SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ

CS CS CS

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ Bruselu, dne 8.4.2009 SEK(2009) 316 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument k návrhu SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (přepracované znění) SHRNUTÍ POSOUZENÍ DOPADŮ {KOM(2009) 126 v konečném znění} {SEK(2009) 315} CS CS

Odkaz na plánování agendy nebo na pracovní dokument: 2009/ENTR/006. Tento dokument je závazný pouze pro útvary Komise odpovědné za přípravu posouzení dopadů a nepředjímá konečnou podobu rozhodnutí, které učiní Komise. Výbor pro posouzení dopadů předložil své stanovisko k návrhu posouzení dopadů dne 17. prosince 2008 [D(2008) 10479]. K veškerým doporučením výboru bylo přihlédnuto a posouzení dopadů bylo odpovídajícím způsobem změněno. 1. VYMEZENÍ PROBLÉMU Směrnice 2000/35/ES byla přijata s cílem stanovit postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích. Na základě této směrnice lze účtovat úrok z prodlení, pokud nebyla platba provedena ve lhůtě stanovené ve smlouvě nebo zákonem. Směrnice stanoví jeho zákonnou sazbu, ale umožňuje stranám dohodnout se jinak. Úrok se stává splatným ode dne následujícího po datu nebo konci lhůty splatnosti, které jsou stanoveny ve smlouvě, nebo v případě, kdy platební lhůta není stanovena, 30 dnů po dni, kdy dlužník obdrží fakturu nebo jiný rovnocenný dokument vyzývající k provedení platby. Bez ohledu na tuto směrnici jsou opožděné platby v obchodních transakcích v EU stále rozšířenou praxí. Často k nim dochází nejen v transakcích mezi podniky: průzkumy rovněž ukazují, že platební lhůty ve veřejném sektoru jsou obecně delší než smluvní platební lhůty v soukromém sektoru. Důvody opožděných plateb v obchodních transakcích a odpovídajícího pasivního přístupu mnohých věřitelů jsou různé: (1) Struktura trhu: úroveň soutěže na trhu, tržní síla účastníků trhu a související obavy z narušení obchodních vztahů se zákazníky jsou důležitými faktory, které určují to, zda věřitel přijme nebo odmítne opožděnou platbu a zda dlužník bude usilovat o prodloužení lhůty obchodního úvěru. Pozice věřitele na konkrétním trhu má závažný dopad na jeho postoj k opožděným platbám a na jeho obavy z narušení obchodního vztahu se zákazníkem. Pokud jde o dlužníky, hlavní důvody včasných plateb v obchodních transakcích často souvisí s jejich obchodní nebo profesionální reputací nebo se vzájemnou důvěrou v dlouhodobých obchodních vztazích. (2) Hospodářský cyklus: další příčinou opožděných plateb jsou měnící se makroekonomické podmínky. Propad hospodářského cyklu pravděpodobně způsobí další opožděné platby, protože společnosti úhradu faktur odkládají. Společnosti také trpí sníženou schopností vytvářet na základě svých operací peněžní prostředky a banky mohou omezovat úvěry pro společnosti. Zlepšení hospodářských podmínek však rovněž může vést k nárůstu opožděných plateb u určitých společností, které mají více investičních příležitostí, a tedy větší potřebu získání finančních prostředků. (3) Přístup k financím a rozpočtová omezení: dostupnost úvěrů, měnová politika, tok a povaha informací o úvěrech, likvidita společnosti a dostupnost finančních zdrojů z bank mohou mít na opožděné platby rovněž vliv, zejména v případě podniků, které využívají bankovní úvěr pro financování dodavatelů. CS 2 CS

