C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUDGEŘOVICE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU LUDGEŘOVICE NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Obsah A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí 1 B. Vyhodnocení vlivů územního plánu na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti 1 C. Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech 1 D. Vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, avšak nepodchycené v územně analytických podkladech 4 E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území obsažených v zásadách územního rozvoje 5 F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území shrnutí. Vyhodnocení územního plánu na zlepšování územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a jejich soulad. 10 Příloha č. 1 Posouzení ÚP Ludgeřovice z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. str.

A. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Návrh Územního plánu Ludgeřovice byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. Zpracovatelem tohoto posouzení je RNDr. Jaroslav Skořepa CSc., fa AQUATEST, a.s. Úplné znění Posouzení ÚP Ludgeřovice z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. je doloženo jako příloha č. 1 tohoto vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. B. VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY NEBO NA PTAČÍ OBLASTI Návrh Územního plánu Ludgeřovice nebyl vyhodnocen z hlediska vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů vzhledem k tomu, že požadavek na toto vyhodnocení nebyl ve schváleném Zadání pro Územní plán Ludgeřovice stanoven. C. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA SKUTEČNOSTI ZJIŠTĚNÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Územně analytické podklady pro SO ORP Hlučín byly zpracovány v roce 2008, v roce 2010 byla zpracována jejich 1. úplná aktualizace, v roce 2012 byla zpracována jejich úplná 2. aktualizace. Z vyhodnocení silných a slabých stránek území, hrozeb a příležitostí vyplývají úkoly pro další řešení v území obce. Pro územní plán vyplývají níže uvedené požadavky k řešení. C.1 VLIV NA ELIMINACI NEBO SNÍŽENÍ HROZEB ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Hrozby 1) Nadměrný rozsah nové obytné výstavby může vést ke snížení kvality přírodního prostředí a může ohrozit sociální stabilitu území nároky na kapacity občanské vybavenosti obce a zhoršit vlastní kvalitu bydlení. 2) Rozvoj nové výstavby vyvolá zábory zemědělských pozemků. 3) Rozvoj nové výstavby povede ke zvýšení dopravní zátěže a může vyvolat zhoršení životních podmínek v území. 4) V případě nezachování alespoň jednostranných manipulačních pruhů podél vodních toků bude ztížena údržba vodních toků a případné odstraňovaní škod po přívalových deštích. 5) Přechod na tuhá paliva vlivem vývoje cen plynu a elektřiny, spalování odpadu. 6) V případě, že nebude realizovaná výstavba kanalizace, bude docházet ke znečišťování vodních toků a půdy. ad. 1) Vzhledem k tomu, že zastavitelné plochy jsou vymezeny v prolukách mezi stávající zástavbou, nebo přímo na tuto zástavbu navazují, nepředpokládá se snížení kvality přírodního prostředí. Navržený přesah nabídky v zastavitelných plochách proti demografickému rozboru umožňuje korekci cen nabízených pozemků pro výstavbu. 1

Nepředpokládá se, že všechny pozemky budou využity pro výstavbu. Část pozemků nebude zastavěna z důvodu majetkoprávních, nedořešení přístupu k pozemku, změně názoru na výstavbu vlastníka pozemku apod. Vzhledem k plynofikaci obce nebude v topné sezóně zhoršováno životní prostředí novou zástavbou. ad. 2) Záborem zemědělských pozemků nebude ohroženo hospodaření na těchto pozemcích. Zastavitelné plochy vytvářejí poměrně kompaktní celek se stávající zástavbou. ad. 3) Rozvojem nové zástavby v plochách smíšených obytných se nepředpokládá výrazný nárůst dopravy v zastavěném území obce. ad. 4) Kolem vodních toků je nezbytné ponechávat nezastavěné manipulační pásy, tzn. i bez oplocení, které umožní údržbu koryta pomocí mechanizace. Zároveň se jedná o prostor, ve kterém lze realizovat opatření na ochranu staveb v blízkosti vodního toku v případě ohrožení záplavami. ad. 5) Územním plánem je navrženo rozšíření STL plynovodu pro zastavitelné plochy vymezené územním plánem. Cenovou politiku u topných médií nelze územním plánem ovlivnit. ad. 6) Územním plánem je navržen způsob likvidace odpadních vod oddílnou kanalizací zakončenou na ČOV města Ostravy. Po vybudování kanalizace dojde ke zlepšení čistoty vod a tím i životního prostředí a komfortu bydlení. C.2 VLIV NA POSÍLENÍ SLABÝCH STRÁNEK ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Slabé stránky 1) Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví pro suspendované částice frakce PM 10 a benzo(a)pyren. Velké zdroje znečištění ovzduší jsou situovány mimo k.ú. Ludgeřovice. 2) Omezená nabídka připravených stavebních pozemků, zejména pro bydlení. 3) V obci není v dostatečné míře vybudována kanalizace, předpoklad vyššího znečišťování vodních toků a podzemních vod. ad. 1) Územním plánem je navrženo vytápění objektů realizovaných na zastavitelných plochách především plynem. V případě respektování tohoto návrhu řešení nebude docházet ke zvýšení znečištění ovzduší. Zároveň je nutno dbát na údržbu povrchů komunikací. ad. 2) Územní plán řeší dostatečnou nabídku ploch pro výstavbu. Jejich připravenost z hlediska dopravní obsluhy území a sítí technické infrastruktury závisí na ekonomických možnostech obce. ad. 3) ÚP je navrženo vybudování oddílné splaškové kanalizace se zaústěním na ústřední ČOV města Ostravy. C.3 VLIV NA VYUŽITÍ SILNÝCH STRÁNEK A PŘÍLEŽITOSTÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Silné stránky 1) Obec je rozvíjejícím se sídlem ve správním obvodu ORP Hlučín se silnými vazbami k městu Ostrava. 2) Obec vykazuje příznivý vývoj počtu obyvatel. 3) Obec vykazuje vyšší atraktivitu bydlení, projevuje se zde zájem o bydlení i ze širšího regionu. 4) V obci je základní občanská vybavenost. 5) Značná soudržnost obyvatel. 2

6) Terén obce a jejího blízkého okolí je vhodný pro cykloturistiku i pro pěší turistiku. 7) Obec je plynofikována - možnost zachování čistoty ovzduší v topné sezóně. ad. 1, 2, 3) Obec Ludgeřovice je nutno vnímat jako stabilní sídlo, které je součástí správního obvodu ORP Hlučín. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, dále obslužná, v menší míře i rekreační a výrobní. Tyto funkce je navrženo územním plánem dále rozvíjet s ohledem na vazby mezi jednotlivými funkcemi. Rozvojové možnosti obce jsou dány suburbanizačními tendencemi z okolních měst v kombinaci se zdroji pracovních příležitostí v dostupné dojížďkové vzdálenosti. ad. 4) Kapacita občanského vybavení je dostačující a pro případné potřeby realizace dalších staveb s touto funkcí jsou územním plánem navrženy plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV) a v plochách smíšených obytných (SO) je možno taky zřizovat občanské vybavení lokálního charakteru. ad. 5) Soudržnost obyvatel a vazby na místo bydliště je značná zejména s ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy. ad. 6) Územním plánem Ludgeřovice je navrženo doplnění cykloturistických tras s ohledem na to, že správní území obce Ludgeřovice je vhodné pro cykloturistiku. ad. 7) Správní území obce Ludgeřovice je plošně plynofikováno. Územní plánem Ludgeřovice je pro novou zástavbu navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě. Příležitosti 1) Využití polohy obce především pro rozvoj obytné funkce. Příprava stavebních pozemků s ohledem na jejich nejlepší možné využití (posílení obytné atraktivity při dodržení zásad urbanistické ekonomie). 2) Doplnění technické infrastruktury obce - především kanalizace - je jedním z předpokladů zvýšení ochrany životního prostředí při rozvoji obytné výstavby a staveb souvisejících. 3) Využití poměrně kvalitního přírodního prostředí pro rekreaci - pěší turistiku, cykloturistiku, sportovní a sportovně rekreační aktivity. ad. 1) ad. 2) Návrhem nových ploch pro obytnou výstavbu dojde k využití obytné atraktivity obce, ale stejně významná je údržba stávajícího bytového fondu. Dobudováním technické infrastruktury, především kanalizace, dojde ke zlepšení čistoty vod ve vodních tocích a tím i zlepšení životního prostředí a zároveň zlepšení komfortu bydlení. ad. 3) Územním plánem je navrženo doplnění cykloturistických tras s ohledem na to, že správní území obce Ludgeřovice je vhodné pro cykloturistiku. 3

D. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA JINÉ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Způsobem řešení Územního plánu Ludgeřovice jsou v maximální možné míře respektovány stávající hodnoty území, tj. historický vývoj zástavby, nemovité kulturní památky, památky místního významu, ochrana přírodních hodnot území. Návrhem zastavitelných ploch pro rozvoj zástavby obytné, občanské vybavenosti, výrobních aktivit, územního systému ekologické stability atd. se však nelze vyhnou záboru zemědělské půdy a pozemků k plnění funkcí lesa. Za účelem zvýšení kvality životního prostředí a zvýšení pohody bydlení je navrženo odkanalizování souvislé zástavby, která dosud nemá vybudovanou kanalizaci a rozvoj plynofikace (viz odůvodnění). Doprava Sledovaným záměrem v řešeném území je obnova kolejového propojení mezi Hlučínem a Ostravou. Tato obnova je územním plánem řešena formou územní rezervy. Je předpokládáno, že pro vedení trasy této formy dopravy v zastavěném území bude využito prostorů stávajících komunikací, a to především stávající silnice I/56. Prostor komunikace bude nutno stavebně upravit tak, aby umožňoval bezkolizní provoz motorových a drážních vozidel (vlakotramvaje). Vymezení trasy kolejového propojení je tedy nutno chápat pouze jako orientační. Vodní hospodářství Pro místní část Vrablovec je zpracován projekt Splašková kanalizace Ludgeřovice, m. č. Vrablovec (VODOPROJEKTA, duben 2006). Vzhledem na konfiguraci terénu místní části Vrablovec je zde navržena kombinovaná splašková kanalizace gravitační a tlaková, která je napojena na navrženou hlavní splaškovou stoku Ludgeřovic. Stoky U (gravitační) a V1 (tlaková) jsou částečně navrženy na území města Hlučín. Vodní režim Navržená retenční nádrž c/i dle Studie odtokových poměrů povodí toku Ludgeřovický z listopadu 2003 v severní části Ludgeřovic je situována u hranice s obcí Markvartovice. Vlastní nádrž by neměla do území obce Markvartovice zasahovat. Na vymezené ploše vodní a vodohospodářské VV1 v západní části Ludgeřovic, na hranici se správním územím města Hlučín, se předpokládá realizace rybníka k chovným účelům. V současné době není pro tento rybník zpracována podrobnější dokumentace (projekt). Územní systém ekologické stability Ekologická stabilita správního území obce Ludgeřovice je posílena vymezením územního systému ekologické stability prvků nadregionálního, regionálního a lokálního významu. - lokální biokoridory s vazbou na územní systémy ekologické stability vymezené v ÚP sousedících obcí: 1) LBK 5, chybějící, je veden území obce Markvartovice 2) LBK 4, částečně existující, nefunkční, je veden na správní území města Ostravy 3) LBK 6, částečně existující, nefunkční, je veden na správní území města Hlučín 4) LBC 2 je vymezeno na hranici se správním územím města Hlučín 4) LBC 1 je vymezeno na hranici se správním územím města Hlučín 4

