Vysvětlení základních pojmů z oborů hydrometeorologie a klimatologie V hydrometeorologii a klimatologii je používáno mnoho pojmů, které mají pro tuto vědu svůj význam a vídáte je i v našich textech předpovědí, statistik či teoretických článcích, kde je již s nimi pracováno a k jejich výkladu se nevracíme. Poskytujeme Vám tímto tedy slovník těchto používaných výrazů. Ať už se jedná o teplotu vzduchu, srážkový úhrn, četnost, intenzitu, letní den či mnoho dalších často používaných pojmů. V článku "Kdy je jev extrémní?" (www.meteoaktuality.cz) byly interpretovány hodnoty dle SIVS, od jejichž dosažení je nutno v rámci ČR považovat daný jev za extrémní či lépe řečeno význačný, před kterým je nutno varovat a který je nutno zvlášť sledovat oproti normálním či jinými slovy běžným projevům počasí. Jedná se tedy o oddělení význačného počasí od běžného stavu počasí. Tento přehled by měl přinést vysvětlení ostatních pojmů - projevů počasí či jiných zavedených a používaných pojmů v oblasti těchto věd. V hydrometeorologii a klimatologii důrazně rozlišujeme zejména následující pojmy: POČASÍ Historie počasí historií počasí rozumíme veškeré proběhlé počasí v minulosti, tj. vše co není aktuálním počasí a vše co není předpovědí počasí. Doslova řečeno veškeré děje v počasí které proběhly před 1 sekundou jsou historií počasí. Pro účely statistiky počasí se uvádí historie zajisté v delších časových intervalech a hodnotíme průběh počasí v uplynulém dnu, týdnu, měsíci, roce Aktuální počasí je veškerý průběh počasí v aktuálním čase, tzv. okamžitý stav počasí. Opět to je nutno chápat ale trochu komplexněji. Obecně vzato ale vše, co je již historií počasí (viz výše) nemůže být aktuálním počasím a jedná se tedy už o tzv. staré údaje o počasí, v aktuálním počasí už se pracuje s údaji novými. Předpověď počasí je vše, co není historií a aktuálním počasím. Předpověď počasí je odhad chování počasí v blízké budoucnosti den do dni, takže doslova je předpovědí počasí to, jak bude za 1 sekundu na daném místě či území i to, co bude na např. za 5 dní opět to není radno chápat doslova. Většinou se předpovídá minimálně na několik hodin či desítek hodin dopředu, dnů atd. Podle toho rozlišujeme: 1
a) Krátkodobou a velmi krátkodobou předpověď = na několik málo hodin (12-24h) až několik dnů. (1-3dny maximálně) b) Střednědobou předpověď = na několik dní (zpravidla 3-5 dní) c) Dlouhodobou předpověď = nazývána též výhledem, na týden až 10 dní dopředu, dále předpovídat nelze. Výhled počasí důsledně odlišujeme od předpovědi počasí, neboť má jeden velmi důležitý rozlišovací znak, není to předpověď počasí den po dni, neboť zní na více než 10 dní až na měsíc dopředu a na takovou dobu nelze předpovídat detailně den po dni. Jedná se o komplexní prognózu pravděpodobnosti vývoje počasí v podobě teplotních a srážkových odchylek od normálu pro dané období buďto dle povětrnostních podmínek a měření prvků v atmosféře za období několika uplynulých dnů nebo na základě statistik o měření počasí v historii, vývoji počasí určitém období. Sezónní výhledy jsou přímo výhledy na několik měsíců dopředu, tj. na více než 1 měsíc až na celá období, tj. 3 měsíce. V dnešní době existují výhledy i na půl roku, ale tyto prognózy nemají z hlediska věrohodnosti vůbec žádný smysl, nemají váhu, protože pravděpodobnost jejich vyplnění se je prakticky nulová. Úspěšnost předpovědi jedná o míru (procentuální) vyplnitelnosti se předpovědí počasí, která s přibývajícím časem, na něhož prognóza (předpověď či výhled) zní, klesá. Nejúspěšnější jsou a jisté prognózy