zimní semestr 2008/2009 Pěstování pokusných rostlin Přednáška 7: Zakládání pokusů
Pěstování pokusných rostlin ZS 2008/2009 cvičení klíčivost a vzcházivost příklady založení pokusu: 15. 10. 2008 foto: 20. 10. 2008 Convallaria majalis
Linum usitatissimum
Carthamus tinctorius Oenothera biennis
Zinnia elegans
Typy pokusů: podle místa: laboratorní, skleníkové, fytotronové nádobové (vegetační) nejčastěji vliv živin, hnojiv, pesticidů polní (podmínky blízké reálným během pěstování) podle zaměření: šlechtitelské a semenářské odrůdové (ÚKZÚZ, SOK - LPO) agrotechnické osevní postupy, mechanizace fytopatologické speciální podle počtu sledovaných faktorů: jednofaktorové vícefaktorové (z hlediska interpretace vhodné max. 3 faktory)
Termíny: pokusný činitel (faktor): může mít v pokuse několik stupňů (úrovní), např. různé koncentrace, různé odrůdy pokusný člen (pokusné číslo) základní sledovaná jednotka, je umisťována na pokusný dílec (parcelu), který tvoří nejmenší a základní jednotku pokusu opakování: část pozemku, která obsahuje všechny pokusné členy jedenkrát Pokus s více opakováními sníží náhodnou (experimentální) chybu: vždy minimálně 3 opakování
Příprava pokusu: Uspořádání nádobového pokusu: nahoře správně, dole - nevhodně nutno jasně formulovat cíle práce! znalost literárních pramenů o zadané problematice (metodické i věcné hledisko) je o biologický experiment, kde se uplatňují i nekontrolovatelné vlivy (půdní nevyrovnanost, vliv sousedních dílců atd.) spolehlivost závisí na: správném uspořádání pokusu přesnosti provedení vhodném modelu hodnocení výsledků
Volba pozemku, velikost a tvar pokusného dílce: pozemek: hodnocení půdní vyrovnanosti: slepý pokus sklizeň jednotné předplodiny z několika míst pozemku vyrovnané mikroklimatické podmínky (spodní vody, blízkost vodních nádrží), agrotechnické podmínky stejná předplodina po 2-3 roky, zaplevelení, choroby, škůdci, organizačně-technické hledisko (dostupnost, možnost závlahy atd.) velikost pokusného dílce: dílec se již nedělí, čím menší, tím přesnější výsledek, ale potřeba zachovat minimální počet rostlin, respektovat agrotechnické zásahy tvar závisí na druhu pokusné plodiny, způsobu ošetřování případě půdní nevyrovnanosti raději obdélníkový tvar dílce
Plán pokusu = návod na založení, hodnocení polního pokusu výpočet celkové plochy z velikosti jednoho dílce, manipulační prostor, případně meziřádky mezi dílci, cesty, ochranný pás legenda bližší údaje o počtu rostlin, variantách apod. první opakování vždy na dolním okraji plánu
Uspořádání pokusných členů v pokuse - metody 1. standardní: zařazování standardní (kontrolní) odrůdy (čím vyšší půdní nevyrovnanost, tím častěji) tehdy, když je k dispozici málo rostlinného materiálu, každá odrůda jen v jednom opakování; hodnocení pokusných členů - porovnáním s vypočtenou teoretickou hodnotou mezi dvěma sousedními kontrolami
2. šachovnicovitá: uspořádání pokusných členů je systematické s posunutím pokusných členů v opakováních, není potřeba zařazovat kontroly Tyto metody neumožňují hodnotit pokusy pomocí modelu analýzy variance (rozptylu)
3. metoda znáhodněných bloků: tzv. náhodně řízené uspořádání pokusných členů zásady: 1. pokusné členy by neměly být v dalších opakováních nad sebou 2. pokusné členy by neměly být v dalších opakováních systematicky za sebou 3. stejná čísla nemají ve více opakováních sousedit diagonálně
Řízené náhodné uspořádání - ukázka
4. metoda latinského čtverce: počet opakování = počtu zkoušených členů vhodný pouze pro menší počet pokusných členů při menším počtu variant nelze vždy dodržet požadavek, aby totéž pokusné číslo nesousedilo v diagonálním směru
5. metoda latinského obdélníku: vychází z latinského čtverce sloupce rozděleny na více částí a položeny vedle sebe každé pokusné číslo v řadě a sloupci jen jedenkrát
Vícefaktorové pokusy: faktor A: odrůdy a1 a2 a3 faktor B: dávky hnojení b1 b2 b3 pokusné členy: 1. a1b1 2. a1b2 3. a1b3 4. a2b1 5. a2b2 6. a2b3 7. a3b1 8. a3b2 9. a3b3 lze hodnotit podle popsaných metod, v případě nutnosti agrotechnických zásahů na větší ploše metoda dělených dílců
Příklad cvičení Pěstování pokusných rostlin ZS 2008/2009 téma řízkování stálezelených keřů Pro každý druh stálezeleného keře (např. Hedera helix): faktor A: student - a1, a2, a3, kde a1 = Jana, a2 = Hana, a3 = Anna faktor B: ovlivnění - b1, b2, kde b1 = se stimulací, b2 = bez stimulace faktor C: substrát c1, c2, kde c1 = Perlit, c2 = zemina
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 úkol pro vás: vytvořte pokusné členy z faktorů: a1a2a3, b1b2, c1c2 Jana: a1b1c1 = 1 a1b1c2 = 2 a1b2c1 = 3 a1b2c2 = 4 Hana: a2b1c1 = 5 a2b1c2 = 6 a2b2c1 = 7 a2b2c2 = 8 Anna: a3b1c1 = 9 a3b1c2 = 10 a3b2c1 = 11 a3b2c2 = 12 a uspořádejte pokus
Schéma dvoufaktorového pokusu založeného metodou dělených dílců
Schéma dvoufaktorového pokusu - metoda znáhodněných bloků (3 opakování)
Doporučená literatura Ehrenbergerová J, 1995. Zakládání a hodnocení pokusů. MZLU v Brně.