MOLLUSCA (MĚKKÝŠI) Charakteristika, celkový vzhled Z území ČR je uváděno cca 78 druhů vodních měkkýšů (včetně vymřelých a introdukovaných). Tělo je tvořeno oddíly: hlava (může být redukovaná) noha (na břišní straně těla) útrobní vak (na hřbetní straně). Klasický coelom chybí. Druhotná tělní dutina gonoperikardiální komplex.
V pokoţce ţláznaté buňky, které vylučují sliz. U vodních měkkýšů sliz spolu s řasinkovým epitelem odstraňuje nečistoty z povrchu těla a u mikrofágů zachycuje a stmeluje částečky potravy. Útrobní vak vytváří koţní záhyb - plášť. Buňky na okraji a vnější ploše pláště vylučují ochrannou skořápku, tvořenou obvykle třemi vrstvami: vnější - periostracum - tvořena konchinem (bílkoviny + chinon) a pigmenty střední - ostracum - z CaCO 3, kalcit vnitřní - hypostracum (perleťová) - CaCO 3 aragonit mezi útrobním vakem a pláštěm plášťová dutina, ve které jsou uloţeny dýchací orgány ţábry nebo plíce (plicní vak). do plášťové dutiny vyúsťuje obvykle také trávicí a vylučovací soustava a pohlavní orgány
Gastropoda (plži) Neritaemorphi Caenogastropoda Heterobranchia Ectobranchia Dříve předožábří Neritidae zubovcovití Viviparidae bahenkovití Hydrobiidae praménkovití Bithyniidae bahnivkovití Valvatidae točenkovití Pulmonata Basommatophora (spodnoocí) Acroloxidae člunicovití Lymnaeidae plovatkovití Planorbidae okružákovití Physidae levatkovití
Bivalvia (mlži) Unionoida Margaritiferidae - perlorodkovití Unionidae - velevrubovití Veneroida Sphaeriidae - okružankovití Dreissenidae Corbiculidae
Gastropoda (plži) Charakteristika, celkový vzhled Tělo plžů: symetrická hlava symetrická noha asymetrický vpravo nebo vlevo spirálně vinutý útrobní vak U našich vodních: jeden pár nezatažitelných tykadel, na jejichž bázi jsou oči. Ústní otvor: u předožábrých umístěn na rypákovitě vybíhající přední části hlavy u plicnatých hlava není protažena a ústní otvor je kryt příústními laloky. Při stáčení se redukovala polovina párovitých orgánů útrobního vaku ležících ve středu spirály v ose ulity. Ulita je u většiny našich vodních druhů spirálně vinutá, jen vzácně je redukována na jednoduchý kapičkovitý útvar.
Gastropoda (plži) Pohyb Pomocí nohy - noha je dobře vyvinutá, svalnatá, na spodní straně plochá, přizpůsobena většinou k lezení pomoci svalových stahů a vylučování slizu. Svalové kontrakce chodidla nohy při lezení: a) svalovina se v příčných řadách odtrhává a posouvá o několik milimetrů dopředu, jiné řady se drží podkladu; b) svalové kontrakce probíhají jen ve středním pásu chodidla, okraje nohy se vůbec neodtrhávají, jen se sunou; c) střídavě levá a pravá polovina chodidla se oddělují od podkladu a posouvají dopředu.
Gastropoda (plži) Pohyb Při pohybu na hladinové blance se plži pohybují po hlenové pásce, kromě toho jsou ke hladině tlačeni svou nízkou specifickou vahou. Při vyplouvání si pomáhají tím, že vysunou větší část těla z ulity a roztáhnou vzduch v plicní dutině. Tento způsob je běžnější u čeledi Lymnaeidae. Zástupci např. čeledi Planorbidae, kteří jsou více vázáni na substrát, vylézají k hladině většinou po rostlinách. Jejich pohyb není plynulým klouzáním, ale v určitých intervalech prudce přitahují ulitu za sebou.
