Ostrov u Stfiíbra stavba, zafiizování a v zdoba filiální kaple sv. Václava a Vojtûcha

Ostrov u Stfiíbra stavba, zafiizování a v zdoba filiální kaple sv. Václava a Vojtûcha Vratislav RY AV A NOTACE: âlánek se vûnuje kapli sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû u Stfiíbra. SnaÏí se o upfiesnûní dat získan ch archivním bádáním a mapuje v zdobu kaple, její datování a autory. 1 Ostrov ustfiíbra z farnosti Kostelec byl v 18. století vsí patfiící k panství klá tera benediktinû v Kladrubech u Stfiíbra. V té dobû tam vznikla pûvabná barokní kaple, zasvûcená sv. Václavu a Vojtûchu (obr. 1 v ãlánku Pavlík, Pavlíková). Její slohové zhodnocení v rámci Santiniho díla bylo uï brilantnû provedeno dfiíve, napfiíklad M. Horynou v jeho obsáhlé monografii o J. B. Santinim, a naposled nedávno na základû podrobného stavebnû-historického prûzkumu M. Pavlíkem, s ãetn mi objevn mi nálezy. Tento ãlánek vznikal s posledním prûzkumem souãasnû, ale naprosto nezávisle, z odli ného pohledu a s odli n mi akcenty. SnaÏí se proto ne o formálnû-srovnávací rozbor architektury, ale v prvé fiadû o upfiesnûní dat, hlavnû pfies dal í zatím nikde nepublikovaná archivní zji tûní, a také o mapování v zdoby kaple, to jest co nejpfiesnûj í datování a urãení autorû. Opût pfiedev ím na základû nov ch archivních nálezû, ale zároveà i s uplatnûním aspoà základní formálnû srovnávací anal zy. Stavební v voj kaple tento ãlánek doplàuje o dataci pfiístavby vûïe a také o dataci nástavby horní etáïe vûïe v 19. století s rámcov m slohov m hodnocením. Vznik kaple je doloïen hned dvûma písemn mi prameny. V záfií roku 1729 (pfiesnûji 5. 9. 1729) vikáfi a arcidûkan plzeàsk Jan Václav Nezleck informoval dopisem praïské arcibiskupství, Ïe kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû na panství klá tera kladrubského je postavena. 1 Vysvûcena v ak byla uï podstatnû dfiíve, dne 28. záfií (na svátek sv. Václava) 1720 kladrubsk m opatem Maurem Fintzguthem. 2 Bylo to moïná vysvûcení ne je tû hotové stavby, ale pfiece jen jejího jádra, které uï tehdy muselo b t plnû funkãní, v první fiadû opatfiené nûjak m oltáfiem k bohosluïbám. O pfiístavbû vûïe se nepfiímo dovídáme z knihy úãtû kaple. Na konci pfiíjmû pro rok 1752 je vlo- Ïena poznámka o dodateãném pfiíplatku za provedení vûïe kaple v roce 1739. 3 Samotné úãty ale vykazují ãinnosti ukazující na stavbu vûïe uï Obr. 1. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava o nûco dfiíve. Nûjaké zednické práce se pfiinejmen ím pfiipravovaly jiï v roce 1730, jak svûdãí v platy zedníkûm, a také se lámal kámen (celkem 12 ãtvereãních sáhû) a pfiipravovalo vápno (26 strychû). Srovnatelnou sumu dostali zedníci i v následujícím roce 1731. V roce 1733 dostal nejmenovan klempífi za makovici na vûï (Thurm 1 Národní archiv (NA) v Praze, APA D 15, 1729, VIII-IX, kart. 1194. 2 Státní oblastní archiv (SOA) PlzeÀ, Vs Kladruby, K 1569 PenûÏní úãty kaple sv. Václava a Vojtûcha v Ostrovû, 1720 1800. 3 TamtéÏ. 117

