Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2017

SROVNÁVACÍ STUDIE Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok Základní parametry Obsah: EKONOMICKÝ VÝVOJ V ROCE 4 SOUHRN ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ HOSPODAŘENÍ ČR V ROCE... 7 PŘÍJMY A VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK... 12 PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU... 12 VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU... 15 Běžné výdaje státního rozpočtu... 20 Kapitálové výdaje státního rozpočtu... 25 Přehled celkových výdajů státního rozpočtu podle jednotlivých kapitol... 29 Studie č. 2.107 červenec 2018 autor: Daša Smetanková

PI 2.107 2 AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ: Název: Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok - základní parametry Autoři: Smetanková, D. Číslo: Studie č. 2.107 Datum: červenec 2018 Klíčová slova: státní rozpočet; státní závěrečný účet; příjmy; výdaje; běžné výdaje; kapitálové výdaje EDICE: STUDIE Typ edice: online, ISSN 2533-4131 URL: http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?d=1 První vydání edice: červenec 1991 Frekvence vydání edice: nepravidelná Zaměření: srovnávací a analytické studie zpracované pro členy Parlamentu České republiky Jazyk: CZ Vydavatel: Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, 118 26 Praha 1 PARLAMENTNÍ INSTITUT plní úkoly vědeckého, informačního a vzdělávacího střediska pro Poslaneckou sněmovnu, její orgány, poslance a Kancelář Poslanecké sněmovny, pro Senát, jeho orgány, senátory a Kancelář Senátu. Naše činnosti a produkty uvádíme níže. Oddělení všeobecných studií STUDIE Srovnávací studie Analytické studie ODPOVĚDI NA DOTAZ Stručné odpovědi na dotazy členů Parlamentu VYBRANÁ TÉMATA Studie zpracované k aktuálním problematikám MONITORING Vybrané hospodářské měnové a sociální ukazatele MIGRACE Přehled aktualit v oblasti migrace za vybrané období PŘEHLED SZBP EUROZÓNA+ PODKLADY PŘEDNÁŠKY Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU Přehled ekonomických událostí v EU pro zahraničně politická jednání pro zahraniční delegace, PS, Senát Oddělení pro evropské záležitosti STANOVISKA kompatibility nevládních návrhů zákonů s právem EU KONZULTACE k předkládaným vládním návrhům zákonů DOKUMENTY EU Výběr z aktů a dokumentů EU zaslaných PS ZPRÁVY Aktuální agenda v Bruselu PODKLADY pro jednání výboru na mezinárodní úrovni Oddělení komunikace a vzdělávání INFORMAČNÍ STŘEDISKO Informace o činnosti Poslanecké sněmovny a prohlídky budov ECPRD Spolupráce s Evropským centrem pro parlamentní výzkum a dokumentaci PŘEDNÁŠKY pro Poslaneckou sněmovnu, pro školy, veřejnost INFORMAČNÍ MATERIÁLY o fungování Poslanecké sněmovny, o legislativním procesu ZÁPISY ze schůzí, seminářů, přednášek, kulatých stolů

PI 2.107 3 Shrnutí Studie přináší shrnutí a analýzu nejdůležitějších údajů obsažených v návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok. První část je věnována zhodnocení ekonomického vývoje v ČR a v Evropě v roce. Následuje shrnutí základních parametrů hospodaření vlády ČR v roce, také např. ve vztahu k plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií. Jádro práce se věnuje již samotné analýze příjmů a výdajů rozpočtu, a to jak ve srovnání se schváleným rozpočtem tak vůči hospodaření v roce. Struktura textu vychází ze struktury návrhu státního závěrečného účtu za rok. EKONOMICKÝ VÝVOJ V ROCE... 4 SOUHRN ZÁKLADNÍCH UKAZATELŮ HOSPODAŘENÍ ČR V ROCE... 7 PŘÍJMY A VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU NA ROK... 12 PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU... 12 VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU... 15 Běžné výdaje státního rozpočtu... 20 Kapitálové výdaje státního rozpočtu... 25 Přehled celkových výdajů státního rozpočtu podle jednotlivých kapitol... 29 Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok (SZÚ ) 1 základní parametry Ministerstvo financí předložilo 30. dubna 2018 Poslanecké sněmovně návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok (ST 2 164, VIII. VO). Návrh byl poslancům rozeslán rovněž 30. dubna 2018. 3 Předložený návrh státního závěrečného účtu je rozdělen do 9 částí, přičemž první tvoří samotný návrh usnesení Poslanecké sněmovny ČR: A. Návrh usnesení Poslanecké sněmovny k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu D. Zpráva o stavu a vývoji státních finančních aktiv a státních záruk E. Zpráva o řízení státního dluhu F. Zpráva o hospodaření dalších složek veřejných rozpočtů a o fondech organizačních složek státu G. Tabulková část k návrh státního závěrečného účtu České republiky H. Výsledky rozpočtového hospodaření kapitol I. Informace o postupu privatizace a o stavu a použití prostředků vedených na zvláštních účtech (dle zákona č. 178/2005 Sb.) Následující text přináší shrnutí, výběr a analýzu nejdůležitějších dat a informací obsažených v návrhu SZÚ a v SZÚ z předchozích let. Návrh státního závěrečného účtu obsahuje vyčerpávající informace o hospodaření státu a veřejných rozpočtů, rovněž však také o vývoji české i světové ekonomiky v roce. Text vychází z údajů uvedených ve SZÚ pro rok, dále z historických 1 Při přípravě zprávy byly použity údaje a informace z návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2 Sněmovní tisk k dispozici online [cit. 5. 6. 2018] zde http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=164 3 Harmonogram projednávání SZÚ a jeho kapitol byl schválen usnesením Rozpočtového výboru č. 77/2018 a je k dispozici online [cit. 5. 6. 2018] zde http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=145227

PI 2.107 4 údajů o rozpočtech a SZÚ. Struktura i samotný text studie vychází a navazuje na analýzy návrhů SZÚ za roky 2015 a připravených Parlamentním institutem. 4 Pro analýzu jsou využity statistické údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), Ministerstva financí ČR (MF ČR), České národní banky (ČNB) a Eurostatu. Ekonomický vývoj v roce Po mírném poklesu HDP v letech 2012 a 2013, mírném růstu v roce 2014 a výrazně vyšším ekonomickém růstu na úrovni 4,5 % v roce 2015 5 a nižším růstu v roce (2,6 %), se růst HDP ČR v roce opět vrátil na úroveň roku 2015, konkrétně 4,4 %. Ve srovnání s ostatními zeměmi EU se jedná o nadprůměrný výsledek. 6 Česká ekonomika rostla pomaleji než např. HDP Polska (4,6 %) nebo také Irska (7,8 %), ale rychleji než ekonomika Německa (2,2 %), Rakouska (3 %), Slovenska (3,4 %) nebo Francie (2,2 %). Poprvé od roku 2008 rostlo HDP ve všech zemích EU. Ekonomika EU i eurozóny rostla tempem 2,4 %, což je nejvyšší růst od roku 2007. 7 Rok je možné charakterizovat jako rok globálního oživení ekonomického růstu. Obecně se ve srovnání s předchozími roky snížila rizika a nejistoty, a jako jediný negativní vliv označuje Ministerstvo financí vyjednávání o Brexitu. 8 Graf 1: Růst HDP České republiky od roku 2006 (v %) 8,0% 6,9% 6,0% 5,6% 5,3% 4,4% 4,0% 2,0% 2,7% 2,3% 1,8% 2,7% 2,6% 0,0% -0,8% -0,5% 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015-2,0% -4,0% -4,8% -6,0% Zdroj: Eurostat, Real GDP growth rate, Percentage change on previous year 4 Studie jsou k dispozici online [cit. 31. 7. 2018] zde http://www.psp.cz/sqw/ppi.sqw?lp=1 5 Výjimečný růst české ekonomiky v roce 2015 byl ovlivněn několika jednorázovými faktory, především však došlo k navýšení investic v souvislosti s dočerpáváním finančních prostředků z evropských fondů. Pozitivní vliv na růst HDP mohl mít také např. propad cen ropy. ST 617/2015, Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok. A. Makroekonomický rámec na rok, s. 2 6 Je potřeba brát v úvahu, že používaná data Eurostatu jsou v některých případech zatím pouze předběžná nebo odhadovaná. Na základě toho se můžou změnit především celková data za EU28 a eurozónu. 7 Růst HDP v roce v EU28 i v eurozóně byl 2,4 % a v roce 2007 3 % Eurostat: Real GDP growth rate - volume, Percentage change on previous year 8 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty, s. 1-2