Gastropoda (plži) Potrava Plži se živí většinou rostlinnou potravou odumřelé i živé tkáně, detrit, nárosty (řasy, sinice, bakterie, prvoci). V ústech plžů je radula, vyztužená chrupavkou. Zoubky raduly většinou vytvářejí misky na dopravu nastrouhané potravy (radula se při strouhání pohybuje odspodu nahoru, potom se oddálí a vrátí se do výchozí polohy). Zoubky raduly jsou někdy inkrustovány CaCO 3 nebo zpevněné sloučeninami železa.
Gastropoda (plži) Potrava U čeledi Lymnaeidae jsou zrohovatělé i okraje ústního otvoru do podoby čelistí adaptace ke krouhání rostlinné potravy. U čeledi Planorbidae je jediným orgánem umožňujícím sbírání potravy radula, živí se seškrabáváním nárostů. U předožábrých je potravou detrit včetně drobným živočichů a rostlin, které tento obsahuje.
Gastropoda (plži) Dýchání - předožábří Plži předožábří dýchají jedním žábrem, které vyčnívá do plášťové dutiny, kde dochází k pasívní výměně vody (nebyly pozorovány žádné dýchací pohyby). U některých rodů dochází k modifikacím - rod Valvata má peříčkovité žábro na předním okraji pláště a při pohybu živočicha vyčnívá do vody. U rodu Theodoxus převažuje kožní dýchání silně prokrveným pláštěm.
Gastropoda (plži) Dýchání - plicnatí U plžů plicnatých je základním mechanismem výměna plynů na stěnách plášťové dutiny (nebo přívěsků), která je naplněna vzduchem. Vzduch v dutině je vyměňován u hladiny, kam plži pravidelně vystupují. Frekvence výměny vzduchu je závislá na obsahu kyslíku ve vodě a na její teplotě.
Gastropoda (plži) Dýchání - plicnatí U všech plicnatých plžů je také vyvinuto kožní dýchání. U některých rodů, např. rodu Physa, je toto podporováno ještě tím, že část pláště (větší či menší úměrně množství kyslíku ve vodě) je vysunována do vody. Zástupci čeledi Planorbidae jsou lépe přizpůsobení pobytu ve vodě k hladině nevystupují vůbec např. malé druhy např. rodů Anisus nebo Gyraulus (jejich dýchací dutina je zaplněna vodou), k hladině vystupují jen zřídka a kyslík ve vzduchové bublině doplňují difúzí z vody.
Gastropoda (plži) Rozmnožování a vývoj všichni předožábří až na rod Valvata jsou gonochoristé všichni plicnatí hermafrodité u předožábrých je vyvinut pohlavní dimorfismus samci bývají menší a liší se i tvarem ulity U rodu Viviparus mají samci silně ztloustlé pravé tykadlo, které slouží jako kopulační orgán. Při kopulaci vytéká voda se spermatozoidy z chámovodu a žlábkem na povrchu těla se dostává na kopulační orgán.
Gastropoda (plži) Rozmnožování a vývoj U hermafroditických vodních plžů funguje jeden jedinec jako samec a druhý jako samice. V některých případech se páření opakuje s tím, že jedinci si vymění role. Samooplození není běžné, ale ani výjimečné. Při kopulaci jsou jedinci k sobě přiloženi pravými nebo levými stranami podle vyústění pohlavních orgánů. Z pohlavního otvoru je vysunuta pochva, penis a šípový vak, jimiž jsou jedinci navzájem propojeni.
Gastropoda (plži) ětšina našich plžů klade vajíčka obalená tuhou rosolovitou hmotou ve snůškách, jejichž tvar je charakteristický pro rody, někdy dokonce i pro druhy: Lymnaea ploché, protáhle oválné, 3 4 cm dlouhé, Planorbis - ploché, nepravidelně terčovité atd.
