Možnosti ochrany směnečného dlužníka proti zneužití zajišťovací směnky

Právnická fakulta Masarykovy univerzity obor Právo Katedra obchodního práva Možnosti ochrany směnečného dlužníka proti zneužití zajišťovací směnky Diplomová práce Markéta Špičková Brno 2016/2017

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Možnosti ochrany směnečného dlužníka proti zneužití zajišťovací směnky zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně 31. března 2017... 2

Poděkování Tímto bych chtěla upřímně poděkovat JUDr. Daně Ondrejové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky. Poděkování patří také mé rodině a kamarádům za trpělivost a podporu nejen během psaní mé diplomové práce, ale po celou dobu studia. 3

Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá možnostmi ochrany směnečného dlužníka proti zneužití zajišťovací směnky. Práce si klade za cíl podrobně rozebrat prostředky ochrany směnečného dlužníka, které jsou součástí směnečné smlouvy a směnečné listiny. Detailně se věnuje problematice osamostatnění zajišťovací směnky a právním důsledkům vyplývajících z této skutečnosti pro dlužníky. Práce poskytuje směnečnému dlužníkovi doporučení, jak smluvně a směnečně upravit svá práva a povinnosti do okamžiku emise zajišťovací směnky včetně uvedení konkrétních ustanovení ve směnečné smlouvě a v textu směnky. Součástí této diplomové práce je také zpracování obrany v případě excesivního zneužití zajišťovací směnky směnečným věřitelem a rozbor problematiky námitek z vlastních vztahů. Klíčová slova Zajišťovací směnka, zajišťovací blankosměnka, směnečný dlužník, směnečný věřitel, směnečná smlouva, indosace, směnečná doložka, vědomé jednání na škodu dlužníka, relativní námitky. Abstract This diploma thesis focuses on various possibilities of protection of the drawee against the breach of the bill of exchange. The main goal is to elaborately analyze the medium of protection of the drawee, which is a part of the exchange contract and deed. It observes the issues with the exclusion of the securing note and the legal consequences emerging from that for drawees. The thesis also provides the drawee with suggestions on how to alter his or hers rights and obligations by contract or by bill including the concrete regulations in the contract and in the text of the bill. Another part of this diploma thesis explores the defence in case of an excesive breach of the securing note by the creditor and it also resolves issues of relative objections. Key words Securing note, blank securing note, drawee, creditor, contract of exchange, endorsement, clause of exchange, conscious conduct to detriment of the debtor, relative objections. 4

Obsah Obsah... 5 Úvod... 8 1 Identifikace rizik pro směnečného dlužníka... 9 1.1 Směnka jako právní prostředek zajištění... 9 1.2 Využití zajišťovací směnky... 10 1.2.1 Řádné využití zajišťovací směnky... 11 1.2.2 Excesivní využití zajišťovací směnky... 12 2 Preventivní ochrana směnečného dlužníka před zneužitím zajišťovací směnky... 15 2.1 Ochrana směnečného dlužníka textem směnečné smlouvy... 15 2.1.1 Podstata směnečné smlouvy... 15 2.1.1.1 Právní režim a forma směnečné smlouvy... 16 2.1.1.2 Koncepce obsahu směnečné smlouvy... 17 2.1.1.3 Ujednání o zajišťovacím charakteru směnky... 18 2.1.1.4 Ujednání o vyplňovacím právu zajišťovací blankosměnky... 19 2.1.1.5 Ujednání o využití zajišťovací směnky směnečným věřitelem. 21 2.1.1.5.1 Ujednání o zákazu osamostatnění zajišťovací směnky... 21 2.1.1.5.2 Ujednání o zákazu excesivního uplatnění zajišťovací směnky... 24 2.1.1.5.2.1 Kvitování úhrady směnečné pohledávky na zajišťovací směnku... 25 2.1.1.5.2.2 Kvitování úhrady zajištěné pohledávky na zajišťovací směnku... 26 2.2 Ochrana směnečného dlužníka textem zajišťovací směnky... 26 2.2.1 Doložka na jméno... 27 2.2.2 Doložka o zajišťovacím charakteru směnky... 27 2.2.3 Doložka o existenci a obsahu vyplňovacího směnečného práva... 28 2.2.4 Doložka zákazu osamostatnění zajišťovací směnky... 29 3 Námitky směnečného dlužníka proti excesivnímu uplatnění zajišťovací směnky.. 31 3.1 Specifika směnečného řízení ve vztahu ke směnečnému dlužníku... 31 3.1.1 Absolutní směnečné námitky... 32 3.1.1.1 Námitky formálních nedostatků zajišťovací směnky... 33 3.1.1.2 Námitky materiálních nedostatků zajišťovací směnky... 33 5

3.1.2 Námitky z vlastních vztahů podle čl. I 17 ZSŠ... 35 3.1.3 Relativní nesměnečné námitky... 37 3.1.3.1 Námitky nedostatků kauzy zajišťovací směnky... 37 3.1.3.2 Námitky předčasného uplatnění zajišťovací směnky... 39 3.1.3.3 Námitky excesivního vyplnění zajišťovací blankosměnky... 40 3.2 Komparace ochrany směnečného dlužníka jako spotřebitele v české, slovenské a německé právní úpravě... 41 3.2.1 Komparace právní úpravy zajišťovací směnky ve spotřebitelském úvěru...41 3.2.1.1 Německá právní úprava směnky ve spotřebitelském úvěru... 41 3.2.1.2 Česká právní úprava směnky ve spotřebitelském úvěru... 42 3.2.1.3 Slovenská právní úprava směnky ve spotřebitelském úvěru... 43 3.2.1.4 Dílčí závěr... 44 3.2.2 Komparace směnečné právní úpravy zajišťovací směnky ve spotřebitelské smlouvě ve vztahu k čl. I 17 WG, ZZŠ, ZSŠ... 44 3.2.2.1 Německá právní úprava směnky ve spotřebitelské smlouvě... 44 3.2.2.2 Česká právní úprava směnky ve spotřebitelské smlouvě... 45 3.2.2.3 Slovenská právní úprava směnky ve spotřebitelské smlouvě... 45 3.2.2.4 Dílčí závěr... 46 Závěr... 47 Použité zdroje... 50 Monografie... 50 Časopisecké zdroje... 50 Judikatura... 52 Právní předpisy... 54 České právní předpisy... 54 Právní předpisy EU... 55 Zahraniční právní předpisy... 55 Ostatní... 55 Příloha: Vzor směnečné smlouvy... 56 6

Seznam použitých zkratek BGB Bürgerliches Gesetzbuch BGH Bundesgerichtshof OZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník OSŘ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Směrnice 87/102/EHS SMĚRNICE RADY ze dne 22. prosince 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru Směrnici 93/13/EHS SMĚRNICE RADY ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách WG Wechselgesetz ZSŠ Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový ZZŠ Zákon č. 191/1950 Z.z., zmenkový a šekový 7

