Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha STROJNÍ LINKY PRO HNOJENÍ

Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha STROJNÍ LINKY PRO HNOJENÍ Prosinec 2005

Autoři: Ing. Pavel Kovaříček, CSc. Ing. Zdeněk Abrham, CSc. doc. Ing. Josef Hůla, CSc. Marcela Vlášková Technická a grafická spolupráce: Vítězslav Kadlec Ing. Marie Kovářová Vlasta Kocánová Milan Herout Vladimír Scheufler Lektoroval: prof. Ing. Miroslav Kavka, DrSc. Výsledky uvedené v publikaci byly získány při řešení výzkumného záměru MZE0002703101 Výzkum nových poznatků vědního oboru zemědělské technologie a techniky a aplikace inovací oboru do zemědělství České republiky. Tato publikace byla vydána na základě pokynu MZe ČR č.j.: 48671/04-13020 Specializovaná odborná podpora poradenství, zaměřená na oblast zemědělských technologických systémů. Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha 2005 ISBN 80-86884-10-4

OBSAH 1. ÚVOD...6 2. LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY PRO HNOJENÍ... 7 3. SYSTÉM HNOJENÍ... 11 3.1 Stanovení požadavků na hnojení v průběhu roku...12 3.2 Hnojivé látky...18 3.3 Vlastnosti statkových a minerálních hnojiv...18 3.3.1 Hnůj...18 3.3.2 Kejda, močůvka...18 3.3.3 Tuhá minerální hnojiva...18 3.3.4 Kapalná minerální hnojiva...19 3.3.5 Vápenatá hnojiva...19 4. ORGANIZACE MATERIÁLOVÉHO TOKU HNOJIV... 19 5. TECHNIKA HNOJENÍ MINERÁLNÍMI HNOJIVY... 20 5.1 Základní hnojení...20 5.2 Předseťové hnojení...20 5.3 Přihnojování...20 6. HNOJENÍ STATKOVÝMI HNOJIVY... 21 6.1 Hnojení hnojem...21 6.2 Rozmetadla hnoje...21 6.3 Hnojení kejdou a močůvkou...24 6.4 Stroje na aplikaci kejdy a močůvky...25 7. HNOJENÍ TUHÝMI MINERÁLNÍMI HNOJIVY...26 7.1 Stroje pro hnojení tuhými minerálními hnojivy...27 7.1.1 Nesená rozmetadla...27 7.1.2 Návěsná rozmetadla...27 7.1.3 Samojízdná rozmetadla...27 7.2 Vliv exploatačních parametrů na výkonnost rozmetadla TMH...28 7.2.1 Vliv velikosti zásobníku a pracovního záběru na výkonnost rozmetadla TMH...28 7.2.2 Zvýšení pracovní rychlosti...31 7.3 Přesnost navazování pracovních záběrů při hnojení...31 7.3.1 Systém kolejových meziřádků vytvářených při setí plodiny...31 7.3.2 Pěnové značkovací zařízení...31 7.3.3 Zařízení pro řízení paralelních pracovních jízd s využitím družicové navigace GPS...32 7.4 Spotřeba energie při rozmetání tuhých minerálních hnojiv...33

8. HNOJENÍ KAPALNÝMI MINERÁLNÍMI HNOJIVY...37 8.1 Postřikovače pro hnojení kapalnými minerálními hnojivy...37 8.1.1 Nesené postřikovače...37 8.1.2 Návěsné postřikovače...37 8.1.3 Samojízdné postřikovače...38 9. HNOJENÍ VÁPENATO-HOŘEČNATÝMI HNOJIVY...38 9.1 Rozmetadla pro hnojení vápenato-hořečnatými hnojivy...38 10. ZÁSADY A POSTUP PRO SESTAVENÍ STROJNÍ LINKY...40 11. HODNOCENÍ STROJNÍCH LINEK...40 11.1 Hodnocení strojních linek na hnojení hnojem...42 11.2 Hodnocení strojních linek na hnojení kejdou...42 11.3 Hodnocení strojních linek na hnojení tuhými minerálními hnojivy...42 11.4 Hodnocení strojních linek na hnojení kapalnými minerálními hnojivy...43 11.5 Hodnocení strojních linek na vápnění...44 12. LITERATURA...45 Příloha 1 Hnůj...46 Příloha 2 Kejda...54 Příloha 3 TMH...63 Příloha 4 KMH...73 Příloha 5 Vápno...78 Příloha 6 Přehled hlavních druhů hnojiv od českých a slovenských výrobců...82

1. ÚVOD Cílem publikace je popsat zjednodušený postup při navrhování strojních linek na hnojení, shrnout nejdůležitější kriteria pro rozhodování při volbě strojů a strojních souprav a sestavování strojních linek. Orientujeme se na podklady pro nejrozšířenější výrobní oblasti v ČR - řepařskou a obilnářskou. Při výběru strojů jsme se snažili volit jejich zastoupení vhodné pro zemědělské podniky. V tomto přístupu má pro splnění požadovaných operací prioritu včasné provedení práce a dodržení agrotechnických lhůt pro hnojení plodin. Předpokládáme provedení hnojařských zásahů vlastními silami zemědělského podniku, skladování hnojiv probíhá ve skladech obchodních organizací a podniků služeb, v zemědělském podniku se hnojiva jen krátkodobě meziskladují. Ve vývoji intenzity hnojení počítáme s mírným nárůstem, který je v rostlinné výrobě zemědělských podniků jednou z podmínek pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a prosperity. 6

2. LEGISLATIVNÍ PODMÍNKY PRO HNOJENÍ Zkrácený výběr klíčových zásad důležitých pro aplikaci hnojivých látek z Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (DOSTÁL A KOL. 2004) Reforma společné zemědělské politiky, odsouhlasená v červnu 2003 summitem Evropské unie, stanovila nová pravidla z oblasti ochrany životního prostředí, kvality a bezpečnosti potravin a pohody hospodářských zvířat. Podle nařízení Rady 1782/2003 bude podmínkou pro vyplácení přímých plateb dodržování vybraných zákonných předpisů (článek 4 a příloha III.) a pravidel správné zemědělské praxe (článek 5 a příloha IV.). Dodržování stanovených standardů bude po roce 2006 podmínkou pro vyplácení přímých plateb i v České republice. Základní požadavky jsou uvedeny ve Směrnici Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (tzv. nitrátová směrnice ) a v zákoně č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách a substrátech a o agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů (zákon o hnojivech). Implementace nitrátové směrnice v podmínkách České republiky byla prakticky dokončena k 1. lednu 2004. Od té doby jsou všichni zemědělci hospodařící ve zranitelných oblastech povinni dodržovat opatření uvedená v nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Novela vodního zákona (zákon č. 20/2004 Sb., ze dne 23. ledna 2004) definuje opatření nitrátové směrnice jako akční program a současně stanovuje požadavek sledování jeho účinnosti za účelem případné revize. Požadavky, které vyplývají ze zmíněných zákonných předpisů, shrnují Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (dále jen zásady). Ve stručnosti upozorníme na nejdůležitější zásady, které se dotýkají hnojivých látek a jejich aplikace. Čl. 1 Účel zásad správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Vypracování zásad je přímým požadavkem směrnice Rady 91/676/EHS (nitrátové směrnice). Uplatnění a plnění zásad je založeno na principu dobrovolnosti. Snahou je snížit znečištění povrchových a podzemních vod dusičnany z půdy, hnojiv a statkových hnojiv. K tomuto účelu jsou rovněž vytvořeny školicí, informační a propagační programy. Bližší informace je možné nalézt na internetové adrese http://www.agronavigator.cz/nitrat. Čl. 2 Působnost zásad Opatření uvedená v zásadách je vhodné používat na celém území ČR. Povinná část nitrátové směrnice, tedy akční program, však platí pouze ve vymezených zranitelných oblastech. Vzhledem k členitosti území ČR je nutné, aby byla opatření v akčním programu diferencována podle různých půdně-klimatických podmínek jednotlivých zranitelných oblastí. Některá doporučení, uvedená v zásadách, mohou tedy být v akčním programu odlišná (např. prodloužení období bez hnojení ve výše položených oblastech). Čl. 3 Období nevhodná ke hnojení Organicky vázaný dusík obsažený v organických a organominerálních hnojivech, statkových hnojivech a upravených kalech se v půdě přeměňuje (mineralizuje) a přechází do forem využitelných rostlinami, ale také podléhajícím ztrátám. Hnojiva a statková hnojiva (Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů) mohou být používána na zemědělské půdě jen tehdy, když nehrozí přímé vyplavení nebo povrchový smyv dusíku do vod. Účinnost Období nevhodná k používání hnojiv a statkových hnojiv Zemědělský pozemek s pěstovanou plodinou nebo připravený pro založení porostu hnůj, kompost Období bez hnojení kejda, močůvka, hnojůvka minerální dusíkatá (tekutá statková hnojiva hnojiva) Jednoleté plodiny na orné půdě 1. 6.-31. 7.*) 15. 11.-31. 1. 1. 11.-31. 1. Travní (jetelovinotravní) porosty aplikace není 15. 11.-31. 1. 1. 10.-28. 2. na orné půdě, louky a pastviny časově omezena Poznámka: *) hnojení hnojem nebo kompostem na orné půdě je v měsících červnu a červenci možné jen v případě následného pěstování ozimých plodin nebo meziplodin 7

