Jan SOUKUP. Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 2 / OBNOVY PAMÁTEK Jan SOUKUP / Klá ter v Chotû ovû

Transkript

1 Klá ter v Chotû ovû Jan SOUKUP 1 Historie klá tera Chotû ovsk klá ter patfií spolu s premonstrátskou Teplou, cisterciáck mi Plasy a benediktinsk mi Kladruby do ãtvefiice velk ch západoãesk ch klá terû zaloïen ch ve 12. a 13. století. Mezi tûmito klá tery vyniká Chotû ov prostorov m architektonick m konceptem a krajináfiskou úlohou dominanty. I pfies ztrátu klá terního kostela v 19. století je jeho architektonická, historická i památková hodnota vrcholná, se stfiedoevropsk m v znamem. Klá ter hrál v ãesk ch dûjinách ãasto aktivní roli a nepochybnû ovlivnil Ïivot v tomto regionu. Klá ter v Chotû ovû byl zaloïen mezi roky 1202 a 1208 západoãesk m velmoïem Hroznatou pro premonstrátky. První rána pfii la po pádu krále Pfiemysla Otakara II., kdy celou zemí zmítala fiada drobn ch válek, bûhem nichï byl v roce 1280 klá ter dobyt a vypálen. Vrcholem Ïivota stfiedovûkého klá tera bylo období tûsnû pfied husitsk mi válkami za probo ta Sulka z rodu pánû z R zmberka, jenï znaãnû rozmnoïil jmûní klá tera a jeho prestiï. Památkou na jeho stavební aktivity je jádro prelatury s monumentálními sklepy, zaloïené na pûdorysu pravidelného kfiíïe. Druhá rána pfii la v roce 1421, kdy husitská vojska pod pfiím m velením Jana ÎiÏky klá - ter dobyla, pobila obranu a jejího velitele upálila v sudu. K tfietímu zniãení klá tera do lo na poãátku stavovského povstání a znovu v prûbûhu tfiicetileté války. Její konec zastihl Chotû ov vylidnûn a ekonomicky zruinovan. Druhá polovina 17. století byla obdobím stabilizace a ekonomického rûstu, které pfiipravilo pûdu velkému obnovitelskému dílu chotû ovsk ch probo tû, zejména Dominika Peterky a Kry tofa Franti ka Schmidta. V roce 1736 zaãala v stavba nové budovy konventu, údajnû podle plánû plzeàského architekta Jakuba Augustona mlad ího. Stavbu provádûl Martin Kondel, kter získal rozsáhlé zku enosti na stavbû konventu v Plasích. Dokonãena byla v roce Klá ter byl zru en císafiem Josefem II. v roce 1782 a následnû pfiedán NáboÏenskému fondu, Obr. 1. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), klá ter, historická fotografie od v chodu z prostoru návsi, okolo roku (Fotoarchiv OS Klá ter Chotû ov) kter jej prodal v roce 1822 kníïeti Thurn Taxisovi. Ten mûl zájem pouze o panství a jeho hospodáfiské budovy a o vlastní budovy klá tera nedbal. Podle hloubky pozdûj ích oprav na konci 19. století se zdá, Ïe jeho tehdej í stav si nijak nezadal s dne ním patn m stavem. V roce 1877 byl klá ter pronajat sestrám fiádu Nav tívení Panny Marie, které zde zfiídily rodinnou kolu s penzionátem. V roce 1901 byl ke konventu pfiistavûn stavitelem Josefem Haberzettlem z Chebu mal trojlodní kostel zasvûcen Nejsvûtûj ímu srdci Pánû jako náhrada za zbofien klá terní kostel. V roce 1938 sestry klá ter odkoupily, ale za dva roky byla kola nûmeck mi okupaãními orgány zru ena a nahrazena starobincem a o nûco pozdûji ubytovnou pro dívky totálnû nasazené ve zbrojním prûmyslu. 120

2 Po skonãení války byly zprvu vyhnány nûmecké sestry a v roce 1950 i ãeské a klá ter byl pfiedán armádû. Toto vyuïití pro nûj znamenalo dal í z fiady tûïk ch ran. Nastala postupná a neúprosná devastace celého areálu, která se paradoxnû prohloubila po roce 1973, kdy armáda klá ter opustila. Za dal ích osmnáct let zmûnil klá ter tfiikrát vlastníka, ale pouze Krajské stfiedisko památkové péãe v Plzni se snaïilo za svého krátkého pûsobení agonii zastavit, bohuïel bez podstatného úspûchu. V roce 1991 pfievzala klá ter obec Chotû ov od spoleãnosti Hotely Liberec, ale za pûl roku vydala konventní