Důvodem vytváření vazeb mezi biocentry vymezenými ve správním území sousedících obcí je zajištění trvalé existence a reprodukce typických původních nebo přírodě blízkých společenstev, která jsou schopna bez výrazného přísunu energie člověkem zachovávat svůj stav v podmínkách rušivých vlivů civilizace a po narušení se vracet ke svému původnímu stavu. Vzájemné propojení dává obecné podmínky pro migraci organismů v podobných životních podmínkách a v podmínkách kulturní krajiny. E. VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ OBSAŽENÝCH V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE MSK 1. Dokončení dopravního napojení kraje na nadřazenou silniční a železniční síť mezinárodního a republikového významu Hlavní dopravní vazby na nadřazenou silniční síť, pro obec představovanou tahem I/56, zajišťuje silnice III/4697, doplněná silnicí III/46611, která zajišťuje alternativní spojení obce se sousedním Hlučínem a Petřkovicemi. Silnice I/56 pak zajišťuje vazby na významná regionální sídla (Hlučín, Opava, Ostrava) a přístup na dálnici D1 a rychlostní silnici R56. Základní dopravní koncepce nadřazeného komunikačního systému v Ludgeřovicích vychází ze ZÚR Moravskoslezského kraje. Pro řešené území je respektována přeložka silnice I/56 do nové polohy procházející k.ú. Ludgeřovice v severo-jižním směru, tangenciálně vůči souvislé zástavbě v obci. Ostatní trasy silničních komunikací jsou z dlouhodobého hlediska považovány za stabilizované. 2. Zkvalitnění a rozvoj dopravního propojení západní části kraje (ORP Krnov, ORP Bruntál, ORP Rýmařov, ORP Vítkov) s krajským městem a s přilehlým územím ČR (Olomoucký kraj) a Polska Netýká se řešeného území. 3. Vytvoření podmínek pro stabilizované zásobování území energiemi včetně rozvoje mezistátního propojení s energetickými systémy na území Slovenska a Polska Správním územím obce Ludgeřovice vedení nadřazené soustavy ZVN 400 kv a VVN 110, 220 kv neprocházejí. S výstavbou vedení nadřazené soustavy se v řešeném území do roku cca 2030 neuvažuje. Obec Ludgeřovice, včetně místní části Vrablovec, je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kv, odbočkou z hlavní linky VN 179 propojující TS 110/22 kv Elektrárna Třebovice a Dolní Benešov. Územím obce Ludgeřovice prochází trasa vysokotlakého plynovodu (VTL s tlakem do 40 barů) DN 500, PN40 Děhylov - Petřkovice, resp. DN 300, PN 40 Petřkovice Bohumín. Územním plánem je navržena výstavba nových trafostanic a rozvoj středotlakého plynovodu s ohledem na rozvoj zastavitelných ploch. 5

4. Vytvoření podmínek pro rozvoj polycentrické sídelní struktury podporou: - kooperačních vazeb velkých měst a správních center v pásmech koncentrovaného osídlení ve východních částech kraje: - v prostoru mezi Opavou, Ostravou, Bohumínem, Karvinou, Českým Těšínem a Havířovem Územním plánem Ludgeřovice jsou vytvářeny podmínky pro rozvoj polycentrické sídelní struktury rozvojem zastavitelných ploch s hlavní funkcí bydlení, smíšené výroby apod., při respektování vazeb především na Hlučín, Ostravu a případně Opavu. Podrobně je návrh řešení odůvodněn v kapitole E. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. - v podhůří Beskyd mezi Novým Jičínem, Kopřivnicí přes Frýdek Místek a Třinec po Jablunkov Netýká se řešeného území. - rozvoje sídelní, výrobní a obslužné funkce spádových sídel v západní části MSK (Osoblaha, Krnov, Bruntál, Vrbno pod Pradědem, Rýmařov, Vítkov) Netýká se řešeného území. 5. Regulace extenzivního rozvoje sídel včetně vzniku nových suburbánních zón, efektivní využívání zastavěného území, preference rekonstrukce nevyužívaných ploch a areálů před výstavbou ve volné krajině Návrh zastavitelných ploch a plochy přestavby navržených ÚP Ludgeřovice je odůvodněn v kapitole F) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch odůvodnění ÚP Ludgeřovice. Nově vymezené zastavitelné plochy Územním plánem Ludgeřovice navazují na zastavěné území a nezakládají tak předpoklady pro vznik nových suburbánních zón. Návrhem řešení ÚP Ludgeřovice je sledována ekonomie budoucí výstavby s ohledem na konfiguraci terénu, dopravní a technickou infrastrukturu území, ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Není vytvářen nepřiměřený převis nabídky zastavitelných ploch. 6. Ochrana a zkvalitňování obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí, rozvoj obytné funkce řešit současně s odpovídající veřejnou infrastrukturou. Podporovat rozvoj systémů odvádění a čištění odpadních vod. V souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) je ÚP Ludgeřovice podporována ochrana a zkvalitňování obytné funkce obce a jejího rekreačního zázemí současně s odpovídajícím rozvojem veřejné infrastruktury. Návrhem řešení je respektována ochrana přírodních a kulturně historických hodnot území. Územním plánem nejsou navrženy plochy pro rodinnou rekreaci. Je navrženo zásobování pitnou vodou, způsob likvidace odpadních vod, zásobování elektrickou energií a plynem. Rozvoj rekreačního zázemí je podpořen návrhem ploch pro sportovní a rekreační vyžití obyvatel ve vazbě na obytnou zástavbu. Zároveň je vymezena zastavitelná plocha pro případnou realizaci občanského vybavení veřejné infrastruktury, jehož potřeba může v následujících létech vyvstat. Územní systém ekologické stability je vymezen v souladu se ZÚR MSK a ÚP Ludgeřovice bylo vymezení prvků upřesněno nad katastrální mapou. 6

Podrobně je návrh řešení odůvodněn v kapitole E. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení. 7. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu na území Slezských Beskyd, Moravských Beskyd, Oderských vrchů, Nízkého a Hrubého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny. Netýká se řešeného území. 8. Zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci v nejvíce exponovaných prostorech za podmínek podrobněji specifikovaných v kapitolách B, C, E ZÚR MSK. ÚP Ludgeřovice nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy pro rodinnou rekreaci. 9. Vytváření podmínek pro rozvoj integrované dopravy. ÚP Ludgeřovice jsou vymezeny stabilizované plochy dopravní infrastruktury silniční a zastavitelná plocha a koridor pro umožnění realizace přeložky silnice I/56. Dále je rozvíjena dopravní obsluha území pomocí místních komunikací, které zajistí především dopravní obsluhu zastavitelných ploch. Podrobně je dopravní infrastruktura popsána v kapitole E.6 odůvodnění ÚP Ludgeřovice. 10. Vytváření územních podmínek pro rozvoj udržitelných druhů dopravy (pěší dopravy a cyklodopravy) v návaznosti na: - ostatní dopravní systémy kraje; - systém pěších a cyklistických tras přilehlého území ČR, Slovenska a Polska; včetně preference jejich vymezování formou samostatných stezek s využitím vybraných místních a účelových komunikací s omezeným podílem motorové dopravy. Součástí komunikační sítě v řešeném území jsou i komunikace pro chodce a cyklisty. V zastavěné části Ludgeřovic jsou chodníky vybudovány podél průtahů silnic III/4697 a III/46611 a podél některých významnějších místních komunikací (např. ul. Vrablovecká). Podél ostatních místních komunikací v zástavbě pak chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic. Dopravní řešení územního plánu obecně navrhuje realizovat nové chodníky podél komunikací nebo stezky pro chodce dle místní potřeby. Pro pěší turistiku je v řešeném území vyznačena turistická stezka Koblov Landek Petřkovice Bobrovníky Hlučín Děhylov Dobroslavice Dubská Ostrá hůrka Háj ve Slezsku Pod Padařovem Hrabyně Zátiší Kyjovice Panský Mlýn. Pro cykloturistiku jsou v řešeném území vyznačeny lokální cyklotrasa Hlučín Borovník Lhotka a místní cyklotrasy s označením A (Ostrava Petřkovice Ludgeřovice Šilheřovice) vedenou východně Ludgeřovic a P (Lhotka Petřkovice), která navazuje na trasu č. 6185 v Bobrovníkách a je vedena do Petřkovic (řešeným území je vedena po jeho okraji). Z hlediska územního plánu se návrh nové infrastruktury pro cyklisty soustřeďuje pouze na doplnění stávajícího systému značených cyklotras. Jde o doplnění vazeb mezi stávajícími vymezenými trasami. Podrobněji viz kapitola E.6.3 odůvodnění ÚP Ludgeřovice. 7

11. Polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch ve vazbě na vlastnosti a požadavky okolního území. Netýká se řešeného území. 12. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje - vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi z dopravy a výrobních provozů. Stávající vedení silnice I/56 Ludgeřovicemi, sousedními Markvartovicemi, Hlučínem a Petřkovicemi je v současné době již nevyhovující. Její dvoupruhové směrově nerozdělené šířkové uspořádání s vysokými intenzitami provozu a v některých lokalitách s úzce navazující zástavbou již přestává stačit soudobým dopravním nárokům. Problematika vedení nové trasy je řešena v ZÚR Moravskoslezského kraje Územní plán Ludgeřovice tento návrh přebírá a dále upřesňuje a stabilizuje trasu do vymezené plochy dopravní infrastruktury silniční (DS v grafické části), která zahrnuje stavbu mimoúrovňové křižovatky se stávající silnicí I/56 a mimoúrovňová křížení se silnicí III/46611 a ostatními dotčenými komunikacemi (ul. Vrablovecká, ul. Balbínova a účelovými komunikacemi). Výrobní areál, ve kterém by byla provozována výroba s významnějšími negativními dopady na životní prostředí, není v řešeném území provozována. Postupnou realizací navržené technické infrastruktury bude zlepšováno životní prostředí, především realizací kanalizace bude zlepšena čistota vod. ÚP je navrženo vybudování oddílné splaškové kanalizace se zaústěním na ústřední ČOV města Ostravy situovanou v části města Přívoz. 13. Ochrana výjimečných přírodních hodnot území (zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky) Netýká se řešeného území. Územním plánem jsou stanoveny podmínky pro zachování prostupnosti krajiny, především kolem vodních toků. Zastavitelné plochy jsou navrženy v návaznosti na stávající zastavěné území a je řešena jejich dopravní obsluha. 14. Preventivní ochrana území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod na civilizačních, kulturních a přírodních hodnotách území kraje. Územním plánem nejsou navrženy zastavitelné plochy v poddolovaných územích ani v sesuvném území. Ve správním území obce Ludgeřovice není stanoveno záplavové území. 15. Respektování obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku. Územním plánem je respektováno zájmové území Ministerstva obrany ČR. Správní území zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Je nutno respektovat ustanovení 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a podmínky pro povolování staveb uvedených v příloze č. 1 odůvodnění územního plánu. 16. Ochrana a využívání zdrojů černého uhlí. Ložiska nerostných surovin zasahující na správní území obce Ludgeřovice jsou respektována. Jejich grafické zobrazení je provedeno v Koordinačním výkrese, jejich výčet je proveden v příloze č. 1 odůvodnění. 8

Území obce Ludgeřovice je územím ve vlivech z důlní činnosti. Podle Mapy důlních podmínek pro stavby v okrese Opava, zpracované OKD, a.s. IMGE, o. z. v červnu 1997, leží celé správní území v území mimo vlivy důlní činnosti, v ploše C2. Dle aktualizace Mapy důlních podmínek pro stavby aktualizované Rozhodnutím č. 580/263c/ENV/09 vydané odborem výkonu státní správy IX Ministerstva životního prostředí o změně podmínek ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve podle horního zákona, náleží řešené území do pásma N a malé části zasahují také do pásma M. Plocha N - je území mimo vlivy dobývání, kde se nadále nepočítá s exploatací ložisek černého uhlí klasickými metodami. V případě, že by tyto části ložisek byly exploatovány např. odplyňováním nebo jinými metodami, nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu. Plocha M - je území, které bylo ovlivněno dobýváním od roku 1961 a vzhledem k časovému odstupu od ukončení dobývání je možno považovat vlivy poddolování za doznělé. Nadále se zde nepočítá s exploatací ložisek černého uhlí klasickými metodami. V případě, že by tyto části ložisek byly exploatovány např. odplyňováním nebo jinými metodami, nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu. V zájmu ochrany nerostného bohatství lze v chráněném ložiskovém území zřizovat stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, jen na základě závazného stanoviska dotčeného orgánu podle horního zákona. Rozhodnutí o umístění staveb a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním, může vydat příslušný orgán podle zvláštních předpisů (stavební zákon) jen na základě závazného stanoviska orgánu kraje v přenesené působnosti, vydaného po projednání s obvodním báňským úřadem, který navrhne podmínky pro umístění, popřípadě provedení stavby nebo zařízení. Zastavitelné plochy navržené územním plánem nebudou mít vliv na případné využívání evidovaných ložisek nerostných surovin. 9

F. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZLEPŠOVÁNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ A JEJICH SOULAD F.1 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ SHRNUTÍ Územním plánem je, kromě vymezení zastavitelných ploch, řešena problematika chybějící dopravní a technické infrastruktury za účelem zlepšení životního prostředí, pohody bydlení a zvýšení atraktivity území. Dále jsou územním plánem v maximální možné míře respektovány plochy s různými stupni ochrany, ať už se jedná o ochranu historického a kulturního dědictví nebo ochranu přírodních hodnot území (viz příslušné kapitoly odůvodnění). Problémem v řešeném území je poměrně velký rozsah sítí technické infrastruktury a jejich ochranných pásem, které částečně omezují možný rozvoj území. Některé ze zastavitelných ploch do těchto ochranných pásem zasahují. Územním plánem je navržen cca 90% převis nabídky zastavitelných ploch s ohledem na trh s pozemky a mimořádný zájem o výstavbu v obci s ohledem na výbornou dostupnost měst: Hlučína, Ostravy a Opavy. F.2 VYHODNOCENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ZLEPŠOVÁNÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL ÚZEMÍ A JEJICH SOULAD Pro hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území jsou výchozím dokumentem zejména ÚAP Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o.,2009). K hodnocení zde byla použita základní 7 stupňová škála, hodnotící převahu silných nebo slabých stránek pilířů udržitelného rozvoje (životního prostředí, hospodářských podmínek, soudržnosti obyvatel území). Výhodou je srovnání provedené na úrovni celého kraje. Výsledné hodnocení územního plánu se liší v lepším hodnocení soudržnosti obyvatel ale i podmínek životního prostředí. Tab. Hodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje dotýkající se řešeného území hodnocení (hodnoty: 1-nejlepší, 4-průměrné, 7-nejhorší) Pilíř-podmínky ÚAP MSK RURÚ SO ORP Hlučín výsledné hodnocení územního plánu Životní prostředí 6 - špatné 5 - podprůměrné 5 - podprůměrné Soudržnost obyvatel území 2 - dobré 3 nadprůměrné 3 nadprůměrné Hospodářské podmínky 2 - dobré 4 -průměrné 4 - průměrné území Při hodnocení hospodářského pilíře území je výsledné hodnocení průměrné, v úvahu jsou vzaty zejména silné vazby obce na hospodářsky problematické okolí zejména Ostravskou aglomeraci. I když je vzato v úvahu zlepšení nabídky ploch pro podnikání v širším regionu, absolutní pokles nezaměstnanosti v posledních letech, tak nezaměstnanost 10

v obci a blízkém regionu je hodnocena stále jako problém (i s přihlédnutím k nejaktuálnějšímu vývoji). Příznivější hodnocení životního prostředí v územním plánu (ve srovnání s ÚAP MSK) se opírá zejména o rekreační funkce okolí (Šilheřovice, rozsah lesních ploch v okolí, rybníky na území obce). Výsledné hodnocení podmínek životního prostředí je tak celkově podprůměrné. Při hodnocení podmínek soudržnosti obyvatel území, které byly hodnoceny jako nadprůměrné, jsou brány v úvahu značná stabilita rodinného a rozvoj spolkového života v obci, tradice individuální bytové výstavby, v neposlední řadě i plynulý, přiměřený růst obce po r. 1990. Vlastní hodnocení území je zformulováno následně. Obecně s ohledem na stav současných podkladů je nutno považovat za základní problém řešeného území nepříznivý stav životního prostředí (ovzduší, kanalizace) a mírně nerovnovážný a nepříznivý stav hospodářského pilíře řešeného území (zejména s ohledem na nepříznivou situaci v regionu). Tyto problémy mírně snižují značný rozvojový potenciál obce plynoucí zejména z její příznivé příměstské polohy a obytné atraktivity. V obci se projevuje značný zájem o bydlení, který je nutno přiměřeně koordinovat. Posílení hospodářského pilíře je nutno hledat zejména v širším regionu pohybu za prací (Ostrava). Plošné posílení nabídky ploch pro podnikání v širším regionu bylo v posledních letech do značné míry realizováno. V řešeném území je nutno hledat možnosti posílení jeho obslužně-podnikatelských funkcí, v návaznosti na stávající plochy podnikání, hledání možnosti intenzifikace využití stávajících ploch. Vymezení menších ploch pro podnikání je nutno řešit citlivě s ohledem na kvalitu bydlení, rozvoj obytných ploch a infrastrukturní podmínky území (dopravní obslužnost lokalit). Optimalizace funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady a vazby obce v sídelní struktuře regionu (optimální dělbě funkcí - obytné - obslužné a i částečné posílení funkce rekreační). Prvořadým úkolem územního plánu je zejména návrh přiměřených nových ploch pro bydlení s cca 50 % převisem. 11

PŘÍLOHA Č. 1 POSOUZENÍ ÚP LUDGEŘOVICE Z HLEDISKA VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PODLE ZÁKONA Č. 100/2001 SB. 12

Obsah Úvod... 2 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni... 2 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace... 3 2.1 Vymezení území... 3 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území... 4 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.... 17 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.... 42 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace.... 50 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení... 58 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí... 58 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení.... 64 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí... 66 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů... 67 Literatura:... 67 Dodatek č. 1 Dodatek č. 2 1