Gastropoda (plži) Počet snůšek i počet vajíček v jednotlivých snůškách je různý. Např. u Lymnaea stagnalis bylo pozorováno 60 150 snůšek a počet vajíček v jedné snůšce byl až 120 kusů. Snůšky menších druhů nejsou tak početné. Líhnou se mláďata podobná dospělým. U živorodých druhů rodu Viviparus se vajíčka vyvíjejí v rozšířeném konci vejcovodů a mláďata opouštějící vejcovod jsou 4 6 mm velká. Délka života je obvykle 1 3 roky. Viviparus contectus, juvenil
Gastropoda (plži) Neritaemorphi Caenogastropoda Heterobranchia Ectobranchia Dříve předožábří Neritidae zubovcovití Viviparidae bahenkovití Hydrobiidae praménkovití Bithyniidae bahnivkovití Valvatidae točenkovití Pulmonata Basommatophora (spodnoocí) Acroloxidae člunicovití Lymnaeidae plovatkovití Planorbidae okružákovití Physidae levatkovití
Zástupci Prosobranchia Mořští i sladkovodní plži (vzácně suchozemští). Při stáčení útrobního vaku u nich došlo k překřížení nervových konektivů (chiasma). Na hřbetní straně nohy je u většiny předožábrých přirostlé trvalé víčko (operculum), které při zatažení těla do ulity uzavírá její ústí.
Zástupci Neritidae zubovcovití Theodoxus danubialis (zubovec dunajský) ulitu má nízkou, silnou, polovejčitou asi 1 cm velikou, nápadně zbarvenou příčnými klikatými hnědočervenými prouţky masivní operculum je opatřeno na vnitřní straně lištou u nás se vyskytuje v oblasti soutoku Dyje a Moravy na ústí Kyjovky
Theodoxus danubialis
Řád: Mesogastropoda Čeleď: Viviparidae bahenkovití Viviparus (bahenka) má velké (3-5 cm) zavalitě kuţelovité tenkostěnné ulity, hnědozelená ulita se 3 podélnými, červenavými pruhy. U nás se vyskytují tři druhy ve stojatých vodách a klidných úsecích řek níţin. Viviparus contectus (b. ţivorodá) - závity silně klenuté. Poměrně běţný především ve stojatých vodách níţin. Viviparus viviparus (b. pruhovaná) větší řeky i stojaté vody, v povodí Labe. Na kamenech, bahně, méně na vegetaci.
Viviparus acerosus (b. uherská) pontický druh, na jiţní Moravě, v pomalu tekoucích řekách a kanálech, hl. na bahně.
Čeleď: Hydrobiidae praménkovití Bythinella austriaca (praménka rakouská) má ulitu vejčitě válcovitou, průsvitnou, hladkou, světlé barvy, se zaobleným vrcholem, cca 3 mm velkou. Ţije výlučně v pramenech, pramenných struţkách a krasových vyvěračkách, na kamenech, štěrku. V Čechách vzácně, na Moravě hojnější. Alzoniella slovenica (vývěrka slovenská) do 2 mm. Ţije v podzemních puklinových vodách Endemit severozápadního Slovenska a východní Moravy.
Čeleď: Hydrobiidae praménkovití Lithoglyphus naticoides (kamolep říční) původně pontický druh, 7 10 mm. Uváděn z jiţní Moravy po Uh. Hradiště, ze současnosti ze soutoku Moravy a Dyje. Řeky a kanály. Ţije na bahnitých sedimentech nebo na štěrkopískovém dně.
Čeleď: Hydrobiidae praménkovití Potamopyrgus antipodarum (písečník novozélandský) - 4 6,5 mm. Zavlečený druh, euryhalinní, zjištěna partenogeneze důvod často masového výskytu. U nás na řadě lokalit na tekoucích i stojatých vodách v povodí Labe a v poslední době i Moravy.
Čeleď: Bithyniidae bahnivkovití Bithynia leachii (bahnivka nadmutá) závity silně klenuté. Ţije na okrajích zarostlých periodických tůní nebo odstavených ramen. Znám z okolí Lednice a Kostic.