dodaných živin, jejich využití rostlinami a případné ztráty závisejí na půdně-klimatických podmínkách, pěstovaných plodinách, typu hnojiv a statkových hnojiv, jakož i termínu jejich aplikace. Čl. 4 Používání hnojiv a statkových hnojiv na svažitých pozemcích Zemědělské hospodaření by mělo být přizpůsobeno místním podmínkám. K tomu je třeba využít všech dostupných informací o půdě, klimatu, vhodných plodinách a doporučených technologiích. Např. z údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) je možné zjistit zařazení pozemku do klimatického regionu (1. číslice pětimístného kódu BPEJ), hlavní půdní jednotku (2. a 3. číslice), sklonitost s expozicí (4. číslice) a skeletovitost s hloubkou půdy (5. číslice). Mírný svah (sklonitost 3-7 ) je označen na čtvrté pozici kódu BPEJ hodnotami 1 až 3, střední svah (7-12 ) hodnotami 4 a 5, výrazný svah (12-17 ) hodnotami 6 a 7, příkrý svah (17-25 ) a sráz (nad 25 ) hodnotami 8 a 9. V případě, že se na jednom pozemku (půdním bloku nebo jeho dílu) vyskytuje více skupin BPEJ, vezmou se v úvahu ty, které mají největší plošnou výměru. Pokud je výměra jednotlivých skupin BPEJ na jednom pozemku přibližně stejná, je nutno zohlednit tu skupinu BPEJ, která je rizikovější z hlediska ztrát dusičnanů do vod. Podle této skupiny jsou pak stanovena přísnější opatření. Čl. 5 Používání hnojiv a statkových hnojiv na podmáčených, zaplavených, zamrzlých nebo sněhem pokrytých pozemcích Pokud je půda promrzlá pouze na povrchu a přes den rozmrzá, je možné hnojit při dodržení takových opatření, aby nedošlo ke smyvu hnojiva nebo statkového hnojiva. Tento způsob hnojení je obvyklý zejména v předjaří, např. při regeneračním hnojení ozimé řepky, náročné na přísun dusíku po obnovení vegetace. Čl. 6 Podmínky pro používání hnojiv a statkových hnojiv v blízkosti povrchových vod Čl. 7 Skladování statkových hnojiv a objemných krmiv Při projektování skladů statkových hnojiv, zejména tekutých, je třeba počítat s určitou rezervou pro případ nepříznivého vývoje počasí. V praxi běžné uložení hnoje před rozmetáním na okraji pozemku je možné při splnění základních požadavků: uložení nejdéle po dobu 9 měsíců; uložení na stejném místě nejdříve po čtyřech letech kultivace půdy v rámci obhospodařování pozemku; nezakládat polní hnojiště na svažitých pozemcích, propustném podloží ani v blízkosti vodních zdrojů a vodních toků; hnojiště oborat; případně učinit další opatření k zamezení úniku z ávadných látek do povrchových nebo podzemních vod. Čl. 8 Používání hnojiv a statkových hnojiv Dusičnany jsou hlavními zdroji plošného znečištění vod ze zemědělství. Do vod vyplavené dusičnany nemusí pocházet přímo z minerálních hnojiv, ale často vznikají v půdě postupnou přeměnou dusíkatých organických látek. Zdrojem tvorby dusičnanů v půdě mohou být zvláště v podzimním období posklizňové zbytky a statková hnojiva. Rozklad organické hmoty je po hnojení minerálními dusíkatými hnojivy nebo např. kejdou urychlen, proto by mělo být podzimní hnojení zcela výjimečné a používáno jen ve zdůvodněných případech. Pro používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem (C:N pod 10) v letním a podzimním období platí stejná pravidla jako pro hnojení tekutými statkovými hnojivy. Vhodným nástrojem pro zjišťování potřeby hnojení jsou diagnostické metody, zjišťující obsah rostlinám přístupného dusíku v půdě (metoda Nmin) nebo obsahy živin v rostlině. Důležité je i stanovení dávek hnojiv a statkových hnojiv s ohledem na omezení přívodu dusíku do půdy. Z celkového dusíku v kejdě je 45 až 60 % ve čpavkové formě, která může být využita rostlinami nebo v krátkém období přeměněna na dusičnany. U tekutých statkových hnojiv se osvědčil přenosný rychlotester, s jehož pomocí je možné stanovit obsah sušiny, čpavkového dusíku a celkového fosforu. Do vody se nesmí nekontrolovaně dostat minerální hnojiva, ale ani organické látky, obsažené např. v kejdě, močůvce, hnojůvce a silážních šťávách. Při jejich rozkladu je totiž z vody odnímán kyslík, který pak chybí vodním živočichům. Nebezpečí však hrozí i od škodlivých mikroorganismů a parazitů z výkalů hospodářských zvířat. Přímo také škodí čpavkový dusík i některé další látky obsažené ve statkových hnojivech. 8

