KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 17.10.2007 KOM(2007) 604 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Destruktivní metody rybolovu na volném moři a ochrana citlivých hlubokomořských ekosystémů {SEK(2007) 1314} CS CS
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Destruktivní metody rybolovu na volném moři a ochrana citlivých hlubokomořských ekosystémů 1. ÚVOD 1.1. Oblast působnosti a obecné souvislosti Ničivý dopad lidské činnosti na citlivá mořská stanoviště na volném moři představuje jednu ze skrytých katastrof naší doby. Ačkoli tyto systémy nejsou ještě zcela prozkoumány a mnoho z nich je třeba ještě lokalizovat a identifikovat, škody, které na nich mohou být napáchány zejména některými metodami rybolovu, jsou stále lépe zdokumentovány. Dostupné vědecké důkazy také naznačují, že biologická rozmanitost na volném moři není rovnoměrně rozložena, ale je koncentrována na jednotlivých místech mořského dna, jako jsou například podmořské hory, korálové útesy a hydrotermální průduchy, tvořící skutečná ohniska biologické rozmanitosti uprostřed rozsáhlých ploch relativně pustého mořského dna. Zejména z tohoto důvodu přitahují tyto ekosystémy velké množství dravců včetně ryb, a tím se nevyhnutelně stávají středem značného zájmu komerčních rybářů i dalších zájemců (například bio-průzkumníků nebo turistů). Zatímco tyto činnosti přinášejí značný prospěch, je bohatství, které může být zároveň zničeno nejen z hlediska biologického, ale i ekonomického, nevyčíslitelné. Uznává se, že tato stále pokračující destrukce citlivých mořských stanovišť na volném moři závažně ohrožuje dosažení globálního cíle do roku 2010 významně snížit úbytek biologické rozmanitosti, dohodnutého na vrcholné schůzce v Johannesburgu o udržitelném rozvoji. Dne 8. prosince 2006 přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů rezoluci 61/105 o udržitelném rybolovu. V této rezoluci vydalo OSN důraznou výzvu k přijetí opatření na regulaci rybolovu v citlivých mořských ekosystémech ze strany států a organizací, do jejichž pravomoci spadá volné moře, a ochraně těchto ekosystémů před poškozením. Evropská komise hrála při přijetí této rezoluce vedoucí úlohu a poté, co byla rezoluce schválena, Evropská komise okamžitě oznámila, že neprodleně navrhne strategii pro převedení této výzvy do praxe. 1.2. Mechanismy správy platné v současné době V pobřežních oblastech jsou k přijetí opatření na ochranu před dopadem rybolovu při dně na křehké ekosystémy zmocněny pobřežní státy. Za tímto účelem již mnoho z nich, včetně Evropské unie a jejích členských států, přijalo určité iniciativy. V mezinárodních vodách a tam, kde existují, mají všeobecnou odpovědnost za ochranu mořského prostředí úmluvy o regionálních mořích, zatímco regionální organizace pro řízení rybolovu přijímají opatření na zachování a řízení živých mořských zdrojů a regulují dopad rybolovu na citlivé ekosystémy. Ačkoliv se ozvaly některé hlasy kritizující jejich postupy a zpochybňující jejich účinnost, mají regionální organizace CS 2 CS
pro řízení rybolovu ve srovnání s ostatními ujednáními jednu neocenitelnou výhodu: mají na základě mořského práva nezbytnou pravomoc přijímat konkrétní a závazná opatření a podporovat je systémem kontroly jejich dodržování a vynucování. Proto je Evropská unie velkým, i když nikoli nekritickým, zastáncem regionálních organizací pro řízení rybolovu a aktivně podporuje jejich pravomoci. V zásadě většina opatření na ochranu hlubokomořských mořských ekosystémů zaměřených na jednotlivé oblasti a přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu po celém světě vychází z návrhů, které předložila EU. Existence oblastí na volném moři, pro něž ještě není žádný regulativní orgán, je však velkou slabinou mezinárodního systému správy moří. Tento nedostatek je otevřenou pozvánkou k pokračování v destruktivních metodách rybolovu a případně ke zvýšení jejich intenzity, zejména