Jednoduchá pletiva parenchym, kolenchym a sklerenchym
|
|
- Jiří Vít Doležal
- před 6 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Jednoduchá pletiva parenchym, kolenchym a sklerenchym
2 Pletiva jednoduchá - parenchym, kolenchym a sklerenchym - jsou tvořená jedním typem buněk. Odlišují se od sebe především charakterem buněčné stěny. Buňky parenchymu mají obvykle tenké primární buněčné stěny. Buňky kolenchymu mají primární stěny nerovnoměrně ztloustlé, zatímco buňky sklerenchymu mají sekundární, rovnoměrně ztloustlé stěny. Všechna tato tři pletiva jsou především součástí systému základních pletiv. Buňky parenchymatické nebo sklerenchymatickésevšakmohouvyskytovat i jednotlivě nebo v malých skupinách jako součást pletiv vodivých nebo krycích.
3 Parenchym Parenchymatické buňky s tenkou buněčnou stěnu mají obvykle po celou svoji existenci živý protoplast. Proto jsou fyziologicky velmi plastické a mohou podle svého umístění v rostlinném organismu vykonávat mnoho různých funkcí, kterým jsou přizpůsobeny jak tvarem, tak svým vnitřním obsahem. Díky svému živému obsahu jsou schopné i měnit své funkce.
4 Výskyt parenchymu: Hlavní součást základních pletiv (listový mesofyl, primární kůra a dřeň stonků ikořenů, semena, plody, hlízy apod.) Vodivá pletiva (primární i sekundární, floém i xylém) - zde se vyskytují jednotlivé buňky nebo jejich menší skupinky Krycí pletiva (feloderm v peridermu) Tvar buněk: různý, často jsou více méně izodiametrické nebo protáhlé pak mají obvykle tvar mnohostěnů. ů Častot jsou i laločnaté, někdy i hvězdicovité. Mezi buňkami jsou obvyklé mezibuněčné prostory. Ty mohou být schizogenní (vzniklé rozestoupením buněk v oblasti střední lamely) nebo lysigenní (vzniklé odumřením skupin buněk).
5 Trojrozměrná rekonstrukce Tvar buněk z dřeně stonku tvaru parenchymatických buněk bezu černého (Sambucus Vlevo z dřeně stonku pajasanu nigra) žláznatého (Ailanthus altissima), Crang, Vassilyev: Plant Anatomy, CD vpravo ze stonku vodního moru kanadského (Elodea canadensis)
6 Tvary parenchymatických buněk a intercelulár Nahoře parenchym ze vzdušného kořene orchideje (Vandad sp.) s drobnými schizogenními i intercelulárami (některé označeny šipkami) Uprostřed - paradermální řez houbovitým parenchymem v listu Parthenocissus tricuspidata. Buňky mají nepravidelně laločnatý tvar a jsou mezi nimi výrazné schizogenní interceluláry. Dole parenchym s výraznými intercelulárami tvořený buňkami hvězdicovitého tvaru (tzv. aktinenchym) ze stonku sítiny (Juncus sp.). Hranice mezi některými buňkami jsou označeny šipkami. Sitte, P. - Ziegler, H. - Ehrendorfer, F. - Bresinsky, A.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen,- 34. vydání, Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm 1998
7 Funkce parenchymu: 1. fotosyntetická tento typ parenchymu obsahuje četné chloroplasty a bývá nazýván chlorenchym. Má obvykle výrazné interceluláry a malý vzájemný kontakt buněk. Vyskytuje se především v listech, ale i ve stoncích, částech květů aplodů, výjimečně vkořenech. Chlorenchym h v dorsiventrálním listu Nahořepříčný řez,1 adaxiálníepidermis,2 palisádový parenchym, 3 houbovitý parenchym, 4 kolaterální svazek cévní, 5 průduch v abaxiální epidermis Dole vlevo paradermální řez palisádovým parenchymem, vpravo - paradermální řez houbovitým parenchymem Povšimněte si tvaru buněk ě v obou parenchymech ec a mezibuněčných prostor. Upraveno podle Němec, 1930
8 Parenchymatické buňky z mesofylu listu trav (u ovsa setého, Avena sativa) Nahoře příčný řez,1 kutikula,2 svěrací buňka, 3 vedlejší buňka, 4 podprůduchová mezibuněčná prostora, 5 ohýbací buňka, 6 mesofylovábuňka, 7 mezibuněčná prostora v mesofylu Dole podélný řez, 1 kutikula, 2 pokožková buňka, 3 mesofylovébuňky, 4 mezibuněčná prostora Povšimněte si tvaru buněk a mezibuněčných prostor. Upraveno podle Braune, W. - Lehman, A. - Taubert, H.: Pflanzenanatomisches Praktikum I. VEB Gustav Fischer Verlag, Jena 1979
