BIOLOGIE Rostlinná pletiva V rámci laboratorního cvičení se studenti seznámí s několika typy rostlinných pletiv. Rostlinná pletiva jsou dělena podle různých hledisek, zde se zaměříme na rozlišení pletiv podle tloušťky buněčné stěny. Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace autor: Ing. Věra Přikrylová, Ph.D.
BIOLOGIE Obsah Obsah... 2 Úvod... 3 Cíle... 3 Teoretická příprava (teoretický úvod)... 4 Motivace studentů... 4 Doporučený postup řešení... 4 Teoretická příprava úlohy... 5 Materiály pro studenty... 5 Záznam dat... 5 Analýza dat... 5 Syntéza a závěr... 5 Hodnocení... 5 Internetové odkazy a další rozšiřující informační zdroje... 5 Pracovní návod... 6 Zadání úlohy... 6 Pomůcky... 6 Teoretický úvod... 6 Bezpečnost práce... 6 Příprava úlohy (praktická příprava)... 6 Postup práce... 7 Pracovní list (řešená učitelská varianta)... 9 Úkoly... 9 1. Slovníček pojmů... 9 2. Vypracování... 9 3. Doplňující otázky:... 11 4. Závěr... 11 Pracovní list (žákovská varianta)... 12 Úkoly... 12 1. Slovníček pojmů... 12 2. Vypracování... 13 3. Doplňující otázky:... 14 4. Závěr... 15
3 Zařazení do výuky Mikroskopování rostlinných pletiv je vhodné zařadit v rámci učiva o stavbě rostlinného těla po probrání kapitoly o rostlinných pletivech, kdy žáci budou mít možnost prakticky vidět, jak vypadají rostlinná pletiva a sami si připravit z vybraných rostlin mikroskopické preparáty k jejich pozorování. Tato praktická ukázka by měla přispět k propojení teoretických informací získaných v hodinách a jejich prohloubení. Tip Lze použít i jiné druhy rostlinného materiálu např. pro pozorování aerenchymu (šáchor), sklerenchymu (skořápka ořechu), atd. Aby byly jednotlivé typy pletiv dobře rozpoznatelné, je potřeba vytvořit co nejtenčí řezy rostlinným materiálem. Je vhodné studenty upozornit, ať si zkusí provést řezů více a vyberou ten nejvhodnější (nejtenčí). Je vhodné začít preparátem ze stonku sítiny, buňky jsou zde snadno rozpoznatelné a pro studenty dobře zakreslitelné. Pro časovou úsporu by bylo možné nahradit část preparátů preparáty trvalými, pokud jsou k dispozici. Úvod V rámci laboratorního cvičení se studenti seznámí s několika typy rostlinných pletiv. Rostlinná pletiva jsou dělena podle různých hledisek, zde se zaměříme na rozlišení pletiv podle tloušťky buněčné stěny. V tomto pojetí rozlišujeme tyto typy rostlinného pletiva: parenchym (mezi parenchymatická pletiva bývá řazen i aerenchym), sklerenchym a kolenchym. Studenti si sami vyzkouší připravit mikroskopické preparáty z vybraných částí rostlin, u kterých je daný typ pletiva dobře rozpoznatelný a na základě teoretických znalostí vyvodí, o který typ pletiva se v konkrétních případech jedná. Cíle Studenti by měli zvládnout: Připravit mikroskopický preparát ze zadaných částí rostlin Správně manipulovat s mikroskopem, použít odpovídající zvětšení Zakreslit pozorované preparáty a vhodně popsat Určit, o jaký typ pletiva se jedná (na základě teoretických znalostí) biologie Rostlinná pletiva Materiály pro učitele Časová náročnost Dvě hodiny (2 45 min). Čas včetně přípravy, úvodní diskuze a vyhodnocení výsledků skupin se závěrečnou diskuzí.