Čeleď: Bithyniidae bahnivkovití Bithynia tentaculata (bahnivka rmutná) - ulity jsou vejčitě kuţelovité, průsvitné, asi centimetr velké. Závity mírně klenuté, ústí s viditelným tupým horním rohem. U nás běţný druh ve stojatých vodách i řekách niţších poloh, na předmětech ve vodě či na vegetaci. Chybí v jiţních Čechách, na severní Moravě a ve Slezsku (udává se, ţe není v oblastech se ţulovým podloţím).
Čeleď: Valvatidae točenkovití Rod Valvata má ulitu terčovitou aţ kulovitou, ústí a víčko kruhovité nebo téměř kruhovité. 3-7 mm. Valvata cristata (točenka plochá) hojný druh v niţších polohách. Upřednostňuje mělké a periodické vody. Valvata macrostoma (točenka veleústá) - asi EX Valvata piscinalis (točenka kulovitá) hojnější jen v níţinách, hl. pomaleji tekoucí vodní toky s bahnitými břehy.
Pulmonata (plicnatí) Sekundárně sladkovodní plţi. Nemají operculum. Řád: Basommatophora (spodnoocí) Sladkovodní druhy s jedním párem trojúhlých nezataţitelných tykadel, oči jsou umístěny na jejich bázi. (Několik druhů ţije také v brakické vodě nebo na mořském pobřeţí). Dýchání plícemi bývá doplněno a u mnoha druhů přímo nahrazeno koţním dýcháním na okrajích pláště.
Čeleď: Acroloxidae člunicovití Acroloxus lacustris (člunice jezerní) - drobný plţ (6-8 mm) s redukovanou nohou a ploše člunkovitou ulitou bez závitů, s ostrým, vlevo dozadu směřujícím vrcholem. Běţný druh, především ve stojatých vodám, méně často v eutrofizovaných tocích..
Čeleď: Lymnaeidae plovatkovití Lymnaea stagnalis (plovatka bahenní) patří k našim nejběţnějším vodním plţům ulita (4-6 cm) je špičatě věţovitá s nadmutým posledním závitem ţije ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách
Čeleď: Lymnaeidae plovatkovití Galba truncatula plovatka malá ulita úzce vejčitou s kuţelovitým kotoučem, dorůstající nejvýše do výšky 10 mm ţije v drobných zarostlých stojatých vodách, častěji v níţinách typický mezihostitel vývojových stádií motolice jaterní, Fasciola hepatica
Čeleď: Lymnaeidae plovatkovití Radix peregra - (11-22 mm), - krenal, hypokrenal, toky a drobné stoj. vody ve vyšších polohách. Radix ovata - (15-30 mm) ve stojatých a pomalu tekoucích vodách v nivách větších toků v níţinách Radix ampla - (20-40mm) - velké vodní toky Radix auricularia - (25 31 mm) - uchovitě nadmutá ulita, běţná v niţších polohách
Čeleď: Lymnaeidae plovatkovití Lymnaea palustris s. str. plovatka baţinná a další druhy, obývají obvykle hustě zarostlé drobné, periodické stojaté vody. Dříve: Lymnaea palustris syn. Stagnicola - plovatka baţinná.
Čeleď: Planorbidae okruţákovití Krevní barvivo hemoglobin. Mají převáţně terčovité ulity, většinou ţijí ve stojatých vodách. Anisus vortex (svinutec zploštělý) - mimo stojaté vody i pomalu tekoucích vodách, 7-10 mm. Planorbis carinatus (terčovník kýlnatý) v tůních, mrtvých ramenech, rybnících a pískovnách podél velkých toků, poměrně vzácný, dodnes např. v Polabí.
Čeleď: Planorbidae okruţákovití Planorbis planorbis (terčovník vroubený) běţný druh v nivách větších řek, v zarostlých, periodických biotopech, 12 20 mm.
Čeleď: Planorbidae okruţákovití Planorbarius corneus (okruţák ploský) - ulita tlustě terčovitá, silnostěnná, pevná. 25 40 mm. Běţný druh ve stoj. i pomalu tek. vodách.
