Dopad evropského práva na ízení p ed rozhod ími soudy: na ízení Brusel I

INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 8 Dopad evropského práva na ízení p ed rozhod ími soudy: na ízení Brusel I JUDr. Petra Boh nová, LL.M. Eur. Int. Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra mezinárodního a evropského práva, eská republika The focus of this paper is to analyze the impact of the European law on the arbitration proceedings. In the concrete, it deals with the arbitration exception in article 1 par. 2 lit. d) of the Regulation Brussels I. Firstly, the relations between state courts and arbitration courts are described. Then, the ECJ s judgments concerning the possibility of arbitration courts to refer a preliminary question to ECJ are presented. Afterwards, the current arbitration exception in the Regulation Brussels I is introduced. Subsequently, the judgments of the ECJ relevant for the application of the Regulation Brussels I on arbitration proceedings (namely on proceedings concerning validity of the arbitration agreement, anti-suit injunctions and ancillary and control functions of state courts) are analyzed. Finally, the spheres of application and non-application of the Regulation Brussels I on the arbitration proceedings are summarized. 1. Úvod Již Smlouva o založení Evropského spole enství z roku 1958 1 (dále jen SES ) p edvídala možnost sjednotit právní p edpisy týkajících se rozhod ího ízení se vztahem k více lenským stát m. P esto nebyla v rámci komunitárního práva zatím p ijata žádná unifikovaná úprava a rozhod í ízení dosud z stává vylou eno z aplikace ady p edpis z oblasti evropského justi ního prostoru. 2,3 1 Podrobn ji viz kapitola. 4. 2 P edpisy procesní: Na ízení Rady (ES). 44/2001 ze dne 22. 12. 2000 o p íslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v civilních a obchodních v cech (dále jen na ízení Brusel I ), Úmluva o p íslušnosti soud a výkonu rozhodnutí v ob anských a obchodních v cech z roku 1988 (dále jen Luganská úmluva ), Úmluva o p íslušnosti soud a výkonu soudních rozhodnutí ve v cech ob anských a obchodních z roku 1968 (dále jen Bruselská úmluva ),

9 INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA To platí i pro na ízení Brusel I, které rozhod í ízení vyjímá ze své p sobnosti v l. 1 odst. 2 písm. d). P i bližším zkoumání tohoto ustanovení a relevantní judikatury se však ukazuje, že vyn tí rozhod ího ízení z aplika ního rozsahu na ízení Brusel I není zdaleka tak jednozna né, jak se na první pohled zdá. S ohledem na nár st 4 spor s mezinárodním prvkem ešených u Rozhod ího soudu p i Hospodá ské komo e eské republiky a Agrární komo e eské republiky si tento p ísp vek klade za cíl nejprve obecn vymezit dopad evropského práva na ízení p ed rozhodci. Poté bude pozornost zam ena na problematiku použití na ízení Brusel I na rozhod í ízení. P itom budou zodpov zeny následující otázky: 1) Dopadá na ízení Brusel I na rozhodování o platnosti rozhod í smlouvy a související otázky? na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, kterým se zavádí evropský exeku ní titul pro nesporné nároky a na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské ízení o drobných nárocích. Ze Zelené knihy o alternativních zp sobech ešení spor v oblasti ob anského a obchodního práva (COM(2002) 196 final) [citováno 14. ledna 2009]. Dostupný z: http://europa.eu/eurlex/en/com/gpr/2002/com2002_0196en01.pdf. byla arbitráž vylou ena s od vodn ním, že se p íliš podobá soudnímu ízení. van Houtte, H., Why Not Include Arbitration in the Brussels Jurisdiction Regulation? Arbitration International, 2005,. 4, s. 512. Rozhod í ízení bylo vylou eno i z návrhu Haagské Úmluvy o pravomoci a cizích soudních rozhodnutích ve v cech ob anských a obchodních. Dogauchiho a Hartleyho zpráva ze dne 26. 10. 2004 to vysv tluje stejn jako dnes již p ekonané zprávy Jenardova a Schlosserova (viz kapitola 4), a to zám rem nezasahovat do existující mezinárodn právní úpravy rozhod ího ízení. Veeder, V. V. Another Look at the Arbitration Exceptions in the Brussels Regulation and Lugano Convention. ASA Bulletin, 2006,. 4, s. 808 809. Zajímavé je, že tato výjimka není uvedena v na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 1896/2006 ze dne 12. 12. 2006, kterým se zavádí ízení o evropském platební rozkazu. 3 P edpisy kolizní: ímská úmluva o právu rozhodném pro závazky ze smluv z roku 1980 (dále jen ímská úmluva ) a na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES). 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (dále jen na ízení ím I ). Z ímské úmluvy a na ízení ím I bylo rozhod í ízení vylou eno, protože ohledn této otázky nebylo možné dosáhnout shody. 4 [Citováno: 14. ledna 2009] Dostupný z: http://www.arbcourt.cz/index.php?url=cz_download.php.

INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 10 2) Dopadá na ízení Brusel I na pomocnou funkci státních soud p i rozhod ím ízení? 3) Dopadá na ízení Brusel I na kontrolní funkci státních soud p i rozhod ím ízení? 2. Vztah rozhod ích a státních soud Pro pochopení dopadu evropských právních p edpis na rozhod í ízení je nejprve nutné vyjasnit vztah rozhod ích soud k soud m státním. Soudy obecné vykonávají vzhledem k soud m rozhod ím jednak funkci pomocnou, jednak kontrolní. Výkon obou t chto funkcí je teritoriáln omezen, tj. soudy je mohou vykonávat pouze ve vztahu k ízením, která jsou teritoriáln spjata s územím státu. 5 Co se pomocné funkce tý e, spolup sobí soudy v ízení tam, kde strana nebo rozhodce navrhne provedení úkonu. Rozhod í soudy nemají donucovací pravomoci ani svými rozhodnutími nemohou zavazovat p ímo osoby t etí. Obecn platí zásada, že mohou po t etích osobách vyžadovat pouze ty úkony, které tyto u iní dobrovoln. Pro p ípad, že t etí osoby sou innost neposkytnou, musí být v rozhod ím ádu (nebo jiných pravidlech, kterými se rozhod í ízení ídí) stanoveno, kdo, za jakých podmínek a na žádost koho úkony p esahující rámec pravomocí rozhodc provede. 6,7 Kontrolní funkce obecných soud se uplat ují až po ukon ení rozhod ího ízení. Jejich projevem m že být zrušení rozhod ího nálezu, odep ení výkonu, resp. odep ení uznání a výkonu cizího rozhod ího nálezu. 8,9,10 5 Rozehnalová, N. Rozhod í ízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2008, s. 297. Ze zahrani ní literatury viz nap. Lew, J. D. M., Mistelis, L. A., Kröll, S. Comparative International Commercial Arbitration. The Hague, Kluwer Law International, 2003, marg. 15-1 15-57. 6 Pomocná funkce soud v eském zákon. 216/1994 Sb., o rozhod ím ízení a výkonu rozhod ích nález (dále jen ZR ) zahrnuje jmenování a vylou ení rozhodce ( 8 a 12 odst. 2 ZR ), p edb žné opat ení ( 22 ZR ), zprošt ní ml enlivosti ( 6 ZR ), provedení d kaz ( 20 ZR ) a úschovu rozhod ího nálezu ( 29 odst. 2 ZR ), v závislosti na tom, o kterou fázi rozhod ího ízení se jedná. 7 Rozehnalová, N. Rozhod í ízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2008, s. 291-297. 8 31 a 38 ZR.

