ZPRÁVA O VNITŘNÍM HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ AMU ZA ROK 2017

ZPRÁVA O VNITŘNÍM HODNOCENÍ KVALITY VZDĚLÁVACÍ, TVŮRČÍ A S NIMI SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ AMU ZA ROK 2017 Schválila Rada pro vnitřní hodnocení AMU dne 3. května 2018 Projednala Umělecká rada AMU dne 17. května 2018 Schválil Akademický senát AMU dne 22. května 2018 2017

OBSAH Úvod.... 4 ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY NA AMU....5 Specifika uměleckého školství ve vztahu k systému zajišťování kvality.... 5 Východiska, milníky, zkušenosti.... 6 Mezinárodní evaluace fakult AMU externími agenturami.... 6 Další zdroje inspirace a východiska při nastavování systému zajišťování kvality.... 7 Spolupráce s českými vysokými uměleckými školami.... 8 Komunikace o přípravě a principech systému zajišťování kvality AMU.... 8 Zaškolování pedagogů AMU do procesů zajišťování kvality.... 9 Principy systému zajišťování kvality na AMU.... 10 Důležité dokumenty.... 12 Systém zajišťování kvality AMU.... 12 Činnosti AMU.... 13 Orgány hodnocení.... 14 PŘEHLED HODNOCENÍ REALIZOVANÝCH V ROCE 2017.... 16 Vnitřní hodnocení vzdělávací činnosti.... 16 Společné tendence.... 16 Specifika DAMU.... 17 Specifika FAMU.... 18 Specifika HAMU.... 19 Doporučení pro úpravy sebehodnocení.... 19 Vnitřní hodnocení tvůrčí umělecké činnosti.... 20 Vnitřní soutěž.... 21 Vývoj uplatňování uměleckých výsledků pedagogů AMU v RUV.... 21 Vnitřní hodnocení tvůrčí výzkumné činnosti.... 23 Vnitřní hodnocení souvisejících činností.... 25 Řídící činnosti.... 25 Podpůrné činnosti.... 25

PLÁNOVANÉ ČINNOSTI NA NEJBLIŽŠÍ OBDOBÍ.... 27 Zahájení řešení CRP Posílení konkurenceschopnosti a kvality doktorských studijních programů uměleckých vysokých škol v národním i mezinárodním kontextu.... 27 Sebehodnocení studijních oborů 2018.... 27 Pilotní vnitřní hodnocení studijních oborů.... 27 Využití dat a statistik.... 28 Sběr studentské zpětné vazby na umělecké škole.... 28 Analýza administrativního zatížení akademických pracovníků.... 29 Příprava a realizace mezinárodní evaluace AMU agenturou EQ-Arts.... 30 ZÁVĚR.... 31 Seznam příloh.... 32 Odkazy.... 32 Zdroje.... 32 Přílohy.... 34 Příloha č. 1: Složení Rady pro vnitřní hodnocení AMU a komisí pro vnitřní hodnocení k 30. dubnu 2018.... 34 Příloha č. 2: Organizační schéma Oddělení pro zajišťování kvality.... 35

ÚVOD Předkládaná první Zpráva o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností AMU za rok 2017 (dále jen Zpráva o vnitřním hodnocení AMU ) vznikala v těsné časové návaznosti na tvorbu vnitřního předpisu AMU Pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností Akademie múzických umění v Praze (dále jen Pravidla vnitřního hodnocení ), schváleného na zasedání Rady pro vnitřní hodnocení AMU 5. února 2018 a dále pak na zasedání Akademického senátu AMU 26. února 2018; zcela přirozeně proto některé pasáže Pravidel vnitřního hodnocení dále zpřesňuje a vysvětluje, případně doplňuje chybějící úhly pohledu, a v jistém smyslu nabízí komplexnější (a kompletnější) narativ uvažování o zajišťování kvality v kontextu vysoké umělecké školy. Klade si za cíl věcně a otevřeně reflektovat hodnotící procesy probíhající na AMU a žánrově, dikcí i obsahem se vymezit jak vůči formátu výročních zpráv o činnosti AMU i fakult byť tyto zprávy samozřejmě hodnotící pasáže obsahují, tak vůči Sebehodnotící zprávě, která je podle zákona o vysokých školách povinnou přílohou žádosti o institucionální akreditaci a která též popisuje veškeré činnosti školy, nikoliv však postupy a metody jejich hodnocení ani systém zajišťování kvality jako takový. Zpráva o vnitřním hodnocení AMU má tři části: první část se zabývá systémem zajišťování kvality, a to nejen v jeho současném stavu a s ohledem na plánovaný postupný náběh, ale zejména v souvislosti s veškerými kroky, které AMU učinila ještě před implementací novely zákona o vysokých školách 1. září 2016 a jejichž cílem bylo maximálně zohlednit specifika vysokého uměleckého školství s využitím zahraničních zkušeností a doporučení srovnatelných, zejména evropských oborově blízkých uměleckých škol; druhá část obsahuje přehled hodnocení realizovaných v roce 2017 a jejich hlavní výsledky či zjištění; třetí část obsahuje plán činnosti pro rok 2018, s přesahem do roku 2019. Text odkazuje k relevantním strategickým, koncepčním a dalším dokumentům, které jednak systém kvality na AMU ustanovují jako princip a závazek, dále konkrétně vymezují a definují hodnotící procesy s ohledem na typ školy, a v neposlední řadě dokládají průběh a shrnují výsledky dílčích hodnocení. Do budoucna se počítá s intenzivnějším využitím statistických údajů generovaných zejména ze studijního informačního systému KOS; vzhledem k připravovaným akreditacím i reakreditacím a k přechodu ze studijních oborů na studijní programy by se tyto údaje, ztělesňující tendence zejména v zájmu o studium a v průchodnosti studiem, měly stát důležitým parametrem při strategickém uvažování o rozvoji vzdělávací nabídky AMU. 4

ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY NA AMU SPECIFIKA UMĚLECKÉHO ŠKOLSTVÍ VE VZTAHU K SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY Hodnocení výsledků vzdělávací činnosti je na uměleckých vysokých školách bezprostředně podmíněno faktem, že studentská tvůrčí činnost pravidelně prochází soudem odborníků z praxe (z nichž mnozí na školách působí, jiní jsou zváni jako externí členové do komisí pro státní závěrečné zkoušky atd.), a dále pak pravidelným vzájemným poměřováním uměleckých výstupů v rámci oborových uměleckých festivalů, soutěží atd. Tento benchmarking a úspěchy s ním spojené je přirozeně považován za hlavní ukazatel kvality vzdělávací činnosti školy a doklad konkurenceschopnosti studentů a absolventů. V rámci systému zajišťování kvality je hodnocení tvůrčích, resp. uměleckých výsledků výuky zásadním, ne však jediným parametrem. Při vytváření specifického systému zajišťování kvality se AMU hlásí k několika dokumentům, které vymezují rámec vysokého evropského školství jako takového, v návaznosti pak i školství uměleckého. Předním z nich jsou Standardy a směrnice pro zajišťování kvality v evropském prostoru vysokého školství (European Standards and Guidelines for Quality Assurance in the European Higher Education Area, dál ESG), který vznikl společnou péčí asociací ENQA, ESU, EURASHE, EUA a jehož původní verze z roku 2003 byla revidována v roce 2015. Vzhledem ke svému zapojení do oborových asociací evropských vysokých uměleckých škol považuje AMU dokument ESG za inspirativní východisko, jež doplňují národní akreditační standardy obsažené v Nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství a metodiky Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství. ESG je referenčním dokumentem pro dvě zahraniční agentury specificky zaměřené na hodnocení kvality vysokých uměleckých škol. Agentura EQ-Arts vznikla při Evropské lize uměleckých škol (ELIA) v roce 2015, nicméně externí evaluace vysokých uměleckých škol provádí již od roku 2004; vedle toho školí odborné hodnotitele a spolupracuje s mnoha evropskými státními akreditačními agenturami. Zaměřuje se na veškeré umělecké obory mimo obory hudební. Agentura MusiQuE vznikla při Evropské asociaci konzervatoří (AEC) v roce 2014, odkdy též provádí externí hodnocení uměleckých škol zaměřených na hudební vzdělávání. Obě agentury spolupracují v případě hodnocení vysokých škol realizujících vzdělávání v širokém spektru uměleckých oborů. AMU činnost hodnotících agentur sleduje od roku 2007 (kdy proběhlo první hodnocení HAMU, viz níže), resp. od roku 2012 (kdy proběhlo hodnocení DAMU, viz níže), zástupci AMU se v jejich činnosti angažují (prorektorka pro studijní záležitosti a zajišťování kvality spolupracuje s EQ-Arts, prorektorka pro mezinárodní záležitosti jakožto členka rady AEC s agenturou MusiQuE). AMU dále přijala dokumenty vypracované výše zmíněnými asociacemi a snaží se o jejich implementaci zejména v akreditačních procesech: jde zejména o tzv. Tuning Documents ELIA, definující výsledky učení v uměleckých oborech Design, Fine Arts, Theatre, Dance, Film, a dále pak o dokument AEC Learning Outcomes pro hudební obory. Přestože metodika Národního akreditačního úřadu pracuje s výsledky učení minimálně, v rámci ESG jde o důležitý parametr systému zajišťování kvality (zejména ve vztahu k ECTS a uznávání dosaženého vzdělávání napříč evropským prostorem). AMU se proto snaží při definování profilu absolventa metodiku výsledků učení zohledňovat, též v souladu s požadavkem MŠMT na vyčíslování počtů studijních programů popsaných metodikou výsledků učení v rámci Výroční zprávy o činnosti. 5

VÝCHODISKA, MILNÍKY, ZKUŠENOSTI Mezinárodní evaluace fakult AMU externími agenturami Rané zkušenosti s hodnocením kvality vzdělávací činnosti získala AMU již v 90. letech, kdy začala vznikat metodika hodnocení evropských hudebních škol konzervatorního typu. V roce 1997 se HAMU (zejména péčí tehdejší proděkanky Noemi Zárubové-Pfeffermannové) účastnila společného projektu Evropské asociace konzervatoří (AEC) zaměřeného na evaluaci výuky u jednotlivých nástrojových skupiny; dalším výrazným partnerem byla prestižní londýnská škola Guildhall School of Music and Drama. Hlavním impulsem a východiskem pro budoucí vznik systému však byla externí hodnocení vzdělávací činnosti, která na všech fakultách AMU proběhla mezi roky 2007 a 2014 péčí zahraničních hodnotících agentur či přímo zastřešujícími asociacemi evropských uměleckých škol. První externí evaluace se uskutečnila v roce 2007 na HAMU a týkala se pouze hudebních oborů; realizovala ji AEC a HAMU byla vedle University of Music Franz Liszt Weimar první evropskou vysokou hudební školou, která podobnou analýzou prošla. Následovala evaluace DAMU dnešní agenturou EQ-Arts v roce 2012, zahájená na podnět tehdejšího děkana DAMU a dnešního rektora AMU doc. Jan Hančila. Hodnocení se zaměřilo zejména na vnitrofakultní procesy, tzn. na fungování děkanátu, vykonávání působnosti a pravomocí orgánů fakulty (úzké vedení fakulty, širší kolegium děkana, Umělecká rada DAMU, Akademický senát DAMU), fakultní podpůrné činnosti (studijní oddělení, mezinárodní oddělení, oddělení pro vědu, IT, knihovnu, divadlo DISK); při první návštěvě se hodnotící komise setkala s několika skupinami respondentů (management, administrativa, zástupci akademických orgánů, zástupci pedagogů napříč katedrami, zástupci studentů napříč katedrami, vybraní absolventi, zaměstnavatelé). Vzhledem k tomu, že agentura EQ-Arts provádí též evaluaci konkrétních studijních programů s cílem zjistit, jak se rozhodnutí přijatá na úrovni vedení promítají na úroveň studijního programu, a naopak jak se problémy či podněty vzešlé z úrovně studijního programu dostávají na úroveň vedení fakulty, byla pro druhou návštěvu vybrána katedra činoherního divadla, realizující několik vzájemně provázaných studijních oborů; respondenty byli tedy při druhé návštěvě představitelé katedry činoherního divadla, tázáni byli i zástupci výzkumného Ústavu dramatické a scénické tvorby na propojení výzkumné činnosti školy s činností vzdělávací. Podkladem pro evaluaci byla vedle zákonných norem a klíčových vnitřních předpisů AMU i DAMU sebehodnotící zpráva za fakultu a za vybrané studijní obory. Doporučována byla maximální sebekritičnost, věcnost a otevřenost, nikoliv propagace úspěchů, neboť cílem evaluace byl pohled zvenku postihující silné i slabé stránky a zejména přinášející podněty k řešení. Závěrečná zpráva obsahovala řadu doporučení: vedení fakulty některé z nich kvalifikovalo jako obtížně realizovatelné v daném právním rámci, v dané finanční situaci školy či v daném nastavení lidských zdrojů, některé z nich se však staly základem strategického uvažování vedení DAMU na několik let. Další mezinárodní evaluace proběhla na FAMU v roce 2013 péčí asociace filmových škol CILECT. Cílem bylo mimo jiné vytvořit metodiku hodnocení filmových škol, přičemž evaluace FAMU měla být pilotní. Ve srovnání s hodnoceními, která proběhla na ostatních dvou fakultách, vykazoval přístup CILECTu velké množství metodologických neujasněností, přesto však splnil svou funkci v tom smyslu, že nabídl externí pohled na fungování fakulty a mezinárodní zkušenost. 6