Úvod Návrh řešení územního plánu Ludgeřovice byl zpracován v září-listopadu 2010 na základě zadání, které schválilo Zastupitelstvo obce Ludgeřovice dne 9. 6. 2010. Územním plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezena dostatečná nabídka ploch pro novou obytnou výstavbu,, rozvoj dopravní a technické infrastruktury, zlepšení kvality životního a obytného prostředí a rozvoj sídelní a krajinné zeleně. 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Důvodem pro zpracování Územního plánu Ludgeřovice je fakt, že stávající územní plán již v řadě aspektů neodpovídá potřebám a požadavkům rozvoje obce a zároveň neodpovídá platným právním předpisům. Vypracování nové plánovací dokumentace je nezbytné pro rozhodování orgánů obce a stavebního úřadu, vyhodnocení současného stavu a podmínek využívání území a zjištění jeho rozvojových záměrů, problémů a střetů zájmů v řešeném území. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Současně jsou respektovány úkoly pro územní plánování specifikované v Politice územního rozvoje ČR 2008 pro rozvojovou oblast Ostrava OB2 (http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/dot_12902.html) a v Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Je respektována návaznost na zpracované a schválené územní plány sousedních měst a obcí. Územní plán Ludgeřovice může být dále upraven na základě výsledků společného jednání a veřejného projednání podle stavebního zákona. Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 2.1 Vymezení území Katastr obce Ludgeřovice geomorfologicky náleží do systému hercynského, provincie Středoevropské nížiny a Česká vysočina. Další podrobnější členění se liší podle následujícího přehledu: Systém Severovýchod území Hercynský Jihozápad území Hercynský Provincie Středoevropské nížiny Česká vysočina Subprovincie Středopolské nížiny Krkonošsko-jesenická soustava Oblast Slezská nížina Jesenická oblast Celky Opavská pahorkatina Nízký Jeseník Podcelek Hlučínská pahorkatina Vítkovská vrchovina Okrsek Vřesinská pahorkatina Děhylovská pahorkatina Řešené území je většinou mírně zvlněné, nadmořská výška je v rozpětí 250-323 mn.m. Nejvyšším bodem je vrch Pastuchova. Zástavba je rozptýlená prakticky po celé katastru s centrem na pravém břehu Stonávky. Obrázek č. 1: Geomorfologické členění http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ Legenda Okrsky: O 1 Vřesinská pahorkatina 2 Děhylovská pahorkatina Řešeným územím územního plánu je katastrální území Ludgeřovice. Náleží do okresu Opava. Obrázek č. 2.: Vymezení katastrálního území 3

vymezení obce katastru 2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území Klimatické údaje (zpracováno podle Quitt 1975) Řešené území leží v mírně teplé klimatické oblasti MT 10. Obrázek č. 3: Klimatické oblasti - Quitt 1975 Vybrané klimatické charakteristiky (Quitt 1971) klimatické charakteristiky MT 10 klimatické charakteristiky MT 10 Počet letních dnů 40 50 Srážkový úhrn ve 400 450 mm vegetačním období Počet mrazových dnů 110 130 Srážkový úhrn v 200 250 mm Průměrná teplota v lednu -2 až 3 C zimním období Průměrná teplota v červenci 17 18 C Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 60 4

Podle novějších podkladů uvedených na Portálu veřejné správy je celé území řazeno do teplé klimatické oblasti. Obrázek č.4: Klimatické oblasti - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs Povrchové vody Katastrální území Ludgeřovice spadá z převažující části do hydrologického povodí Ludgeřovického potoka, který se vlévá v Petřkovicích do Odry. Obrázekč.5: Hydrologická povodí - http://heis.vuv.cz/ - hranice povodí 4.řádu 2-01-01-153/0 - číslo hydrologického pořadí 5

Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9. 6. 2008 byly vymezeny pro posuzované území Ludgeřovic následující vodní útvary povrchových vod: Pracovní čísla vodního útvaru (VÚ) Identifikátor vodního útvaru Název vodního útvaru 47 20371030 Odra po soutok s tokem Ostravice 79 20461000 Odra po soutok s tokem Od Bažantnice Název hlavního toku Odra Odra Správa VÚ CZ CZ Obrázek č.6: Vodní útvary povrchových vod tekoucí http://www.pod.cz/plan-oblasti-povodi-odry/a-popis/a-popis.html Žádný tok v posuzovaném území není dle vyhlášky č.267/2005 Sb. zařazen mezi vodohospodářsky významné vodní toky. Ludgeřovský potok je vhodný dle nařízení vlády č.71/2003 Sb. pro život a reprodukci původních druhů ryb. V katastru obce není stanoveno záplavové území. Přesto byla zpracována v roce 2003 Studie odtokových poměrů povodí toku Ludgeřovický, která navrhuje vybudování čtyř nových suchých poldrů bez stálého nadržení a jeden poldr se stálým nadržením. Dále studie navrhuje nahradit zatrubněnou část potoka otevřeným lichoběžníkovým korytem z kamenné dlažby a příjezdy k domům řešit přemostěním otevřeného koryta, které nebudou zasahovat do průtočného profilu toku. Současně studie navrhuje úpravu koryta Kostelního potoka v ř. km 0,000 0,110. Stávající kapacita koryta je nedostačná, studií je navrženo rozšíření koryta a zpevnění koryta v celé délce. Tyto návrhy jsou v územním plánu akceptovány a navazují na obdobná opatření navržená v územním plánu sousedního katastru obce Markvartovice. 6

Podzemní voda Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území Ludgeřova náleží do základní vrstvy hydrogeologických rajónů, - rajón č.6611 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry a do svrchní vrstvy hydrogeologických rajónů rajón č.1550 Kvartér Opavské pahorkatiny. Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9. 6. 2008, je řešené území řazeno do útvaru podzemních vod č. 15500 Kvartér Opavské pahorkatiny. Obrázek č. 7: Hydrogeologická rajonizace http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver Rajony svrchní vrstvy kvartér Opavské pahorkatiny kvartér Odry Rajony základní vrstvy Ostravská pánev kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry Obrázek č. 8: Oblast povodí Odry vodní útvary podzemní vody http://www.pod.cz/planovani/cz/plan_oblasti_povodi_odry.html 7

Pro karbonské horniny je charakteristická zvýšená puklinová propustnost. Charakteristickými kolektorskými horninami jsou břidlice a droby s puklinovou propustností. V hradeckokyjovickém souvrství (kulm) je zvodnění vázáno na zónu připovrchového rozvolnění, která dosahuje mocnosti prvních desítek m. Horniny se vyznačují nízkou transmisivitou, která odpovídá řádu 10-4 m 2.s -1 (Plán oblasti povodí Odry, Čurda a kol. 1992, Kačura a kol. 1970). Propustnost a transmisivita petřkovských vrstev v karbonském oknu u Petřkovic kolísá v řádech 1.10-5 1.10-4 m 2.s -1. Ve vysvětlivkách k hydrogeologické mapě 1:50 000, list 1523+1541 Hlučín, se udává koeficient transmisivity T pro hrádecko-kyjovické souvrství 5,62.10-4 1,35. 10-4 m 2.s -1, pro ostravské souvrství 10-5 -10-4 m 2.s -1, pro sedimenty karpatské předhlubně 2,75.10-4 3,16. 10-4 m 2.s -1, pro glaciofluviální sedimenty v povodí Ludgeřovického potoka 8,91. 10-5 8,51. 10-4 m 2.s -1, pro glaciofluviální sedimenty v povodí Jasenky 5,62. 10-4 4,27. 10-4 m 2.s -1 a pro tilly 5. 10-6 5. 10-5 m 2.s -1. Koeficient transmisivity T u písčitých hlín je 1.10-4 m 2.s - 1. Propustnost karbonských sedimentů je puklinová, terciérních a kvartérních sedimentům průlinová. Mineralizace vod kvartérního kolektoru je nejčastěji 0,3-1g/l, chemický typ Ca-Mg-HCO 3.. Geologické poměry Území obce Ludheřovic je situováno do prostoru Hercynika sedimenty kulmu Nízkého Jeseníku a produktivního karbonu Ostravské pánve, neogénními sedimenty karpatské předhlubně a glaciofluviálními a fluviálními sedimenty, místy překrytými eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny). Kvartérní sedimenty pokrývají většinu katastrálního území Ludheřovice. Glacigenní sedimenty tvoří štěrky, písky a pestrý till (psefitický, nezpevněný a nevytříděný sediment, který vznikl transportem a následným uložením ledovcem. Přeplavením tillu vznikají glacifluviální štěrky). Mocnost kolísá od 3 do několika desítek m. Fluviální sedimenty tvoří štěrky, písky a povodňové hlíny mocné nejčastěji cca 2 m. Eolické sedimenty vznikaly na východních svazích. Jejich mocnost je 2-10 m. Časté jsou na Hlučínsku. Neogénní sedimenty budují karpatskou předhlubeň (čelní hlubina). V posuzovaném území je vyvinuta díčí čelní hlubina, která je vyplněna spodním a svrchním tortonem. Spodní torton tvoří mořské tégly, písčité slíny a písky, svrchni torton jíly s polohami sádrovce a písku. Mocnost miocénních sedimentů dosahuje cca 600 m (vrty u Hlučína). Rozsah výskytu je na následujícím obrázku. 8

Obrázek č.9: Odkrytá geologická mapa http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/viewer2.htm Neogén: torton svrchní: jíly s polohami sádrovce a písku torton spodní: mořské tégly, písčité slíny a písky Svrchní karbon ostravské souvrství: hrušovské vrstvy - uhelné souvrství převážně pískovcové s pásmy jílovcovými petřkovské vrstvy - uhelné souvrství převážně pískovcové s pásmy jílovcovými Spodní karbon: kyjovické souvrství: flyš s převahou břidlic kyjovické souvrství: flyš s převahou pískovců Karbonské sedimenty jsou zastoupeny ostravským souvrstvím. Vyznačují se cyklickou sedimentací, kde se střídají slepence, pískovce, jílovce, prachovce a uhelné sloje. Ostravské souvrství budují vrstvy petřkovické, hrušovské, jaklovecké, porubské a vrstvy sloje Prokop. Ostravské souvrství vzniklo v přímořském prostředí a bylo ovlivněno častou vulkanickou činnosti. Obsahuje sloje o menší mocnosti ale s kvalitnějším uhlím. V jižní části posuzovaného území vystupují na den petřkovské a hrušovské vrstvy a karbonské sedimenty v kulmském vývoji. Geologická mapa (zakrytá) katastrálního území a okolí je na obr.10. http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/viewer2.htm Obrázek č.10 : Geologická mapa zakrytá 9

Sjednocená legenda GeoČR 50 kenozoikum kvartér holocén navážka, halda, výsypka, odval (antropogenní) (složení proměnlivé) nivní sediment (fluviální) nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží) smíšený sediment (deluviofluviální) slatina, rašelina, hnilokal (organická) písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) (složení pestré) pleistocén sprašová hlína (eolická) (složení křemen + přímesi) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) písek, štěrk (fluviální) (složení pestré) jíl, varvy (glacilakustrinní) (složení pestré) písek až štěrk (glacifluviální) (složení pestré) till (glacigenní) (složení pestré) neogén, kvartér kamenitá písčito-hlinitá eluvia sedimentárních hornin spodního karbonu ČESKÝ MASIV - POKRYVNÉ ÚTVARY A POSTVARISKÉ MAGMATITY paleozoikum karbon karbon svrchní pískovce, jílovce, prachovce karbon spodní, karbon svrchní pískovce, prachovce a jílovce ČESKÝ MASIV - KRYSTALINIKUM A PREVARISKÉ PALEOZOIKUM droby (turbidity) karbon spodní KARPATY kenozoikum neogén miocén jílovité břidlice, prachovce, droby (turbidity) vápnitý jíl (tégl), místy s polohami písků (marinní) kenozoikum, mezozoikum křída, paleogén křída svrchní, paleocén, eocén jílovec, pískovec (marinní) Nerostné bohatství Na území obce Ludgeřovice zasahují ložiska černého uhlí, zemního plynu a cihlářských surovin. 10