Úvod Směnečné právo je specifickým právním odvětvím, jehož úpravu nalezneme v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový. Právní institut směnky se zakládá na přísné formálnosti směnečných vztahů, což působí problémy směnečným dlužníkům, kteří často nemají žádné znalosti směnečného práva, nebo je mají pouze v takovém rozsahu, který jim neumožní ochránit vlastní oprávněné zájmy. Zákonná ochrana práv směnečného dlužníka se vyznačuje minimální, velmi stručnou právní úpravou. Směnky se často užívají jako prostředek zajištění, přitom ale zajišťovací funkce není právními předpisy regulována. Zajišťovací směnka je považována za směnku kumulativní, protože příčinný právní vztah se duplikuje okamžikem předání zajišťovací směnky nabyvateli. Nabyvatel se stává věřitelem jak z příčinného vztahu, tak ze směnečného a dlužník je zavázán ze dvou existenčně samostatných závázků. 1 Směnečný závazek poskytl směnečnému věřiteli prostředek náhradního uspokojení pro případ, že směnečný dlužník neplní řádně a včas na příčinnou pohledávku. Směnečný věřitel má výhodnější postavení při uplatnění zajišťovací směnky ve směnečném řízení a směnečná pohledávka je rychleji a snadněji vymahatelná než zajištěná pohledávka, protože věřiteli postačí předložit formálně platnou směnku. Uvedené výhody pro směnečného věřitele představují nevýhody pro směnečného dlužníka. Tyto nevýhody se mohou snadno přeměnit v reálná rizika, kterým je ve směnečném vztahu vystaven směnečný dlužník, jedná se především o zneužití zajišťovací směnky a hrozbu dvojího placení. Cílem této práce je posoudit možnosti ochrany směnečného dlužníka proti zneužití zajišťovací směnky. Práce identifikuje potencionální rizika, jež přináší uzavření směnečného závazku pro směnečného dlužníka, a rozebere jednotlivé možnosti ochrany včetně právních důsledků pro dlužníka. Práce slouží jako návod směnečnému dlužníku, jakým způsobem postupovat při sjednávání ochranných opatření mezi dlužníkem a věřitelem do okamžiku emise zajišťovací směnky, aby předešel zneužití směnky ze strany směnečného věřitele. Pokud pak k excesivnímu využití zajišťovací směnky dojde, jaké jsou možnosti obrany směnečného dlužníka ve směnečném řízení a v čem spočívají rizika námitek z vlastních vztahů. 1 CHALUPA, Radim. Kauzální námitky a kauzální povaha směnky. Právní rádce, Praha: Economia a.s., 2015, roč. 23, č. 10, s. 40. 8

1 Identifikace rizik pro směnečného dlužníka Zajišťovací směnka se uplatňuje ve dvou právních režimech, jedná se o směnečný režim, který je určen normami práva, obsahem směnky a směnečného vztahu, popřípadě vyplňovacím oprávněním u blankosměnky. Nesměnečný režim uplatnění zajišťovací směnky je vázán na mimosměnečná ujednání účastníků, pravidla řádného výkonu směnečného práva, zvyklosti a další okolnosti podstatné pro uplatnění relativních námitek. 2 V právních režimech zajišťovací směnky se projevují její vlastnosti, které významně působí na směnečné vztahy, potažmo práva a povinnosti směnečného dlužníka. 1.1 Směnka jako právní prostředek zajištění Nejvyšší soud ČR 3 ve své rozhodovací praxi stanovil, že zajišťovací směnka není zajišťovacím závazkem, je jen prostředkem zajištění. Proto existence závazků ze směnky není závislá na existenci zajištěné pohledávky. Závěry soudu jsou zcela jednoznačné, zajišťovací směnku řadí do samostatného druhu zajištění, který označuje jako prostředek zajištění. Je tomu tak proto, že zajišťovací instumenty se vyznačují svojí akcesoritou a subsidiaritou. Akcesorita zajišťovacích nástrojů vyjadřuje existenční závislost zajišťovacího závazku na zajištěné pohledávce a subsidiarita určí, že zajišťovací závazek může být uplatněn až poté, kdy dlužník není schopen plnit zajištěnou pohledávku. Jedná se o pojmové znaky obecných zajišťujících instrumentů, které se u směnky mohou projevit výhradně ve své modifikované podobě. Typickými rysy směnečné pohledávky, které se projevují ve směnečném režimu, jsou její abstraktnost a samostatnost. Abstraktnost směnky se projevuje svoji existenční a obsahovou nezávislostí na zajištěné pohledávce a samostatnost umožní směnečnou pohledávku uplatnit nezávisle na zajištěné pohledávce. 4 Doplním, že abstraktnost může mít dvě podoby, základní je abstraktnost formální, která se v důsledku indosace zajišťovací směnky přemění na materiální. Důsledkem stupňování abstraktnosti je zužení okruhu relativních námitek směnečného dlužníka. 5 2 CHALUPA, Radim. Zajišťovací směnka. 1. vyd. Praha: Linde, 2009, s. 74-75. 3 Usnesení VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 14/97. 4 CHALUPA, Radim. Převod a uplatnění zajišťovací směnky. Právní rádce, Praha: Economia a.s., 1999, roč. 7, č. 10, s. 39. 5 CHALUPA, Radim. Abstraktnost směnečné pohledávky. Právní rádce, Praha: Economia a.s., 2002, roč. 10, č. 12, s. 26-27. 9

Subsidiarita a akcesorita se ve směnečném závazku projeví pouze v určitém rozsahu. R. Chalupa 6 je označuje jako nepravou subsidiaritu a akcesoritu, které se formují v důsledku účelu emise zajišťovací směnky v nesměnečném režimu. Nepravá akcesorita a subsidiarita se společně zasazují o to, aby nedocházelo k převodům směnky bez zajištěné pohledávky a byl dodržen účel emise. Zatímco abstraktnost a samostatnost umožní převádět a uplatňovat zajišťovací směnku bez ohledu na předpoklady pro její řádné využití. V takovém případě by šlo o excesivní výkon směnečných práv a směnečný dlužník má možnost uplatnit relativní námitky. Dlužník by si měl smluvním a směnečným způsobem zajistit, aby se směnečný věřitel při výkonu práv ze zajišťovací směnky držel pravidel pro řádný výkon. Nejefektivnějším mechanismem je sjednání rektadoložky a uzavření mimosměnečných dohod ex ante. 1.2 Využití zajišťovací směnky Směnečný věřitel nabývá směnku jako zajišťovací právní prostředek pro případ nesplnění povinností dlužníka z příčinného vztahu. Nesplní-li zajištěnou pohledávku řádně a včas, aktivují se práva ze směnečné zajišťovací pohledávky, která je nástrojem náhradního uspokojení pro věřitele. Přináší mu procesní výhody ve směnečném řízení, spočívající v urychlení a usnadněné vydobytí jeho nároků z pohledávky. Pro řádné využití zajišťovací směnky je nezbytné, aby byla směnečným věřitelem dodržena priorita zajištěné pohledávky. Ke zneužití zajišťovací směnky nedojde, pokud budou kumulativně naplněny předpoklady řádného využití zajišťovací směnky, které respektují věcné limity jejího zajišťovacího charakteru. Aby byl dodržen účel emise zajišťovací směnky, musí být splněn předpoklad: 1) existence zajištěné pohledávky vedle zajišťovací směnečné pohledávky, 2) totožnost majitele obou pohledávek, který sleduje výhradně procesní výhody využitím zajišťovací směnky, 3) směnečný věřitel soudně uplatní zajišťovací směnku v okamžiku, kdy je splatná a dlužník se musí nacházet v prodlení s placením, 4) zajišťovací směnka je využita v souladu s mimosměnečnými ujednáními. 7 6 CHALUPA, Radim. Zajišťovací směnka a nový občanský zákoník. In: KOTÁSEK, Josef; BEJČEK, Josef; KRATOCHVÍL, Vladimír; ROZEHNALOVÁ, Naděžda; MRKÝVKA, Petr; HURDÍK, Jan; POLČÁK, Radim; ŠABATA, Jan. Dny práva - 2012 - Days of Law. Brno: Masarykova universita, 2013, s. 1162-1164. 7 CHALUPA, Radim. Zajišťovací směnka z pohledu dlužníka. Právní rádce, Praha: Economia a.s., 2000, roč. 8, č. 8, s. 11. 10