9 Příčný řez parenchymatickou buňkou z listového mesofylu bojínku lučního (Phleum pratense) V vakuola, kolem ní v cytoplasmě chloroplasty s grany (G) a škrobovými zrny (S), Pd plasmodesmus, GS mezibuněčná prostora, M mitochondrie Ledbetter and Porter: Introduction to the fine structure of plant cells, 1970
10 Funkce parenchymu: 2. zásobní a) voda ve vakuolách. Někdy (především u sukulentů) vzniká tzv. vodní pletivo Příčný řez listem slanobýlu draselného (Salsola kali) 1 parenchym s chloroplasty, 2 vodní pletivo Sukulentnístonkysvodnímpletivem s Ze Sitte, P. - Ziegler, H. - Ehrendorfer, F. - Bresinsky, A.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen,- 34. vydání, Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm 1998
11 Funkce parenchymu: 2. zásobní b) energetické rezervy. Mohou být uložené ve vakuolách (např. rozpustné cukry), v plastidech (škrob), v oleosomech (tuky), v bílkovinných tělískách, někdy i v buněčné stěně. y se škrobovými ý zrny y z oddenkové hlízy y lilku bramboru Zásobní p parenchym (Solanum tuberosum)
12 Příčný řez oddenkem konvalinky vonné (Convallaria majalis). Zásobní ý y ( j ) parenchym obsahující škrobová zrna označují šipky
13 Parenchymatické buňky ze semena lupiny (Fabaceae) Vlevo - před začátkem klíčení, stěny jsou ztloustlé následkem uložení zásobních polysacharidů Vpravo během klíčení dochází k odbourávání zásobních polysacharidů ve stěnách Vpravo během klíčení dochází k odbourávání zásobních polysacharidů ve stěnách a k jejich ztenčování
14 Funkce parenchymu: 3. mechanická díky turgoru orgány s méně významným podílem mechanických pletiv udržují svůj tvar Vlevo nezvadlé listy s parenchymatickými buňkami plně turgescentními Vpravo - tytéž listy zvadlé při nedostatku vody ve vakuolách parenchymatických buněk Obojí sója luštinatá (Glycine max) Z Taiz, Zeiger: Plant Physiology 2006
15 Funkce parenchymu: 4. dělivá a regenerační e živé parenchymatické at c buňky mohou oouobnovitov dělení. To se uplatňuje při hojení ran, regeneraci, tvorbě adventivních kořenů i pupenů, tvorbě sekundárních meristémů (felogén, částečně kambium) aj. Má velký význam při vegetativním množení. Dělení může nastat na vnitřní popudy (např. vznik meristému felogénu) nebo při porušení korelací (poranění, explantáty). Díky této schopnosti parenchymu lze získat novou rostlinu ze skupiny buněk nebo i z jediné parenchymatické buňky.
16 Listy nadutě Bryophyllum daigremontianum s mladými rostlinkami vzniklými na okrajích listu Báze kmene jírovce maďalu (Aesculus hippocastanum) s větvičkami vzniklými z adventivních pupenů
17 Dělení parenchymatických buněk (1, některé dělící se buňky jsou označeny šipkami) a tvorba adventivních pupenů, AB, (2,3) v hypokotylu papriky Capsicum annuum vyvolané působením bakterie Agrobacterium Delis et al., Acta Biol. Cracoviensia 2005
18 Adventivní kořeny vznikající na stonku Philodendron. d
19 Oddenky rákosu (Phragmites australis) s adventivními kořeny vyrůstajícími z nodů
20 Funkce parenchymu: 5. transportní Buněčné stěny parenchymu jsou primární a nejsou impregnované, může jimi tedy probíhat významný apoplastický transport. Živé parenchymatické buňky jsou propojené četnými plasmodesmy a představují důležitou symplastickou transportní dráhu. 1 Plasmodesmy mezi parenchymatickými buňkami z řapíku citlivky (Mimosa pudica) ) 1 - plasmodesmus podélně (dvě další šipky označují oblast buněčné stěny s plasmodesmy
21 Funkce parenchymu: 5. transportní - interceluláry, které jsou vzájemně propojené v celém pletivu, mnohdy i v celých orgánech či celé rostlině, jsou důležité transportní dráhy pro transport plynů. Jsou obzvláště důležité v listech pro transport zejména oxidu uhličitého. Pokud je objem intercelulár výrazný ý (vyšší než objem vlastních buněk), je takové pletivo lti nazýváno ýá aerenchym. Aerenchym se vyskytuje zejména u mokřadních nebo vodních rostlin, kde zajišťuje rozvod kyslíku, kterého je v zaplavených substrátech nedostatek, od listů až do kořenů. V těchto rostlinách se vyskytuje konstitutivně, tj. za všech okolností; jeho vznik však může být unemokřadních rostlin indukován nedostatkem kyslíku.