11 INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 3. Možnost rozhod ího soudu p edložit p edb žnou otázku Evropskému soudním dvoru 3.1 Rozhod í soud versus státní soud Rozdíl mezi rozhod ím a státním soudem vymezil ESD v rozhodnutí Nordsee 11. Šlo o spor mezi t emi spole nostmi n meckého práva se sídlem v Brémách. N kolik spole ností uzav elo smlouvu, v níž se zavázalo, že si rovným dílem rozd lí podpory poskytované zem d lským podp rným a garan ním fondem na stavbu rybá ských lodí. Podporu ale neobdržely všechny zú astn né spole nosti. Jedna z neúsp šných poté požadovala sv j podíl na stranách smlouvy, které podporu získaly. Spor byl v souladu s rozhod í doložkou, která byla sou ástí smlouvy, p edložen rozhod ímu soudu. P i rozhodování vyvstalo n kolik p edb žných otázek. První, kterou rozhodce ESD p edložil, zn la: Je n mecký rozhod í soud, který nerozhoduje podle zásad spravedlnosti, ale podle zákona a jehož rozhodnutí má pro strany ú inky pravomocného soudního rozhodnutí, oprávn n p edložit dotaz dle l. 177 odst. 2 Smlouvy o založení SES? 12 ESD se tedy nejprve zabýval otázkou, zda je rozhod í soud považován za soud lenského státu ve smyslu l. 177 (nyní 234). Ve své odpov di konstatoval, že innost rozhod ího soudu je do ur ité míry podobná innosti soudu státního (rozhodce rozhoduje na základ zákona 13, jeho rozhodnutí má pro strany ú inky pravomocného soudního rozhodnutí a m že být vykonatelným titulem atd.). To ale nesta í, aby mohl být rozhod í soud považován za soud lenského státu. Strany se jednak mohly dohodnout, zda 9 Rozehnalová, N. Rozhod í ízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2008, s. 291-297. 10 Ibid., s. 179. 11 Rozhodnutí ESD 102/81 Nordsee deutsche Hochseefischerei v. Reederei Mond Hochseefischerei Nordstern ze dne 23. 3. 1982. 12 Ibid., bod 1-8. 13 Podle n mecké právní úpravy nesm ly rozhod í soudy rozhodovat podle ekvity, ale pouze na základ zákona. Stehlík, V. Vybrané otázky rozhod ího ízení v komunitárním právu. Jurisprudence, 2005,. 1, s. 5.

INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 12 jejich p ípadný spor rozhodne soud státní nebo rozhod í, jednak n mecká ve ejná moc nem že z moci ú ední zasahovat do pr b hu rozhod ího ízení. 14 Z toho plyne, že mezi rozhod ím ízení a obecným systémem ochrany práv v dot eném stát neexistuje dostate n úzký vztah, na jehož základ by bylo možné ozna it rozhod í soud za soud lenského státu ve smyslu sou asného l. 234 SES. 15 3.2 Právo rozhod ího soudu p edložit prejudiciální otázku Ve druhé ásti výše uvedeného rozhodnutí Nordsee se ESD zabýval právem rozhod ího soudu p edložit ESD prejudiciální otázku. P itom odkázal na rozhodnutí Brökmeulen 16, podle kterého musí být právo ES v plném rozsahu dodržováno ve všech lenských státech. Jestliže vyvstane otázka ohledn jeho výkladu v ízení p ed rozhodci, kte í nejsou oprávn ni ji ESD p edložit, mají takový dotaz v rámci své pomocné nebo kontrolní funkce ov ovat obecné soudy. 17 Práv ty musí rozhodnout, zda p edb žnou otázku ohledn 14 Od rozhod ího ízení fakultativní povahy je nutné odlišovat rozhod í orgány, jejichž jurisdikce je na základ vnitrostátního právního ádu obligatorní. Takové soudy (nap. nizozemský stálý rozhod í tribunál pro ešení spor ze systému sociálního pojišt ní v rozhodnutí ESD 61/65 Vaassen-Goebbels / Beambtenfonds voor het Mijnbedrijf ze dne 30. 6. 1966 nebo Pr myslový arbitrážní výbor v rozhodnutí ESD 109/88 Handels- og Kontorfunktionærernes Forbund i Danmark v. Danfoss) se mohou na ESD obracet s p edb žnými otázkami. Stehlík, V. Vybrané otázky rozhod ího ízení v komunitárním právu. Jurisprudence, 2005,. 1, s. 4. 15 Rozhodnutí ESD 102/81 Nordsee deutsche Hochseefischerei v. Reederei Mond Hochseefischerei Nordstern ze dne 23. 3. 1982, bod 9 13. 16 Rozhodnutí ESD 246/80 C. Broekmeulen v. Huisarts Registratie Commissie ze dne 6. 10. 1981, bod 16. 17 Tento p ístup ESD bývá n kdy ozna ován za p íliš formalistický. Bývá kritizováno, že rozhod í soudy musí podle rozhodnutí Nordsee aplikovat evropské právo, ale nemohou p edložit p edb žnou otázku. Situace ale není tak kritická. Pomineme-li skute nost, že v rozhod ím ízení si strany mohou volit právo a aplikaci komunitárního práva v ízení tak vylou it, je ízení o p edb žné otázce s ohledem na svou délku (v roce 2007 to bylo pr m rn 19,3 m síce. [citováno: 14. ledna 2009] Dostupný z: http://europa.eu/rapid/pressreleasesaction.do?reference=cje/08/14&format=htm L&aged=0&language=CS&guiLanguage=en) t žko slu itelné se zásadou rychlosti ízení. Pokud by p esto strany sporu m ly na zodpov zení p edb žné otázky zájem,