PI 2.107 5 Graf 2: Růst HDP v zemích EU v roce (v %) 8,0% 7,0% 6,0% 5,0% 4,0% 4,4% 3,0% 2,0% 2,4%2,4% 1,0% 0,0% Zdroj: Eurostat, Real GDP growth rate, Percentage change on previous year *Údaje pro Řecko, Francii, Nizozemsko, Kypr, Španělsko, Bulharsko a Rumunsko jsou prozatímní. ** Údaj pro Portugalsko je očekávaný. Návrh státního rozpočtu na rok vycházel z makroekonomické predikce růstu HDP Ministerstva financí z července ve výši 2,4 %, 9 což je o 2 p.b. méně, než skutečný výsledek ekonomiky. 10 Celkové HDP vzrostlo reálně o 4,4 %. Podle Ministerstva financí ČR česká ekonomika v roce pravděpodobně zvýšila kladnou produkční mezeru. 11 Na nabídkové straně k růstu ekonomiky přispěla všechna odvětví národního hospodářství, nejvíce zpracovatelský průmysl. Na poptávkové straně rostla především domácí poptávka na konečnou spotřebu, k čemuž přispěl rostoucí disponibilní důchod, vysoká důvěra spotřebitelů v ekonomiku, snížení míry úspor a také přetrvávající velmi nízká úroveň nezaměstnanosti a růst zaměstnanosti. Ve srovnání s rokem narostla rovněž investiční aktivita podpořená oživením na zahraničních trzích a uvolněnou měnovou politikou. 12 Dobré ekonomické podmínky přispěly k ještě k dalšímu poklesu nezaměstnanosti a růstu zaměstnanosti. 13 Míra nezaměstnanosti oproti roku, kdy dosáhla výše 4,0 %, poklesla v roce v ČR na průměrnou úroveň 2,9 %, což představuje nejnižší historickou hodnotu. 14 Míra nezaměstnanosti poklesla v roce také v ostatních evropských zemích, v rámci EU28 se snížila na 7,6 % (z úrovně 8,6 % v roce ) a v eurozóně na 9,1 % (z úrovně 10,0 % v roce ). 15 9 ST 921/: Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok. A. Makroekonomický rámec na rok. s. 3 10 Jako důvody pro tento výrazný rozdíl mezi makroekonomickým rámcem a skutečností uvádí Ministerstvo financí: strmější průběh konjunktury zahraničních ekonomiky, v prudším oživení investiční aktivity, produkce a zaměstnanosti, zrychlení spotřeby domácností vyplývající z vysoké spotřebitelské důvěry. ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty, s. 21 11 Produkční mezera představuje rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem ekonomiky. Potenciální produkt představuje nejvyšší možný dosažitelný produkt (výkon ekonomiky) za daného stavu ekonomiky, vstupů a plné zaměstnanosti. Růst kladné produkční mezery může signalizovat přehřívání ekonomiky. 12 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty, s. 1 13 Tamtéž, s. 1 14 Od kdy se míra nezaměstnanosti počítá rok 1993. Míra nezaměstnanosti 15-64 letých. Eurostat: Unemployment by sex and age annual averga. Percentage of active population. [cit. 5. 6. 2018]. Dostupné z http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=une_rt_a&lang=en 15 Tamtéž

PI 2.107 6 Míra zaměstnanosti (15 až 64 letých) v ČR se oproti roku (72 %) zvýšila o 1,6 p.b. na hodnotu 73,6 % v roce 16 a míra ekonomické aktivity vykázala hodnotu 75,9 %, tedy o 0,9 p.b. vyšší než v roce. 17 Míra zaměstnanosti je jedním z ukazatelů sledovaných strategií Evropa 2020. 18 Cílem je dosažení míry zaměstnanosti 20 až 64 letých v EU na úrovni 75 % do roku 2020. 19 Stejný cíl si také stanovila Česká republika, která v roce vykázala tuto hodnotu na úrovni 78,5 %. Patří tak mezi 9 zemí EU, které již své cíle v oblasti zaměstnanosti dosáhly. 20 Trh práce již však vykazuje známky přehřívání, jež je charakterizováno především velkým počtem neobsazených pracovních pozic a dynamickým růstem mezd. Nedostatek pracovníků již také firmy identifikují jako bariéru jejich dalšího růstu. Situace na trhu práce vedla rovněž k silnému růstu mezd. Průměrná reálná mzda v roce dosáhla 29 504 Kč a vzrostla tak meziročně o 7 %. 21 Graf 3: Míra zaměstnanosti v zemích EU (v %) v roce a plnění cíle strategie Evropa 2020 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Míra zaměstnanosti v zemích EU (v %) v roce a plnění cíle strategie 2020 Míra zaměstnanosti v roce Cíl Strategie 2020 Zdroj: Eurostat, Employment and activity by sex and age annual data, vlastní úprava *Spojené království nemá stanovený cíl v této oblasti. 16 Míra zaměstnanosti 15-64 letých. Total employment Eurostat: Employment and activity by sex and age annual data. Percentage of total population. [cit. 5. 6. 2018]. Dostupné z http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitviewtableaction.do 17 Míra ekonomické aktivity 15-64 letých. Active population. Eurostat: Employment and activity by sex and age annual data. Percentage of total population. [cit. 5. 6. 2018]. Dostupné z http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitviewtableaction.do 18 Strategie Evropa 2020 je dlouhodobou strategií hospodářského růstu EU, v rámci ní si každá země i celá EU určila své cíle v 5 oblastech: zaměstnanost; investice do výzkumu a vývoje; energetická účinnost; vzdělání; boj s chudobou. Vláda ČR: Strategie Evropa 2020. [cit. 5. 6. 2018]. Dostupné z http://www.vlada.cz/cz/evropskezalezitosti/evropskepolitiky/strategie-evropa-2020/strategie-evropa-2020-78695/ 19 Pro více informací k zaměstnanosti v roce v EU viz Smetanková, D., Přehled ekonomických událostí v EU za období od 1. 4. do 30. 4. 2018. Parlamentní institut, květen 2018 [cit. 5. 6. ]. ISSN 2533-4158. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=145465 20 Podle nejnovějších dat Eurostatu plní svůj cíl Strategie 2020 týkající se výše míry zaměstnanosti již 9 zemí EU: Švédsko, Německo, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Chorvatsko a Irsko. Eurostat: Europe 2020 employment indicators. Employment rate of people aged 20 to 64 in the EU reached a new peak at 72.2% in. Nine Member States already achieved their 2020 targets, 20 April 2018 [cit. 5. 6. ]. Dostupné z http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8818246/3-20042018-ap-en.pdf/c4d4085d-7e32-438b-bc44-61eca9a6998b 21 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty, s. 10-12

