Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin Zhodnocení mechanizované sklizně višní Bakalářská práce Vedoucí práce: prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc. Vypracoval: Jindřich Kříž Brno 2009

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ZHODNOCENÍ MECHANIZOVANÉ SKLIZNĚ VIŠNÍ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. dne. podpis.

Poděkování Děkuji touto cestou prof. Ing.Vojtěchu Řezníčkovi, CSc., za jeho odborné rady a připomínky, dále pak Zdence Dvořákové za podporu při zpracovávání bakalářské práce.

Abstrakt Tato práce je zaměřená na mechanizaci sklizně višní a její posouzení na základě konkrétních výsledků sklizně ve výsadbě ŠZP Žabčice v letech 2007 a 2008. Sklizeň byla prováděna pomocí sklízecího stroje HROT-1. Hodnocení bylo provedeno na dvou odrůdách: Morela pozdní a Meteor Korai. Cílem práce bylo posoudit výsledky sklizně kvalitu sklizených plodů, ztráty, poškození stromu a další aspekty mechanizované sklizně. Výsledky ukázaly, že mechanizovaná sklizeň je vysoce efektivní plody byly sklizeny z více než 95 %, ztráty nepřevýšily 5 %. Poškození plodů je malé a poškození stromu dosahuje rozdílného stupně. Sklizeň za pomocí setřasače HROT- 1 by mohla být ještě efektivnější, pokud by výsadba splňovala požadavky stroje. Po zaučení obsluhy by ovoce mohlo mít i vyšší jakost, méně poškozených plodů. Klíčové slova: višně, mechanizace, sklizeň, setřasač, HROT-1, Griotte du Nord, Meteor Korai Abstract This work is aimed at the mechanized harvesting of sour cherries. It is based on assessment of the concrete results of harvest on the school farm in Žabičce. The harvest was performed by czech made machine HROT-1. The evaluated cherry varieties were Meteor Korai and Morela pozdní. The evaluated aspects were: the quality of harvested fruits, loss, damage of the trees The results show that mechanized harvesting is highly effective more than 95% of fruit was harvested from trees (the loss was below 5%). Damage of fruit is small. Damage of the trees reaches different degrees. Harvest with machine HROT-1 could be even more effective if the requirements of planting were met. Fruit could be in the higher quality (less damaged) if the operators were trained. Keywords: cherries, mechanization, harvest, vibrator, HROT-1, Morela pozdní, Meteor Korai

Obsah 1. Úvod 2. Literární přehled 2.1. Pěstování višní v ČR 2.2. Vývoj pěstování višní 2.3. Pomologické třídění višní 2.4. Současný způsob pěstování višní 2.5. Technologie výsadby pro mechanizovanou sklizeň 2.5.1. Vzrůstnost stromu 2.5.2. Vzdálenost řad 2.5.3. Vzdálenost stromů v řadě 2.6. Ošetřování stromů višní pro mechanizovanou sklizeň 2.6.1. Kultivace 2.7. Mechanizovaná sklizeň ovoce 2.7.1. Stroje pro mechanizovanou sklizeň ovoce 2.7.1.1. Setřásače 2.7.1.2. Záchytné zařízení 2.7.1.3. Dopravník 2.7.1.4. Ventilátor 2.7.2. Sklízecí stroj HROT- 1 2.7.2.1. Technický popis (dle výrobce) 2.7.2.2. Technické parametry 2.7.2.3. Pracovní postup 2.7.3. Sklízecí stroj Schauman (zdroj: Gergely, 2002) 2.7.3.1. Popis stroje 2.7.3.2. Technické parametry 2.7.4. Sklízecí stroj Kylbi FMC-600 2.7.4.1. Technické parametry (zdroj: Gergely, 2002) 2.7.4.2. Pracovní postup 3. Experimentální část 3.1. Cíl práce 3.2. Charakteristika stanovištních podmínek 3.3. Charakteristika výsadby

3.4. Charakteristika odrůd 3.4.1. Morela pozdní 3.4.1.1. Znaky a vlastnosti stromu 3.4.1.2. Znaky a vlastnosti plodu 3.4.1.3. Pěstitelské vlastnosti a požadavky 3.4.1.4. Celkové zhodnocení odrůdy višně Morela pozdní 3.4.2. Meteor Korai 3.4.2.1. Znaky a vlastnosti stromu 3.4.2.2. Znaky a vlastnosti plodů 3.5. Ochranná opatření výsadby vůči chorobám a škůdcům v letech 2007 a 2008 3.6. Metodika sklizně 3.6.1. Pracovní postup sklizně 4. Dosažené výsledky 4.1. Vyhodnocení 4.1.1. Zpracování naměřených údajů 4.1.2. Kvalita plodů 4.1.3. Poškození stromu 5. Diskuze 6. Závěr 7. Seznam použité literatury 8. Seznam tabulek 9. Seznam obrázků

1. ÚVOD Ovoce je a bude jednou z důležitých složek lidské stravy. V pravěku bylo ovoce základní potravou člověka. Jak člověk postupně přecházel k lovu zvěře, pastevectví a obdělávání půdy, ovoce přestávalo být dominantním pokrmem. Stále však zůstává nedílnou součástí výživy, a to zejména ze zdravotních důvodů. Jako nejvýznamnější přínos ovoce se obvykle uvádí obsah vitamínů (nejčastěji vitamínu C). Významný je však také obsah dalších látek, hlavně pektinů a minerálních solí. Ovoce má čistící účinky na organismus působí jako odkyselující složka potravy. Optimální spotřeba ovoce na jednoho člověka by měla být 80 až 100 kg ročně. Podle lékařů by měla být dokonce vyšší než 100 kg. V České republice je spotřeba ovoce nedostatečná pohybuje se okolo 70 kg na osobu ročně (Blažek 2001). V minulosti lidé nejprve sbírali ovoce rostoucí v blízkosti jejich obydlí. Postupem času si začali ovoce pěstovat sami na zahradách nebo na místech speciálně k tomu určených (zakládání sadů). S vývojem zemědělství se rozvíjelo i ovocnářství, které se postupem času stalo samostatným průmyslovým odvětvím. Lidé se pokoušeli vyšlechtit nové odrůdy ovoce a zvyšovat výnosnost ovocných stromů či rostlin ať už šlechtěním jako v jiných zemědělských oblastech, nebo v případě stromů například řezem a tvarováním korun. Spolu s tímto vývojem se lidé pokoušeli vymýšlet také prostředky pro zjednodušení práce související s pěstováním, péčí o stromy a sklizní ovoce. V dnešní době, kdy je ovoce pěstováno nejčastěji v intenzivních sadech, kde je manuální práce méně efektivní. Proto má vývoj mechanizační techniky velký význam.. Tato práce je zaměřená na mechanizaci sklizně višní. Jsou zde hodnoceny konkrétní výsledky sklizně ve výsadbě ŠZP Žabčice s použitím sklízecího stroje HROT-1. Hodnocení bylo provedeno na dvou odrůdách Meteor Korai a Morela pozdní. Cílem práce bylo posoudit výsledky sklizně efektivitu, ztráty, nežádoucí důsledky mechanizované sklizně její výhody a nevýhody. 7