4 Slovníček pojmů PLETIVA PARENCHYM SKLERENCHYM KOLENCHYM AERENCHYM INTERCELULÁRY Viz pracovní list (učitel). Přehled pomůcek Vzorky rostlinného materiálu (část větvičky bezu černého (Sambucus nigra) s dření, čerstvý stonek hluchavky (Lamium), stonek sítiny (Juncus), malvice hrušně obecné (Pyrus communis) Mikroskop Podložní a krycí sklíčka Preparační jehla Žiletka Kapátko, nebo skleněná tyčinka Destilovaná voda Pracovní návod Pracovní list Ochranné pracovní pomůcky Teoretická příprava (teoretický úvod) Tělo všech cévnatých rostlin je tvořeno soubory buněk stejného tvaru a stavby, které jsou přizpůsobeny k plnění určité funkce. Tyto soubory buněk nazýváme rostlinná pletiva. Lze je dělit podle různých kritérií: podle způsobu vzniku (pravá a nepravá), podle schopnosti dělení (dělivá a trvalá), podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn (parenchym, kolenchym, sklerenchym), podle funkce (dělivá, krycí, vodivá, zásobní). Pletiva pravá vznikají dělením buněk. Buňky různých pletiv mají různý tvar, různě tlusté buněčné stěny a jsou uspořádány buď těsně vedle sebe, nebo jsou mezi nimi různě velké mezibuněčné prostory. V tomto cvičení se zaměříme na dělení pletiv podle tvaru buněk a tloustnutí buněčných stěn. V tomto pojetí rozeznáváme tyto druhy pletiv: parenchym, kolenchym a sklerenchym. Tyto druhy pletiv se od sebe liší tloušťkou buněčné stěny a uspořádáním a charakterem buněk. Parenchym je nejrozšířenějším typem pletiva, tvořený tenkostěnnými buňkami různého tvaru. V místě styku více buněk vznikají mezibuněčné prostory, tzv. interceluláry. Zvláštním typem parenchymatického pletiva je aerenchym, který je tvořen tenkostěnnými buňkami, mezi nimiž jsou velké mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem (interceluláry). Kolenchym je pletivo bez mezibuněčných prostor, tvořené živými protáhlými buňkami, buněčné stěny jsou ztloustlé pouze v určitých místech. Podle umístění ztluštěnin rozeznáváme rohový kolenchym a deskový kolenchym. Sklerenchym je typ rostlinného pletiva, jehož buňky mají rovnoměrně po celém povrchu značně ztloustlé buněčné stěny. Mezi buňkami nejsou mezibuněčné prostory a jejich protoplast brzy odumírá. biologie Rostlinná pletiva Materiály pro učitele Praktické provedení K pozorování jednotlivých druhů pletiv využijeme uvedené vzorky z rostlin. Vybrány byly běžně dostupné rostlinné materiály, ve kterých lze tato pletiva dobře pozorovat a také příprava preparátů je poměrně snadná. Z jednotlivých vzorků částí rostlin si studenti připraví podle pracovního návodu mikroskopické preparáty. Motivace studentů Zeptáme se studentů, jak si myslí, že se budou lišit stavbou buňky z dužiny hrušky a ze skořápky ořechu. Budou stejné, nebo se budou něčím odlišovat a případně čím? Poukážeme na vztah mezi charakterem pletiva a jeho funkcí. Dáme studentům na výběr z rostlinného materiálu, který budou mikroskopovat, a vyzveme je, ať zkusí sami navrhnout, jaký typ pletiva kde očekávají a proč. Doporučený postup řešení 1. Studenti se rozdělí do dvou až tříčlenných pracovních skupin. 2. Každá pracovní skupina dostane Pracovní návod a každý student obdrží Pracovní list, kam si bude zaznamenávat výsledky pozorování. Studenti si nejprve přečtou návod, případně vypracují slovníček pojmů (pokud nebyl součástí domácí přípravy) a teprve potom začnou s přípravou vlastní laboratorní práce. 3. Je vhodné rozdělit práci ve skupině tak, aby si každý student vyzkoušel sám připravit alespoň jeden preparát.