Mnohé dlužné podniky a orgány veřejné moci považují opožděné platby za účinný a levný způsob financování svého podnikání a svých činností. Pro orgány veřejné moci jsou opožděné platby věřitelům také jednoduchým, ale neopodstatněným způsobem, jak překonat rozpočtová omezení tím, že platby odloží do příštího rozpočtového období. (4) Vnitřní organizace věřitelů a dlužníků: zvyklosti dlužníků (včetně orgánů veřejné moci) týkající se finančního řízení a zvyklosti věřitelů týkající se správy úvěru, jakož i kvalita jejich výrobků a služeb a poprodejní servis jsou důležitým faktorem při opožděných platbách, resp. při zamezování opožděným platbám. Věřitelé v obchodních transakcích, a zejména malé a střední podniky, nemají vždy vhodný systém správy úvěrů, aby zamezili opožděným platbám nebo je měli pod kontrolou. (5) Nedostatek účinných prostředků nápravy: bez ohledu na směrnici 2000/35/ES neúčtují mnohé podniky, zejména malé a střední podniky, úroky, i když na ně mají právo. Pro některé věřitele nejsou náklady na přijetí opatření proti opožděným platbám vyváženy jejich finančním prospěchem. V mnoha případech nelze získat zpět náklady na administrativní práci navíc. Stíháním pozdě platících zákazníků nebo účtováním úroků za opožděné platby vznikají administrativní náklady, jimž se mnohé podniky chtějí vyhnout. Navíc konečnou částku zákonného dlužného úroku lze vypočítat pouze v den, kdy bylo věřiteli skutečně zaplaceno, a věřitel tedy musí nejprve počkat na platbu, aby mohl zjistit přesnou výši úroku, který by mohl účtovat. Kromě toho by ve většině případů náklady na účtování úroků před skutečným datem platby převážily finanční prospěch. Všechny tyto důvody způsobují, že riziko negativních důsledků pro dlužníky v případě opožděných plateb je příliš nízké na to, aby bylo možné dosáhnout znatelného zlepšení v platebních zvyklostech. To je obzvláště politováníhodné v případě orgánů veřejné správy, které nemusí čelit týmž finančním omezením jako podniky. Kromě toho jsou některá klíčová ustanovení směrnice nejasná nebo obtížně proveditelná v praxi. Například jsou možné různé výklady u výpočtu platné úrokové sazby, definice nákladů spojených s vymáháním a možnosti složeného úroku. Opožděné platby v obchodních transakcích mají závažný dopad: Opožděné platby představují pro věřitelské podniky významné náklady. Opožděné platby obecně brzdí peněžní toky, způsobují další finanční náklady, omezují investiční příležitosti a vedou k nejistému postavení mnohých věřitelských podniků, a zejména malých a středních podniků, obzvláště v dobách omezeného a nákladného přístupu k financím. Výsledkem je často ohrožení jejich konkurenceschopnosti a solventnosti. Pozdě platící dlužné společnosti a orgány veřejné moci tak dostávají obchodní úvěr zdarma. Opožděné platby mají negativní dopad na obchod uvnitř Společenství. Ve většině členských států vnímají podniky prodej zboží a služeb podnikům a orgánům v jiných členských státech jako prodej, u nějž existuje vyšší riziko opožděných plateb. Kromě jiných důvodů odrazuje toto riziko opožděných plateb podniky od CS 3 CS

prodeje výrobků a služeb v jiných členských státech, jelikož se tím zvyšuje nejistota a náklady podnikání. Velmi dlouhé platební lhůty ve smlouvách o veřejných zakázkách a opožděné platby ze strany orgánů veřejné moci rovněž odrazují hospodářské subjekty od účasti na veřejných zakázkách. Tento odrazující účinek snižuje kapacitu orgánů veřejné moci získat za peníze daňových poplatníků tu nejvýhodnější protihodnotu. 2. CÍLE Jakákoli iniciativa Společenství, jejímž cílem je řešit otázku opožděných plateb, nutně musí: přispívat k dosažení širších a zastřešujících cílů v oblasti konkurenceschopnosti, jež jsou obsaženy v obnoveném lisabonském partnerství pro růst a zaměstnanost 1 ; výrazně snížit administrativní zátěž podniků, podporovat jejich peněžní toky a napomáhat tomu, aby více lidí začalo podnikat, v souladu se zásadami obsaženými ve Small Business Act 2 ; zjednodušit hladké fungování a dotvoření vnitřního trhu tím, že budou odstraněny související překážky v oblasti přeshraničních obchodních transakcí. Tato iniciativa představuje rovněž důležitý podnět k překonání současné hospodářské krize, protože přispívá k provádění Plánu evropské hospodářské obnovy 3 a podporuje peněžní toky podniků, aby posílila konkurenceschopnost evropských podniků v dlouhodobém horizontu. Konkrétně je tato iniciativa převedena do dvou souvisejících operačních cílů: (1) vytvořit taková opatření, která budou dlužníky od opožděných plateb úspěšně odrazovat; a (2) poskytnout věřitelům nástroje, jež jim umožní plně a účinně uplatňovat jejich práva v případě opožděných plateb. 3. VARIANTY POLITIK Kromě základní varianty byly zkoumány tyto varianty: varianta 2a (nelegislativní): organizace kampaní pro zvýšení informovanosti zaměřených na podniky; 1 2 3 Sdělení Komise: Společně k růstu a zaměstnanosti. Nový začátek lisabonské strategie, KOM(2005) 24. Podle sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zelenou malým a středním podnikům. Small Business Act pro Evropu, KOM(2008) 394 v konečném znění ze dne 25. června 2008, je zjednodušení přístupu malých a středních podniků k financím a rozvoj právního a podnikatelského prostředí podporujícího včasné úhrady v obchodních transakcích jednou z 10 zásad platných pro přípravu a provádění politik pro malé a střední podniky na úrovni EU i členských států. KOM(2008) 800, 26.11.2008. CS 4 CS