13 INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA výkladu nebo platnosti norem evropského práva v souladu s l. 234 SES ESD p edloží. 18 D vodem je ve ejný zájem na tom, aby bylo právo ES vykládáno jednotn bez ohledu na to, za jakých p edpoklad má být aplikováno. 19 Tento názor ESD op tovn potvrdil v rozhodnutí Eco Swiss. 20,21 4. Sou asná úprava v na ízení Brusel I Rozhod í ízení je jedna z oblastí 22, na kterou v souladu s l. 1 odst. 2 písm. d) v cn nedopadá na ízení Brusel I 23. To znamená, že se na n nevztahují jednak pravidla ur ující pravomoc soud, jednak pravidla týkající se uznání a prohlášení vykonatelnosti rozhodnutí. Tyto otázky se posuzují podle mezinárodních smluv a není-li jich, podle národního práva. To platí i v p ípadech, pro které l. 22 na ízení Brusel I p edepisuje výlu nou pravomoc soud. Pro vymezení dopadu na ízení Brusel I na rozhod í ízení je nutné vyložit obsah samotného pojmu rozhod í ízení. Jazykový m že rozhod í soud jak jsme uvedli výše požádat o její vznesení soud obecný. Podrobn ji viz Stehlík, V. Vybrané otázky rozhod ího ízení v komunitárním právu. Jurisprudence, 2005,. 1, s. 5 7. 18 Rozhodnutí ESD 102/81 Nordsee deutsche Hochseefischerei v. Reederei Mond Hochseefischerei Nordstern ze dne 23. 3. 1982, bod 14 15. 19 Rozhodnutí ESD C - 88/91 Federazione Italiana dei Consorzi Agrari v. Azienda di Stato per gli Interventi nel Mercato Agricolo ze dne 25. 7. 1992, bod 7. 20 Rozhodnutí ESD C - 126/97 Eco Swiss China Time v. Benetton International ze dne 1. 6. 1999, bod 40. 21 K tomu viz také Lew, J. D. M., Mistelis, L. A., Kröll, S. Comparative International Commercial Arbitration. The Hague, Kluwer Law International, 2003, marg. 19-3 19 18. 22 Vedle v cí da ových, celních a správních, otázek osobního stavu, zp sobilosti fyzické osoby k práv m a právním úkon m, majetkových práv vznikajících ze vztah manželských a z d d ní, v etn d d ní ze záv ti, konkurs, vyrovnání a podobných ízení a sociálního zabezpe ení ( l. 1 na ízení Brusel I). 23 Na ízení Brusel I je pro R závazné od jejího p ístupu k EU dne 1. 5. 2004. Od té doby mu byla již v literatu e i odborných periodikách v nována zna ná pozornost, proto odkazujeme na tyto zdroje, nap. Pauknerová, M. Evropské mezinárodní právo soukromé. Praha: C. H. Beck, 2008, marg. 181 320; Rozehnalová, N., Tý, V. Evropský justi ní prostor. Brno: Masarykova univerzita, 2005, s. 171-339.. K judikatu e týkající se na ízení Brusel I podrobn viz seriál Judikatura Evropského soudního dvora v oblasti evropského justi ního prostoru ve v cech civilních publikovaný v Právním fóru v roce 2007.

INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 14 výklad eské, anglické ( arbitration ) i francouzské ( l arbitrage ) verze vyvolává dojem, že je z dosahu na ízení Brusel I vy ato pouze rozhod í ízení jako takové. Oproti tomu n mecká verze používá pojem Schiedsgerichtsbarkeit, který lze p eložit jako rozhod í soudnictví. Tento pojem podle našeho názoru nezahrnuje jen samotné rozhod í ízení ( Schiedsverfahren ), ale i problematiku existence a platnosti rozhod í smlouvy a ízení u státních soud s rozhod ím ízením související. 24 Z Jenardovy zprávy k Bruselské úmluv z roku 1968 a ze Schlosserovy zprávy k Úmluv o p ístupu Dánska, Velké Británie a Irska z roku 1978 se dozvídáme, že rozhod í ízení bylo z Úmluvy vylou eno kv li tehdy p ipravovaným nebo již p ijatým mezinárodním úmluvám upravujícím rozhod í ízení. K nim pat í Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhod ích nález podepsaná v roce 1958 v New Yorku (dále jen Newyorská úmluva ) a Evropská úmluva o mezinárodní obchodní arbitráži z roku 1966 (dále jen Evropská úmluva ). 25 Díky nim státy nepovažovaly za nutné v souladu s l. 220 (nyní 293) SES, tvrtá poml ka, zahájit mezi sebou jednání s cílem zajistit zjednodušení formalit, jimž podléhá vzájemné uznávání a výkon rozhod ích nález. 26 24 Záv re ný návrh generální advokátky Juliane Kokott ve v ci C-185/07 Allianz SpA a další v. West Tankers Inc. ze dne 4. 9. 2008, bod 47. 25 Krom nich existují Ženevský protokol o doložkách o rozsudím ze dne 24. 9. 1923, Ženevská úmluva o vykonatelnosti cizích rozhod ích výrok ze dne 26. 9. 1927 a Washingtonská úmluva o ešení spor z investic mezi státy a ob any druhých stát ze dne 18. 3. 1965. V té dob se po ítalo i s uzav ením zvláštní Evropské úmluvy o jednotném právu vztahujícím se na rozhod í ízení, tento plán však nikdy nebyl realizován. Magnus, U., Mankowski, P. Brussels I Regulation. München: Sellier, 2007, s. 63. 26 Postupem asu se však ukázalo, že ada otázek, které eší obecné soudy v souvislosti s probíhajícím rozhod ím ízením, bu není mezinárodními úmluvami upravena, nebo tyto úmluvy nedopadají na všechny lenské státy ES. Úprava tak z stala v rozporu se zám rem l. 220 SES zajistit jednotnou komunitární úpravu rozhod ího ízení - rozdrobená. Toho si byli v domi i Jenard a Schlosser, kte í v právních názorech ve v ci Rich, jejímž rozborem se zabýváme v následující kapitole, p ehodnotili sv j p vodní postoj. Schlosser nap. uvádí, že vylou ení arbitráže z na ízení Brusel I je pouze deklaratorní. Jeho cílem m la být jen neaplikovatelnost t etí ásti na ízení, tj. uznání a prohlášení vykonatelnosti cizích soud, na rozhod í nálezy. Pravidla o pravomoci v ásti druhé na ízení proto mají být aplikována na ízení, kde je arbitráž bu p edm tem sporu, nebo p edb žnou

