EHSV: most mezi Evropou a organizovanou občanskou společností. Evropský hospodářský a sociální výbor

EHSV: most mezi Evropou a organizovanou občanskou společností Evropský hospodářský a sociální výbor

2

3 1. Úvod slovo předsedy 4 2. Co je to Evropský hospodářský a sociální výbor? 6 2.1 Jedinečná úloha: čím je EHSV výjimečný? 2.2 Co je jeho posláním? 2.3 Jakým způsobem jej naplňuje? 2.4 Spolupráce s partnery v členských státech 3. Kdo jsou členy EHSV? 14 3.1 Skupiny 4. Jak EHSV funguje? 18 4.1 Předsednictví a předsednictvo 4.2 Plenární shromáždění 4.3 Specializované sekce 4.4 Rozpočtová skupina, komunikační skupina a skupina kvestorů 4.5 Generální sekretariát 5. EHSV a vnější vztahy 30 6. Kontaktujte nás! 32 6.1 Kde nás najdete 6.2 Návštěvy: Vítejte v EHSV! 6.3 Internetové stránky 6.4 Publikace a referenční materiály

4 1. Úvod slovo předsedy Čas najít účinná řešení V tento pro Evropu ústavní okamžik je v první řadě třeba se zaměřit na významný úkol dát nový impulz poradní funkci EHSV. Musíme oživit svou roli mediátora a zprostředkovatele kompromisů a pomoci výkonným a legislativním orgánům EU efektivně reagovat na potřeby a obavy evropských občanů v situaci, kdy roste sociální neklid. Máme nesnadnou úlohu, neboť složitá politická situace a výjimečné okolnosti, jež nastaly, vyžadují kompletní modernizaci evropského institucionálního a politického rámce. Unii se příliš často nedaří plnit očekávání a řešit problémy naší společnosti. To zavdává příčinu k nejistotě a obavám, z nichž poté často pramení zahleděnost do sebe, protekcionistické tendence v ekonomice a xenofobie na úrovni společenské. Zaměříme se na tři priority: na ratifikaci a uskutečnění Lisabonské smlouvy, na konsolidaci evropského sociálního modelu a na obnovu Lisabonské strategie. Lisabonská smlouva se nás přímo dotýká, jelikož nastoluje téma participativní demokracie, jež musí být převedena do právních předpisů. V evropském institucionálním rámci bude EHSV ve spolupráci s národními hospodářskými a sociálními radami prosazovat diskusi v občanské společnosti. Smlouva zahrnuje listinu práv, která shrnuje základní práva osob v Evropské unii, jež jsou poprvé doplněna také odpovídajícími povinnostmi. Nyní musíme trvat na jejich uplatňování, odmítání diskriminace a prosadit, aby tato práva udávala směr při řešení problémů v oblasti přistěhovalectví. Evropský sociální model je hluboce zakořeněn v evropském právu již od dob otců zakladatelů od roku 1957, kdy byla podepsána Římská smlouva. Podílet se na dosahování plné zaměstnanosti a lepších pracovních míst a na ochraně životního prostředí musí EHSV vnímat jako jednu ze svých nejdůležitějších povinností. Hlavním posláním mého předsednictví je myšlenka, že práva a solidarita by měly být usměrňujícími faktory globalizace.

5 Uskutečnění Lisabonské strategie vyžaduje aktivní zapojení zainteresovaných stran z řad občanské společnosti a EHSV a jeho interaktivní sítě hospodářských a sociálních rad a obdobných organizací, a přispěje tudíž k ekonomickému a sociálnímu pokroku v členských státech. Ke splnění těchto priorit bude zapotřebí značného úsilí ze strany EHSV a ještě větší angažovanosti ze strany jeho členů. Je důležité, abychom si byli všichni (jak členové, tak zaměstnanci Výboru) vědomi této úlohy a navenek ji realizovali s pokorou a zároveň si uvědomovali, jak důstojná je naše práce i naše poslání. Pokud chceme ovlivňovat občanskou společnost a veřejné mínění, musíme o veškerém našem konání dobře informovat. To má zásadní význam, máme-li prosazovat konzultace a organizovanost občanské společnosti. Naše institucionální hledisko zahrnuje rovněž naše vztahy s hospodářskými a sociálními radami členských států a obdobných institucí. Budeme-li spolupracovat, můžeme být všichni efektivnější, a to jak v poradní roli, tak při analýze a sledování skutečného dopadu rozhodnutí přijatých na evropské úrovni na sociální situaci v našich zemích. Mario Sepi Předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru pro funkční období 2008 2010

6 2. Co je to Evropský hospodářský a sociální výbor? Evropský hospodářský a sociální výbor je poradní orgán EU složený ze zástupců různých hospodářských a sociálních složek organizované občanské společnosti. Byl založen v roce 1957, kdy byly zakladateli Evropské unie podepsány Římské smlouvy. Jejich záměrem bylo zapojit různé ekonomické a sociální zájmové skupiny do rozvoje společného trhu a umožnit Evropské komisi a Radě ministrů širší konzultace v souvislosti s politikami EU. První plenární zasedání Výboru se konalo v Bruselu v květnu roku 1958. O padesát let později, v květnu roku 2008, uspořádal EHSV na oslavu půlstoletí svého působení sérii slavnostních akcí, debat a kulturních událostí, přičemž kladl důraz na zapojení příštích generací mladých Evropanů do projektu Evropské unie. Více informací k tomuto tématu najdete zde: http://www.eesc.europa.eu/eesc-50/index_en.asp?id=100150en 2.1 Jedinečná úloha: čím je EHSV výjimečný? Aby Evropa slavila úspěchy, musí být v centru jejího zájmu lidé. Evropský hospodářský a sociální výbor je zde proto, aby zaručil, že názory všech rozličných skupin a zájmů v rámci společnosti budou vyslyšeny a zváženy na těch nejvyšších rozhodovacích úrovních EU. Členové Výboru pocházejí z mnoha různých oborů a jsou jmenováni národními vládami na zasedání Rady. Jsou tedy odrazem celé škály zkušeností a udržují každodenní kontakt se svými spoluobčany v různých zemích, hospodářských odvětvích a společenských kruzích. Z praxe znají skutečná přání a obavy lidí. EHSV má v rozhodovacím procesu Evropské unie výjimečné postavení jakožto poradní orgán, který je prostředníkem mezi výkonnou složkou (Komisí) a legislativní složkou (Evropským parlamentem a Radou). Je jedinečným fórem, na kterém jsou zastoupeny a informovány organizace občanské společnosti, jež zde také vyjadřují své názory.