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED Produkce višní v zahraničí Tab. 1: Produkce višní ve vybraných zemích (v tis.t) Země 2003 2004 2005 2006 2007 2008 (odhad) Polsko 191 202 140 195 108 150 Srbsko 86 112 64 81 100 60 Maďarsko 50 55 33 62 46 59 Německo 34 35 25 37 29 19 ČR 9 12 8 11 9 10 Dánsko 7 14 8 14 17 7 Cekem 377 430 278 400 309 305 Zdroj: Situační a výhledová zpráva ovoce (Ministerstvo zemědělství 2008) Největšími producenty v rámci EU jsou Polsko, Maďarsko, Německo, kde se produkuje 87 % celkové sklizně višní v EU. V Polsku dosahuje průměrná produkce višní v posledních létech okolo 150 tis. tun. V Německu rozloha sadů meziročně klesá v důsledku likvidace přestárlých sadů. Mezi největší producenty v zahraničí patří Polsko, Srbsko, Maďarsko a Německo. 2.1. Pěstování višní v ČR Tab. 2 Sklizeň višní z produkčních sadů podle ovocnářských oblastí ČR v r. 2007 (v tunách). oblast střední Čechy severní Čechy již. a záp. Čechy východní Čechy jižní Morava severní Morava množství (t) 1 670 340 1 226 2 577 2 389 521 Zdroj: Situační a výhledová zpráva ovoce (Ministerstvo zemědělství 2008) Tab. 3 Výnos višní v ČR v kg*strom 1 rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Višeň 8,03 7,89 10,42 8,98 11,38 7,78 9,47 9,37 Zdroj: Situační a výhledová zpráva ovoce (Ministerstvo zemědělství 2008) 8

Tab. 4 Celkový počet stromů v ČR 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 1 236 167 1 220 338 1 746 212 1 654 236 1 746 050 1 664 457 1 313 368 1 474 347 Zdroj: Situační a výhledová zpráva ovoce (Ministerstvo zemědělství 2008) Tab. 5 Přehled celkové sklizně višní v ČR rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 množství v t 9 928 9 623 18 194 14 853 19 877 12 955 12 433 13 881 Zdroj: Situační a výhledová zpráva ovoce (Ministerstvo zemědělství 2008) V rámci hodnocení sklizně z produkčních sadů vyplývá největší sklizeň z oblastí Východní Čechy, představuje 2 577 t ovoce. Nepatrně nižší hodnotou se vyznačuje oblast Jižní Moravy 2 389 t ovoce. Vyhodnocení výnosových údajů ovoce je v kg*strom 1 a tyto údaje se v jednotlivých letech liší. V posledních letech bylo dosaženo 9,47 kg (2006) a 9,37 kg (2007) ovoce na strom. Celkový počet stromů v ČR představoval v roce 2007 1 474 347 ks. Za sledované sedmileté období byla nejvyšší sklizeň zjištěná v roce 2004, kdy dosáhla 19 877 tun. 2.2. Vývoj pěstování višní Vývoj pěstování višní sahá do nejstarších dob, zejména do období, kdy se začínají zakládat různé ovocnářské společnosti a ovocné školky. Koncem 19 století v okolí Velkého Meziříčí, jak uvádí Bakša, Smetana (1987), vzniká výsadba více jak 230 odrůd třešní i višní. Neméně významná byla,,sortimentová zahrada děkana Rössler v Poděbradech, kde poprvé byla popsána višeň Amarelka Královská v roce 1822. Po 1. světové válce nastal rozvoj ovocného školkařství a tedy i rozšiřování sortimentu červených peckovin. Nastává však v roce 1928 29 následkem mrazů snížení počtu višní až o 26 %, což představuje 249 tisíc stromů. 9

Po 2. světové válce se třešně a višně nachází na 4. místě významnosti pěstování. V roce 1949 podle autorů Bakša, Smetana (1987) se višně podílely 2,73 % na celkovém množství ovocných stromů. V pozdějším období se jejich počet výrazně zvyšuje. 2.3. Pomologické třídění višní Kulturní odrůdy višně se pomologicky rozlišují podle vzrůstu stromu, tvaru a velikostí listu, ale především podle vlastnosti plodu. 1. višně pravé (Prunus cerasus L.subsp.Eurocerasus) obvykle menší koruna s převisajícími větvemi, s menšími listy 2. sladkovišně (Prunus avium L.x Prunus cerasus L) kříženec třešní a višňí, koruna připomíná třešeň, větší listy Višně pravé se dále dělí na: kyselky menší až malé koruny s převisajícími tenkými větvemi, tmavočervené až černočervené plody s navinule sladkou nebo nakyslou chutí a červenou barvící šťávou amarelky menší koruny, velmi tenké větve, světle červené, pestré či žluté plody navinule sladké nebo kyselé chuti se světle žlutou nebarvící šťávou Sladkovišně se dělí na: vlastní sladkovišně tmavočervené plody s navinule sladkou chutí a červenou barvící šťávou skleňovky žluté nebo pestré plody s navinule sladkou chutí a světle žlutou nebarvící šťávou Protože jsou višně používány nejvíce ke konzervárenským účelům, pěstují se především kyselky. 2.4. Současný způsob pěstování višní Vývojové trendy jsou zaměřeny na nízké tvary na slabě vzrůstných podnožích. Tím se zvyšuje počet jedinců na jednotku plochy. Višně patří mezi méně náročné ovocné stromy, pokud jde o klimaticko-půdní podmínky. Jsou v celku méně náročné než třešně. Podle Jantra (1996) se višním daří v každé normální zahradní půdě, pokud ji v růstu nebrání stín a vítr. Mohou se pěstovat 10

prakticky ve všech ovocnářských oblastech ČR, ovšem pro zakládání sadů na velkých plochách se vybírají oblasti s nejvhodnějšími ekologickými podmínkami. Pro pěstování jsou vhodné lehké zásadité provzdušněné půdy, hlinitopísčité až písčitohlinité. Višně nesnáší chladné, těžké a ulehlé půdy. Při použití podnože mahalebky se mohou pěstovat i na sušších stanovištích. Višně jsou odolné vůči pozdním jarním mrazíkům. Výnosy se tak stávají stabilnější a spolehlivější. Velmi tolerantní jsou k ph půdy. Spodní voda by se měla nacházet v hloubce 1,5 m. Nevhodné jsou půdy příliš těžké a trvalé zamokřené (Čepička, 1999). Pěstování višní je v současné době zaměřeno na sklizeň ovoce setřásáním. Toto ovoce je dále využito pro různé způsoby konzervárenského zpracování. Výsadby se zakládají ve tvaru čtvrtkmenů s minimální výškou kmene 0,9 m. Rozhodující je vzrůstnost odrůd. K slabě rostoucí odrůdě řadíme Morela pozdní. Do středně vzrůstných zařazujeme Morellenfeuer a do silně vzrůstných Erdi Bötermö, Fanal, Ujfehértoi fürtos. Tab. 6 Odrůdy doporučené k pěstování Odrůda Termín zralosti Vzrůstnost Plodnost Pomologické zařazení Erdi Bötermö 4. týden velká střední pravá višeň Morellenfeuer 6. týden střední plodná pravá višeň Fanal 7. týden velká plodná pravá višeň Ujferhétoi fürtós 7. týden velká střední pravá višeň Morela pozdní 8. týden malá velká pravá višeň (Zimolka, 2000) 2.5. Technologie výsadby pro mechanizovanou sklizeň Aby mechanizační prostředky pracovaly efektivně a bez zbytečných ztrát, je nutno dodržovat předepsané technologie pěstování stromů. Zásadní význam má především spon výsadby a systém řezu. Při vysazování sadu se musí zohlednit rozměry a technologie sklizně setřásacího zařízení. Rozhodující parametry výsadby pro mechanizovanou sklizeň jsou: vzrůstnost stromu spon výsadby (vzdálenost řad) vzdálenost stromů v řadě 11