budovu s okolními pozemky pûvodnímu vlastníku, fiádu sester Nav tívení Panny Marie. Sestry uï na správu takového majetku nemûly sil, a tak ji vykonávala zprvu Christiana a. s. Praha a po jejím zániku v roce 1994 obec Chotû ov. V roce 2002 obec získala budovu konventu s pfiilehl m pozemkem. Po celou dobu, kdy byl konvent ve vlastnictví fiádu, poskytovala obec finanãní prostfiedky pro záchranu klá tera a organizovala jeho opravy, byè ve skromn ch rozmûrech. Struãn popis klá tera Hlavní budovou je konvent, postaven na kraji terénního zlomu. Ve tfiech kfiídlech se jeví jako jednopatrov, jihov chodní kfiídlo je vy í o dvû poschodí, která jsou ve skuteãnosti suterény. âtyfikfiídlá budova je tvofiena dvoutrakty chodeb a cel ãi jin ch místností rûzného urãení. Do vnitfiního rajského dvora jsou kfiídla roz ífiena rizality, obsahujícími schodi tû, pfiípadnû záchody. Pouze v severozápadním traktu je v rizalitu kapitulní síà nad pfiízemní oratofií. Stfied hlavního, jihov chodního kfiídla tvofií na vnûj í stranû mûlk rizalit, ukonãen patrov m pavilonem, kter má nad sebou sálové prostory, pûvodnû ãtyfii, dnes pût, protoïe nejniï í prostor byl pfiestropen. Zajímavé je filozofické fiazení tûchto prostor. Spodní dvû jsou pro potû ení tûla sala terrena a refektáfi. Nad nimi je hlavní sál pro shromáïdûní komunity a nejv e umístûná prostora je knihovna, tedy prostor pro potû ení ducha. V echny prostory jsou spojeny monumentálním schodi tûm, na jehoï stropû je iluzivní freska s pokraãováním schodi tû vzhûru. Jedná se o zobrazení putování sester do nebe a freska tak spojuje realitu klá - terního schodi tû s nadzemsk m prostorem. Na severozápadní stranû konventní budovy byl pfiistavûn drobn novobarokní kostel, jehoï osa je kolmá na kfiídlo konventu. Kostel je trojlodní s vestavûn mi emporami. Na nûj navazuje oratofi pro chovanky a sestry v pfiízemí pûvodní budovy a kapitulní síà v patfie ve dvorním rizalitu, která je nejv znamnûj í místností konventu. V letech byla vyzdobena malbami plzeàského malífie Julia Luxe. Severnû od konventu jsou prostory, dnes parkovû upravené, které byly vnûj ím nádvofiím klá tera. Zde stál dvouvûïov klá terní kostel sv. Václava, zbofien v roce Zachovalo se pouze nûkolik vyobrazení a snad i archeologické stopy pod zemí. Souãástí areálu jsou doprovodné objekty, které se nacházejí pfieváïnû na sever od konventu. Nejv znamnûj í stavbou je prelatura, obydlí probo ta, pozdûji opata. Prelatura byla zásadnû pfiestavûna za probo ta Sulka koncem 14. století, kdy dostala monumentální a vskutku reprezentaãní charakter. V severní ohradní zdi vedle prelatury je brána a pû í vstup do klá tera. Na západ od nûho se nachází 160 m dlouhá fiada objektû, které slouïily jako hospodáfiské budovy a ubytovny pro zamûstnance klá tera. Konvent je obepnut velmi zajímavû trasovanou zdí, která zejména na jiïní stranû pûsobí znaãnû monumentálnû. Zaãíná na obou nároïích severozápadního kfiídla a vlnkou navazuje na letohrádky. Od letohrádkû smûrem k jihov chodu symetricky opisuje kfiivku s kos m nároïím v ose konventu, zapojuje dvû vûïe, z nichï západnûj í je vodárenská vûï, a vymezuje trojúhelníkovou tzv. ípovou zahradu. Toto tvarování zdi je v Chotû ovû zcela jedineãné a nemá v âechách konkurenci. Pomáhá rozpustit mohutnou hmotu konventu do drobnûj ího okolí a pfiesnû mu vymezuje místo na okraji terénního zlomu. Mimofiádnû zdafiilé je zasazení klá tera do krajiny, které je pûsobivé jak z bezprostfiední blízkosti z návsi, tak z dálkov ch pohledû. V tomto v znamu krajinotvorného objektu má Chotû ov u nás jen velmi málo obdob, snad Svatou Horu ve stfiedních âechách a Svat Kopeãek u Olomouce; v blízkém sousedství pak