Obrázek č.11 : Chráněná ložisková území http://www.geofond.cz/mapsphere/mapwin.aspx?m_wizid=24&m_site=geofond&m_lang =cs Legenda chráněné ložiskové území staré důlní dílo Chráněná ložisková území (CHLÚ) Číslo ChLÚ Název Surovina Organizace 07100100 Rychvald Zemní plyn Green Gas DPB, a.s., Paskov 14400000 Čs.část Hornoslezské Uhlí černé, Zemní pánve plyn OKD, a.s.ostrava 01780000 Ludgeřovice I. Štěrkopísky Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Chráněné území Rychvald zasahuje do jižní - jihovýchodní části území, chráněné ložiskové území Ludheřovice I je na východní hranici katastrálního území. Dále jsou v posuzovaném území zastoupeny prognózní zdroje a výhradní ložiska v následujícím rozsahu: Obrázek č.12 : Ložiska a prognózní zdroje - ložiska výhradní http://www.geofond.cz/mapsphere/mapwin.aspx?m_wizid=24&m_site=geofond&m_lang =cs 11

Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska výhradní plocha Subregistr Číslo ložiska Název Identifikační číslo Organizace Surovina Způsob těžby B 3258500 Šilheřovice 325850000 Česká geologická služba - Geofond Uhlí černé Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska výhradní plocha Subre gistr B B B B B Číslo ložiska 307120 0 307122 2 307122 7 307122 6 307122 1 Název Důl Odra, z.přívoz, z.koblov Důl Odra, stř.ostrava-koblov Důl Odra, stř.ostrava-koblov Důl Odra, stř.ostrava-přívoz Důl Odra, stř.ostrava-přívoz Identifikač ní číslo 307120000 307122200 307122700 307122600 307122100 Organizace Green Gas DPB, a.s., Paskov DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem Surovi na Zemní plyn Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Uhlí černé Způsob těžby současná z vrtu dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná dřívější hlubinná Signatury (Geofond) FZ006404 FZ000440, FZ005349, FZ005491, FZ006290, FZ007007 FZ005349, FZ007007 FZ005349, FZ007007 FZ000454, FZ000478, FZ000479, FZ000495, FZ005349, FZ007007 Obrázek č.13 : Dobývací prostory http://www.geofond.cz/mapsphere/mapwin.aspx?m_wizid=24&m_site=geofond&m_lang =cs Legenda dobývací prostory těžené Dobývací prostory - Dobývací prostory těžené Číslo DP Název Organizace IČ Nerost 40047 Přívoz I Green Gas DPB, a.s., Paskov 00494356 zemní plyn vázaný na uh. sloje 12

Obrázek č.14: Ložiska nebilancovaná http://www.geofond.cz/mapsphere/mapwin.aspx?m_wizid=24&m_site=geofond&m_lang =cs Legenda ložiska nebilancovaná Ložiska a prognózní zdroje - Ložiska nebilancovaná plocha Subregi str Číslo ložiska Název Identifikač ní číslo Organizace Surovina N 5074800 Petřkovice 507480000 Neuvedena Štěrkopísky Způsob těžby dřívější povrchová Signatury (Geofond) P012535, P077999 N 5259500 Ludgeřovice 525950004 Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Štěrkopísky dosud netěženo FZ006339, P024056, P041620 N 5259500 Ludgeřovice 525950003 Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Štěrkopísky dosud netěženo FZ006339, P024056, P041620 N 5259500 Ludgeřovice 525950002 N 5259500 Ludgeřovice 525950001 Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Českomoravský štěrk, a.s., Mokrá Štěrkopísky Štěrkopísky dosud netěženo dosud netěženo FZ006339, P024056, P041620 FZ006339, P024056, P041620 Seismicita a dynamická stabilita území Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci 13

staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN 73 0035. Mapa na následujícím obrázku č. 15 (Geofyzikální ústav AVČR - http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes 50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek (7), Havířov (7), Karviná (7), Ostrava (7), Olomouc (6), Opava (6), Prostějov (6), Přerov (6). Obr. č.15: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm Dalším problematickým faktorem je nestabilita horninového masivu. V popisovaném území je registrován jeden aktivní a jeden potenciální sesuv. Pro posuzované území je charakteristická malá stabilita z pohledu svahových deformací ve flyši a to zejména v členitějším reliéfu. V evidenci Portálu státní správy České republiky (CENIA www.cenia.cz) a v Mapovém serveru Geofondu (http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/titul.php?phpsessid=f7fhaej63tnhja9525j l8046s6&user_rect=) je uveden jediný sesuv: 14

Obrázek č. 16.Sesuvy SESUVY OSTATNÍ PLOCHA Lokalita Klasifikace Stupeň aktivity Rok pořízení záznamu Klíč Petřkovice sesuv stabilizovaný 1974 3541 Riziko vzniku sesuvu však existuje i na jiných lokalitách v případě nerespektování přírodních podmínek a umělých zásazích do horninového masivu. Sesuvy pak mohou vznikat i v místech, kde nebyly doposud pozorovány. Nebezpečné jsou zejména zářezy ve svazích a podmáčení svahů. Během roku 2010 se díky enormním dešťovým srážkám a povodním vytvořily nebo obnovily na okolních správních územích další sesuvy (např. Markvartovice). Jsou evidovány na Krajském úřadě MSK (http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/assets/zaverecna-zprava-k-sesuvum.pdf). Pedologická charakteristika Podle půdních typů převládají na územích tvořených fluviálními a glacigenními sedimenty pseudogleje, na flyši karpatských příkrovů kambizemě. Podrobnější plošné rozšíření jednotlivých typů půd je patrné z následujícího obrázku 15

Obrázek č. 17: Mapa půdních typů podle TKSP (www.cenia.cz) Luvizemě Antropozemě Regozemě Kambizemě Černozemě Fluvizemě Gleje Organozemě Pararenziny Hnědozemě Černice Podzoly Smonice Pseudogleje Doly Vodní plochy FLq fluvizem glejová GLf glejové půdy LUm luvizem modální PGl pseudoglej luvický K záboru je navrženo 148,16 ha ploch, z toho 124,47 ha zemědělské půdy. Kvalita zemědělské půdy navržené k záboru je na většině navržených ploch vysoká. Půda ve třídě ochrany II a I se vyskytuje na 104,24 ha. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 1,15 ha zemědělských pozemků. Dále se předpokládá trvalý zábor 9,80 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Radonové riziko Z mapy radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba) vyplývá, že na katastrálním území Ludgeřovice se vyskytuje kategorie středního radonového indexu, která se prolíná s přechodovou kategorii radonového indexu v údolních náplavech a v mocnějších sedimentárních pokryvech. Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r. 1990 M. Matolínem a M. Manovou. Přehledné informace o radioaktivitě jsou shrnuty ve společné publikaci Ministerstva životního prostředí a Českého geologického ústavu Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana (Kukal Reichmann (2000). Podle mapy dávkového příkonu gama záření a dat uvedených v publikaci je dávkový příkon gama záření z podložních hornin nízký až středně vysoký (60-100 ngy/h ve výšce 1 m nad povrchem). 16

Obrázek č. 18: Mapa radonového rizika (http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver) Archeologická naleziště, historické a kulturní památky V posuzovaném území jsou k 15.1.2011 evidovány Národním památkovým ústavem následující nemovité památky: Číslo rejstříku Název okresu Sídelní útvar Část obce čp. Památka Ulice,nám./umístění 24403 / 8-2552 Opava Ludgeřovice Ludgeřovice kostel sv. Mikuláše Markvartovická, Hlučínská 102100 Opava Ludgeřovice Ludgeřovice kaple u silnice na Vrablovec 102177 Opava Ludgeřovice Ludgeřovice kaple Markvartovická, u čp. 50 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Územní plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Změny územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny: Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu Změnu dopravní zátěže území Změnu emisní a hlukové zátěže území Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) 17

Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch Změnu vegetace Změnu vzhledu krajiny Ovlivnění systémů ochrany přírody Změna zemědělského půdního fondu Celkový předpokládaný zábor půdy činí 148,16 ha ploch, z toho 124,47 ha zemědělských pozemků. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 1,15 ha zemědělských pozemků. Dále se předpokládá trvalý zábor 9,80 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa. Největší podíl je vymezen pro smíšené obytné plochy (66,03 ha), plochy bydlení v rodinných domech (28,50 ha), plochy dopravní silniční (42,30 ha) a plochy občanského vybavení sportovní zařízení. Využití ploch na ostatní aktivity je řádově menší např. největší z nich plochy zeleně na veřejných prostranstvích představují 9,97 ha a plochy smíšené výrobní a skladování 9.13 ha. Změna dopravní zátěže území V odůvodnění je zpracována prognóza nárůstu dopravní zátěže, která vychází z celostátních profilových sčítání dopravních intenzit Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. V pětiletých cyklech je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na dvou úsecích silnice I/56 a na silnici III/4697. Stav k roku 2005 je uveden na obrázku č.23. Obrázek č.19: Dopravní intenzity v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod) http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs 18

Výhledové dopravní zatížení bez zohlednění rozvoje silniční sítě (navržená přeložka silnice I/11) je uvedeno v následující tabulce. Stan. č. Sil. č. Úsek 7-0756 I/56 Hlučín Ludgeřovice 7-0759 I/56 Hlučín Ludgeřovice 7-5480 III/4697 Ludgeřovice Markvartovice Rok T O M voz./24 hod. 1995 1886 6903 120 8909 2000 1433 5371 37 6841 2005 1769 5711 13 7493 2030 1999 8624 13 10636 1995 847 4373 40 5260 2000 2000 6814 28 8842 2005 2526 8566 15 11107 2030 2854 12935 15 15804 1995 297 1634 44 1975 2000 467 2468 61 2996 2005 684 3210 12 3906 2030 773 4847 12 5632 T- těžká motorová vozidla a přívěsy, O - osobní a dodávková vozidla, M- jednostopá motorová vozidla Z provedené prognózy je zřejmé, že bez úprav navržených silniční sítě dojde k plošnému zvýšení dopravního zatížení na všech silničních komunikacích, a to v rozmezí od 42 po 51 % ( Fusková a kol. 2011) Při dostavbě přeložky silnice I/56 a jejím přímým zapojením do dálnice D1 jsou odhady intenzity dopravy v roce 2030 následující: intenzita dopravy může kolísat v rozmezí cca 24,0 27 tis. motorových vozidel/24 hod. s cca 20 % podílem nákladní dopravy. Vzhledem k tomu, že funkce přeložky silnice I/56 bude především převádět tranzitní dopravu, nepředpokládá se významnější zvýšení dopravního zatížení silnic III/46611 a III/4697 nad rámec zatížení prognózovaného uvažovaného bez vlivu přeložky silnice I/56. Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí (rok 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 http://www.env.cz/ais/web.nsf/pages/zpravy-o-stavu-zivotnihoprostredi, http://files.tretiruka.cz/200001989-6304863fec/zprava_o_zp_cr_2009.pdf). V Moravskoslezském kraji je oblast stavebního úřadu Ludgeřovice řazena k relativně silně znečištěným. V ploše působnosti stavební úřadu Obecní úřad Ludgeřovice překračovalo 100 % území cílový imisní limit pro prachové částice PM 10 a 100 % území cílový imisní limit pro benzo(a)pyren (data z roku 2008 Věstník MŽP 2010/4): 19