PI 2.107 7 Průměrná míra inflace v ČR v roce vykázala hodnotu 2,5 %, nejvyšší za posledních 5 let. Na jejím růstu se podílely především domácí faktory. Na straně nabídky to byla nízká nezaměstnanost a z toho vyplývající tlak na růst mezd a na straně poptávky zase rostoucí spotřeba domácností. 22 V roce začala ČNB zpřísňovat měnovou politiku. Na začátku dubna ČNB ukončila devizové intervence a uvolnila kurz koruny a do konce roku ještě dvakrát zvýšila primární úrokové sazby. 23 Souhrn základních ukazatelů hospodaření ČR v roce Státní rozpočet ČR za rok, dle státního závěrečného účtu, vykázal příjmy ve výši 1 273,64 mld. Kč, výdaje ve výši 1 279,8 mld. Kč a schodek ve výši 6,2 mld. Kč. Po roce, kdy byl vykázán přebytek státního rozpočtu, se státní rozpočet opět dostal do schodku. V průběhu rozpočtového roku bylo přijato celkem 1 094 (o více než v roce ) rozpočtových opatření, která měla vliv na celkovou výši příjmů, výdajů a schodku. 24 Tabulka 1: Srovnání základních ukazatelů: meziročně a v porovnání s návrhem st. rozpočtu na rok v mld. Kč Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání se schváleným st. rozpočtem (rozp.)* Příjmy 1 281,6 1 273,6-8,0-0,6 % 1 249,3 1 273,6 +24,3 +1,9 % Výdaje 1 219,8 1 279,8 +60,0 +4,9 % 1 309,3 1 279,8-29,5-2,3 % Saldo +61,8-6,2-68,0-60, -6,2 +53,8 Zdroj: SZÚ *Schválený rozpočet Realizované příjmy státního rozpočtu poklesly oproti předchozímu roku o 8 mld. (pokles o 0,6 %), přičemž nárůst skutečných příjmů (o 24,3 mld.; 2 %) je možné pozorovat oproti schváleným ve státním rozpočtu. Na meziročním poklesu příjmů se nejvíce podílely přijaté transfery a nedaňové příjmy. 25 Meziročně nižší byly zejména investiční převody z Národního fondu a nedaňové příjmy z vlastní činnosti (např. meziročně nižší převody fondů státních podniků do státního rozpočtu 26, pokles příjmů kapitoly Český telekomunikační úřad). 27 Skutečné výdaje v roce narostly ve srovnání s rokem o 5 %, naopak opět nedošlo k naplnění výše rozpočtovaných výdajů. Ve srovnání s plánem v návrhu rozpočtu poklesly výdaje ve skutečnosti o více než 2 %. To vedlo také ke snížení plánovaného deficitu státního rozpočtu, jenž se oproti schválenému rozpočtu snížil téměř o 54 mld. eur na hodnotu -6,2 mld. Kč. Meziročně se jednalo o navýšení deficitu o 68 mld. Kč. V meziročním srovnání byl výsledek hospodaření ovlivněn zejména toky prostředků z evropských fondů hlavně na příjmové straně. 28 Po očištění 22 Tamtéž, s. 6-7 23 Tamtéž, s. 1 24 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 3 25 Tamtéž, s. 12 26 Poklesl tak např. odvod státního podniku Lesy ČR, a to meziročně o 2,2 mld. Kč. Tamtéž, s. 55 27 Tamtéž, s. 55-56 28 Zatímco ve schváleném rozpočtu jsou tyto prostředky na straně příjmů a výdajů zakomponovány s neutrálním dopadem na saldo, tj. jsou ve stejné výši, skutečnost se může často výrazně lišit. Tak tomu bylo zejména v roce, kdy prostředky přijaté z EU a FM převýšily výdaje na předfinancování (tj. EU/FM podíl) společných programů EU/FM a ČR o 75,4 mld. Kč. V roce byl tento vliv opačný a předfinancované výdaje na společné programy EU/FM a ČR převýšily prostředky přijaté z EU a FM o 4,8 mld. Kč. Tamtéž, s. 7

PI 2.107 8 tohoto vlivu by podle údajů v SZÚ výsledek hospodaření státního rozpočtu za rok skončil v mírném schodku -13,6 mld. Kč a v roce ve schodku -12,2 mld. Kč, tedy nižším ve srovnání s rokem. 29 Státní dluh se za rok zvýšil o 11,3 mld. Kč na hodnotu 1 624,7 mld. Kč, v poměru k HDP se však snížil na úroveň 32,2 % HDP (z 33,8 % HDP). 30 Graf 4: Vývoj salda státního rozpočtu od roku 1993 do roku (mld. Kč) 100 61,8 50 0 1,1 10,5 7,2-1,6-15,7-29,6-20 -6,2-50 -100-150 -200-29,3-49,1-45,7-67,7-109,1-93,7-56,3-97,6-66,4-192,4-156,4-142,8-81,3-77,8-62,8-101 -250 Zdroj: Státní závěrečné účty Tabulka 2 přináší přehled měsíčního pokladního plnění státního rozpočtu, a tedy i vývoj salda státního rozpočtu podle jednotlivých měsíců. Na rozdíl od roku nebylo saldo státního rozpočtu ve všech měsících roku pozitivní, tedy přebytkové. Tabulka 2: Měsíční pokladní plnění státního rozpočtu (v mld. Kč) v roce a Příjmy Výdaje Saldo Příjmy Výdaje Saldo Leden 125,86 79,99 45,87 106,17 97,07 9,10 Únor 216,87 189,17 27,69 197,22 193,55 3,67 Březen 341,95 298,35 43,60 307,67 302,99 4,68 Duben 427,65 397,13 30,52 407,32 401,05 6,27 Květen 532,84 510,46 22,39 496,41 515,12-18,71 Červen 655,43 614,78 40,65 634,50 629,88 4,62 Červenec 762,42 686,79 75,63 737,29 712,32 24,97 Srpen 859,32 778,14 81,19 827,19 811,56 15,63 Září 965,21 882,94 82,27 940,14 922,74 17,40 Říjen 1 066,71 968,38 98,34 1 045,22 1 018,76 26,46 Listopad 1 148,31 1 092,86 55,45 1 141,81 1 153,42-11,62 Prosinec 1 281,62 1 219,84 61,77 1 273,64 1 279,80-6,15 Zdroj: MF ČR: Měsíční pokladní plnění státního rozpočtu v roce 31 29 Tamtéž, s. 7 30 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. E. Zpráva o řízení státního dluhu, s. 1 31 MF ČR: Měsíční pokladní plnění státního rozpočtu v roce. 3. 1. 2018 [cit. 7. 6. 2018]. Dostupné z https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu//mesicni-pokladni-plneni- -27527