Čeleď: Planorbidae okruţákovití Bathyomphalus contortus (řemeník svinutý) velký 10 mm poměrně tlustostěnná ulita, 5-6 mm, běţně v nivách větších řek a v rybničních oblastech
Čeleď: Planorbidae okruţákovití Z rodu Gyraulus max. do 8 mm, Gyraulus albus (kruţník bělavý) velmi běţný. Gyraulus crista (ostníček ţebrovaný) 2-3 mm, tupé ostny, stojaté vody, běţný.
Čeleď: Planorbidae okruţákovití Hippeutis complanatus (kýlnatec čočkovitý) - 4-5 mm, běţný v níţinách. Segmentina nitida (lištovka lesklá) ulita má vypouklou svrchní stranu, spodní je téměř plochá, periodických tůních, okraje rybníků. Menetus dilatatus 2,5 3,5 mm. Zavlečený, pův. severoamerický druh. U nás ve stojatých vodách i přímo v Labi mezi Děčínem a Pardubicemi.
Čeleď: Planorbidae okruţákovití Dříve existující čeleď Ancylidae zrušena řazeno k Planorbidae Ancylus fluviatilis (kamomil říční) má redukovanou nohu a tenkostěnnou čepičkovitou ulitu velkou 5-9 mm ţije v prudčeji tekoucích a čistých tocích pstruhového aţ parmového pásma, od níţin aţ po horské polohy
Dříve existující čeleď Ancylidae zrušena řazeno k Planorbidae Ferrissia fragilis (člunka pravohrotá) 4-6 mm, má redukovanou nohu a ploše člunkovitou ulitu s tupým dozadu vpravo směřujícím vrcholem (cf. Acroloxus) Vzácně nalézaný introdukovaný druh. V pískovnách a rybnících v Polabí a na jiţní Moravě.
Čeleď: Physidae levatkovití Drobní plţi se štíhlou nohou a nitkovitými tykadly. Mají tenkostěnné levotočivé ulity. Physa fontinalis (levatka říční) 9-11 mm, zarostlá odstavená ramena a tůně, rybníky vzácně i pomalu tekoucí vody v níţinách podél větších toků a rybničních oblastech na Moravě vzácnější
Čeleď: Physidae levatkovití Physella acuta (levatka ostrá) velikost 6-9 mm, původně mediteránní druh, k nám zavlečený, běţný v níţinách, ve stojatých i tekoucích vodách, i silně znečištěných Aplexa hypnorum (levotočka baţinná) velikost 10-15 mm, ţije hlavně v periodických tůních a mokřadech často slatinného charakteru vzácnější druh, ţije roztroušeně v níţinách i středních polohách
Bivalvia (mlži) Charakteristika, celkový vzhled Tělo je bilaterálně souměrné, laterálně zploštělé, s redukovanou hlavou, kýlovitou nohou a kryté dvoudílnou schránkou - lasturami. Ve hřbetní části jsou lastury spojené vazem z periostraka - proti jeho pruţnému tahu působí svěrací svaly, přitahující lastury k sobě. Tělo kryté pláštěm je k lasturám pouze částečně přirostlé - obvykle pouze těmito svěracími svaly. Okraje pláště jsou k sobě pevně přimknuté, často i srostlé, s výjimkou nejvýše tří rozevíratelných štěrbin - pro vysunovatelnou nohu, inhalační a exhalační otvor. Ţábry jsou z dvoulupenitých vláken, spojených příčnými spojkami - vznikají tak mříţkované dvojité ţaberní desky se sloţitým systémem kanálků a velkým vnitřním povrchem. Zahrnuje mimo mořské druhy všechny druhy sladkovodní. V naší fauně je 28 druhů.
Pohyb Mlţi se pohybují pomocí nohy, která se vysunuje ven z lastur přetlakem krve, zarývá se do bahna a pak přitahuje stahem svalů lastury s tělem. Pohyb je pomalý např. Anodonta dosahuje rychlosti 1,5 2 m/hod. Dýchání Voda přiváděná do ţaberního prostoru pohybem řasinkového epitelu omývá ţábra, na kterých dochází k výměně plynů.
