Významné jihočeské rybníky a povodně Karel Černý
Rybníkářské oblasti v Jihočeském kraji Lnářsko Táborsko Blatensko Písecko Vodňansko Veselsko Jindřichohradecko Českobudějovicko Novohradsko Novobystřicko Třeboňsko
Trochu z historie velkých rybníků v Jihočeském kraji První velké rybníky za vlády Karla IV. - např. Bošilecký 1355, Dvořiště 1367 Štěpánek Netolický Zlatá stoka, po roce 1500 např. Horusický, Opatovický, Kaňov, Záblatský, Ponědražský Mikuláš Ruthardt z Malešova - po roce 1550 např. Staňkovský, Kačležský a Hejtman na Koštěnickém potoce Jakub Krčín např. rybníky Svět - 1571, Spolský, Potěšil nebo Rožmberk založený v roce 1584
Trochu z historie velkých rybníků v Jihočeském kraji na Novohradsku Žár (1221, rozšíření do dnešní rozlohy 1358), na Jindřichohradecku Krvavý (1255, rozšíření do dnešní podoby 1572) nebo Vajgar (zmiňován písemně v roce 1399), na Táborsku Jordán 1492, na Českobudějovicku např. Bezdrev 1492 a Dehtář v polovině 16. století, na Novobystřicku Osika v 16. století
Největší povodně ě v Jihočeském kraji Srpen 2002 prakticky celý Jihočeský kraj Březen/duben 2006 Červen/červenec ervenec 2009 Metelský rybník: stav po protržení hráze dne 13.8.2002 Foto z www.predmir.cz
Povodně v Jihočeském kraji Blesková povodeň ň na začátku dubna 2009 Bílsko, Budyně, Svinětice
Rybníky a protipovodňová ochrana Technickobezpečnostní dohled - 254/2001 Sb. 61 a 62 vodního zákona úkol sledovat a zjišťovat technický stav vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch provádění - pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jeho deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. součástí technickobezpečnostníhonostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků. Pro TBD se vodní díla rozdělují do čtyř kategorií - podle velikosti možných škod, ke kterým může dojít při poruše stability a bezpečnosti vodního díla doprovázené vznikem povodňové vlny zvláštní povodně.
Bezpečnost hrází historických rybníků v Jihočeském kraji Projekt Operativní systém dlouhodobého monitoringu těles vodohospodářské soustavy Jihočeského kraje s cílem omezení možnosti vzniku zvláštní povodně z Norských fondů Cílem bylo provést na historických hrázích vybraných 32 rybníků v povodí řeky Lužnice až po soutok s Nežárkou monitoring souborem geofyzikálních měření za použití nedestruktivních metod a tento monitoring vyhodnotit Použitá metoda měření: Geofyzikální Monitorovací Systém 1. Rychlé testovací měření 2. Diagnostická měření (např. spontánní polarizace, mikrogravimetrie) 3. Měření geomechanických vlastností (např. seismické metody)
http://www.kraj-jihocesky.cv sekci Krajský úřad Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Informace o projektu CZ0098
Jordán stavba 1492 poslední vypuštění v 1830 Obnova rybníka od 11/2011 1. etapa spodní výpust 2. etapa odbahnění dolní č. 3. etapa odbahnění horní č.
Vodopád od přelivu Jordánu Ražba odpadní štoly Portál odpadní štoly http://www.taborcz.eu Obnova rybníka Jordán
Rožmberk protipovodňová opatření Proč zrovna Rožmberk? Směrný vodohospodářský plán plánovaná nádrže Krkavec na Nežárce Po povodních 2002 a 2006 Krkavec - protipovodňový význam Výstavba nové nádrže Krkavec NÁKLADY????? Financování výstavby stát Úvaha využít pro protipovodňovou ochranu rybník Rožmberk za současného zajištění jeho bezpečnosti
Rožmberk současný stav V současné době zvládne neškodně převést povodně Q 5, Q 20. Rožmberk maximálně Při takovéto povodni odtéká množství vody do cca 30 m 3 /s. V případě větších povodní je však transformační účinek rybníka výrazně menší, například při povodni Q 100 se transformuje povodeň z přítoku 210 m 3 /s na cca 100 m 3 /s na odtoku z rybníka a hladina v rybníce dosáhne kóty 428,63 m n. m. Toto množství vody již v sídlech pod Rožmberkem způsobuje nezanedbatelné škody.