varianta 2b (nelegislativní): organizace kampaní pro zvýšení informovanosti zaměřených na organizace zastupující malé a střední podniky; varianta 2c (nelegislativní): zveřejňování informací o neplatících dlužnících; varianta 3a úplná harmonizace platebních lhůt; varianta 3b zvýšení úrokové sazby navýšení ; varianta 3c zrušení hranice 5 EUR; varianta 3d zavedení poplatku za opožděné platby ; varianta 3e zavedení náhrady za opožděné platby ; varianta 3f posílení úlohy zastupujících organizací. Některé varianty, jako je zrušení směrnice 2000/35/ES nebo vytvoření evropského fondu, který by zdarma a na základě pohledávek poskytoval finanční prostředky malým a středním podnikům, byly zamítnuty již v počáteční fázi zkoumání možných variant. 4. ANALÝZA DOPADŮ Je třeba upozornit na to, že kvůli některým důležitým aspektům týkajícím se prvních tří příčin problémů uvedených v oddíle 1 nemá EU nutnou pravomoc k jednání. Určité problémy týkající se struktury vnitrostátních nebo regionálních trhů by měly řešit členské státy, protože s ohledem na hospodářský cyklus mají členské státy v rukou většinu nástrojů hospodářské politiky, a proto nelze hledat obecné řešení všech příčin problémů na úrovni EU. Tato směrnice je navíc pro hospodářské subjekty nepovinným nástrojem do té míry, že je nenutí účtovat úrok za opožděnou platbu. Kromě toho se působnost směrnice vztahuje na oblast, kde mohou provádění plateb v transakcích mezi podniky ovlivňovat i mnohé jiné faktory. Regulační prostředí platné pro platební postupy a žaloby za účelem získání platby za přeshraniční obchodní transakce v EU je nyní předmětem přepracování na základě nových pravidel EU, která nedávno vstoupila v platnost nebo která budou brzy použitelná. V základním scénáři je obtížné vysvětlit účinky propojení a vzájemného ovlivňování ( spill-over effect ). Proto lze poskytnout pouze orientační kvantitativní odhady možných hospodářských a sociálních dopadů každé varianty. Z tohoto důvodu je analýza převážně kvalitativní. Je třeba upozornit na to, že žádná z těchto variant by neměla dopad na životní prostředí ani důsledky pro třetí země. Některé příčiny problémů, u nichž EU nemá pravomoc k jednání, nicméně ovlivní přijetí určitých variant. Například struktura trhu a postavení hospodářského subjektu na trhu asi do značné míry určí jeho ochotu přijmout opatření proti pozdě platícímu dlužníkovi a podstoupit riziko narušení obchodního vztahu, který může mít hodnotu několika tisíc eur. Proto je možné posoudit dopad různých variant kvalitativně, ale je obtížné spolehlivě předvídat celkový účinek návrhu na hospodářství, a proto nelze kvantitativně posoudit přímé sociální dopady. CS 5 CS

Varianty politiky jsou posuzovány s ohledem na základní variantu, pokud jde o jejich účinnost, efektivnost a soulad. Obecné srovnání variant Varianta Účinnost Efektivnost Soulad Varianta 2a (nelegislativní): organizace kampaní pro zvýšení informovanosti zaměřených na podniky Varianta 2b (nelegislativní): organizace kampaní pro zvýšení informovanosti zaměřených na organizace zastupující malé a střední podniky Varianta 2c (nelegislativní): zveřejňování informací o neplatících dlužnících Varianta 3a/1 harmonizace platebních lhůt mezi podniky Varianta 3a/2 harmonizace lhůt pro platby ze strany orgánů veřejné moci podnikům Ne: žádný dopad na dlužníky a minimální dopad na věřitele. Ne: cílů pravděpodobně nemůže být dosaženo. Pochybná: možný preventivní účinek na věřitele, ale mnoho praktických překážek při jejím provádění. Ano: zkrácení smluvních platebních lhůt by pravděpodobně vedlo ke snížení počtu opožděných plateb. Ano: obava z narušení obchodního vztahu se zákazníkem by neměla hrát roli ve smlouvách uzavřených s vnitrostátními orgány, které musí dodržovat standardní a transparentní postupy. Kromě toho platební lhůta běžně není takovou položkou ve smlouvě zadávané orgánem veřejné moci, o které by Ne: vyžaduje příliš mnoho zdrojů a výsledek je velmi nejistý. Ano: celkem nízké rozpočtové náklady pro EU. Žádné jiné náklady. Ne: velmi vysoké administrativní náklady pro podniky. Ne: značné náklady na zajištění souladu a na přizpůsobení. Ano: dopad na rozpočet pro vnitrostátní orgány by zůstal celkem omezený ve srovnání s vyšší likviditou, kterou by podnikům zajistily dřívější platby orgánů veřejné moci. Ne: zrušením možnosti pro společnosti soutěžit prostřednictvím platebních lhůt nabízených zákazníkům by došlo ke ztrátě smluvní svobody. Naopak by tím mohl vzrůst tlak na ostatní aspekty sjednávání smluv, kde větší společnosti stále mohou zásadně ovlivňovat malé dodavatele. CS 6 CS