7 Dosahování konsenzu Členové Výboru jsou součástí procesu tvorby politik a přípravy rozhodnutí na úrovni EU. Z pozice zástupce obecného zájmu předkládá Výbor institucím EU svá stanoviska a snaží se dosahovat pozitivního konsenzu mezi často rozdílnými a někdy protichůdnými názory. Do tohoto procesu a do soustavného hledání kompromisu jsou zapojeni zástupci organizací zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru, zaměstnanců a rovněž a to je osobitým rysem EHSV dalších složek organizované občanské společnosti, jako zemědělců, svobodných povolání, spotřebitelů, ochránců životního prostředí, organizací bojujících proti chudobě a vyloučení, mladých lidí, rodin, starších lidí, žen, zdravotně postižených atd. Konzultace s Výborem umožňuje rozhodovacím orgánům EU na jedné straně hlouběji se seznámit s pravděpodobnými dopady návrhů Komise na ty, jichž se bezprostředně týkají, a na straně druhé určit možné nebo potřebné změny, aby by bylo dosaženo širší podpory veřejného mínění. Zakládající smlouvy stanovují povinnost konzultovat EHSV v souvislosti s návrhy v mnoha oblastech činnosti EU. Kromě toho se Výbor rovněž vyjadřuje k tématům, která nejsou institucemi dostatečně či vůbec brána v úvahu, a to prostřednictvím stanovisek z vlastní iniciativy nebo informačních zpráv.

8 Posílení transparentnosti Vysoká odbornost Výboru, debaty a vyjednávání vedené v jeho rámci, identifikace rozdílných přístupů a hledání shody zvyšují kvalitu a důvěryhodnost rozhodovacího procesu EU tím, že jej činí srozumitelnějším a přijatelnějším pro evropské občany a posilují transparentnost, která je pro demokracii naprosto nezbytná. Zastupitelská demokracie je tak doplněna o participativní demokracii, která dává hospodářským, sociálním a občanským složkám příležitost vyjádřit svůj názor. Z výzev, které dnes stojí před Evropskou unií, vyplývá rostoucí význam Výboru a přidaná hodnota, kterou vytváří v rámci institucionální struktury Unie. Jedná se o tak důležité otázky, že vyžadují účast všech občanů, a v první řadě těch, kteří jsou v úzkém kontaktu s hospodářskou a sociální realitou své země a podílejí se na běhu evropské společnosti. Výbor jako institucionální fórum pro dialog a konzultaci dále plní dvojroli zvyšuje možnosti demokraticky vyjádřit svůj názor v rámci evropského integračního procesu a přibližuje Evropskou unii občanům. Přispívá tak k posílení demokratické legitimity Unie, jakož i k rozvíjení povědomí o evropských záležitostech, a představuje skutečný most mezi Unií a občanskou společností v celé Evropě.

9 Vytváření vazeb Evropské a národní organizace občanské společnosti, včetně těch socioekonomických sdružení zaměstnavatelů a odborových organizací, se pravidelně scházejí v EHSV a aktivně se účastní konferencí a slyšení pořádaných Výborem. Jejich experti, ať evropští či národní, díky svým praktickým zkušenostem a znalostem obohacují diskuse při vypracovávání stanovisek. Vztahy mezi členy Výboru a národními organizacemi občanské společnosti, ze kterých pocházejí, umožňují dosáhnout značného rozptylu informací o iniciativách a aktivitách EHSV i Evropské unie jako celku. Významně přispívají ke zvýšení povědomí o realitě v Evropské unii a k utváření názorů v organizacích samých. Výbor se též snaží lépe a účinněji působit jako otevřená struktura, jež naslouchá občanské společnosti. Tato snaha o otevřenost a výměnu názorů se projevuje v pořádání mnohých iniciativ, jako jsou semináře, slyšení, konference či fóra, do kterých zapojují organizace občanské společnosti (včetně těch evropských), jež nejsou ve Výboru zastoupeny nebo jsou zastoupeny pouze zprostředkovaně. EHSV také zřídil kontaktní skupinu s evropskými organizacemi a sítěmi občanské společnosti. Díky těmto iniciativám, z nichž některé jsou pořádány na žádost institucí Unie, a zvláště Komise, je Výbor schopen lépe odrážet rozmanitost a vývoj organizované občanské společnosti. Kromě toho propaguje širší strukturovaný dialog mezi organizovanou občanskou společností a institucemi Evropské unie, jakož i mezi organizacemi občanské společnosti samými. 2.2 Co je jeho posláním? Poslání EHSV se skládá ze tří hlavních prvků: plnit funkci poradního orgánu Komise, Rady a Evropského parlamentu v otázkách návrhů politik za využití mimořádné odbornosti a zkušeností členů Výboru, a tak přispívat k přijímání rozhodnutí v EU, umožňovat větší zapojení, a tudíž větší angažovanost organizací občanské společnosti Evropské unie v evropském projektu, jak na úrovni států, tak na evropské úrovni, a tak přispívat k přibližování Evropy k občanům a posilovat úlohu organizací občanské společnosti v zemích nebo geografických celcích (či v seskupeních zemí) mimo EU, kde Výbor navázal vztahy, rozvíjet zde strukturovaný dialog mezi organizacemi občanské společnosti a především mezi sociálními partnery a podporovat v těchto zemích poradní modely po vzoru EHSV.