2.5.1. Vzrůstnost stromu Je to základní vlastnost, která je podmíněna podnoží a odrůdou stromu. Pro pásovou výsadbu višní se používají stromy s malým a středním vzrůstem pěstované na podnožích třešeň - ptačka a mahalebka, které mají své specifické vlastnosti. Dle vzrůstnosti stromů volíme vzdálenost v řadě a vzdálenost řad. K vzrůstovým vlastnostem se počítá charakteristika kmene stromu i koruny. Kmen může být dle výšky buď zákrsek, čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen. K intenzivnímu pěstování se používá zákrsek a čtvrtkmen. Kde výška kmene je u zákrsku: 0,4 0,7 m, u čtvrtkmenu je výška kmene: 0,9 1,2 m. Koruna se dělí podle základního řezu a to na pyramidální, kotlový tvar. Dále jsou specielní řezy, které se ale většinou používají jen u zákrsků. Jsou to Háág a Pilar systém, kde koruna je fixné upevněná. Tyto systémy však nejsou pro višně vhodné a nepoužívají se. 2.5.2. Vzdálenost řad Podle vzrůstu a řezu stromů v řadě volíme vzdálenost řad. Rozhodujícím faktorem je buď zemědělská technika, kterou budeme v sadu používat a tím tedy její vnější rozměry, ale i výška kmene a velikost koruny stromu. Je nežádoucí, aby stromy byly příliš blízko u sebe a tím se koruny stromu navzájem proplétaly. Velká vzdálenost řad stromů je zase neekonomická, snižuje počet vysázených stromů. 2.5.3. Vzdálenost stromů v řadě Vzdálenost stromů v řadě je ovlivněna velikosti koruny stromu. Zpravidla se volí tak, aby si sousedící stromy v řadě při plném vzrůstu navzájem nekonkurovaly a větve se neproplétaly. Tab. 7 Doporučené pěstování višní v pásové výsadbě (Zimolka, 2000) Základní údaje Pásová výsadba výška stromů (maximum) do 5,0 m šířka stěny 4,5 m šířka pracovní plochy 2,5 m světlost pod korunami 0,8 m 12

Tab. 8 Vzrůstnost a spon višní v pásové výsadbě (Zimolka, 2000) Základní údaje vzdálenost dle kombinace středněvzrůstné odrůdy silněvzrůstné odrůdy Pásová výsadba 5,0 x 4,0 m (ptačka) 5,0 x 3,0 m (mahabelka) 6,0 x 5,0m (ptačka) 6,0 x 4,0 m (mahabelka) počet stromků ks * ha 1 333 666 2.6. Ošetřování stromů višní pro mechanizovanou sklizeň Ochranné postřiky mají u stromů pro mechanizovanou sklizeň velký význam. Důležitá je aplikace klasických postřiků proti houbovým chorobám a škůdcům, protože při mechanizované sklizni nelze vytřídit napadené plody. Stromy pro mechanizovanou sklizeň však mohou vyžadovat ještě další postřiky. Porost některých druhů peckovin, jako jsou právě višně či třešně, se ošetřuje přípravkem pro rovnoměrné dozrávání plodů. Tento postřik se aplikuje zpravidla týden až deset dní před sklizní ovoce. Díky tomu se do doby sklizně vytvoří mezi stopkou a plodem korková vrstvička, která způsobí, že plody budou opadávat již při slabé vibraci. Většina plodů je setřesena bez stopek. Plody se při oddělování nepoškodí a uvolňují šťávu jen minimálně. Podle Blažka (2001) je důležité dbát na správnou koncentraci přípravku. Při nižší koncentraci se plody dostatečně neuvolňují a na stromě tak zůstane více nesklizených plodů. Při vyšší koncentraci mohou s plody padat také listy. Přípravek, zpravidla Ethrel musíme aplikovat postupně, abychom sklizeň provedli včas. Hrozí totiž, že plody mohou například vlivem silnějšího větru opadat ještě před začátkem sklizně. 2.6.1. Kultivace Do pracovního postupu agrotechniky zahrnujeme řez stromů, mulčování, kypření půdy. Základní řez višní se provádí na 3 4 základní větve v koruně kotlovitého typu (Schulz, 2002). Každoroční řez se provádí buď na jaře nebo v pozdním létě. Pro mechanizovanou sklizeň višní má pravidelný řez velký význam, aby se setřásané plody zbytečně nezachytávaly na větvích. 13

Mulčování (drcení) větví se provádí jedenkrát ročně a to za účelem vyčištění meziřadí od nařezaných větví po letním řezu stromů. Mulčování trávy se provádí 3 4x ročně dle potřeby a vzrůstu trávy. V sadě se vždy nechává jedno meziřadí s travním porostem, které se mulčuje, a druhý řádek se kypří. Kypření se provádí dle potřeby 3 4 x ročně. Začátkem března probíhá také hnojení, a to jednorázově přípravkem Lav 27. Všechny kultivační zákroky se provádí traktorem, za který je přidán na tříbodový závěs pracovní orgán, kterým je zde mulčovač, kypřič, postřikovač. Tyto stroje jsou poháněny přes převodovku a dále přes zadní vývodový hřídel. 2.7. Mechanizovaná sklizeň ovoce Sklizeň ovoce je jedním z nejobtížnějších procesů. Pracovní náklady na sklizeň představují 40 60 % nákladů (Zemánek, 1992). Podíl ruční práce při sklizni ovoce je v našich podmínkách poměrně vysoký. Ovoce, které je určené pro přímý konzum, se nejčastěji sklízí ručně, s různou intenzitou využívání manipulační techniky. Jedná se o částečně mechanizovanou sklizeň, která je zaměřena převážně na usnadnění některých dílčích operací. Využívají se jednoduché pomůcky, jako jsou sáčky se spodním vyprazdňováním, přenosné plošiny a žebříky, ale i složitější technické prostředky, jako například ovladatelné plošiny, sklízecí vozy, dopravní technika a další. Plně mechanizovaná sklizeň se využívá pouze u ovoce určeného k následnému průmyslovému zpracování (výjimečně lze plody využít i pro přímý konzum, ale pouze některé druhy). Jedná se o komplexně řešenou sklizňovou techniku, která snižuje potřebu ruční práce na minimum. Například při mechanizované sklizni setřásači se dosahuje až 90 % úspory práce Cílem zavedení plně mechanizované sklizně je snížit fyzickou námahu a dosáhnout větší efektivity při sklizni, tedy sklidit více ovoce za kratší dobu (zvýšit produktivitu). Mechanizovaná sklizeň je několikanásobně rychlejší a je při ni zapotřebí mnohem méně pracovníků. Na druhou stranu je však nutné vzít v úvahu, že počáteční náklady na pořízení sklizňové techniky jsou poměrně vysoké. Kromě pořizovací ceny má mechanizovaná sklizeň i další nevýhody. Největším problémem při mechanizované sklizni višní je poškození plodu při pádu o větve, ještě 14

před dopadem do sběrné plachty, dále opad plodů bez stopky, která vytrhne i část dužiny, a tím znehodnotí část úrody. Při mechanizované sklizni jsou na rozdíl od ruční sklizně spolu s plody setřeseny i malé části větví a listí. To lze vyřešit použitím čistících ventilátorů. Na odstranění nahnilých a infikovaných plodů, které jsou rovněž setřeseny, však ventilátorové čištění nestačí. Nevýhodou mechanizované sklizně je také poškození stromů (rostlin) sklizňovou technikou. Mechanizovaná sklizeň (obecně) zahrnuje následující operace: vlastní sklizeň oddělení plodů od stromu (+ příp. sklizeň padaného ovoce) soustředění sklizených plodů do přepravních obalů dopravu sklizně k dalšímu zpracování (+ příp. skladování) 2.7.1. Stroje pro mechanizovanou sklizeň ovoce Při mechanizované sklizni se využívají dva pracovní postupy: jednofázová sklizeň při tomto postupu jsou plody setřesené na zachycovací zařízení a odtud jsou přemístěny do přepravních obalů dvoufázová sklizeň (sklizeň se země) v první fázi je ovoce setřeseno pomocí setřasačů na předem urovnaný povrch pozemku, ve druhé fázi je ovoce sbíráno se země přímo nebo po předchozím nařádkování Stroje pro mechanizovanou sklizeň tedy dělíme na: stroje pro setřásání setřasače, zachytávací zařízení, sklízeč ovoce (kombinace obou předešlých strojů) stroje pro sklizeň ze země řádkovače, sběrače z řádků, sklízeč ovoce ze země (stroj pro řádkování i sběr) stroje pro sklizeň drobného ovoce rybízu, jahod, malin, vinné révy Sklizeň višní se provádí jednofázovým pracovním postupem, tzn. že se používají setřasače a zachytávací zařízení obvykle zkombinované v jednom stroji. V našich podmínkách se nejvíce osvědčily sklízecí stroje české výroby HROT-1. 15