PI 2.107 9 Hospodaření sektoru vládních institucí 32 bylo v roce přebytkové a výše pozitivního salda byla 806 mld. Kč, což představuje 1,59 % HDP. Oproti výsledku hospodaření sektoru vládních institucí za roku se jedná ještě o navýšení přebytku. 33 Deficit vládního sektoru, tak jak je definován v Maastrichtské smlouvě 34, byl pro rok v návrhu státního rozpočtu prognózován ve výši -0,5 % HDP 35, tedy nižší než je referenční hodnota -3 % stanovená Maastrichtskými kritérii. Podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 36 jsou fiskálním cílem všech zemí EU vyrovnané rozpočty sektoru vládních institucí. Tento tzv. střednědobý rozpočtový cíl je v ČR stanoven jako strukturální saldo 37 nižší než -1 % HDP. Návrh státního rozpočtu však počítal pro rok se strukturálním saldem -0,9 % HDP 38, přičemž konvergenční program z roku uvádí strukturální saldo na úrovni -1 % HDP. Dle dat Ministerstva financí ČR obsažených v Konvergenčním programu na rok 2018 konečné strukturální saldo dosáhlo střednědobého rozpočtového cíle a přebytku na úrovni +1,1 % HDP. Tabulka 3: Predikce a skutečnost fiskální politiky (% HDP) (skutečnost) (predikce)* (skutečnost) Saldo vládního sektoru +0,6-0,6 +1,6 Strukturální saldo +0,5-0,6 +1,1 Zdroj: Konvergenční program, a 2018, MF ČR, ČSÚ *Predikce dle Konvergenčního programu, ze kterého vycházely také údaje v návrhu státního rozpočtu na V roce opět došlo k výraznému poklesu dluhu vládního sektoru v poměru k HDP. Celkový (maastrichtský) dluh vládního sektoru dosáhl v roce hodnoty 34,6 % HDP, což je o více než 2 p.b. méně, než v roce a daleko nad referenční hodnotou 60 %. 32 Sektor vládních institucí zahrnuje všechny vládní instituce zařazené do sektoru S.13 podle evropské metodiky ESA. Seznam těchto institucí Ministerstvo financí pravidelně aktualizuje. Sektor vládních institucí je použit při měření dluhu a deficitu podle maastrichtských kritérií. Viz. online https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rozpoctove-ramcestatisticke-informace/verejny-sektor/sektor-vladnich-instituci 33 ČSÚ: Notifikace deficitu a dluhu vládních institucí. 04. 04. 2018 [cit. 6. 6. 2018]. Dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/cri/notifikace-deficitu-a-dluhu-vladnich-instituci- 34 Obsažen v Maastrichtských kritériích 35 ST 921/, Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok. B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok, s. 6 36 Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 37 Strukturální saldo představuje rozpočtový schodek v poměru k HDP očištěn o vliv hospodářského cyklu a jednorázových a jiných dočasných opatření. 38 ST 617/2015: Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok. B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok, s. 4

PI 2.107 10 Graf 5: Konsolidovaný vládní dluh (dle Maastrichtské smlouvy) od roku 2006 (% HDP) 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 17% 23% 26% 28% 29% 28% 27,7% 27,5% 28,3% Zdroj: Eurostat: General government gross debt Podle konvergenční zprávy 39, kterou zveřejnila Evropská komise v květnu 2018, plní Česká republika dvě ze čtyř maastrichtských konvergenčních kritérií. Česká republika neplní kritérium cenové stability. 40 Referenční hodnota v březnu 2018, ze které Komise při hodnocení vycházela, byla inflace na úrovni 1,9 % (průměr výsledků Kypru, Irska a Finska +1,5 p.b.), přičemž ČR vykázala míru inflace ve výši 2,2 %, tedy 0,3 p.b. nad referenční hodnotou. 41 ČR neplní rovněž kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů (ERM II), jelikož se tohoto systému neúčastní. ČR naopak plní kritérium stavu veřejných financí. 42 Saldo sektoru vládních institucí za rok bylo přebytkové, na úrovni +1,6 % HDP a celkový dluh sektoru vládních institucí ve výši 34,6 % HDP, což je jeden z nejnižších v EU. Vzhledem k tomu, že ČR patří dlouhodobě k zemím s velmi nízkými úrokovými sazbami a výhodnými podmínkami na finančních trzích, plní také kritérium konvergence úrokových sazeb. 43 33,6% 37,4% 39,8% 44,5% 44,9% 42,2% 40,0% 36,8% 34,6% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 39 Evropská komise: Komise zveřejnila konvergenční zprávu za rok 2018 obsahující přezkum pokroku členských států na cestě k přijetí eura. Brusel 23. května 2018 [cit. 7. 6. 2018] Dostupné z http://europa.eu/rapid/press-release_ip- 18-3826_cs.htm 40 Kritérium cenové stability posuzuje míru spotřebitelské inflace, která nesmí být o více než 1,5 p. b. vyšší než průměr tří zemí EU s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability. MF ČR a ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Prosinec [cit. 7. 6. 2018]. s. 3. Dostupné z https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/maastricht_-12-22_vyhodnoceni-plnenimaastrichtskych-konvergencnich-kriterii.pdf 41 European Commission: Convergence Report 2018. Institutional Paper 078. May 2018 [cit. 7. 6. 2018] Dostupné z https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/economy-finance/ip078_en.pdf 42 Kritérium stavu veřejných financí je splněno pouze tehdy, jsou-li udržitelně plněny obě složky fiskálního kritéria, kdy deficit nemá překračovat 3 % HDP a dluh sektoru vládních institucí nemá přesahovat 60 % HDP, ledaže se dostatečně snižuje k této hodnotě. MF ČR a ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Prosinec [cit. 7. 6. 2018]. s. 4. Dostupné z https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/maastricht_-12-22_vyhodnoceni-plneni-maastrichtskychkonvergencnich-kriterii.pdf 43 Konvergence úrokových sazeb je dle tohoto kritéria dosaženo, pokud výnosy z dluhopisů se zbytkovou splatností 10 let nepřesáhnou o více než 2 p. b. průměr výnosů z adekvátních dluhopisů v těch třech zemích EU, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. MF ČR a ČNB: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Prosinec [cit. 7. 6. 2018] s. 5. Dostupné z https://www.mfcr.cz/assets/cs/media/maastricht_-12-22_vyhodnoceni-plneni-maastrichtskychkonvergencnich-kriterii.pdf

