Rada Evropské unie Brusel 29. listopadu 2017 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2016/0360 (COD) 2016/0361 (COD) 2016/0362 (COD) 2016/0363 (COD) 2016/0364 (COD) 2016/0360B (COD) 14896/1/17 REV 1 EF 307 ECOFIN 1034 CODEC 1913 DRS 75 CCG 37 ZPRÁVA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Předsednictví Výbor stálých zástupců / Rada Bankovní balíček (CRR/CRD/BRRD/SRMR/IFRS9/BCH) zpráva o pokroku I. ÚVOD 1. Dne 17. června 2016 přijala Rada závěry o plánu na dokončení bankovní unie, v nichž zdůraznila význam provádění opatření ke snižování a sdílení rizik v příslušném pořadí. 2. V souladu s tímto plánem Rady z roku 2016 předložila Komise dne 23. listopadu 2016 balíček legislativních návrhů týkajících se bankovního sektoru ( bankovní balíček ), který zahrnuje zejména návrhy na změnu nařízení a směrnice o kapitálových požadavcích (CRR, CRD), směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (BRRD) a nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí (SRMR). 3. Pracovní skupina pro finanční služby se sešla k jednání o návrzích z bankovního balíčku celkem 31krát během slovenského, maltského a estonského předsednictví. Zasedání pracovní skupiny probíhala v rámci dvou samostatných pracovních oblastí: obezřetnostní požadavky (kapitál, likvidita a dohled nad finančními institucemi) a ozdravné postupy a řešení krize bank. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 1
4. Estonské předsednictví je přesvědčeno, že díky tomuto úsilí se v práci na bankovním balíčku značně pokročilo. 5. Dva prvky bankovního balíčku, jejichž projednávání bylo urychleno, byly úspěšně uzavřeny na politické úrovni. Dne 25. října 2017 Rada a Evropský parlament dosáhly politické dohody o návrhu směrnice, kterou se mění směrnice BRRD, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii, jakož i o návrhu nařízení o přechodných opatřeních pro IFRS 9 a velkých expozicích. Tyto dva právní akty by měly být zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie do konce letošního roku. 6. Pokud jde o zbývající čtyři prvky balíčku, předsednictví připravilo kompromisní návrhy na změnu CRR, CRD, BRRD a SRMR (ve znění uvedeném v dokumentech 14891/17, 14892/17, 14894/17 a 14895/17). 7. Předsednictví věří, že výše uvedené právní texty představují vyvážený balíček a nejlepší kompromis, který je v tuto chvíli možný. Jak je v těchto návrzích uvedeno, o celé řadě otázek bylo dosaženo předběžné dohody a zbývá dosáhnout celkového kompromisu. 8. Během jednání vyvstala řada klíčových politických otázek. Tyto klíčové otázky jsou podrobně specifikovány v části II této zprávy a předsednictví ve vhodných případech navrhuje další postup. 9. Předsednictví rovněž uznává, že je třeba v příslušných případech provést řadu technických úprav těchto kompromisních znění. Zejména je třeba vhodným způsobem dále upravit znění návrhu týkajícího se SRMR, aby se zohlednily zvláštnosti jednotného mechanismu pro řešení krizí a zajistil se soulad s rámcem BRRD. 10. Tato zpráva o pokroku byla vypracována pod vedením estonského předsednictví a nelze ji považovat za závaznou pro delegace. Účelem této zprávy je zajistit kontinuitu a usnadnit práci nadcházejícímu předsednictví. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 2