Poslední mezinárodní hodnocení AMU proběhlo opět na HAMU v roce 2014; znovu byla oslovena agentura MusiQuE. Na rozdíl od EQ-Arts se agentura MusiQuE soustředí pouze na institucionální úroveň, aniž by ji doplňovala detailní analýzou jednoho vybraného studijního programu. Tento postup je v rámci evropských hodnotících agentur poměrně běžný, přesto však je metodika EQ-Arts přesnější a výsledky její analýzy zvoleného studijního programu poskytují tomuto programu konkrétní podněty pro další rozvoj (k čemuž u hodnocení agenturou MusiQuE v takové míře nedochází). Jakkoli různá externí hodnocení realizovaná na AMU nevycházela ze stejných metodických principů, všechna nabídla vnější pohled i zkušenost, v mnoha ohledech pojmenovala problémy známé či předpokládané, ale doposud neřešené, a v několika případech vnesla do tradičního uvažování o rozvoji fakulty či oboru nové podněty. Shrnutí přínosu těchto externích evaluací byl věnován příspěvek prorektorky pro zajišťování kvality přednesený v květnu 2017 na semináři Hodnocení kvality vysokých škol pořádaném Masarykovou univerzitou. Další zdroje inspirace a východiska při nastavování systému zajišťování kvality Z tzv. Individuálních projektů národních (dále též IPn) zaměřených na systémy zajišťování kvality, na vytváření kvalifikačního rámce pro české terciární vzdělávání a na strategické řízení vysokých škol, realizovaných MŠMT v letech 2009 až 2015 (IPn Q-RAM 08/2009 12/2012, IPn Kvalita 08/2010 07/2014, IPn Kredo 03/2012 10/2015) se AMU aktivně zapojila pouze do projektu IPn Kredo. Dva předcházející projekty ovšem průběžně monitorovala a její zástupci se účastnili průběžných workshopů a zejména závěrečných konferencí. V roce 2013 se pak (i v souvislosti s přípravou na podání žádosti o ECTS Label, jehož udělování bylo nakonec Evropskou komisí zrušeno) na DAMU konal seminář expertky projektu Q-RAM doc. Ivy Málkové zaměřený na využití metodiky výsledků učení (Learning Outcomes, v původním překladu výstupy z učení). Otázkou vlastního systému zajišťování kvality se AMU začala intenzivně zabývat již v roce 2015, jednak v návaznosti na IPn, jejichž výsledky však nebyly vždy zcela relevantní a zejména uplatnitelné na vysoké umělecké školství, jednak v očekávání novely vysokoškolského zákona a z ní plynoucího zvýšeného důrazu na systémy zajišťování kvality. Z diskusí o principech institucionálních akreditací bylo patrné, že tato výrazně posílená autonomie vysokých škol půjde ruku v ruce s dokladováním existence funkčních, robustních procesů zajišťování kvality, otevřené sebereflexe, využití zpětnovazebných mechanismů a též externích hodnocení. Již v roce 2015 tedy AMU vytvořila na úrovni rektorátu pracovní skupinu, jejímž úkolem bylo mapování existujících procesů zajišťování kvality a jejich systematizace, případně navrhování nových v souladu s ESG a dílčími výsledky IPn. Složení pracovní skupiny odráželo existující rozložení disciplin napříč fakultami a odpovídá dnešním tematickým okruhům vymezeným v rámci oblasti vzdělávání Umění: tvořili ji fakultní zástupci divadelního umění, hudebního umění, tanečního umění a filmového/televizního umění. Pracovní skupina mimo jiné srovnávala systémy zajišťování kvality na partnerských i dalších zahraničních školách, a to jak analýzou relevantních zveřejněných dokumentů (Quality Handbooks, Quality Management Policies atd.), tak návštěvami na místě, osobními konzultacemi a sběrem inspirativních materiálů. Zásadní návštěvy proběhly zejména na New York University (film), University of Gothenburg (hudba) a na Institut del Theatre Barcelona (tanec); oblast divadla byla průběžně konzultována s dlouholetou partnerskou školou DAMU ve Velké Británii Rose Bruford College. Na výjezdním zasedání rozšířeného vedení AMU v září 2015 byl jednomyslně odsouhlasen záměr AMU požádat v blízké budoucnosti, tj. po implementaci novely vysokoškolského zákona a po splnění všech povinných standardů, o institucionální akreditaci v oblasti vzdělávání Umění. 7

Spolupráce s českými vysokými uměleckými školami Intenzivní vzájemný kontakt českých vysokých uměleckých škol, tedy AMU, JAMU, UMPRUM a AVU, je přirozeným důsledkem faktu, že jsou v oblasti uměleckého vzdělávání často uchazeči považovány za školy první volby. Partnerství je přirozené zejména mezi AMU a JAMU (performativní umění), a mezi UMPRUM a AVU (výtvarná umění); tyto dvojice škol ostatně často porovnávají tvůrčí výsledky svých studentů a absolventů na stejných platformách (festivaly, výstavy, soutěže atd.). Projevem spolupráce mezi AMU a JAMU byly společné centralizované rozvojové projekty realizované v letech 2015 2017, konkrétně: Koordinace zavádění systému řízení kvality a zahájení procesu tvorby standardů pro oblast vzdělávání Umění (2015 a 2016), Promítnutí novely VŠ zákona a jejích prováděcích předpisů do oblasti řízení kvality a školní legislativy zúčastněných škol (2017). Projekty se zaměřily jednak na nastavování systémů zajišťování kvality s ohledem na specifika jednotlivých škol (včetně specifik organizačních, promítajících se do struktury výuky, např. ateliérové versus katederní uspořádání), jednak na společné vypracování oborových standardů pro relevantní tematické okruhy. Výsledkem jsou čtyři texty, které definují minimální standardy pro výuku divadelního, hudebního, tanečního a filmového/televizního umění. Inspiraci představovaly výše zmíněné Tuning Documents vydané Evropskou ligou uměleckých vysokých škol (ELIA), obsahující specifické standardy a zejména výsledky učení pro každou z těchto tematických oblastí; hlavním východiskem těchto textů pak bylo vznikající a v té době již široce konzultované Nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství. Jako první vznikly standardy pro divadlo a hudbu jako přirozený výsledek přímé ekvivalence divadelních a hudebních fakult AMU a JAMU; standardy pro tanec a film/televizi byly vytvořeny následně na půdorysu standardů divadelních a hudebních, přičemž u filmu byly konkrétní body konzultovány s odborníky z UTB Zlín. Cílem standardů nebylo zachytit konkrétní praxi té či oné školy, nýbrž definovat tzv. nepodkročitelné či doporučené minimální požadavky na realizaci studijních programů v daných tematických okruzích; využity byly dlouholeté zkušenosti zapojených škol. Na schůzce zástupců uměleckých vysokých škol s členy Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství konané 24. února 2017 byly definitivní texty oborových standardů předány NAU jako doporučení pro posuzování žádostí o akreditaci uměleckých studijních programů v daných tematických okruzích. V rámci navazujícího rozvojového projektu v roce 2017, zahrnujícího již všechny čtyři umělecké vysoké školy, byly existující standardy poskytnuty školám výtvarného zaměření a zároveň došlo ke shodě, že není účelné vytvářet obecné standardy pro oblast vzdělávání Umění jako takovou. Komunikace o přípravě a principech systému zajišťování kvality AMU Zahraniční zkušenosti jasně ukazují, že při nastavování systému a procesů zajišťování kvality je zcela zásadní průběžná komunikace mezi vedením na úrovni celé školy i fakulty, akademickými pracovníky a administrativou. Na AMU se tato komunikace ve sledovaném období zaměřovala zejména na otázky vnitřního hodnocení vzdělávací činnosti (a s ní spojené činnosti tvůrčí), přičemž bylo jasně zdůrazňováno, že evaluace výuky ze strany studentů je pouze jedním aspektem tohoto vnitřního hodnocení, resp. pouze jedním zdrojem informací (viz též níže). Na jaře roku 2016 se uskutečnily tři kulaté stoly vedení AMU s vedením jednotlivých fakult, jejichž cílem bylo stanovit základní parametry a procesy hodnocení vzdělávací činnosti. Vzhledem k přirozené logice akademického roku bylo dohodnuto, že základem této části hodnocení budou výroční sebereflexe jednotlivých studijních oborů, realizované jejich garanty ve spolupráci s vedoucími kateder a poskytující mimo jiné podklady pro výroční zprávy jednotlivých fakult i AMU jako celku (viz též kapitola Sebehodnocení studijního programu Pravidel vnitřního hodnocení). Suma těchto výročních sebehodnocení se posléze stane hlavním podkladem 8