2.7.1.1. Setřásače Jak je patrné již z názvu tohoto sklízecího zařízení, sběr plodů je prováděn za pomoci třesení neboli vibrace ovocného stromu. Nejpoužívanější jsou vibrace 500 1 000 kmitů/min, při amplitudě 25 50 mm. Vibrace jsou ze stroje na strom přenášeny pomocí tyče, lana, popř. proudu vzduchu. Setřasače mohou být traktorové (přívěsné, návěsné, nesené) nebo samojízdné. Mohou být montované přímo na sklízecím rámu a existují také přenosné (ruční) setřasače. Setřasače mohou setřásat ovoce uchopením za kmen nebo za větev. Směr působící vibrace může být stále stejný nebo se může během setřásání měnit. Setřasače s vícesměrným působením vibrace se používají pro sklizeň plodů ze stromů o větším průměru. Základní konstrukční typy setřasacích mechanismů (viz obr. 1): setřasač s klikovým ústrojím a lanem (1) setřasač s klikovým ústrojím a tyčí (2) setřasač s nevyváženou hmotou (3, 4) setřasač s pulzujícím proudem vzduchu (5) V současné době se nejvíce používají setřasače s tyčí. 16

Obrázek 1 Konstrukční typy setřásacích mechanismů Obrázek 2 Kinematické schéma setřásacího zařízení Podle základních zákonů kmitů dvou vzájemně spojených hmot jsou kmity nepřímo úměrné hmotnostem. 17

2r = S1+ S2 S1* m1 S2 = m2 S1 amplituda hmoty rozkmitávající S2 amplituda hmoty rozkmitávané S1 = S2 m2 m1 2r * m1 S2 = m1 + m2 m1 hmotnost rozkmitávající m2 hmotnost rozkmitávaná r poloměr kliky 2.7.1.2. Záchytné zařízení Rozdíl mezí jednofázovým a dvoufázovým způsobem je bezesporu v záchytném zařízení, které zachycuje setřesené plody a umožňuje jejich snadné soustředění do přepravních obalů. Toto zařízení je konstruováno tak, aby splňovalo následující požadavky : setřesené plody by měly být při dopadu na záchytné zařízení co nejméně poškozeny zařízení by mělo být snadno ovladatelné a přemístitelné jeho použití by mělo klást minimální požadavky na lidskou práci mělo by umožňovat odstranit nežádoucí příměsi, jako jsou listy a drobné větévky mělo by umožňovat operativní výměnu přepravních obalů pro ovoce Obrázek 3 Různé způsoby použití zachycovacích zařízení 18

Základním článkem záchytného zařízení jsou záchytné plachty, které jsou upevněny na rámech. Plachty mohou být používány několika způsoby. Nejjednodušším způsobem je ruční přenášení nebo převážení na lehkém kolovém podvozku, který je opatřen zpravidla pásovým dopravníkem. Druhým, složitějším, nicméně používanějším způsobem je samojízdný rám opatřený hydraulicky poháněním dopravníkem. Existují různé typy a tvary zachycovacích zařízení (Zemánek, 1992) : kruhový Záchytný rám má tvar deštníku a je možné ho při přemísťování zavírat. Setřesené ovoce se nahromadí v blízkosti kmene, odkud kruhovým otvorem padá na pásový dopravník. Dopravník bývá poháněn ručně. Výhodou tohoto typu zachycovacího zařízení je, že se s ním dobře manipuluje a při přemísťování zaujímá minimální prostor. Díky tomu se může používat i v hustých výsadbách. žlabový Záchytné rámy tohoto tvaru jsou dobře uzpůsobeny pro setřásané ovoce, ale jejich montáž je pracná a zdlouhavá. obdélníkový Jde o dokonalejší konstrukci, u které je zachytávací rám vybaven zachytávací gravitační válečkovou dráhou pro snadnější manipulaci s obaly obdélníkový se žlabovými bednami Žlabové bedny jsou výsledkem dalšího vývoje zaměřeného na zjednodušení manipulace s bednami a s nižšími škodami na ovoci dvouramenný zachytávací rám Ramena rámu jsou nastavitelná do 25. Tento způsob je jedním z nejosvědčenějších. Je přizpůsoben moderním typům obalu a umožňuje snadno shromažďovat setřesené ovoce pomocí hydraulicky poháněného pásového dopravníku. 19

Obrázek 4 Tvary a konstrukční řešení sklízecích rámů a) kruhové rámy b) žlabové rámy c) obdélníkový dvoudílný d) obdélníkový s gravitační válečkovou dráhou e) obdélníkový se žlabovými bednami 2.7.1.3. Dopravník Dopravník slouží ke shromáždění plodů ze záchytné plachty a následnému dávkování do přepravních obalů. 2.7.1.4. Ventilátor Ventilátor ofukuje vrstvu sklizeného ovoce proudem vzduchu ve fázi, kdy ovoce padá z dopravníku do obalů. (tak je ovoce zbaveno drobných nečistot, jako jsou drobné větévky, listí, hmyz apod. 20

2.7.2. Sklízecí stroj HROT- 1 Jedná se o stroj určený pro sklizeň peckového ovoce (třešně, višně, švestky). Je určen pro připojení k traktoru unifikované řady Zetor typy Z5211, Z6211, Z7211, Z7711. Vlastní vibrátor je konstruován tak, aby nedocházelo k poškození kůry stromu v místě uchopení Obrázek 5 Sklízecí stroj Hrot-1 při práci 2.7.2.1. Technický popis (dle výrobce) Hlavní částí je setřásací zařízení (vibrátor). Ten je vyroben z nosníků vysoké tuhosti. Na jednom konci je hubice pro úchyt kmene (obrázek 7), na druhém konci nosníku je přišroubovaná skříň s vibračním zařízením. Vibrátor je naváděn na strom pomocí ovládacího madla pružně upevněného nad skříní vibrátoru. Pružné spojení zabraňuje, aby byly vibrace přenášeny na obsluhu. Ovládací madlo s vibrátorem je zavěšeno na otočné konsoli, která je připevněna na nosném rámu, který se připojuje na tříbodový závěs traktoru (obrázek 6). 21

Obrázek 6 Skříň s vibračním zařízením a madlo pro ovládání ramene Obrázek 7 Úchop ramene setřasače K nastavení pracovní polohy stroje slouží: třetí bod závěsu, kterým se nastavuje podélný sklon vyrovnávací šroub náklonu k nastavení příčného sklonu Vibrační zařízení je poháněno jedním hydraulickým okruhem a ovládáno dvousekčním rozvaděčem umístěným na ovládacím madle. sekce 1 vpravo svírání a rozvírání uchopení stromu (posunem páčky dopředu svírání, nebo dozadu rozvírání). sekce 2 vlevo spuštění vibrace posuvem páčky dopředu, uvolněním páčky do nulové polohy zastavení vibrace K pohonu setřasače slouží tříokruhový hydraulický systém, který je poháněn přes převodovku od vývodového hřídele traktoru. 1. okruh pohání vibrátor, svírání a rozevírání čelistí 2. okruh pohání ventilátor 3. okruh pohání pás a plachtu Druhou část stroje představuje dopravník se záchytným zařízením. Nosnou částí je základní rám podélného dopravníku svařený z ocelových profilů. Na jeho obou koncích 22