PI 2.107 11 Graf 5: Konsolidovaný vládní dluh (dle Maastrichtské smlouvy) za rok v zemích EU (% HDP) 200,0% 180,0% 160,0% 140,0% 120,0% 100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0% 34,6% 86,7% 81,6% 178,6% Zdroj: Eurostat, General government gross debt Co se týče výsledků hospodaření veřejných rozpočtů 44, i tyto jsou lepší než v návrhu rozpočtu na rok, přičemž saldo veřejných rozpočtů bylo o 109,7 mld. Kč lepší než ve schváleném návrhu rozpočtu, na úrovni 60,6 mld. Kč (1,2 % HDP), a to díky zlepšenému hospodaření všech složek. Horší výsledek hospodaření dosáhl pouze Státní zemědělský intervenční fond. 45 Rekordně se také snížil celkový dluh veřejných rozpočtů, a to na úroveň 33,7 % HDP. 46 Tabulka 4: Výsledky hospodaření veřejných rozpočtů v mld. Kč (v % HDP) (skutečnost) (predikce rozp.)* (skutečnost)** Saldo veřejných rozp. +77,9 (1,6 %) -49,1 (-1,0 %) +60,6 (1,2 %) Saldo státního rozp. 47 +28,0-71,1 +18,3 Saldo státních fondů 48-9,3-0,6-0,4 Saldo veř. zdrav. pojišt. +5,9 0,0 +9,5 Saldo ÚSC +53,3 +22,1 +3,2 Dluh veř. rozpočtů 49 1 695,9 (35,5 %) 1 815,1 (37,5 %) 1 704,7 (33,7 %) *Hodnoty v rozpočtu na rok ** Předběžná skutečnost dle SZÚ Zdroj: SZÚ 50 a návrh SR 44 Podle metodiky Government Financial Statistics (GFS) 2014 45 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty, s. 22 46 Tamtéž, s. 26 47 Včetně operací Národního fondu a bývalého Fondu národního majetku (nyní Fond privatizace) 48 Státní fondy: Státní fond životního prostředí (SFŽP), Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), Státní fond rozvoje bydlení (SFRB), Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), Státní fond kultury (SFK) a Státní fond kinematografie (SFKin) 49 Hrubý konsolidovaný dluh veřejných rozpočtů 50 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. B. Ekonomický vývoj a veřejné rozpočty, s. 26-27

PI 2.107 12 Příjmy a výdaje státního rozpočtu na rok Příjmy státního rozpočtu Tabulka 5: Příjmy státního rozpočtu Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové příjmy 1 281,6 1 273,6-8,0-0,6 % 1 249,3 1 273,6 24,3 1,9 % Daňové příjmy 51 1 071,5 1 155,6 84,1 7,8 % 1 112,8 1 155,6 42,8 3,8 % DPH 245,7 266,0 20,3 8,3 % 258,2 266,0 7,8 3,0 % Spotřeb. daně 52 150,3 154,7 4,4 2,9 % 151,0 154,7 3,7 2,5 % DPPO 53 111,2 115,2 4,0 3,6 % 114,2 115,2 1,0 0,9 % DPFO 54 113,0 128,6 15,6 13,8 % 120,4 128,6 8,2 6,8 % Ostatní daně 55 22,9 24,9 2,0 8,7 % 21,2 24,9 3,7 17,5 % Pojistné na SZ 428,5 466,3 37,8 8,8 % 447,9 466,3 18,4 4,1 % Nedaňové a ostatní příjmy 56 210,1 118,0-92,1-43,8 % 136,5 118,0-18,5-13,6 % *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 57 Graf 6 a 7: Skutečné daňové a nedaňové příjmy státního rozpočtu v letech a skutečnost skutečnost 16% 9% 84% 91% Daňové příjmy Nedaňové a ostatní příjmy Daňové příjmy Nedaňové a ostatní příjmy Zdroj: SZÚ 58, vlastní zpracování Skutečné celkové příjmy státního rozpočtu v roce byly o 1,9 % vyšší než ty schválené v rozpočtu (před změnami). Meziročně celkové příjmy rozpočtu poklesly o 0,6 %, a to především z důvodu poklesu přijatých transferů. 51 Daně, poplatky a pojistné 52 Zvláštní daně a poplatky ze zboží a služeb v tuzemsku 53 Daň z příjmu právnických osob 54 Daň z příjmu fyzických osob 55 Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, správní poplatky, daně z majetkových a kapitálových převodů a ostatní daňové příjmy 56 Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery (neinvestiční transfery přijaté od EU, převody z vlastních fondů, neinvestiční přijaté transfery od veřejných rozpočtů ústřední úrovně), investiční přijaté transfery (investiční převody z Národního fondu) 57 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 13 58 Tamtéž, s. 13

PI 2.107 13 Graf 8 a 9: Skutečné daňové příjmy státního rozpočtu v letech a 40% 23% 40% 23% 14% 14% 2% 11% 10% 2% 11% 10% DPH Spotřeb. daně DPPO DPFO Ostatní daně Pojistné na SZ DPH Spotřeb. daně DPPO DPFO Ostatní daně Pojistné na SZ Zdroj: SZÚ 59 Celkové daňové příjmy (včetně daní, poplatků a pojistného) dosáhly v roce výše 1 112,8 mld. Kč, což je téměř o 8 % více než v roce a téměř o 2 % vyšší než bylo rozpočtováno ve schváleném návrhu státního rozpočtu na rok. Příjmy z daní a poplatků vzrostly meziročně o 46,3 mld. Kč (7,2 %) a výběr pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti se meziročně zvýšil o 37,8 mld. Kč (8,8 %). Meziročně zaznamenaly nejvyšší procentuální nárůst příjmy státního rozpočtu z DPFO 60. Výnos této daně vrostl v roce ve srovnání s rokem o 14 %. Ve srovnání se schváleným rozpočtem se jednalo o nárůst výběru daně o 7 %. Vzrostly daňové příjmy jak ze závislé činnosti, tak z přiznání. Pozitivně výběr DPFO ovlivnila dobrá ekonomická situace s vyšší než očekávanou úrovní zaměstnanosti, zvýšení minimální mzdy, solidární navýšení daně, úprava rozpočtového určení daní (od ledna snížení podílu obcí z výnosu DPFO z daňových přiznání ve prospěch státního rozpočtu), nebo pokračující vliv změn omezujících využívání daňové slevy a zvýhodnění při používání výdajových paušálů. Negativně bylo inkaso daně ovlivněno např. navýšením částky daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti (v průběhu roku ), navýšením daňového zvýhodnění na druhé a další dítě (v průběhu roku s částečným dopadem do roku ) a zvýšením limitu pro uplatnění daňové slevy za školku, tzv. školkovné 61 (v roce s dopadem do roku ). 62 Příjmy státního rozpočtu z inkasa DPPO 63 vzrostly meziročně o 4 %, ve srovnání se schváleným státním rozpočtem pouze o 1 %. Z pohledu celkového inkasa DPPO se jednalo o nejvyšší výběr daně od roku 2008, přičemž sazba DPPO za zdaňovací období 2007 byla 24 % ve srovnání se současnou sazbou 19 %. Na pozitivní vývoj inkasa daně neměly vliv žádné změny v legislativě, 59 Tamtéž, s. 13 60 DFPO je tzv. sdílenou daní rozdělenou mezi státní a územní rozpočty. Analyzován je pouze nárůst příjmu z DPFO pro státní rozpočet. 61 Umístění dítěte předškolního věku do zařízení péče o děti včetně mateřské školky 62 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 15-17 63 Část DPPO je tzv. sdílenou daní rozdělenou mezi státní a územní rozpočty. Analyzován je pouze nárůst příjmu z DPPO pro státní rozpočet.