10 2.3 Jakým způsobem jej naplňuje? V případech, kdy zakládající smlouvy ukládají Radě či Evropské komisi konzultovat Výbor v otázce konkrétního návrhu, je konzultace EHSV povinná. V ostatních případech je nepovinná. EHSV také může přijímat stanoviska z vlastní iniciativy. Jednotný evropský akt (1986) a Maastrichtská smlouva (1992) rozšířily okruh témat, v jejichž rámci je povinné konzultovat Výbor, zejména o nové politiky (regionální politika a politika životního prostředí). Amsterdamská smlouva (1997) tuto škálu povinných oblastí konzultace dále rozšířila a také poprvé zavedla možnost formální konzultace EHSV Evropským parlamentem. EHSV může: vydávat stanoviska k tématům, jež si vyžádá Komise, Rada nebo Parlament, vydávat stanoviska z vlastní iniciativy, a vyjadřovat se tak k jakékoliv otázce, již uzná za vhodnou, a vydávat průzkumná stanoviska v případě, že jej Komise, Parlament nebo i předsednictví Unie požádá o zvážení a připomínkování daného tématu. Z těchto připomínek může později vzejít návrh Komise. Výbor se může rovněž rozhodnout vypracovat informační zprávu, v níž se může zabývat jakoukoli problematikou týkající se politik Evropské unie. Může také na návrh specializované sekce, jedné ze skupin či třetiny svých členů vydat usnesení na aktuální témata. V souladu s právem EU musí Rada při svém konečném rozhodování zohlednit stanoviska Výboru, ať už mají povinný či nepovinný charakter. V rámci snahy o zlepšení součinnosti mezi institucemi EU podepsaly v listopadu 2005 EHSV a Komise dohodu o spolupráci, ve které stanovily klíčové oblasti, v nichž má Výbor specifické zkušenosti a může opatřením EU nabídnout významnou přidanou hodnotu. Jsou jimi: Lisabonská strategie, udržitelný rozvoj, strukturální změny, analýzy dopadu evropských právních předpisů a vnější vztahy Evropské unie. V září 2004 byla zřízena styčná skupina mezi EHSV a evropskými organizacemi a sítěmi občanské společnosti s cílem posílit spolupráci na úrovni EU. Tato skupina je fórem pro politický dialog a jejím cílem je: zajistit koordinovaný přístup EHSV k evropským organizacím a sítím občanské společnosti, monitorovat společné iniciativy.

11 Tato iniciativa přispívá ke zviditelnění a zvýšení vlivu organizované občanské společnosti na evropské úrovni a k upevnění úlohy Výboru jako institucionálního představitele organizované občanské společnosti a jejího mluvčího pro oblast jejích zájmů, očekávání a cílů. 2.4 Spolupráce s protějšky v členských státech Výbor udržuje pravidelný kontakt s hospodářskými a sociálními radami členských států Evropské unie s cílem posílit strukturovaný dialog mezi různými činiteli organizované občanské společnosti a podporovat účast občanů v procesu budování Evropy. EHSV a jeho protějšky na úrovni členských států sdílejí přesvědčení, že hospodářské a sociální politiky, které mají přímý dopad na životy občanů (jako zaměstnanost, sociální práva a sociální dialog, znalostní společnost, veřejné služby a Lisabonská strategie), vyžadují hlubší spolupráci mezi poradními institucemi na národní i evropské úrovni. Na základě tohoto přesvědčení společně organizují konference v zemích předsedajících EU. Kromě toho se předsedové a generální tajemníci hospodářských a sociálních rad a Evropského hospodářského a sociálního výboru pravidelně scházejí, přičemž pořádání těchto setkání se střídavě ujímají rady z jednotlivých členských států. Tato setkání umožňují diskusi o klíčových otázkách politické agendy EU. V letech 2006 a 2008 byly na jarním zasedání Evropské rady předloženy společné zprávy. Tyto zprávy se zaměřily na provádění lisabonského procesu ve všech členských státech a byly předány hlavám států a předsedům vlád členských států EU.

12 Výbor dále podporuje iniciativy organizací, sociálních partnerů, ostatních organizací občanské společnosti nebo vlád směřující k vytváření hospodářských a sociálních rad, zejména v členských státech nebo kandidátských zemích, kde dosud neexistují. Podporu podobného rázu poskytuje i vládám států mimo Evropskou unii, a to nikoli pouze s cílem založit sociální a hospodářské rady, ale též za účelem zřízení kulatých stolů (jako například kulatého stolu EU-Indie) a potažmo usnadnění občanského dialogu. V neposlední řadě je Výbor členem Mezinárodní asociace hospodářských a sociálních rad a obdobných institucí (AICESIS) založené v roce 1999, jejíž členská základna čítá téměř 50 států (se statusem plnoprávného či přidruženého člena). Tato asociace usiluje o zvýšení vlivu organizované občanské společnosti v kontextu globalizace.

13 EHSV je významným přínosem Zpráva o dopadu činnosti EHSV v letech 2002 až 2006 potvrdila, že Výbor obohacuje rozhodovací proces EU o důležitou a konstruktivní složku a poskytuje cennou podporu organizované občanské společnosti ve všech členských státech. Pro sdělování postojů EHSV tvůrcům politik jsou účinné především dva druhy stanovisek: stanoviska z vlastní iniciativy, která tvůrce politik, a zejména ty z Komise, často upozorní na témata, která by jinak mohli přehlédnout, a připraví tak půdu pro včasnou reakci, průzkumná stanoviska vypracovaná na žádost jiných institucí ještě předtím, než Komise předloží své vlastní návrhy, která umožňují všem skupinám zastoupeným v občanské společnosti přednést své požadavky a upozornit na své obavy. Díky nim také EHSV může odhalit oblasti, v nichž je nutno jednat na úrovni EU. Stanoviska EHSV však nemají dopad pouze na návrhy Komise a EHSV je stále častěji vnímán jako zdroj odborných znalostí a zkušeností, jenž je zároveň velmi dobře informován o nejdůležitějších problémech a názorech běžných občanů. Celkový počet stanovisek Podle čtvrtletních zpráv Evropské komise mělo v roce 2005 na legislativní či výkonnou činnost této instituce dopad až 81 % všech stanovisek EHSV. Dopad: 81 % Celou zprávu lze najít zde: http://www.eesc.europa.eu/documents/follow-up/index_en.asp Chcete se o naší činnosti dozvědět více? Navštivte naše internetové stránky: http://www.eesc.europa.eu