22 A schizogenní (expansigenní) aerenchym ze středu listu puškvorce obecného (Acorus calamus), B a C - aerenchym tvořený hvězdicovitými buňkami (tzv. aktinenchym) z listu zevaru vzpřímeného (Sparganium erectum) a sítiny rozkladité (Juncus effusus), D lysigenní aerenchym v primární kůřekořene pryskyřníku plazivého (Ranunculus repens) 1 interceluláry, 2 kořenová pokožka, 3 primární kůra kořene, 4 endodermis
23 Lysigenní aerenchym v primární kůře kořenů mokřadních rostlin Vlevo rákos obecný (Phragmites australis), vpravo ostřice štíhlá (Carex gracilis) Orig. Vlevo Aleš Soukup, vpravo Lena Lichtenberková
24 Schizogenní (expansigenní) aerenchym z oddenku puškvorce (Acorus calamus) Vpravo je aerenchym uspořádán kolem koncentrického cévního svazku
25 Příčný řez listem orobince (Typha sp.) s velkými intercelulárami Orig. Lenka Steinbachová
26 Interceluláry na příčném řezu řapíkem listu leknínu bílého (Nymphaea alba) V tomto případě aerenchym nejen zajišťuje transport plynů, plynů ale zároveň list nadlehčuje Sitte, P. - Ziegler, H. - Ehrendorfer, F. - Bresinsky, A.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen,- 34. vydání, Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm 1998
27 Aerenchym na příčných řezech stonkem šáchoru (Cyperus) Nahoře řez celým stonkem, dole detail části stonku. Sitte, P. - Ziegler, H. - Ehrendorfer, F. - Bresinsky, A.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen,- 34. vydání, Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm 1998
28 Příčné řezy kořeny kukuřice (Zea mays) Vlevo z rostliny rostoucí v provzdušněném substrátu, v primární kůře s malými intercelulárami Vpravo z rostliny rostoucí v zaplaveném substrátu, kde je nedostatek kyslíku. V primární kůře je indukována tvorba rozsáhlého lysigenního aerenchymu (viz šipka). Orig. Zuzana Mašková
29 6. sekreční Funkce parenchymu: Parenchym může fungovat v sekreci látek, především různých typů sekundárních metabolitů.tyseponejvíce ukládají do mezibuněčných prostor různého typu. A schizogenně vzniklá nádržka z listu třezalky tečkované (Hypericum perforatum) B lysigenně vzniklá nádržka v oplodí citroníku (Citrus limonia) Podle Sitte, P. - Ziegler, H. - Ehrendorfer, F. - Bresinsky, A.: Lehrbuch der Botanik für Hochschulen,- 34. vydání, Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, Lübeck, Ulm 1998
30 List třezalky tečkované (Hypericum perforatum) Světlé body na listu jsou nádržky znázorněné na předchozím obrázku
31 KOLENCHYM Mechanické pletivo tvořené živými, obvykle protáhlými buňkami, většinou bez mezibuněčných prostor. Buněčné stěny jsou nerovnoměrně ztloustlé, primární, schopné v mladých orgánech v určité fázi růst (plasticita stěn). Ve stěnách je vysoký obsah pektinů a vody. Výskyt: Pouze v základních pletivech v primárním těle, není součástí sekundárního těla. Lokalizován je obvykle periferně, v listech, řapících, mladých částech stonků, někdy v květech. Tvoří pruhy nebo souvislé ilé vrstvy. Nbýá Nebývá v kořenech. Je typický pro dvouděložné rostliny zejména některé skupiny (hluchavkovité, miříkovité) jsou na kolenchym bohaté. Funkce: 1. mechanická 2. fotosyntetická např. na periferii stonků,avšakméně významná 3. dělivá vněkterých případech má schopnost se začít dělit, např. přivzniku felogénu u některých stonků Nejčastější typy kolenchymu: 1. rohový stěny ztloustlé na styku tří event. více buněk 2. deskový ztloustlé stěny rovnoběžné s povrchem
32 Kolenchym A rohový kolenchym ze stonku hluchavky bílé (Lamium album), příčný řez B rohový kolenchym na podélném řezu C deskový kolenchym ze stonku bezu č éh (Sambucus černého (S b nigra), i ) příčný říč ý řřez