Potrava Potravou mlţů jsou bakterie, fytoplankton a hlavně detrit, který je zviřován při pohybu v bahně a nasáván do inhalačního otvoru - voda, proudící inhalačním otvorem, případně štěrbinami kolem nohy, přináší do plášťové dutiny jemné částečky potravy (mlţi jsou mikrofágové).
Potrava Tyto částice se zachytí na ţábrech, jsou stmeleny slizem vylučovaným řasinkovým epitelem a posouvány řasinkami k noze. Po obou stranách nohy se vytváří potravní pásy, směřující dopředu k ústnímu otvoru. Pohlcování takto slizem stmelené potravy usnadňují pohyblivé cípovité výběţky pláště. Profiltrovaná voda opouští tělo exkrečním otvorem.
Rozmnoţování a vývoj Unionidae a Margaritiferidae jsou ve velkých vodách gonochoristé, v malých tůních a mrtvých ramenech hermafroditi. Dreissenidae jsou vţdy gonochoristé. Sphaeridae jsou vţdy hermafrodité. K oplození dochází spermatozoidy, které jsou vypouštěny do vody a samičím jedincem nasávány do ţaberního prostoru. Vajíčka jsou odkládána do ţaberní dutiny a tam oplozena. U čeledi Dreissenidae dochází k oplození ve volné vodě.
Rozmnoţování a vývoj Počet vajíček se pohybuje: od 10 (Sphaerium) přes řádově statisíce (Unio) aţ po milion (Margaritifera) Vajíčka se vyvíjejí volně mezi ţábrami, u Sphaeriidae jsou na ţábrách vytvořeny zvláštní vakovité prostory, ve kterých se mláďata vyvíjejí nemají larvální stadium.
U velkých sladkovodních mlţů (škeble, velevrub, perlorodka) se vyskytuje larva glochidium má lepkavé byssové vlákno a ozubenou larvální skořápku, vyvíjející se zpočátku v ţábrech mateřského mlţe a potom parazitující na pokoţce nebo ţábrech ryb na rybě se rychle opouzdří ve vrchní vrstvě pokoţky a ve vzniklé cystě probíhá metamorfoza. u čerstvě uvolněných mladých jedinců se obnovuje funkce byssové ţlázy pomocí sekretu se přichycují na rostlinách. Ţijí řádově několik let aţ desítek let (perlorodka i přes sto let).
Bivalvia (mlţi) Unionoida Margaritiferidae - perlorodkovití Unionidae - velevrubovití Veneroida Sphaeriidae - okruţankovití Dreissenidae Corbiculidae
Čeleď: Margaritiferidae - perlorodkovití Margaritifera margaritifera (perlorodka říční) délka 95 140 mm. Lastury perlorodek jsou masivní, u vrcholů často korodované, zámek mají vytvořený pouze ze zubů. v naší fauně velmi vzácný a ohroţený druh, velmi náročný na kvalitu vody a substrátu. Vyţaduje chladné a málo úţivné vody, na rozdíl od jiných měkkýšů se vyskytuje pouze v oblastech chudých na vápník. Přeţívající populace u nás např. na Jankovském potoce u Pelhřimova, Černém potoce u Vidnavy ve Slezsku, Blanici na Šumavě. Glochidia na ţábrech pstruhů.
Čeleď: Margaritiferidae Margaritifera margaritifera (perlorodka říční)
Čeleď: Unionidae - velevrubovití Rod Unio zámek lastur je tvořen na vnitřním okraji zámkem ze zubů a lišt
Čeleď: Unionidae Unio pictorum (v. malířský) 70-100 mm, v tekoucích i stojatých vodách zejména v niţších polohách, dosud běţný. Známými hostiteli glochidií jsou např. plotice, lín, tloušť, perlín, okoun, hrouzek
Čeleď: Unionidae Unio crassus (v. tupý). 50-70 mm. V malých i velkých tocích, na omezeném počtu lokalit. Hostitel perlín, tloušť, jeţdík, střevle, vranka.