Harmonogram aplikace hnojiv a statkových hnojiv dle jednotlivých zásad Pozemek Hnojivo/měsíc 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 hnůj, kompost kejda, močůvka, hnojůvka Jednoleté plodiny na orné půdě Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, louky a pastviny Vysvětlivky: minerální N hnojiva hnůj, kompost kejda, močůvka, hnojůvka minerální N hnojiva aplikace je možná při zohlednění obecných zásad a platných předpisů nedoporučuje se hnojit (Čl. 3) hnojit je možné jen za vhodných půdních a povětrnostních podmínek (Čl. 5) hnojit hnojem a kompostem je možné jen v případě následného pěstování plodin Poznámky: hnojit tekutými statkovými hnojivy a minerálními dusíkatými hnojivy je možné jen k ozimým plodinám *, k meziplodinám nebo a ke slámě** (Čl. 8) podzimní hnojení kejdou bez přítomnosti meziplodiny nebo slámy k následným jarním plodinám od 15.10. do začátku období nevhodného ke hnojení je možné pouze v dávce do 80 kg N.ha 1, s výjimkou půd s promyvným vodním režimem a deficitních pd (Čl. 8) *) s výjimkou půd s promyvným vodním režimem a deficitních půd **) na půdách s promyvným vodním režimem a deficitních půdách je možné použít tekutá statková hnojiva, minerální dusíkatá hnojiva aplikovat nelze Program používání statkových hnojiv Program používání statkových hnojiv je důležitým podkladem, který dokazuje, že statková hnojiva jsou plně využita jako hnojivé látky a nejsou tedy materiálem pro odložení jako odpad podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Základem programu je stanovení produkce statkových hnojiv v zemědělském podniku. Pro každé statkové hnojivo by měl být připraven harmonogram jeho produkce, spotřeby a zásoby. Spotřeba statkových hnojiv je rozvržena na jednotlivé pozemky. Základní náležitosti programu používání statkových hnojiv: - údaje o počtu hospodářských zvířat a jejich umístění, včetně využívání pastvy, - stanovení produkce statkových hnojiv, - umístění a kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva, - údaje o případném nákupu a prodeji statkových hnojiv nebo o jiných formách jejich uvedení do oběhu, - využití doplňkových zdrojů organických látek (zaorávka slámy, zelené hnojení apod.) a používání uprave- 9

ných kalů a organických, příp. organominerálních hno- jiv, - rozdělení pozemků podle jejich vhodnosti pro používání jednotlivých druhů statkových hnojiv, - rozvržení dávek statkových hnojiv na jednotlivé pozemky a předpokládaný termín jejich použití, - havarijní plán. Program používání statkových hnojiv se zpracovává zpravidla na období jedné poloviny rotace osevního postupu nebo na období 3 až 5 let. Po uplynutí této doby se aktualizuje. Předmětem aktualizace jsou výpočty produkce statkových hnojiv podle aktuálních stavů hospodářských zvířat a harmonogram používání statkových hnojiv podle aktuálních osevů pozemků. Při náhlých změnách v průběhu období, pro které byl původní program zpracován, je nutná jeho dřívější aktualizace, např. formou dodatku. Pozemky jsou rozděleny podle vhodnosti aplikace různých druhů statkových hnojiv. Uvedenou klasifikaci pozemků je nejvhodnější uvést v mapě, výjimečně postačí samotná tabulka. Mapová příloha programu používání statkových hnojiv s klasifikací pozemků pro aplikaci statkových hnojiv v podniku se doporučuje zpracovat v měřítku 1:25 000 nebo podrobnějším a měla by obsahovat následující údaje: - situační plán jednotlivých pozemků s označením a výměrou, - umístění objektů chovu hospodářských zvířat, skladů statkových hnojiv a míst uložení hnoje na zemědělské půdě před jeho aplikací, - směr a stupně svažitosti pozemků (v členění do 3, 3 až 7, 7 až 12, nad 12 ), - ochranná pásma vodních zdrojů, vodní zdroje, vodoteče, vodní nádrže, směrné odstupy, inundovaná území, meliorované (odvodněné) pozemky, - sídliště a jiné objekty a zařízení, které vyžadují hygienickou ochranu, se zakreslením směrných odstupů, - cestní síť. Legislativní předpisy a technické normy Směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před zne čištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách a substrátech a o agrochemickém zkoušení půd, ve znění pozdějších předpisů (zákon o hnojivech). Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Vyhláška č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva. Vyhláška č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství. ČSN 75 5490 Stavby pro hospodářská zvířata Vnitřní stájový vodovod (Český normalizační institut, 2001). ČSN 75 6790 Stavby pro hospodářská zvířata Vnitřní stájový odkliz Vnitřní stájová kanalizace (Český normalizační institut, 2001). ČSN 75 6190 Stavby pro hospodářská zvířata Faremní stokové sítě a kanalizační přípojky Skladování statkových hnojiv a odpadních vod (Český normalizační institut, 2001). Vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně - ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/ 1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb. Zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. 10

3. SYSTÉM HNOJENÍ Technologické postupy hnojení zahrnují systémy hnojení, pracovní postupy a stroje k realizaci těchto systémů. Pokud chceme rozhodovat o tom, jaký stroj na aplikaci hnojiv použijeme, nemůžeme tak učinit bez znalosti obou předcházejících článků řetězce. Systém hnojení je komplex opatření pro zajištění výživy rostlin v plánovaném období. V každém podniku se zpracuje v rámci osevního postupu požadavek jednotlivých plodin na přísun živin na základě jejich spotřeby pro požadovanou ekologicko-výrobní hladinu. Pro volbu systému hnojení a intenzitu hnojení jsou vedle požadavků plodin v osevním postupu a jejich dosahované produkce důležité další faktory: - půdní a klimatické podmínky, - úroveň agrotechniky, - dostupnost a sortiment hnojiv, - vybavení stroji pro manipulaci, dopravu a aplikaci hnojiv. Výběru technologického postupu při hnojení musí předcházet analýza struktury výroby a sestavení plánu hnojení. Teprve znalost objemu hnojiva, doby za kterou je musíme aplikovat, místa skladování, přepravní vzdálenosti ze skladu na pole, charakteristických půdních podmínek při rozmetání hnojiv, velikosti hektarové dávky i dispozice pracovní silou (zahrnuje i odbornost) nám umožní definovat požadavky na strojní linky. Prvotními požadavky při hodnocení strojní linky a pro rozhodnutí, zda je vhodná, by měly především být: - záruka kvality a včasnosti hnojení, - ekonomická rentabilita. Technologický systém hnojení je třeba hodnotit v průběhu celého toku v oblasti spotřeby - od okamžiku nákupu hnojiva, tj. od vyskladnění ze skladu distributora až po aplikaci. Současné poznatky o sorbci a pohybu živin ukazují, že u fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a mikroelementů je po dosažení jejich optimální hladiny možná úhrada v dvouletých až tříletých cyklech v osevním postupu. U dusíku je však nutné vycházet z každoročního bilancování dávek k jednotlivým plodinám. V systému hnojení má nezastupitelnou úlohu hnojení statkovými hnojivy a bilancování s rostlinnými zbytky. Při nevyváženosti vyprodukovaných organických hnojiv a jejich potřeby je nutná změna zastoupení plodin nebo krytí nákupem statkových hnojiv, zapravením slámy, zařazením zeleného hnojení. Teprve potom by se měl požadavek živin vyrovnávat dodávkou v minerálních hnojivech. V požadavcích na hnojení minerálními hnojivy vycházíme ze současné situace zemědělské praxe. Podle metodiky Výživa a hnojení plodin (NEUBERG, JEDLIČKA, ČERVENÁ 1995) předpokládáme 3 úrovně intenzity hnojení (tab. 1). V oblasti s intenzívním hnojením se předpokládá potřebné hnojení v celém rozsahu, v úsporném s hnojením P a K jen na půdách s malou a velmi malou zásobou a se snížením dávek N o 25 % - nutno počítat s postupným snížením výnosů o 10 %, při minimálním s hnojením P a K jen na půdách s malou a velmi malou zásobou každým druhým rokem (tedy polovičním) a se snížením dávek N o 50 % - nutno počítat s značným snížením výnosů. Tab. 1 Přibližná úroveň spotřeby živin (v celorepublikovém průměru) Varianta Ekologicko-výrobní hladina Potřeba živiny [kg.ha -1 z.p.] hnojení [t.ha -1 ] N P 2 O 5 K 2 O intenzívní 7,0-6,0 80 50 50 úsporné 6,0-5,0 60 35 40 minimální 5,0-3,5 40 18 20 11