jsou napínací válce, které umožňují optimální napětí a nastavení správné polohy pásu (obrázek 8). Obrázek 8 Napínací válce pro nastavení Obrázek 9 Pásový dopravník napětí a polohy pásu dopravníku Bočnice po obou stranách dopravníku zamezují vypadávání sklízeného ovoce (obrázek 9). Nad dopravníkem je po jeho celé délce umístěn navíjecí válec plachty záchytného zařízení (obrázek 10). Tato plachta má u stroje v základním provedení rozměr 6 x 5 m. Vzadu pod dopravníkem je umístěn ventilátor, který odstraňuje proudem vzduchu nežádoucí nečistoty ze sklizeného ovoce. Na stejném místě je umístěna plošina pro plnění obalů. Stroj je určen pro plnění do PE obalů o obsahu 13 kg. Obrázek 10 Navíjecí válec záchytného zařízení Pracovní činnost je zajištěna 2 hydraulickými okruhy: hydraulický okruh 1 zajišťuje chod ventilátoru. Optimální výkon ventilátoru je zajištěn stabilizátorem průtoku. Maximální otáčky ventilátoru jsou nastaveny od výrobce a jsou 2300 ot/min. 23

hydraulický okruh 2 zajišťuje pohyb pásu a záchytného zařízení (plachty). K nastavení rychlosti pohybu pásu slouží škrtící ventil u motoru pohonu pásu. Utahováním nebo povolováním ovládacího kolečka ventilu se pás zpomaluje, nebo zrychluje. K ovládání pásu a záchytného zařízení slouží 2 sekční rozvaděč: sekce 1 vlevo ve směru jízdy ovládá záchytné zařízení (posuvem páčky nahoru se plachta rozvíjí, směrem dolů se plachta navíjí) sekce 2 vpravo ve směru jízdy ovládá pás vyprazdňování (posuvem páčky dolů pás vyprazdňuje, páčka drží zajištěna, posuvem páčky nahoru dáváme zpětný chod). 2.7.2.2. Technické parametry celková délka (s traktorem Z 5211)... 7080 mm celková šířka (s traktorem Z 5211)... 2585 mm celková šířka (max. rozvinuté plachty)... 7200 mm celková výška (s traktorem Z 5211)... 2678 mm hmotnost bez traktoru... 720 kg Přepravní rychlost max... 15 km/hod svahová dostupnost...9 Doporučený agregační prostředek :...Z5211, Z6211, Z7211, Z7711 náplň hydraulického oleje... 53 l rozměry plachet v základním provedení... 5000 x 6000 mm frekvence klepání...25 Hz vzdálenost řad... 5000 mm vzdálenost stromů v řadě... 2500 mm průměr kmene... do 250 mm průměrný výkon stroje... 60 80 str./ h Obsluha řidič...1 pracovník vibrátoru...1 pracovník u plachet... 2 pracovník pro obsluhu dopravníku...1 24

2.7.2.3. Pracovní postup Setřasačem se najede ke stromu, a to výřezem mezi plachtami. Obsluha záchytného zařízení rozvine plachtu dle potřeby (podle velikosti stromu). Obsluha vibračního zařízení uchopí ramenem strom a spustí vibrační zařízení do chodu. Obsluha traktoru musí v době setřásání zvýšit otáčky na 2 000 až 2 200 ot/min. Navíjením plachty se ovoce z plachty přemístí na pásový dopravník. Obsluha pásu pak dávkuje višně do přepravních obalů pomocí ovládacího mechanismu. 2.7.3. Sklízecí stroj Schauman (zdroj: Gergely, 2002) 2.7.3.1. Popis stroje Sklízecí stroj Schauman je dánský výrobek. Pracuje na shodném principu jako setřasač Hrot, je pouze v jiném provedení (rozměry záchytné plachty jsou větší). Sklízecí stroj Schauman není samojízdný a ani se fixně neupevňuje na traktor, jako je to v případě stroje HROT-1. Je třeba ho připevnit za tažný stroj (traktor), kde pracuje v pozici přívěsu. Výhodou tohoto způsobu upevnění je, že stroj je možné využít nezávisle na typu traktoru. Setřasač se požívá pro kmenový i větvový úchyt. U tohoto setřasače se používají plachty, které si zákazník objedná. Může si vybrat buď 5,5 x 5,5 nebo 7 x 7 m. Podle toho jsou pak kladeny požadavky na vzdálenost kmenů v řadě 3 3,5 m. Při sklizni je důležité dbát na ideální rozměr plachty, aby zachytil celý stín koruny stromu, a tím se minimalizovaly ztráty ovoce spadaného mimo plachty. Po roztáhnutí plachty a použití vibrátoru se plachty za pomocí pracovníku srolují, čím se sklizené ovoce dostane na pásový dopravník. Dále pak ovoce postupuje na eskalátorovém dopravníku, který je pevně postaven na konci celého zařízení, pod úhlem 45, kde se podrobí ventilátorovému čištění. Veškeré technologické postupy jsou shodné jako u sklízecího stroje Hrot. 2.7.3.2. Technické parametry Krajina původu... Dánsko spojení s nosným strojem...přívěs průměr kmene max... 270 mm výkon stroje strom/h... 30-50 obsluha počet osob...6 25

frekvence...1 200 plocha plachty max... 7 000 x 7 000 mm práce (kontinuita)...úseková vzdálenost stromů v řadě... 3 000 3 500 mm výška kmene min.... 800 mm podkorunní volná výška... 1 300 mm 2.7.4. Sklízecí stroj Kylbi FMC-600 Slízecí stroj Kylbi je vyroben v USA, kde je využíván ve velkoplošných intenzivních sadech.. Princip mechanické sklizně je stejný jako u předešlých setřasačů. Oproti nim je však tento setřasač samojízdný. Při sklizni tedy není zapotřebí tažného stroje. Velikou výhodou je také fakt, že plachta je samonosná, takže při manipulaci s ní nejsou potřeba další pracovníci. Obrázek 11 Sklízecí stroj Kylbi FMC-600 (zdroj: Gergely, 2002) 2.7.4.1. Technické parametry (zdroj: Gergely, 2002) Krajina původu...usa typ...fmc-600 druh... samojízdný průměr kmene max... 600 mm výkon stroje strom/h...40 50 obsluha počet osob...2 6 záchytné zařízení... strojově ovládané vzdálenost stromů v řadě... 4 000 7 000 mm vzdálenost řad... 7 000 m 26

2.7.4.2. Pracovní postup Obsluhu setřasače tvoří 2 3 lidé. Řidič najede se strojem ke stromu určenému k setřesu řidič a za pomoci řídící jednotky roztáhne plachtu upevněnou na rozkládajícím se ramenu. Strom je tak za pár vteřin obepjat sběrací plachtou, která tvoří kužel kolem stromu. Po vibraci jsou setřesené plody po dopravníku dopraveny do sběrné nádoby vedle řidiče. Řidič zároveň ovládá dávkování plodů do sběrné nádoby. 27

3. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 3.1. Cíl práce Cílem práce bylo zhodnotit mechanizovanou sklizeň višní pomocí sklízecího stroje HROT-1. Sledování bylo prováděno v pásové výsadbě čtvrtkmenů višní u odrůd Meteor Korai a Morela pozdní ve ŠZP Žabčice. Hodnocení bylo zaměřeno na výsledek sklizně, kvalitu sklizených plodů, ztráty, poškození stromu a další aspekty mechanizované sklizně. 3.2. Charakteristika stanovištních podmínek Pokusné území areálu Školního zemědělského podniku MZLU Brno v Žabčicích se rozprostírá na mírném jihovýchodním svahu s hlinitopísčitou až písčitohlinitou půdou; obsah humusu je od 1,2 až do 1,7 %; hladina spodní vody je nízká. Jedná se o Dyjsko-Svratecký úval, který se nachází v nadmořské výšce 179 m.n.m. Žabčice spadají do kukuřičné výrobní oblasti. Území patří do teplé oblasti, suché podoblasti. Zima je zde mírná, sluneční svit kratší (pod 1500 hod. ve vegetačním období). Jedná se o oblast T4, která je charakterizována velmi dlouhým, teplým a suchým létem, s velmi krátkým přechodným obdobím, s teplým jarem a podzimem, zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá s krátkým trváním sněhové přikrývky. Nejteplejším měsícem je červenec (18,5 C) nejchladnější je leden (-2,3 C). Průměrná roční teplota vzduchu je 9,0 C. Hlavní vegetační období s průměrnou teplotou nad 10 C začíná 18. května a končí 11. října. Průměrná délka je 177 dní. Podle Švestákové (1994) patří oblast Žabčice k nejsušším, neboť roční úhrn srážek je v průměru 489 mm (za období 1961 1985). Během vegetačního období pouze 317 mm. Mezi srážkově nejbohatší měsíce patří červen (67,9 mm) a nejsušší je leden. Sklizeň višní byla sledována v letech 2007 a 2008. V těchto letech byly na meteorologické stanici Školského zemědělského podniku v Žabčicích zaznamenány hodnoty uvedené v tabulce 8. 28