klá ter Göttweig v Rakousku. Pokusy o obnovu Snahy obce Chotû ov o obnovu areálu se datují od zmûny politické situace v zemi. Bez ohledu na konkrétní vlastnické pomûry organizuje obec opravy klá tera za pomoci mnoha dobrovolníkû. Lze konstatovat, Ïe velk podíl mají dvû obãanská sdruïení, která pomáhají se záchrann mi pracemi a vná ejí do klá tera Ïivot. Prvním je Obãanské sdruïení Klá ter Chotû ov (od roku 1991), které zaji Èuje prûvodcovskou sluïbu, organizuje koncerty a v stavy a stará se o drobnou údrïbu. Kromû toho má v péãi klá terní muzeum, jehoï sbírky stále doplàuje o aktuální nálezy a prohlubuje jeho informaãní funkci. Autor ãlánku jako pfiedseda sdruïení vypracovává materiály pro pfiípravu obnovovacích prací, spolupracuje pfii jednáních o dotacích i pfii v bûru vhodn ch dodavatelsk ch firem a vykonává stavební dozor. SdruÏení organizuje roãnû 5 6 v stav, z nichï nûkteré jsou kaïdoroãní, jako napfiíklad Amatérsk Chotû ov, v stava v tvarn ch prací ÏákÛ kol. Koncerty se konají v letním období po mûsíci. Záfiijov koncert je souãástí Haydnov ch slavností. Nepochybnû unikátní jsou kaïdoroãní setkávání chovanek klá terní koly, v jejichï fiídnoucích fiadách se nacházejí dárkynû na obnovu, a posléze i srazy b val ch vojákû, ktefií si svou vojenskou sluïbu odslouïili v Chotû ovû. Dodnes bylo získáno témûfi 40 milionû Kã, které byly pouïity pfieváïnû na obnovu krovû a stfiech. Kromû toho byla sejmuta a znovu osazena malba Julia Luxe nad schodi Èovou halou (188 m 2 ) a opraven vstup do klá tera i do konventu. V roce 2008 bylo vyrobeno a osazeno estnáct oken do chodeb prvního patra. To navázalo na akci Kup si své okno, z jejíhoï v tûïku byla opravena a doplnûna okna do kapitulní sínû. Pro zajímavost, budova konventu má pfiesnû 365 oken nejrûznûj í velikosti a slohu. V posledních ãtyfiech letech byl v znamn m sponzorem i plzeàsk pivovar Prazdroj a Spolek plzeàsk ch právováreãníkû. BohuÏel spolek zanikl a PlzeÀsk Prazdroj nasmûroval své sponzorské aktivity pouze do mûst, v nichï sídlí jeho podniky. I tak byly jejich pfiíspûvky podstatné. V rámci propagace klá tera vydalo obãanské sdruïení publikaci autora Martina Pácala o chotû ovském rodáku Franti ku Xaveru Margoldovi, posledním architektu dostavby katedrály sv. Víta v Praze, pod názvem Zapomenut fantom. V leto ním roce vydá sdruïení novou publikaci o dûjinách klá tera od Milana Hlinomaze. Na obnovû se podílejí kromû profesionálních firem i dal í aktivisté skauti z Chotû ova a mládeï ze salesiánského stfiediska v Plzni, která pro své kulturní aktivity v klá tefie zaloïila Obãanské sdruïení Chotû ovská vlna (pomáhají od roku 1998, OS od roku 2003). Mladí nad enci se zapojili do drobné údrïby a ãi tûní areálu. Aby získali prostfiedky pro svou ãinnost, organizují vïdy první sobotu v srpnu tzv. Veãer pro klá ter Chotû ov, pûldenní akci prohlídek, pfiedná ek, koncertû a historick ch vystoupení, které v posledních letech pfiilákaly pokaïdé nûco pfies 1200 náv tûvníkû. PfiestoÏe se podafiilo zachránit konvent pfied zniãením a klá ter vstoupil do povûdomí obyvatel jako Ïivá souãást obce a okolí, je nutné konstatovat, Ïe se zatím nevedlo uvést do Ïivota reáln zpûsob jeho vyuïití. Impulsem se zdálo b t v roce 2000 jeho zafiazení organizací World Monuments Found z New Yorku mezi 100 nejohroïenûj ích staveb svûta, ale zájem od té doby spí e upadal. 121

3