na hodiny až jeden den, dosti úspěšné jsou prognózy na několik málo dní. Na více dní jsou již o poznání méně úspěšné a výhledy počasí ztrácejí na úspěšnosti už do takové míry, že je prakticky nemá cenu sestavovat či brát v potaz. Extrémní počasí je míra význačnosti daného jevu, kdy jev splňuje dle podmínek SIVS ČR (Systému Integrované Výstražné Služby ČR) určitý stupeň nebezpečí, které představuje pro obyvatelstvo. Počasí obecně tedy může být i význačné, ale nemusí být extrémní dle podmínek daného státu. Rozlišujeme 1., 2., a 3. stupeň nebezpečí při extrémních projevech daných jevů v počasí. Více o extrémech počasí v ČR prozradí článek Kdy je jev extrémní viz též odkaz na něho výše 2
VÝSKYT JEVŮ OBECNĚ Výskyt jevu - o výskytu jevu hovoříme, pokud se daný jev objeví alespoň na 5% území Ojedinělý výskyt jevu - hovoříme o něm, pokud se objeví na 5-29% daného území Místní výskyt jevu - hovoříme o něm, pokud se objeví na 30-69% daného území Výskyt jevu na většině území - hovoříme o něm, pokud se objeví na 50 a více % daného území Výskyt jevu na celém území - hovoříme o něm, pokud se objeví na 70% a více % daného území Pravděpodobnost výskytu jevu jedná se o odhad v %, jaké je riziko výskytu daného jevu a daném území. Většinou je pravděpodobnost uváděna v souvislosti Četnost jevu - je míra výskytu daného jevu na daném území Intenzita jevu - je síla či prudkost daného jevu Vydatnost jevu - používáno u srážek, označuje míru intenzity srážek za daný čas Úhrn srážek - je množství srážek různé intenzity na daném místě za daný čas s výskytem srážek nad daným územím, ať se jedná v našich podmínkách o ČR jako celek či určitý kraj nebo okres republiky. KLIMATOLOGICKÉ STATISTIKY Arktický den - je den, kdy teplota nevystoupí nad -10.0 C Ledový den - je den, kdy teploty nevystoupí nad 0.0 C Mrazivý den - je den, kdy teplota poklesne alespoň na -0.1 C Letní den - je den, kdy teplota vystoupí alespoň na 25.0 C Tropický den - je den, kdy teplota vystoupí alespoň na 30.0 C Teplý den - za teplý nebo-li také tzv. jarní den můžeme považovat den, kdy teplota dosáhne alespoň 15.0 C. Den se srážkami - je den, kdy se objeví srážky s měřitelným úhrnem alespoň 0.1mm Den s bouřkou - je den, kdy se v daném místě pozorování objeví bouřka provázená světelnými a zvukovými jevy a také srážkami 3
Průměrná denní teplota - jedná se o průměr nasbíraných dat z měření teploty vzduchu ve 2m nad zemí v 7, 14 a 2 x ve 21 hodin. Tyto hodnoty vydělíme čtyřmi a dostáváme průměrnou denní teplotu. Průměrná měsíční teplota - je průměr průměrných denních teplot v daném měsíce, který získáme na základě nasčítání hodnot průměrných denních teplot a vydělení této hodnoty počtem dnů v měsíci Průměrná teplota období - je průměr průměrných měsíčních teplot daného období, který získáme nasčítáním průměrných měsíčních teplot a vydělením této hodnoty třemi, neboť každé klimatické období má tři měsíce Průměrná roční teplota - je průměrem všech průměrných měsíčních teplot v daném roce, který získáme po nasčítání průměrných měsíčních teplot, získanou hodnotu vydělíme dvanácti, tedy počtem měsíců v roce Průměrné měsíční srážky - jedná se o nasčítání srážkových úhrnů v jednotlivých dnech měsíce, (tj. celkové měsíční srážky) tedy 24h úhrny srážek a vydělení této hodnoty počtem dnů v měsíci Průměrné srážky období - jedná se o nasčítání průměrných měsíčních srážek v daném období a vydělení této hodnoty třemi Průměrné roční srážky - jedná se o nasčítání měsíčních průměrných srážek a vydělení této hodnoty dvanácti Obdobně postupujeme u