Směnečný věřitel může využít zajišťovací směnku v rozporu s předpoklady a při nedostatku relevantní obrany směnečného dlužníka uspěje se svými nároky ve směnečném řízení. Projeví se tak abstraktní charakter zajišťovací směnky, který skrývá případný zdroj rizika pro směnečného dlužníka. 1.2.1 Řádné využití zajišťovací směnky Řádným uplatněním zajišťovací směnky směnečný věřitel vykonává práva v souladu s předpoklady řádného uplatnění. Dlužník z kauzálního vztahu porušil svoji povinnost plnit řádně a včasně na zajištěnou pohledávku, proto se směnečný věřitel domáhá svých práv ze zajišťovací směnky za současného respektování zajišťovací povahy určené její nepravou akcesoritou a subsidiaritou. Směnečný věřitel může přistoupit k mimosoudnímu výkonu práv, a to předložením zajišťovací směnky k placení směnečnému dlužníku, nebo svá práva uplatní prostřednictvím podání žaloby k příslušnému soudu. 8 Směnečný věřitel může soudně uplatnit zajišťovací směnku i zajištěnou pohledávku nezávisle na pořadí, v jakém tak činí, může se stát i souběžně. 9 Řádně uplatněny budou nároky pouze tehdy, když věřitel získá z řízení částku odpovídající výši zajištěné pohledávky. Vymáhání pohledávek nezávisle na sobě je projevem směnečného charakteru závazku, kdy se jinak funkčně propojené pohledávky stávají samostatnými. Řádným převodem zajišťovací směnky je převod směnky společně se zajištěnou pohledávkou na stejného věřitele, taková dispozice se zajišťovací směnkou je zcela v souladu s jejím řádným využitím, a to i před splatností zajištěné pohledávky. 10 Nijak nebude narušena uplatnitelnost relativních námitek směnečného dlužníka vůči směnečnému věřiteli, protože věřitel vstoupil do práv a povinností z příčinného vztahu a je zachováno funkční propojení pohledávek. Mezi řádný výkon směnečných práv řadíme také převod splatné zajišťovací směnky bez současného převodu zajištěné pohledávky. 11 Majitel směnky dosáhne náhradního uspokojení zajištěné pohledávky prodejem zajišťovací směnky a směnečný dlužník je povinen platit směnečný závazek novému směnečnému věřiteli. K převodu došlo po splatnosti zajišťovací směnky a po uplynutí lhůty k protestu, proto zůstávají směnečnému dlužníkovi zachovány námitky z vlastních vztahů i vůči novému věřiteli. 8 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka jako zajištění. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 55. 9 Rozsudek NS, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, srov. usnesení NS, sp. zn. 33 Odo 202/2002. 10 KOVAŘÍK, 2009, op. cit., s. 55. 11 Rozsudek NS, sp. zn. sp. zn. 29 Odo 280/2005, srov. rozsudek NS, sp. zn. 29 Cdo 3045/2010. 11

1.2.2 Excesivní využití zajišťovací směnky Excesivním využitím zajišťovací směnky jsou porušeny předpoklady pro řádný výkon směnečných práv ze zajišťovací směnky. Rozlišujeme termíny nikoli řádné využití a zneužití zajišťovací směnky. Nikoli řádné využití je nevědomé překročení hranic pro řádné využití zajišťovací směnky ze strany směnečného věřitele, zatímco u zneužití porušuje směnečný věřitel zásady pro využití zajišťovací směnky vědomě. 12 K excesivnímu využití zajišťovací směnky dochází jejím uplatněním v rozporu s účelem emise nebo jejím osamostatněním. Nerespektování účelu emise zajišťovací směnky se projeví uplatněním směnky v okamžiku, kdy zajišťovaná pohledávka neexistuje, nebo není splatná, soudně vymahatelná či dlužník není v prodlení s jejím placením. 13 Směnečný dlužník se v takovém případě brání relativními námitkami excesivního uplatnění směnky za předpokladu, že je zachován vlastní vztah ke směnečnému věřiteli, tedy nedošlo k převodu zajišťovací směnky indosací a vystupňování abstraktnosti. Připravený směnečný dlužník se může relativními námitkami vyhnout předčasnému plnění zajišťovací směnky a zprostit se povinnosti dvojího placení. K osamostatnění zajišťovací směnky může dojít třemi způsoby: 1) postoupením zajištěné pohledávky bez současného převodu zajišťovací směnky, 2) převodem zajišťovací směnky bez současného postoupení zajišťené pohledávky, 3) rozdělením zajištěné pohledávky a zajišťovací směnky. Posledně uvedený způsob osamostatnění je ve své podstatě kumulací předchozích dvou způsobů oddělení a pro směnečného dlužníka nejméně příznivý, protože v případě obrany ve směnečném řízení ztrácí veškeré relativní námitky a je vystaven hrozbě dvojího placení. Příkladem může být základní směnečný vztah, který vznikl k zajištění pohledávky z příčinného vztahu. Účel emise byl zmíněn mezi účastníky bez písemného ujednání, byla vystavena vlastní směnka na řad věřitele, která zajišťuje pohledávku z příčinného vztahu. Zajištěná pohledávka není uhrazena dlužníkem v době její dospělosti a pohledávka je majitelem postoupena na nového nabyvatele, poté je převedena i zajišťovací směnka 14, která je indosována na osobu odlišnou od nového majitele zajištěné pohledávky. Původní věřitel inkasuje peníze z obou pohledávek, přičemž se vše děje bez vědomí dlužníka, což není v rozporu se zákonem. Nový věřitel nejdříve uplatní 12 CHALUPA, 2009, op. cit., s. 65 a 138. 13 CHALUPA, 2009, op. cit., s. 84. 14 Pozn.: Majitel směnky převede zajišťovací směnku před uplynutím lhůty pro zřízení protestu. 12