15 INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA Newyorská úmluva navíc obsahuje ustanovení závazná ne pro soudy rozhod í, ale pro soudy obecné, nap. ustanovení o uznání a výkonu rozhod ích nález nebo odkaz smluvních stran rozhod í smlouvy na rozhod í ízení. Z výše uvedeného lze dovodit, že zám rem lenských stát bylo vylou it z aplika ního rozsahu na ízení nejen samotné rozhod í ízení, ale i ízení p ed obecnými soudy s rozhod ím ízením související. 27 To by znamenalo, že by na ízení Brusel I nemohlo být aplikováno na žádnou z otázek, jako nap.: ízení o jmenování nebo odvolání rozhodce, ízení o ur ení místa konání arbitráže, ízení o prodloužení lh ty k vydání rozhod ího nálezu, ízení o ur ení platnosti nebo neplatnosti rozhod í smlouvy, žaloby rozhodce proti stranám sporu na zaplacení honorá e, rozhodnutí týkající se zrušení, zm ny, uznání nebo prohlášení vykonatelnosti rozhod ích nález, p edb žná opat ení uložená státním soudem ve v ci, v níž má jinak pravomoc rozhod í soud, ízení p ed státním soudem v p ípad, že byl rozhod í nález zrušen a rozhodnutí státního soudu, pokud nebyla zohledn na, a už v dom nebo nev dom, rozhod í smlouva. 28 V této souvislosti bylo ESD p edloženo n kolik p edb žných otázek, které rozebereme v následující kapitole. 5. Pomocná funkce soud 5.1.1 P edb žná otázka Problematikou aplikace na ízení Brusel I na rozhodování p edb žné otázky se ESD zabýval v rozhodnutí Marc Rich v. Impianti 29. Mezi spole nostmi Marc Rich se sídlem ve Švýcarsku otázkou. Beraudo, J. P. The Arbitration Exception of the Brussels and Lugano Conventions: Jurisdiction, Recognition and Enforcement of Judgments. Journal of International Arbitration, 2001,. 18, s. 18. 27 Záv re ný návrh generální advokátky Juliane Kokott ve v ci C-185/07 Allianz SpA a další v. West Tankers Inc. ze dne 4. 9. 2008, bod 47. 28 Dále nap. p edb žné rozhodnutí hmotných otázek a rozhodnutí státních soud, do kterých jsou inkorporovány rozhod í nálezy (tzv. doctrine of merge) dle anglického práva. 29 Rozhodnutí ESD C-190/89 Marc Rich and Co AG v. Societa Italiana Impianti PA ze dne 25. 7. 1991.

INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 16 a Impianti se sídlem v Itálii, které obchodovaly s naftou, vznikl spor, zda smlouva, kterou uzav ely, obsahuje rozhod í doložku. Londýnský odvolací soud p edložil ESD otázku, zda má být l. 1 odst. 2 bod 4 Úmluvy vykládán tak, že se vztahuje na právní spor zahájený u státního soudu, jehož p edm tem je jmenování rozhodc. Platí vylou ení i tehdy, když p edb žnou otázku v tomto sporu p edstavuje platnost rozhod í smlouvy? ESD rozhodl, že pro aplikaci na ízení Brusel I je ur ující p edm t sporu. Pokud p edm t sporu (hlavní nárok) souvisí s rozhod ím ízením, je celý spor vylou en z dosahu Bruselské úmluvy (resp. na ízení) bez ohledu na p ípadné p edb žné otázky. P íkladem je situace, kdy žalující požádá soud o ur ení rozhodce, protože tak žalovaný neu inil. Závislost použití Bruselské úmluvy na jakékoli p edb žné otázce, kterou m že kterákoli strana soudu kdykoli položit, by byla v rozporu se zásadou právní jistoty, na níž je Bruselská úmluva založena. 30 Odpov ESD tedy zní, že výjimka z aplika ního rozsahu Bruselské úmluvy dle l. 1 odst. 2 bod 4 zahrnuje jmenování rozhodc. To platí, i když se p edb žná otázka týká platnosti rozhod í smlouvy. P esná kritéria pro rozlišení hlavního nároku a p edb žné otázky bohužel ESD nestanovil, což p sobí zna né problémy v praxi. 31 P edb žná otázka je totiž asto rozhodující pro hlavní nárok. D sledkem uplat ování tohoto pravidla navíc m že být nejednotná aplikace na ízení Brusel I, protože rozlišení p edb žné otázky a p edm tu sporu závisí na národním právu. 5.1.2 P edb žné opat ení Otázka týkající se použití na ízení Brusel I p i realizaci pomocné funkce soud, konkrétn p i uložení p edb žného, resp. ochranného opat ení po zahájení ízení p ed rozhodci, byla ESD p edložena ve v ci Van Uden v. Deco - Line 32. Spole nost Van Uden Maritime BV 30 Ibid., bod 26 a 27. 31 V rozhodnutí Rich byla jedinou spornou v cí existence rozhod í smlouvy, takže rozlišování mezi p edb žnou otázkou a p edm tem sporu bylo um lé. 32 Rozhodnutí ESD C-391/95 Van Uden Maritime BV v. Deco - Line a další ze dne 17. 11. 1998. K tomu krit. Van Haersolte-van Hof, J. J. The Arbitration Exception in

17 INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA se sídlem v Rotterdamu (dále jen žalobkyn ) a spole nost Deco Line se sídlem v Hamburku (dále jen žalovaná) uzav ely smlouvu obsahující rozhod í doložkou. Žalovaná neplnila své závazky a žalobkyn proto v souladu s rozhod í doložkou zahájila v Nizozemí rozhod í ízení. Podle žalobkyn však žalovaná zám rn prodlužovala jmenování rozhodce. Platební schopnost žalované se postupem asu snižovala, což ohrožovalo i zaplacení p edm tných pohledávek. Proto podala žalobkyn návrh na p edb žné opat ení, a to p ed nizozemským státním soudem. Nejvyšší soud Nizozemí následn položil ESD osm otázek týkajících se pravomoci soudu rozhodnout o p edb žném opat ení podle Úmluvy. Mimo jiné se tázal, jaký vliv má v tomto p ípad skute nost, že sporné ízení podléhá podle smlouvy rozhod ímu soudu. ESD rozhodl, že pokud strany smlouvou s rozhod í doložkou pod ídily spory ze smlouvy vznikající rozhod ím soud m a derogovaly tak pravomoc soud státních, nem že státní soud vydat p edb žné opat ení na základ l. 5 odst. 1 Úmluvy (resp. na ízení). 33 Týká-li se však p edm t návrhu na vydání p edb žného nebo ochranného opat ení otázky, která pat í do rozsahu Úmluvy (v ci ob anské a obchodní), m že je soud podle l. 24 Úmluvy ( l. 31 na ízení) na ídit, i pokud má pravomoc k rozhodování o hlavní v ci rozhod í soud. 34 Rozhodující je p edm t sporu. P edb žná a ochranná opat ení se totiž netýkají provedení rozhod ího ízení, ale jsou na ízena paraleln k jeho podpo e (parallel proceedings). P edm tem sporu tedy není rozhod í ízení jako právní oblast, ale materiální zajišt ní nárok do doby, než o nich bude kone n rozhodnuto. P edb žné nebo ochranné opat ení spadá do režimu Úmluvy nikoli na základ své povahy, ale na základ povahy práv, k jejichž ochran slouží. 35 Stru n e eno, i když byla uzav ena platná rozhod í smlouva, ur í se pravomoc soudu, který má vydat ochranné nebo p edb žné opat ení, podle na ízení Brusel I. P i tom musí být spln ny následující podmínky: the Brussels Convention: Further Comment. Journal of International Arbitration, 2001,. 18, s. 28 31. 33 Rozhodnutí C-391/95 Van Uden Maritime BV v. Deco-Line a další ze dne 17. 11. 1998, body 21 24. 34 Ibid., bod 34. 35 Ibid., bod 33.

INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 18 Mezi p edm tem sporu, požadovaným ochranným opat ením a místní p íslušností lenského státu musí existovat skute ná souvislost a opat ení musí mít ist p edb žný a ochranný charakter. 36 ESD vedle ízení paralelních k rozhod ímu ízení, na která lze na ízení Brusel I aplikovat, rozlišuje dále ízení pomocná (ancillary proceedings), která jsou z dosahu na ízení vylou ena, tzn. v režimu na ízení Brusel I je nelze vykonat. 37 Toto d lení je pon kud netypické, protože p edb žná ízení se obvykle 38 adí práv k ízením pomocným. 39 V praxi tak vznikají potíže, nebo mezi ob ma druhy ízení není výrazný rozdíl (ob mají spole ný cíl, a to podporu rozhod ího ízení) a rozlišovací kritéria nejsou jasn stanovena. 40 Je tedy nutné postupovat podle pravidla stanoveného v rozhodnutí Marc Rich, tzn. podle toho, zda je hlavním p edm tem sporu rozhod í ízení a nebo ne. V praxi lze v tšinu t chto opat ení klasifikovat jako pomocná, tj. nespadající do režimu na ízení Brusel I. 41 5.1.3 Anti-suit injunction P edb žná otázka o dopadu na ízení Brusel I na vydání anti-suit injunction 42 vyvstala ve v ci Allianz a další v. West Tankers. 43 Spor 36 Ibid., bod 40 a 41. 37 Ibid., bod 32. 38 Viz kapitola 2. 39 Nap. Rozehnalová, N. Rozhod í ízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2008, s. 297; van Houtte, H., Why Not Include Arbitration in the Brussels Jurisdiction Regulation? Arbitration International, 2005,. 4, s. 516. 40 Problematická nejsou klasická pomocná ízení, nebo tradi n zahrnují s v tšími i menšími odchylkami innosti soudu uvedené v kap. 2. K nim lze dále za adit nap. p edvolání sv dka, ur ení znalce, ur ení místa arbitráže tam, kde arbitráž ješt neza ala, odvolání se proti nálezu atd. Vedder, V. V. Another Look at the Arbitration Exceptions in the Brussels Regulation and Lugano Convention. ASA BULLETIN, 2006,. 4, s. 804 805. 41 Ambrose, C. Arbitration and Free Movement of Judgements. Arbitration International, 2003,. 1, s. 24. 42 Anti-suit injunction je institut typický pro angloamerické právo, kterým soud (státní nebo rozhod í) zakazuje žalovanému zahájit ízení nebo pokra ovat v ízení p ed soudem v jiném stát. Lew, J. D. M., Mistelis, L. A., Kröll, S. Comparative

19 INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA vznikl mezi spole nostmi West Tankers a Erg Petroli SpA. West Tankers byla vlastníkem lodi, kterou m la na základ charterové smlouvy v pronájmu Erg Petroli. Lo narazila do mola, jejímž vlastníkem byla práv Erg Petroli. Škodu, kterou Erg Petroli utrp la, uhradila do výše pojistné ástky její pojiš ovna Allianz. Na uhrazení zbylé ásti škody žalovala Erg Petroli West Tankers v souladu s rozhod í doložkou v charterové smlouv u rozhod ího soudu v Londýn. Allianz žalovala následn West Tankers na náhradu pojistného pln ní, a to u státního soudu v Itálii. Na to reagovala West Tankers podáním žaloby u Nejvyššího soudu ve Velké Británii na zjišt ní, že spor probíhající p ed státním soudem v Itálii je spor z charterové smlouvy a že Allianz žaluje na základ zákonného p echodu pohledávky, proto je vázána rozhod í doložkou obsaženou v charterové smlouv. West Tankers požadovala i vydání p edb žného opat ení anti-suit injunction. Žalujícímu m lo být zakázáno vést spor p ed jiným než rozhod ím soudem a pokra ovat v ízení v Itálii. Sn movna lord jako odvolací instance ve v ci položila ESD p edb žnou otázku: Je anti-suit injunction neslu itelné s na ízením Brusel I, když je vydáno ve vztahu k právnímu sporu, který má být na základ rozhod í smlouvy uzav ené mezi stranami ešen u rozhod ího soudu? ESD p evzal záv re ný návrh generální advokátky Juliane Kokott 44. Navázal tak na své rozhodnutí Turner 45, kde judikoval, že v souladu se základním principem na ízení Brusel I posuzuje každý soud svou pravomoc sám a tato pravomoc nem že být až na výjimky p ezkoumána soudy jiných stát (zásada vzájemné d v ry v soudní systémy lenských stát ), Z toho plyne, že na ízení Brusel I anti-suit injunction zakazuje, p estože se jedná o procesní opat ení podléhající International Commercial Arbitration. The Hague, Kluwer Law International, 2003, s. 363, marg. 15-24. 43 Rozhodnutí ESD C-185/07 Allianz SpA a další v. West Tankers Inc. ze dne 10. 2. 2009. 44 Záv re ný návrh generální advokátky Juliane Kokott ve v ci C-185/07 Allianz SpA a další v. West Tankers Inc. ze dne 4. 9. 2008. 45 Rozhodnutí ESD C-159/02 Gregory Paul Turner v. Felix Fareed Ismail Grovit, Harada Ltd a Changepoint S A ze dne 27. 4. 2004.

INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 20 národnímu právu. 46 P edpokladem použití anti-suit injunction podle ESD není, že se na ízení Brusel I vztahuje na ob ízení. Rozhodující je dopad anti-suit injunction na ízení, které do aplika ního rozsahu na ízení spadá. Jestliže soud jednoho lenského státu zabra uje soudu jiného lenského státu vykonat pravomoc založenou na na ízení Brusel I, narušuje tak cíl na ízení Brusel I - sjednotit pravidla pro st ety pravomocí soud a volného pohybu rozhodnutí - a jeho efektivitu. 47 V souladu s rozhodnutím ESD Hagen 48 nesmí aplikace národních procesních p edpis narušovat praktickou ú innost Bruselské úmluvy. V p edloženém p ípad to znamená, že státní soud, který by m l pravomoc, kdyby nebylo rozhod í smlouvy, má pravomoc p ezkoumat platnost rozhod í smlouvy a v p ípad její neplatnosti 49 rozhodnout spor. 50 Anti-suit injunction, které v této situaci zakazuje jedné stran zahájení nebo pokra ování v ízení p ed státními soudy, zasahuje do ízení, na které dopadá na ízení Brusel I. 51 Pokud by v d sledku anti-suit injunction nemohla být podána žaloba p ed státními soudy v režimu na ízení Brusel I, hrozilo by neuznání a nevykonatelnost rozhod ího nálezu podle l. V odst. 1 písm. c) Newyorské úmluvy. 52,53 Strana, která namítá existenci 46 Rozhodnutí ESD C-185/07 Allianz SpA a další v. West Tankers Inc. ze dne 10. 2. 2009, bod 24. 47 Ibid., bod 24. 48 Rozhodnutí ESD 365/88 Kongress Agentur Hagen GmbH v. Zeehaghe BV ze dne 15. 5. 1990, bod 29. 49 K tomu podrobn ji viz kapitola 6. 50 K další argumentaci týkající se pravomoci státních soud p ezkoumat platnost rozhod í smlouvy viz následující podkapitola. 51 Záv re ný návrh generální advokátky Juliane Kokott ve v ci C-185/07 Allianz SpA a další v. West Tankers Inc. ze dne 4. 9. 2008, bod 62. 52 l. V odst. 1 písm. c) stanoví, že uznání a výkon nálezu mohou být odep eny na žádost strany, když tato strana prokáže, že nález se týká sporu, pro který nebyla uzav ena rozhod í smlouva nebo který není v mezích rozhod í doložky, nebo že nález obsahuje rozhodnutí p esahující dosah úmluvy o rozhodci nebo rozhod í doložky. 53 Problém m že nastat, jestliže rozhod í smlouva nebude jednozna n formulována a rozhod í a státní soud vydají r zná rozhodnutí o jejím p edm tu. l. 27 a 28 na ízení Brusel I, které mají bránit paralelním ízením, zde nelze aplikovat, nebo jedním ze soud je soud rozhod í. D sledkem pak m že být vydání vzájemn si odporujících rozhodnutí. V takové situaci vyvstává otázka, které z nich by m lo mít p ednost p i uznání a výkonu ve t etím lenském stát. Ambrose, C. Arbitration and Free Movement of Judgements. Arbitration International, 2003,. 1, s. 12 14.

21 INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA rozhod í smlouvy, by se totiž mohla jednoduše zbavit vedení sporu p ed státním soudem v režimu na ízení Brusel I. 54 Uvedené rozhodnutí ESD narazilo v odborných kruzích 55 na velkou kritiku. Souhlasíme s názorem, že rozhodnutí je p íliš stru né a argumentace povrchní, nejasná a tedy nep esv d ivá (zejména pokud jde o analýzu vylou ení rozhod ího ízení z aplika ního rozsahu na ízení Brusel I). Rozhodnutí Turner, které bylo základem úvah generální advokátky Kokott a ESD, se totiž týkalo soudního ízení spadajícího do dosahu na ízení Brusel I. Princip vzájemné d v ry v soudní systémy lenských stát, na n mž je na ízení Brusel I založeno, vychází ze struktury a princip na ízení, tj. z jednotných pravidel pro ur ování pravomoci soud a Tento problém však nelze ešit pomocí anti-suit injunction. Soudy by pak zákazy mohly vydávat vzájemn a ve výsledku by se prosadil soud, který by porušení zákazu sankcionoval nejp ísn ji. Záv re ný návrh generální advokátky Juliane Kokott ve v ci C-185/07 Allianz SpA a další v. West Tankers Inc. ze dne 4. 9. 2008, bod 72. Illmer a Naumann navrhují dv alternativní ešení k anti-suit injunction, prost ednictvím kterých by mohlo být prosazováno dodržování rozhod ích smluv: 1) Podat u rozhod ího soudu nebo u státního soudu v míst sídla rozhod ího soudu žalobu na ur ení, že strana, která porušila rozhod í smlouvu, je zodpov dná za škodu v rozsahu náklad na ízení u cizího soudu. Je-li taková doložka obsažena v rozhod í smlouv, pak podat rovnou žalobu na náhradu škody. 2) Do na ízení Brusel I vložit ustanovení, kterým bude zavedena povinnost soudu, u n hož byla podána žaloba ve v ci samé, zastavit ízení, byla-li u soudu v míst arbitráže podána žaloba na ur ení existence, platnosti a/nebo p edm tu rozhod í smlouvy. To by mohlo zabránit vydání r zných rozhodnutí o platnosti rozhod í smlouvy v r zných státech. Tento návrh je obsažen v Hess/Pfeiffer/Schlosserov zpráv o aplikaci na ízení Brusel I, pozn.. 56. Illmer, M., Naumann, I. Anti-suit Injunctions in Support of Arbitration Agreements under the Brussels Regulation. A Comment on the Advocate General s Opinion in the West Tankers Reference by the House of Lords (Case C-185/07). ASA BULLETIN, 2008,. 4, s. 825. 54 Ibid., bod 55 58. 55 Arenas, R. Rafael Arenas on West Tankers. [citováno: 28. února 2009] http://conflictoflaws.net/2009/rafael-arenas-on-west-tankers/; Harris, J. Harris on West Tankers. [citováno: 28. února 2009] http://conflictoflaws.net/2009/harris-onwest-tankers/; Illmer, M., Naumann, I. Anti-suit Injunctions in Support of Arbitration Agreements under the Brussels Regulation. A Comment on the Advocate General s Opinion in the West Tankers Reference by the House of Lords (Case C- 185/07). ASA BULLETIN, 2008,. 4, s. 822; Kessedjian, C. Kessedjian on West Tankers. [Citováno: 28. února 2009] http://conflictoflaws.net/2009/kessedjian-onwest-tankers/; Layton, A. Layton on West Tankers. [citováno: 28. února 2009] http://conflictoflaws.net/2009/layton-on-west-tankers/.

INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 22 automatického uznávání a výkonu cizích rozhodnutí. Klade se otázka, jak m že rozhod í ízení tomuto principu odporovat, když se na n na ízení Brusel I nevztahuje. 56 Rozhodnutí ESD tak m že vycházet pouze ze zásady primátu práva ES. Z doktríny praktické ú innosti práva ES (effet utile) plyne, že v p ípad rozporu práva ES a národního práva je vždy rozhodující právo ES, a to i když na danou v c nedopadá p ímo, aby bylo možné dosáhnout cíl úmluvy. 57 5.1.4 Rozhod í smlouva První otázka týkající se platnosti rozhod ích smluv byla ESD p edložena ve výše uvedeném rozhodnutí Rich. ESD však v této souvislosti konstatoval pouze, že p edb žná otázka týkající se platnosti rozhod í smlouvy nem že ovlivnit vyn tí hlavního ízení z na ízení Brusel I. Zda ale na ízení Brusel I dopadá i na ízení, v n mž se rozhoduje o platnosti rozhod í smlouvy, ESD p ímo neuvedl. O aplikaci na ízení Brusel I na ízení o platnosti rozhod í smlouvy se proto stále vede diskuze. Tato otázka m že vyvstat ve dvou rovinách: 1) Jednak m že být p ed státním soudem zahájeno ízení o ur ení (ne)platnosti rozhod í smlouvy, 2) jednak m že být v již zahájeném ízení u soudu vznesena námitka existence platné rozhod í smlouvy, která by vylu ovala pravomoc státního soudu. Základní otázka tedy zní, zda rozhodnutí státního soudu lenského státu o platnosti rozhod í smlouvy musí být v ostatních lenských státech ES uznáno v režimu na ízení Brusel 58 I. Schlosserova zpráva k Bruselské úmluv považuje ov ení platnosti rozhod í smlouvy za pomocné ízení, které proto nem že 56 Layton, A. Layton on West Tankers. [citováno: 28. února 2009] http://conflictoflaws.net/2009/layton-on-west-tankers/. Opa n Pfeiffer, T. Pfeiffer on West Tankers. [citováno: 28. února 2009] Dostupný z: http://conflictoflaws.net/2009/pfeiffer-on-west-tankers/. 57 Arenas, R. Rafael Arenas on West Tankers. [citováno: 28. února 2009] http://conflictoflaws.net/2009/rafael-arenas-on-west-tankers/. 58 Gonsor íková, M. Vliv Bruselského na ízení na rozhod í ízení. Jurisprudence, 2005,. 1, s. 14.