II. KLÍČOVÉ POLITICKÉ OTÁZKY A. MAKROOBEZŘETNOSTNÍ RÁMEC A PILÍŘ 2 11. Podle stávající CRD tvoří rámec pilíře 2 soubor ustanovení, na jejichž základě mohou příslušné orgány rozhodnout podle vlastního uvážení o stanovení dodatečných kapitálových požadavků a jiných předběžných opatření, pokud se domnívají, že požadavky založené na CRR a CRD (plně nebo částečně) nepokrývají určitá rizika. Rámec pilíře 2 umožňuje příslušným orgánům využívat tyto pravomoci pro mikroobezřetnostní i makroobezřetnostní účely. 12. Návrhem Komise se stávající rámec pilíře 2 výrazně mění. Podle nového rámce by příslušné orgány měly mít možnost stanovovat dodatečné kapitálové požadavky pouze pro mikroobezřetnostní účely a výhradně na základě individuálního posouzení institucí. 13. Několik členských států s tímto přístupem zásadně nesouhlasí, neboť se domnívají, že ztrátu makroobezřetnostních nástrojů v pilíři 2 nedoprovázejí přiměřené změny jiných částí obezřetnostního rámce, které by jejich orgánům umožnily řídit makroobezřetnostní rizika pomocí jiných vhodných prostředků. 14. Předsednictví za účelem řešení těchto obav navrhlo několik změn stávajícího rámce pro obezřetnostní dohled. Zejména navrhlo změny s cílem zajistit, aby soubor makroobezřetnostních nástrojů byl i nadále flexibilní a komplexní. Předsednictví rovněž v potřebných případech zefektivnilo procesní požadavky, čímž vykompenzovalo uváděnou ztrátu flexibility v návrhu Komise. Vzhledem k tomu, že cílem makroobezřetnostního dohledu je vyplnit mezeru mezi makroekonomickou politikou a mikroobezřetnostní regulací finančních institucí, je naprosto nezbytný dostatečně flexibilní (avšak nikoli povinný) soubor makroobezřetnostních nástrojů, který by zabránil nepřiměřené kumulaci systémového rizika. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 3
15. V této oblasti je třeba dořešit dvě hlavní otázky: i) výše stropu kapitálových rezerv jiných systémově významných institucí (J-SVI), a to včetně dceřiných společností, a ii) celkový strop a aditivita kapitálových rezerv globálních systémově významných bank (G-SVB) nebo J-SVI a kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika namísto pouhého uplatnění vyšší z daných dvou kapitálových rezerv, jak je povoleno v současné době. Strop kapitálových rezerv J-SVI a strop kapitálových rezerv J-SVI pro dceřiné společnosti 16. J-SVI jsou instituce, které podle mezinárodních bankovních standardů nepatří mezi systémové, ale jsou přesto považovány za systémové pro účely domácího bankovního trhu určitého členského státu. Na tyto J-SVI se vztahují specifické další kapitálové požadavky v podobě kapitálové rezervy, která zohledňuje jejich systémovou povahu. Orgány členských států však mají pravomoc uložit tuto kapitálovou rezervu pouze do výše určitého stropu. 17. Značný počet členských států by uvítal možnost stanovení vysokého stropu, který by umožnil vyšší kapitálovou rezervu z důvodu finanční stability. Některé jiné členské státy by oproti tomu preferovaly nižší strop, aby zejména orgány dohledu nemohly stanovit nepřiměřeně vysoké kapitálové rezervy. 18. Předsednictví vyhodnotilo diskuse, které v Radě doposud proběhly, a navrhuje, aby byl strop pro J-SVI stanoven v rozmezí 3 % až 3,5 %, avšak s tím, že by orgány dohledu mohly stanovit vyšší úroveň se schválením Komise. Jedná se o zvýšení oproti stávající míře 2 % stanovené v CRD, jehož cílem je kompenzovat skutečnost, že makroobezřetnostní rizika již nebude možné řídit pomocí pilíře 2. 19. Jako kontroverzní se rovněž ukázalo stanovení výše stropu kapitálových rezerv J-SVI pro dceřiné společnosti, který určí, jaký prostor mají příslušné/určené orgány při stanovování vyšší úrovně kapitálových rezerv pro dceřiné společnosti, které jsou pro domácí trh považovány za systémové. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 4