2 3 knopf) 8 zlat ch, zaplacen byl tehdy i zámeãník, kováfi z Ostrova, a také sklenáfi. V témïe roce dostali zaplaceno i tesafii za postavení le ení kolem vûïe (auf Abschlag zu Thurm). Za totéï dostali zaplaceno tesafii je tû i v dal ím roce 1734. To ukazuje témûfi s jistotou, Ïe tehdy byla uï vûï v podstatû dokonãena a v roce 1739 mohlo uï jít jen o nepodstatnou dokonãovací práci, nebo je tû spí e o nûjakou opravu. 4 Hmota vûïe prostupuje prostor vlastní kaple, je tû v raznûji v interiéru, kde vzniká pomûrnû siln a dramatick tvarov kontrast, jistû pûvodnû zam len. Mohla tak b t i souãástí pûvodního projektu J. B. Santiniho, nebo aspoà jedné jeho varianty. Plackové klenby v pfiedsíàce i v oratofii nad pfiedsíàkou jsou nápadnû vzpínavé, hluboko posazené, v pfiedsíàce zcela bez patek i jen podfiíznutí v omítce, v oratofii s hluboko umístûn m hrotit m podfiíznutím jen málo plastick m. Typologicky takové klenby ukazují více ke Kiliánu Ignáci Dienzenhoferovi, nástupci Santiniho ve sluïbách kladrubského klá tera. V pfiedsíni za hlavním vstupem nového konventu v kladrubském klá tefie, stavûn m podle návrhu téhoï architekta ve stejnou dobu jako vûï kaple v Ostrovû, mají klenby, byè odli ného pûdorysu, v podstatû stejné hluboké ukotvení bez patek i profil. Jistû tu mohl pozdûj í hlavní architekt klá tera ãásteãnû aktualizovat pûvodní Santiniho projekt. Ostûní vchodu z oratofie na nûkdej í do prostoru vystupující ãást kûru s balustrádou obdélné s uchy a v kroji horních rohû je bûïn jednoduch typ, zde maximálnû dynamizovan sv mi proporcemi. Takto tvarovaná ostûní tohoto typu lze ov em najít v díle jak Santiniho, tak i K. I. Dienzenhofera, dokonce pfiímo na panství kladrubského klá tera. Horní etáï dne ní vûïe je uï slohovû odli ná a témûfi jistû novûj í. Nejvíce pfiipomíná sloh novorománsk. Podle obecní kroniky mûla b t pfiistavûna v roce 1867. 5 Kniha úãtû kaple od roku 1801 6 odkazuje v roce 1868 Obr. 2. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava Obr. 3. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava (Foto L. Mlynáfiová, 2010) na stavební v lohy patronátního úfiadu v Kladrubech s vysokou ãástkou 300 zlat ch, tyto úpravy kaple tedy financovala správa velkostatku Kladruby, kam Ostrov dlouhodobû patfiil. BohuÏel patronátní ani jen v eobecné úãty velkostatku Kladruby pro oba tyto roky se nedochovaly, takïe stále nevíme, zda pfii romantické úpravû byla horní etáï star í barokní vûïe pro technické naru ení rozebrána a snesena a místo ní vystavûna nynûj í novorománská, nebo zda tato nástavba byla zcela novû pfiistavûna na dosavadní vûï, která byla pfiedtím stejnû vysoká jako loì kaple, byè se samostatn m zastfie ením. Dne ní oltáfi ze tuku a jin ch lehãích plastick ch materiálû (dfievûné palíky, dfievûné uhlí, smotky slámy) 7 vznikl aï v roce 1738. Tehdy dostal zaplaceno pomûrnû vysokou sumu 50 zlat ch nejmenovan Stuccator für den Altar. 