14 3. Kdo jsou členy EHSV? Smlouva stanovuje, že Výbor je složen ze zástupců různých hospodářských a sociálních složek organizované občanské společnosti, zejména výrobců, zemědělců, dopravců, zaměstnanců, obchodníků a řemeslníků, příslušníků svobodných povolání, spotřebitelů a veřejnosti. EHSV má v současnosti 344 členů, které jmenují vlády na čtyřleté funkční období (jež lze prodloužit) a kteří pocházejí z nejrůznějších evropských hospodářských a sociálních zájmových skupin. Rozvržení členů podle členských států je následující: Belgie..............................12 Bulharsko......................12 Česká republika..........12 Dánsko.............................9 Německo........................24 Estonsko...........................7 Řecko..............................12 Španělsko.....................21 Francie...........................24 Irsko.................................. 9 Itálie................................24 Kypr....................................6 Lotyšsko...........................7 Litva...................................9 Lucembursko..................6 Maďarsko......................12 Malta.................................5 Nizozemsko..................12 Rakousko......................12 Polsko.............................21 Portugalsko..................12 Rumunsko.....................15 Slovinsko........................ 7 Slovensko....................... 9 Finsko................................9 Švédsko..........................12 Spojené království.... 24

15 12 9 7 9 9 7 9 24 12 21 24 12 6 24 12 12 7 9 12 15 24 12 12 21 12 5 6

16 3.1 Skupiny Jednací řád stanovuje, že Výbor sestává ze tří skupin, které zastupují zaměstnavatele, zaměstnance a další hospodářské a sociální složky organizované občanské společnosti. Každá skupina má vlastní sekretariát. Každý člen EHSV si sám zvolí, ke které skupině se přičlení. (Někdy se stává, že se člen rozhodne nezařadit do žádné skupiny.) Skupina Zaměstnavatelé (Skupina I) Předseda: Henri Malosse (FR) Členové skupiny Zaměstnavatelé (Skupina I) zastupují soukromá i veřejná průmyslová odvětví, malé podniky, hospodářské komory, velkoobchod a maloobchod, bankovní a pojišťovací sektor, dopravu a zemědělství. Skupina I udržuje pravidelný kontakt s BUSINESSEUROPE (Evropská unie konfederací průmyslu a zaměstnavatelů), CEEP (Evropské středisko podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu), EUROCHAMBRES (Sdružení evropských obchodních a průmyslových komor), EuroCommerce (Zastoupení maloobchodu, velkoobchodu a mezinárodního obchodu) a podle okolností i s mnoha organizacemi různých průmyslových odvětví na evropské úrovni. V obecné rovině odráží politika prosazovaná Skupinou I pohled průmyslových federací podporuje rozvoj Evropské unie, jejímž základním principem je otevřená tržní ekonomika, volný obchod a volný pohyb v rámci vnitřního trhu, protože právě to je podle jejího mínění nejlepší způsob, jak dosáhnout hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Skupina je toho názoru, že EHSV a její tripartitní struktura jedinečným způsobem umožňuje dosažení konsensu v otázce politik EU a je vzorem pro širší evropskou společnost. Skupina Zaměstnanci (Skupina II) Předseda: Georgios Dassis (EL) Skupina Zaměstnanci (Skupina II) se skládá ze zástupců národních odborových organizací, konfederací a odvětvových federací. Členové skupiny zastupují více než 80 odborových organizací, z nichž většina jsou členy Evropské konfederace odborových svazů (EKOS) nebo jejích odvětvových federací. Někteří členové pocházejí z Evropské manažerské konfederace.

17 Ačkoliv jsou evropské sociální struktury vzorem pro velkou část světa, stále ještě existuje příliš mnoho lidí, kteří žijí v bídě nebo jsou z důvodu chudoby, diskriminace či nedostatečného vzdělání či jiných znevýhodnění vyloučeni ze společnosti. Zlepšování životních a pracovních podmínek pracujících lidí v Evropě a blahobyt všech občanů EU i pracujících lidí z ostatních kontinentů a jejich rodin byly vždy hlavní prioritou Skupiny II, jež trvale usiluje o rozšiřování a upevňování Evropské unie jako prostoru prosperity, svobody a demokracie, vzájemné podpory, solidarity a sociální soudržnosti a snaží se dosáhnout toho, aby se pracující mohli skutečně podílet na tvorbě politik v Evropě. Skupina Různé zájmy (Skupina III) Předseda: Staffan Nilsson (SE) Evropský hospodářský a sociální výbor svým složením odráží evropskou společnost a její proměny. Existence skupiny Různé zájmy vedle skupin Zaměstnavatelé a Zaměstnanci umožňuje Výboru dát prostor k vyjádření svých názorů a sledování svých zájmů celému spektru sociálních, profesních, hospodářských a kulturních organizací, jež tvoří občanskou společnost. Jedinečnost Skupiny III spočívá v rozmanitosti jejích členů: ti pocházejí z organizací zemědělců, z malých podniků, zastupují řemeslníky a svobodná povolání, družstva a nezisková sdružení, spotřebitele a ochránce životního prostředí, nevládní organizace, sdružení pro otázky rodiny, zdravotně postižené lidi, vědeckou a akademickou obec atd. Spojuje je jejich smysl pro odpovědnost vůči občanům Evropské unie, jejichž zájmy reprezentují. Sdílejí názor, že aby bylo možné tyto zájmy účinně sledovat, musí se formování rozhodnutí na úrovni EU účastnit všechny hospodářské a sociální subjekty, a společný cíl dosáhnout v EU skutečné hospodářské a sociální demokracie.