PI 2.107 14 výsledek je dán především pozitivním hospodářským vývojem v České republice, vyšším tempem ekonomického růstu než se očekávalo. 64 Meziroční růst zaznamenaly také příjmy státního rozpočtu z výběru DPH 65, a to o 8 %. Vyšší příjem státního rozpočtu z DPH byl i ve srovnání se schváleným rozpočtem, a to o 3 %. Celkově byly příjmy státního rozpočtu z inkasa DPH v roce ve výši 266 mld. Kč. Podle ministerstva financí (státního závěrečného účtu) je důvodem vyššího výnosu DPH jednak růst spotřeby domácností i vlády a také lepší výběr daní ovlivněn zavedením opatření jako např. elektronická evidence tržeb. Pozitivní dopad zavedení EET na výběr DPH, co se týká příjmu státního rozpočtu, odhaduje Ministerstvo financí na 4,1 mld. Kč. Dalších 4,2 mld. Kč příjmů připisuje Ministerstvo financí dodatečnému vlivu kontrolního hlášení. Naopak negativně se na inkasu DPH projevilo snížení sazby DPH na stravovací služby (při zavedení EET) a noviny a časopisy. 66 Příjem státního rozpočtu ze spotřebních daní 67 (včetně energetických daní 68 ) 69 meziročně stoupl o 3 %. V porovnání se schváleným rozpočtem byl příjem státního rozpočtu rovněž vyšší, a to o 2,5 %. Meziroční nárůst příjmů státního rozpočtu ze spotřebních daní byl ovlivněn nárůstem příjmů téměř ze všech spotřebních daní. 70 Příjem státního rozpočtu z tzv. ostatních daní 71 meziročně stoupl o 9 %, ve srovnání se schváleným rozpočtem o 17,5 %. Objem těchto daní tvoří však pouze malou část rozpočtu (v roce byly skutečné příjmy státního rozpočtu z tzv. ostatních daní ve výši 24,9 mld. Kč). Meziročně zaznamenaly nejvyšší nominální nárůst (+37,8 mld. Kč) příjmy z pojistného na sociální zabezpečení (+9 %). Ve srovnání se schváleným rozpočtem se jednalo o nárůst o 4 % (+18,4 mld. Kč). K nárůstu přispěl pozitivní vývoj české ekonomiky. Ve srovnání s rokem se zvýšil počet pojištěnců o 113 282 a počet zaměstnavatelů o 3 797. 72 Nedaňové příjmy meziročně poklesly, celkem o 44 %, ve srovnání se schváleným rozpočtem poklesly o téměř 14 %. Nejvíce poklesla výše přijatých transferů. Jedním z důvodů byly nižší prostředky přijaté z rozpočtu EU a FM, které meziročně poklesly o 82 mld. Kč. 73 64 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 17-19 65 Rovněž DPH patří mezi tzv. sdílené daně. Analyzován je pouze nárůst příjmu z DPH pro státní rozpočet. Na celostátních příjmech DPH participují, v souladu se zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, vedle státního rozpočtu i obce a kraje. V roce došlo ke změně rozpočtového určení daní, od 1. 1. připadalo z celostátního výnosu této daně státnímu rozpočtu 69,68 %, obcím 21,40 % a krajům 8,92 %. Došlo tím k dalšímu snížení podílu státního rozpočtu na celkovém inkasu daně o 0,57 procentního bodu ve prospěch podílu připadajícího na obce. Změna rozpočtového určení daní představuje částku 2,2 mld. Kč, o kterou je snížen podíl státního rozpočtu na celkovém inkasu DPH. ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 23 66 Tamtéž, s. 22-24 67 Daň z minerálních olejů, daň z tabákových výrobků, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů 68 Daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z elektřiny a daň z pevných paliv 69 Výnos spotřebních daní je kromě inkasa daně z minerálních olejů příjmem státního rozpočtu. 70 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 25-26 71 Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí, správní poplatky, daně z majetkových a kapitálových převodů a ostatní daňové příjmy 72 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 36-37 73 Tamtéž, s. 54,60

PI 2.107 15 Výdaje státního rozpočtu Tabulka 6: Výdaje státního rozpočtu Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1 219,8 1 279,8 60,0 4,9% 1 309,3 1 279,8-29,5-2,3% Běžné výdaje 74 1 135,6 1 198,1 62,5 5,5% 1 205,4 1 198,1-7,3-0,6% Kapitálové výdaje (KV) 84,3 81,7-2,5-3,0% 103,9 81,7-22,1-21,3% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 75, vlastní výpočty Nižší než rozpočtované saldo státního rozpočtu v roce bylo kromě růstu na příjmové stránce státního rozpočtu ovlivněno především poklesem výdajů státního rozpočtu. Konečné celkové výdaje státního rozpočtu meziročně vzrostly ve srovnání s rokem o 5 %, ve srovnání se schváleným státním rozpočtem na rok poklesly o 2,3 %. Výdaje státního rozpočtu byly na rok schváleny ve výši 1 309,3 mld. Kč a v průběhu roku byly navýšeny rozpočtovými opatřeními na 1 310,3 mld. Kč. Skutečné výdaje však na konci roku byly 1 279,8 mld. Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu tak dosáhly podílu 25,4 % na nominálním HDP v běžných cenách. 76 Graf 10 a 11: Skutečné výdaje státního rozpočtu v letech a 7% 6% 93% 94% Běžné výdaje (neinv. výdaje) Kapitálové výdaje Běžné výdaje (neinv. výdaje) Kapitálové výdaje Zdroj: SZÚ, vlastní zpracování Jak je možné vidět v grafech 10 a 11 mezi lety a se dále zvýšil podíl běžných výdajů a snížil podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu. 77 Významný je především 74 Běžné výdaje státního rozpočtu představují výdaje správců kapitol státního rozpočtu na provoz a plnění úkolů vlastního úřadu, výdaje na činnost jimi zřizovaných organizačných složek státu a příspěvkových organizací a další výdaje, které tito správci kapitol uskutečňují poskytováním příspěvků, dotací nebo transferů v souladu se svou působností podle kompetenčního zákona, příp. dalších zákonů, na jejichž základě byly zřízeny. ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 74 75 Tamtéž, s. 71 76 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 71-72 77 V roce 2015 byl podíl běžných výdajů 86 %.

PI 2.107 16 pokles skutečných kapitálových výdajů ve srovnání se schváleným rozpočtem o více než 20 %, v meziročním srovnání se jednalo pouze o mírný pokles o 3 %. Objem kapitálových výdajů klesá nebo stagnuje již několik let. Výjimkou byl pouze rok 2015, kdy se jednalo o navýšení související s vyšším než předpokládaným čerpáním prostředků z evropských fondů z důvodu dočerpávání peněz z programového období 2007-2013. Běžné výdaje vzrostly meziročně pouze o 5,5 %, ve srovnání s rozpočtem však poklesly o 0,6 %. Tabulka 7: Mandatorní výdaje (MV) státního rozpočtu Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1 219,8 1 279,8 60,0 4,9% 1 309,3 1 279,8-29,5-2,3% MV celkem 689,9 704,8 14,8 2,2% 724,5 704,8-19,8-2,7% MV vypl. ze zákona 646,7 663,8 17,1 2,6% 681,3 663,8-17,5-2,6% Ostatní MV 43,3 41,0-2,3-5,2% 43,2 41,0-2,2-5,2% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 78 Mandatorní výdaje 79 dosáhly 704,8 mld. Kč, tedy 55,1 % celkových výdajů. Schválený rozpočet na rok obsahoval mandatorní výdaje v celkové výši 724,5 mld. Kč, co představovalo 55,3 % celkových rozpočtovaných výdajů. V meziročním srovnání došlo k navýšení mandatorních výdajů o 2,2 %, ve srovnání se schváleným rozpočtem k jejich snížení o 2,4 %. Graf 12: Vývoj mandatorních výdajů od roku 1995 (v mld. Kč) 800 700 600 704,77 663,77 500 400 300 200 100 41,00 0 Mandatorní výdaje vyplývající ze zákona Ostatní mandatorní výdaje Mandatorní výdaje celkem Zdroj: Státní závěrečné účty (1995-), vlastní zpracování Největší část mandatorních výdajů tvoří sociální mandatorní výdaje, jež tvořily 86,6 % skutečných mandatorních výdajů v roce. Meziročně vzrostly (ve vyjádření částkou) nejvíce výdaje 78 Tamtéž, s. 147 79 Mandatorní výdaje jsou povinné výdaje státního rozpočtu vyplývající ze zákona, nebo jiných právních norem a smluvních závazků. Jsou neflexibilní částí státního rozpočtu, a tudíž nemohou být jednoduše změněny. Smetanková, D., Mandatorní výdaje státního rozpočtu od roku 1995. Parlamentní institut, studie č. 2.097. aktualizace prosinec 2015 [cit. 25. 7. 2018]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=100870