8 Malby na oltáfii by pak mûly tûsnû navazovat, pokud ov em uï nebyly souãástí star ího oltáfie z roku 1720 (obr. 4, 5, 6). TfiebaÏe sama kniha úãtû kaple neuvádí jména umûlcû, nepfiímo je máme písemnû doloïena jinak. V matrice narozen ch ve farnosti Kostelec je k datu 23. fiíjna 1738 zapsán kfiest Marie Kláry, dcerky manïelû Jana Webera, sochafie, a jeho manïelky Katefiiny, tehdy pob vajících v Pozorce (p. t. existentibus in Gibacht). Svûdkem kfitu byl ornatus Dominus Wenceslaus Schmidt, pictor et civis Planensis (slovutn pan Václav Schmidt, malífi a mû Èan v Plané umariánsk ch Lázní). 9 Obec Pozorka, aã rozkládající se tûsnû pod klá terem Kladruby a maximálnû jeden kilometr vzdálená od mûsteãka Kladruby, patfiila tehdy k farnosti Kostelec. Zdá se, Ïe tam mûl klá ter nûjak vût í hostinec, protoïe právû v Pozorce v tûch letech pob vali i ãlenové zednické a stavitelské rodiny Rohu Û (nûkdy psáno i Rohou nebo Rohous) pûvodem z Pfie tic, ktefií tehdy prakticky jistû pracovali na stavbû nového konventu a zfiejmû i na jin ch stavbách klá tera. 10 Poznámka v matrice o aktuálním pobytu sochafie Jana Webera v blízkosti v té dobû zafiizované stavby svûdãí o jeho tehdej í práci pro klá ter, aã bûïnû bydlel jinde. Podobné angaïovanosti nasvûdãuje i pfiítomnost malífie Schmidta a potvrzuje, Ïe byl umûlcem, kterého klá ter dlouhodobû zamûstnával. Zatím je nejdfiíve dolo- Ïen v fiíjnu 1720 a opût v fiíjnu 1721 pfiímo v Kladrubech, prakticky jistû pfii v zdobû a zafiizování mûstského kostela, obnoveného po nedávném poïáru. 11 Nejpozdûj ím dokladem práce pro klá ter je jeho podpis s datem 1743 na obrazu 4 TamtéÏ. 5 Státní okresní archiv Tachov, Obecní kronika Ostrova ustfiíbra, GG 1930 1936, s. 13. Tehdy mûla b t novû pfiistavûna celá vûï, alespoà podle této kroniky. 6 SOkA Tachov, FÚ Kostelec, K 1/09 Kniha úãtû kaple v Ostrovû, 1801 1938. 7 PAVLÍKOVÁ, Markéta. Zpráva z 1. etapy restaurování oltáfie v kapli v Ostrovû. 2009. Restaurátorská zpráva. 8 TamtéÏ. 9 SOA PlzeÀ, SM (Sbírka matrik) 2239, Kostelec 2 (NOZ 1701 1744). 10 RY AV, Vratislav. Stavitelská rodina Rohu Û z Pfie - tic. In JiÏní PlzeÀsko 8, Blovice : Muzeum jiïníhko PlzeÀska. 2010, s. 22 24. 11 RY AV, Vratislav. Je tû k malífiské v zdobû klá tera v Kladrubech. Zprávy památkové péãe. 2007, roã. 67, ã. 4, s. 327 328. ISSN 1210-5538. 118

mastr_02_12.qxd 13.4.2012 8:17 Stránka 119 5 4 6 Obr. 4. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava V letech 1774 1776 byla kaple opravována Autor tohoto krátkého ãlánku zná z pramenû mi- a sv. Vojtûcha, oltáfi, nástûnná malba. Po restaurování od- po úderu blesku, kter asi podstatnû po kodil nimálnû jeden pfiíklad krytiny pfiímo pfiizdívané na kryta pod tukovou v zdobou iluzivní malba architektury i kopuli. Zedníci tehdy (1775) mûli novû vyzdít nû- rub klenby v na em prostfiedí ze stavby farního rámující obraz dûkaz první etapy v zdoby kaple. (Foto jakou kopuli (Kupl) a spolu s pfiidavaãi novû po- kostela v Drahobudicích (okres Kolín) v letech kr t stfiechu (1775, 1776). ProtoÏe pfii opravách 1753 1754, kterou provádûl a moïná uï i pro- Obr. 5. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava nejsou uvedeni nikde tesafii, n brï jen zedníci, jektoval praïsk architekt Palliardi, nejpravdûpo- a sv. Vojtûcha, oltáfi, nástûnná malba. Po restaurování od- zamûstnaní i pokr váním stfiechy, je prakticky jis- dobnûji Antonín Fidelis Palliardi. kryta pod tukovou v zdobou iluzivní malba architektury té, Ïe právû tehdy byla po vyzdûní malé kopule je v tamních zachovan ch písemn ch pramenech rámující obraz dûkaz první etapy v zdoby kaple. (Foto v místû nûkdej í lucerny osazena stfiecha z pále- oznaãen jako tectum italicum, italská stfie- né kr ytiny pfiímo pfiizdûním na rub celé klenby. cha. Obr. 6. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava Zmûnûno bylo i v kové vyvrcholení stfiechy nad doby románské a tento druh kr ytiny jistû dobfie a sv. Vojtûcha, oltáfi, nástûnná malba, stav po restaurování. kaplí místo dfiívûj í makovice (Knopf) byl ve vr- znal i Antonín Haffenecker, Palliardiho jen o málo cholu osazen kfiíï na nûjakém kamenném pod- star í vrstevník. stavci, kter vyrobil v roce 1776 nejmenovan kameník za 3 zlaté. 13 16 17 ZpÛsob krytiny Byl ale uïíván v celém Stfiedomofií uï od Sochafi Jan Weber byl dosud záhadnou umû- Zmínûná novû vyzdívaná leckou osobností, protoïe byl znám jen ze dvou kopule byla témûfi jistû nevelká kopulová klenba zápisû matriky sàatkû v Ka persk ch Horách. ve vrcholu vût í klenby kaple, osazená zfiejmû na V únoru roku 1752 se krátce po sobû v tom Údaje o opravách kaple (Kapell reparatur) v ro- místû star í klasické lucerny a nûco málo okolo mûstû Ïenili dva bratfii Weberové, Jindfiich ce 1771 nejsou úplnû jednoznaãné. Neuvádûjí to- ní, která patfiila k pûvodní stfie e kryté barven m a Ondfiej, a u obou je uvedeno, Ïe jejich otcem tiï, zda zakoupen ch 1000 kusû indele bylo ur- indelem potvrzuje to i pomûrnû nízká mzda zed- byl Joannes Adam Weber, defunctus statuarius ãeno na pokr ytí stfiechy vlastní kaple, nebo její níkû. Stavební technici provádûjící aktuální opra- monasterii kladrubiensis. vûïe. indel mûl b t tehdy natfien na ãerveno, pro- vu kaple potvrdili zfietelnou spáru v tûch místech reticky nebyla pfiipsána Ïádna socha pfiímo toïe se souãasnû kupovalo i 20 liber bolusu (ãer- na rubu obou kleneb a odli né, evidentnû doda- vené hlinky) zu austreichung der Kupl a také lnû- teãné zdivo kopulky. Kopulka ve vrcholu klenby n olej, v nûmï se bolus mûl rozpustit. ProtoÏe kaple vykazuje stopy po malbû, zjevnû mlad í tehdy ale nejmenovan tou kovsk klempífi vyrobil a z jiné ruky, neï je malba klenby kaple. O druhu 12 SOA PlzeÀ, Vs Kladruby, K 1569. a dodal Kupl Knopf, makovici urãenou opût pro nové kr ytiny referuje aï poznámka k opravám 13 TamtéÏ. Kupl, je pravdûpodobnûj í, Ïe se pokrytí a ma- v roce 1791 tehdy pokr vaã pfieloïil patnou 14 TamtéÏ. prejzovou stfiechu, která spoãívá pfiímo na klen- 15 TamtéÏ. oltáfie Svaté rodiny v klá terním chrámu. 