důsledného vnitřního hodnocení, které má u každého studijního programu realizovaného školou proběhnout jednou v průběhu trvání akreditace (viz metodika NAU, Postupy při posuzování funkčnosti vnitřního systému zajišťování a hodnocení kvality); bude plnit funkci sebehodnotící zprávy a doplní ji mimo jiné výběr z vysokoškolských kvalifikačních prací (jak diplomových prací, tak záznamů tvůrčích výkonů), posouzení souladu schválené akreditace s platnými studijními plány a strukturované rozhovory s pedagogy, studenty a absolventy, vedené nezávislou pracovní skupinou. Při rozhodování mezi využitím spíše číselných údajů na straně jedné a kvalitativním šetřením na straně druhé se AMU přiklonila k druhé variantě, s vědomím nutné míry subjektivity s kvalitativním přístupem spojené. Na podzim roku 2016 proběhlo pilotní testování sebehodnocení studijních oborů, navržené pracovní skupinou tvořenou představiteli jednotlivých tematických okruhů (viz výše). Vycházelo ze získaných zkušeností a hodnotících metod využívaných na jiných školách a zaměřovalo se na aspekty vzdělávací činnosti vymezené v rámci ESG. Za každou fakultu se jej účastnily dva studijní obory, jeden bakalářský a jeden magisterský: konkrétně herectví ALD (BcA) a produkce (MgA) za DAMU, zvuková tvorba (BcA) a animace (MgA) za FAMU, a pedagogika tance (BcA) a jazzová interpretace (MgA) za HAMU. Cílem bylo získat maximum podnětů pro první plošné sebehodnocení plánované na podzim 2017. Na jaře roku 2017 byla jmenována Rada pro vnitřní hodnocení AMU (dále též jen RVH, viz příloha č. 1); byla tak splněna jedna ze zákonných podmínek pro to, aby mohla AMU požádat o institucionální akreditaci, zároveň vznikl orgán na úrovni AMU zodpovědný za schvalování návrhů studijních programů i mimo institucionální akreditaci, tj. v režimu akreditací studijních programů udělovaných Národním akreditačním úřadem; není nepodstatné, že někteří členové RVH se účastnili školení EQ-Arts v zajišťování kvality (Daniela Jobertová, Adam Halaš, Marta Švecová, Ivo Kahánek). Na prvním zasedání Rady pro vnitřní hodnocení dne 28. června 2017 byli její členové seznámeni s rámcem a principy systému zajišťování kvality; tento rámec byl schválen jako základ pro vznik vnitřního předpisu Pravidla vnitřního hodnocení. Důraz je kladen zejména na využití existujících procesů specifických pro vysokou uměleckou školu, která je založená na práci v malých studijních skupinách často přirozeně kopírující postupy umělecké praxe a kde dlouhodobě fungují osvědčené, byť méně formální a někdy obtížně vykazatelné (zejména formou tvrdých dat či písemných dokladů) komunikační a zpětnovazební mechanismy. Na svém výročním výjezdním zasedání ve dnech 4. a 5. září 2017 bylo s principy systému formou detailní prezentace seznámeno širší vedení AMU, v průběhu září a října pak kolegia jednotlivých fakult (12. září DAMU, 5. října HAMU, 17. října FAMU) a 9. října Akademický senát AMU. Další diskuse probíhají v souvislosti s náběhem hodnocení vzdělávací činnosti, a to na úrovni vedení AMU i fakult a v rámci nově vytvořených fakultních Komisí pro vnitřní hodnocení (dále též KVH, viz příloha č. 1). V souvislosti s přípravou Akreditačního řádu AMU (viz též Pravidla vnitřního hodnocení) a jasnou úpravou akreditačních kompetencí se v průběhu roku 2018 počítá s cílenou komunikací směrem k uměleckým radám fakult i Umělecké radě AMU. Zaškolování pedagogů AMU do procesů zajišťování kvality Od roku 2012 věnuje AMU pozornost proškolování svých akademických pracovníků v problematice zajišťování kvality. Její pedagogové se pravidelně účastní několikadenních workshopů agentury EQ-Arts: za Divadelní fakultu školením prošli Jakub Korčák a Daniela Jobertová, za Filmovou a televizní fakultu Marta Švecová a Andrea Slováková (v současné době již na škole nepůsobí), za Hudební a taneční fakultu Václav Janeček, Adam Halaš a Ivo Kahánek. Absolventi školení získávají certifikát, který jim umožňuje být nominováni jako hodnotitelé do akreditačních agentur a hodnotících komisí, s nimiž EQ-Arts spolupracuje. Daniela Jobertová se například podílela na akreditaci pěti studijních oborů herectví na univerzitách a uměleckých školách v Litvě; 9