příčinnou pohledávku vůči dlužníkovi, který splní povinnost platit. Dlužník se dopustí chyby a netrvá na vydání směnky oproti splnění pohledávky. Poté uplatní směnku nový směnečný věřitel, který ji nabyl v dobré víře, nejedná tedy vědomě na škodu směnečného dlužníka, a dlužník nemá žádnou obranu proti dvojímu placení, ke kterému je povinen. 15 Rozdělením zajišťovací směnky a příčinného vztahu se původně obsahově a existenčně provázané vztahy v důsledku převodů staly samostatnými. Příčinou je abstraktní charakter zajišťovací směnky, který převažuje nad rysy nepravé akcesority a subsidiarity. Zajišťovací směnka emitovaná ve své zákonné formě musela být převedena indosací. Směnečný způsob převodu má za právní důsledky limitaci okruhu směnečných námitek z vlastních vztahů, konkrétně se jedná o všechny námitky z excesivního uplatnění a námitku osamostatnění zajišťovací směnky. Směnečný dlužník musí prokázat, že směnečný věřitel vědomě jednal na jeho škodu 16, aby byla zachována formální abstraktnost zajišťovací směnky a okruh relativních námitek. Absencí formálních ujednání a vedlejších směnečných doložek směnečný dlužník bude těžko hledat oporu pro dokazování skutečnosti, že směnečný věřitel jednal nepoctivě, když nevynaložil dostatek snahy se seznámit s okolnostmi, které vedly ke vzniku zajišťovací směnky. Osamostatnění zajišťovací směnky přináší negativní právní důsledky pro směnečného dlužníka v podobě zdvojnásobení počtu věřitelů, kteří jsou odlišní od remitenta směnky. Dlužník se dostává do nepříznivé situace, kdy je povinen plnit závazek ze zajištěné pohledávky jednomu věřiteli a závazek ze zajišťovací směnky druhému věřiteli. 17 Forma směnky ovlivní způsob převodu a jeho právní účinky. Byla-li vystavena rektasměnka, bude převáděna nesměnečným způsobem, kterým je postoupení pohledávky. Nový nabyvatel derivativně vstupuje do práv a povinností původního majitele směnky, proto jsou směnečnému dlužníku zachovány relativní námitky 18, které měl vůči původnímu směnečnému věřiteli. 19 Směnečný dlužník se vyhne komplikaci s prokazováním vědomého jednání věřitele na jeho škodu, protože vlastní vztah k novému nabyvateli je dán účinky cese a směnečný věřitel je zavázán povinnostmi 15 CHALUPA, Radim. Osamostatnění zajišťovací směnky. Právní rádce, Praha: Economia a.s., 2000, č. 7, s. 18-21. 16 Čl. I. 17 zákon č. 191/1950 Sb. 17 GRULICH, Tomáš. Ještě k osamostatnění zajišťovací směnky. Právní rádce, Praha: Economia a.s., 2000, roč. 8, č. 11, s. 31. 18 1884 odst. 1 zákon č. 89/2012 Sb. 19 Srov. usnesení VS v Praze, sp. zn. 9 Cmo 431/98. 13

z mimosměnečných ujednání svého předchůdce. 20 Stejné občanskoprávní účinky, jako u převodu rektasměnky, nastupují i v případě indosace směnky po uplynutí lhůty pro zřízení protestu či po jeho provedení. Převod má na základě zákonné konverze účinky postoupení pohledávky 21, což je významné pro zachování relativních námitek a v literatuře se označuje jako podindosace. 22 Riziko pro dlužníka vzniká, pokud remitent převede směnku ve lhůtě do protestu pro neplacení směnky 23. Nový majitel nabývá práva a povinnosti ze směnky originárním způsobem a zúží tak okruh uplatnitelných relativních námitek. 24 Směnka na řad bude převáděna indosací ve směnečném režimu, nový věřitel získá zajišťovací směnku originárně. Pro směnečného dlužníka bude při uplatňování relativních námitek rozhodující, zda při nabývání směnky jednal vědomě na jeho škodu. 25 20 KOTÁSEK, Josef. Zákon směnečný a šekový. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, s. 113-114. 21 Čl. I 20 zákon č. 191/1950 Sb. 22 Usnesení VS v Praze, sp. zn. 9 Cmo 338/97, srov. rozsudek NS, sp. zn. 29 Odo 1446/2006. 23 Pozn.: Někteří autoři uvedený způsob odlišují také svým označením, kdy hovoří o dodatném indosamentu. 24 KOTÁSEK, Josef. Indosace směnky po splatnosti z pohledu dlužníka. Právo a podnikání: odborný časopis pro obchodní, finanční a pracovní právo, Praha: Orac, 2000, roč. 9, č. 10, s. 17. 25 Rozsudek VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 13/99. 14

2 Preventivní ochrana směnečného dlužníka před zneužitím zajišťovací směnky Vstup dlužníka do směnečného vztahu pro něj představuje nebezpečí zneužití zajišťovací směnky ze strany směnečného věřitele a hrozbu dvojího placení. Směnečný dlužník má možnost minimalizovat rizika spojená se vstupem do směnečného vztahu, kdy jim zcela předejde nebo si vytvoří příznivé podmínky, ve kterých bude schopen takovému nebezpečí čelit. Účinnou preventivní ochranu vytvoří uzavřením směnečné smlouvy, která působící v rámci nesměnečného režimu, a užitím směnečných doložek, které působí ve směnečném režimu. Některá opatření mohou být realizována pouze prostřednictvím směnečné ochrany, příkladem je rektadoložka, jiné směnečné doložky zajistí, aby nesměnečná ujednání byla známa i třetím osobám doposavad nezúčastněným na směnečném vztahu a pomohla v procesu dokazování ve směnečném řízení. Dohromady tvoří celek ochranných prostředků, které mezi sebou dohodly strany směnečného vztahu. 2.1 Ochrana směnečného dlužníka textem směnečné smlouvy Směnečný dlužník vytvoří efektivní ochranu před zneužitím zajišťovací směnky jedině kumulativním uplatněním ochranných prostředků ve směnečné smlouvě do doby emise směnky. Není vyloučeno použít pouze konkrétní opatření, ale nebudou dostatečně ošetřena všechna potecionální rizika. Smluvní ochrana je nevýhodná svými právními účinky, které působí výhradně inter partes. 26 Až doplněním směnečné ochrany můžeme hovořit o garanci účelné ochrany. Užití ochranných prostředků výrazně zlepšuje postavení dlužníka vůči směnečnému věřiteli. Směnečný dlužník se většinou nenachází v takovém postavení, aby mohl nastavovat podmínky směnečného vzahu, přesto by měl usilovat o sjednání co možná nejvíce z nich. 2.1.1 Podstata směnečné smlouvy Směnečná smlouva upravuje důvod, podmínky a účel emise zajišťovací směnky. 27 Jedná se o mimosměnečné ujednání mezi směnečným dlužníkem a věřitelem. Je jedním z předpokladů pro řádné využití zajišťovací směnky. Účastníci směnečného vztahu si ve směnečné smlouvě stanoví veškerá práva a povinnosti, které se vztahují k využití zajišťovací směnky. Rozsah práv a povinností bude nastaven s přihlédnutím 26 CHALUPA, 2009, op. cit., s. 112. 27 CHALUPA, 2009, op. cit., s. 68. 15

k okolnostem jejich individuálního případu. Směnečná smlouva bude uzavřena před vystavením samotné směnky, protože se od ní odvíjí směnečný vztah. V judikatuře je existence směnečné smlouvy vnímána jako významný základ pro relativní námitky. V rozsudcích Nejvyššího soudu ČR 28 je konstantně uváděno, že se jedná o dohodu předcházející vystavení směnky, v níž je mezi účastníky směnečného vztahu dohodnuto, za jakým účelem má být směnka vystavena a za jakých podmínek může být použita a proplacena. Směnečná smlouva a následné vystavení zajišťovací směnky je reakcí na příčinný závazkový vztah, který je důvodem emise směnky a který předchází pohnutce účastníků uzavřít směnečnou smlouvu. Věřitel bude přímo vyžadovat po dlužníku vystavení směnky k zajištění pohledávky, zřídkakdy dlužník sám navrhne zajištění kauzálního vztahu směnkou. 29 Souhlasí-li, jedna či druhá strana s předloženým návrhem, jde z právního hlediska o účinné přijetí návrhu a vzniká smlouva, která je následně důvodem pro vystavení směnky. Jedná se ve své podstatě o běžnou smlouvu, která musí splňovat esenciální nároky na platnost právního jednání, kterými je projev vůle účastníků vztahu směřující k uzavření smlouvy. 2.1.1.1 Právní režim a forma směnečné smlouvy Právní režim směnečné smlouvy není v zákonech výslovně upraven, lze ji podřadit mezi inominátní smlouvu, kterou zákon připouští v 1746 odst. 2 OZ. Je na vůli účastníků, zda si smlouvu ujednají a jaký obsah smlouvy si určí, pokud je to v mezích právního řádu. 30 Forma směnečné smlouvy je na uvážení účastníků, mohou se rozhodnout pro písemnou, ústní, ale i konkludentní uzavření smlouvy, což plně koresponduje s principem autonomie vůle účastníků občanskoprávních vztahů a bezformálnosti právního jednání, která byla s rekodifikací občanského práva akcentována. 31 Konkludentní uzavírání smlouvy je typické pro ujednání o vyplňovacím oprávnění blankosměnky, což je s poukazem na často se vyskytující soudní spory nutné zcela vyloučit a striktně lpět na dodržování písemné formy, jedině tak se vyhneme nejasnostem o jejím obsahu. 32 Tedy 28 Rozsudek NS, sp. zn. 29 Odo 347/2005, srov. rozsudek NS, sp. zn. 29 Odo 1102/2005. 29 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnečná smlouva. Právní rozhledy. Praha: Beck, 2003, roč. 6, č. 9, s. 444. 30 1725 zákon č. 89/2012 Sb. 31 1758 a 559 zákon č. 89/2012 Sb. 32 Srov. rozsudek VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 556/2000. 16