5 Teoretická příprava úlohy Studenti si vyplní na začátku laboratorního cvičení slovníček pojmů (pokud jeho vyplnění nebylo součástí domácí přípravy). Materiály pro studenty Pracovní návod (obsahuje postup pokusu). Pracovní list (studenti sem zaznamenávají získané hodnoty, analyzují je a vyvozují závěry). Záznam dat Studenti provedou zakreslení vždy několika buněk z mikroskopického preparátu, případně si pozorované preparáty vyfotografují. Analýza dat Studenti popíší jednotlivé pozorované obrázky a na základě teoretických znalostí znaků jednotlivých typů pletiv přiřadí pozorované preparáty k danému typu pletiva. Studenti odpoví na otázky z pracovního listu. biologie Rostlinná pletiva Materiály pro učitele Syntéza a závěr Po vyplnění pracovních listů společně shrneme získané poznatky o jednotlivých typech pletiv a jejich funkcích vyplývajících z jejich stavby. Hodnocení Připravili studenti správně mikroskopické preparáty? Použili vhodné zvětšení pro mikroskopování? Zakreslili a vhodně popsali pozorované objekty? Určili správně typ pozorovaného pletiva u jednotlivých preparátů? Internetové odkazy a další rozšiřující informační zdroje http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/index1.html http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ground_tissues/html/
BIOLOGIE Rostlinná pletiva Pracovní návod Zadání úlohy Zhotovte mikroskopické preparáty ze zadaných částí rostlin, pozorujte je pod mikroskopem, zakreslete vždy několik reprezentativních buněk a podle charakteru buněčné stěny a mezibuněčných prostor rozhodněte, o jaký typ pletiva se jedná. Pomůcky Mikroskop Krycí a podložní sklíčka pro přípravu preparátů Preparační jehla Skalpel Kapátko Destilovaná voda Žiletka Vzorky částí rostlin pro přípravu preparátů - část větvičky bezu černého (Sambucus nigra) s dření, čerstvý stonek hluchavky (Lamium), stonek sítiny (Juncus), malvice hrušně obecné (Pyrus communis) Teoretický úvod V tělech cévnatých rostlin je možno pozorovat skupiny buněk specifické stavby, plnící speciální funkce. Tyto soubory buněk, které mají společný původ, stejnou stavbu a funkci nazýváme rostlinná pletiva (též pletiva, případně rostlinné tkáně, podobně jako u živočichů tkáně). Studiem pletiv, stejně pak jako studiem tkání, se zabývá histologie. Termín pletivo je zejména v poslední době na ústupu, mimo čistou botaniku (například v genetice a molekulární biologii) se částečně již prosazuje slovo tkáň jakožto obecný termín pro živočišné tkáně i rostlinná pletiva. Příčinou je, že rozdělení pletiva a tkáně je do jisté míry umělé a že řada dalších jazyků toto rozlišení vůbec nezná. Pletiva tvoří tělo vyšších rostlin (kormus). Lze je dělit podle různých kritérií: podle způsobu vzniku na pletiva pravá a nepravá, podle schopnosti dělení na dělivá a trvalá, podle tvaru a tloustnutí buněčných stěn (parenchymatická, sklerenchymatická, kolenchymatická) a podle převládající funkce (dělivá, krycí, vodivá, zásobní atd.). Pravá pletiva vznikají dělením buněk. Buňky mají různý tvar, různě tlusté buněčné stěny a jsou uspořádány buď těsně vedle sebe, nebo jsou mezi nimi různě velké mezibuněčné prostory. Podle uspořádání a tloustnutí buněčných stěn rozlišujeme: parenchym kolenchym a sklerenchym. Parenchym je nejrozšířenějším typem pletiva. Je tvořen tenkostěnnými buňkami různého tvaru. Mohou být krychlovité, hranolovité až téměř kulovité, což je typické pro zásobní pletiva a mladé měkké části bylin, nebo např. v jednom směru protáhlé (palisádový parenchym v listech). V místě styku více buněk vznikají mezibuněčné prostory,
7 tzv. interceluláry. Zvláštním typem parenchymatického pletiva je aerenchym, který je tvořen tenkostěnnými buňkami, mezi nimiž jsou velké mezibuněčné prostory vyplněné vzduchem (interceluláry), které jsou propojeny s průduchy. Objem mezibuněčných prostor je větší než objem buněk pletiva. Aerenchym je často tvořen mrtvými buňkami, které mají zachované pouze buněčné stěny, ale neobsahují živý protoplast. Tento typ pletiva bývá přítomen ve vegetativních orgánech vodních a bahenních rostlin. Provzdušňuje, případně nadlehčuje jejich tělo. Vyskytuje se v různých typech, jedním z nejznámějších je hvězdicovitý parenchym, také někdy nazývaný aktinenchym. Dalším typem parenchymatického pletiva je prozenchym, tvořený protáhlými