18 4. Jak EHSV funguje? 4.1 Předsednictví a předsednictvo Každé dva roky si Výbor volí předsedu a dva místopředsedy, jejichž úkolem je řídit EHSV a zastupovat jej na jednáních s institucemi EU, národními vládami, mezinárodními organizacemi a subjekty organizované občanské společnosti z celé Evropy i světa. Předseda: Mario Sepi (IT, Skupina II) Místopředsedové: Irini Ivoni Pari (EL, Skupina I), Seppo Kallio (FI, Skupina III) Předsednictvo, které má 39 členů, organizuje činnost EHSV. Kromě předsedy který ho řídí a dvou místopředsedů sestává z předsedů tří skupin (Zaměstnavatelé, Zaměstnanci, Různé zájmy) a šesti specializovaných sekcí a jednoho člena za každý členský stát, kteří jsou přímo voleni plenárním shromážděním. Místopředsedové řídí komunikační a rozpočtovou skupinu. 4.2 Plenární shromáždění Výbor se v plném počtu schází devětkrát ročně na plenárním zasedání, kde prostou většinou hlasů přijímá stanoviska, jež poté předkládá Radě, Komisi a Evropskému parlamentu. Ročně přijímá EHSV v průměru 170 poradních dokumentů a stanovisek (z nichž přibližně 15 % z vlastní iniciativy).

19 4.3 Specializované sekce Výbor má šest specializovaných sekcí, které připravují stanoviska pro plenární shromáždění a které se zabývají konkrétními oblastmi politiky, o nichž pojednávají Smlouvy. Pro každé stanovisko daná specializovaná sekce zpravidla sestaví studijní skupinu, jíž jsou nápomocni experti, a jmenuje zpravodaje. Pokud se dané téma dotýká více specializovaných sekcí, může EHSV na přechodnou dobu zřídit příslušný podvýbor. Podvýbory pracují v podstatě stejným způsobem jako specializované sekce, jejich úkolem je však přezkoumání konkrétní otázky ve stanovené časové lhůtě. Kromě toho bylo zřízeno několik středisek pro sledování, která dlouhodobě monitorují hlavní témata. Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost (ECO) Předseda: Krzysztof Pater (PL, Skupina III) Specializovaná sekce ECO je kompetentní v otázkách finančního výhledu, vlastních zdrojů a rozpočtu Evropské unie a rovněž v otázkách statistiky. Zabývá se tématy souvisejícími s daňovou harmonizací a finančními trhy a jejich integrací.

20 Pro oblast hospodářské a měnové unie (HMU) a zvláště koordinace hospodářských politik zřídila sekce ECO stálou skupinu, jež monitoruje hlavní směry hospodářské politiky EU a jiná témata související s hospodářskou správou, včetně Lisabonské strategie. V oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti dohlíží sekce ECO na regionální a strukturální politiku a politiku soudržnosti. Sekce ECO je též zodpovědná za problematiku týkající se územního plánování a městské politiky, jakož i metropolitních oblastí. Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba (INT) Předseda: Bryan Cassidy (UK, Skupina I) Sekce INT se zabývá průmyslovou politikou (obecnou i jednotlivých odvětví), tržními politikami, politikou hospodářské soutěže, službami (včetně bankovnictví, obchodu, pojišťovnictví a cestovního ruchu, ale nikoli službami veřejného zájmu, jako jsou například dodávky vody nebo elektrické energie, poštovní služby atd.), malými a středními podniky (MSP), sociální ekonomikou (družstvy, vzájemnými společnostmi, sdruženími a nadacemi), svobodnými povoláními, podnikovým právem, výzkumem, duševním vlastnictvím, ochranou spotřebitelů a celní unií. Organizuje také každoroční Evropský den spotřebitelů.

21 10 th Anniversary European Consumer Day 13 March 2009 Brussels 6 th floor JDE 62 Consumer rights www.eesc.europa.eu Evropský den spotřebitelů Evropský den spotřebitelů se koná každoročně v březnu a v jeho rámci jsou pořádány akce ve všech členských státech. Zahrnují konference, výstavy, informační akce zaštítěné známými osobnostmi, diskuse spotřebitelů, internetové kvízy, prezentace ve školách, mobilní infocentra a mnohé další aktivity, jejichž cílem je upozornit na to, že spotřebitelé by měli znát svá práva a umět je uplatňovat. Prosazování posílení práv spotřebitelů v celé Evropě je důležitou prioritou Výboru a o její provedení Výbor usiluje spoluprací s institucemi EU, jako jsou Komise či Parlament. Dne 8. října 2008 přijala Komise v návaznosti na konzultaci EHSV a dalších orgánů návrh směrnice o právech spotřebitelů, jejímž záměrem je dosáhnout vysoké úrovně ochrany spotřebitelů v celé EU a zároveň zachovat konkurenceschopnost podniků. Návrh směrnice o právech spotřebitelů: http://ec.europa.eu/consumers/rights/docs/comm_pdf_com_2008_0614_f_cs_ PROPOSITION_DE_DIRECTIVE.pdf Středisko pro sledování jednotného trhu Předseda: Jorge Pegado Liz (PT, Skupina III) Sekce navíc zaštiťuje Středisko pro sledování jednotného trhu (SSJT). To bylo zřízeno v roce 1994 a jeho úkolem je sledovat fungování jednotného trhu na té nejnižší úrovni, zjišťovat případné nedostatky a navrhovat zlepšení. Středisko spravuje databázi věnovanou evropským iniciativám v oblasti samoregulace a koregulace, kterou EHSV vypracoval v úzké spolupráci s generálním sekretariátem Evropské komise (http://eesc.europa.eu/self-andcoregulation/index.asp). V současné době je tato databáze jako jediná věnovaná evropským iniciativám v oblasti samoregulace a koregulace přístupna na internetu formou jednoho správního místa.