Stavební úřad PM10 (d IL) PM10 (r IL) Souhrn překročení IL Obecní úřad Ludgeřovice 100 29,8 100 Stavební úřad B(a)P Souhrn překročení CIL Obecní úřad Ludgeřovice 100 100 Poznámky: V tabulce i dále v textu: IL imisní limit; CIL cílový imisní limit; d IL 24hodinový imisní limit; r IL roční imisní limit Současně byl překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón pro ochranu ekosystémů a vegetace (na 100% území Moravskoslezského kraje). Území spadá na hranici oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k cílovým imisním limitům pro ochranu zdraví bez zahrnutí přízemního ozónu. Při zahrnutí přízemního ozónu je celé území nadlimitní. Obrázek č.20 : http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oii42x57hodnlv.gif 20

Obrázek č.21: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oii42x58hodntv.gif Obrázek č.22 : http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oii42x59hodntvso3.gif 21

Obrázek č.23 : http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oii42x6pm10dp.gif Obrázek č.24: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oii42x17no2rp.gif 22

Obrázek č.25: http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oii42x23bznrp.gif Obrázek č.26: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr09cz/kap241.html 23

Obrázek č.27: Obrázek č.28 http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oii42x47so2rp.gif 24

Obrázek č.29 - http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html Obrázek č. 30: - http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html Poznámka: TV cílový imisní limit AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace. V souladu se směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit 25

požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a konvence CLRTAP"- http://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/vav00/eko98.jpg). Kvalita ovzduší je na k.ú. Ludgeřovice je blízká kvalitě v ostravsko-karvinské aglomeraci zejména v koncentracích benzo(a)pyrenu - B(a)P a polétavého prachu. Dá se předpokládat, že je při určitých klimatických podmínkách touto aglomerací výrazně ovlivněno. Z hlediska vývoje kvality ovzduší lze aplikovat závěry, které jsou uvedeny v Krajském integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2009). Přehledné hodnocení a závěry jsou následující : Dle hodnocení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, které je prováděno pro každoroční stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je patrné, že od roku 2001 (tj. doby vyhodnocování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle příslušných předpisů Evropského společenství) do roku 2003 docházelo k postupnému nárůstu plochy oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Oproti tomu v roce 2004 došlo ke snížení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje. Tento vývoj byl patrně významně ovlivněn průběhem počasí, resp. počtem deštivých dnů v roce. Od roku 2005 se však plocha OZKO významně zvýšila a v roce 2006 již tvořila více než polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K výraznému snížení OZKO došlo v roce 2007, především vlivem příznivých rozptylových podmínek (viz tabulka). Překročení imisních limitů na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na celkovém území) Zdroj: ČHMÚ Kromě imisních limitů byly v letech 2001 2007 překračovány také cílové imisní limity pro nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity pro aglomeraci Moravskoslezský kraj v letech 2001 až 2007 jsou uvedeny v následující tabulce (jako podíl na celkovém území). Podíl území Moravskoslezského kraje, na kterém byl v letech 2001 2007 překročen cílový imisní limit 26

Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O3 (EKO) cílový imisní limit pro ochranu vegetace Pouze v roce 2001 došlo k překročení cílového imisního limitu pro nikl, a to na 0,2 % území. V dalších letech již k překračování nedocházelo. V roce 2007 došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyrenu na necelých 23 % území Moravskoslezského kraje, což je oproti předchozím letům výrazné zlepšení. U arsenu dochází k překračování limitu cca na 2 % území. Překračování limitu pro ozon je celorepublikovým problémem a také v tomto kraji se tento problém týká téměř 100 % plochy území. Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2001 až 2007 následující (% plochy chráněných území). Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v Moravskoslezském kraji (% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován). V letech 2001 a 2002 došlo k překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku na méně než 0,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto překračování již od roku 2003 nedochází, stejně tak jako nejsou překračovány limity stanovené pro oxid siřičitý. V následujícím období po roce 2007 lze sledovat obecně pro ČR pokles hodnot PM 10 i v roce 2008. V roce 2009 se projevil mírný nárůst ročních koncentrací. V roce 2009 se projevily výrazněji zhoršené rozptylové podmínky v lednu a v prosinci, kdy došlo k několika vícedenním epizodám s několikanásobným překročením denního imisního limitu (50 µg.m -3 ) měřené 24hodinové průměrné koncentrace dosahovaly na některých stanicích až 300µg.m -3. Denní imisní limit byl překročen na všech stanicích častěji než povolených 35 dnů v roce, na nejznečištěnějších lokalitách v Ostravě a v okrese Karviná byl překročen po více než 100 dní v roce. Obdobná situace byla i v roce 2010. 27

Obrázek č. 31 (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr09cz/kap241.html). Rok Trendy ročních charakteristik PM 10 a PM 2,5 v ČR Průměrná roční koncentrace PM 10 [µg.m -3 ] Ostrava Hlučín Přívoz 2001 48 2002 53 2003 58,6 2004 50,4 2005 58,4 2006 56,4 2007 46,0 2008 47,0 2009 34,1 46,5 Vývoj koncentrací PM 10 v kritickém zimním období na Ostravsko - Karvinsku je zpracován na následujícím obrázku. Zobrazuje vývoj průměrných a maximálních koncentrací PM 10 a podílu hodnot dvoj- a trojnásobně překračujících denní imisní limit ve třech zimních měsících v letech 2004 2010, je vidět, jak se charakter rozptylových podmínek promítl do výsledných koncentrací. Nadprůměrně teplé zimy 2006/2007 a 2007/2008 přispěly k nižším koncentracím v letech 2007 a 2008, tento trend se však změnil počínaje zimou 2008/2009. V koncentracích PM 10 za zimní období 2009/2010 se projevily extrémní hodnoty z ledna 2010. 28

Obrázek č. 32 (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr09cz/kap241.html) Pro Ludgeřovice lze odvodit, že koncentrace PM 10 je mezi hodnotami zjištěnými pro Ostravsko a hodnotami naměřenými v roce 2009 v Hlučíně. Limitní koncentrace benzo(a)pyrenu (1 ng.m -3 ) byly v r.2009 na převážné části území Moravskoslezského kraje překračovány trvale a na většině lokalit několikanásobně. Roční průměrná koncentrace benzenu se pohybuje v rozmezí 2-3,5 µg.m -3 limitem pro ochranu zdraví (6 µg.m -3 ). a byla pod Obdobně byly nadlimitní i koncentrace ozónu. K překročení limitní hodnoty maximální 8hodinové průměrné koncentrace 120 µg.m -3 ozónu dochází každoročně na všech monitorovacích stanicích v Moravskoslezském kraji, dlouhodobý imisní cíl pro ochranu zdraví nebyl splněn. Na lokalitách s větší nadmořskou výškou byl překročen povolený počet 25 dnů s nadlimitní maximální denní 8hodinovou průměrnou koncentrací (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr09cz/kap241.html). Z pohledu změn koncentrací v čase, je pro většinu látek stanoveno docílení imisních limitů LV nebo cílových imisních limitů rok 2010 nebo 2012. Moravskoslezský kraj náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2008 (ČHMÚ http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/embil/08embil/08r4.html ) Moravskoslezský kraj produkuje téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo zaujímá v produkci TZL a SO 2, druhé v produkci VOC a osmé v produkci NH 3. 29

Významný podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více než 22 %. Emise Moravskoslezský kraj 2008 REZZO 1-4 TZL SO 2 NO x CO VOC* NH 3 * [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % [t/rok] % 8 376,7 12,9 23 101,8 13,0 28 960,1 10,9 139 409,8 31,3 17 466,3 10,6 3 493,5 6,1 REZZO 4 1 971,6 45,1 8 489,7 17 076,2 3 932,4 198,1 Vysvětlivky: REZZO 1 zvláště velké a velké zdroje znečišťování REZZO 3 malé zdroje znečišťování REZZO 2 střední zdroje znečišťování REZZO 4 mobilní (liniové) zdroje znečišťování % podíl na emisích v ČR Podíl okresu Opava na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres Opava stanoveno). Emise okres Opava 2008 Okres TZL SO 2 NO x CO VOC NH 3 t/rok REZZO 1 Opava 20,1 193,0 132,9 448,7 406,4 192,4 REZZO 2 Opava 324,0 215,6 84,2 61,1 55,0 272,4 REZZO 3 Opava 293,8 211,3 107,8 780,7 161,5 REZZO 1-3 Opava 637,9 619,9 324,9 1 290,5 622,9 464,8 Ovzduší oblasti obce Ludgeřovice ovlivňují především zdroje z okolních průmyslových center Ostravsko Karvinské oblasti a za určitých klimatických podmínek i další vzdálené zdroje a místní lokální zdroje. Přehled zdrojů je uveden na adrese http://www.chmi.cz/uoco/emise/geoprehled/plants/ostrava_mesto_cz.html Kvalitu ovzduší ovlivňují nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky ale i doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90 %) a oxidu dusičitého (10 %). Oxid dusnatý reaguje s ostatními chemickými látkami v ovzduší za vzniku oxidu dusičitého. Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových technologií a stavu vozového parku. Z dlouhodobých pozorování je patrné, že poklesové trendy jsou jednoznačné u všech druhů silniční dopravy pouze u SO 2 a Pb. Výrazné poklesy u dalších druhů emisí (CO, NO x, CH 4, těkavé organické látky) jsou zřejmé pouze u individuální osobní automobilové dopravy. U CO 2 a N 2 O je naopak patrný dlouhodobý nárůst. Vývoj produkce emisí v ČR od roku 2000 je patrný z podkladů převzatých z Ročenky dopravy 2008 (http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2008/rocenka/htm_cz/obsah8.html ). 30