buňkami se šikmými přehrádkami, nejčastěji v cévních svazcích. Kolenchym je pletivo bez mezibuněčných prostor, tvořené živými protáhlými buňkami, buněčné stěny jsou ztloustlé pouze v určitých místech. Podle umístění ztluštěnin rozeznáváme rohový kolenchym, tvořený tenkostěnnými buňkami ztloustlými na hranách převzato a upraveno podle Kubát a kol., 2003 (hrany a žebra stonků dvouděložných rostlin) a kolenchym deskový se ztloustlou stěnou buňky, která je rovnoběžná s povrchem orgánu. Patří k mechanickým pletivům, zpevňuje rostlinný orgán, a zachovává jeho pružnost. Najdeme ho nejčastěji v lodyhách a v řapících listů. Sklerenchym je typ rostlinného pletiva, jehož buňky mají rovnoměrně po celém povrchu značně ztloustlé buněčné stěny. Sekundární vrstva buněčné stěny je většinou vyztužena dřevovinou (ligninem), je tzv. lignifikována. Mezi buňkami nejsou mezibuněčné prostory a jejich protoplast brzy odumírá. Buňky sklerenchymu mohou mít formu sklerenchymatických fibril (protáhlá a silně zašpičatělá sklerenchymatická vlákna) nebo sklereid. Sklereidy jsou jednotlivé, relativně krátké sklerifikované buňky různých tvarů. Vyskytují se v různých částech rostliny, nejčastěji v listech, stonku a plodech. Sklereidy můžeme nalézt např. v dužině hrušky, kde mají izodiametrický tvar (všechny rozměry přibližně stejné), zde se označují jako tzv. kamenné buňky brachysklereidy), v listech čajovníku mají hvězdicovitý tvar (tzv. astrosklereidy). Sklerenchymatická vlákna (fibrily) jsou pevná a pružná a tvoří součást cévních svazků rostlin nebo vytváří sklerenchymatické pochvy a pruhy v různých rostlinných orgánech. Sklerenchymatické pletivo plní funkci mechanické opory (ve stéblech trav, lýko ve stonku lnu, ve stěnách pecek). Sklerenchymatická vlákna společně s vodivými elementy xylému (dřeva) tvoří základní oporný systém rostliny. Spojení mezi dvěma sousedními buňkami zajišťují kanálky v buněčných stěnách, kterými probíhají jemná vlákna plazmy (plasmodesmy). biologie Rostlinná pletiva Pracovní návod Bezpečnost práce Během laboratorní práce je nutné dodržovat laboratorní řád učebny. Příprava úlohy (praktická příprava) Nejprve si důkladně prostudujte pracovní návod, případně zpracujte slovníček pojmů a teprve potom začněte s prací v laboratoři. Postup práce Nastavení HW a SW Připravte si mikroskop, zapojte do sítě a podle typu mikroskopu a způsobu zaznamenávání dat jej připojte k PC nebo vložte paměťovou kartu pro zaznamenání fotografií jednotlivých preparátů.
8 Příprava mikroskopických preparátů Pro všechny preparáty obecně platí, že je potřeba vytvořit co nejtenčí řezy ( průhledné ), aby byly struktury pletiv dobře patrné. Kontrolou je, že se na preparátu nehoupe krycí sklíčko. 1. Mikroskopický preparát ze stonku sítiny (Juncus) Připravte si mikroskopický preparát ze stonku sítiny: proveďte co nejtenčí příčný řez stonkem a uložte na podložní sklíčko, přikápněte kapku destilované vody a zakryjte krycím sklíčkem. Případně lze na podložní sklíčko kousek bílé dřeně pouze seškrábnout preparační jehlou. 2. Mikroskopický preparát ze dřeně bezu černého (Sambucus nigra) Připravte si mikroskopický preparát z dřeně bezu černého: žiletkou opatrně rozřízněte větvičku a preparační jehlou seškrábněte malý kousek dřeně do kapky vody na podložním sklíčku a opatrně zakryjte krycím sklíčkem. Případně můžete vyhotovit žiletkou co nejtenčí příčný řez. Důležité je, aby dřeň byla v co nejtenčí vrstvě. Všímejte si tvaru buněk a hledejte mezibuněčné prostory. 3. Mikroskopický preparát z dužiny malvice hrušně obecné (Pyrus communis) Připravte si preparát z dužiny malvice hrušně obecné: rozřízněte hrušku a z pletiva kolem jádřince pomocí preparační jehly vyjměte shluk buněk, rovnou částí jehly jej rozmělněte na podložním sklíčku, přikápněte vodu a zakryjte podložním sklíčkem. Je nutné opravdu dobře, ale silně přitlačit, aby se rozrušily pevné shluky buněk. Pozorujte tloustnutí buněčné stěny a všimněte si spojení mezi jednotlivými buňkami. biologie Rostlinná pletiva Pracovní návod 4. Mikroskopický preparát ze stonku hluchavky (Lamium) Připravte si mikroskopický preparát ze stonku hluchavky. Pomocí žiletky udělejte ze stonku hluchavky tenký příčný řez, uložte do kapky vody na podložní sklíčko a opatrně zakryjte. Pozorujte pletivo uložené v hranách lodyhy, všimněte