33 Rohový kolenchym (zelená šipka) ve stonku Sanchezia nobilis
34 Detail rohového kolenchymu z předchozího obrázku
35 Deskový kolenchym ze středního žebra listu podbělu lékařského (Tussilago farfara) Crang, Vassilyev: Plant Anatomy, CD
36 Deskový kolenchym na příčném řezu stonkem bezu černého (Sambucus nigra)
37 N M Buňka rohového kolenchymu z nitky prašníku pšenice seté (Triticum aestivum) EM snímek V vakuola, N jádro buněčné, M - mitochondrie Ledbetter and Porter: Introduction to the fine structure of plant cells, 1970
38 Ukázky výskytu kolenchymu A, B z řapíku a středního žebra listu chmele, C až F ze stonků bezu černého, pastináku, máty a tykve Z Evert : Esau s Plant Anatomy 2006
39 SKLERENCHYM Mechanické pletivo lti tvořenéř buňkami se sekundárně ě ztloustlou buněčnou stěnou, ve které se vyskytují ztenčeniny. Souvislé sklerenchymatické pletivo je méněčasté, mnohem častějij tvoří sklerenchymatické buňky pruhy, skupinky buněk nebo idioblasty. Stěna často (ne vždy) lignifikuje, protoplast často (ne vždy) odumírá. Sklerenchym tvoří buď dlouhá sklerenchymatická vlákna nebo kratší sklereidy různých tvarů. Hranice mezi oběma typy však není ostrá, existuje řada přechodných typů. Sklerenchym poskytuje mechanickou oporu, ochranu proti patogenům i býložravcům.
40 Sklerenchym Nahoře sklereidy z pecky švestky domácí (Prunus domestica), 1 lumen buňky, 2 sekundární buněčná stěna s kanálkovitými ztenčeninami, č i i 3 složená l ž á střední ř d í lamela l l Dole sklerenchymatická vlákna, 1 izolované vlákno, čárky ve stěně jsou ztenčeniny, 2 svazek vláken, jejichž uspořádání dodává svazku pružnost, 3 příčný řez svazkem vláken, v buněčných stěnách je patrná vrstevnatost a ztenčeniny
41 Sklerenchymatická vlákna Jsou to dlouhé, úké úzké, na konci zašpičatělé buňky. Vyskytují se jako součást základních pletiv, např. v pruzích či válcích ve stoncích (primární kůra, pericykl), v listech (podél větších cévních svazků nebo na okrajích dlouhých listů). Tvoří pochvy kolem cévních svazků ponejvíce ve stoncích jednoděložných nebo extense pochev cévních svazků v listech. Jednotlivé buňky nebo skupiny buněk sevyskytují y ivevodivých pletivech (xylému i floému). Vlákna ve vodivých pletivech mohou zůstávat živá a mohou obsahovat škrob. Výjimečně je sklerenchym v pokožce. Vlákna mohou být velmi dlouhá - mohou měřit milimetry, ale i desítky milimetrů. Uvlákenmůže docházet k mitosám a vznikají mnohojaderná vlákna, nebo k mitosám a tvorbě sept a vznikají vlákna článkovaná. Svazky vláken nebo cévní svazky se sklerenchymatickými pochvami se využívají k výrobě textilií, provazů, pytloviny ap.
42 Sklerenchymatická vlákna z mladého stonku tisu kanadského (Taxus canadensis) ML střední lamela, CW 1 primární buněčná stěna, S 1 1, S 2 2, S 3 vrstvysekundárnístěny lišící se směrem uložení celulosových mikrofibril W bradavicová vrstva (warty layer), která zřejmě představuje zbytky odumřelého protoplastu Ledbetter and Porter: Introduction to the fine structure of plant cells, 1970
43 Skl h ti ká lák ( l é ši k ) t k š i té Sklerenchymatická vlákna (zelené šipky) ve stonku pšenice seté (Triticum aestivum) tvoří souvislou vrstvu pod chlorenchymem, pochvu kolem svazku cévního a propojení svazku s epidermis
44 Arctostaphylos uva-ursi - medvědice lékařská Sklerenchymatická vlákna (zelené šipky) v listu medvědice lékařské (Arctostaphylos uva- ursi), Ericaceae Zároveň si povšimněte krypt (černé šipky), ve kterých jsou uloženy průduchy