Marta Švecová byla členkou hodnotící komise na UMPRUM v Praze. Ingeborg Radok Žádná působí jako hodnotitelka v evaluačních procesech zajišťovaných agenturou MusiQuE; účastnila se hodnocení umělecké školy Real Conservatorio Superior de Música de Madrid (RCSMM), plánuje se účast v hodnotící komisi na univerzitě ve švédském Malmö. V dubnu 2017 AMU ve spolupráci s MŠMT uspořádala intenzivní jednodenní seminář o zajišťování kvality určený pro české umělecké školy a umělecké fakulty českých vysokých škol. Za AMU se jej účastnili nejen pedagogové, ale nově též metodičtí a administrativní pracovníci, jejichž úkolem bude do budoucna poskytovat podporu hodnotícím a akreditačním procesům na jednotlivých fakultách a katedrách; cílem je tyto procesy maximálně ulehčit vedoucím pracovišť a garantům studijních programů. Části semináře se účastnil rovněž zástupce Rady Národního akreditačního úřadu pro umělecké obory doc. Ivo Mathé. Vedle zaškolování vlastních pedagogů do procesů zajišťování kvality měla AMU příležitost své první poznatky a zkušenosti formulovat v rámci pracovního setkání zástupců ministerstev školství evropských zemí a vysokých škol Enhancing Quality Culture in Higher Education: government incentives and the role of HEI leadership, konaného ve dnech 16. a 17. listopadu 2017 v norském Oslu z iniciativy Evropské komise, konkrétně Generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu (Directorate General for Education and Culture). Prorektorka AMU Daniela Jobertová zde přednesla krátký příspěvek týkající se implementace novely zákona o vysokých školách a z ní vyplývající povinnosti zavádění systému zajišťování kvality, a to zejména s ohledem na specifika a problémy menších (nejen uměleckých) škol. PRINCIPY SYSTÉMU ZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY NA AMU Dokumentem ustavujícím systém zajišťování kvality jsou Pravidla vnitřního hodnocení, a to z pohledu koncepčního v části I., z pohledu organizačního v části II. a z pohledu konkrétních hodnocení činností školy v části IV. Výchozí pojetí této Zprávy o vnitřním hodnocení AMU je pak ustaveno v části V. tamtéž. Zákon o vysokých školách v části osmé Hodnocení vysoké školy ukládá vysoké škole hodnotit činnosti vzdělávací, tvůrčí a činnosti související. Jde tedy o procesní pohled na fungování školy, jako klíčový předmět hodnocení vedle samotných výsledků těchto činností v podobě absolventů, uměleckých děl, výzkumných prací a existujícího zázemí školy. Vnější ocenění uměleckých výkonů studentů a pedagogů AMU a jejich další profesní úspěšnost jsou klíčovým indikátorem kvality vzdělávání v oblasti umění na půdě AMU. Pravidelné hodnocení všech činností školy jako podmínek k těmto oceněním vedoucím je pak zásadní pro identifikaci směrů dalšího rozvoje v rovině pedagogické, tvůrčí i péče o zázemí školy. Pojetí kvality na AMU je postaveno na třech pilířích. Prvním je hodnocení činností na základě porovnání naplánované představy o tom, jak má daná činnost probíhat, s reálně dosaženým postupem a návazným odvozením návrhů na zlepšení ze zjištěných diskrepancí. Tento aspekt pojetí kvality je univerzální pro všechny tři typy činností školy. Za druhé se jedná o inovaci jako překračování obvyklé praxe, které vede k lepším výsledkům či jejich snazšímu a rychlejšímu dosažení. Tento aspekt pojetí kvality se primárně týká činností vzdělávacích a souvisejících. Podstatou třetího pilíře je směřování k excelenci specificky v oblasti umělecké tvorby založené na originalitě, profesionalitě a přijetí odbornou a uměleckou komunitou. 10

O kvalitě je možné mluvit až v celém tzv. kvalitativním cyklu (viz též Demingův cyklus), který znamená uvažování ve čtyřech na sebe navazujících krocích od návrhu, přes realizaci a reflexi až po úpravu činnosti. Návrh je zamýšlený předobraz činnosti či standard jejího provádění, vůči kterému realizaci činnosti hodnotíme. Realizace znamená činnost AMU vzdělávací, tvůrčí a související. Reflexe je hodnocení činnosti v předem známém rozsahu a podle předem známých kritérií, přičemž hlavním určujícím kritériem je soulad realizace činnosti s původním záměrem. Úprava je závěr vyplývající z hodnocení, které v případě zjištěných odchylek od zamýšleného průběhu a výsledku činnosti ztělesňuje soubor navržených změn. Faktická implementace změn je vždy v řídící odpovědnosti příslušné instance v organizační hierarchii školy, podléhá samostatnému rozhodnutí stanovenému harmonogramem a nikdy se nepovažuje za samozřejmou pouze na základě závěrů z hodnocení. Obrázek č. 1: Schematické znázornění kvalitativního cyklu (Demingova cyklu) Úprava Návrh Reflexe Realizace Z tohoto pojetí kvality činností AMU přímo plyne, že mají být naplánované a ukotvené ve strategických a procesních dokumentech školy. Dále z něj plyne, že musí existovat dokumentovaný důvod si myslet, že na základě daných kritérií je činnost školy prováděna kvalitně. Spíše než o hodnocení kvality činnosti tedy v kontextu systému zajišťování kvality na AMU mluvíme o hodnocení činností a jejich konstatovaná kvalita je až výsledkem hodnocení (reflexe) jako třetího kroku v kvalitativním cyklu. Aktivity konané na základě systému zajišťování kvality jsou jako samostatná specifická činnost považovány na základě Pravidel vnitřního hodnocení za předmět samostatné reflexe. Systém zajišťování kvality je tedy sám živý, neustále reflektovaný, a cyklicky vstřebává praktické zkušenosti z konkrétních, postupně nabíhajících hodnocení. Kvalitativní cyklus je používán jak na úrovni konkrétních činností, tak na úrovni samotného systému zajišťování kvality. Tato Zpráva o vnitřním hodnocení AMU je tedy reflexí na úrovni posuzování systému zajišťování kvality jako takového. Dalšími příklady mohou být např. kulaté stoly k reflexi sebehodnocení studijních oborů konaného v listopadu 2017 probíhající na jednotlivých fakultách na jaře 2018. Hodnocení je z hlediska příslušnosti hodnotitelů k AMU či k hodnocené činnosti možné dle Pravidel vnitřního hodnocení dělit do tří kategorií, přičemž první dvě kategorie jsou tzv. vnitřním hodnocením dle zákona, třetí kategorie pak tzv. hodnocením vnějším. První kategorií je sebehodnocení, při kterém jsou hodnotitelé zároveň realizátory dané činnosti odpovědnými za její plánování, průběh, výsledky a další rozvoj. Druhou kategorií je vnitřní hodnocení, při kterém jsou hodnotitelé zaměstnanci AMU či členy orgánů AMU, ale nejsou realizátory dané činnosti odpovědnými za její plánování, průběh, výsledky a další rozvoj. Třetí kategorií je vnější hodnocení, při kterém hodnotitelé nejsou zaměstnanci AMU či členové orgánů AMU, ani se žádným způsobem nepodílejí na plánování a průběhu dané činnosti. 11