3.1 Stanovení požadavků na hnojení v průběhu roku Požadavek na minimální denní výkonnost rozmetadel průmyslových hnojiv (obr. 1, 2) pro jednotlivé techniky hnojení a plodiny (tab. 2) je dán poměrem aplikační plochy a trvání agrotechnické lhůty. Součtem všech denních požadavků v dekádě dostaneme minimální plochu, kterou musíme každý den pohnojit, abychom dodrželi agrotechnickou lhůtu. Z průběhu minimálního denního požadavku na hnojení plochy orné půdy 100 ha (obr. 3) vidíme, že špičková potřeba hnojení je na jaře v průběhu 10 až 12 disponibilních (tj. k práci vhodných) dnů. Toto špičková potřeba hnojení je určující pro minimální směnové výkonnosti stroje pro podniky, které si hnojení chtějí provádět výhradně vlastními silami. Agrotechnické lhůty pro hnojení plodin (skupin plodin) se překrývají. V řepařské výrobní oblasti i v obilnářské (kukuřičná a lepší bramborářská) je nejvýše 125 disponibilních dnů vhodných pro hnojení. Disponibilní dny určíme z počtu kalendářních dnů v hodnoceném období, který snížíme o počet nepracovních dní (neděle) a o podíl nevhodných dnů z důvodu nevyhovujících povětrnostních a půdních podmínek. Pro uvažované výrobní oblasti je takzvaný koeficient počasí roven 0,7 (poměr skutečně pracovních disponibilních dní a kalendářních dní v hodnoceném období). Při projektování strojních linek na hnojení považujeme za dostatečně přesné členění po dekádách v měsíci, při odhadu dosahované výkonnosti a doby nasazení aplikačních strojů lze počítat s průměrnými dávkami a plošnými rozsahy hnojení hnojem, vápencem a minerálními hnojivy. Tyto průměrné hodnoty pro modelový osevní postupy v řepařské a obilnářské výrobní oblasti a intenzívní úroveň hnojení jsou shrnuty v tabulkách 3 a 4. Uvádějí příklady průměrných dávek a aplikačních ploch v základním členění podle druhů hnojiv a ošetřované výměry. Protože pojem minerálních hnojiv je příliš široký, jsou v tab. 5a až 5h pro řepařskou a obilnářskou výrobní oblast vyčísleny plošná zastoupení a průměrné dávky pro jednotlivé techniky hnojení na 100 ha ošetřované půdy, a to pro varianty intenzity hnojení úsporné a intenzívní a pro systém hnojení pouze s tuhými minerálními hnojivy a systém hnojení s kombinací tuhých a kapalných minerálních hnojiv. Osevní postupy jsou v časové řadě proměnlivé, technika hnojení je pro koncepční výběr a posouzení vhodnosti rozmetadla a celé linky pro hnojení minerálními hnojivy dostatečnou charakteristikou a vodítkem (viz kapitola Technika hnojení minerálními hnojivy). Tab. 2 Podíl zastoupení sklizňové plochy plodin na orné půdě v roce 2002 Plodina Podíl na orné půdě [%] Obiloviny ozimé 32 Obiloviny jarní 15 Kukuřice 10 Luskoviny 1 Okopaniny 3 Technické plodiny 14 Víceleté pícniny na o.p. 8 Ostatní na orné půdě 17 Orná půda 100 12

6 5 Výkonnost [ha.den -1 ] 4 3 2 1 0 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad dekáda/měsíc řepařská obilnářská Obr. 3 Minimální požadovaná denní výkonnost při hnojení tuhými minerálními hnojivy na 100 ha orné půdy v řepařské a obilnářské výrobní oblasti Tab. 3 Každoročně hnojená aplikační plocha [ha] v obilnářské výrobní oblasti intenzita hnojení 186 kg č.ž. ha -1 o.p. Průměrná Druh hnojiva Hnojená plocha [ha] hektarová dávka pro výměru orné půdy kg.ha -1 500 ha 1000 ha 1500 ha Hnůj 30000 125 250 375 Vápenatá hnojiva 1500 75 150 225 Minerální hnojiva 237 993 1980 2971 TMH minimální denní výkonnost [ha.den -1 ] 30 60 90 v jarní špičce Tab. 4 Každoročně hnojená aplikační plocha [ha] v řepařské výrobní oblasti intenzita hnojení 173 kg č.ž. ha -1 o.p. Průměrná Druh hnojiva Hnojená plocha [ha] hektarová dávka pro výměru orné půdy kg.ha -1 500 ha 1000 ha 1500 ha Hnůj 30000 125 250 375 Vápenatá hnojiva 1500 75 150 225 Minerální hnojiva 237 1020 2040 3060 TMH minimální denní výkonnost [ha.den -1 ] 25 50 75 v jarní špičce 15

Tab. 5a až 5h Poměrné zastoupení technik hnojení minerálními hnojivy a dosažené průměrné dávky v modelu osevního postupu (pro zastoupení plodin pro 100 ha o.p. viz tab. 3 a 4) Tab. 5a Řepařská výrobní oblast, úsporné hnojení, jen TMH Technika hnojení Zastoupení Průměrná hektarová dávka % kg.ha -1 Základní 62,5 220 Předseťové podzim 12,5 143 jaro 33,5 182 Přihnojení regenerační 41,5 176 produkční 41,5 142 Celkem 191,5 - Tab. 5b Řepařská výrobní oblast, intenzívní hnojení, jen TMH Technika hnojení Zastoupení Průměrná hektarová dávka % kg.ha -1 Základní 75 249 Předseťové podzim 12,5 151 jaro 46 189 Přihnojení regenerační 41,5 205 produkční 29 177 Celkem 204 - Tab. 5c Řepařská výrobní oblast, úsporné hnojení, systém s KMH Technika hnojení Zastoupení Průměrná hektarová dávka % kg.ha -1 Základní 50 204 Předseťové TMH podzim - - jaro 21 202 Přihnojení TMH regenerační 16,5 143 produkční 12,5 167 Předseťové KMH podzim 12,5 100 jaro 25 160 Přihnojení KMH regenerační 25 178 produkční 29 118 Celkem 191,5 - Tab. 5d Řepařská výrobní oblast, intenzívní hnojení, systém s KMH Technika hnojení Zastoupení Průměrná hektarová dávka % kg.ha -1 Základní 75 249 Předseťové TMH podzim - - jaro 21 216 Přihnojení TMH regenerační 16,5 188 produkční 12,5 167 Předseťové KMH podzim 12,5 105 jaro 25 116 Přihnojení KMH regenerační 25 195 produkční 16,5 166 Celkem 204-16

Tab. 5e Obilnářská výrobní oblast, úsporné hnojení, jen TMH Technika hnojení Zastoupení Průměrná hektarová dávka % kg.ha -1 Základní 50 215 Předseťové podzim 22 143 jaro 48,5 236 Přihnojení regenerační 50 165 produkční 40 149 Celkem 210,5 - Tab. 5f Obilnářská výrobní oblast, intenzívní hnojení, jen TMH Technika hnojení Zastoupení Průměrná hektarová dávka % kg.ha -1 Základní 37,5 278 Předseťové podzim 25 231 jaro 48,5 298 Přihnojení regenerační 50 202 produkční 37 174 Celkem 198 - Tab. 5g Obilnářská výrobní oblast, úsporné hnojení, systém s KMH Technika hnojení Zastoupení Průměrná hektarová dávka % kg.ha -1 Základní 50 215 Předseťové TMH podzim - - jaro 25 313 Přihnojení TMH regenerační 25 148 produkční 6 143 Předseťové KMH podzim 22 100 jaro 23,5 107 Přihnojení KMH regenerační 34 135 produkční 29 118 Celkem 210,5 - Tab. 5h Obilnářská výrobní oblast, intenzívní hnojení, systém s KMH Technika hnojení Zastoupení Průměrná hektarová dávka % kg.ha -1 Základní 37,5 278 Předseťové TMH podzim 12,5 273 jaro 27 378 Přihnojení TMH regenerační 25 195 produkční 6 174 Předseťové KMH podzim 12,5 133 jaro 21,5 138 Přihnojení KMH regenerační 25 189 produkční 31 156 Celkem 198-17