20. Řada členských států by uvítala, kdyby pro kapitálové rezervy J-SVI pro dceřiné společnosti nebyl stanoven žádný strop nebo byl stanoven vysoký strop, neboť se domnívají, že je důležité zajistit přiměřenou úroveň kapitálu v místních dceřiných společnostech, aby se zajistila finanční stabilita a rovné podmínky pro všechny instituce členských států, které jsou systémově významné na vnitrostátní úrovni. Některé členské státy by však nadále upřednostňovaly omezený strop kapitálových rezerv J-SVI pro dceřiné společnosti, neboť mají obavy, že vyšší strop by mohl vést k výrazně vyšším kapitálovým požadavkům pro dceřiné společnosti bankovních skupin a zapříčinit roztříštěnost kapitálu. 21. Vzhledem k potřebě reagovat na rizika spojená s dceřinými společnostmi (které jsou pro domácí trh důležitější, než je jejich mateřská banka pro její domácí trh, nebo než daná bankovní skupina jako celek) by však orgány měly mít možnost stanovit pro dceřiné společnosti vyšší sazbu kapitálových rezerv, než jaká je dána pro dotčenou bankovní skupinu. 22. Předsednictví navrhlo, aby byl strop sazby kapitálových rezerv pro dceřiné společnosti stanoven ve výši dané pro bankovní skupinu plus 1 % nebo (nejvýše) 1,5 %, přičemž by se celkový strop rovnal 3 % v prvním případě nebo 3,5 % v druhém případě. S ohledem na různé oblasti bankovního balíčku a na širokou počáteční dohodu, které bylo s výhradou konečné dohody dosaženo ohledně jiných částí balíčku, se však předsednictví domnívá, že stanovení stropu pro sazbu kapitálových rezerv pro dceřiné společnosti ve výši dané pro bankovní skupinu plus nanejvýš 1 % (tj. s celkovým stropem 3 %) by představovalo vyvážený kompromis. Aditivita a celkový strop kapitálové rezervy J-SVI a kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika 23. Intenzivně se jednalo rovněž o otázce, zda by mělo být přípustné sčítat specifické kapitálové rezervy pro G-SVI nebo J-SVI a kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika a pokud ano, zda by se na součet obou požadavků měl vztahovat celkový strop. 24. Řada členských států podporuje aditivitu kapitálových rezerv bez stanovení celkového stropu. Některé jiné členské státy by aditivitu mohly akceptovat, uvítaly by však celkový strop, aby se zabránilo kumulaci potenciálně nepřiměřených kapitálových požadavků. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 5
25. Předsednictví navrhuje celkový strop 5 %, který by bylo možné překročit pouze s předchozím souhlasem Komise. Předsednictví se domnívá, že bez ohledu na výši stropu pro J-SVI by celkový strop měl být zachován v navrhované výši. B. PROVÁDĚNÍ BASILEJSKÝCH REFOREM 26. Klíčovou nedořešenou otázkou, pokud jde o provádění basilejských reforem, jsou přechodná opatření pro postupné zavádění uplatňování některých prvků nového standardu likvidity (ukazatel čistého stabilního financování NSFR) a nového standardu pro tržní riziko (zásadní přezkum obchodního portfolia FRTB). Postupné zavádění požadavků týkajících se finančních rizik v obchodním portfoliu 27. Kalibrace zásadního přezkumu obchodního portfolia, která byla projednávána na mezinárodní úrovni, s sebou nese výrazné navýšení kapitálových požadavků týkajících se tržního rizika. V zájmu hladkého přechodu je tedy zapotřebí postupné zavádění. Názory členských států na parametry tohoto postupného zavádění se však liší (pokud jde o jeho délku, postup zavádění nových požadavků a otázku, zda budou nové mezinárodní požadavky zavedeny automaticky). Většina členských států by upřednostňovala zachovat sladění s harmonogramem a požadavky podle mezinárodních dohod, ačkoliv se o nich stále jedná. Jiné členské státy by raději vyčkaly výsledků mezinárodních jednání a před přijetím konečného rozhodnutí o jejich uplatňování by posoudily, zda je zapotřebí zohlednit evropské specifičnosti. 28. Předsednictví proto navrhuje čtyřleté prováděcí období, které by bankám a orgánům dohledu umožnilo přizpůsobit se novým požadavkům. Na toto prováděcí období by navázal akt Komise v přenesené pravomoci, který by zavedl nové mezinárodně dohodnuté požadavky na modelování, a poté by následovalo dvouleté období postupného zavádění požadavků v paušální výši 65 % celkových kapitálových požadavků, přičemž na konci tohoto procesu by došlo k automatickému navýšení na 100% kalibraci. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 6