si tvaru buněk a tloustnutí buněčné stěny. Vlastní pozorování (záznam dat) 1. Obecné zásady práce s mikroskopem Na mikroskopu nastavte nejmenší možné zvětšení a zapněte mikrolampu. Zhotovený mikroskopický preparát vložte na pracovní stolek mikroskopu a pozorovaný objekt umístěte do středu nad čočku kondenzoru. Pak přibližte šroubem kondenzoru stolek s preparátem do bezprostřední blízkosti objektivu, přičemž jejich vzdálenost kontrolujte pohledem ze strany. Potom postupně hrubým posunem vzdálenost objektivu od preparátu zvyšujte (otáčením makrošroubu směrem k sobě) až se preparát objeví v zorném poli, následně obraz jemně doostřete posouváním mikrometrického šroubu. Osvětlení lze regulovat manipulací se clonou, případně pro lepší barevné rozlišení využít barevné filtry. 2. Pozorování a zakreslování mikroskopických preparátů Po prohlédnutí preparátu umístěte nejlepší část do středu zorného pole a obraz postupně zvětšujte použitím objektivů s větším zvětšením. Poté zakreslete vždy několik reprezentativních buněk ve vhodné velikosti a obrázek popište. U všech vzorků popište buněčnou stěnu a mezibuněčné prostory (pokud jsou vyvinuty), u preparátu č.1 zkuste navíc ještě zachytit spojení mezi buňkami a u preparátu č. 4 plazmodesmy. Poznamenejte zvětšení, při kterém jste mikroskopický preparát pozorovali. Pokud používáte mikroskop s možností zachycení digitálního obrazu, uložte pořízené fotografie pozorovaných preparátů. Analýza naměřených dat U pozorovaných objektů zkuste rozhodnout, o jaký typ pletiva se v jednotlivých případech jedná, a výsledky zdůvodněte. Odpovězte na otázky v pracovním listu.
BIOLOGIE Rostlinná pletiva Pracovní list (řešená učitelská varianta) Úkoly 1. Vyplňte slovníček pojmů (vysvětlete jednotlivé pojmy). 2. Zhotovte mikroskopické preparáty z uvedených druhů rostlin (viz pracovní návod). 3. Zakreslete reprezentativní část preparátu, obrázek popište a určete, o jaký typ pletiva se jedná, zdůvodněte. 4. Zodpovězte otázky v pracovním listu. 1. Slovníček pojmů (vysvětlete pojmy) Pletiva: soubor buněk stejného tvaru i stavby, přizpůsobené k plnění určité funkce. Parenchym: pletivo tvořené tenkostěnnými většinou živými buňkami, mezi buňkami jsou patrné mezibuněčné prostory (interceluláry) Aerenchym: druh parenchymatického pletiva s velkým podílem mezibuněčných prostor, častý u vodních a bahenních rostlin Kolenchym: pletivo bez mezibuněčných prostor, tvořené živými protáhlými buňkami s buněčnými stěnami ztloustlými v určitých místech v rozích (rohový kolenchym), na hranách rovnoběžných s osou stonku (deskový kolenchym). Sklerenchym: pletivo tvořené tlustostěnnými buňkami s kanálky, jimiž probíhají mezi sousedními buňkami jemná vlákna plazmy (plazmodesmy). Interceluláry: mezibuněčné prostory 2. Vypracování a) Mikroskopický preparát ze stonku sítiny (Juncus sp.) Mikroskopický preparát ze stonku sítiny (i mezibuněčný prostor, bs buněčná stěna v místě spojení dvou buněk), převzato z http://www.sci.muni.cz/~anatomy/ground_ tissues/html/juncus_01.htm
10 Pletivo je tvořeno odumřelými, tenkostěnnými hvězdicovitými buňkami, mezi nimiž jsou velké téměř trojúhelníkovité mezibuněčné prostory. V místě dotyku dvou ramen jsou zřetelné buněčné stěny. Tento typ aerenchymu se označuje jako aktinenchym. b) Mikropický preparát z dřeně bezu černého (Sambucus nigra) Mikroskopický preparát z dřeně bezu černého (i mezibuněčný prostor, bs buněčná stěna), převzato z http://www.sci.muni. cz/~anatomy/ground_tissues/html/sambucus_1.htm biologie Rostlinná pletiva Pracovní list (řešená učitelská varianta) Jedná se o parenchymatické pletivo tvořené tenkostěnnými buňkami přibližně oválného tvaru. V místě styku více buněk se vytváří interceluláry. Dřeň je tvořena mrtvými buňkami, ze kterých zbyly pouze buněčné stěny, vnitřní prostor je vyplněn vzduchem. c) Mikroskopický preparát z dužiny malvice hrušně (Pyrus communis) Mikroskopický preparát brachysklereidů z dužiny malvice hrušně V dužnině, která je tvořená parenchymatickým pletivem je možné pozorovat shluky sklerenchymatických buněk (sklereidy), které se zde nazývají tzv. kamenné buňky nebo brachysklereidy. Mají izodiametrický tvar (pravidelné, se všemi rozměry stejnými). Buněčné stěny jsou ztloustlé pravidelně a ve stěnách jsou patrné kanálky, kterými prochází plazmodesmy.