23 INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA spadat do p sobnosti úmluvy. Zpráva Kramerova zase vychází z tzv. rozšt pené teorie: Je-li p edm tem ízení ur ení platnosti rozhod í smlouvy, Úmluva se neaplikuje. Vyvstane-li naopak otázka platnosti rozhod í smlouvy v ízení již zahájeném u státního soudu (p edb žná otázka), Bruselská úmluva se na ízení použije. 59 P i posuzování problému je nutné vycházet z toho, že hlavním prvkem rozhod í smlouvy je autonomie v le stran a z ní plynoucí p esv d ení vylou it státní soudy z rozhodování sporu. Státním soud m (t m v míst konání arbitráže nebo t m, právo jejichž státu bylo pro rozhod í ízení zvoleno) pak zbývá jen pomocná a kontrolní funkce. Otázku existence, platnosti a rozsahu rozhod í smlouvy 60 mají podle l. 2 a 5 Newyorské úmluvy posoudit rozhodci v rámci své kompetence-kompetence 61. l. II odst. 3 Newyorské úmluvy ale íká, že soud smluvního státu, u n hož byla podána žaloba v záležitosti, o níž strany uzav ely dohodu ve smyslu tohoto lánku, odkáže strany na rozhod í ízení k žádosti jedné z nich 62, ledaže zjistí, že zmín ná dohoda je neplatná, neú inná nebo nezp sobilá k použití. To znamená, že o existenci, platnosti a rozsahu rozhod í smlouvy jako o p edb žné otázce m že rozhodovat v rámci své kompetence-kompetence i soud státní. Toto ízení tedy spadá do p sobnosti Newyorské úmluvy, což je p ímo vylu uje z dosahu na ízení Brusel I 63. Jinými slovy, pravomoc soudu se ur uje podle 59 Ibid., s. 14 15. 60 Nelze akceptovat p ístup, podle n hož by byla rozhod í smlouva ztotožn na s proroga ní doložkou a tedy pod ízena l. 17 Bruselské úmluvy. Beraudo, J. P. The Arbitration Exception of the Brussels and Lugano Conventions: Jurisdiction, Recognition and Enforcement of Judgments. Journal of International Arbitration, 2001,. 18, s. 18. 61 Jedná se o kompetenci rozhodc rozhodnout o své pravomoci sami (tzv. princip pravomoc pravomoc, Kompetenz Kompetenz, competénce-competénce). Tato zásada je platná ve v tšin stát. Rozehnalová, N. Rozhod í ízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. 2. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2008, s. 198. 62 Toto ustanovení umož uje stranám rozhodnout se, že sv j spor p es existenci rozhod í smlouvy rozhod ímu ízení nepod ídí. Beraudo, J. P. The Arbitration Exception of the Brussels and Lugano Conventions: Jurisdiction, Recognition and Enforcement of Judgments. Journal of International Arbitration, 2001,. 18, s. 21. 63 Ambrose, C. Arbitration and Free Movement of Judgements. Arbitration International, 2003,. 1, s. 12 14, Beraudo, J. P. The Arbitration Exception of the Brussels and Lugano Conventions: Jurisdiction, Recognition and Enforcement of Judgments. Journal of International Arbitration, 2001,. 18, s. 17-20.

INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 24 vnitrostátního práva a rozhodnutí nelze uznat a vykonat podle na ízení Brusel I. Jiná je situace p i posuzování platnosti rozhod í smlouvy v p ípad anti-suit injunction, která má podporovat dodržování rozhod í smlouvy. Tímto problémem se zabýval ESD ve v ci West Tankers. V takovém p ípad je p edm tem sporu u cizího soudu (ne u rozhod ího soudu dohodnutého v rozhod í smlouv ) žaloba ve v ci samé, nap. z kontraktu nebo z deliktu, nikoli samotné rozhod í ízení. Proto se na ízení nevztahuje výjimka stanovená v l. 1 odst. 2 písm. d) a na ízení Brusel I se v tomto p ípad aplikuje. Platnost rozhod í smlouvy a její rozsah je pouze p edb žná otázka, kterou soud musí zodpov d t p i rozhodování o své pravomoci v rámci své kompetence-kompetence. To odpovídá výše zmín nému l. II odst. 3 Newyorské úmluvy. Pravomoc rozhod ího soudu záleží stejn jako pravomoc soudu státního práv na ú innosti a rozsahu rozhod í smlouvy. 64 P estože ešení založené na rozšt pení pravomoci soud (tak jak je uvádí výše zmín ná Kramerova zpráva) není ideální a od vodn ní soudu povrchní, odpovídá p ístupu založenému v rozhodnutí Rich a van Uden, podle nichž záleží dopad na ízení Brusel I na rozhod í ízení na p edm tu sporu. 65 Pro komplexní ešení nezbývá než vy kat novely na ízení Brusel I. 66 V souvislosti s platností rozhod í smlouvy je nutné ješt vyjasnit, zda lze podle na ízení Brusel I uznat soudní rozhodnutí, které eší spor bez ohledu na existenci rozhod í smlouvy a zda je soud, u n hož je o uznání žádáno, vázán tou ástí cizího rozsudku, která se týká platnosti rozhod í smlouvy. 64 Záv re ný návrh generální advokátky Juliane Kokott ve v ci C-185/07 Allianz SpA a další v. West Tankers Inc. ze dne 4. 9. 2008, bod 60. 65 Kriticky Harris, J. Harris on West Tankers. [Citováno: 28. února 2009] http://conflictoflaws.net/2009/harris-on-west-tankers/ a Kessedjian, C. Kessedjian on West Tankers. [Citováno: 28. února 2009] http://conflictoflaws.net/2009/kessedjian-on-west-tankers/. Podle nich rozhodnutí podporuje stranu, která chce p sobit pr tahy v ízení a odporuje vyn tí rozhod ího ízení z na ízení Brusel I. Pro všechna ízení týkající se platnosti rozhod í smlouvy prosazují aplikaci vnitrostátního práva. Podle našeho názoru ale zam ují situaci ve West Tankers s p ípadem, který jsme uvedli v p edchozím odstavci, tj. s pouhým ízením o platnosti rozhod í smlouvy. 66 K tomu viz pozn.. 55 a 74.