Varianta 3b zvýšení úrokové sazby navýšení Varianta 3c zrušení hranice 5 EUR Varianta 3d zavedení poplatku za opožděné platby Varianta 3e zavedení náhrady za opožděné platby Varianta 3f posílení úlohy zastupujících organizací se dalo vyjednávat. Je však třeba zavést dostatečně vysoké sankce v případě opožděné platby. Pochybná: zdá se, že zúčastněným stranám stávající úroková sazba navýšení vyhovuje. Podniky již nyní mají nárok sjednat vyšší úrokovou sazbu ve smlouvě nebo zahrnout vyšší sazbu do svých obchodních podmínek. Stávající pravidla umožňují členským státům stanovit vyšší minimální sazbu navýšení v jejich vnitrostátních právních předpisech. Ano pro malé transakce, pokud bude doplněna o jiné nástroje, díky kterým by sběr nesplacených částek byl ekonomicky efektivní. Ano: umožnila by podnikům získat náhradu nákladů na transakce spojené s nárokováním platby a účtováním úroku z prodlení v případě opožděných plateb, a proto by věřitelům v účtování úroků bránily jen čistě obchodní důvody. Ano: silný odrazující účinek na dlužníky úměrný velikosti pohledávky, protože náklady vzniklé dlužníkovi by překročily úspory, které by jinak získal z bezplatného obchodního úvěru. Byla by rovněž silnou motivací pro věřitele, aby účtovali platby i úrok. Pochybná: tyto organizace nemusí mít zdroje potřebné k tomu, aby zaplatily správní poplatky a podstoupily finanční riziko soudního sporu v souvislosti Pochybná: tato varianta by mohla posílit postavení větších a výkonnějších podniků, protože by zajistila lepší pozici při vyjednávání společnostem, které žádají o slevu za rychlejší platbu. Ano, zejména pro malé a střední podniky. Nebylo možné určit žádné rozpočtové náklady, náklady na transakce ani náklady na zajištění souladu. Ano. Náklady (hlavně náklady na transakce) lze přerozdělit. Žádné rozpočtové náklady ani náklady na zajištění souladu. Ano. Náklady (hlavně náklady na transakce) lze přerozdělit. Žádné náklady na zajištění souladu. Rozpočtové náklady jsou odůvodněné s ohledem na škodu způsobenou podniku a jsou přiměřené souladu. Ano, pokud budou přijata opatření ke snížení nákladů na zahájení řízení a souvisejících finančních rizik (varianty 3c, 3d a 3e). CS 7 CS

s opožděnou platbou. V zahájení řízení by jim rovněž mohl bránit střet zájmů, například kdyby členy organizace byli jak věřitelé, tak dlužníci. Výše uvedená analýza dopadů ukazuje, že pokud jde o transakce mezi podniky, splňují kritéria účinnosti, efektivnosti a souladu varianty 3a/2, 3c, 3d a 3e. Ostatní varianty nesplňují nejméně jedno kritérium: Seřazení variant Varianta Účinnost Efektivnost Soulad Varianta 3a/2 harmonizace lhůt pro platby ze strany orgánů veřejné moci podnikům Varianta 3c zrušení hranice 5 EUR Varianta 3d zavedení poplatku za opožděné platby Varianta 3e zavedení náhrady za opožděné platby Varianta 3b zvýšení úrokové sazby navýšení Varianta 3f posílení úlohy zastupujících organizací Varianta 3a/1 harmonizace platebních lhůt mezi podniky Varianta 2a (nelegislativní): organizace kampaní pro zvýšení informovanosti zaměřených na podniky Varianta 2b (nelegislativní): organizace kampaní pro zvýšení informovanosti zaměřených na organizace zastupující malé a střední podniky Varianta 2c (nelegislativní): zveřejňování informací o neplatících dlužnících DOPORUČENÉ VARIANTY Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano VARIANTY, KTERÉ SE NEDOPORUČUJÍ Pochybná Pochybná Ano Pochybná Ano Ano Ano Ne Ne Ne Ne Ano Ne Ano Ano Pochybná Ne Ano Jediná varianta, která by podnikům způsobila významné administrativní náklady, je varianta 2c. Hrubý odhad těchto nákladů u této varianty činí 25 300 milionů EUR pro malé a střední podniky a 86,1 milionů EUR pro velké podniky. CS 8 CS