45 Pruhy sklerenchymatických vláken na příčném řezu listem dračince (Dracaena sp.)
46 Sklerenchymatická vlákna ve stonku lnu setého (Linum usitatissimum) Vlákna vznikají z prokambia v sousedství floému a jsou využívána k výrobě lněných tkanin Z Esau, 1977
47 Sklereidy Vyskytují se jako idioblasty, shluky buněk, vrstvy buněk v základních pletivech, krycích pletivech, vzácně ve vodivých pletivech. Mají tlusté, obvykle lignifikované stěny s četnými jednoduchými ztenčeninami. Výskyt: V primární kůře idřeni stonků V řapících i v mesofylu listů, v epidermis např. u šupin česneku V plodech kamenný endokarp (peckovice), endokarp jabloně, ě kamenné buňky v plodech hrušně, kdoule ap. V semenech - epidermis nebo subepidermální vrstvy např. u Viciaceae
48 Kamenné buňky z plodu hrušně obecné 1 (Pyrusy communis) 1 lumen buňky, 2 2 sekundární buněčná stěna s jednoduchými ztenčeninami proříznutými podélně, 3 - sekundární buněčná stěna s jednoduchými ztenčeninami proříznutými příčně 3
49 Kamenná buňka z plodu hrušně (Pyrus communis) CW 1 primární buněčná stěna, tmavá linie vlevo od ní je střední lamela, CW 2 sekundární stěna se zřetelnou vrstevnatostí, NE - jádro, M mitochondrie V rámečku oblast, kde ztenčenina sekundární stěny navazuje na primární stěnu v oblasti s plasmodesmy Ledbetter and Porter: Introduction to the Ledbetter and Porter: Introduction to the fine structure of plant cells, 1970
50 Sklereidy (2) a sklerenchymatická vlákna (1) ve stopce hrušky 1 2
51 2 Sklereidy (2) a sklerenchymatická vlákna (1) ve stopce hrušky Povšimněte si intenzivnější lignifikace (tmavší zbarvení) sklereid ve srovnání s vlákny 1
52 Sklereidy z pecky švestky domácí (Prunus domestica)
53 Příklady různých typů sklereid
54 Sklereidy z osemení fazolu obecného (Phaseolus vulgaris) Nahoře sklereidy tvoří pokožku a podpokožkovou vrstvu, dole 1 příčný řez horní částí sklereidy z pokožky, 2 zvětšená sklereida z pokožky, 3 zvětšené sklereidy z podpokožkové vrstvy
55 Ukázky výskytu sklerenchymu (především vláken) A stonek pšenice, sklerenchym obklopuje svazky cévní a tvoří pruhy na periferii ii stonku B stonek čiroku, sklerenchym kolem cévních svazků C sekundárně tloustnoucí stonek lípy, vlákna se nacházejí v sekundárním xylému i floému D kořen fazolu, vlákna jsou součástí primárního floému E list trávy, sklerenchym tvoří podélné pruhy pod pokožkou a na okrajích čepele F sekundárně tloustnoucí stonek jasanu, vlákna v deuteroxylému, v primárním floému jsou vlákna i sklereidy G liánovec (Gnetum), stonek, vlákna jsou v primární íkůře, u vodivých pletiv jsou sklereidy H stonek podražce. Souvislý válec vláken je ve středním válci, pod škrobovou pochvou Z Evert 2006
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
VíceMléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).
Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera). Řez pryskyřičným kanálkem borovice černé (Pinus nigra) a schéma vzniku
VíceROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.
ROSTLINNÁ PLETIVA I Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. Orgány jsou složeny lž z buněk, které tvoří uvnitř orgánů ů odlišná uskupení pletiva.
VícePraktické cvičení č. 5.
Praktické cvičení č. 5. Cvičení 5. - Pletiva - charakteristika, rozdělení Pletiva - rozdělení podle vzniku, charakteru buněčné stěny a tvaru buněk 1. Nepravá - plektenchym hub 2. Pravá a) parenchym - izodiametrický
VíceStonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)
Stonek Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus) Legenda: 1 dřeň, 2 dřevo (xylém), 3 dřeňový paprsek, 4 pryskyřičný kanálek v xylému, 5 lýko (floém), 6 primární kůra, 7 pryskyřičný kanálek
VícePraktické cvičení č. 9.
Praktické cvičení č. 9. CVIČENÍ 9 STONEK I. 1.Typy větvení, způsob postranních větví a) větvení hemiblastické - heterobrachiální (plavuň), homobrachiální holoblastické - monopodiální (Taxus baccata L.
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
VíceRostlinná pletiva. Milan Dundr
Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny
VíceRostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
Více5. Anatomická a morfologická stavba dřeva
5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní
VíceStavba stonku. Stavba stonku
Stavba stonku Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci
Více= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí
Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):
VíceRostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,
VíceZ Buchanan et al. 2000
Průběh buněčného cyklu Z Buchanan et al. 2000 Změny v uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu A interfáze, kortikální mikrotubuly uspořádané v cytoplasmě pod plasmalemou B konec G2 fáze, mikrotubuly
VíceRostlinná pletiva BIOLOGIE
BIOLOGIE Rostlinná pletiva V rámci laboratorního cvičení se studenti seznámí s několika typy rostlinných pletiv. Rostlinná pletiva jsou dělena podle různých hledisek, zde se zaměříme na rozlišení pletiv
Více1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu. 3. mají vlastní proteosyntetický aparát (ribosomy prokaryotního typu)
Semiautonomní organely plastidy a mitochondrie 1. nevznikají de novo, vznikají pouze ze stávajících organel stejného typu 2. mají vlastní DNA prokaryotního typu 3. mají vlastní proteosyntetický aparát
VíceNázev: VNITŘNÍ STAVBA STONKU
Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
VícePraktické cvičení č. 10.