12 kovice t kaly spí e prostoru kaple samotné. Pak 14 18 Zatím mu ani teo- tu lze pfiedpokládat nûjak krov, tfieba jen jednodu- bû. O druhu zasklení oken se rovnûï dozvídá- 16 VLâEK, Pavel et al. Encyklopedie architektû, stavitelû, chou konstrukci. Termíny uïívané v barokní dobû me aï z jedné opravy z roku 1794, kdy sklenáfi vy- zedníkû a kameníkû v âechách. Praha : Academia, 2004, 15 jsou bohuïel ãasto víceznaãné, protoïe i vûï se mûnil 10 sklenûn ch terãíkû za nové. nûkdy oznaãovala termínem Kupl. V tomto pfiípadû opravy kaple po úderu blesku uï byl hlavním klá - V dobû 17 Státní okresní archiv Kolín, Farní úfiad Drahobudice, je to ale málo pravdûpodobné. terním architektem Antonín Haffenecker z Prahy. Pamûtní kniha fary. s. 466. ISBN 80-200-0969-8. M AT E R I Á L I E, S T U D I E V r a t i s l a v R Y AV / O s t r o v u S t fi í b r a s t a v b a, z a fi i z o v á n í a v z d o b a f i l i á l n í k a p l e s v. Vá c l a v a a Vo j t û c h a 119

v areálu kladrubského klá tera, nanejv jen velmi vágnû dvû sochy dosud nejvíce anonymní socha Panny Marie v západním títu klá terního chrámu z roku 1716 a nadïivotní socha sv. Benedikta nad severním boãním títem, zatím bez datování. 19 V e uveden zápis kfitu z podzimu roku 1738 ãiní Weberovo autorství oltáfie v kapli v Ostrovû z téhoï roku silnû pravdûpodobn m (obr. 9). O to více, Ïe je tu ve stejném zápise o kfitu Weberova dítûte uveden i malífi Schmidt z Plané, pro klá ter dlouhodobû pracující. Technika provedení oltáfie je sice hlavnû tukatérská, ale ne v hradnû vyuïívá i rûzné jiné materiály, nûkde dokonce stejné jako uobouprotûj kov ch oltáfiû v transeptu klá terního chrámu, které vytvofiil slavn bavorsk sochafi a architekt Egidius Quirin Asam. 20 Takové dílo je daleko spí e prací sochafiskou neï bûïn tukatérsk reliéfní dekor, byè v ménû obvyklé technice. V reliéfní scénû smrti sv. Benedikta v nástavci oltáfie je dominantním motivem hlava a poprsí svûtce. Za ním pak vystupují men í hlavy mnichû benediktinû, ktefií zfiejmû sv. Benedikta nesou na nosítkách, protoïe jsou umístûny ponûkud níïe (obr. 11). Typologie hlav v ech zobrazen ch osob je tu silnû vyhranûná svat Benedikt jako dlouhotváfin stafiec s vysok m ãelem, se spl vajícím hust m plnovousem a silnû plastick m hust m oboãím, postavy mnichû s nápadnû kulat mi hlavami ãi obliãeji a mûkk mi kulat mi bradami. Zvlá tû v pfiípadû hlavy sv. Benedikta nelze nevzpomenout na velmi podobnû, ba v podstatû stejnû interpretované hlavy nûkter ch soch plzeàského sochafie Lazara Widemanna (Widmanna). V zásadû stejnû vytvarovaná je hlava dfievûné sochy sv. Pavla z kostela v Îinkovech, která vznikla nûkdy ve druhé polovinû 30. let 18. století. Je tû nápadnûj í podobnost vystupuje u hlavy Boha Otce, dfievûné plastiky kolem roku 1747 z postranního oltáfie sv. Jiljí na Konopi ti (obr. 7), blízká