Obrázek č.33 : Vývoj emisí z IAD (individuální automobilová doprava) (tis.tun) v ČR a jejích přepravních výkonů (mil. osob km) 2000-2008 Obrázek č.34: Vývoj emisí z veřejné autobusové dopravy (včetně MHD) v ČR a jejích přepravních výkonů emise (tisíce tun), výkon (mil. oskm) 31

Obrázek č.35: Vývoj emisí ze silniční nákladní dopravy v ČR a jejích přepravních výkonů emise (tisíce tun), výkon (tisíce tkm) Obrázek č.36. Vývoj emisí ze železniční dopravy a jejích dopravních výkonů (hrtkm) emise (tisíce tun), výkon (mil. hrkm) 32

Obrázek č.37: Vývoj emisí z letecké dopravy a jejích přepravních výkonů (oskm) emise (tisíce tun), výkon (mil. oskm) Trendy vyplývající ze statistických dat jsou platné pro celorepublikové úvahy a lze je v omezené míře použít i pro hodnocení lokality Ludgeřice. Hluková situace je mimo lokální zdroje hluku závislá především na intenzitě dopravy. Zdrojem hluku je zejména automobilová doprava. Pro žádnou z komunikací nebyl proveden odhad hlukové zátěže ani nebylo provedeno měření hlukové zátěže. U silniční dopravy lze předpokládat zvýšenou hlukovou zátěž podél navržené přeložky komunikace I/56. Měření byla provedena v Hlučíně a lze předpokládat podobné hodnoty i na úseku v Ludgeřovicích. Obrázek č.38: Hlukové zatížení http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs 33

Úroveň nárůstu hlukové zátěže bude závislá mimo nárůstu intenzity dopravy i na vývoji nových technologií v automobilovém průmyslu, na stavu povrchu komunikací a úpravy křižovatek, povolené rychlosti jízdy, ochranných protihlukových opatřeních apod. Při povolování nových staveb u těchto komunikací je nezbytné respektovat v prostoru mimo souvisle zastavěné území ochranné pásmo podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Dalším lokálním zdrojem hluku mohou být stávající i nové výrobní provozy. Obecně při projekci a schvalování a následně při provozu výrobních objektů je třeba dbát na dodržování hygienických hlukových limitů. Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod Ve správním území Ludgeřovice lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci odpadů. Dosavadní řešení likvidace komunálních odpadů vycházela ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství, to je Plánu odpadového hospodářství ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK). Tento plán byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Hospodaření s odpadem se v obci Ludgeřovice řídí vyhláškou č.2/2001 Vyhláška, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a Plánem odpadového hospodářství, který zpracovala firma OZO Ostrava s.r.o. Likvidaci komunálních odpadů v řešeném území provádí firma OZO Ostrava s.r.o. Společnost zajišťuje pro obec komplexní nakládání s odpady včetně nebezpečných odpadů. Tyto odpady se ukládají na skládky mimo území obce. Mimo výše zmíněnou firmu jsou v přehledu vedeném na Krajském úřadu MSK (http://iszp.krmoravskoslezsky.cz/cz/odpady/seznam-zarizeni/default.htm) uvedeny další provozovny zabývající se likvidací odpadů nebo jeho sběrem včetně sběru druhotných surovin. Sběrny a sklady Provozovatel IČ Umístění Zařízení Platnost do ORC group s.r.o. Větrov 249/12 725 29 Ostrava-Petřkovice 25823582 k. ú. Ludgeřovice Sběrna, výkup druhotných surovin, provozovna Ludgeřovice 30.9.2014 Mobilní zařízení ke sběru nebo výkupu Provozovatel IČ Platnost do Lener Pavel Na Návsi 190/151 747 14 Ludgeřovice 43977031 31.10.2014 34

Průmyslové odpady, pokud v některých provozech vznikají, je nutno likvidovat separátně podle platné legislativy. Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech. Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Současně je cílem snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. S ohledem na tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního odpadu oproti současnosti klesne. Reálnost a naplnění tohoto výhledu bude vyhodnotitelná po bilančním vyhodnocení k roku 2010. Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na rozvoji podnikání v katastru obce a na rozvoji nových technologií. V obci Ludgeřovice je v současné době částečně vybudována kanalizace, která bez dalšího čištění odvádí odpadní vody do místní vodoteče - Ludgeřovického potoka. Čištění odpadních vod v obci je zajištěno převážně v žumpách či domovních ČOV, které mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, respektive přímo do povrchových vodotečí případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do Ludgeřovického potoka. Pro odkanalizování stávající zástavby je navržena výstavba splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy dle DÚR Splašková kanalizace obce Ludgeřovice horní Ludgeřovice (KONEKO spol. s.r.o., březen 2009) a Splašková kanalizace dolní Ludgeřovice (KONEKO 45 spol. s.r.o., leden 2005). Pro místní část Vrablovec je zpracován projekt Splašková kanalizace Ludgeřovice, m. č. Vrablovec (VODOPROJEKTA, duben 2006). Navržená stoková síť pro horní a dolní Ludgeřovice bude napojena na splaškovou kanalizaci městského obvodu města Ostravy - Petřkovice. Likvidace odpadních vod z Ludgeřovic je navržena na ústřední ČOV města Ostravy. Podrobnější popis je uveden v odůvodnění územního plánu. Pro plochy, které jsou mimo dosah splaškové kanalizace, způsob likvidace odpadních vod navrženo řešit v žumpách s vyvážením odpadu nebo v malých domovních ČOV s vyústěním do vhodného recipientu. Pro odvod dešťové vody bude využita stávající kanalizační síť. Dešťové vody ze zahrad a dvorů doporučují zpracovatelé územního plánu v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové. Přebytečné srážkové vody navrhují odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy příp. trativody do recipientu, dešťové vody z rozsáhlejších zastavitelných ploch odvádět dešťovou kanalizací do vhodného recipientu. Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch Výstavba rodinných domů a dalších staveb navazuje na stávající zastavěná území nebo vyplňuje proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry a u větších zastavěných území se při neřešení zasakování srážkových vod (nebo jejich zdržení na jednotlivých pozemcích) 35

může neúměrně zvýšit povrchový odtok a narůst nebezpečí záplav. Proto u běžných staveb je nezbytné zabezpečit zasakování dešťových vod ze střech a zpevněných ploch a u větších zastavěných území se doporučuje zvážit i vybudování záchytných nádrží, pokud nezpevněná plocha nebude schopna pojmout dešťovou vodu z celého zastavěného území a minimalizovat tak změny odtokových poměrů ve smyslu 5 zákona č. 273/2010 Sb. (úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)). Při zasakování je nezbytné postupovat podle Vyhlášky č.501/2006 Sb.Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území ve znění Vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. Zasakování nelze doporučit v sesuvných nebo potenciálně sesuvných územích. Změna vegetace Většina změn využití ploch, navržených v územním plánu Ludgeřovice, je v současné době zařazena do ZPF. Celkem bude zábor 148,16 ha, z toho 124,47 ha zemědělské půdy. Největší podíl je vymezen pro smíšené obytné plochy a plochy bydlení v rodinných domech (66,03 ha), kde se dá předpokládat částečné ozelenění (trávníky, ovocné a okrasné stromy a keře), tak jako je tomu v stávající zastavěné části obce. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích jsou navrhovány na 9,98 ha. a zahrnují především plochy podél Ludgeřovského potoka a zelené plochy mezi komunikacemi, případně plochami výroby a navrhovanými nebo stávajícími plochami obytnými smíšenými Největší jsou plochy: ZV2 (4,40 ha), která odděluje dopravní koridor přeložky komunikace I/56 od navržené plochy smíšené obytné Z 51, ZV7 (1,84 ha) mezi stávající komunikací I/56 a navrženou plochou smíšenou obytnou Z 48 a Z 50 a ZV 5 (1,84 ha)na břehu Ludgeřovského potoka ZV9 ( 0,55 ha ) u kostela. Ostatní plochy veřejné zeleně ZV3, ZV 4, ZV 10 vyplňují drobné plochy u Ludgeřovského potoka. Plocha ZV1 je ve Vrablovci. Specifickou úlohu má plocha ZV8, která je barierou mezi navrženou plochou výroby Z 16 a stávajícím plochou obytnou smíšenou. U ostatních ploch se zeleň nevylučuje, ale bude zastoupena v podstatně menší míře. Zábor pro potřeby ÚSES je navržen zábor 1,15 ha zemědělské půdy. Zatím nefunkční plochy Plochy jsou určeny k výsadbě stromů a keřů (zalesnění). Při přeměnách druhové skladby doporučujeme respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. Potenciální přirozená vegetace je na následujícím obrázku. 36

Obrázek č.39: Potenciální přirozená vegetace - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ 1 5 11 26 Střemchová jasenina Jilmová doubrava Lipová dubohabřina Podmáčená dubová bučina K realizaci ÚSES proto doporučujeme použít širší dřevinnou skladbu specifikovanou detailněji v projektech ÚSES podle druhového složení podrostů a půdních map. Při přeměnách druhové skladby v biocentrech a biokoridorech by mělo platit, že sazenice mají být nejen odpovídající druhové skladby, ale i místní provenience a z odpovídajícího ekotopu. Zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa je navržen na 9,80 ha a zahrnuje především plochu na změnu dopravní infrastruktury (9,11ha - plocha DS1), která protíná okraj ludgeřovického lesa. Zbylé zábory zahrnují výstavbu chovného rybníka (0,54 ha plocha VV3) a prostranství pro veřejnou zeleň (0,16 ha plocha ZV2). Změna vzhledu krajiny Katastrální území Ludgeřovice náleží dle typologie krajiny dle reliéfu ke krajině vrchovin Carpatica a krajině plošin a pahorkatin. Z fytogeografického členění náleží k ostravské pánvi. Z hlediska oblastí krajinného rázu jsou vymezeny oblasti Vřesinské pahorkatiny a Děhylovské pahorkatiny Oblast Vřesinské pahorkatiny tvoří plochou pahorkatinu na sedimentech pleistocénního kontinentálního zalednění a sprašových hlínách. Pahorkatina je tvořena periglaciálním reliéfem s široce zaoblenými rozvodními hřbety, plošinami, úvalovitými a neckovitými (často suchými) asymetrickými údolími a velmi četnými holocenními údolními a svahovými stržemi. Oblast Děhylovská pahorkatiny vytváří členitou pahorkatinu, budovanou převážně břidlicemi kyjovických vrstev a s denudačními zbytky sedimentů kontinentálního zalednění. Reliéf je formován denudačními pochody v plochý reliéf s výrazným tektonicky predisponovaným údolím řeky Opavy. 37