22 Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost (TEN) Předseda: János Tóth (HU, Skupina III) Činnost specializované sekce TEN zahrnuje všechny druhy dopravy, hlavní transevropské sítě infrastruktury, energetiku, informační společnost, služby veřejného zájmu a audiovizuální politiku EU. Sekce pořádá stále více slyšení ke klíčovým tématům a v roce 2005 také zřídila stálé studijní skupiny k tématu služeb obecného zájmu a k tématu transevropských dopravních koridorů. Připravila řadu stanovisek z vlastní iniciativy a průzkumných stanovisek, zejména v oblasti energetiky včetně témat jako obnovitelné zdroje energie, energetická účinnost, fosilní paliva a jaderná energie.

23 Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství (SOC) Předsedkyně: Leila Kurki (FI, Skupina II) Sekce SOC se zabývá širokou škálou politik od zaměstnanosti, pracovních podmínek, vzdělávání a odborné přípravy přes sociální a občanská práva, sociální začleňování, rovnost mezi muži a ženami, volný pohyb, přistěhovalectví a integraci až k veřejnému zdraví. Pokrývá činnost několika výborů Evropského parlamentu a generálních ředitelství Komise a obsáhle tematicky přispívá k sociálnímu rozměru Evropské unie. V poslední době se sekce SOC zaměřovala především na otázku evropského sociálního modelu; její činnost v této oblasti provázely konzultace v terénu a předkládání výsledných stanovisek EHSV na ministerské úrovni. Jedná se zejména o návrh nového evropského sociálního akčního programu vypracovaný Výborem, který je hlavním referenčním dokumentem. Specializovaná sekce SOC má na svém kontě rozsáhlý soubor specifických stanovisek k tématům souvisejícím se sociálním modelem, jako např. k hlavním směrům politik zaměstnanosti, k zaměstnanosti mládeže, odbornému vzdělávání a celoživotnímu učení, k sociální odpovědnosti podniků, flexikuritě, modernizaci pracovního práva, podpoře důstojné práce pro všechny, produktivitě a kvalitě práce, zdraví a bezpečnosti při práci, vysílání pracovníků, rovným příležitostem a rozdílům v odměňování žen a mužů, k otázkám starších pracovníků, příležitostí pro zdravotně postižené, sociálního zabezpečení a sociálního začleňování, slaďování rodinného a pracovního života, mezigenerační solidarity, demografických změn, péče o staré lidi a dlouhodobé péče, práv dětí a práv pacientů, k problematice diskriminace, mezikulturního dialogu, integrace menšin, přistěhovalectví a integrace jako takové. K těmto otázkám se pravidelně pořádají slyšení s experty a organizacemi občanské společnosti.

24 Středisko pro sledování trhu práce (SSTP) Předseda: Josly Piette (BE, Skupina II) Středisko pro sledování trhu práce (SSTP) bylo založeno nedávno s cílem identifikovat a analyzovat trendy a problémy na trhu práce, aby tak obohatilo činnost sekce SOC a Výboru jako celku. Středisko zejména: analyzuje příklady osvědčených postupů, organizuje slyšení s institucionálními a socio-profesními zainteresovanými stranami, organizacemi občanské společnosti a akademickou obcí, vypracovává proaktivní průzkumné zprávy nebo studie na vybraná témata. SSTP provedlo rozsáhlé konzultace a diskuse k tématu situace starších pracovníků, přístupu žen na trh práce a zaměstnanosti zdravotně postižených osob a k otázkám růstu, kvality pracovního života a udržitelné produktivity.

25 Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí (NAT) Předseda: Hans-Joachim Wilms (DE, Skupina II) Hlavními oblastmi činnosti sekce NAT jsou společná zemědělská politika a její reforma, rozvoj venkova, bezpečnost potravin, společná rybářská politika a její reforma, lesnictví a ochrana životního prostředí v širokém slova smyslu. Většina návrhů právních předpisů v těchto oblastech vyžaduje povinnou konzultaci EHSV. Při přípravě stanovisek sekce organizuje slyšení a schůze v Bruselu i mimo něj. Sekce také vydává stanoviska z vlastní iniciativy a průzkumná stanoviska k důležitým politickým tématům a vede rozsáhlé konzultace na aktuální témata, jako je např. reforma vinařství, úloha lesů nebo globální výzvy v otázce výživy. Středisko pro sledování udržitelného rozvoje Předseda: Stéphane Buffetaut (FR, Skupina I) Sekce zaštiťuje činnost Střediska pro sledování udržitelného rozvoje (SSUR). To bylo zřízeno v říjnu 2006 a jeho cílem je podporovat účast občanské společnosti v otázkách politiky udržitelného rozvoje. Pomáhá Výboru při hledání kompromisů, jež by sladily environmentální, sociální a hospodářské zájmy. Podpora udržitelného rozvoje Environmentální faktory a boj proti změně klimatu mají v rámci rozhodovacího procesu EU stále přednostnější postavení. EHSV má při hledání funkčních řešení v této oblasti důležitou úlohu. V roce 2005 Výbor uspořádal poradní fórum k tématu udržitelného rozvoje a vydal průzkumné stanovisko s názvem Hodnocení strategie udržitelného rozvoje, jež bylo solidním základem pro přezkum přístupu EU. Evropská rada ocenila význam a přínos EHSV a v červnu 2006 jej vyzvala k aktivní účasti na vytváření odpovědnosti, mimo jiné tím, že bude působit jako činitel podněcující diskuzi na úrovni EU. Středisko pro sledování udržitelného rozvoje bylo zřízeno za účelem podpory široké škály činností EHSV v této oblasti. V období let 2006 2010 bude Výbor nadále rozvíjet svou odbornost s cílem etablovat se jako spolehlivý a uznávaný zástupce občanské společnosti v otázkách udržitelného rozvoje. Výbor připravil několik stanovisek k hlavním tématům z oblasti udržitelnosti, jako např. k mezinárodním jednáním o změně klimatu a k dvouleté zprávě o pokroku strategie EU pro udržitelný rozvoj.