11 d) Mikroskopický preparát ze stonku hluchavky (Lamium) Mikroskopický preparát z řezu stonkem hluchavky (kol kolenchym rohový), převzato a upraveno z http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_ botanika/preparaty/velke/pletiva_podle_bs/pr_velke_ kolenchym_rohovy.jpg Na příčném řezu stonkem je možné přímo pod pokožkou na hranách lodyhy pozorovat buňky, které mají buněčné stěny ztloustlé pouze v rozích (v místě dotyku tří a více buněk), jedná se tedy o kolenchym rohový. Směrem do středu stonku je možné pozorovat parenchymatické buňky primární kůry stonku. biologie Rostlinná pletiva Pracovní list (řešená učitelská varianta) 3. Doplňující otázky 1. Který z pozorovaných typů pletiva má největší mezibuněčné prostory? U kterých rostlin se vyskytuje a k čemu slouží? Aerenchym (stonek sítiny), jedná se o typ parenchymatického pletiva, které se vyskytuje u vodních a bahenních rostlin a slouží k provzdušňování a nadlehčování jejich těla. 2. Kterým buňkám se říká tzv. kamenné buňky a proč? Jako kamenné buňky označuje tzv. brachysklereidy (sklerenchymatické buňky izodiametrického tvaru) v dužině hrušky kvůli jejich tvrdosti. 4. Závěr Uveďte, které typy pletiva jste pozorovali a jak se od sebe jednotlivé typy odlišovaly. Pozorovali jsme aerenchym ve stonku sítiny, parenchym ve dřeni bezu černého, sklerenchym (brachysklereidy v dužině hrušky) a rohový kolenchym na hranách stonku hluchavky. Buňky se lišily tloušťkou buněčné stěny a přítomností mezibuněčných prostorů.
BIOLOGIE Rostlinná pletiva Pracovní list (žákovská varianta) Úkoly 1. Vyplňte slovníček pojmů (vysvětlete jednotlivé pojmy). 2. Zhotovte mikroskopické preparáty z uvedených druhů rostlin (viz pracovní návod). 3. Zakreslete reprezentativní část preparátu, obrázek popište a určete, o jaký typ pletiva se jedná, zdůvodněte. 4. Zodpovězte otázky v pracovním listu. 1. Slovníček pojmů (vysvětlete pojmy) Rostlinná pletiva Parenchym Kolenchym Sklerenchym
13 Aerenchym Interceluláry 2. Vypracování a) Mikroskopický preparát ze stonku sítiny (Juncus sp.) biologie Rostlinná pletiva Pracovní list (žákovská varianta) b) Mikropický preparát z dřeně bezu černého (Sambucus nigra)
14 c) Mikroskopický preparát z dužiny malvice hrušně (Pyrus communis) d) Mikroskopický preparát ze stonku hluchavky (Lamium) biologie Rostlinná pletiva Pracovní list (žákovská varianta) 3. Doplňující otázky 1. Který z pozorovaných typů pletiva má největší mezibuněčné prostory? U kterých rostlin se vyskytuje a k čemu slouží?
15 2. Kterým buňkám se říká tzv. kamenné buňky a proč? 4. Závěr Uveďte, které typy pletiva jste pozorovali a jak se od sebe jednotlivé typy odlišovaly. biologie Rostlinná pletiva Pracovní list (žákovská varianta)