statistik dalších prvků jako je vlhkost vzduchu a tlak vzduchu především. Důrazně rozlišujeme dle základů teorie zejména: SRÁŽKY A USAZENÉ SRÁŽKY Zákal - jedná se o lehký opar vyskytující se ve větší vzdálenosti od místa pozorování či v podobě jemného povlaku v podobě kondenzující vlhkosti v atmosféře Kouřmo - jedná se mírně zhoršenou dohlednost tzv. slabou mlhou s tím, že dohlednost zhoršuje více než zákal Mlha - je celkové zhoršení dohlednosti a to i značně více než v případě kouřma Rosa - jedná se o průhledné kapičky. K její tvorbě dochází za jasných a bezvětrných nocí s dostatečnou vlhkostí vzduchu a jeho možností ochladit se na příslušnou teplotu rosného bodu, tzn. silné rosy vznikají zejména na podzim. 4
Jíní - jemné bílé krystalky ledu usazující se na trávě a vodorovných plochách. Netvoří se na stromech či elektrickém vedení Jinovatka - bílá usazenina, lesklá v případě slunečního svitu. Tvoří ji ledové krystalky a usazuje se na rozdíl od předchozího druhu usazených srážek na elektrickém vedení, větvích a rozích předmětů. Může narůstat proti směru proudění. Vzniká kdykoli při teplotách nižších než -8 C. Námraza - bělavá až šedá a neprůhledná sněhová či ledová hmota. Usazuje se na drátech a větvích či vertikálních plochách. Narůstá proti směru proudění a to do značných rozměrů, trvají-li podmínky pro její tvorbu. Způsobuje kalamitu v lesích a energetice. Objevuje se v zimním období ve středních a vyšších polohách při teplotách do -5 C. Ledovka - průhledná a kluzká vrstva ledu na chodnících, neošetřených silnicích, stromech a jiných předmětech vystavených mrznoucímu dešti, který se vyskytuje v případě kladných teplot ve vyšších hladinách atmosféry, vlivem záporných teplot v nižších vrstvách atmosféry pak vzniká ledovka Náledí - je neprůhledné a méně hladké než ledovka, vzniká opětovným zmrznutím roztátého sněhu či mokrých neošetřených povrchů (chodníky, silnice, nikoli stromy!) po předchozím výskytu kapalných či tuhých srážek Zmrazky - jsou kusy ledu, který vznikl opětovným zmrznutím částečně roztátého sněhu či vody z předchozích kapalných srážek Mrholení - je typ srážek s průměrem kapiček menším než 0.5mm, přináší velmi nízké srážkové úhrny Déšť - je typ srážek s průměrem kapiček větším než 0.5mm, přináší vyšší srážkové úhrny, záleží na jeho intenzitě (výše) Mrznoucí srážky - jsou srážky v podobě deště či mrholení, které na podchlazeném zemském povrchu namrzají a tvoří kluzkou ledovku (výše) Zmrzlý déšť - je déšť, který při putování atmosférou prochází studenou vrstvou vzduchu a na zemský povrch dopadá zmrzlý v podobě kousků ledu, při dopadu led odskakuje a cinká Sníh - jsou srážky v podobě sněhových vloček, které vypadávají za nízkých teplot už z oblaků, tj. z velkých výšek 5
Sněhové krupky - jsou srážky sněhové, které prošly teplou vrstvou vzduchu a před dopadem na zemský povrch opět zmrzly. Mají tedy tvar krupek v podobě kuliček, nikoli již hezky tvarovaných vloček Námrazové krupky - vypadávat mohou jen z oblaku Cb, což napovídá, že vznikají v horních částech bouřkových oblaků, kde panují velmi nízké teploty. Jedná se o průsvitná ledová zrna o průměru kolem 5mm. Jedná se o sněhová zrna, (viz též sněhové krupky) která jsou obalena vrstvou ledu a objevit se mohou jen v přeháňkách, resp. bouřkách. Kroupy jsou srážky, které vypadávají pouze z oblaků, které dosahují horní hranice troposféry, což jen oblak bouřkový typu Cb. Jedná se o kusy ledu v podobě nepravidelných koulí, které narůstají v bouřkovém oblaku a při určité hmotnosti překonají zpětné proudění a vlivem