podobnost je rovnûï zfiejmá udfievûné sochy sv. Ivana tamtéï, s datováním opût kolem roku 1747. Nejtûsnûj í podobnost nejen v celku, ale i ve zpûsobu artikulace oãí, oboãí, vlasû, vousu, nápadnû vysokého a irokého ãela i tváfií je patrná udnes jiï neexistující, ale na tûstí dobfie fotograficky dokumentované pískovcové sochy sv. Benedikta na námûstí v Pfie ticích z roku 1729 (obr. 10). Tady je Widmann jako autor jen silnû pravdûpodobn, ve sluïbách klá tera je zatím písemnû doloïen k roku 1733 a je tû 1734 (v lednu toho roku tam mûl rozdûlanou nûjakou práci). 21 Ale i nápadnû kulaté hlavy a obliãeje mnichû s mûkk mi obl mi bradami mají úzkou vazbu na charakteristickou typologii velkého mnoïství soch svûtcû téhoï sochafie. Nakonec ani kompozice oltáfie se silnû zdûraznûnou plastickou sloïkou nevyluãuje Lazara Widmanna jako moïného navrhovatele celého oltáfie. Je o nûm obecnû známo, Ïe navrhoval fiadu oltáfiû, jejichï plastickou sloïku vût inou i sám provádûl, anebo navrhl oltáfi a vyrobil jeho model, jako v pfiípadû jednoho z jeho posledních dûl, hlavního oltáfie dûkanského kostela ve Stfiíbfie. 22 Zajímav m plastick m prvkem jsou tu karyatidy andûlû, flankujících nahofie oltáfiní obraz. Taková syntéza letícího andûla a pohanské karyatidy není v dobové tvorbû pfiíli obvyklá. Má ji ale napfiíklad zajímav dfievûn boãní oltáfi sv. KfiíÏe z kostela v Oseku u Rokycan (obr. 8), dodateãnû tam dodan ze zru eného dominikánského klá tera v Plzni, 23 pro kter Widmann pravdûpodobnû vyrobil alespoà vût inu oltáfiû v roce 1739. 24 I umístûní andûlû-karyatid je tu shodné, po bocích hlavního oltáfiního obrazu. Osecky oltáfi sice v roce 1999 pfiipsal M. Pavlíãek dílnû M. B. Brauna 25 s datováním kolem roku 1735 pouze na základû slohové podobnosti andûlû-karyatid s atlanty hlavního portálu kostela sv. Mikulá e v Praze, za aktuálního stavu poznání (slohová blízkost ranûj ího Widmanna Braunovi, písemnû doloïené oltáfie pro plzeàské dominikány ve slabecké farní kronice /viz pozn. 23/) se tu v ak jeví Widmann jako autor podstatnû pravdûpodobnûj í. Slohov rozbor maleb by byl za souãasného stavu restaurátorsk ch prací pfiedãasn. UÏ teì je ale moïná aspoà ta nejzákladnûj í formálnû srovnávací anal za. V úvahu pfiichází v první fiadû urãení vztahu k malbám Cosmy Damiana Asama, kter tehdy je tû Ïil a tvofiil a pouhé tfii roky pfied vznikem ostrovského oltáfie, na podzim roku 1735, je písemnû opût doloïen v Kladrubech. 26 Po odkrytí pfiemaleb dvou nejdûleïitûj ích postav, andûla nesoucího Pietu a modlícího se andûla, je moïné jednoznaãnû konstatovat, Ïe obû tyto postavy neodpovídají Asamovû velmi vyhranûné typologii ani tvarovû, ani barevnû. I co do iluzivní objemové modelace jsou plo í a jednodu í, dá se dokonce fiíci naivnûj í, a také jejich paleta (barevná skladba) je odli ná, mûkãí a ménû kontrastní (obr. 10). Naopak se obû tyto figury znaãnû blíïí podobn m postavám ze znám ch Schmidtov ch maleb. Modlící