směnečný dlužník by bez takové písemné smlouvy neměl směnku opatřovat svým podpisem. Účastníci směnečného vztahu uzavřou neplatnou směnečnou smlouvu, pokud bude zajišťovat předmět z příčinného vztahu, který je v rozporu s kogentním ustanovením zákona. Jsou judikovány případy, v nichž byla směnkou zajištěna pohledávka z pracovněprávního vztahu i přes explicitní zákaz zákona. 33 Neplatnost smlouvy nebude mít vliv na existenci samotné směnky, která je abstraktním směnečným závazkem. 34 Ačkoli příčinná pohledávka nemohla být zajištěna směnkou, neplatná bude pouze směnečná smlouva, nikoli zajišťovací směnka. Směnečný dlužník se musí aktivně bránit uplatněním relativní námitky neplatnosti směnečné smlouvy, příslušná tvrzení budou z jeho strany prokazována obsahem této smlouvy. Unese-li důkazní břemeno, neplatná směnečná smlouva směnečného dlužníka zbaví povinnosti platit na směnku. 2.1.1.2 Koncepce obsahu směnečné smlouvy Možnosti formulovat dílčí ujednání do směnečné smlouvy, potažmo hodnotové doložky do textu směnky, nejsou nijak omezeny. 35 Dlužník by měl využít smluvní volnosti, jakou poskytuje soukromé právo, a svým jednáním upravit vlastní vztahy. Směnečnou smlouvu vnímám jako nejvhodnější funkční prostředek ochrany, který je důležitý koncipovat jednotně. Prostřednictvím smlouvy budou ošetřeny předpoklady pro řádné využití zajišťovací směnky tak, aby nedocházelo k jejich porušování, popřípadě porušení bylo sankcionováno. Obsahem směnečné smlouvy, kromě zákonných náležitostí, budou dílčí ujednání 36, které jsou představovány ujednáním o zajišťovacím charakteru směnky, ujednáním o vyplňovacím oprávnění zajišťovací blankosměnky a dále ujednáním o využití zajišťovací směnky. Poslední zmíněné ujednání rozdělíme do dvou částí, a to na ujednání o zákazu osamostatnění zajišťovací směnky a zákazu jejího excesivního uplatnění. Na závěr jednotlivých ujednání uvedeme názorné formulace dílčího ustanovení, jež bude obsahovat směnečná smlouva. Vzhledem k tomu, že by tato práce měla poskytnout návod komplexní ochrany, bude v příloze práce vzor takové směnečné smlouvy, který bude doporučením pro směnečného dlužníka, jakými konkrétními prostředky se bránit. 33 Rozsudek NS, sp. zn. 29 Cdo 933/2008, srov. rozsudek VS v Praze, sp. zn. 12 Cmo 477/2008. 34 KOVAŘÍK, Zdeněk. Zajišťovací směnka a některé další otázky směnek ve světle soudních rozhodnutí. Soudní rozhledy. Praha: Beck, 2004, roč. 6, č. 8, s. 281. 35 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnečná smlouva. Právní rozhledy. Praha: Beck, 2003, roč. 6, č. 9, s. 444. 36 Pozn. Jedná se o dílčí ustanovení ve směnečné smlouvě. 17

Pro náš případ jsme si zvolili smluvními subjekty smlouvy směnečného dlužníka a směnečného věřitele, který poskytl dlužníku úvěr za podmínky vystavení zajišťovací blankosměnky, proto smluvní strany mezi sebou uzavřou směnečnou smlouvu. 2.1.1.3 Ujednání o zajišťovacím charakteru směnky Ujednání účastníků určuje, jakou funkci směnka plní k základnímu právnímu vztahu účastníků, který byl hospodářskou podstatou vystavení směnky. Ujednání jednoznačně vyjadřuje funkčního vztah směnky k právům a povinnostem z nesměnečného závazkového vztahu. 37 Zajišťovací směnka je emitována proto, aby v ideálním sledu okolností nemusela být směnečným věřitelem nikdy využita. V prvé řadě slouží jako motivace dlužníka z příčinného vztahu, aby řádně a včas splnil závazek ze směnkou zajištěné pohledávky. Když se tak stane, zaniká důvod emise zajišťovací směnky. Pro směnečného dlužníka to prakticky znamená, že směnečnému věřiteli nevzniká nárok na plnění ze zajišťovací směnečné pohledávky dříve, než se dlužník z příčinného vztahu dostane do prodlení s placením. Ujednání může mít více podob, buď je vtělena do samostatné smlouvy, nebo je zakomponována do smlouvy o příčinném závazkovém vztahu, či se účel emise nachází v samotném textu směnky. S ohledem na zájmy směnečného dlužníka apeluji na explicitní zakotvení důvodu zajišťovací směnky ve směnečné smlouvě s kombinací doložky deklarující zajišťovací charakter směnky v textu listiny. Nejvyšší soud ČR 38 v rozhodovací praxi uvádí: Okolnost, že podle dohody účastníků je účelem směnky zajistit splnění určitého závazku, se projeví v okruhu tzv. kauzálních námitek, jimiž se směnečný dlužník může bránit povinnosti ze směnky plnit. Tedy ujednání o zajištění směnkou spolu se zajišťovací doložkou usnadní směnečnému dlužníku důkazní pozici při uplatnění směnečné obrany. Směnečný věřitel bude jednat v rozporu s ujednáním o zajišťovacím charakteru směnky, převede-li zajišťovací směnku před splatností zajištěné pohledávky bez současného převodu této pohledávky, a to i tehdy, není-li převod explicitně zakázán v ujednání. 39 Směnka může v průběhu své existence změnit svoji funkci, ale s ohledem ke směnečnému prohlášení na směnce, je méně pravděpodobné, že k tomu dojde. Není možná jednostranná změna důvodu vystavení 37 KOVAŘÍK, 2009, op. cit., s. 3. 38 Rozsudek NS, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000. 39 Rozsudek NS, sp. zn. 29 Odo 280/2005, srov. usnesení NS, sp. zn. 29 Cdo 2786/2007. 18