Tab. 9 Průměrná teplota a úhrn srážek v jednotlivých měsících v letech 2007 a 2008 2007 2008 měsíce Průměrná teplota Úhrn srážek Průměrná teplota Úhrn srážek C mm C mm 1 3,8 22,7 1,8 15,7 2 4,1 42,2 2,6 10,4 3 7,1 80,8 4,8 32,9 4 12,2 4,4 10,1 29,3 5 16,7 24,8 15,4 53,5 6 20,3 71,7 19,8 19,6 7 20,9 31,6 20,4 49,9 8 20,8 39,5 20 55,9 9 13,2 103,8 14,3 46,1 10 8,6 37,9 9,8 27,3 11 2,8 30,5 6,5 22,1 12-0,2 26 1,8 31,5 suma 515,9 394,2 průměr 10,86 10,61 V roce 2007 panovalo průměrné klimatické počasí charakteristické v tomto kraji a úhrn srážek byl slabě nadprůměrný 515,9 mm. Průměrná teplota se držela celoročně na velmi vysoké teplotě 10,86 C. Rok 2008 byl extrémně suchým rokem, kdy úhrn srážek činil pouhých 394,2 mm. Průměrná teplota byla taktéž vysoká: 10,61 C, což zapříčinila hlavně velmi teplá zima. Z naměřených hodnot v obou letech byly vytvořeny klimadiagramy. Klimadiagram zachycuje vztah mezi průměrnou teplotou a srážkami v jednotlivých měsících. Na klimadiagramu pro rok 2007 (graf 1) je možné vidět několik kritických období. Tato období znázorňuje stav, kdy se linka úhrnu srážek ocitne pod linkou průměrných teplot. Kritické období v roce 2007 bylo mezi 15.březnem až 15.květnem, což značí velmi suché a teplé jaro.druhé kritické období v tomto roce nastává kolem 10.červnem a končí 10.srpna. Klimadiagram pro rok 2008 (graf 2) ukazuje, že kritické období nastalo 5. května a nejsušší období nastalo na přelomu května a června. Suché období trvalo až do 18. srpna. 29

Graf 1: Klimadiagram rok 2007 Klimadiagram rok 2007 teplota ( C) 35 30 25 20 15 10 5 105 90 75 60 45 30 15 srážky (mm) 0 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12-5 -15 měsíce teplota srážky Graf 2: Klimadiagram rok 2008 Klimadiagram rok 2008 25 75 20 60 teplota ( C) 15 10 45 30 srážky (mm) 5 15 0 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Měsíce teplota srážky 3.3. Charakteristika výsadby Odrůdy Meteor Korai a Morela pozdní jsou vysázeny v pásové výsadbě čtvrtkmenů ve sponu 5 x 3 m, s použitím podnože mahalebka, která je na písčité půdy vhodná. Staří výsadby je 22 let. Řezy stromů byly provedené na 3 4 kosterní větve, na kterých se nachází značný počet plodonosných větví s novými přírůstky. Stromy dávají stále dobrou úrodu. 30

3.4. Charakteristika odrůd Tato práce je zaměřená na odrůdy Morela pozdní a Meteor Korai, nacházející se ve výsadbě založené v 1. etapě. 3.4.1. Morela pozdní Zařazuje se mezi kyselky, zraje v 7. 8. třešňovém týdnu. Tato odrůda pochází z jižní Francie ze zahrad Chatau Moreille. Uvádí se i pod názvem Moreillská Amarelka, Cerise de Morel, Griotte du Nord atd. Do listiny povolených odrůd byla zapsána v roce 1954. Udržuje ji šlechtitelská stanice ovocnářská v Těchobuzicích a v Turnově. 3.4.1.1. Znaky a vlastnosti stromu Stromy rostou zpočátku bujně, ale kvůli velké rodivosti po několika letech v růstu ustávají.koruna je středně velká. Kosterní a polokosterní větve rostou z počátku šikmo nahoru, později jsou větve převislé až k zemi. Jsou tmavší, hnědočervené, lesklé. Jednoleté dřevo je tenčí, šedozelené. Lenticely jsou řidší a menší. Listové pupeny jsou vejčité, krátké, s tupým vrcholem. Květní pupeny jsou kratší, bez ostřejšího vrcholu. Letorosty jsou slabší a dlouhé, tmavohnědé, s drobnými řídko vyskytujícími se lenticelami, s stříbřitým povlakem. Starší listy jsou obráceně vejčité, mladší jsou elipsovité. Barva listů je tmavozelená a jsou pololesklé. Okraj čepele je hrubě pilovitý. Řapík je středně dlouhý, s barvou do hnědá. Kvete pozdě, v podmínkách jižní Moravy od 27.4 do 4.5 (V roce 2009 stromy kvetly od 18.4 do 24.4). Květ je středně velký, bílý, s pěti mírně miskovitými korunními plátky. Morela pozdní je samosprašná, nevyžaduje opylovače, i sama je dobrým opylovačem jiných odrůd. 3.4.1.2. Znaky a vlastnosti plodu Plod je středně velký, kulatý (průměrná výška 18 23 mm, šířka 20 24 mm). Břišní a zadní strana jsou mírně klenuté. Hmotnost deseti plodů je dle odborných literatur kolem 50 g. Dužina je měkká, šťavnatá, řidká, s přítomnou jemnou vlákninou. Barvu má tmavou, karmínově červenou. Chuť je trpce nakyslá, až kyselá. Šťáva silně barví. Stopka je středně Dlouhá, tenčí a pružná. Je zelená na sluneční straně červeně skvrnitá. Pecka je středně velká, (průměrná výška 10 12 mm, šířka 8 9 mm). Je vejčitá s výraznou špičkou. Od dužiny se odděluje snadno. 31

Ovoce dozrává v polovině června a je vhodná a je vhodné na přepravu. Přezrálé plody ztrácejí lesk a snadno opadávají. 3.4.1.3. Pěstitelské vlastnosti a požadavky Odrůdě Morela pozdní se nejlépe daří v teplých polohách a hlinitopísčitých půdách s dostatkem vláhy. Roste však i na lehkých i těžkých půdách, dostatečně vlhkých. Nesnáší vyšší hladinu podzemní vody. Na suchých stanovištích jsou plody malé. Daří se jí i ve vyšších polohách, ale plody dozrávají později. Zimním mrazům stromy dobře vzdorují, květy jsou rovněž odolné pozdním mrazům na jaře. Plody za deště nepukají, ale i tak jsou plody náchylné na houbové onemocnění moniliozu. Pěstuje se jako čtvrtkmen na ptáčnici, popřípadě na mahalebce. Na zahradách se pěstuje jako zákrsek. Vytváří malé kmeny, takže ji lze pěstovat ve sponu 4 x 2 m. Výchovný řez provádíme kratší.v době plodnosti řez snižuje násadu plodů. Mírným řezem se však docílí k tvorbě nových plodných výhonů s většími plody. Lze doporučit jen občasný průklest. Plodnost je vysoká. Vyžaduje dobré ošetřování. Plody zrají v 7. 8. třešňovém týdnu, obvykle v polovině července. Dobře drží na stromech. V plné zralosti jí lze sklízet bez stopek, aniž by příliš vytékala šťáva. Pro mechanizovanou sklizeň se hodí. Schopnost k přepravě a skladování plodů je dobrá. V horších půdních podmínkách i při špatném zacházení jsou však plody o něco menší. Mezi višněmi je Morela pozdní jedna z nejodolnějších odrůd. 3.4.1.4. Celkové zhodnocení odrůdy višně Morela pozdní Višeň odrůdy Morela pozdní je samosprašná a pravidelně plodící.. Je to jedna z nejoblíbenějších odrůd. Plody jsou vhodné pro konzervárenské zpracování a rovněž pro přímí konzum Hlavními poznávacími znaky této odrůdy je habitus koruny, doba zrání plodu, znaky a vlastnosti plodů. Má náchylnost k monilioze a kyselost plodů je větší. Odrůda Morela pozdní je vhodná pro intenzivní sady, z důvodů relativně velké plodnosti a malých rozměrů koruny. Je to jedna z nejlepších kyselek. 32