Ukazatel čistého stabilního financování pro deriváty 29. Podle mezinárodních dohod lze požadavky stabilního financování, které se týkají rizika financování vyplývajícího z derivátů, stanovit v rozmezí 5 % až 20 %. Názory členských států na vhodnou procentní výši se v současné době liší. Několik členských států zaujímá konzervativnější postoj a chtělo by uplatňovat 20 %, ale jiné preferují pouze 5 % s tím, že i tato výše by stačila ke splnění mezinárodních dohod. 30. Vzhledem k tomu, že během jednání se nepodařilo dosáhnout shody a že nižší 5% požadavek je na mezinárodní úrovni stále považován za dostatečně konzervativní, předsednictví je toho názoru, že požadavek 5 % pro deriváty doplněný ustanovením o přezkumu pro případ, že by standard byl na mezinárodní úrovni přezkoumán by byl přiměřený. Ukazatel čistého stabilního financování pro repo operace a reverzní repo operace 31. Mezinárodně dohodnutý standard NSFR je asymetrický pro krátkodobé transakce, u nichž se vyžaduje, aby banky v případě zapůjčení peněžních prostředků (reverzní repo operace) držely zdroje stabilního financování, avšak neuznává stabilní financování v případě zapůjčení si peněžních prostředků (repo operace). Některé členské státy to považují za příliš konzervativní. 32. Některé členské státy by rády uplatňovaly mezinárodní standardy s přechodným obdobím, ale jiné chtějí zavést nižší požadavek stabilního financování (a to i při zapůjčení peněžních prostředků reverzní repa), aby se snížila asymetrie. Vzhledem k tomu, že během technických jednání se nedařilo dosáhnout dohody a postoje některých členských států by představovaly odchylku od směřování, které lze na mezinárodní úrovni považovat za konzervativní, předsednictví se domnívá, že vhodným kompromisem je zavést delší fázi pro uplatnění mezinárodních dohod. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 7
33. Obecně tedy předsednictví navrhuje zavést NSFR pro repo operace a reverzní repo operace se čtyřletým postupným zaváděním v paušální výši 5 % pro repo a 10 % pro reverzní repo a s automatickým navýšením na 10 % pro repo a 15 % pro reverzní repo po uplynutí zaváděcího období (nenavrhne-li Komise jinou variantu v odděleném legislativním návrhu na úrovni 1). C. OSVOBOZENÍ OD KAPITÁLOVÝCH POŽADAVKŮ A POŽADAVKŮ NA LIKVIDITU (CRR) 34. Návrh CRR umožňuje orgánům dohledu, aby při dodržení přísných podmínek v jednotlivých případech upouštěly od uplatnění kapitálových požadavků a požadavků na likviditu uvnitř bankovních skupin na přeshraničním základě. 35. Většina členských států má nicméně za to, že taková možnost s sebou nese nepříznivé důsledky pro finanční stabilitu a že je rovněž předčasná, neboť dokud nebude dokončena bankovní unie, musejí být následky selhání bank nadále částečně neseny na vnitrostátní úrovni. Některé členské státy se na druhé straně domnívají, že díky uvedeným osvobozením lze snáze realizovat přeshraniční řízení likvidity a kapitálu uvnitř celoevropských bankovních skupin a že se zřetelem k podmínkám pojícím se ke stávající fázi dokončování bankovní unie jsou taková osvobození přiměřená. 36. Jelikož se předmětná osvobození již od jednání konaných během maltského předsednictví setkávají s výrazným nesouhlasem, navrhuje předsednictví, aby byly příslušné změny týkající se přeshraničních osvobození z legislativního textu vypuštěny. D. OBLAST PŮSOBNOSTI: VÝJIMKY Z CRR/CRD 37. Dva členské státy požádaly o vynětí svých národních rozvojových bank z působnosti CRR/CRD na základě existujícího ustanovení, které je již k dispozici pro řadu rozvojových bank v jiných členských státech. O tutéž výjimku požádal i jeden další členský stát, a to pro svých šestnáct regionálních podpůrných bank. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 8