3.2 Hnojivé látky Podle terminologie v zákonu o hnojivech. 156/1998 Sb. je členění: Hnojivé látky - Hnojiva Minerální Organická Organominerální - Statková hnojiva - Upravené kaly - Hnojivé odpady V této příručce se budeme zabývat jen vybranými zástupci hnojivých látek, které budeme členit podle technologických požadavků na manipulaci s materiálem na: - statková hnojiva hnůj kejda a močůvka - minerální hnojiva (MH) tuhá minerální hnojiva (TMH) kapalná minerální hnojiva (KMH) vápenatá hnojiva: vápenatá hnojiva hrubozrnná a vlhčená vápenatá hnojiva jemně mletá U tuhých minerálních hnojiv však přistupuje i odlišení podle adjustace používané v distribuci: - volně ložená hnojiva - balená hnojiva pytlovaná po 50 kg ve vacích do 1200 kg 3.3 Vlastnosti statkových a minerálních hnojiv 3.3.1 Hnůj Hnůj je uzrálá chlévská mrva, tj. směs tuhých a kapalných výkalů a steliva. Zrání probíhá na statkovém nebo polním hnojišti. Hnůj obsahuje průměrně 75 % vody. Jeho objemová hmotnost se pohybuje mezi 700 až 900 kg.m -3. Obsahuje patogenní zárodky, má silný korozívní účinek na běžné konstrukční oceli. 3.3.2 Kejda, močůvka Kejda je směs tuhých a kapalných výkalů skotu, drůbeže a prasat s různým podílem technologické vody. Obsah vody v kejdě se pohybuje od 82 do 98 %. V sušině kejdy skotu činí podíl hmotnosti částic pod 3 mm 50 % a částic nad 5 mm 21 %. V sušině kejdy prasat činí podíl částic pod 3 mm 69 %, částic nad 5 mm 11 %. Objemová hmotnost kejdy je 985-1035 kg.m -3. Hodnota ph se pohybuje mezi 7-8,1. Tuhý podíl hovězí kejdy sedimentuje rychle, u prasečí kejdy se sušinou nad 6 % již pomaleji - řádově v rozmezí 5 až 10 h. Kejda je materiál biologicky činný, obsahující i patogenní zárodky. Silně zapáchá. Je korozívní vůči běžné konstrukční oceli. Hnojůvka, močůvka a oddělený kapalný podíl kejdy prasat po separaci obsahuje 2-4 % sušiny. Kejda o sušině nad 12 % (drůbeží) je obtížně čerpatelná, rozmetá se rozmetadly hnoje, která však musí být pro dopravu vybavena uzavíratelným čelem. Změnou technologie krmení prasat, systému jejich napájení a snížením objemu technologické vody pod 25 % se za posledních 5 let zvýšil obsah sušiny z průměrné hodnoty 3,5 až 4,5 % na 6 až 8 %, to je na běžně dosahovanou hodnotu u hovězí kejdy. Hustší kejda však špatně vsakuje do půdy, zůstává na povrchu, proto se zvyšují emise NH 3 a šíření zápachu. V kejdě od dojnic může být zvýšený výskyt cizorodých předmětů, které jsou příčinou technologických poruch, vakuokompresorové systémy v dopravě i při aplikaci jsou v tomto případě vhodnější, systémy s čerpadly vyžadují vložení odlučovače cizích předmětů. 3.3.3 Tuhá minerální hnojiva TMH jsou dusíkatá, fosforečná a draselná hnojiva jednosložková i kombinovaná vícesložková. Kromě hlavních živin N, P, K mohou obsahovat i Ca, Mg a stopové prvky. Obvyklé členění základních typů hnojiv a jejich zastoupení ve spotřebě udává tabulka 6. Na současný trh se dodávají jako granulovaná a krystalická. Prášková hnojiva a jemně krystalické draselné soli se již prakticky nevyskytují. V podnicích služeb převládá zastoupení TMH ve volně ložené formě. Manipulace s pytlovanými hnojivy vyžaduje vysoký podíl ruční práce, počítá se s nimi pouze u drobných spotřebitelů zásobovaných přes maloobchodní síť a u menších zemědělských podniků. Cena pytlovaných hnojiv je o 350 až 400 Kč.t -1 vyšší oproti volně ložené formě. Průměrný obsah živin v současném dodávaném sortimentu se snížil z 38 % na 35 až 36 %. Je to způsobeno vyšším podílem dusíkatých hnojiv, která mají ve srovnání s fosforečnými a draselnými hnojivy obsah živin nižší. Většina granulovaných hnojiv má z 90 % podíl částic 3-5 mm. Zrnitost u močoviny se pohybuje v širším rozsahu a to od 0,5 do 6,5 mm v závislosti na technologii granulace. Síran amonný je prakticky jediným krystalickým hnojivem se zrnitostí 0,5-2,5 mm (zastoupený v dusíkatých hnojivech 7 %). Jeho sypkost je zaručena při nižší vlhkosti než 5 %. I po krátkodobém meziskladování v zásobníku rozmetadla je ztížené gravitační vyprázdnění. Současná hnojiva skladovaná v dobrých podmínkách jsou již odolná spékání. Sypná hmotnost minerálních hnojiv se pohybuje od 800 do 1100 kg.m -3. Průměrně činí 1000 kg.m -3. Dynamický sypný úhel se pohybuje mezi 30 až 40, u síranu amonného 18