vzhledem k riziku, že se tyto činnosti poté, co byly jinde účinně zakázány, přesunou na jiné místo. V rezoluci 61/105 OSN výslovně vyzývá jednotlivé státy, aby urychlily zřizování regionálních organizací pro řízení rybolovu v těchto oblastech a provedly prozatímní opatření na ochranu citlivých ekosystémů týkající se jejich vlastních plavidel. EU tudíž zamýšlí stát v prvních řadách při zajišťování vytváření regionálních organizací pro řízení rybolovu ve všech dosud neregulovaných oblastech, kde působí její plavidla (hlavně v jihozápadním Atlantiku), i při neodkladném dosažení dohody o prozatímních prostorových omezeních na ochranu mořské biologické rozmanitosti v těchto oblastech, dokud nebudou zřízeny uvedené regulativní orgány. Mapa ukazující současné pokrytí světových oceánů regionálními organizacemi pro řízení rybolovu je obsažena v příloze. 1.3. Cíle a výzvy Toto sdělení obsahuje přezkum a analýzu zásad, které nedávno vyplynuly z mezinárodní debaty o destruktivních metodách rybolovu na volném moři. Popisuje také nedostatky současného kontextu a nastiňuje ambiciózní postup zohledňující multilaterální a regionální perspektivu i perspektivu volného moře pro splnění mezinárodních závazků Společenství. 2. DESTRUKTIVNÍ RYBOLOV NA VOLNÉM MOŘI: OHROŽENÉ HLUBOKOMOŘSKÉ EKOSYSTMÉMY Na vrcholné schůzce v Johannesburgu v roce 2002 začlenilo mezinárodní společenství vymýcení ničivých postupů rybolovu mezi základní požadavky všech seriózních strategií udržitelného rozvoje. Závazek ze schůzky v Johannesburgu začleňuje problém destruktivních metod rybolovu do globálního kontextu a činí z něj sdílenou výzvu pro všechny národy světa. Rybolov by již neměl být řešen izolovaně, ale musí být plně začleněn do širší koncepce udržitelnosti světových oceánů. Komise formálně přijala tento komplexní přístup v rámci nedávných návrhů na integrovanou námořní politiku 1. 1 Sdělení Komise Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii, KOM(2007) 575 ze dne 10. října 2007. CS 3 CS
Globální povaha výzvy, která před námi stojí, je zejména zřejmá v případě volného moře. Základní zásady řídící svobodu a povinnosti na volném moři, jak jsou uvedeny v úmluvě OSN o mořském právu, vyžadují přijetí opatření na zachování mořských živých zdrojů ve vodách mimo rámec vnitrostátní jurisdikce, schválených na mezinárodní úrovni. Na druhé straně, zaměření pozornosti na volné moře klade také důraz na jedinečné mořské ekosystémy skryté v hlubinách, neboť velkou většinu námořního prostoru mimo rámec vnitrostátní jurisdikce pobřežních států tvoří právě takovéto hlubiny. Další metody rybolovu považované za destruktivní, například použití výbušnin nebo kyanidu, jsou v zásadě omezeny na pobřežní mělčiny a EU je již zakázala. Hlubokomořské ekosystémy nejsou ještě zdaleka probádány a výzkum v této oblasti již probíhá, včetně významných akcí prováděných pod záštitou EU 2. Víme dost, abychom mohli říci, že určité hlubokomořské ekosystémy mohou vytvářet skutečná ohniska biologické rozmanitosti moře. Víme také, že jsou tyto ekosystémy mimořádně citlivé, neboť rostou velmi pomalu, což je charakteristické pro život ve velké hloubce. Tato křehkost je zejména zřejmá v případě organismů vytvářejících základní stavební konstrukci na podporu daného stanoviště, jako jsou například korály ve studených vodách, mořské houby a společenstva bezobratlých, jimž se daří kolem hydrotermálních průduchů. Rybolov pomocí lovných zařízení pro lov při dně může závažně narušit celistvost těchto ekosystémů, jak dokazuje stále větší počet vědeckých studií. Pozorované a potenciální zdroje způsobených škod zahrnují vlečné sítě pro lov při dně, drapáky, tenatové sítě na chytání ryb za žábry, dlouhé lovné šňůry pro lov při dně, nádoby pro rybolov a vězence. Jejich účinky se mohou snadno dále zhoršit v kombinaci s dopadem nerybolovných činností, jako je například vyhledávání uhlovodíků, pokládání podmořských kabelů nebo vyhazování odpadu. Skutečné škody na hlubinných korálových útesů byl doloženy v severovýchodním Atlantiku, západním Atlantiku, Tasmánském moři a dalších oblastech. Dojde-li ke zničení takovýchto útesů, trvá nesmírně dlouho, než se obnoví, pokud k jejich obnovení vůbec dojde. Studie, jako jsou tyto, poskytují přesvědčivý důkaz závažnosti uvedeného problému a zdůrazňují naléhavou potřebu přijmout rozhodné ochranné opatření. 