38. Převážná většina delegací souhlasí s tím, že seznam výjimek z působnosti CRR/CRD by měl být nadále otevřen úvěrovým družstvům a podpůrným či rozvojovým bankám, jež na seznamu v současné době nefigurují. Široké podpory se dostalo i žádosti výše uvedených dvou členských států v souvislosti s jejich národními rozvojovými bankami. Některé delegace se však pozastavily nad žádostí o vynětí šestnácti regionálních podpůrných bank, kterou přednesl třetí uvedený členský stát; tyto delegace poukazovaly na skutečnost, že by v důsledku byl z jednotného souboru pravidel vyňat relativně velký segment bankovního systému dotyčného členského státu. 39. Předsednictví jako kompromis navrhuje umožnit oběma výše uvedeným členským státům, aby jejich národní rozvojové banky byly vyňaty z působnosti CRR/CRD, a umožnit totéž třetímu členskému státu pouze pro menší regionální podpůrné banky, tedy pro takové, jejichž aktiva jsou nižší než 30 miliard EUR. E. KALIBRACE MINIMÁLNÍHO POŽADAVKU NA KAPITÁL A ZPŮSOBILÉ ZÁVAZKY (MREL) 40. Do stávajícího rámce MREL je nutno provést standard celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC) v případě globálních systémově významných bank (G-SIB), přijatý Radou pro finanční stabilitu (FSB). Probíhá rovněž revize řady aspektů rámce MREL pro další banky, a to s cílem obecně posílit způsobilost bank k řešení krizí. Oblast působnosti požadavku MREL v rámci pilíře 1 41. Standard TLAC stanoví harmonizovanou minimální úroveň schopnosti absorpce ztrát a rekapitalizace pro banky G-SIB, jež má být obecně dodržována za pomoci podřízených nástrojů. Komise navrhla provést standard TLAC jakožto požadavek MREL v rámci pilíře 1. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 9
42. Několik členských států by dalo přednost rozšíření oblasti působnosti požadavku MREL v rámci pilíře 1 tak, aby zahrnovala další systémově významné banky (J-SVI nebo banky spadající pod Jednotný výbor pro řešení krizí po překročení určité prahové hodnoty). Výrazná většina členských států si přeje oblast působnosti standardu TLAC zachovat. 43. Předsednictví tudíž pro požadavek MREL v rámci pilíře 1 zachovalo oblast působnosti standardu TLAC, jak se vztahuje na G-SIB. Kalibrace požadavku MREL v rámci pilíře 2: Dopad nedodržení rezervy pro zajištění důvěry trhů na omezení týkající se nejvyšší rozdělitelné částky 44. Celková kalibrace požadavku MREL v rámci pilíře 2 by měla umožňovat adekvátní schopnost absorbovat ztráty (odpovídající obezřetnostním kapitálovým požadavkům včetně kapitálových očekávání), jakož i rekapitalizaci banky až do úrovně, kdy by daná banka byla s to splnit obezřetnostní požadavky na povolení a disponovala by dostatečnou rezervou pro zajištění důvěry trhů, a to v souladu s opatřeními obsaženými v plánu řešení krize. 45. Aby bylo možno zavést přiměřenou škálu intervenčních opatření, jež mají orgány příslušné k řešení krize v okamžiku porušení požadavku MREL k dispozici, navrhla Komise zavést pro MREL v rámci pilíře 2 očekávání, tak aby omezení týkající se nejvyšší rozdělitelné částky byla uplatněna v pozdější fázi, kdy porušení požadavku MREL dosáhne určité úrovně (tedy při nižší úrovni kapitálu). 46. Pokud jde tedy o MREL v rámci pilíře 2, návrh Komise zahrnuje požadavek MREL a očekávání MREL. Požadavek samotný i očekávání jsou závazné a musejí být vždy dodrženy. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 10