při vlhkosti pod 5 % od 40 do 55. Směsi hnojiv s rozdílnou zrnitostí nelze rozmetat odstředivým ústrojím. Při letu zrna s odlišnou hmotností segregují, nemají shodnou šířku rozmetání, proto nelze dodržet příčnou rovnoměrnost dávky živin. 3.3.4 Kapalná minerální hnojiva Jediným kapalným minerálním hnojivem s významným zastoupením v sortimentu je DAM 390. Jeho měrná hmotnost je 1300 kg.m -3. Teplota vysolování je -8 až -10 C. Má silné korozívní účinky na barevné kovy s výjimkou hliníku. Tab. 6 Spotřeba hnojiv v ČR v období 1995-2002 [kt hmoty] 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 Ledky (LA,LAV,LAD,LV) 358,3 351,0 361,9 364,7 335,6 355,8 431,4 402,3 Močovina 51,6 82,8 82,9 67,2 77,5 65,5 106,7 88,4 Síran amonný 130,2 80,8 100,4 95,3 68,9 114,7 106,2 90,9 DAM 190,0 204,9 215,4 214,2 253,5 282,7 334,0 281,9 P hnojiva (mleté fosfority) 24,9 13,1 2,9 24,7 14,1 11,7 16,8 7,2 KCl (40 % K 2 O) 21,9 11,9 9,7 8,4 15,8 9,5 10,1 9,0 KCl (60 % K 2 O) 34,1 25,1 31,2 25,7 28,5 30,2 31,4 32,5 AMOFOS 60,6 63,1 51,4 57,4 44,1 65,0 74,6 68,7 NPK 133,4 104,5 91,7 77,5 18,8 42,7 69,9 58,9 NP 3,9 0 18,2 5,7 15,5 13,0 14,3 13,3 PK 1,0 1,0 0,5 1,6 0,2 0,4 0,7 5,0 GSH Městec Králové (výroba) 16,0 10,0 20,0 22,0 x x x x Poznámka: x objem nespecifikován Zpracoval: Ing. Vladimír Domský, Ing. Zdeněk Forst, Ústí nad Labem 6.8.2003 3.3.5 Vápenatá hnojiva Mezi ně řadíme volně sypaná jemně prášková hnojiva vápenatá a hořečnatá. Měrná hmotnost mletého páleného vápna činí 500-900 kg.m -3 a jemně mletých vápenců 1100 až 1600 kg.m -3. Vápenatá hnojiva se značně slehávají a mají tendenci k tvorbě vzpěrných kleneb. Vápenatá hnojiva a jejich směsi obsahující pálené vápno stykem s vodou a vzdušnou vlhkostí hydratují za vývinu tepla a zvětšování objemu, které vede ke zhoršení sypkosti. Tato hnojiva rovněž korodují běžné kovové materiály. Zbytek na sítu s čtvercovými oky o hraně 0,2 mm nepřevyšuje 25 %. Rozměry žádné částice nepřevyšují 1 mm. 4. ORGANIZACE MATERIÁLOVÉHO TOKU HNOJIV Materiálový tok hnojiv na úseku ze skladu na pole můžeme charakterizovat dvěma základními postupy přímým a děleným pracovním postupem. V přímém pracovním postupu se hnojivo nakládá v místě skladování na rozmetadlo, tím je dopraveno na hnojený pozemek, kde se podle agrotechnických požadavků aplikuje. S růstem hektarové dávky hnojiva a vzdáleností hnojeného pozemku od skladu hnojiv a v závislosti na kapacitě zásobníku rozmetadla nastává případ, kdy kombinace dopravy hnojiva na pole a rozmetání jedním prostředkem (přímý pracovní postup), ztrácí své organizační a ekonomické přednosti. Potom přistupujeme k řešení aplikace děleným pracovním postupem, který zahrnuje 4 základní operace: dopravu hnojiva ze skladu do blízkosti hnojeného pozemku samostatným dopravním prostředkem, krátkodobé meziskladování v dopravním prostředku, mechanické plnění rozmetadla a aplikaci hnojiva rozmetadlem. Dělený pracovní postup se používá i v případě, kdy rozmetadlo zásadně svou koncepcí nemůže sloužit pro dopravu hnojiva (nesené traktorové rozmetadlo nebo samojízdné rozmetadlo) nebo je jeho plnění nutné pro zvýšení jeho výkonnosti. Tento druhý požadavek se vyskytuje i u linek 19

s návěsným traktorovým rozmetadlem, a to v období sezónní špičky, kdy plošný požadavek na denní výkonnost stroje až třikrát převyšuje průběžný požadavek v roce. Jinak je pro nasazení návěsných rozmetadel charakteristický přímý pracovní postup. Specifickým případem je zásobování balenými hnojivy. Pytlovaná hnojiva umožňují meziskladování v běžně dostupných prostorách hospodářských budov. Vzhledem k zvýšení jejich ceny za balení a vysokému podílu ruční práce při jejich manipulaci mají své opodstatnění pouze u malých spotřebitelů, zejména u těch, kteří mají při hnojení nižší denní požadavek na dovoz hnojiva, než je dostatečné vytížení dopravního prostředku. V těchto případech se hnojivo dopravuje z místa meziskladování v zemědělském podniku na pole na traktorovém přívěsu, kde se ručně plní do rozmetadla. Ve větších hospodářstvích s dostatečnou velikostí pozemků se již granulovaná hnojiva dodávají balená v závěsných vacích o hmotnosti do 1,2 t. S výhodou lze pro manipulaci s vaky i dopravu přívěsu s vaky na pole využít čelní traktorový nakladač se závěsným hákem. Při výběru zásobujícího prostředku v děleném postupu je důležité, aby jeho zásobník byl vždy celočíselným násobkem kapacity zásobníku aplikačního stroje. V období sezónní pracovní špičky je většinou dominantním požadavek, aby prostoje aplikačního stroje byly minimální. Návěsná a samojízdná rozmetadla, která mají kapacitu zásobníku nad 2,5 t a při současných nízkých dávkách hnojiv, stačí do vzdálenosti 15 km zásobovat jeden dopravní prostředek, aniž by způsoboval nadměrný prostoj aplikačního stroje. Splnění tohoto požadavku je však obtížné u linek s neseným rozmetadlem minerálních hnojiv, který má zásobník do 1 t a čas na rozmetání jednoho zásobníku je krátký - do 15 min. Při dopravě hnojiva k neseným rozmetadlům na větší vzdálenost je nejvýhodnější volit dopravní prostředek s užitečnou hmotností, která zajistí práci rozmetadla po dobu celé směny. To je možné jen při přihnojování, kdy se rozmetají hektarové dávky hnojiva do 150 kg.ha -1. 5. TECHNIKA HNOJENÍ MINERÁLNÍMI HNOJIVY Technika hnojení je způsob aplikace hnojiva charakteristický pro časové období a povrch pozemku nebo vývojové stadium plodin. Podle těchto hledisek rozlišujeme základní hnojení, předseťové hnojení a přihnojování. Technika hnojení charakterizuje podmínky, ve kterých stroj bude pracovat, včetně rozpětí aplikovaných dávek. Tím ovlivňuje i volbu vhodnosti stroje. 5.1 Základní hnojení Jedná se především o hnojení fosforečnými a draselnými hnojivy po sklizni předplodiny, před podzimním základním zpracováním půdy. Pokud se provádí do zásoby na 2 až 3 roky, označuje se též jako zásobní. To je při současné nízké intenzitě hnojení použitelné ve všech výrobních oblastech na půdách s dostatečnou půdní sorpcí a půdách s ph nad 5,5. S výhodou lze použít aplikace fosforečných a draselných hnojiv ve směsi jednou operací. Mísením hnojiv dosáhneme jak ekonomické a tak i časové úspory - jezdíme po pozemku jen jednou. 5.2 Předseťové hnojení Podzimní předseťové hnojení se týká prakticky aplikace dusíku před zapravením rozdrcené slámy po sklizni obilnin a řepky. Jarním předseťovým hnojením se zajišťuje výživa jařin a okopanin. Jeho provedení je časově vázáno před přípravu půdy a setí. Předseťové hnojení má proto prioritu před přihnojováním, s kterým se termínově překrývá, aby byla dodržena plynulost práce linek pro setí. 5.3 Přihnojování Přihnojování se týká téměř výhradně aplikace dusíkatých hnojiv během vegetace. Podle vývojového stadia hnojených plodin se dále rozlišuje: - první jarní hnojení - regenerační přihnojování, - druhé jarní hnojení - produkční přihnojování, - pozdní hnojení - kvalitativní přihnojování. Přihnojování kapalným hnojivem DAM 390 umožňuje spojení s aplikací prostředků ochrany rostlin. V tomto případě lze ve vhodných případech produkční přihnojení u ozimé pšenice rozdělit do dvou zásahů. 20