sestupných proudů vzduchu vypadávají z oblaku. Mohou být velmi malé v podobě hrachu, střední v podobě ořechu nebo obrovské až gigantické v podobě grapefruitu nebo melounu. Smíšené srážky - jsou srážky v podobě deště a sněžení, zmrzlého deště a deště, krup a deště či sněhových krupek a deště zároveň Přeháňky - jsou srážky konvektivní, které se objevují z kupovitých oblaků. Po přechodu přeháňky dochází k rychlému protrhávání oblačnosti a to většinou výraznějšímu. Zasahují malé území a putují v rychlejším sledu za sebou, nemusejí ovšem brzo přejít přes dané území, mohou být rozsáhlejší Občasné srážky - jsou srážky opakující se během dané doby, zpravidla během dne, v podobě deště, sněžení, smíšených srážek atp. Zasahují větší území než přeháňky a v době mezi periodami srážek se oblačnost neprotrhává, většinou vůbec Trvalé srážky - jsou srážky v různých podobách, který trvají delší dobu bez přestávek. Trvalé srážky mohou bez opakování se (tj. bez přestávky) trvat 1 hodinu i celý den. Pokud definitivně po hodině ustanou, jednalo se o trvalejší srážky, pokud se po ustání opět objeví, nejedná se už o trvalé srážky 6
VERTIKÁLNÍ ČLENĚNÍ ÚZEMÍ Nížiny a nižší polohy - jsou polohy do nadmořské výšky 400m n.m., z toho úplné nížiny jsou v našich podmínkách polohy pod 250m n.m. (př. Polabí, jižní Morava s polohami i pod 200m n.m., nejnižší poloha v ČR činí 158m n.m. a jedná se o okolí Roudnice nad Labem, kde se nachází observatoř ČHMÚ) Střední polohy - jsou polohy s výškou nad 400m n.m. do 600m n.m. (př. Podkrkonoší) Vyšší polohy - jsou polohy s výškou na 600m n.m. do 800m n.m. (př. Velká Úpa) Horské polohy - jsou polohy s výškou nad 800m n.m. (př. Pec pod Sněžkou) Hřebenové polohy - jsou polohy nejvyšší v daném pohoří a nejvyšší na našem území. Jedná se o místa s nejvyššími úhrny srážek a o místa s extrémními úhrny srážek při působení tzv. návětrného efektu. Jsou to polohy v našich podmínkách alespoň s výškami 1200 a více m n.m. (př. Luční Bouda, zajisté Sněžka či Králický Sněžník atd.) OBLAKY Oblačnost je množství oblaků různého druhu (pater, tvarů atp.) vyskytující se na obloze v daném místě a v určitý čas tzv. celková oblačnost. Pokrytí oblohy oblačností - vyjadřujeme pro účely meteorologie jako pokrytí oblohy celkovou oblačností v osminách od 0/8 jasno, přes 4/8 polojasno po 8/8 zataženo. (blíže pojednává o určování pokrytí oblohy oblaky článek na webu) Chod oblačnosti tím rozumíme proměnlivost druhů a zejména pak množství oblačnosti na daném území v daný čas. Rozlišujeme denní a roční chod oblačnosti s tím, že nejméně oblačnosti panuje v létě v noci či ráno, v zimě odpoledne a naopak. V průběhu roku panuje nejvíce oblačnosti v chladné části roku, obecně od listopadu a nejméně uprostřed létě, obecně v teplé části roku. Jedná se o převažující chod oblačnosti v našich podmínkách, rozhodně ne pravidelný ve smyslu den co den, rok co rok. Vrstevnatá oblačnost - je oblačnost většinou bez patrné struktury, jednotvárná připomínající mlhu a přinášející srážky občasné či trvalé, různé intenzity (oblaky As, St, Ns) 7