Specifikem vysokého uměleckého školství v oblasti múzických umění je tvůrčí činnost pedagogů školy jako výkonných umělců, která je typicky vykonávána mimo prostory AMU, tedy v rámci angažmá pedagogů v jiných institucích umělecké scény. Tato umělecká činnost je díky úzkému a zcela nezbytnému vztahu k pedagogickému působení zachycována v Registru uměleckých výkonů (RUV) a skrze něj přístupná jako hodnocení umělecké a odborné úrovně personálního zajištění výuky. Zároveň je zřejmé, že tato umělecká činnost není tvůrčí činností AMU jako takové, která sestává primárně ze studentských děl. Systém zajišťování kvality na AMU je tedy otevřenou a neustále reflektovanou sadou činností, které mají za cíl explicitně zformulovat záměry školy ve všech oblastech činností a s pravidelností uloženou zákonem docházet k názoru na jejich průběh a výsledky při dosahování těchto záměrů. Tato hodnocení budou zdokumentovaná, založená na předem známých kritériích a především sloužící k dalšímu rozvoji AMU jako školy, umělecké instituce i organizace podpůrné k poskytování špičkového uměleckého vzdělání a prostoru pro tvorbu. Důležité dokumenty Péče o kvalitu činností AMU je ukotvena v řadě dokumentů školy. Na jedné straně se jedná o strategické dokumenty, které vytyčují budování systému zajišťování kvality jako strategickou prioritu školy (fáze záměru na úrovni samotného systému, např. Dlouhodobý záměr AMU pro léta 2016 2020), na druhé straně se jedná o dokumenty ztělesňující hodnocení konkrétních činností (fáze reflexe na úrovni konkrétní činnosti, např. Výroční zpráva o činnosti pro vnitřní hodnocení tvůrčí činnosti), nebo o dokumenty obsahující návrhy na změny (fáze úprav, např. přílohy Souhrnné zprávy ze sebehodnocení studijních oborů u vzdělávací činnosti nebo perspektivně výroční dodatky k této Zprávě o vnitřním hodnocení AMU u systému zajišťování kvality). Na následující přehled dokumentů je tedy potřeba opět nahlédnout optikou kvalitativního cyklu a postavení konkrétního dokumentu v něm. Systém zajišťování kvality AMU Dlouhodobý záměr AMU pro léta 2016 2020 definuje ve svém prvním prioritním cíli základní oblasti rozvoje péče o kvalitu s přímou vazbou na získání institucionální akreditace. Jedná se o definici oborových standardů pro akreditaci uměleckých studijních programů (základ pro zajištění kvality vzdělávání napříč vysokým uměleckým školstvím), dále vybudování vnitřního systému péče o kvalitu (ukotvení celého systému zajišťování kvality v předpisech a organizaci školy) a nakonec podporu evaluací (systematické získávání zpětné vazby od studentů, pedagogů, absolventů a externích hodnotitelů). Tyto oblasti jsou v roční periodě aktualizovány a konkretizovány v Plánu realizace strategického záměru na daný rok. Přehled plnění prioritního cíle je pak obsažen ve Výroční zprávě o činnosti, jednak v kapitole Naplňování strategických priorit AMU a dále v kapitole Zajišťování kvality a hodnocení realizovaných činností. Důležitým dokumentem obsahujícím detailní kroky pro zavádění systému zajišťování kvality je pak aktuální verze projektové žádosti v OPVVV projektu Zajištění kvality studia na AMU a posílení reflexe nejnovějších trendů v umělecké praxi, reg. č. CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002404, který se stal dominantním zdrojem financujícím celou praktickou implementaci systému. Čtvrtletní zprávy o realizaci tohoto projektu představují operativní reporting o postupu v zavádění systému a tedy i naplňování strategického prioritního cíle. Doplňujícím zdrojem pro zavádění systému jsou prostředky na realizaci Institucionálního plánu AMU 2016 2018, který je vytyčuje jako samostatný prioritní bod a postup v jeho realizaci pak shrnuje ve zprávě za daný rok. 12

Obrázek č. 2: Pohled na strategické dokumenty školy optikou kvalitativního cyklu Dlouhodobý záměr AMU pro léta 2016 2020 Plán realizace strategického záměru Zpráva o vnitřním hodnocení (úpravy systému zajišťování kvality) Pravidla vnitřního hodnocení AMU Úprava Návrh Projektová žádost OPVVV Zajištění kvality studia na AMU Institucionální plán AMU 2016 2018 Výroční zpráva o činnosti Zprávy o realizaci OPVVV Zajištění kvality studia na AMU Reflexe Realizace Institucionální plán AMU 2016 2018) (roční zpráva) Činnosti AMU Základním dokumentem vymezujícím vzdělávací činnost v daném studijním programu je příslušný akreditační spis. Tvorba jednotlivých akreditačních spisů bude podléhat novému vnitřnímu předpisu, Akreditačnímu řádu AMU, vymezujícímu náležitosti a procesy vzniku, schvalování a změn studijních programů. Pravidelné hodnocení je v každém studijním programu dokumentováno jednou ročně v sebehodnotícím dotazníku, který naplývá do Souhrnné zprávy Komise pro vnitřní hodnocení fakulty. Ta zároveň obsahuje i sumář námětů ke změnám ve vzdělávací a studentské tvůrčí činnosti ze sebehodnocení vyplývající. Obrázek č. 3: Pohled na dokumenty vzdělávací činnosti optikou kvalitativního cyklu Sumář podnětů Komise pro vnitřní hodnocení (sumář podnětů k řešení) Akreditační řád AMU Akreditační spis Úprava Návrh Dotazník sebehodnocení studijních programů Reflexe Realizace Souhrnná zpráva Komise pro vnitřní hodnocení (syntéza sebehodnocení) 13

Směřování v oblasti zapojení umělecké tvůrčí činnosti AMU do veřejného prostoru, jakož i směřování v oblasti uměleckého výzkumu je ukotveno v Dlouhodobém záměru AMU pro léta 2016 2020, a to v samostatných prioritních cílech. Umělecká tvůrčí činnost prochází sebehodnocením společně s činností vzdělávací a dále vnitřním hodnocením ze strany vedením fakult i AMU, které posuzuje dosažené výsledky a je zahrnuto do Výroční zprávy o činnosti. Sebehodnocení výzkumné tvůrčí činnosti je dokumentováno v sebehodnotících zprávách výzkumných pracovišť, její vnitřní hodnocení pak ve zprávách grantových komisí na úrovni fakult i AMU, které se rovněž promítá do Výroční zprávy o činnosti. Obrázek č. 4: Pohled na dokumenty tvůrčí činnosti optikou kvalitativního cyklu Dlouhodobý záměr AMU pro léta 2016 2020 Plán realizace strategického záměru Úprava Návrh Výroční zpráva o činnosti Dotazník sebehodnocení studijních programů Souhrnná zpráva Komise pro vnitřní hodnocení (syntéza sebehodnocení umělecké tvůrčí činnosti) Sebehodnotící zprávy výzkumných pracovišť Zprávy grantových komisí fakult Zpráva Grantové komise AMU (vnitřní hodnocení výzkumné tvůrčí činnosti) Reflexe Realizace Dokumentární ukotvení souvisejících činností není v současné době zpracováno a stejně jako u předcházejících činností bude předmětem samostatné metodiky, která vymezí jeho konkrétní náležitosti. V souladu s Pravidly vnitřního hodnocení pak budou výsledky vnitřního hodnocení podkladem pro zpracování Výroční zprávy o činnosti a dále podkladem pro přípravu Strategického záměru AMU. Orgány hodnocení Organizační uspořádání tří základních linií zajišťování kvality, tedy akreditačních procesů, hodnocení konkrétních činností a systému zajišťování kvality jako takového, je upraveno Pravidly vnitřního hodnocení v části II., dílu 3 a vychází z následujících principů: systém je nastaven jednotně, přičemž pro maximální zohlednění fakultních specifik je důsledně decentralizována hodnotící činnost, a to v linii řídící odpovědnosti co nejblíže k hodnocenému pracovišti; akreditační proces prostupuje všemi úrovněmi školy, aby byla zajištěna oponentura záměru re/akreditace oboru, informovanost na úrovni fakulty i celé AMU, odborná i umělecká úroveň a zároveň vazba na dosavadní hodnocení kvality vzdělávací a tvůrčí činnosti; 14