se andûl silnû pfiipomíná podobnou dívãí postavu z nástûnné malby severní boãní strany transeptu klá terního chrámu v Kladrubech, také s podobn m vûncem ve vlasech, i kdyï tam z bíl ch lilií (obr. 11). Tuto a zfiejmû i protûj kovou malbu sice asi navrhl je - tû C. D. Asam, ale provedl ji uï jin malífi, nejpravdûpodobnûji právû V. S. T. Schmidt, tehdy uï nûkolik let ãinn pro klá ter v Kladrubech, kter mûl slohovû a zfiejmû i osobnû k Asamovi blízko. 27 I mal krajinn motiv na malbû oltáfiního obrazu v Ostrovû (obr. 4), kter byl nedávno odkryt, ukazuje naprosto stejné zobrazovací schéma i rukopis malby stromû a kopce v dálce, jaké jsou patrné v obou protûj kov ch malbách v klá terním chrámu v Kladrubech, a také stejnû mûkkou a nepfiíli kontrastní barevnou skladbu 28 (obr. 12, 13). 18 SOA PlzeÀ, SM 2064, Ka perské Hory 19. 19 RY AV, Vratislav. Nové nálezy k sochafiské v zdobû klá terního areálu v Kladrubech. Zprávy památkové péãe. 2000, roã. 60, s. 160 ad., konkrétnû na s. 166. ISSN 1210-5538. 20 PAVLÍKOVÁ, M., cit. v pozn. 7. 21 RY AV, V., cit. v pozn. 19. 22 Národní archiv v Praze, APA D 36, 1768, III, kart. 1443. Publikoval uï KOVA ÍK, Viktor. Sochafi Lazar Widemann (1697 1769) a jeho dílo v západních âechách. PlzeÀ : PlzeÀsk kraj, 2006. ISBN 80-239-7119-0, která je vlastnû doplnûnou diplomovou prací Mé vlastní archivní zji tûní ke vzniku tohoto oltáfie. V mém osobním archivu nálezû nese datum podstatnû star í, pfiesnû 5. 8. 1999. 23 PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království ãeského IV. Vikariáty: Kolínsk a Rokycansk. Praha : Dûdictví sv. Jana Nepomuckého, 1910, s. 199, bez ISBN. Faráfi Engelthaler od jedné vdovy v Plzni obdrïel pro kostel Oseck oltáfi sv. KfiíÏe, pocházející ze zru eného kostela dominikánského v Plzni. 24 Archiv mûsta Plznû, Dominikánsk klá ter v Plzni 1300 1950, inv. ã. 165, sign. If 62 Epitome sive descriptio historica conventus Plsnensis s. Margarethae, do roku 1749, pûvodní latinsk rukopis, s. 138 139. V. Kovafiík ve své v e zmínûné monografii L. Widemanna na s. 31 32 uvádí, Ïe s oltáfii nûkdej ího kostela sv. Markéty klá tera plzeàsk ch dominikánû se lze setkat v kostelech ve Slabcích (okres Rakovník) a v KoÏlanech (okres PlzeÀ-sever), s odkazy na prameny, hlavnû na farní kroniku kostela ve Slabcích. T Ï autor také jako první pfiipsal pravdûpodobné autorství tûchto soch L. Widmannovi. 25 PAVLÍâEK, M. K dílu M. B. Brauna. In Umûní. Praha : Ústav dûjin umûní AV âr, 1999, roã. 47, ã. 3, s. 195 ad., konkrétnû na s. 200 201. ISSN 0049-5123. 26 RY AV, Vratislav. Dal í nálezy k architektufie, sochafiství a malífiství v klá terním areálu v Kladrubech. In Zprávy památkové péãe. 2007, roã. 67, ã. 2, s. 119 ad. ISSN 1210-5538. 27 O slohov ch souvislostech Schmidtov ch maleb i o Schmidtov ch moïn ch osobních vztazích s C. D. Asamem nejdfiíve PREISS, P. Freskafiské dílo Václava S. T. Schmidta. Minulostí Plznû a PlzeÀska II. 1959, s. 89 ad. Bez ISSN. O. Weigmann v Allgemeines Lexikon der bildender Künstler (II, Leipzig 1908, s. 171) uvedl, Ïe Cosmas Damian Asam, uï jako dvorní malífi, byl v roce 1723 povûfien biskupem ve Freisingu v malbou tamního dómu. 120