4 Obr. 2. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), klá ter, leteck pohled od severozápadu. (Foto Jifií Bûl, 1992) Obr. 3. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), klá ter, leteck pohled od jihov chodu. (Foto Jifií Bûl, 1994) Obr. 4. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), klá ter, pohled od jihu z klá terní zahrady. (Foto Jifií Bûl, 1994) Obr. 5. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), klá ter, budova konventu, vnitfiní dvûr, severozápadní kfiídlo. (Foto Jan Soukup, 2004) Obr. 6. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), klá ter, pûdorys klá tera v dobû jeho zru ení 1782 s orientaãním zakreslením zbofien ch budov. (Kresba Jan Soukup) Obr. 7. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), klá ter, budova prelatury od severov chodu. (Foto Jan Soukup, 2006) 7 Bûhem 90. let 20. století se se lo cca 40 návrhû, jak klá ter vyuïít, ale Ïádn nemûl reáln základ. Klá ter investory sice lákal, ale zároveà je odrazovala skuteãnost velk ch vstupních nákladû a omezená moïnost dûlat v budovách dispoziãní zmûny pro nové vyuïití. Nejãastûj ím námûtem bylo poskytování sociálních ãi zdravotnick ch slu- Ïeb. Vyskytl se ale i návrh demontování barokních krovû a jejich sestavení v klá terní zahradû pro provoz originálních hospod. S osudem budov klá tera si navrhovatel hlavu nelámal. Provûfiování investorsk ch zámûrû vedlo k poznání, Ïe konvent nelze uïívat pro podnikatelsk zámûr, ale pro kulturní úãely. VyuÏití celého areálu jedním provozovatelem zfiejmû nebude moïné. Základem je vyuïít konventní budovu, která jiï dal í aktivity pfiitáhne. Takovou moïností je podle názoru obce i pracovníkû obãansk ch sdruïení zfiízení expoziãního depozitáfie kamenné barokní plastiky plzeàského regionu v rámci akce Záchrana barokních plastik na PlzeÀsku. Citace z dûvodové zprávy: Je nepfiíjemnou skuteãností, Ïe barokní plastika v západních âechách, která je souãástí interiéru na ich mûst a krajiny venkova, byla realizována obvykle z nepfiíli kvalitního místního pískovce. Ten vlivem povûtrnosti, stárnutí materiálu a nekvalitního ovzdu- í je dnes na konci své Ïivotnosti. Restaurátorské zásahy jí mohou prodlouïit Ïivot, ale ve skuteãnosti jsou to jen kosmetické úpravy pouze nepatrnû prodluïující agonii jednotliv ch plastik. Je to zjevné ze skuteãnosti, Ïe jiï restaurovaná díla potfiebují stále nové zásahy ve zkracujícím se cyklu. V krátké dobû dojde k situaci, ve které pfiijdeme o obrovské hodnoty umûleck ch dûl, které jsou svûdectvím umûní na ich pfiedkû a hlavnû jsou souãástí na eho domova a umûleckého bohatství na í vlasti. Z uvedeného vypl vá nutnost koncepãní v mûny na místû ohroïen ch plastik formou zhotovení jejich kopií a umístûní pûvodních umûleck ch dûl do interiéru vhodného pro deponování vût ího mnoïství sochafisk ch dûl jako prohlídkové lapidárium. Tato akce musí mít pfiímou spojitost od vytipování ohroïené plastiky pfies její okamïité umístûní v kryté prostofie a restaurování pro interiér, zhotovení kopie a její navrácení na pûvodní místo aï po koneãné uloïení originálu v bezpeãném prostfiedí. Za ohroïené plastiky na místû lze povaïovat nûkolik desítek soch. Asi nejv znamnûj í je monumentální jezdecká socha sv. Jifií z Kfiimic od Lazara Widemanna, krytá jiï dvacet osm let ohyzdnou stfiechou uprostfied nádvofií zámku. Restaurátorské dílny by se mûly stát základem restaurátorské ãinnosti v PlzeÀském kraji. Postupnû by mûly b t materiálovû vybaveny i na restaurování druhovû rûzn ch památek napfiíklad pro památky dfievûné ãi textilní. S tím by mûla souviset vzdûlávací ãinnost, pfiedávání zku eností formou workshopû a semináfiû. Náv tûvníci klá tera by vidûli nejen samotná zachránûná v tvarná díla, ale i metody a postupy uïívané pfii jejich záchranû. Nejsvízelnûj í je otázka financování celé akce. Proto je nutné spojení zájmov ch subjektû, za které lze povaïovat: Obec Chotû ov, NPÚ ÚOP v Plzni, Obãanské sdruïení Klá ter Chotû ov, Krajsk