26 Specializovaná sekce Vnější vztahy (REX) Předseda: Filip Hamro-Drotz (FI, Skupina I) Mezi hlavní oblasti činnosti specializované sekce REX patří rozšíření EU, vztahy se třetími zeměmi a zejména jejich organizacemi občanské společnosti a mezinárodní obchod a rozvoj. Sekce vypracovává především stanoviska z vlastní iniciativy, ale čím dál častěji i průzkumná stanoviska na žádost institucí EU. V rámci vypracovávání těchto stanovisek sekce úzce spolupracuje jak s představiteli organizované občanské společnosti Evropské unie, které nejsou zastoupeny ve specializované sekci, tak i s organizacemi občanské společnosti ze zemí mimo EU. Se zeměmi, s nimiž byly uzavřeny dohody o přidružení, a také se státy Evropského hospodářského prostoru (EHP) byly zřízeny smíšené poradní výbory; se zeměmi západního Balkánu a východními sousedy EU pak kontaktní skupiny. Monitorovací výbory také spolupracují se svými protějšky v oblasti vztahů s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi, s Latinskou Amerikou a v rámci evropsko-středomořského partnerství. S Čínou a Indií byly zřízeny kulaté stoly.

27 Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI) Předseda: Joost van Iersel (NL, Skupina I) Na základě 50 let zkušeností poradního výboru Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) v oblasti dialogu rozšířila CCMI své pole působnosti na všechna průmyslová odvětví. Je to jediný subjekt svého druhu v evropských institucích. Její úlohou je předvídat budoucnost, odhadovat, analyzovat a předcházet. Jejím cílem je vypracovat konstruktivní společnou strategii pro řízení průmyslových změn, která by byla přijatelná ze sociálního hlediska a zároveň zaručila zachování konkurenční výhody evropského průmyslu. Středisko pro sledování Lisabonské strategie Předseda: Staffan Nilsson (SE, Skupina III) Od chvíle, kdy Evropská rada v roce 2000 zahájila Lisabonskou strategii, ji EHSV nepřestal považovat za svou prioritu a jeho členové vždy ocenili možnost předložit institucím svá stanoviska, zejména při jejím obnovení v roce 2005. Komise si oficiálně vyžádala příspěvek Výboru ke svému každoročnímu monitorování strategie, a proto bylo zřízeno toto středisko, složené z rovného počtu členů ze všech tří skupin EHSV, které shromažďuje názory zainteresovaných stran z celé Evropy.

28 4.4 Rozpočtová skupina, komunikační skupina a skupina kvestorů V rámci EHSV existují tři skupiny odpovědné za specifické administrativní úkoly: Rozpočtová skupina je jmenována předsednictvem a jejím úkolem je pomáhat s rozhodnutími v oblasti financí a rozpočtu. Komunikační skupina je jmenována předsednictvem za účelem řízení a monitorování komunikační strategie Výboru. Dobrá komunikace má zásadní význam pro to, aby mohl EHSV plnit svou úlohu a aby získal podporu občanů EU pro vytváření silné a spojené Evropy. Výbor úzce spolupracuje s ostatními institucemi EU na plnění společného úkolu úspěšné komunikace. Skupina kvestorů je jmenována plenárním shromážděním a jejím úkolem je monitorovat a zajistit řádné provádění statutu členů.

29 4.5 Generální sekretariát Generální sekretariát EHSV, jenž sídlí v hlavní budově Výboru v centru bruselské evropské čtvrti, řídí generální tajemník Martin Westlake. http://www.eesc.europa.eu/organisation/secretarygeneral/index-en.asp Standardní postup vypracování stanoviska Výboru Stanovisko Výboru se zpravidla vypracovává takto: 1. Rada nebo Komise, někdy Evropský parlament, zašlou předsedovi Výboru žádost o vypracování stanoviska. 2. Předsednictvo Výboru pověří příslušnou specializovanou sekci přípravou podkladů. 3. Specializovaná sekce vytvoří studijní skupinu (v průměru devítičlennou) a jmenuje zpravodaje, jemuž jsou nápomocni experti (nejvýše čtyři). 4. Na základě práce studijní skupiny přijme příslušná specializovaná sekce stanovisko prostou většinou hlasů a předá je předsedovi Výboru. 5. Po posouzení textu předloženého specializovanou sekcí přijme Výbor na plenárním zasedání stanovisko prostou většinou hlasů. 6. Toto stanovisko je zasláno Radě, Komisi a Evropskému parlamentu a je zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie. Vypracování stanoviska z vlastní iniciativy Výboru probíhá stejným způsobem, ale musí být na žádost předsednictva schváleno plenárním shromážděním ještě před tím, než příslušná specializovaná sekce zahájí práce na jeho přípravě.

30 5. EHSV a vnější vztahy V důsledku globalizace a s rostoucím významem mezinárodních vztahů mezi EU a zbytkem světa se zvyšuje potřeba rozvíjet zároveň také vazby na společenské úrovni. Nové subjekty mezinárodních vztahů, zejména zástupci organizované občanské společnosti, jsou vyzývány, aby po boku tradičních subjektů přeshraničních vztahů plnily stále důležitější úlohu. Výbor přináší vedle Rady EU, Evropské komise a Evropského parlamentu vlastní jedinečný vklad do vnější politiky Evropské unie tím, že v jejím rámci prosazuje rozměr občanské společnosti. Poslání Výboru se neomezuje pouze na vydávání stanovisek a doporučení pro ostatní instituce EU. Výbor rovněž na žádost politických orgánů či na základě mezinárodních smluv působí přímo ve třetích zemích, v nichž navazuje dialog se zástupci organizací občanské společnosti a přispívá k rozvoji a vytváření poradních struktur. EHSV tak plní funkci mostu mezi občany těchto zemí a Evropou a přispívá k upevňování modelu pluralitní a participativní demokracie v partnerských zemích. EHSV spolupracuje s občanskou společností v mnoha různých oblastech včetně zemí kandidujících na členství v EU a potenciálních kandidátských zemí v oblasti západního Balkánu, východních evropských sousedů (včetně Ruska), Evropského hospodářského prostoru (EHP), středomořských zemí, afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT), Latinské Ameriky, Indie a Číny.