Osídlení je soustředěno do údolí Ludgeřovického potoka, kde navazuje na osídlení sousedních obcí Markvartovice a Petřkovice. Samostatně vystupuje osada Vrablovec. Zbylou část území tvoří zemědělská krajina s relativně velkými bloky orné půdy, které jsou místy odděleny remízky a Ludgeřovický les v jihozápadní části území. Na severovýchodním okraji katastru zemědělská krajina navazuje na zalesněné území Šilheřovic (Černý les). Obrázek č. 40: Typy krajin - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs Typy krajin podle reliéfu Krajiny vrchovin Hercinika krajiny plošin a pahorkatin krajiny vrchovin Carpatica krajiny širokých říčních niv krajiny bez vylišeného reliéfu Stávající zástavba má charakter převážně smíšený obytný. Nově vymezené plochy pro bytovou výstavbu jsou navržené jako zastavitelné plochy smíšené obytné a vyplňují stávající proluky nebo navazují na stávající zástavbu. Na 30 % vymezených zastavitelných ploch smíšených obytných je předpokládaná realizace dalších staveb souvisejících s těmito funkčními plochami, tj. zařízení občanského vybavení včetně maloplošných a dětských hřišť, zeleně na veřejných prostranstvích, služeb, ploch pro dopravní obsluhu, chodníků apod. Nová plocha občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV) je navržena v centru obce jižně od kostela sv. Mikuláše (Z41). Nové plochy občanského vybavení sportovní zařízení (OS) jsou navrženy v jižní (Z52) a jihozápadní (Z13) části obce a dále jsou navrženy plochy občanského vybavení sportovní zařízení (OS) v návaznosti na hřiště TJ Ludgeřovice v jihovýchodní části obce (Z59 a Z60). Velmi výrazným novým krajinným prvkem bude přeložka silnice I/56, která je navržena ve čtyřpruhové směrově rozdělené kategorii. Je vedena západně od obce mimo stávající osídlení. Nové plochy zeleně vzniknou v navrženém systému ÚSES (zalesnění). Zeleň je dále navržena podél vodotečí, mezí, polních cest i hlavních komunikací, u areálů výroby apod. (aleje, liniové porosty stromů a keřů) viz výše Změna vzhledu krajiny. Doprovodná zeleň bude dále součástí veřejných prostranství, ploch smíšené výstavby a ostatní výstavby. Realizací navržených změn územního plánu vzniknou v centrální části obce Ludgeřovice a v prostoru části Vrablovce kompaktní zastavené celky, které budou odděleny nově vedenou komunikací I/56. Pro konečný vzhled obce a krajiny je třeba zajistit aby v dalších fázích rozhodování o výstavbě budoucí stavby nenarušovaly harmonické měřítko krajiny a 38

pohledovou a estetickou charakteristiku krajiny. Důležité je zachovat volné nezastavěné horizonty. Při zhušťování zástavby v obci je nutné zachovat průchodnost z centrální části obce do volné krajiny (i s ohledem na případné rozšíření turistického a rekreačního využití krajiny) a umožnit obsluhu zemědělských ploch. Obrázek č. 41: Letecký snímek - stav roku 2006 - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs ovlivnění systémů ochrany přírody Do posuzovaného území nezasahuje z hlediska zvláštní ochrany přírody žádné chráněné území. Chráněná je pouze následující památný strom (http://drusop.nature.cz/ ): Kód Název Typ objektu Poč. vyhl. Poč. souč. Okres Dat. vyhl. Dat. zruš. 100190 Janova lípa Jednotlivý strom 1 1 Opava 12.09.2002 Z hlediska obecné ochrany přírody jsou v řešeném území významné systémy ÚSES a významné krajinné prvky (VKP). Územní systém ekologické stability krajiny Hospodaření v ÚSES je regulováno. Ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. V Zásadách územního rozvoje (ZÚR) Moravskoslezského kraje byl zpracován návrh nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Je uveden na obr. č. 49 (Krajíček a kol. 2008). 39

Obrázek č.42: Regionální územní systémy ekologické stability dle ZÚR Moravskoslezského kraje. (http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/zip/a2.pdf - ZÚR MSK) Územní systém ekologické stability Nadregionální úroveň je na katastrálním území Ludgeřovic zastoupena nadregionálním biocentrem 91 Černý les, které je na rozhraní katastrů Ludgeřovice a Šilheřovice. Větší část biocentra je na sousedním katastru Šilheřovice. Kód (ZÚR) Název (dle ZÚR) Název (dle ÚTP ÚSES) STG 91 Černý les Černý les 3B4, 3BC4, 3B3 Plocha (ha) 1 008,34 Obce Ludgeřovice, Markvartovice, Ostrava, Šilheřovice Cílové ekosystémy mezofilní bučinné, mezofilní hájové a nivní STG skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) Lokální úroveň je zastoupena trasou přes vlhká a živinami obohacená stanoviště v okrajích Ludgeřovického lesa od hranic se Lhotkou k severu Ludgeřovickým lesem pak jeho severním okrajem k východu a vstupuje dvěma větvemi na území Petřkovic (LBC1 LBC2 LBC3) a částí lokálního biokoridoru podél hranice s Markvartovicemi navazuje na systém ÚSES v K.ú. Markvartovice. Lokální systém ÚSES byl navržen v územním plánu Ludgeřovice následovně: 40

Označení prvku Funkce, funkčnost, název 1 LBC, funkční Ludgeřovický les STG Rozměr Charakter ekotopu Cílové společenstvo, návrh opatření 3B4 3B3 3BC4 LBK 1 LBK, funkční 3B3 3B4 2 LBC, funkční Bobrovníky LBK 6 LBK, částečně existující, nefunkční 5 ha smrkový porost s enklávou listnatého les duby, buky, dále kleny, břízy 1 000 m převažují smrkové porosty, místy lesní postupně omezovat zastoupení smrku lesní smrkové porosty postupně nahradit dubobukovými listnaté dubové 4B4 5 ha smrková monokultura lesní smrkové porosty postupně nahradit dubobukovými 3B3 3B4 2 000 m smrková monokultura, pole LBK 2 LBK, funkční 4BC4 1 750 m břehové porosty vodního toku, smrkové porosty a smíšené lesy 3 LBC, funkční Rybníky LBK 3 LBK 4 LBK, částečně existující, nefunkční LBK, částečně existující, nefunkční 3B4 4BC4 3B3 3BC3 4 ha smrkové monokultury, rybník 1 950 m okraj smrkového lesa, částečně zarostlá údolnice toku olše, vrby 3BC4 2 400 m údolnice toku a potok v okraji lesa a v zastavěném území bez doprovodného porostu LBK 5 LBK, chybějící 3B3 1 900 m pole, průchod biokoridoru úzkou mezerou v zástavbě mezi Ludgeřovicemi a Markvartovicemi lesní doplnění lesního porostu v celé trase biokoridoru, změna druhové skladby lesní úprava druhové skladby lesní změna druhové skladby na listnatý les dubobukový lesní doplnění chybějících částí lesního biokoridoru kombinovaný v minimální šířce mezi zástavbou lesní založení biokoridoru STG skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední cifra označuje vlhkostní režim (1 - suché až 5 - mokré) LBC lokální biocentrum, LBK lokální biokoridor Významné krajinné prvky Do obecné ochrany přírody spadají také významné krajinné prvky (VKP). Významný krajinný prvek - VKP - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability ( 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění dále pouze zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. registrovaným VKP se může stát část krajiny. VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, 41

nemůže podle zákona být registrována jako VKP). V řešeném území se nenacházejí registrované významné krajinné prvky (VKP). Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Kvalita ovzduší, hluková zátěž Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č. 8 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008 Věstník MŽP 2010/4) území stavebního úřadu Ludgeřovice náleží k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší na 100 % území. Problematické jsou koncentrace PM 10 a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren). Obecně lze však očekávat, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK se situace v kvalitě ovzduší bude v dlouhodobém horizontu zlepšovat a to zejména vlivem zavádění nových technologií a zpřísňováním emisních limitů. Podmínkou je ovšem, že na katastrálním území nebo v jeho blízkém okolí nevznikne nový významný zdroj emisí a stávající zdroje budou snižovat množství emisí. Postupné zlepšování kvality ovzduší bylo patrné do roku 2008, v roce 2009 se situace zhoršila. Obdobné závěry lze učinit i o hlukové zátěži. Hluk z dopravy v obci se s ohledem na přeložku silnice I/56 na většině obytných ploch sníží. Na ostatních komunikacích bude záviset míra hlukové zátěže především na intenzitě místní dopravy a stavu vozovky. Ke zhoršení situace může dojít v blízkosti nových hlučných provozů. Významnou preventivní úlohu u těchto potenciálních provozů mohou hrát protihluková opatření. Staré ekologické zátěže V evidenci Portálu veřejné správy (http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/mapwin.aspx?m_site=cenia&m_lang=cs, je na území Ludgeřovic uvedena jediná stará zátěž v lokalitě Dubinka. Je klasifikována jako nízko riziková. Jedná se o uzavřenou řízenou skládku komunálního odpadu za křižovatkou z Ludgeřovic na Hlučín, JZ od kostela. ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní Název 8841001 4-nízké 3-lokální Dubinka 42

Obrázek.č.43: Staré zátěže (výřez z koordinačního výkresu) území ekologických rizik V odůvodnění územního plánu je uvedena další skládka: Skládka Ludgeřovice ukončená skládka v terénní depresi u střední části obce, v těsném sousedství nové silnice Hlučín Ostrava.V koordinačním výkresu je skládka Dubinka vyznačena jako území ekologických rizik č. 1 a skládka Ludgeřovice území ekologických rizik č.2. Nárůst plochy umělých povrchů Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Jejich rozsah je uveden na následujícím obrázku. V krajině doposud převažovaly travní porosty. Umělé povrchy jsou prakticky totožné se sávající zástavbou a jsou soustředěny do prostoru podél Ludgeřovického potoka. Obrázek č.44: Umělé povrchy (http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=atmdep&) 43