mastr_02_12.qxd 13.4.2012 8:18 Stránka 121 Obr. 7. Konopi tû (okres Bene ov), kostel sv. Jakuba a Filipa hlava Boha Otce, dfievûné plastiky z postranního oltáfie sv. Jiljí, kolem roku 1747. (Reprofoto) Obr. 8. Osek u Rokycan (okres Rokycany), kostel Nanebevzetí Panny Marie dfievûn boãní oltáfi sv. KfiíÏe. (Reprofoto) Obr. 9. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtûcha, oltáfi, detail malífiského rukopisu. (Foto Obr. 10. Pfie tice (okres Jihlava), pískovcová socha sv. Benedikta na námûstí, 1729. ( Reprofoto) 7 Obr. 11. Ostrov u Stfiíbra (okres Tachov), oltáfi sv. Václava a sv. Vojtûcha, nástavec s reliéfem sv. Benedikta, stav po restaurování. Obr. 12. Kladruby u Stfiíbra (okres Tachov), klá terní chrám, nástûnná malba severní boãní strany transeptu. (Foto M. Pavlíková, 2009) Obr. 13. Kladruby u Stfiíbra (okres Tachov), klá terní chrám, nástûnná malba jiïní boãní strany transeptu. (Foto M. Pavlíková, 2009) 10 Malby na klenbû kaple je zatím pfiedãasné posuzovat. Rámcovû je tu v ak uï nyní moïno s jistotou vylouãit C. D. Asama. Pov echnûj ím, nûkde aï témûfi schematizujícím rukopisem a také podstatnû rustikálnûj í, ménû akademickou typologií tváfií jsou podstatnû bliï í v e uvedenému V. S. T. Schmidtovi (obr. 1, 2, 3), kter byl dlouho 8 9 ve sluïbách kladrubského klá tera. Dobu maleb klenby je zatím velmi tûïké pfiesnûji datovat. Pokud uï byly souãástí kaple vysvûcené na svátek sv. Václava, koncem záfií 1720, Schmidta jako malífie by to zcela nevylouãilo jeho pfiítomnost jako svûdka jednoho kfitu v Kladrubech v fiíjnu téhoï roku, jak bylo uvedeno uï dfiíve, 29 svûdãí o nûjaké jeho tehdej í práci v místû nebo jeho blízkosti. Jistû je ov em moïné pfiedpokládat, Ïe malby vznikly tfieba i nûkolik let po vysvûcení kap12 le, uï jen proto, Ïe taková práce b vala finanãnû nákladná. Malby v novûj í kopulce ve vrcholu klenby kaple, nejdfiíve z roku 1775 nebo 1776, uï musel provést nûkdo jin. 28 Na základû formálnû srovnávací anal zy, pfiedev ím s nástropní malbou velkého sálu zámku v Rab tejnû nad Stfielou (PlzeÀ-sever), kterou nejspí e provedl J. F. Bollenschlägel, byl autorem tohoto ãlánku konstatován pod- 11 13 statn rozdíl pfiedev ím v barevné skladbû. Své star í, jen velmi rámcové naznaãení, Ïe tento malífi a tafír mohl provést malby v transeptu kladrubského klá terního kostela, tím autor tohoto pfiíspûvku vylouãil. Viz RY AV, V., cit. v pozn. 26. Tam i odkaz na pramen dokládající práci F. B. Bollenschlägela pro zámek v Rab tejnû. 29 Viz pozn. 11, tam i odkaz na prameny. M AT E R I Á L I E, S T U D I E V r a t i s l a v R Y AV / O s t r o v u S t fi í b r a s t a v b a, z a fi i z o v á n í a v z d o b a f i l i á l n í k a p l e s v. Vá c l a v a a Vo j t û c h a 121