úfiad plzeàského kraje, Soukromou umûleckoprûmyslovou kolu v Plzni Zámeãku, Akademii v tvarn ch umûní a moïná Biskupství plzeàské. Expozice plastiky a restaurátorské dílny vyuïijí polovinu objemu konventu. Jejich neopominutelnou v hodou je minimalizace stavebních zásahû a dispoziãních zmûn do stávajícího stavu konventu. Druhou aktivitou je Klá terní muzeum, které jiï ve skromné formû existuje. Vhodné prostory jsou v prvním patfie západního a jiïního kfiídla s propojením na kapitulní síà a prostor schodi tû se slavnou freskou a navazující sál ve druhém patfie. Muzeum by v první fiadû prezentovalo dûjiny klá tera v Chotû ovû na pozadí historie velk ch západoãesk ch klá terû (Teplé, Kladrub a Plas). Velké prostory v klá tefie nabízejí také moïnost pofiádat kulturní akce. JiÏ dnes je klá ter souãástí Haydnov ch slavností, jeï se konají na zámku v Dolní Lukavici. Právû velké prostory pro koncerty jsou pfiedností klá tera v Chotû ovû. Chybí ale zázemí pro posluchaãe i úãinkující. Toto kulturní centrum je moïné umístit v kostele Nejsvûtûj ího srdce Pánû v severním kfiídle, kde jsou také prostorové moïnosti pro zázemí úãinkujících atny a hygienické vybavení. V rámci rûzn ch festivalû a konkrétních akcí by se vyuïívaly i dal í sály, zejména nádherná kapitulní síà, ale i refektáfi, hlavní sál i b val sál knihovny. Oblíben m místem je v souãasnosti také prostor schodi tû pod freskou, kde se konají pfiedvánoãní koncerty a svatební obfiady. Obnova se v ak net ká jen dominantní budovy konventu, ale i vedlej ích staveb, z nichï nejv znamnûj í je prelatura. Zde je jiï pfiipraven projekt na opravu stavby pro potfieby 123

5 Obr. 8. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), klá ter, detail maleb Franti ka Julia Luxe (1756) v kapitulní síni v 1. patfie severozápadního kfiídla budovy konventu s námûtem loretánsk ch litanií na klenbû. (Foto Jan Soukup, 2007) Obr. 9. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), klá ter, nástropní malba Franti ka Julia Luxe (1756) ve schodi Èové hale jihov chodního kfiídla budovy konventu s námûtem Cesta fieholnic k Bohu. (Foto Jan Soukup, 2002) Obr. 10. Chotû ov (okres PlzeÀ-jih), klá ter, refektáfi v pfiízemí jihov chodního kfiídla. (Foto Jan Soukup, 2001) ním letohrádku na jihozápadní stranû konventu. Na rozdíl od jmenovan ch velk ch západoãesk ch klá terû se Chotû ov pot ká se základní otázkou svého vyuïití. V e uveden program je prvním reáln m námûtem. Na tomto zámûru se musí shodnout v ichni partnefii; první kroky jiï byly uãinûny. Historie nás uãí, Ïe památky jsou trpûlivé, ale jen v rámci fyzikálních zákonû. Bylo by krut m provinûním na na em fiídnoucím památkovém bohatství a hfiíchem na na ich potomcích nezachránit tento architektonick skvost pro dal í Ïivot. 3. Václav HATAJ: Chotû ov. Památná místa na eho kraje, PlzeÀ 1927 a Kolektiv autorû: Umûlecké památky âech 1 (A-J), Praha Karel FOUD, Tomá KAREL: JiÏní PlzeÀsko I., historicko-turistick prûvodce ã. 12, DomaÏlice Kolektiv autorû: Chotû ov a jeho dominanta, Klatovy Milan HLINOMAZ: Chotû ov, PlzeÀ 2009, v tisku. obce i se stavebním povolením. Bude zde umístûn obecní úfiad s obecní knihovnou a klubovnami kulturního stfiediska. O finanãní prostfiedky je za- Ïádáno z programu IOP Dal ím zámûrem, kter je v souãasné dobû ve stadiu provûfiování a formulování dohod, je zfiízení Hasiãského muzea jiïního PlzeÀska v barok- Základní literatura o klá teru Chotû ov: 1. Antonín PODLAHA: Posvátná místa království ãeského, díl II, Vikariát plzeàsk, Praha Jaroslav KAMPER, Zdenûk WIRTH: Soupis památek historick ch a umûleck ch v politickém okresu Stfiíbrském, Praha OBNOVY PAMÁTEK Jan SOUKUP / Klá ter vchotû ovû