směnky, navzdory tomu, že by zajišťovala jiné pohledávky, byť za stejným věřitelem, je to přípustné pouze v případě uzavření ujednání o změně závazku ze zajišťovací směnky. 40 Ujednání o účelu emise zajišťovací směnky ve své základní podobě obsahuje identifikaci účastníků, stanovení závazku vystavit směnku, předat ji směnečnému věřiteli, označení zajištěné příčinné pohledávky a zajišťovací směnky. V rámci zvýšení ochrany směnečného dlužníka ujednání rozšíříme o přesnou identifikaci předmětu zajištění, tedy specifikujeme konkrétní pohledávku věřitele za dlužníkem včetně data splatnosti a výše dlužné částky. Určíme podmínky pro ulatnění zajišťovací směnky věřitelem, datum splatnosti směnky nebude předcházet datu splatnosti zajištěné pohledávky, a směnečná suma by neměla přesahovat výši zajištěné pohledávky. Pokud se jedná o plnění ve splátkách, měla by být zohledněna každá případná splátka, která úměrně poníží výši směnečné sumy. Příslušenství může být započítáno do celkové výše částky směnečné sumy, je v zájmu dlužníka stanovit kritéria pro určování příslušenství. 41 Ujednání bude doplněno o údaj vystavení rektasměnky s doložkou o zajišťovacím charakteru. Ujednání o zajištění závazků vyplývajících ze smlouvy směnkou umístěné ve směnečné smlouvě: Výstavce a remitent uzavírají tuto smlouvu o zajištění směnkou reg. č... k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru č. ze dne.. uzavřené mezi těmito smluvními stranami. Výstavce se zavazuje vydat zajišťovací směnku č... a předat ji remitentu při podpisu této Smlouvy. Zajišťovací směnka č... bude vystavena jako směka vlastní s doložkou nikoliv na řad s vyznačením zajišťovacího charakteru směnky a odkazem na smlouvu. Zajišťovací směnka č... zajišťuje dluh ve výši.. Kč včetně příslušenství ve výši. Kč, který je řádně splatný dne Zajišťovací směnka č... může být uplatněna proti výstavci nejdříve 10. pracovní den od nedodržení termínu řádné splatnosti dluhu. 2.1.1.4 Ujednání o vyplňovacím právu zajišťovací blankosměnky Blankosměnka je listina s neúplným obsahem, která se až následným vyplněním mění ve směnku. Institut blankosměnky je spojen s vyplňovacím oprávněním. Před emisí nebo v okamžiku emise blankosměnky musí být dohodnuto mezi výstavcem a remitentem vyplňovací směnečné právo. 42 Může být neformálním ujednáním, v zájmu dlužníka je 40 Rozsudek VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 332/99, srov. rozsudek NS, sp. zn. 29 Cdo 3977/2011. 41 KOVAŘÍK, 2009, op. cit., s. 27. 42 KOVAŘÍK, Zdeněk. Vznik, podstata a zánik práva vyplnit blankosměnku. Právní rozhledy. Praha: Beck, 2007, roč. 15, č. 1, s. 13. 19

trvat na písemné formě, která bude součástí směnečné smlouvy. 43 Smyslem ujednání je předem stanovit způsob a kritéria pro vyplnění chybějících části obsahu blankosměnky. 44 Blankosměnka je poměrně oblíbený směnečný institut, protože při vzniku směnečného vztahu je obtížné přesně určit některé informace, které jsou podstatnou náležitostí směnečné listiny, jde především o datum splatnosti směnky a směnečnou sumu, které jsou proměnlivé u plnění ve splátkách. Smluvní strany tak řeší situaci vymezením pravidel, tvořících hranice pro řádné vyplnění a uplatnění. Vyplňovací právo zaniká doplněním údajů do blankosměnky a současně vzniká platná směnka s účinky ex tunc. 45 Obecně platí, že blankosměnka je pro směnečného dlužníka velice citlivý směnečný instrument, který je náchylný k zneužití, pokud je v rukou nepoctivého majitele. Nejúčinější ochranou je blankosměnku vůbec nepodepisovat. Pokud situace neumožní jinak a blankosměnka bude vystavena, směnečný dlužník musí jednat velmi obezřetně, co se týče taxativního výčtu směnečných prohlášení, jež mohou být vyplněna, a to jedině za zcela určitých podmínek. Samozřejmostí by měla být vedlejší informační doložka v textu blankosměnky o existenci a obsahu vyplňovacího práva, která zajistí, aby se o oprávnění dozvěděla třetí osoba a kopii takové nevyplněné blankosměnky připojit ke směnečné smlouvě. 46 Ujednání o zajištění závazků vyplývajících ze smlouvy blankosměnkou s udělením vyplňovacího oprávnění umístěné ve směnečné smlouvě: V případě, že se výstavce ocitne v prodlení s úhradou zajištěné pohledávky specifikované touto Smlouvou, remitent je oprávněn vyplnit na zajišťovací blankosměnce s doložkou nikoliv na řad a deklarovaným zajišťovacím charakterem blankosměnky pouze následující údaje: - směnečnou sumu na částku odpovídající aktuální dlužné výši zajištěné pohledávky podle Smlouvy, - datum splatnosti bude nejdříve den následující po splatnosti zajištěné pohledávky podle Smlouvy, - platební místo bydliště remitenta. 43 Rozsudek NS, zn. 29 Odo 194/2006. 44 Rozsudek NS, sp. zn. 29 Cdo 2605/2007, srov. usnesení NS, sp. zn. 29 Cdo 3538/2012. 45 Rozsudek VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 556/2000. 46 KOTÁSEK, Josef. K některým praktickým aspektům blankosměnky. Bulletin advokacie, Praha: Ústředí čs. advokacie, 1998, roč. 28, č. 9, s. 37-39. 20

Vyplněná blankosměnka může být ze strany remitenta uplatněna proti výstavci nejdříve 10. pracovní den od data splatnosti vyplněné blankosměnky, zároveň blankosměnka nemůže být remitentem převedena na třetí osobu a po splnění závazku výstavcem remitent nevyplněnou blankosměnku předá zpět výstavci. 2.1.1.5 Ujednání o využití zajišťovací směnky směnečným věřitelem Předpoklady řádného využití zajišťovací směnky neupravuje zákon a rozhodovací praxe soudů není natolik konstantní, abychom režim využití směnky nechali bez smluvní úpravy. Ujednání o využití směnky přináší právní jistotu pro obě strany směnečného vztahu a zajišťuje jednoznačnost právního režimu směnky. Každý, trochu znalý poměrů směnečného práva, si však představí, že se jedná zejména o přínos pro směnečného dlužníka, pouze výslovná omezení a deklarace restriktivních pravidel se svým jednoznačným obsahem v písemné formě jsou schopna překonat limity směnečného režimu, který v námitkové rovině převažuje nad tím nesměnečným. Zeslabená role nesměnečného režimu, který je prostředkem ochrany směnečného dlužníka, je umocněna absencí zákonné úpravy. 47 Základními elementy tohoto dílčího ujednání o využití směnky jsou režimy uplatnitelnosti a převoditelnosti zajišťovací směnky, kterými se nastaví pravidla, kdy a za jakých podmínek může být směnka uplatněna či převedena, aby byla řádně využita. Úpravu lze rozšířit o navazující klauzule, které ji precizují, jako je např. regulace možnosti osamostatnění, dohoda o vrácení směnky po splnění závazku. 48 2.1.1.5.1 Ujednání o zákazu osamostatnění zajišťovací směnky Ujednání o zákazu osamostatnění zajišťovací směnky patří k nejdůležitějším smluvním prostředkům ochrany směnečného dlužníka s ohledem k rizikům, které mu přináší svojí realizací ve směnečném vztahu. Nakolik bude osamostatnění nebezpečné pro dlužníka, záleží na podmínkách převodu, které si účastníci upravili v takovém mimosměnečném ujednání před vznikem směnečného vztahu. Obecně platí, že změna zákonné formy na směnku na jméno za současného ujednání o zákazu osamostatnění jsou jednou z mála účinných možností, jak si pomoci při směnečné obraně, aby nebyl zúžen okruh relativních námitek. 47 CHALUPA, Radim. Převod a uplatnění zajišťovací směnky. Právní rádce, Praha: Economia a.s., 1999, roč. 7, č. 10, s. 18-19. 48 CHALUPA, 2009, op. cit., s. 68. 21