3. MEZINÁRODNÍ REAKCE A ÚLOHA EU Již v roce 2004 vydalo Valné shromáždění OSN ve své rezoluci 59/25 jasnou výzvu k neodkladnému přijetí opatření na odstranění destruktivních metod rybolovu na volném moři a zavázalo se provést v roce 2006 přezkum toho, jaká opatření státy a regionální organizace pro řízení rybolovu přijaly v reakci na tuto výzvu. EU významně přispěla k tomuto přezkumu, kromě jiného svoji zprávou z dubna 2006 3 o opatřeních, která přijala v reakci na výzvu OSN v rámci mezinárodní spolupráce i v evropských vodách. 2 3 Kromě jiného, projekty HERMES (http://www.eu-hermes.net) a OASIS (http://www1.unihamburg.de/oasis/), financované v rámci šestého rámcového programu pro výzkum. Viz též činnost Mezinárodní rady pro výzkum moře (ICES) http://www.ices.dk. http://ec.europa.eu/fisheries/publications/factsheets/legal_texts/ec_report59-25paras66to69final.pdf CS 4 CS
Na základě tohoto přezkumu přijalo Valné shromáždění dne 8. prosince 2006 rezoluci 61/105. Odstavce 80 až 95 uvádějí pokyny pro státy a regionální organizace pro řízení rybolovu týkající se klíčových prvků, které je třeba vzít v úvahu při přijímání opatření na vyřešení destruktivních metod rybolovu ohrožujících citlivé mořské ekosystémy. V této souvislosti je třeba také vyzdvihnout práci provedenou v rámci úmluvy OSN o biologické rozmanitosti. Již v roce 2004 uznaly strany úmluvy v rozhodnutích VII/5 a VIII/21 přijatých na konferenci smluvních stran vážné ohrožení biologické rozmanitosti v mořských oblastech mimo vnitrostátní jurisdikci a zdůraznily potřebu rychlé akce pro řešení této hrozby, zejména v oblastech s výskytem podmořských hor, hydrotermálních průduchů nebo hlubinných korálů. Podobně bylo v rámci regionálních úmluv o mořském prostředí dohodnuto vypracovat seznam těchto hlubinných mořských stanovišť s ohledem na přijetí příslušných opatření na jejich ochranu v rámci oblasti působnosti těchto úmluv. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) také pracuje na vývoji technických pokynů pro hlubinný rybolov v rámci Kodexu chování pro odpovědný rybolov. Příslušný podrobný plán byl schválen v březnu 2007. Ve všech těchto organizacích hraje EU vedoucí úlohu a aktivně a konstruktivně se zapojuje do velmi složité a mnohdy kontroverzní diskuze. A tak to má být. EU provádí rybolov v převážné většině světových moří. Toto široké zapojení klade na Společenství zvláštní odpovědnost, aby podporovalo pokrok v mezinárodních procesech, a šlo svou disciplinovaností, kterou ukládá svému mezinárodnímu loďstvu, příkladem. EU také použila svého vlivu pro dobrou věc. Současný mezinárodní konsensus odráží vyvážený přístup podporovaný Evropskou unií. Tento přístup je založen na rozhodných opatřeních ve všech vodách, bez ohledu na jejich právní status (v rámci vnitrostátní jurisdikce i mimo něj), ale bez ukládání pokut rybářům, jejichž činnosti při využívání oceánu jsou prokazatelně šetrné k životnímu prostředí. Rezoluce OSN 61/105 staví na těchto různých mezinárodních iniciativách a proto poskytuje mezinárodnímu společenství vynikající základnu pro jeho práci. Skutečnost, že jeho doporučení byla schopna zajistit shodu navzdory obtížným jednáním, je velmi přesvědčivá. Některá opatření, která EU obhajovala, jako například okamžité zmrazení stop (prostorový rozsah) zanechaných současnými rybolovnými činnostmi při dně, se neudržela. Avšak prvky shody, které zůstaly, mají skutečnou váhu a budou dostatečně silné pro prosazení radikálních změn ve způsobu řízení rybolovu při dně a zejména ve způsobu, jakým bude zásada prevence napříště přenášena do praxe. Nejdůležitější výzvou je v současné době provedení těchto opatření v praxi. 4. DOPORUČENÍ VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ: VYVÁŽENÝ ÚČINNÝ PŘÍSTUP Rezoluce 61/105 vyzývá regionální organizace pro řízení rybolovu a státy, aby přijaly a provedly opatření v souladu se zásadou prevence, přístupem k ekosystémům a mezinárodním právem ( ) jako záležitost prvořadé důležitosti v souladu se souborem klíčových prvků tvořících přísný režim řízení rybolovu při dně CS 5 CS