Praktické cvičení č. 10. Cvičení 10. - Stonek II. b 3 příklady stavby druhotně tloustnoucích stonků u nahosemenných a krytosemenných rostlin - Picea abies (L.) Karsten - smrk ztepilý - Tilia L. sp. - lípa
VícePraktické cvičení č. 11.
Praktické cvičení č. 11. CVIČENÍ 11. - dokončení cvič. 10. - Typy pupenů; list I. LIST 1. Anatomická stavba plochého listu bifaciálního (Pyracantha coccinea Roem. - hlohyně šarlatová, př.ř., barvení) 2.
VíceLABORATORNÍ PRÁCE Č.
Úkol A: Pozorování parenchymu suknice cibule kuchyňské Pomůcky: cibule kuchyňská, pomůcky k mikroskopování a) Rozřízněte cibuli, vyjměte jeden vnitřní zdužnatělý list. b) Z vnitřní strany listu sejměte
VíceVladimír Vinter
Epidermis Epidermis (pokožka stonků, listů a reprodukčních orgánů) je tvořena většinou jednou vrstvou buněk bez intercelulár. Buňky pokožky jsou nejčastěji izodiametrického tvaru, mohou být ale i nepravidelné
Více2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)
2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VícePraktické cvičení č. 8.
Praktické cvičení č. 8. Cvičení 8. - Kořen 1. Homorhizie (kapraďorosty, jednoděložné rostliny) 2. Allorhizie (většina nahosemenných a dvouděložných rostlin) 3. Mykorhiza (ektotrofní, endotrofní) 4. Vzrostný
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceVývoj stélé. parenchym. floém. xylém
Vývoj stélé 1 2 5 3 6 7 10 4 8 11 parenchym 9 12 Základní typy stélé 1 protostélé, 2 stelátní protostélé, 3 aktinostélé, 4 plektostélé, 5 sifonostélé ektofloické, 6 artrostélé, 7 sifonostélé amfifloické,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VícePrincip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:
Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Příklad preparát: příčný řez stonkem Kukuřice (Zea mays L. ) Při zhotovování nákresů složitých struktur, skládajících se z více pletiv a buněčných typů,
VíceVodivá pletiva tvoří souvislý systém prostupující celé rostlinné tělo; jsou specializována na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který je
Vodivá pletiva Vodivá pletiva tvoří souvislý systém prostupující celé rostlinné tělo; jsou specializována na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který je nezbytný u rostlin s prostorovým oddělením orgánů
VíceTransport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová
Transport v rostlinách Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Rostlinou jsou transportovány především následující látky: Voda: přijímána většinou kořeny Minerální látky: obvykle přijímány
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BOTANIKY NÁVODY KE CVIČENÍM OBECNÁ BOTANIKA BOT/OBPX LS BOŽENA NAVRÁTILOVÁ 1 BEZPEČNOST PRÁCE Student je povinen řídit se pokyny vedoucího
VíceCo zasolení působí a jak se rostliny se zasolením vyrovnávají?
Zasolení Zasolení - vysoký obsah anorganických iontů v půdním roztoku. Je obvyklé na mořských a oceánských březích, v ústích řek, které se do moře vlévají a jejichž voda se s mořskou mísí (vody brakické).