47. Požadavek MREL v rámci pilíře 2 se má podle návrhu Komise vztahovat i) na absorpci ztrát odpovídající obezřetnostním kapitálovým požadavkům a ii) na požadavky na rekapitalizaci, jež by bance umožnily splnit požadavky na povolení po vyřešení krize. 48. Očekávání MREL navrhované Komisí se vztahuje na dodatečnou absorpci ztrát až do úrovně obezřetnostních kapitálových očekávání a rezervy pro zajištění důvěry trhů. S cílem zamezit tomu, aby nejvyšší rozdělitelné částky byly omezeny v situacích, kdy banky stále bez problémů splňují obezřetnostní požadavky, navrhuje Komise, aby se omezení nejvyšší rozdělitelné částky neuplatňovala v případech porušení očekávání MREL (které zahrnuje rezervy pro zajištění důvěry trhů). Je-li však očekávání MREL porušováno soustavně, mohou je orgány příslušné k řešení krize změnit v požadavek MREL (v jehož případě se uplatní omezení nejvyšší rozdělitelné částky). 49. Otázka, zda by rezervy pro zajištění důvěry trhů měly být ponechány v očekávání MREL, nebo zda by měly být přesunuty do požadavku MREL (což by znamenalo, že by omezení nejvyšší rozdělitelné částky byla aktivována dříve), byla v průběhu minulého roku předmětem podrobných jednání. 50. Řada členských států dává přednost tomu, aby rezervy pro zajištění důvěry trhů spadaly pod požadavek MREL. Tyto členské státy jsou kromě toho přesvědčeny, že pokud by rezervy pro zajištění důvěry trhů měly i nadále spadat pod očekávání MREL, mělo by být toto očekávání automaticky změněno v požadavek MREL, pokud by porušení trvalo déle než tři měsíce. 51. Jiné členské státy se domnívají, že by rezervy pro zajištění důvěry trhů měly zůstat součástí očekávání. Tyto členské státy by navíc daly přednost tomu, aby ke změně očekávání MREL v požadavek MREL docházelo výhradně na základě diskrečního rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 11
52. Aby bylo možno nalézt rovnováhu mezi extrémně odlišnými postoji členských států, navrhuje předsednictví jako kompromis, že rezervy pro zajištění důvěry trhů budou zachovány v očekávání v rámci pilíře 2 s tím, že by měly být povinné pro banky G- SIB a J-SVI. V případě soustavného porušování očekávání v rámci pilíře 2 by mělo být požadováno od orgánů příslušných k řešení krize, aby ve vhodný okamžik přijaly rozhodnutí o změně dotčeného očekávání v rámci pilíře 2 v požadavek v rámci pilíře 2. Kalibrace požadavku MREL v rámci pilíře 2: Sankce za porušení požadavku MREL 53. Komise rovněž navrhuje, aby se omezení na nejvyšší rozdělitelné částky uplatnila až po uplynutí šestiměsíční odkladné lhůty pro případ, že jsou daná omezení důsledkem neprovedeného refinancování závazků, jež jsou pro MREL způsobilé. 54. Několik členských států nesouhlasilo s tím, že je taková odkladná lhůta zapotřebí; tyto členské státy poukázaly na mezinárodní standardy TLAC, jež vyžadují, aby se ke schopnosti absorpce ztrát a rekapitalizace přistupovalo jako k minimálnímu kapitálovému požadavku. Některé členské státy vyjádřily přání, aby byly vypuštěny veškeré automatické postupy a aby omezení nejvyšší rozdělitelné částky byla v případě porušení požadavku MREL volitelným nástrojem. 55. Jako kompromis předsednictví navrhuje přijmout návrh Komise a automaticky uplatňovat omezení nejvyšší rozdělitelné částky po uplynutí šestiměsíční odkladné lhůty. Kalibrace požadavku MREL v rámci pilíře 2: Provázání požadavku MREL s pravidlem minimální rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve výši 8 % 56. Během jednání vyvstala klíčová otázka, zda by požadavek MREL měl být provázán s pravidlem minimální rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve výši 8 % celkových závazků a kapitálu, a pokud ano, jaké by toto provázání mělo být povahy. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 12