v maximální možné míře je využito sebehodnocení jako výchozí nástroj pro posouzení činností, přičemž na způsob provedení sebehodnocení jsou zároveň kladeny závazné nároky v podobě předepsaného předmětu a kritérií či nutnosti využití zpětné vazby (viz Pravidla vnitřního hodnocení, část IV, díl 1); sebehodnocení je vždy v určité periodě doprovázeno vnitřním hodnocením realizovaným pracovní skupinou či kolektivním orgánem nezávislým na hodnoceném pracovišti či jemu nadřízeným; závěry z každého hodnocení jsou vždy postoupeny nadřazené řídící instanci k rozhodnutí o jejich implementaci; k závěrům každého vnitřního a vnějšího hodnocení se vždy hodnocené pracoviště může vyjadřovat; komise a rady mající v gesci účelová zařízení (např. ediční, knihovní, technologická komise, dále rada ds DISK, apod.) jsou zároveň odpovědné za jejich vnitřní hodnocení; podporou systému zajišťování kvality je pověřeno Oddělení zajišťování kvality vedené prorektorkou, které má na každé fakultě a též rektorátu linii metodickou a linii administrativní poskytující servis komisím pro vnitřní hodnocení, Radě pro vnitřní hodnocení, jakož i vedení fakult a AMU ve všech záležitostech týkajících se akreditačních procesů, hodnocení činností a změn v systému jako takovém (organizační schéma viz příloha č. 2); na základě podnětů ze všech pracovišť školy a závěrů vnějších hodnocení formulují členové komisí pro vnitřní hodnocení fakult, Rady pro vnitřní hodnocení a širokého vedení AMU návrhy na úpravy systému zajišťování kvality. 15

PŘEHLED HODNOCENÍ REALIZOVANÝCH V ROCE 2017 Následující text shrnuje nejdůležitější hodnocení, která na AMU v roce 2017 proběhla, a to v oblasti činnosti vzdělávací, činností tvůrčích a činností souvisejících. Největší pozornost je přirozeně věnována činnosti vzdělávací, neboť došlo k historicky první celoškolní dokumentované reflexi veškerých studijních oborů (mimo doktorské studium) podle jednotné metodiky. U tvůrčích činností jsou vedle reflexe mechanismů vnitřního hodnocení prezentována též data z databází RIV a RUV za posledních 5 let: u výzkumné činnosti se jedná pouze o rámcovou informaci ukazující vývoj uplatňování výsledků výzkumu a vývoje, která však představuje jedno z východisek pro dílčí výzkumné strategie na úrovni fakult i obecnější strategii AMU; u RUVu pak jde o hlubší analýzu, která by měla mimo jiné fakultám sloužit k porovnání míry shody mezi sebehodnocením uměleckých výstupů ze strany jejich tvůrců a finální certifikací na úrovni rady segmentu. Související činnosti jsou v této Zprávě o vnitřním hodnocení AMU pojednány v omezené míře, neboť metodika jejich hodnocení teprve vznikne. VNITŘNÍ HODNOCENÍ VZDĚLÁVACÍ ČINNOSTI První plošné sebehodnocení studijních oborů na AMU proběhlo v listopadu 2017 a prošlo jím 112 oborů, tedy všechny bakalářské a magisterské obory denního studia s aktivními studii. Sebehodnocení proběhlo po osobním seznámení širokého vedení AMU a všech tří kolegií děkanů s obsahem a samotným průběhem sebehodnocení v září a říjnu téhož roku, který byl zároveň upraven směrnicí prorektorky pro studijní záležitosti a zajišťování kvality. Sebehodnocení studijních oborů je především bilancí uplynulého akademického roku a má mimo jiné sloužit vedení jednotlivých fakult jako podklad pro výroční zprávu fakulty, zejména její část zaměřenou na vzdělávací činnost. Po technické stránce byl sběr sebehodnocení připraven ve formulářích FormFiller 602, skeny sebehodnocení každého z oborů podepsané vedoucím katedry a garantem oboru jsou k dispozici ve studijním systému KOS. Oddělení zajišťování kvality předalo komisím pro vnitřní hodnocení fakult společně s dotazníky i sumář podnětů ze sebehodnocení vyplývající, jakož i technický přehled míry konkrétnosti odpovědí na jednotlivé otázky dotazníku. Na základě těchto podkladů zformulovaly komise pro vnitřní hodnocení souhrnné zprávy ze sebehodnocení, jejichž syntéza je uvedena níže. Společné tendence V rámci analýzy souhrnných zpráv vypracovaných všemi třemi fakultními komisemi pro vnitřní hodnocení za akademický rok 2016/17 byly vysledovány následující společné tendence. V oblasti pedagogického zajištění se jako nejzásadnější problém jeví slabé finanční ohodnocení interních i externích pedagogů. Výrazný deficit v této oblasti má i řadu vedlejších efektů téměř všechny obory nezbytně potřebují pro výuku významné umělecké osobnosti, které ale díky svým schopnostem mají i bohatou neakademickou činnost, a nízké finanční ohodnocení v rámci pedagogické činnosti na AMU pro ně není dostatečnou motivací. Pro rozvoj vzdělávací, výzkumné a umělecké činnosti AMU a zajištění potřebné kontinuity jsou 16