3.4.2. Meteor Korai Odrůda Meteor Korai patří mezi kyselky a zraje začátkem 3. třešňového týdne. Pochází z Maďarska, kde jí v roce 1951 vyšlechtil p. Pál Maliga křížením odrůd Pándy 29 a Nagi Angol. V Maďarsku je povolena od roku 1956. V ČR se jeví jako perspektivní odrůda. 3.4.2.1. Znaky a vlastnosti stromu V mládí bujně roste, v plné plodnosti středně bujně. Vytváří vysoké vzrostlé užší koruny.v pozdějším období plodnosti větve nemají sklon vyholování. Kosterní větve rostou nahoru. postranní větve jsou středně silné. Letorosty jsou středně tlusté, středně dlouhé, rovné, převážně na zastíněné straně. Lenticely jsou vystouplé, středně velké, kulaté, zbarvené světle šedě. Internodia jsou krátká. Listové pupeny jsou středně velké, proláklé, mírně zašpičatělé odstávající. Květní pupeny jsou oválné. Listové pupeny jsou středně velké, vejčité,hladké, lesklé. Barva listů je tmavě zelená. Řapík je silný, hrubší, má černozelenou barvu. Květy jsou velké (průměr 34 mm), po 3 4 květenství Odrůda Meteor Korai je samosprašná, kvete středně raně. 3.4.2.2. Znaky a vlastnosti plodů Plod je středně velký (průměrná výška 20 21 mm, šířka 20 21 mm). Hmotnost deseti plodů se obecně pohybuje kolem 45 g. Tvar má kulovitý až mírně zploštělí. Boční šev je nevýrazný, neznatelný. Stopová jamka je širší, mělká. Stopka je velmi tenká, jemná, hladká a lesklá. Barvy hnědavě červenou. Dužina je měkká, jemná rozplývavá, silně šťavnatá. Barvu má tmavě červenou. Chuť je sladce-kyselá, aromatická, dobrá. Šťáva středně silně barví. 33

3.5. Ochranná opatření výsadby vůči chorobám a škůdcům v letech 2007 a 2008 Tab. 10 Ošetření višní v roce 2007 datum postřik Aplikace proti: 11.IV Horizon Moniliová spála květů 24.IV Touchdown Plevele 11.V Calypso Vrtule třešňová 14.V Zolone Zobonoska ovocná 20.VI Reldan Vrtule třešňová Ethrel usnadnění mech. sklizně 29.VI Gramoxone plevele Tab. 11 Ošetření višní v roce 2008 datum postřik Aplikace proti 14.IV Horizon Moniliová spála květů 25.IV Roudup Rapid plevele 12.VI Touchdown plevele 16.VI Ethrel usnadnění mech. sklizně. 3.6. Metodika sklizně Ke sklizni višní v Školním zemědělském statku MZLU v Žabčicích se používá sklízecí stroj HROT-1 vyrobený v roce 1994, dále pak dva traktory typu Zetor. Traktor, který nese setřasač, je typ 7245. Druhý traktor, který má v závěsu vlečku pro transport ovoce, je Zetor 5211. Pro plynulý průběh sklizně je zapotřebí 9 10 lidí: řidič traktoru se setřasačem 1 osoba řidič traktoru s vlečkou 1 osoba obsluha ramene setřasače 1 osoba obsluha dopravníku a navíječe záchytného zařízení 1 osoba manipulace s plachtami záchytného zařízení 2 osoby manipulace s přepravními obaly 3 4 osoby 34

3.6.1. Pracovní postup sklizně Prvním krokem je správné najetí traktoru se setřasačem ke stromu strom určený k setřásání se musí dostat do mezery mezi plachtami. Je třeba dodržovat i optimální vzdálenost vozu od setřásaného stromu, a to jednak proto, že vibrační rameno má jen omezenou možnost pohybu a také proto, aby plachty po rozvinutí byly rovnoměrně rozprostřeny pod korunou stromu. Obsluha plachet rozvine pod korunou stromu plachtu, zpravidla do maximální šíře dle velikosti stromu. Obsluha vibračního ramene uchopí ramenem strom v požadované výšce, zpravidla v nejvyšší části kmene pod větvením, a spustí vibrační zařízení do chodu. Obsluha traktoru musí v době setřásání zvýšit otáčky na 2 000 až 2 200 ot/min. Rameno které vydává frekvenci kmitů 25 Hz přímo na kmen stromu způsobí, že se višně začnou pod touto frekvenci kmitů uvolňovat a následně gravitační silou padat do rozvinutých plachet. Při navíjení plachet musí obsluha plachty zvedat její konce, aby nedošlo k jejímu poškození a aby se ovoce nevysypalo. V této fázi se ovoce z plachty přemístí na pásový dopravník. Obsluha pásu pak dávkuje višně do přepravních beden pomocí ovládacího mechanismu. Bedny jsou manuálně odnášeny a vysypávány na vlečku. 35

4. DOSAŽENÉ VÝSLEDKY V přiložených tabulkách jsou označeny řady, jednotlivé stromy, jejich výnosnost, plody, které zůstaly na stromech a plody, které spadly mimo sběrací plachtu. Ve sloupci Výnos je zaznamenána hmotnost sklizeného ovoce (v kg) z daného stromu. Ve sloupci Ztráty na stromě je zaznamenána hmotnost plodů, které zůstaly na stromě. Toto ovoce bylo po sklizni ručně otrháno a zváženo. Sloupec Ztráty mimo plachtu označuje plody, které byly setřeseny na zem (mimo plachtu). Tyto plody byly z větší části sesbírány. Protože však bylo množství plodů zcela rozmačkáno pod koly traktoru a část plodů ulpěla na vozu setřasače, nebylo možné sesbírat vše. Proto jde z části o odhad, který není zcela přesný. Druhým důvodem nepřesnosti je fakt, že ovoce z jednoho stromu se mísilo s plody spadenými z vedlejšího stromu. řada Tab. 12 Sklizeň višní Morela pozdní 10.7.2007 strom Výnos kg*strom -1 Ztráty na stromě kg*strom -1 Ztráty mimo plachtu kg*strom -1 I. A 41,50 0,56 0,91 B 36,70 0,32 0,84 C 38,50 0,27 0,64 D 31,80 0,14 1,26 E 39,80 0,40 1,05 II. A 51,60 0,15 2,30 B 42,50 0,14 1,20 C 45,80 0,11 1,06 D 47,30 0,22 0,67 E 41,30 0,19 1,50 III. A 52,70 0,17 1,60 B 41,30 0,23 1,21 C 38,60 0,19 1,30 D 35,40 0,17 1,62 E 38,50 0,50 0,95 IV. A 40,10 0,41 1,60 B 38,20 0,38 1,21 C 31,70 0,59 1,30 D 29,50 0,36 1,62 E 36,10 0,65 0,95 36