6. HNOJENÍ STATKOVÝMI HNOJIVY 6.1 Hnojení hnojem Snížení stavu hospodářských zvířat má za následek pokles produkce hnoje. V roce 1995 se snížila ve srovnání s rokem 1988 téměř na jednu polovinu - necelých 16 milionů t. Část produkce se skladuje v místě stájí na statkových hnojištích, více než polovina však na polních hnojištích a dočasných polních složištích. Na polní hnojiště se chlévská mrva dopravuje traktorovými přívěsy nebo traktorovými a automobilními kontejnery (sklápěči). Využití měrné spotřeby lidské práce a spotřeby nafty je v této operaci nízké. Negativně se projevuje o 20 až 30 % menší využití ložného prostoru dopravních prostředků (na výstupu z vyklízecí linky stáje není mrva na ložnou plochu dobře rozložena) a následně i ztráta hmoty při zrání hnoje na polním hnojišti o 30 až 40 %. Na polních hnojištích je nutné vrstvit hnůj pomocí čelních traktorových nebo samojízdných nakladačů. Frekvence vrstvení je závislá na objemech navážené chlévské mrvy. Aby byly nežádoucí ztráty živin co nejnižší, mělo by se opakovat nejméně jednou za týden. Při větší vzdálenosti ze statkového hnojiště na pole se zřizují polní složiště. Velkokapacitními dopravními prostředky se naveze požadovaný objem hnoje na vybraný okraj pozemku a urovná do figury. Doba předzásobení by neměla přesáhnout 3 měsíce. Významným požadavkem pro použití polního složiště může být i přesun dopravy hnoje po veřejných komunikacích do klimaticky vhodnějšího období, kdy nehrozí enormní znečištění komunikace nebo potřeba uvolnění statkového hnojiště. V lince pro rozmetání hnoje uloženého v bezprostřední blízkosti pozemku dosáhnou skupinově nasazená rozmetadla (3 až 5 s kapacitou zásobníku nad 5 t) výkonnosti, která umožní ekonomický provoz výkonného čelního samojízdného nakladače (200 až 300 t.h -1 ). Taková strojní linka pro rozmetání hnoje potom za směnu pohnojí plochu, pro kterou se vyplatí přesun strojní soupravy pro zapravení hnoje do půdy. To by se mělo uskutečnit bezprostředně po rozmetení hnoje, nejpozději však do 48 h. U menších producentů hnoje musíme počítat s dopravou na pole a rozmetáním pomocí traktorových rozmetadel o užitečné nosnosti 3 a 5 t přímo ze stájových hnojišť. V tomto případě se rozmetadla plní traktorovými závěsnými nakladači a čelními nakladači - adaptéry na traktor (výkonové řady 50 až 150 t.h -1 ). Větší objemy hnoje ze stájových hnojišť se rozmetají rozmetadly se zásobníky nad 10 t. V lince se samojízdným čelním nakladačem (200-300 t.h -1 ) pracují 3 a více rozmetadel. Tak vysokými počty strojů disponují zemědělské podniky jen ojediněle, nemají pro ně dostatečné využití. Hnůj se aplikuje jen v období od 3. dekády srpna do konce října a omezeně na lehkých půdách na jaře. Využití rozmetadel v sezóně se pohybuje od 15 do 20 dnů. Navýšení ročního využití takové linky umožní její použití formou služby pro více podniků. 6.2 Rozmetadla hnoje Tradiční výrobce rozmetadel hnoje Agrostroj Pelhřimov nabízí na náš trh stroje s užitečnou hmotností od 5 do 14 t. Jejich koncepce - traktorový, jedno až dvounápravový návěs odpovídá i předpokládanému ústupu od automobilních strojů. Rozmetadlo RUR o nosnosti 5,5 t je vhodné pro menší farmy. Jeho rozšíření podporují i vyměnitelná velkoobjemová nástavba a sklápěcí korba určené pro univerzální podvozek rozmetadla. Pro rozmetání na větších pozemcích jsou vhodná rozmetadla výrobní řady RA s užitečnou hmotností 8, 10 a 14 t. Mohou pracovat s pracovním záběrem 10 a 16 m. Ke zvýšení šířky rozmetání přispělo čtyřlopatkové rozmetací ústrojí umístěné na stole ve tvaru V. Třístupňová převodovka pro pohon podlahového dopravníku u této řady umožňuje nastavit dávkování od 9 do 145 t.ha -1. Rozmetadla se zadním, hydraulicky uzavíratelným čelem mohou rozmetat i drůbeží kejdu se sušinou nad 12 %. Ze zemí EU se dovážejí převážně rozmetadla s užitečnou hmotností 14 až 24 t s talířovým rozmetacím ústrojím. Jejich pracovní záběr je 12 až 20 m. Převažuje u nich kotoučové rozmetací ústrojí, které umožňuje i rozmetání vápna a drůbežího trusu. Uplatnění nacházejí jak traktorové tak i samojízdné modifikace. Při používaných hektarových dávkách od 15 do 40 t.ha -1 je určujícím parametrem pro dosahovanou výkonnost stroje užitečná hmotnost v zásobníku rozmetadla. Optimální by bylo, aby pro požadovanou dávku zajistila aplikaci minimálně pro jízdu tam a zpět v celé délce pozemku (tab. 7). Pro rozmetadlo s užitečnou hmotností 10 t, pracovním záběru 10 m a při dávce 20 t.ha -1 je tato podmínka splněna při délce pozemku 250 m. Na větších pozemcích neproduktivní jízdy podstatně snižují výkonnost. Z grafů na obr. 4a, 4b můžeme odvodit, že ujetá dráha při práci je pouze funkcí pracovního záběru. Jízda naprázdno k plnění a zpět závisí jen na velikosti zásobníku a hektarové dávce. Pro jakýkoliv pracovní záběr, jak pro 10 m, tak i pro 16 m, je shodná. Délka neproduktivní jízdy se s rostoucí výměrou zvyšuje, proto u vyšších hektarových dávek musíme při zvětšování pozemku počítat se snižováním výkonnosti rozmetadla. 21

Tab. 7 Dosažitelná hektarová dávka [kg.ha -1 ] pro pracovní záběr [m], velikost zásobníku [t] a délku pozemku [m] při splnění podmínky pro jízdu tam a zpět Dosažitelná hektarová dávka [kg.ha -1 ] při splnění podmínky pro Velikost jízdu tam a zpět zásobníku Délka pozemku [m] [m] [t] 200 300 600 800 1000 1200 Pracovní záběr 10 10 25000 16667 8333 6250 5000 4167 hnůj, 14 35000 23333 11667 8750 7000 5833 kejda, 18 45000 30000 15000 11250 9000 7500 vápenec 22 55000 36667 18333 13750 11000 9167 12 vápenec, kejda, SA 16 hnůj 18 minerální hnojiva 36 minerální hnojiva 3 6250 4167 2083 1563 1250 1042 5 10417 6944 3472 2604 2083 1736 8 16667 11111 5556 4167 3333 2778 12 25000 16667 8333 6250 5000 4167 10 15625 10417 5208 3906 3125 2604 14 21875 14583 7292 5469 4375 3646 18 28125 18750 9375 7031 5625 4688 22 34375 22917 11458 8594 6875 5729 1 1389 926 463 347 278 231 3 4167 2778 1389 1042 833 694 5 6944 4630 2315 1736 1389 1157 7 9722 6481 3241 2431 1944 1620 10 13889 9259 4630 3472 2778 2315 1 694 463 231 174 139 116 3 2083 1389 694 521 417 347 5 3472 2315 1157 868 694 579 7 4861 3241 1620 1215 972 810 10 6944 4630 2315 1736 1389 1157 22

Dráha [km] 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Naprázdno (km) zásobník 10 t Naprázdno (km) zásobník 20 t Plocha pole [ha] Dráha celkem (km) zásobník 10 t Dráha celkem (km) zásobník 20 t Dráha pracovní (km) záběr 10 m Obr.4a Závislost ujeté dráhy [km] na velikosti pozemku (záběr 10 m) Rozmetadlo hnoje - zásobník 10 t, 20 t; záběr 10 m; dávka 30 t.ha -1 ; k plnění jede po vyprázdnění zásobníku po sousední dosud nepohnojené následné líše, tou samou dráhou se vrací k pokračování aplikace, obdélníkový tvar pozemku v poměru 3:2 Dráha [km] 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 Plocha pole [ha] Naprázdno (km) zásobník 10 t Naprázdno (km) zásobník 20 t Dráha celkem (km) zásobník 10 t Dráha celkem (km) zásobník 20 t Dráha pracovní (km) záběr 16 m Obr. 4b Závislost ujeté dráhy [km] na velikosti pozemku (záběr 16 m) Rozmetadlo hnoje - zásobník 10 t, 20 t; záběr 16 m; dávka 30 t.ha -1 ; k plnění jede po vyprázdnění zásobníku po sousední dosud nepohnojené následné líše, tou samou dráhou se vrací k pokračování aplikace, obdélníkový tvar pozemku v poměru 3:2 23