Osamostatnění zajišťovací směnky je kumulací postoupení zajištěné pohledávky a převodu zajištěné směnky. Ochrana bude koncipovaná na obdobném principu, smluvní zákaz rozdělení zajišťovací směnky a pohledávky absorbuje dva individuální smluvní zákazy oddělení. Ujednání o zákazu postoupení zajištěné pohledávky bude vždy efektivním prostředkem ochrany směnečného dlužníka, který se řídí režimem občanského zákoníku 49. Právní jednání v rozporu s ujednaným zákazem má za následek relativní neplatnost takové smlouvy o postoupení pohledávky 50. Smluvní zákaz vyřeší problém oddělení zajištěné pohledávky od zajišťovací směnky za předpokladu, že směnečný dlužník takovou neplatnost právního jednání namítne. Rozdílně tomu bude u ujednání o zákazu převodu zajišťovací ordersměnky, zákaz nemá vliv na platnost převodu směnky, přesto má význam při uplatňování nároku náhrady škody. Vrchní soud v Praze 51 judikoval: Dohoda zakazující remitentovi převod směnky, nezpůsobí neplatnost převodu směnky a zakládá právo na náhradu škody výstavce směnky vůči remitentovavi, pokud mu vznikla škoda v důsledku porušení povinnosti nepřevést směnku. Platnost převodu zajišťovací směnky bude zachována také u převodu ve formě indosace s účinky postoupení pohledávky, kterou ve směnečném právu nazýváme podindosací. Rovněž ujednání o zákazu převodu zajišťovací rektasměnky nezpůsobí neplatnost takového převodu, ačkoli má právní účinky postupu. Směnečnému dlužníku ale budou zachovány relativní námitky a v důsledku porušení ujednání je opět nárok na náhradu škody podle občanského práva. 52 Uvedené potvrzuje Vrchní soud v Praze 53 v rozhodovací praxi, kdy uvádí: Dohody zakazující převod směnky jsou možné. Nezakládají však ani u směnky na řad ani u směnky na jméno neplatnost převodu směnky, je-li tento proveden v souladu s předpisy směnečného práva. Soud se opřel o argumentaci neomezitelné postupitelnosti směnky vzhledem k jejímu abstraktnímu charakteru. V právním řádu není právního nástroje, který by oběhu zabránil. Ujednání nemá žádné směnečně právní účinky a smluvní zákaz převodu směnky nelze ztotožňovat s dohodou o vyloučení postupitelnosti směnky či dohodou o vzdání se práva, ale pouze s dohodu o nevyužití práva směnečného věřitele. 49 1881 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. 50 586 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. 51 Rozhodnutí VS v Praze, sp. zn. 12 Cmo 445/2008. 52 Usnesení VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 320/2001. 53 Rozhodnutí VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 242/2004. 22

Smyslem ujednání o zákazu osamostatnění bylo zachovat si pokud možno veškeré námitky 54, kterými by se směnečný dlužník mohl bránit proti zneužití zajišťovací směnky. Jedině tak zamezí hrozbě dvojího placení, která představuje hlavní problém. Již víme, že abstraktnost má více podob a výrazně ovlivní uplatnitelnost námitek. To si mnozí dlužníci neuvědomují. Pouze proti zajišťovací směnce s formální abstraktností mohou být uplatněny relativní námitky bez větších problémů, protože vedle směnečného režimu se může plnohodnotně uplatnit i nesměnečný. Relativní námitky jsou odvozeny z nesměnečných vztahů, jejich součástí jsou právě mimosměnečná ujednání. Ujednání si ve směnečném vztahu zachovají relevanci, pokud zajišťovací směnka nebyla převedena, nebo byla převedena s právními účinky postoupení, či si účastníci vytvořili vlastní vztah k námitce. 55 Smluvní zákazy zcela nezabrání oddělení funkčně propojeného směnečného a příčinného vztahu, ale jistý stupeň ochrany pro směnečného dlužníka je idetifikovatelný. Byly minimalizovány následky osamostatnění směnky, kombinací smluvních zákazů bylo zamezeno oddělení zajištěné pohledávky od zajišťovací směnky. Zajištěná pohledávka zůstává v dispozici původního vlastníka, který v základních vztazích je i remitentem zajišťovací směnky, a právě s ním byla sjednávána mimosměnečná ujednání. Navzdory snaze se však nepodařilo zabránit oddělení zajišťovací směnky od zajištěné pohledávky. Přesto se směnečný dlužník vyvaroval způsobu osamostatnění zajišťovací směnky jejím rozdělením 56, a tedy apriory nebyla natrvalo eliminována veškerá obrana relativními námitkami, jak by se jinak stalo bez smluvního zákazu. 57 Dlužník bude muset čelit materiálním limitům pro uplatnění námitek dle čl. I 17 ZSŠ, ale prokazování tvrzení vědomého jednání na škodu dlužníka při nabývání zajišťovací směnky novým věřitelem bude podstatně usnadněno právě explicitním sjednáním zákazu převodu zajišťovací směnky doplněným o směnečnou doložku deklarující tento zákaz. Nutno však předeslat, že nezajistí automatické prokázání. 58 54 Pozn. pro upřesnění myslíme absolutní námitky, které jsou uplatnitelné vždy, a relativní, které působí v nesměnečném režimu, a jsou závislé na formální abstraktnosti. 55 CHALUPA, Radim. Kauzální námitky a kauzální povaha směnky. Právní rádce, Praha: Economia a.s., 2015, roč. 23, č. 10, s. 42-43. 56 Pozn. Bylo ukázáno na příkladu v předchozí kapitole excesivní využití směnky. 57 KOVAŘÍK, Zdeněk. Vybrané otázky převodů směnek. Bulletin advokacie. Praha: Česká advokátní komora, 2002, roč. 2002, č. 10, s. 285. 58 KOTÁSEK, Josef. Indosace směnky a vyloučení námitek směnečného dlužníka. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno: Masarykova univerzita. Právnická fakulta, 2000, roč. 8, č. 3, s. 347-348. 23