Tab. 13 Sklizeň višní Morela pozdní 18.7.2008 řada strom Výnos Ztráty na stromě Ztráty mimo plachtu kg*strom -1 kg*strom -1 kg*strom -1 I. A 29,30 0,58 0,98 B 27,50 0,44 1,21 C 22,40 0,50 0,87 D 25,90 0,42 0,68 E 28,10 0,56 0,95 II. A 32,60 0,47 1,10 B 30,10 0,49 1,14 C 33,70 0,38 1,30 D 39,10 0,41 0,98 E 27,90 0,36 0,86 III. A 33,20 0,31 1,08 B 35,10 0,26 0,97 C 37,60 0,35 1,26 D 31,20 0,24 1,25 E 39,80 0,35 1,02 IV. A 40,10 0,41 0,90 B 38,20 0,38 1,50 C 31,70 0,59 1,36 D 29,50 0,36 1,12 E 36,10 0,65 0,97 Tab. 14 Sklizeň višní Meteor Korai 22.6.2007 řada strom Výnos Ztráty na stromě Ztráty mimo plachtu kg*strom -1 kg*strom -1 kg*strom -1 I. A 22,70 0,12 1,25 B 26,80 0,15 1,30 C 28,60 0,11 1,01 D 26,50 0,12 0,94 E 23,30 0,14 1,28 F 25,90 0,13 1,20 II. A 38,40 0,35 1,50 B 43,00 0,13 2,12 C 39,50 0,15 0,97 D 33,10 0,35 1,32 E 38,20 0,25 0,84 37

F 38,40 0,25 0,98 III. A 46,90 0,23 1,42 B 51,90 0,25 1,94 C 30,30 0,15 1,09 D 60,60 0,55 2,50 E 69,70 0,45 2,32 F 51,90 0,42 1,60 Tab. 15 Sklizeň višní Meteor Korai 26.6. 2008 řada strom Výnos Ztráty na stromě Ztráty mimo plachtu kg*strom -1 kg*strom -1 kg*strom -1 I. A 10,50 0,27 0,93 B 12,30 0,18 1,15 C 13,50 0,09 0,97 D 10,70 0,16 1,35 E 12,30 0,19 0,87 F 12,90 0,34 1,01 II. A 17,60 0,11 0,90 B 18,30 0,13 1,21 C 15,40 0,21 0,60 D 14,20 0,30 1,42 E 12,20 0,15 0,81 F 15,54 0,18 0,97 III. A 17,30 0,17 0,68 B 18,60 0,20 0,20 C 18,30 0,24 0,90 D 12,60 0,12 0,67 E 14,20 0,24 0,96 F 16,20 0,19 0,84 4.1. Vyhodnocení 4.1.1. Zpracování naměřených údajů Tab. 16 Procentuální vyjádření sklizně ovoce Morela pozdní 2007 Výnos Ztráta ovoce zanechaného na stromě 38 Ztráta ovoce spadeného mimo plachtu Ztráty celkové řada % % % % 1 96,71 0,87 2,41 3,28 2 96,81 0,54 2,85 3,19 3 96,30 0,59 2,37 2,96 4 96,60 0,52 2,88 3,40 96,60 0,70 2,70 3,4

Morela pozdní 2008 Výnos Ztráta ovoce zanechaného na stromě Ztráta ovoce spadeného mimo plachtu Ztráty celkové řada % % % % 1 94,88 1,78 3,34 5,12 2 95,62 1,23 3,15 4,38 3 96,16 0,80 3,03 3,84 4 95,52 1,30 3,18 4,48 95,54 1,28 3,17 4,46 Meteor Korai 2007 Výnos Ztráta ovoce zanechaného na stromě Ztráta ovoce spadeného mimo plachtu Ztráty celkové Řada % % % % 1 95,20 0,48 4,32 4,80 2 96,16 0,62 3,22 3,84 3 96,02 0,63 3,35 3,98 95,79 0,57 3,63 4,2 Meteor Korai 2008 Výnos Ztráta ovoce zanechaného na stromě Ztráta ovoce spadeného mimo plachtu Ztráty celkové řada % % % % 1 89,67 2,53 7,80 10,33 2 93,03 1,10 5,90 6,97 3 94,73 1,13 4,14 5,27 92,47 1,58 5,94 7,50 Tab. 17 Morela pozdní 2007 Průměrná Průměrná hmotnost Průměrná hmotnost hmotnost ovoce zanechaného na ovoce spadeného mimo Řada setřeseného ovoce stromě plachtu kg*strom kg*strom kg*strom 1 37,60 0,34 0,94 2 45,70 0,16 1,35 3 41,30 0,25 1,02 4 35,12 0,48 1,35 39,93 0,31 1,16 39

Tab. 18 Morela pozdní 2008 Průměrná Průměrná hmotnost Průměrná hmotnost hmotnost ovoce zanechaného na ovoce spadeného mimo Řada setřeseného ovoce stromě plachtu kg*strom kg*strom kg*strom 1 26,64 0,50 0,94 2 32,68 0,42 1,08 3 35,38 0,30 1,12 4 35,12 0,48 1,17 32,02 0,42 1,075 Tab. 19 Meteor Korai 2007 Průměrná Průměrná hmotnost Průměrná hmotnost hmotnost ovoce zanechaného na ovoce spadeného mimo Řada setřeseného ovoce stromě plachtu kg*strom kg*strom kg*strom 1 25,63 0,13 1,16 2 38,43 0,25 1,29 3 51,88 0,34 1,81 38,65 0,24 1,42 Tab. 20 Meteor Korai 2008 Průměrná Průměrná hmotnost Průměrná hmotnost hmotnost ovoce zanechaného na ovoce spadeného mimo Řada setřeseného ovoce stromě plachtu kg*strom kg*strom kg*strom 1 12,03 0,21 1,05 2 15,54 0,18 0,99 3 16,20 0,19 0,71 14,59 0,24 0,91 4.1.2. Kvalita plodů Kvalita plodu ze strojového sběru za pomocí setřásače není samozřejmě tak vysoká, jako z ručního sběru, ale je uspokojivá. Při sklizni nedochází k žádnému většímu poškození plodů. Při setřesu se plod odtrhne od stopky a tím vytvoří tržnou ránu, ze které při další manipulaci může vytéci šťáva. Při manipulaci s plody také dochází k určitému pomačkání a deformaci. Pro konzervárenské zpracování jsou však strojově setřesené plody naprosto dostačující. 40

Veškeré plody zde setřesené nepodléhají žádným kontrolám na jejich kvalitu.kvalita sklizených plodů, které jsou dále zpracovávány na višňové koncentráty není rozhodující. Pokud by se s plody zacházelo opatrněji, jistě by mohla být jejich kvalita vyšší. 4.1.3. Poškození stromu Poškození stromu po mechanizované sklizni je velmi vysoké, prakticky každý strom jevil známky poškození. Úchop ramene setřasače je ocelový a konec ramene je chráněn pryží o tloušťce 50 mm. Tato pryž je ještě kryta koženou plachetkou, na kterou se nanáší vazelína. Styk oceli se stromem je chráněn. Problémem je však tvar plochy úchytu stromu ten je zcela plochý a kmene stromu se tím pádem dotýká jen na dvou styčných plochách (vepředu a vzadu). Tyto styčné plochy se sice díky pryžovému krytu trochu přizpůsobí tvaru kmene, nicméně stále je to nedostačující plocha. Při vibraci kůra stromu pod tlakem nevydrží a poškodí se. Celoroční klimatické podmínky a výskyt škůdců podporují poškození, rána se většinou nezacelí. Dalším rokem se toto poškození jen zvětší a po několikaletém cyklu strom může i odumřít (obrázek 12). Při setřásání je s plody setřeseno také listí a malé větévky. To však na další růst a životaschopnost stromu nemá vliv. Obrázek 12 Poškození stromu strojem Hrot-1 41