Rožmberk možná při zvýšení retence Oproti současnému stavu by se zvětšil retenční objem rybníka pro transformaci povodně o cca 20 mil. m 3. V případě stoleté povodně by byl tedy po realizaci protipovodňových opatření Rožmberk přítok 210 m 3 /s transformován na 40 m 3 /s na odtoku z rybníka. Toto množství vody by mělo bez výraznějších problémů územím pod rybníkem Rožmberk protéci. Maximální hladina vody v rybníce úrovně 429,15 m n. m. by při stoleté povodni dosahovala Poznámka maximální hladina Rožmberka při povodni v srpnu 2002 byla 430,14 m n. m. http://up.kraj-jihocesky.cz Projekt LABEL Projekt protipovodňové opatření Rožmberk
Rožmberk co znamená zvýšení retence Pro zvýšení retenčního objemu rybníka Rožmberk o cca 20 mil. m 3 je třeba provést doprovodná protipovodňová opatření, a to zejména na hrázi a bezpečnostním přelivu a v místech, kde by se negativně projevovaly dopady zvýšené retence rybníka Rožmberk. Nyní probíhají jednání mezi Jihočeským krajem, Rybářstvím Třeboň Hld. a.s., jako vlastníkem rybníka Rožmberk, Povodím Vltavy, státní podnik, jako potencionálním investorem stavby a Městem Třeboň, jehož území je zvýšením retence Rožmberka dotčeno. Až po vyřešení všech problémových otázek mezi těmito čtyřmi subjekty bude možné přistoupit k projednávání protipovodňových opatření Rožmberk se všemi dotčenými subjekty a směřovat k vydání územního rozhodnutí pro stavbu a k zajištění finančních prostředků na tuto stavbu.
Rožmberk co znamená zvýšení retence 1. Hráz, přeliv, skluz stabilizace celého tělesa hráze a prodloužení průsakové křivky pomocí podzemního těsnícího prvku ukotveného do nepropustného podloží. Těsnící prvek bude v ose celé hráze a u bezpečnostního přelivu bude předsunut před hranu přelivu. opevnění ní návodního svahu kvalitní kamennou rovnaninou, vzdušní svah hráze - v kritických místech bude provedena přitěžovací lavice a bude proveden drén u vzdušní paty hráze a v patě přitěžovací lavice. úprava levého zavázání hráze na min. kótu 431,30 m n. m. ovladatelný přeliv se sklopnými tabulemi osazenými v místě stávajících česlí. Dvě pole bezpečnostního přelivu budou osazena motoricky ovládanými stavidly, pro umožnění případného řízení průtoku přelivem. Skluz od bezpečnostního přelivu projde důkladnou rekonstrukcí a z koryta od bezpečnostního přelivu budou vykáceny náletové dřeviny a odstraněny nánosy jeho v dolní části.
Rožmberk co znamená zvýšení retence 2. Stará Hlína - ochranné hráze s těsnícím prvkem a sčerpacími šachtami a s prostupy opatřenými zpětnými klapkami. 3. Nová Hlína - ochrana kombinací zvýšení vozovky a betonovými zídkami včetně rekonstrukcí stávajících propustků s osazením zpětných klapek a sčerpacími šachtami. 4. Hvízdalka - není technicky možné navrhnout protipovodňovou ochranu. Proto je navržena demolice osady, výkup pozemků, nákup nových pozemků a výstavba nových nemovitostí na území města Třeboně. 5. Třeboň - protipovodňová ová hráz pro zamezení rozlivu vody v lokalitě ulice Dukelské a u stávající hasičské ské zbrojnice, dále opatření na kanalizaci. V oblasti zahrádek je počítáno s demolicí pěti objektů k trvalému bydlení s tím, že je počítáno i s výkupem pozemků, nákupem nových pozemků a s výstavbou nových nemovitostí na území města Třeboně.
Rožmberk co znamená zvýšení retence 6. Pro nepřerušovaný erušovaný provoz spodní výpusti rybníka Rožmberk budou osazeny strojně stírané česle a z hráze je navržena sjezdová rampa ke stání pro kontejner, do kterého bude hromaděn shrabaný materiál zachycený načeslích. 7. Pod rybníkem Rožmberk bude provedena protipovodňová ochrana usedlosti Hamr kombinací zemní hráze a mobilního hrazení. 8. Prostřední, Podřezanská a Černá stoka v Třeboni - navrženy měrné stanice se snímáním výšky hladiny a s dálkovým přenosem naměřených hodnot pro získávání aktuálních informací o přítocích vody z těchto toků do Rožmberka. Propočet nákladů na kompletní stavbu je cca 473 mil. Kč (v cenové úrovni 2010/II). Pro zajištění financování této stavby se jeví jako možné využít chystaný program Ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi III.
Co na závěr k bezpečnosti rybníků? Důležité etapy pro bezpečnost rybníka: Projektová příprava + Stavba rybníka + Provoz rybníka Na vlastnících rybníků i na jejich provozovatelích, projektantech, stavebních firmách, pracovnících TBD, uživatelích rybníků i nás, lidech z vodoprávních úřadů je, aby vzájemné střety rybníků a povodní vycházely stále častěji ve prospěch rybníků, které budou projektovány, stavěny, provozovány, užívány a udržovány tak, aby byly bezpečné.
Jihočeský kraj Krajský úřad, vedoucí odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Hana Zahradníková, e-mail: zahradnikovah@kraj-jihocesky.cz Jihočeský kraj Děkujeme za pozornost Karel Černý, e-mail: cerny@kraj-jihocesky.cz Krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, oddělení vodního hospodářství a integrované prevence, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice V prezentaci jsou použity fotografie z archivu Hany Zahradníkové (vyjma Metelského rybníka www.predmir.cz)