Kupovitá oblačnost - je oblačnost s patrnou strukturou, často výraznou a působivou bez výskytu srážek nebo přinášející srážky v přeháňkách a často prudké (Cc, Ac, Ac, Cu, Cb) Vláknitá oblačnost - je oblačnost cirrovitá tvořená výhradně ledovými krystalky (Ci, Cs, Cc) Frontální oblačnost - je veškerá oblačnost, která se objevuje v oblastech frontálních vln, tedy na rozhraních odlišných vzduchových hmot. Zástupci těchto oblaků jsou oblaky druhu Cs, As a Ns, na studených frontách zejména pak v letním období Cb. Naopak nefrontální oblačností rozumíme oblačnost vyskytující se mimo fronty a to daleko od těchto rozhraní a patří mezi ní ve stabilních hmotách Ci, též Cs, dále pak Ac, Sc a St. V nestabilních hmotách najdeme konvekční (jinými slovy vertikální) oblaky Cu a též Cb zejména v letní části roku, viz dále. Vysoká oblačnost - jsou cirrovité oblaky složené výhradně z ledových krystalků (Ci, Cs, Cc) Střední oblačnost - jsou pouze oblaky typu As, Ac Nízká oblačnost - je oblačnost s nejnižší základnou, dosahující až zemského povrchu (Sc, Cu, St) Vertikální (konvekční) oblačnost - Cu, Cb a přesahující výše uvedená patra - Cb a Ns, která vzniká vertikálními pohyby vzduchu Horizontální oblačnost - As, St Bouřková oblačnost výhradně oblaky Cb, obsahující projevy bouřek tj. elektrické výboje blesky a jejich zvukové projevy. HYDROLOGIE Hlásný profil nebo-li měrný profil, je místo na němž je vybudováno stanoviště určené k měření vodního stavu a ke zjišťování průtoku v korytu vodního toku. Tento profil je vybaven různými přístroji. Povodňový stupeň (SPA) jedná se o stupeň nebezpečí, které představuje průtok a vodní stav daného toku na daném místě pro obydlené okolí. Řídí se stupni výstrah (viz výše) a to následovně 1.SPA se rovná 1. stupni, 2.SPA se rovná 2. stupni a 3.SPA se rovná 3. stupni s tím, že zde existuje tzv. extrémní ohrožení které je též přiřazeno 3. stupni dle SIVS. Jsou určeny stavy či průtoky (jejich hodnoty) na 8
různých místech (hlásné profily) a od těchto hodnot platí konkrétní povodňový stupeň. Nízký průtok či stav sucha je opačný stav toku oproti SPA, prezentuje nízké stavy toků na určitých místech a nedostatek vody v korytu toku v daném místě. Opět jsou určeny stavy či průtoky na jednotlivých místech (hlásných profilech) které představují stavy sucha, resp. nízké průtoky. Ledové jevy existence ledu v korytu toky v různých podobách: zámraz, okrajový led, chod ledu. Dle toho rozlišujeme další pojmy jako je celina, bariéra, nápěch atd. Veškeré pojmy najdete ve slovníku Vysvětlení základních pojmů dokument, kontakty Autor: Meteo Aktuality Slouží pro stručný přehled o významu základních pojmů z meteorologie, hydrologie a klimatologie, které jsou používány v našich službách v podobě článků různého druhu bez jejich výkladu s předpokladem znalosti čtenáře jejich významu a použití. Tento dokument poskytuje tzv. klíč k těmto základním pojmům, nejedná se o komplexní slovník pojmů, ten připravujeme (stav k listopadu/prosinci 2014) v samostatné verzi ke stažení. Pokud by zde vysvětlení nějaké pojmu, který objevuje při poskytování našich informací a nebo pokud by někomu vysvětlení daného pojmu nedostačovalo či nebylo dostatečně jasné a vyčerpávající, nechť nás kontaktuje pro doplnění definice či jakoukoli radu ohledně pojmosloví na adrese info@meteoaktuality.cz či na stránkách sociálních sítí buď veřejně nebo soukromě. Při úplnost přidáváme kontakty: Email/soukromý: info@meteoaktuality.cz Facebook zprávy/soukromý, Facebook zeď/veřejný: facebook.com/pocasi.aktuality Google+/veřejný: plus.google.com/+meteoaktuality.cz780 nebo komunita Počasí (vyhledat lze i podle našeho názvu Meteo Aktuality nebo Počasí) Twitter/veřejný: twitter.com/meteoaktuality Ask/veřejný, ale i anonymní: ask.fm/meteoaktuality Máte skutečně na výběr, kde všude rádi přivítáme Vaše dotazy na pojmosloví, naše služby a na vše týkající se počasí s co nejrychlejší odpovědí. NAVÍC: Další pojmy z oborů meteorologie, hydrologie a klima najdete v našem třídílném slovníku odborných a jiných výrazů. 9