VíceROSTLINNÁ PLETIVA. Praktické cvičení z biologie C05. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Víceontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
VíceVznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
VíceStavba kořene. Stavba kořene
Kořen je nepravidelně se větvící se, většinou podzemní, nečlánkovaný orgán bez listu. Rostlina je upevněná pomocí kořene v půdě a slouží mu k nasávání a dopravě roztoků minerálních látek. Další jeho funkce
VíceAnatomie, histologie a embryologie
Anatomie, histologie a embryologie Témata: - Základní typy pletiv - Strukturní a funkční dělení na pletiva krycí, vodivá a základní - Parenchymatické, kolenchymatické a sklerenchymatické pletivo Pletivo:
VíceVEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN 13 Soubory určitých pletiv vytvářejí u rostlin rostlinné orgány, a to buď vegetativního nebo generativního charakteru. Vegetativní orgány slouží rostlinám k zajištění růstu,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceVegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr
Vegetativní rostlinné orgány Milan Dundr Kořen roste pozitivně geotropicky (gravitropicky) upevňuje rostlinu v substrátu čerpá ze substrátu vodu a v ní rozpuštěné minerální látky Kořen kořenová soustava
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Více2004 2006 Vladimír Vinter
Anatomická stavba kořene Kořen (radix) je vegetativní, zpravidla podzemní, heterotrofní (vzácně asimilující), bezlistý, nečlánkovaný orgán sporofytu cévnatých rostlin sloužící především k příjmu vody a
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceMikroskop je optický přístroj, který zvětšuje pozorovaný objekt a zvyšuje rozlišovací schopnost, tj. minimální vzdálenost dvou bodů, které můžeme
Mikroskop je optický přístroj, který zvětšuje pozorovaný objekt a zvyšuje rozlišovací schopnost, tj. minimální vzdálenost dvou bodů, které můžeme odděleně okem rozlišit. Zdravé lidské oko má rozlišovací
VíceVladimír Vinter
Embryo (zárodek) Vývoj embrya (embryogeneze) trvá různě dlouhou dobu (např. u pšenice 20-25 dnů). U některých rostlin jsou embrya zcela nediferencovaná, např. u orchidejí. Zygota je výrazně polární buňka
VíceClivia miniata, Acorus calamus)
Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)
VíceROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceNázev: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
VíceBiologické základy péče o stromy II.
Biologické základy péče o stromy II. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 PLETIVA VODIVÁ - lýko
VíceRostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:
Rostlinné orgány - orgány jsou soubory pletiv s určitou charakteristickou funkcí - obor, který se zabývá orgány, se označuje organologie podle funkce můžeme orgány rozdělit na: - vegetativní zabezpečují
Vícečlověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných
Začněme historií člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných rostlin První zprávy v knize Pen king
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba
VíceNázev: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE
Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
VíceVodních a mokřadních rostlin
Vodních a mokřadních rostlin Litorál Litorál pobřežní pásmo, vymezeno fotickou zónou Ripál pobřežní pásmo tekoucích vod Sublitorál vymezen letní hladinou podzemní vody, natantní a submerzní hydrofyty hlouběji,
VíceMIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA
MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY starší jednoduchá stavba pravidelnost JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym
VíceSchéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
VíceANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo
ANATOMIE STONKU sekundární stavba kambium sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných felogén sekundární krycí pletivo abnormální tloustnutí jednodělož. rostlin druhotné tloustnutí stonku
VíceROSTLINNÁ BUŇKA A JEJÍ ČÁSTI
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kormus rinyofyty pletivo tkáň kořen stonek
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY - LIST
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba
VíceMikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení
Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení 2 Mikroskopická stavba dřeva Rostlinný organismus - základní stavební jednotkou jsou buňky (= anatomické elementy) různého typu (např. parenchymatická
VíceBuněčná teorie života:
Rostlinná buňka Buněčná teorie života Buněčná teorie života: Buňka je základní strukturní a organizační jednotka všech organismů na planetě Zemi Poprvé pozoroval buňku Robert Hooke (1665), a to v korkové
Víceabsorpční (kořenové vlásky, trichomy masožravých rostlin); Provětrávací pletiva: aerenchym, aktinenchym, merenchym, průduchový aparát buňky, čočinky,
Krycí pletiva Primární rostlinné tělo je kryto pokožkou vznikající z primárního meristému, který je vytvářen apikálním meristémem kořene nebo prýtu. Při sekundárním tloustnutí je pokožka dříve nebo později
VíceList (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)
List (fylom) Postranní orgán prýtu, rozšířený do plochy, omezeného růstu (výjimkou Welwitschia). Primární funkce: fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Ontogeneze listu: Vyvíjí se exogenně na vzrostném
VíceKrytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Krytosemenné rostliny pletiva, asimilační barviva (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-7-21 Předmět: přírodopis
