http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html



Podobné dokumenty
44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Mitóza a buněčný cyklus

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

Základy buněčné biologie

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Digitální učební materiál

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Z Buchanan et al. 2000

Sada I 13 preparátů Kat. číslo

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Reprodukce buněk Meióza Smrt buněk

Slovníček genetických pojmů

Souhrnný test - genetika

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘENOVÉ ŠPIČKY CIBULE ( ALLIUM CEPA L.)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

BUNĚČNÝ CYKLUS SOMATICKÝCH BUNĚK A JEHO REGULACE

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Povinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 4. BUNĚČNÉ JÁDRO A BUNĚČNÉ KULTURY

Buněčný cyklus a buněčná smrt

Analýza buněčného cyklu cibule kuchyňské (Allium cepa)

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Buněčný cyklus a buněčná smrt

REPRODUKCE BUNĚK BUNĚČNÝ CYKLUS MITÓZA

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Laboratorní cvičení č. 5

GENETIKA. dědičnost x proměnlivost

REPLIKACE, BUNĚČNÝ CYKLUS, ZÁNIK BUNĚK

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Gametogeneze, mitóza a meióza. Prof. MUDr. Pavel Trávník, DrSc.

Přednášející: (abecedně)

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

STRUKTURA A FUNKCE ORGANISMU

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Buňka. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Bioorganická chemie OCH/BIOR1

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014

Úvod do studia biologie. Základy molekulární genetiky

Centrální dogma molekulární biologie

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Gametogenese a fertilizace. Vývoj 142

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Chromosomy a karyotyp člověka

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Transkript:

3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1

DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické bílkoviny 2

DNA, chromosom http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

Jádro, jadérko, karyotyp Jádro = informační centrum buňky Karyolema Jadérko místo transkripce rrna, stavba ribosomů Karyotyp = čárový kód buňky 1 druh = 1 sada chromosomů (moucha 8, člověk 46, kapr 104) 4

Karyotyp Homo sapiens http://www.uni-ulm.de/klinik/antgen/medgenet/gifs/karyogr.pngulm.de/klinik/antgen/medgenet/gifs/karyogr.png 5

Polytenní (obří) chromosomy chromosomy obsahující velké množství neoddělených chromatid (100-1000) vznikají mnohonásobným zmnožením (endoreduplikací) chromatid, bez jejich oddělení od centromery dávají buňce schopnost nadprodukce proteinů genová dávka Balbianiho prstence = puffs (místo aktivní syntézy mrna) během interfáze dobře patrné i ve světelném mikroskopu 6

Polytenní (obří) chromosomy 7

Polyploidie genomová mutace zmnožení celé chromosomové sady po replikaci DNA v S-fázi nedojde k mitóze ani k cytokinezi 2n = diploidie, 3n triploidie, 4n tetraploidie... spontánně nebo indukovaně (kolchicin) 8

Rozmnožování eukaryotických buněk Tam kde vzniká buňka musela existovat, stejně jako živočichové živočichů a rostliny pouze z rostlin. předtím nějaká buňka mohou vznikat jen z - buněčná doktrína Dělení: - rozmnožování jednobuněčných organismů - růst a regenerace buněk mnohobuněčných organismů - vznik pohlavních buněk (gamet) 9

Buněčný cyklus doba za kterou buňka zdvojnásobí svůj obsah a posléze se rozdělí na 2 doba od konce jedné mitózy po konec druhé mitózy časově variabilní (hodiny, měsíce, roky) regulace BC cykliny proteiny s transkripční aktivitou CDK (cyklin dependentní kinázy) Kontrolní body, restrikční bod G0 10

Fáze buněčného cyklu 1. G1 fáze (50 %) zdvojení buněčné hmoty, buňka roste, tvoří se RNA a proteiny, připravuje se zásoba nukleotidů a enzymů pro replikaci DNA. Hlavní kontrolní uzel 2. S fáze (30 %) DNA se replikuje na dvojnásobné množství, buňka je de facto tetraploidní 3. G2 fáze (15 %) zdvojování organel, tvorba struktur potřebných pro dělení buňky mitotické vřeténko 4. M fáze (mitóza) (5 %) dělení jádra (karyokineze), dělení buňky (cytokineze) 11

Fáze buněčného cyklu 12

Fáze mitózy 1. Profáze kondenzace chromosomů, rozpuštění jadérka, přesun dělícího vřeténka k pólům (centrosom) 2. Prometafáze rozpuštění karyolemy, vznik kinetochoriálním mikrotubulům 3. Metafáze kinetochoru a jeho připojení dělící vřeténko se navazuje na centromery chromosomů, jež se seřazují do ekvatoriální roviny. Chromosomy zůstávají spojeny jen v centromerách 4. Anafáze roztržení chromosomů v centromerách zkracováním mikrotubulů dělícího vřeténka, chromosomy putují k pólům buňky 5. Telofáze zánik dělícího vřeténka, despiralizace jaderná membrána a jadérka, cytokineze chromosomů, ke vzniká 13

Fáze mitózy profáze http://owlnet.rice.edu 14

Fáze mitózy prometafáze http://en.wikipedia.org 15

Fáze mitózy metafáze http://en.wikipedia.org 16

Fáze mitózy anafáze http://en.wikipedia.org 17

Fáze mitózy telofáze - cytokineze http://www.molecularexpressions.com 18

Fáze mitózy telofáze - cytokineze http://www.il.mahidol.ac.th/ 19

Fáze mitózy Mitosis.swf http://www.johnkyrk.com/mitosis.html 20

proliferace X diferenciace Proliferace - dělení a růst - zvyšuje se počet buněk v populaci a postupně dozrávají Diferenciace (specializace) - buňky ztrácí některé obecné prvky, a získávají prvky typické pro danou tkáň počet buněk [%] diferenciace proliferace čas 21

Práce s imerzním objektivem 1. Při zvětšení 400x lokalizujeme sledovaný objekt do středu zorného pole. 2. Otočíme revolverovým měničem objektivů, tak aby nad preparátem nezavazel objektiv. 3. Kápneme 1 kapku imerzního oleje na preparát. 4. Dotočíme objektiv. revolverový měnič a nastavíme imerzní 5. Opatrně dostříme MIKROŠROUBEM. Pozor na nejvyšší pozice křížového stolku, abychom objektivem nerozdrtili preparát. 22

Preparáty 1) - 9 - Fáze mitózy v kořenovém vlášení cibule (Allium cepa) - popsat všechny fáze včetně interfáze 2) - 7 - Polytenní chromosomy v buňkách slinných žlaz dvoukřídlých (dipter) - proužkování, balbianiho prstence 3) - 8 - Polyploidní jádra buněk slinných žlaz bource morušového (Bombyx mori) - rozprostřenné jádro - bez imerze 23