31

32 6. Kontaktujte nás! 6.1 Kde nás najdete EHSV sídlí v ulici Belliard 99, 1040 Brusel, Belgie, v blízkosti ostatních institucí EU (Parlamentu, Komise a Rady). 1 Sídlo Evropského hospodářského a sociálního výboru Rue Belliard 99 2 Sídlo Evropského parlamentu Rue Wiertz 43 3 Sídlo Rady Evropské unie Rue de la Loi 175 4 Sídlo Evropské komise Rue de la Loi 200 5 Sídlo Výboru regionů Rue Belliard 101

33 6.2 Návštěvy: Vítejte v EHSV! Dveře Evropského hospodářského a sociálního výboru jsou otevřeny pro návštěvníky ze všech 27 členských států; mnozí z nich jsou členy organizací občanské společnosti či studenty, kteří se specializují na oblast evropských záležitostí. Obzvláště vítány jsou návštěvy z nových členských států EU. V případě zájmu o návštěvu EHSV zašlete e-mail na adresu visitescese@eesc.europa.eu nebo volejte na telefonní číslo +32 25468182. Žádost je třeba zaslat alespoň s třítýdenním předstihem s uvedením požadovaného jazyka a data prezentace a počtem účastníků. Pokud není uvedeno jinak (např. v případě skupin požadujících přednášejícího s konkrétní specializací), naše interaktivní prezentace, jejíž součástí je i diskuse, bude pojednávat o struktuře a činnosti EHSV a o jeho úloze v rozhodovacím procesu Evropské unie. Délka prezentace se pohybuje v rozmezí 1 až 2 hodin. Více informací naleznete zde: http://www.eesc.europa.eu/activities/visitors/docs/how-to-obtain-a-visit-en.pdf 6.3 Internetové stránky Internetové stránky jsou pro Evropský hospodářský a sociální výbor klíčovým komunikačním nástrojem: http://www.eesc.europa.eu 6.4 Publikace a referenční materiály Stanoviska Výboru se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie. Po každém plenárním zasedání, tedy devětkrát ročně, vydává EHSV informační bulletin EHSV info, souhrnnou zprávu o činnosti EHSV, a dvakrát do roka vychází memorandum, které vymezuje priority činnosti EHSV pro každé předsednictví Unie. Všechny tyto dokumenty včetně stanovisek jsou k dispozici na internetových stránkách: http://www.eesc.europa.eu

34 Nejdůležitější publikace Úloha a fungování EHSV Vademecum 2008 2010 EHSV: most mezi Evropou a organizovanou občanskou společností Evropský hospodářský a sociální výbor v deseti otázkách President s Report Dimitris Dimitriadis 2006 2008 Vítáme Vás! Jednací řád Dopad činnosti Evropského hospodářského a sociálního výboru The priorities of the EESC during the ( ) Presidency of the Council of the European Union History of the EESC, Fifty years of participatory democracy Organizovaná občanská společnost A Better Partnership for a Better Development How to organise a Stakeholders Forum CESlink: Online spolupráce mezi hospodářskými a sociálními radami Jednotný trh, výroba a spotřeba The contribution of the EESC to the EU consumer policy The Committee on the Reform of the Structural Funds and the Strategic Guidelines for Cohesion Policy 2007 2013 Improving the EU regulatory framework upstream and downstream of the legislative process Zaměstnanost, sociální věci, občanství Immigration: the role of civil society in integration European Citizens Forum Conclusions: Towards a Europe of Solidarity Youth, Intergenerational Solidarity and Tomorrow's Europe The European Social Model Towards a new European Social Action Programme Vnější vztahy The EESC and the Mediterranean Studie k tématu organizované občanské společnosti v Arménii, Ázerbájdžánu a Gruzii včetně vztahů v rámci evropské politiky sousedství Prospekt k tématu činnosti EHSV v oblasti vnějších vztahů Prospekty o činnosti EHSV související s partnerstvím Euromed, s Latinskou Amerikou, AKT, západním Balkánem, východními sousedy, Asií, Tureckem a v oblasti obchodu

35 Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost TEN Section: Transport TEN Section: Energy TEN Section: Infrastructure TEN Section: Information Society TEN Section: Activities in the field of services of general interest and infrastructure TEN Section: Recent Achievements Europes Energy Transformation What Energy Policy for Europe? Key points of recent EESC opinions Konference Veřejné služby úloha občanského dialogu v poskytování kvalitních hospodářských a sociálních služeb Průmyslové změny Relocation Challenges and opportunities The Consultative Commission on Industrial Change (CCMI) The Future of the Textile, Clothing and Footwear sectors in Europe Informování o Evropě Living Europe WhatNEXT Forever Young Lisabonská strategie 58 Concrete Measures to ensure the success of the Lisbon Strategy Plnění cílů Lisabonské strategie. Souhrnná zpráva pro Evropskou radu (23. a 24. března 2006) Renewed Lisbon Strategy 2008 2010: The role of organised civil society (Summary report to the European Council 13 and 14 March 2008) Udržitelný rozvoj SDO Sustainable Development Observatory Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí NAT Section for Agriculture, Rural Development and the Environment The EESC and the framework directive review: New Challenges in Water Policy

Prezentace Evropského hospodářského a sociálního výboru, poradního orgánu Evropské unie, jenž se skládá ze zástupců organizované občanské společnosti. Tato brožura popisuje úlohu, činnost a vliv Výboru. Evropský hospodářský a sociální výbor Oddělení pro návštěvy a publikace Tel. +32 25469604 Fax +32 25469764 Rue Belliard, 99 1040 Bruxelles / Belgique www.eesc.europa.eu Katalogové číslo: EHSV-2009-01-CS QE-80-09-496-CS-C CS EUROPE DIRECT je služba, která vám pomůže nalézt odpověď na vaše otázky týkající se Evropské unie. Bezplatné telefonní číslo 00 800 6 7 8 9 10 11 10.2864/9965