Čeleď: Unionidae Unio tumidus (v. nadmutý) 65-90 mm. větší úţivnější tekoucí vody, kanály tůně, ramena, pískovny, rybníky. Druh na ústupu, hojnější jen na Třeboňsku a na jiţní Moravě (soutok). Hostitelem např. lín, perlín, okoun, jeţdík, plotice.
Další rody - lastury jsou tenkostěnné, bez vytvořeného zámku na horním okraji. Anodonta cygnea (škeble rybničná) 150 220 mm, hojnější na jiţní Moravě a místy v Polabí. lín, perlín, okoun, jeţdík, tloušť, jesen, hrouzek.
Čeleď: Unionidae Anodonta anatina (škeble říční) 75 120 - potoky aţ řeky, stojaté vody v niţších i vyšších polohách. Hostitel např. pstruh potoční a další cca jako A. cygnea. Sinanodonta woodiana (škeble asijská) zavlečený druh známý z mrtvého ramene Dyje u Břeclavi, Malé Bečvy, Chropyňského rybníka. Hostitel tolstolobik.
Čeleď: Unionidae Pseudoanodonta complanata (škeble plochá) 70 80 mm, vzácný druh, typický pro větší toky v níţinách. dnes jen na několika lokalitách (Luţnice, Neţárka, Orlice, soutok Dyje a Kyjovky. Hostitel okoun
Čeleď: Corbiculidae Corbicula fluminea - zavlečený druh, Asie - S. Amerika - Evropa - Labe ČR po Litoměřice podobný srdcovce
Čeleď: Sphaeriidae - okruţankovití u nás tvořena sérií druhů tří rodů: Sphaerium (okruţanka) Pisidium (hrachovka) Musculium (okrouhlice) Jejich lastury jsou malé (několik mm aţ 2 cm) a okrouhlé. Okruţankovití ţijí v tekoucích i stojatých vodách. Nemají larvální stádium.
Čeleď: Sphaeriidae - okruţankovití Stejnostranné schránky: Sphaerium rivicola - o. říční cca 20 mm, druh níţin velkých řek, mizející, znám z dolních úseků Vltavy, Sázavy, Moravy a Kyjovky. Sphaerium corneum - o. rohovitá - 10-13 mm, běţně v eutrofních vodách především níţin. Musculium lacustre okrouhlice rybničná stejnostranné schránky, lastury tenkostěnné a křehké. 8 10 mm, velká variabilita schránky. Poměrně běţný druh pomaleji tekoucích vod, ale hl. odstavená ramena a tůně i rybníky.
Čeleď: Sphaeriidae - okruţankovití Nestejnostranné schránky: Pisidium sp. Pisidium amnicum (hrachovka říční). Lastury silnostěnné a pevné, 8 11 mm. Typický druh toků s jemně písčitobahnitým aţ jílovitobahnitým dnem v niţších polohách. V současnosti jiţ vzácný. P. henslowanum (h. hrbolatá) 3,5 5,5 mm. druh toků s jemně písčitobahnitým dnem, niţších polhách zatím běţný P. supinum (h. obrácená) 3,3 5 mm, ţije zejména v proudících úsecích vodních toků ve štěrkopískovém dně. Další běţné druhy: P. subtruncatum, P. personatum, P. casertanum
Čeleď: Dreissenidae Dreissena polymorpha (slávička mnohotvárná) původně pontokaspický druh, ţijícím v brakické i sladké vodě do střední a severní Evropy byla druhotně zavlečena ale: výskyt na jiţní Moravě moţná představuje původní výskyt pevně se přichycuje k substrátu pomocí sekretu byssové ţlázy vyskytuje se u nás na více místech v povodí Labe, Vltavy, Moravy a Dyje, nejen v tocích ale často v zatopených písnících intezívně filtruje vodu vyšší průhlednost ucpává potrubí
k oplození dochází ve volné vodě, vyvíjí se larva trochofora, z ní se vyvíjí další stadium veliger ţije v planktonu cca 8 dnů, pak přisedá a metamorfuje zůstává trvale přilepena k substrátu pomocí sekretu byssové ţlázy Dreissena polymorpha