57. Několik členských států si přeje, aby požadavek MREL obnášel nejméně 8 % celkových závazků a kapitálu pro všechny banky. 58. Jiné členské státy s takovou koncepcí nesouhlasí, neboť dosažení 8% výše rekapitalizace z vnitřních zdrojů by v reálném případě řešení krize nezaručilo žádný příspěvek ze strany Jednotného fondu pro řešení krizí. Tyto členské státy zastávají názor, že 8% výše rekapitalizace z vnitřních zdrojů by bylo možno dosáhnout nejen prostřednictvím požadavku MREL, nýbrž i prostřednictvím všech dalších nástrojů (neboť oblast působnosti nástrojů použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů je širší než oblast působnosti MREL). 59. Předsednictví proto navrhuje, aby orgány příslušné k řešení krize měly při stanovování úrovně očekávání MREL možnost volby, zda se zřetelem k dostupnosti jiných závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů, které nejsou pro MREL způsobilé, k pravidlu minimální rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve výši 8 % přihlédnou, bude-li takový krok v souladu s plány řešení krize. 60. Předsednictví je přesvědčeno, že tímto kompromisem je dosaženo patřičné rovnováhy mezi názory různých členských států. Podřízenost 61. Komise navrhla, aby byl požadavek MREL v rámci pilíře 1 plněn prostřednictvím podřízených nástrojů. Orgány příslušné k řešení krize mají ovšem možnost rozhodnout, že budou vyžadovat podřízenost pro požadavek MREL v rámci pilíře 2 (pro požadavek MREL i pro očekávání MREL), bude-li to nezbytné pro zajištění toho, aby se věřitelům nedostalo v rámci řešení krize horšího zacházení než v úpadkovém řízení. 62. Klíčovou otázkou je, zda by podřízenost měla být povinná na vyšších úrovních kalibrace než požadavek MREL v rámci pilíře 1 a pro širší podskupinu bank, než jsou banky G-SIB. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 13
63. Některé členské státy si přejí, aby požadavek MREL v rámci celého pilíře 2 plnily prostřednictvím podřízených nástrojů všechny banky. Rovněž žádají, aby všechny banky plnily prostřednictvím podřízených nástrojů ekvivalent požadavku MREL do výše 8 %. 64. Jiné členské státy by daly přednost tomu, aby byla povinná podřízenost omezena pouze na požadavek MREL v rámci pilíře 1. Kromě toho by některé členské státy preferovaly, aby orgány příslušné k řešení krize neměly možnost vyžadovat podřízenost v případě očekávání MREL. 65. Jako kompromis předsednictví navrhuje, aby se povinná podřízenost týkala pouze požadavku v rámci pilíře 1 (jenž se vztahuje pouze na banky G-SIB). Pokud jde o požadavky a očekávání v rámci pilíře 2, je podřízenost volitelná a orgány příslušné k řešení krize posoudí (jakmile je dosaženo určitých prahových hodnot), zda je podřízenost nezbytná. 66. Co se týče přechodných období, některé členské státy uvedly, že by měl být uplatňován stávající rámec MREL, jenž je založen na aktuální směrnici BRRD, použitelné od roku 2016, a že žádných zvláštních přechodných období není zapotřebí, s výjimkou nezbytných případů týkajících se konkrétních bank. Jiné členské státy dávají přednost explicitním minimálním přechodným obdobím s tím, že konkrétním bankám, jako jsou instituce financované do značné míry vklady, by byla poskytnuta přechodná období o dostatečné délce. 67. Předsednictví také navrhuje, aby bylo možno poskytovat jednotlivé lhůty pro dosažení souladu s MREL až do roku 2024 a poté je prodlužovat (v jednotlivých odůvodněných případech). 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 14
III. ZÁVĚR 68. Estonské předsednictví vyzývá Radu, aby v zájmu dalšího pokroku v dané oblasti vzala tuto zprávu na vědomí. 69. Bulharské předsednictví se vyzývá, aby po svém nástupu na dosažený pokrok navázalo v rámci úsilí zaměřeného na posílení bankovní unie a aby se zaměřilo na různé pracovní oblasti, jež byly dohodnuty v plánu z června roku 2016. 14896/1/17 REV 1 tj,mg/eh/jhu 15