25 INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA V odborné literatu e je prezentováno n kolik argument 67 pro tvrzení, že soudní rozhodnutí ve v ci samé, které bylo vydáno bez respektování rozhod í smlouvy, nemá být uznáno jiným cizím soudem. Žádný z nich však nenalézá oporu v na ízení. Jeho l. 35 taxativn stanovuje podmínky pro p ípadný p ezkum pravomoci soudu, který rozhodnutí vydal, p i emž nerespektování pravomoci rozhod ího soudu sem není zahrnuto. To je nutné namítat již u soudu, který rozhodnutí vydal, a ne teprve ve fázi uznání a výkonu rozhodnutí. Jestliže soud rozhodl ve v ci ob anské nebo obchodní spadající pod aplikaci na ízení, není podle sou asné právní úpravy d vod je neuznat. 68,69 6. Kontrolní funkce soud Jak jsme uvedli již ve druhé kapitole, kontrolní funkce soud se projevuje v jejich pravomoci zrušit rozhod í nález, resp. odep ít jeho uznání a výkon. Práv tato problematika je p edm tem Newyorské úmluvy a áste n i Evropské úmluvy ( l. IX). Lze tedy konstatovat, že na ízení Brusel I na kontrolní funkci soud nedopadá. 67 Nap. 1) Na ízení Brusel I vylu uje rozhod í ízení. Pokud státní soud rozhodne o neplatnosti rozhod í smlouvy, pro by ízení m lo spadat do režimu na ízení Brusel I, když tam rozhodnutí o platnosti rozhod í smlouvy nepat í. 2) Uznáním takového rozhodnutí dochází ke st etu Newyorské úmluvy a na ízení Brusel I v rozporu s l. 71 odst. 2 na ízení. 3) Hrozba neuznání rozsudku tam, kde m lo prob hnout rozhod í ízení, by nutila strany respektovat rozhod í smlouvu. Ambrose, C. Arbitration and Free Movement of Judgements. Arbitration International, 2003,. 1, s. 17-20. 68 Kropholler, J. Europäisches Zivilprozessrecht. 8. vydání. Heidelberg: Verlag Recht und Wirtschaft, s. 90. 69 Naopak rozhodnutí, které odporuje rozhod ímu nálezu, by podle na ízení Brusel I být uznáno nem lo. A to ani tehdy, pokud rozhod í nález ješt nebyl soudem uznán, resp. prohlášen za vykonatelný. l. 71 odst. 1 na ízení Brusel I totiž stanoví, že na ízením nejsou dot eny smlouvy, jejichž stranami jsou lenské státy a jež upravují p íslušnost, uznání nebo výkon rozhodnutí ve zvlášt vymezených v cech. Cílem tohoto ustanovení je vyhnout se výše uvedenému rozporu a porušování závazk, které plynou z mezinárodních smluv. Ambrose, C. Arbitration and Free Movement of Judgements. Arbitration International, 2003,. 1, s. 15.

INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA 26 7. Záv r Vylou ení arbitráže z dosahu na ízení Brusel I znamená, že se na rozhod í ízení nevztahují pravidla pro ur ování pravomoci soud a rozhod í nálezy nelze podle na ízení Brusel I uznat a prohlásit za vykonatelné. V souladu s judikaturou ESD se však na ízení Brusel I vztahuje na p edb žná opat ení uložená ve v ci, v níž má jinak pravomoc rozhod í soud, ízení p ed státním soudem v p ípad, že byl rozhod í nález zrušen, rozhodnutí státního soudu, i když nebyla zohledn na, a už v dom nebo nev dom, rozhod í smlouva, 70 rozhodování státních soud o platnosti rozhod í smlouvy jako p edb žné otázky v ízení ve v ci samé a anti-suit injunction, kterou rozhod í soud zakazuje žalovanému za ít nebo pokra ovat v ízení p ed státním soudem jiného lenského státu. Na ostatní ízení, která se adí k pomocné a kontrolní funkci soud, se na ízení Brusel I nepoužije. S ohledem na aplika ní problémy 71 zp sobené vyn tím rozhod ího ízení z na ízení Brusel I se stále ast ji diskutuje o sjednocení právních p edpis v oblasti pravomoci rozhod ích soud a uznání a výkonu rozhod ích nález mezi lenskými státy ES. 72 Pro 70 Geimer, R., Schütze, R. Kommentar zur EuGVVO, EuEheVO, EuZustellungsVO, zum Lugano-Übereinkommen und zum nationalen Kompetenz- und Anerkennungsrecht. München: C. H. Beck, 2004, s. 91. 71 Hess, B., Pfeiffer, T., Schlosser, P. Report on the Application of Regulation Brussels I in the Member States. Heidelberg: Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg, 2007. Study JLS/C4/2005/03. [Citováno: 14. ledna 2009] Dostupný z: http://www.ipr.uni-heidelberg.de/studie2/national_reports.htm. 72 Reformní návrhy se soust edí na regionální ešení na úrovni ES. Objevují se jak hlasy mluvící pro zrušení l. 1 odst. 2 písm. d) a dopln ní na ízení (Ambrose, C. Arbitration and Free Movement of Judgements. Arbitration International, 2003,. 1, s. 17-20, Hess, B., Pfeiffer, T., Schlosser, P. Report on the Application of Regulation Brussels I in the Member States. Heidelberg: Ruprecht-Karls-Universität Heidelberg, 2007, bod 124 136. Study JLS/C4/2005/03. [Citováno: 14. ledna

27 INTERAKCE ČESKÉHO A EVROPSKÉHO PRÁVA rozbor této problematiky však bohužel v tomto p ísp vku není místo, proto se jí chceme v novat na jiném míst. Kontaktní údaje na autora email: p.bohunova@volny.cz 2009] Dostupný z: http://www.ipr.uni-heidelberg.de/studie2/national_reports.htm; van Houtte, H. Why Not Include Arbitration in the Brussels Jurisdiction Regulation? Arbitration International, 2005,. 4, s. 512, Veeder, V. V. Another Look at the Arbitration Exceptions in the Brussels Regulation and Lugano Convention. ASA Bulletin, 2006,. 4, s. 808-809.), tak pro vytvo ení speciálního právního p edpisu týkajícího se pouze arbitráže (Mourre, A. Should arbitration stay excluded from the scope of application of Regulation 44/2001? ASA BULLETIN, 2006,. 4, s. 800 802.). Zajímavý je rovn ž návrh, který kombinuje Protokol k Newyorské úmluv a zm nu na ízení Brusel I (van Houtte, H., Why Not Include Arbitration in the Brussels Jurisdiction Regulation? Arbitration International, 2005,. 4, s. 516 518).