nastoupení trestní odpovědnosti spolu s dalším druhem odpovědnosti. Trestní odpovědnost je vyloučena jen tehdy, lze-li uplatněním jiného druhu odpovědnosti dosáhnout splnění všech funkcí vyvození odpovědnosti, tj. naplnění cíle reparačního a preventivního, a přitom funkce represivní není v daném případě nezbytná. 187 Trestní kolegium Nejvyššího soudu k tomu dodává: Úvaha o tom, zda jde o čin, který není trestným činem pro nedostatek škodlivosti pro společnost, se zásadně uplatní v případech, ve kterých posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty. 188 Blíže viz kapitola I.2. Jednotlivé základní zásady přestupkového práva 2.6 Zásada ne bis in idem. 187 Srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. července 2014, sp. zn. I. ÚS 1521/14, nález Ústavního soudu ze dne 26. července 2012, sp. zn. III. ÚS 1148/09. 188 Srov. stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2012, uveřejněné pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr. 106 LEGES_102.indd 106 4. 9. 2017 10:43:56