ovšem zapotřebí pedagogové, kteří budou brát práci na fakultách jako svou hlavní působnost a budou se moci v budoucnu ucházet o důležité posty v akademické hierarchii. Pro ty je odpovídající odměňování existenční nutností. U některých oborů, které buď nevytvořily dostatečný počet osobností, ze kterých by se noví pedagogové rekrutovali, nebo se jim nedaří přilákat do výuky výrazné nastupující umělecké osobnosti, existuje dlouhodobější problém s plynulostí generační výměny pedagogů. Na všech fakultách lze vysledovat obecný zájem o intenzivnější a lepší mezioborovou spolupráci (mezi katedrami a fakultami), která v tuto chvíli nefunguje ideálně. Obory napříč AMU vykazují vysokou míru tvůrčí činnosti studentů, která probíhá většinově v rámci projektů zahrnutých do studijních plánů. Převážná většina oborů nemá praxi mimo školu zahrnutou jako součást výuky. Nabídku volitelných předmětů i jejich zohlednění v povinné kreditové zátěži považuje většina garantů oborů za uspokojivé. Akce nad rámec studijního plánu na fakultách představují většinově výuku zahraničních odborníků, výjezdy studentů do zahraničí a výuku významných hostů z jiných univerzit či z praxe. V současné době chybí v rámci AMU jednotný systém studentských evaluací. Převažující způsob hodnocení studentů je formou individuálních rozhovorů, méně často formou dotazníku, nebo organizovaných setkání studentů oboru. Dosavadní využívání hodnocení v systému KOSu lze hodnotit jako nefunkční (viz též níže). Limitujícím faktorem pro rozvoj některých oborů je nedostatek adekvátních prostorů jak pro samotnou výuku, tak i prostorů určených jako zázemí studentů a pedagogů, případně i skladovacích a úložných kapacit. Nezbytnou nutností je trvalé udržování a obnovování technického a materiálního zabezpečení (hudební nástroje, IT technika, audiovizuální technika atd.). Fakulty pociťují zřejmý trend snižování úrovně všeobecného vzdělání a kulturního rozhledu středoškolských uchazečů o studium na AMU (zejména do bakalářského stupně studia), nicméně tento svůj názor opírají spíše jen o povšechný dojem, než o data vyplývající například z dlouhodobého sběru a vyhodnocování výsledků v testech všeobecných znalostí a kulturního přehledu. Do magisterských studijních programů se běžně hlásí studenti i z jiných vysokých škol, ale převážná část studentů v navazujících magisterských oborech je tvořena absolventy bakalářských oborů na AMU. Dvě ze tří fakult (DAMU a FAMU) formulují shodný záměr inovovat přijímací řízení a průběh státních závěrečných zkoušek v souvislosti s vývojem oboru a sladěním obsahu výuky a otázek k SZZK. Úzké propojení s praxí vytvářené dlouhodobým pedagogickým působením zástupců profesní sféry pomáhá vysoké uplatnitelnosti absolventů po skončení studia. Jednotlivá pracoviště a jejich vedoucí pracovníci se bohužel až na výjimky nevěnují hodnocení naplňování vlastních dlouhodobých koncepcí. Tato forma evaluace je do budoucna více než žádoucí. Specifika DAMU Sebehodnocení DAMU zahrnuje jak reflexi vzdělávacích procesů, tak i konkrétní připomínky k samotné formě a podobě sebehodnocení. Zpráva se nese spíše v kritickém (sebekritickém) duchu a občas zapomíná zdůrazňovat i pozitivní hodnocení. Jako jediná se zpráva KVH DAMU vyjadřuje i k otázkám, které se dotýkají podpůrných činností AMU, tj. administrativy, IT zabezpečení, podpory sociálně znevýhodněných studentů apod. Zpráva KVH DAMU konstatuje nad rámec společných tendencí jako problematický nárůst administrativní zátěže zejména na vedoucí pracovníky a nedostatek úvazků pro interní pedagogy. Nedostatečné finanční ohodnocení pedagogů, upřednostňování vlastní umělecké praxe před akademickou kariérou, a z toho vyplývající nízká motivace pro vlastní sebevzdělávání a postup v akademické hierarchii negativně ovlivňuje v případě DAMU počet nových habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem, plánování výuky, vědeckou činnost 17

a rozvoj pracovišť, což je vnímáno jako jedna ze zásadních hrozeb fakulty. Výhrady ze strany kateder směřují k celofakultní výuce dějin divadla a divadelního pojmosloví. Zpráva KVH DAMU obecně konstatuje, že první i druhý okruh vnitřní soutěže, tzn. pedagogické inovace i podpora tvůrčí práce studentů, jsou většinou oborů hojně využívány a mají své opodstatnění. Možnost finanční podpory studentů v rámci druhého okruhu vnitřní grantové soutěže je na všech katedrách hodnocena pozitivně, ale zacílení soutěže není jasné a je třeba ho detailněji definovat (je např. těžké odlišit školní od mimoškolních projektů). V rámci tvůrčí práce je problémem spolupráce studentů z různých oborů/kateder (některé obory/katedry své studenty ke spolupráci napříč všemi obory vedou, jinde tento přístup schází). Akce nad rámec studijního plánu jsou hodnoceny vesměs kladně, ale problematická je nedostatečná přítomnost studentů na některých akcích, obava z výuky v anglickém jazyce a neochota studentů se na mimořádnou výuku připravit. V oblasti přijímacího řízení je zřejmý pokles počtu uchazečů (zejména v souvislosti s klesající demografickou křivkou) a silná feminizace oborů. Navazující magisterské studium přestává být u některých oborů DAMU samozřejmým pokračováním studia bakalářského, ale stává se doopravdy výběrovou záležitostí. Komise konstatuje nesoulad v kvalitě mezi praktickou částí a teoretickou částí SZZK a navrhuje jednotný postup při posuzování VŠKP v rámci fakulty, který by vedl k souladu deklarovaných a skutečných požadavků. Kladně je hodnoceno zavedení tajemnických pozic a větší samostatnost kateder v oblasti hospodaření s finančními prostředky, která vede k zodpovědnějšímu nakládání se zdroji. Komise eviduje ze strany některých oborů požadavky na vylepšení celkové IT podpory ze strany rektorátu. Specifika FAMU FAMU se ve svém sebehodnocení zaměřuje více na reflexi samotného způsobu získávání sebehodnocení, tj. podoby dotazníku, formulaci otázek, způsobu sběru dat nutných pro sebehodnocení, než na vlastní sebehodnocení loňského akademického roku. Důvodem může být způsob a kvalita, jakým garanti jednotlivých oborů na FAMU svá sebehodnocení vyplnili (viz ve zprávě zmíněné některé setrvale nespolupracující katedry). V tomto ohledu je přístup FAMU cenný, protože poskytuje užitečnou reflexi procesu sebehodnocení, vypovídací hodnota o kvalitě vzdělávací činnosti na FAMU v loňském akademickém roce je však bohužel o to nižší. Zpráva sebekriticky připouští malou míru ochoty k sebereflexi (kritickému zhodnocení sebe sama) a celkově je vedena v tradičním, lehce revoltujícím tónu. Z hlediska pedagogického zajištění výuky konstatuje KVH FAMU nedostatečný počet pedagogů, jejich přílišné vytížení a malý počet mladých pedagogů. Jako pozitivum konstatuje zvyšující se počet nových pedagogů (včetně externistů). V oblasti akcí nad povinný rámec studijního plánu je situace na FAMU dlouhodobě výrazně odlišná využíváním modulové výuky. Nabídka této nárazově volitelné výuky dlouhodobě představuje jeden ze specifických rysů fakulty a je obecně pociťována jako její silná stránka. Vzhledem k tomu, že většina pedagogů je zároveň profesionály v oboru, mají studenti často možnost realizovat svoje praktická cvičení ve spolupráci s profesionálními studii. V rámci přijímacího řízení narůstá počet uchazečů nižšího věku, tedy zejména těch, kteří se na FAMU hlásí rovnou v návaznosti na střední školu, což není pro FAMU z dlouhodobého hlediska typické a ani pro většinu oborů 18