PI 2.107 17 na sociální dávky (hlavně důchody (+15,4 mld. Kč) a dávky nemocenského pojištění (2,1 mld. Kč)). Naopak nejvíce se snížily výdaje na podporu exportu (-4,2 mld. Kč). V případě ostatních mandatorních výdajů jsou nejvyšší výdaje na odvody do rozpočtu EU, které meziročně poklesly o 1,3 mld. Kč. 80 Od roku 1995 celkový objem mandatorních výdajů neustále roste. 81 Navzdory nárůstu celkového objemu mandatorních výdajů, jejich podíl na celkových výdajích státního rozpočtu poklesl, a to z 56,6 % v roce na 55,1 % v roce. Jak je však vidět v grafu 13, navzdory výkyvům v jednotlivých letech je možné mluvit od roku 1995 o mírně rostoucím trendu podílu mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu. Graf 13: Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích státního rozpočtu od roku 1995 (v %) 70% 60% 55,07% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Zdroj: Státní závěrečné účty (1995-), vlastní zpracování V případě odvětvového členění 82 zaznamenaly největší meziroční nárůst výdaje na bezpečnost státu a právní ochranu (11,9 %) a výdaje na průmyslová a ostatní odvětví hospodářství (10,5 %). Zvýšily se především výdaje na průmysl, stavebnictví, obchod a služby a v rámci odvětví bezpečnosti především výdaje v části obrana a civilní připravenost na krizové stavy. Meziročně nejvíce poklesly výdaje v odvětví zemědělství, lesní hospodářství a rybářství (-4,2%). V rámci jednotlivých podkategorií poklesly výdaje na bydlení, komunální služby a územní rozvoj téměř o polovinu. 83 80 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 146-147 81 Více k vývoji mandatorních výdajů viz Smetanková, D., Mandatorní výdaje státního rozpočtu od roku 1995. Parlamentní institut, studie č. 2.097. Aktualizace prosinec 2015 [cit. 29. 6. 4]. Dostupné z http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=100870 82 Odvětvové členění výdajů státního rozpočtu (podle vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů) má za cíl především transparentně interpretovat směry vládní rozpočtové politiky a finanční zajištěnost jednotlivých funkcí státu. Toto členění odhlíží od všech ostatních hledisek, která do funkčního členění nepatří, a naopak agreguje jednotlivé funkční kategorie výdajů podle účelu, na který jsou prostředky státního rozpočtu vynakládány. ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 151 83 Tamtéž, s. 151

PI 2.107 18 Tabulka 8: Výdaje státního rozpočtu podle odvětví (v mld. Kč) Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1219,8 1279,8 60,0 4,9% 1309,3 1279,8-29,5-2,3% Zemědělství, lesní hosp. a rybářství 52,1 49,9-2,2-4,2% 52,1 49,9-2,1-4,1% Průmyslová a ost. odvětví hosp. 105,4 116,5 11,1 10,5% 111,6 116,5 4,9 4,4% Služby pro obyvatelstvo 84 266,4 281,3 15,0 5,6% 297,2 281,3-15,9-5,3% Soc. věci a politika zaměstnanosti 563,2 584,0 20,8 3,7% 585,2 584,0-1,2-0,2% Bezp. státu a právní ochrana 110,9 124,1 13,2 11,9% 123,6 124,1 0,4 0,4% Všeobecná veř. správa a služby 121,9 124,0 2,1 1,7% 139,6 124,0-15,6-11,2% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 85, vlastní výpočty Nejvíce se na celkových výdajích státního rozpočtu podílely (45,6 %) sociální výdaje (včetně výdajů na politiku zaměstnanosti). Meziročně poklesly o 0,6 %. Většinu sociálních výdajů tvořily dávky důchodového pojištění. Druhý největší objem celkových výdajů státního rozpočtu je v odvětví služeb pro obyvatelstvo (22 %). Jejich největší část představovaly výdaje na vzdělávání a školské služby a výdaje na zdravotnictví. 86 84 Výdaje na služby pro obyvatelstvo zahrnují výdaje na vzdělávání a školské služby, kulturu, církve a sdělovací prostředky, tělovýchovu a zájmovou činnost, zdravotnictví, bydlení, komunální služby a územní rozvoj, ochranu životního prostředí, na podporu výzkumu, vývoje a inovací uvedených oblastí a podporu výzkumu, vývoje a inovací odvětvově nespecifikovanou. Prostředky na tyto účely jsou poskytovány rozpočtovými kapitolami přímo nebo prostřednictvím rozpočtů územních samosprávných celků. ST 1106/: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 144 85 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 151 86 Tamtéž, s. 151-152

PI 2.107 19 Graf 14 a 15: Skutečné výdaje státního rozpočtu podle odvětví v letech a 10% 9% 4% 9% 10% 10% 4% 9% 46% 22% 45% 22% Zemědělství, lesní hosp. a rybářství Průmyslová a ost. odvětví hosp. Služby pro obyvatelstvo Soc. věci a politika zaměstnanosti Bezp. státu a právní ochrana Všeobecná veř. správa a služby Zemědělství, lesní hosp. a rybářství Průmyslová a ost. odvětví hosp. Služby pro obyvatelstvo Soc. věci a politika zaměstnanosti Bezp. státu a právní ochrana Všeobecná veř. správa a služby Zdroj: SZÚ 87, vlastní zpracování 87 Tamtéž, s. 151-152