6.3 Hnojení kejdou a močůvkou Sklady kejdy a močůvky jsou umístěny v blízkostí stájí. Jejich kapacita musí umožnit skladování produkce kejdy ustájenými zvířaty minimálně po dobu 6 až 7 měsíců. Kapacita skladů je však i funkcí plánu aplikace. Nedostatek aplikační plochy přes prodloužené zimní období v podhorských oblastech může vyvolat požadavek na kapacitu skladu i na 10 nebo 11měsíční produkci kejdy. Podle usazení v terénu máme sklady zapuštěné, polozapuštěné i nadzemní. Jako konstrukční materiál jsou používány beton, ocel nebo dřevo. Umisťují se do havarijních jímek, které mají vždy větší objem než největší skladovací nádrž. V průběhu skladování dochází v nádržích k oddělování pevné a tekuté složky. Před manipulací je třeba kejdu homogenizovat míchadly. Pro expedici kejdy do přepravních cisteren se sklady vybavují výkonnými čerpacími agregáty. Dávkování je závislé na obsahu živin. Pro středně hustou kejdu skotu (sušina 6 až 8 %) je průměrný obsah živin N:P 2 O 5 :K 2 O roven 2,3:1,3:5,6 kg.m -3, pro středně hustou prasečí kejdu 4,3:2,6:2,8 kg.m -3. Kejda se sušinou nad 5 % není při teplotách nad 20 C vhodná pro aplikaci naširoko na povrch půdy. Ztráty NH 3 způsobené emisí do ovzduší mohou za 4 hodiny překročit i 50 %. Volba stroje a sestavení celé linky je závislé na ročním objemu kejdy, který je k dispozici. Zužováním osevních postupů na tři až čtyři tržní plodiny zkracuje disponibilní dobu na hnojení a způsobuje požadavek na vysokou výkonnost kejdovačů. Podmínkou pro dosažení požadované výkonnosti jsou výkonné vakuokompresory (500 m 3.h -1 vzduchu a více) nebo čerpadla (3 m 3.h -1 kejdy a více). Při povrchové aplikaci kejdy je nutné počítat s požadavkem na její následné zapravení do půdy. V teplých letních měsících by operace zpracování půdy měla následovat prakticky ihned po aplikaci (50 % ztrát nastane do 4 hodin), nejpozději do 24 hodin. Přímá podpovrchová aplikace kejdy je potom výhodnější. Největší objem kejdy se aplikuje v posklizňovém období obilnin (červenec až září) na strniště, často spolu i na rozdrcenou slámu. Jde o období s pravidelnou vysokou denní teplotou. Pokud se aplikace provede současně s podmítkou strniště pro aplikaci kejdy upravenými radličkovými nebo talířovými kypřiči, je tento postup i jediným případem, kdy meteorologické podmínky způsobují takovou ztrátu čpavku emisí do vzduchu, že se vícenáklady na zvýšenou spotřebu nafty při podpovrchovém zapravení zhruba rovnají hodnotě této živiny v minerálním hnojivu. I z hlediska požadavků na snížení emisí skleníkových plynů je nejvhodnější přímá podpovrchová aplikace. Při ní je únik emisí do ovzduší nejmenší, cca do 5 % obsahu čpavkového dusíku. Podle výše emisí od nejmenší do největší lze pro typy aplikačního zařízení seřadit: podpovrchová aplikace, řádková aplikačními botkami, řádková povrchová vlečenými hadicemi v zapojeném porostu, řádková vlečenými hadicemi na povrch půdy bez porostu, povrchový rozstřik naširoko. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími nežádoucí emise jsou teplota půdy a vzduchu, síla větru, velikost povrchu rostlin a půdy znečištěného kejdou, stupeň vsáknutí do půdy (vysoká sušina více zbytků na povrchu vyšší ztráty). V podzimním chladném počasí již není nutností okamžité zapravení kejdy při aplikaci na strniště. V těchto podmínkách vyhovuje i následné zapravení do 2 až 4 hodin po povrchové aplikaci. Při teplotách do 10 C není podstatný rozdíl mezi ztrátami čpavku emisí po aplikaci kejdy naširoko a po povrchové řádkové aplikaci hadicovým rámem. Hadicovým rámem lze přihnojovat i obilniny. Kejda se přivede přímo na povrch půdy, nepotřísní se jí porost. Plošné rozdělení hadicovým rámem vyhovuje oproti rozstřiku fekálními cisternami požadavku na rozmetání dusíkatých hnojiv (± 15 %). Zapojený porost snižuje cirkulaci vzduchu a ztráty čpavkového dusíku emisí se snižují oproti aplikaci naširoko na polovinu. Hadicový aplikátor umožňuje přihnojování i neseparovanou kejdou, kterou za vegetace plošně rozstřikem naširoko nelze provádět. Kejdou se hnojí vysokými dávkami. Ztrátové časy způsobené neproduktivními přejezdy na poli jsou závislé podobně jako u rozmetadel hnoje na kapacitě zásobníku (tab. 7). Při kejdování je celkově větší zastoupení děleného pracovního postupu než při rozmetání hnoje, i když jejich dávkování je na shodné úrovni. Aby kejda v zásobníku vystačila na celý přejezd dlouhého pozemku, zásobuje se kejdovač na obou souvratích. Pokud to příjezdové podmínky nedovolují, doporučuje se založit dočasnou zásobovací cestu napříč pozemku ve středu pracovních jízd. Aplikátor se na souvratích otáčí a pracovní délka je rovna jednomu průjezdu pozemku. Příklad, jak se snižuje výkonnost soupravy neproduktivními jízdami po pozemku a nedostatečným zásobováním, lze vysvětlit na grafu (obr. 5). Hodnoty výkonnosti a prostojů zde jsou vypočítány pro práci v kolejových meziřádcích na pozemku o délce 500 m a pro hektarovou dávku kejdy 20 t.ha -1. Aplikační souprava je plněna na jedné souvrati. Hodnoceny jsou linky, v kterých je kejdovač zásobován 1 až 3 automobilními cisternami CAS 11 na vzdálenost 10 km. Využití objemu cisteren je 90 %. Linka s jednou cisternou CAS 11 (obr. 5 modrá barva) má nízkou výkonnost způsobenou hlavně prostojem kejdovače z důvodu čekání v rozsahu 0,7 h.ha -1 na zásobující cisternu. Při délce pozemku 500 m se výkonnost skokem zvýší o 20 %. To je případ, kdy se zásobník vyprázdní zároveň s dokončením přejezdu pozemku a souprava má kratší neproduktivní jízdy. Tato výhoda se zvětšením délky pozemku ztrácí, výkonnost linky klesá. Zařazením druhé cisterny CAS 11 (zelená barva) se výkonnost zvýší, a to u pozemků s délkou nad 500 m dokonce o více než 50 %. Prostoje kejdovače do délky pozemku 500 m a u větších i prostoje cisteren jsou v únosné míře. Další posílení zásobování kejdou o 3. cisternu CAS 11 však podstatně ne- 24