Směnečný dlužník může výrazně zmírnit rizika dvojího placení vystavením rektasměnky, nebude povinen dokazovat nepoctivé jednání věřitele podle čl. I 17 ZSŠ, které má ve směnečném řízení zpravidla nejistý konec i přes sjednaná ochranná opatření. 59 Platnému převodu zajišťovací rektasměnky nezabráníme, ale právní účinky postoupení zachovají uplatnitelnost relativních námitek excesivního využití směnky, aniž by dlužník prokazoval vědomé jednání na jeho škodu. Ujednání o zákazu osamostatnění zajišťovací směnky umístěné ve směnečné smlouvě: Výstavce a remitent se dohodli, že remitent jako věřitel zajištěné pohledávky ze smlouvy o úvěru č.... ze dne.. nepostoupí zajištěnou pohledávku na třetí osobu a není oprávněn postoupit žádná práva podle této Smlouvy. Ujednání o zákazu postoupení zajištěné pohledávky je doplněno o ujednání o zákazu převodu zajišťovací směnky č. a remitent nepředá směnku č... třetí osobě. Porušením zákazu převodu zajišťovací směnky by remitent jednal v rozporu s ujednáním o zajišťovacím chrakteru směnky, viz bod.. této Smlouvy, deklarovaným zajišťovací doložkou na zajišťovací směnce č.... Porušení ujednání způsobuje neplatnost smlouvy o postoupení zajištěné pohledávky a věřitel zajištěné pohledávky nahradí škodu vzniklou výstavci. Pro případ porušení povinnosti remitenta zdržet se převodu zajišťovací směnky, se smluvní strany dohodly na smluvní pokutě, kterou je výstavce oprávněn žádat na remitentovi. 2.1.1.5.2 Ujednání o zákazu excesivního uplatnění zajišťovací směnky Směnečný dlužník se vyhne excesivnímu uplatnění zajišťovací směnky jednoznačným zákazem idividualizovaného právního jednání, které v závislosti na konkrétních okolnostech jeho případu spatřuje za překročení hranic řádného uplatnění směnky. Dlužník při sjednávání ochrany může vycházet z rozhodovací praxe soudů 60 a explicitně zákazat takové jednání, které bylo soudy shledáno za excesivní uplatnění směnky. Nemusí se držet výhradně případů již judikovaných, ale může přiznat určitému právnímu jednání směnečného věřitele excesivní povahu. 61 59 KOVAŘÍK, 2009, op. cit., s. 74. 60 Pozn.: Myslíme především Nejvyšší soud ČR a Vrchní soud v Praze. 61 CHALUPA, 2009, op. cit., s. 108-109. 24

Dlužník si v zájmu své ochrany musí být vědom rozdílu v právní povaze obecných zajišťovacích instrumentů a směnkou jako směnečným prostředkem zajištění. 62 Plněním na zajišťovací právní prostředek zaniká i závazek jím zajištěný, ale u směnky tomu tak není. Za faktickou vázaností směnky na jiný právní vztah se pravidelně nachází právní či hospodářský důvod, ale z hlediska právního se jedná o abstraktní směnečný právní vztah, který je oddělený od závazku kauzálního. Bude-li směnečný dlužník plnit na zajišťovací směnku, nemá to vliv na existenci směnkou zajištěné pohledávky, to platí i naopak. 63 Splněním jednoho závazkového vztahu zaniká právo na plnění z druhého, ačkoli ten sám o sobě stále existuje. Zřejmé riziko pro dlužníka je v indosaci směnky a hrozbě dvojího placení. V tomto případě směnečný dlužník bude důsledně užívat jeho zákonných oprávnění a žádat vynětí směnky z oběhu či kvitování úhrady zajištěné pohledávky na směnku. Jedině tak si směnečný dlužník zajistí, aby bylo zabráněno excesivnímu uplatnění směnky. Obrana dlužníka bude pouze relativní námitkou zániku zajištěné pohledávky a tedy zániku důvodu směnky, prokázáním vznesené námitky se ubrání povinnosti platit jinak platnou a pravou směnku. 64 Směnečnou povinnost může plnit dlužník, který není dlužníkem ze zajišťované pohledávky, takovému dlužníku vzniká regresní nárok vůči dlužníku směnkou zajištěné pohledávky. Samotný nárok není v ZSŠ upraven, proto se užije analogické úpravy bezdůvodného obohacení. 65 2.1.1.5.2.1 Kvitování úhrady směnečné pohledávky na zajišťovací směnku Jedná se o významý prvek ochrany směnečného dlužníka před excesivním uplatněním zajišťovací směnky. Tento požadavek musí být včas a řádně uplatněn vůči směnečnému věřiteli. Směnečný dlužník žádá vydání směnky před samotným plněním směnečné pohledávky. Kvitování úhrady zajišťovací směnky plyne přímo ze zákona, který v čl. I 39 ZSŠ stanoví směnečnému věřiteli povinnost vydat na základě dlužníkovy žádosti zajišťovací směnku opatřenou potvrzením o placení. Není-li směnečný věřitel připraven či ochoten tak činit, může dlužník odmítnout plnit, aniž by se ocitl v prodlení s placením, tedy nebudou naplněny podmínky pro řádné uplatnění zajišťovací směnky. 66 62 Srov. 1880 zákona č. 89/2012 Sb., který stanoví: Projevem akcesority je následování zajišťovacích závazků zajištěnou pohledávkou. 63 Rozsudek NS, sp. zn. 29 Cdo 690/2010. 64 Usnesení VS v Praze, sp. zn. 5 Cmo 14/97. 65 Rozsudek NS, sp. zn. 1 Odon 140/97, srov. rozsudek NS, sp. zn. 29 Odo 1141/2006. 66 CHALUPA, Radim. Základy směnečného práva. 2. vyd. Praha: Linde, 2008, s. 58. 25

Je nutno apelovat na dlužníka, aby svého zákonného práva využil, a to včas vzneseným požadavkem k věřiteli. Lze tento krok pokládat za finální fázi k splnění směnečného závazku bez toho, aby sami utrpěli újmu dvojího placení. Takto získanou směnku by si měl dlužník ponechat k případnému prokazování uhrazení jeho závazku. Písemné prohlášení potvrzující zaplacení směnečné pohledávky se zpravidla nachází na rubu zajišťovací směnky ve znění: zaplaceno dne.., ve směnečné teorii je označováno jako kvitance. 67 2.1.1.5.2.2 Kvitování úhrady zajištěné pohledávky na zajišťovací směnku Zvláštní způsob potvrzení splnění závazku, který již není upraven zákonem, je kvitování úhrady zajištěné pohledávky na zajišťovací směnku, jedná se o vedlejší směnečné prohlášení, které má informační charakter pro třetí osoby a nezasahuje do směnečných vztahů. 68 Dlužník plnící na nesměnečnou pohledávku nemá právní nárok podmínit placení vrácením směnky, či alespoň vyznačením úhrady kauzální pohledávky na směnku, proto musí být tento požadavek uplatněn již v okamžiku sjednávání směnečné smlouvy. 69 Co není v zákoně upraveno, ale vyplývá z povahy závazkového vztahu o vystavení zajišťovací směnky, aniž by bylo výslovně sjednáno, je právo na vydání směnky při neexistenci zajištěné pohledávky. 70 Oprávnění dlužníka je nedílnou součástí směnečné smlouvy, konkrétně ujednání o zajišťovací charakteru směnky, z kterého plyne, že nelze spravedlivě požadovat po směnečném dlužníku, aby strpěl zajišťovací směnku v oběhu bez právního důvodu. Kvitování úhrady zajištěné pohledávky umístěné ve směnečné smlouvě: Splněním zajištěné pohledávky ze smlouvy o úvěru č... ze dne.. je remitent povinen vrátit výstavci zajišťovací směnku č... spolu s potvrzenou kvitancí. 2.2 Ochrana směnečného dlužníka textem zajišťovací směnky Směnečné doložky jsou rozšiřující obsahové součásti směnečných prohlášení, které nemají povahu podstatných náležitostí. Směnečné prohlášení může být složeno z více 67 KOTÁSEK, 2012, op. cit., s. 196. 68 CHALUPA, 2009, op. cit., s. 115. 69 CHALUPA, Radim. Zajišťovací směnka z pohledu dlužníka. Právní rádce, Praha: Economia a.s, 2000, roč. 8, č. 8, s. 11-13. 70 CHALUPA, 2009, op. cit., s. 115. 26