PI 2.107 20 Běžné výdaje státního rozpočtu Tabulka 9: Běžné výdaje státního rozpočtu (v mld. Kč) Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Celkové výdaje 1219,8 1279,8 60,0 4,9% 1309,3 1279,8-29,5-2,3% Běžné výdaje 88 1135,6 1198,1 62,5 5,5% 1205,4 1198,1-7,3-0,6% Platy a podobné 89 109,9 120,1 10,2 9,3% 118,8 120,1 1,3 1,1% Neinvest. nákupy apod. 90 99,8 103,8 4,0 4,0% 119,3 103,8-15,5-13,0% Neinv. transf. soukromopr. subjektům 91 60,4 68,7 8,2 13,6% 67,4 68,7 1,3 1,9% Neinv. transf. veř. rozp. ústřední úrovně 92 109,5 107,4-2,1-1,9% 107,2 107,4 0,2 0,2% Neinv. transf. veř. rozp. územní úrovně 93 122,8 139,1 16,3 13,3% 128,7 139,1 10,4 8,1% Neinv. transf. přísp. org. 94 58,7 66,6 7,9 13,5% 62,5 66,6 4,1 6,5% Převody vlastním fondům 1,2 1,7 0,5 40,5% 1,7 1,7 0,0 2,5% Neinv. transf. obyvatel. 95 528,3 545,0 16,7 3,2% 547,0 545,0-2,0-0,4% Neinv. transf. do zahr. 42,5 41,6-0,9-2,2% 42,7 41,6-1,1-2,7% Ostatní neinvest. výdaje 96 2,5 4,1 1,6 63,2% 10,1 4,1-6,0-59,8% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 97, vlastní výpočty 88 Běžné výdaje státního rozpočtu představují výdaje správců kapitol státního rozpočtu na provoz a plnění úkolů vlastního úřadu, výdaje na činnost jimi zřizovaných organizačných složek státu a příspěvkových organizací a další výdaje, které tito správci kapitol uskutečňují poskytováním příspěvků, dotací nebo transferů v souladu se svou působností podle kompetenčního zákona, příp. dalších zákonů, na jejichž základě byly zřízeny. ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 74 89 Platy a podobné a související výdaje organizačních složek státu (OSS) 90 Neinvestiční nákupy a související výdaje představují základní výdaje organizačních složek státu, jako jsou nákup materiálu, vody, paliv a energie, nákup služeb pošt, telekomunikací, bankovních institucí, výdaje na opravy a udržování, cestovné a související výdaje. Jsou zde zahrnuty i úroky a ostatní finanční výdaje a výdaje na realizaci záruk. ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 99 91 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům zahrnují neinvestiční transfery (a půjčky) podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (také spolkům). 92 Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně 93 Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně 94 Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím: dotace zřízeným příspěvkovým organizacím, transfery vysokým školám, transfery školským právnickým osobám zřízeným státem, kraji a obcemi, transfery veřejným výzkumným institucím a transfery cizím příspěvkovým organizacím 95 Neinvestiční transfery obyvatelstvu: sociální dávky (důchodové pojištění, dávky státní soc. podpory, dávky nemocenského pojištění ad.) a ostatní neinvestiční transfery 96 Mezi další běžné výdaje státního rozpočtu patří např. státní podpora stavebního spoření, hypotečního úvěrování, výdaje na realizaci státních záruk, financování zahraničních úvěrů, odvody vlastních zdrojů Evropských společenství do rozpočtu EU, výdaje na volby nebo čerpání rozpočtové rezervy apod. 97 ST 164/2018: Návrh státního závěrečného účtu ČR za rok. C. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu, s. 71

PI 2.107 21 Graf 16 a 17: Skutečné běžné výdaje státního rozpočtu v letech 2015 a 0% 0% 0% 0% 5% 4% 10% 6% 3% 10% 9% 9% 5% 6% 46% 10% 45% 9% 11% 12% Platy a podobné Neinvestiční nákupy apod. Neinvestiční transfery soukromopr. subj. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně Neinvestiční transfery obyvatelstvu Neinvestiční transfery příspěvkovým apod. organizacím Neinvestiční transfery do zahraničí Převody vlastním fondům Ostatní neinvest. výdaje Platy a podobné Neinvestiční nákupy apod. Neinvestiční transfery soukromopr. subj. Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně Neinvestiční transfery obyvatelstvu Neinvestiční transfery příspěvkovým apod. organizacím Neinvestiční transfery do zahraničí Převody vlastním fondům Ostatní neinvest. výdaje Zdroj: SZÚ 98, vlastní zpracování Největší část běžných (neinvestičních) výdajů státního rozpočtu (téměř polovinu) tvořily neinvestiční transfery obyvatelstvu, konkrétně mandatorní výdaje na sociální transfery a jejich největší část - sociální dávky. Z nich nejvíce (77,6 %) šlo na dávky důchodového pojištění. Schválený rozpočet na rok předpokládal meziroční navýšení výdajů na důchody, k čemu nakonec také došlo. Zvýšení důchodů odpovídalo v roce částce 308 Kč, tedy 2,7 % navýšení. Na růst výdajů na důchody má vliv také růst příjmů (jež je základem pro výměr výše důchodu), změna struktury důchodců i zvyšování jejich počtu. 99 98 Tamtéž, s. 71 99 Tamtéž, s. 76

PI 2.107 22 Tabulka 10: Sociální transfery a výdaje na služby zaměstnanosti (v mld. Kč) Meziroční srovnání (skutečnost) Srovnání s návrhem st. rozpočtu (rozp.)* Sociální dávky 514,27 531,06 16,79 3,3% 536,62 531,06-5,57-1,0% Dávky důch. pojištění 399,27 414,65 15,39 3,9% 416,45 414,65-1,80-0,4% Starobní důchody 326,09 343,37 17,28 5,3% 338,33 343,37 5,04 1,5% Dávky nemocenského pojišt. 26,51 28,57 2,06 7,8% 27,54 28,57 1,03 3,7% St. soc. podpora a pěstoun. péče 38,43 37,89-0,54-1,4% 40,80 37,89-2,92-7,1% Podpory v nezaměstnanosti 8,26 7,85-0,40-4,9% 8,48 7,85-0,62-7,3% Pomoc v hmotné nouzi 9,35 7,50-1,85-19,8% 9,66 7,50-2,16-22,3% Dávky osobám se zdrav. postižením 2,05 2,00-0,05-2,3% 2,35 2,00-0,35-15,0% Příspěvek na péči 23,11 25,17 2,07 9,0% 23,80 25,17 1,37 5,8% Ochr. zaměstnanců při pl. nesch. zaměstnav. 0,25 0,17-0,08-33,2% 0,40 0,17-0,23-58,3% Odškodnění a náhrady obyv. 0,64 0,58-0,06-9,1% 0,72 0,58-0,14-19,7% Příspěvek na penz. připojišt. 6,81 6,88 0,07 1,0% 7,30 6,88-0,42-5,8% Veřejné zdrav. pojištění 62,25 65,25 3,00 4,8% 66,35 65,25-1,10-1,7% Soc. dotace a přísp. zaměstnavatelů 5,51 6,23 0,72 13,1% 5,60 6,23 0,63 11,2% Aktivní politika zaměstnan. 6,87 4,76-2,11-30,7% 4,01 4,76 0,75 18,6% *Schválený rozpočet před změnami v průběhu roku Zdroj: SZÚ 100 Podpory v nezaměstnanosti, pomoc v hmotné nouzi nebo státní sociální podpora tvoří pouze malou část sociálních dávek. Meziročně došlo ke snížení objemu výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi. Naopak vzrostl objem výdajů na dávky nemocenského pojištění a příspěvek na péči. Růst výdajů na nemocenské dávky byl ovlivněn např. růstem mezd, růstem počtu pojištěnců nebo vývojem pracovní neschopnosti. 101 Vyšší výdaje na příspěvek na péči byly ovlivněny např. navýšením příspěvku v průběhu roku. 102 Meziročně se snížily také výdaje státního rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti, a to téměř o třetinu. Podle SZÚ došlo ke snížení ve všech vlastních nástrojích aktivní politiky zaměstnanosti 103, což souvisí s dobrým vývojem ekonomiky a nízkou nezaměstnaností. Podobně s dobrou ekonomickou situací zřejmě souvisí také pokles výdajů na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů. 100 Tamtéž, s. 75 101 Tamtéž, s. 78 102 Tamtéž, s. 83 103 Vlastní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou uplatňovány na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Největší snížení zaznamenaly výdaje na účelová pracovní místa. Tamtéž, s. 78