VíceMORFOLOGICKÁ STAVBA LISTU
List (folium) je definován jako exogenně se zakládající orgán stonku s omezeným růstem, který společně s květy tvoří tzv. prýt. Mezi základní funkce listu patří fotosyntéza (fotosyntetická asimilace),
VíceMORFOLOGIE CÉVNATÝCH ROSTLIN - Kořen 1. Základ kořenu v zárodku jednoděložných a dvouděložných rostlin
1. Základ kořenu v zárodku jednoděložných a dvouděložných rostlin Stavba semene: osemení, endosperm, embryo Embryo: hypokotyl, kořenový základ (radicula), děložní listy (1-2), epicotyl, růstový pupen (plumula)
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: List anatomie autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:
VíceSystémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)
Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy) Jsou tvořeny vodivými elementy dřeva a lýka a většinou také dřevním a lýkovým parenchymem a sklerenchymem. Zajišťují v rostlinách transport na
VíceVitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
VíceKód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER25 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:
VíceMorfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza - maturitní otázka z biologie
Morfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza - maturitní otázka z biologie Otázka: Morfologie a fyziologie rostlin, fotosyntéza Předmět: Biologie Přidal(a): Michaela - morfologie: věda zkoumající tvar
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceNázev: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie
Název: Kapraďorosty Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický
VíceRostlinné orgány I úvod a kořen
Rostlinné orgány I úvod a kořen Orgány cévnatých rostlin, kořeny, stonky a listy, vznikly v evoluci postupně po přechodu rostlin na souš. U předchůdců dnešních cévnatých rostlin, např. dnes již vyhynulých
VíceVodivá pletivas. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Dr. Vladimír Vinter,
Osnova přednášky 6:, sekundární tloustnutí 1. Uspořádání cévních svazků 2. : anatomická stavba 3. Druhotné tloustnutí: sekundární tělo rostlin 3.1. Kambium 3.2. Deuteroxylém typy dřeva 3.3. Deuterofloém
VíceFyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)
Otázka: Fyziologie rostlin Předmět: Biologie Přidal(a): Isabelllka FOTOSYNTÉZA A DÝCHANÍ, VODNÍ REŽIM ROSTLINY, POHYBY ROSTLIN, VÝŽIVA ROSTLIN (BIOGENNÍ PRVKY, AUTOTROFIE, HETEROTROFIE) A)VODNÍ REŽIM VODA
VíceVY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34
Kód DUM : Škola: Číslo projektu: Název projektu: Název šablony: VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.34 Základní škola a Mateřská škola Dobronín, příspěvková organizace, Polenská 162 / 4, 588 12 Dobronín CZ.1.07/1.4.00/21.3541
Více5. Rostlinná buňka jako celek
5. Rostlinná buňka jako celek Vakuolisace a buněčné stěny charakteristické rysy rostlinných buněk Buněčné stěny Struktura, složení a funkce buněčných stěn Střední lamela, primární a sekundární buněčná
VíceMartina Bábíčková, Ph.D
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 18.3.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Anatomie a morfologie rostlin Téma klíčová slova Stonek rostlinný
VíceVAKUOLY - voda v rostlinné buňce
VAKUOLY - voda v rostlinné buňce Úvod: O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých
Vícetéma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna biologie
téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika pomůcky: papír, tužka, metodiky pro výuku praktik (názvy cvičení) popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní / zvýšený zájem
VíceFoto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce
Foto katalog zachycených, alergologicky významných druhů dřevin, bylin a trav na území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Název česky: Bez černý Název latinsky: Sambucus nigra Alergologický význam (doba
VíceROSTLINNÁ PLETIVA A TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Michaela ROSTLINNÁ PLETIVA ROSTLINNÁ PLETIVA A TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA pletiva = soubory buněk stejného tvaru i stavby, přizpůsobené k plnění určité funkce - pouze
VíceKAPRAĎOROSTY - KAPRADINY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceBUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák
BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák Funkce: strukturní a mechanická opora buňky, udržování tvaru, usměrňování buněčného dělení a celkové architektury rostliny, zásoba
VíceŽivá příroda rostliny
1. Rozděl rostliny podle typu stonku: Živá příroda rostliny ( bříza, cibule, slunečnice, jedle, jabloň, blatouch, modřín, jilm, netřesk, hrušeň, pšenice, pýr) byliny dřeviny 2. Správně přiřaď: stonek koruna
Více11. Morfologie - stonek
11. Morfologie - stonek Stonek - kaulom Původ z plumuly embrya; zpravidla nadzemní, pozitivně heliotropický, vždy článkovaný, (axis ascendens) Funkce: mechanická, vodivá, zásobní, asimilační, ochranná,
VíceOrgány homologické jsou stejného původu, ale různé stavby, vzhledu a funkce.
Otázka: Morfologie rostlinných orgánů Předmět: Biologie Přidal(a): nty9 Rostlinné orgány - Orgány jsou soubory pletiv s charakteristickou stavbou a funkcí. U rostlin rozlišujeme orgány vegetativní (kořen,
VíceTransport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
VíceOsnova přednášky 4: Kořen
kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez Osnova přednášky 4: Kořen obecná charakteristika meristém kořene a kořenová špička ontogeneze kořene anatomická stavba: rhizodermis primární kůra (exodermis, hypodermis,
Více