na volném moři. Valné shromáždění vyzývá k přijetí a provedení těchto opatření nejpozději do 31. prosince 2008 (v případě prozatímních ujednání do 31. prosince 2007, viz oddíl 5.3). Úplný text uvedené rezoluce lze stáhnout na této adrese: http://www.un.org/depts/los/general_assembly/general_assembly_resolutions.htm. V tomto oddíle jsou analyzovány různé prvky s ohledem na vymezení kroků pro jejich praktické provedení. 4.1. Předběžné posouzení dopadů rybolovu: radikální inovace v řízení rybolovu Požadavek posouzení dopadů na životní prostředí jako podmínka povolení jednotlivých rybolovných činností je prvním a skutečně klíčovým aspektem souboru doporučení vydaných Valným shromážděním. Představuje radikálně inovační zásadu v řízení rybolovu. Na rozdíl od činností zaměřených na využívání ostatních zdrojů prováděných v oceánech a mořích, kde je požadavek předběžného posouzení dopadů zavedenou praxí (například výstavba pobřežních plošin pro těžbu ropy a zemního plynu), dopad rybolovu na mořská stanoviště se obvykle posuzuje až následně, pokud vůbec. Proto doporučení Valného shromáždění pomohou dovést řízení rybolovu při dně v citlivých oblastech na úroveň ekologických norem ostatních námořních činností. V praxi budou muset provozovatelé rybářských plavidel předložit plány rybolovu uvádějící s určitou mírou přesnosti oblasti zamýšleného rybolovu. Na tomto základě budou muset orgány státu vlajky poté zkontrolovat rozsah prostoru, který zamýšlené činnosti pokryjí, a posoudit z hlediska vědeckých poznatků a údajů, které mají k dispozici, možná rizika pro citlivé mořské ekosystémy, o nichž je známo, že se vyskytují v místech zamýšleného rybolovu nebo jejichž výskyt je v těchto místech pravděpodobný. 4.2. Identifikace citlivých mořských ekosystémů prostřednictvím zdokonaleného výzkumu a sběru údajů Pokud mají dotyčné orgány zajistit přiměřená posouzení dopadů, je třeba, aby zlepšily svůj přístup k informacím a analýzám. Identifikace citlivých mořských ekosystémů neznamená pouze zjišťování jejich lokality, ale také rozšiřování znalostí o jejich složení, ekologických charakteristikách a z nich vyplývající dynamice jejich omezení z hlediska životního prostředí, a tím o jejich pravděpodobné reakci na různé vlivy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vývoji modelování postupů, které pomáhají předvídat místa výskytu hlubinných korálů a dalších citlivých mořských ekosystémů. Dalším důležitým aspektem doporučení je to, že nový a průzkumný rybolov musí být regulován tak, aby prováděl příslušný režim výzkumu a sběru údajů a přispíval tak ke zlepšení identifikace ekosystémů. 4.3. Uzavírání citlivých oblastí rybolovu při dně Z doporučení Valného shromáždění jasně vyplývá, že základním nástrojem ochrany citlivých mořských ekosystémů je schválení uzavírání určitých zeměpisných oblastí CS 6 CS
nebo oblastí se zvláštním režimem řízení. Uzavírání těchto oblastí může být schváleno a prosazováno prostřednictvím kolektivního rozhodnutí států v rámci některé regionální organizace pro řízení rybolovu. Regionální organizace pro řízení rybolovu s pravomocí regulovat rybolov při dně (viz příloha) zvýšily při provádění uzavírání oblastí v posledních letech značně své úsilí. Bude třeba, aby podrobně přezkoumaly účinnost těchto opatření a zvážily, zda tato dosud schválená opatření jsou počtem a rozsahem skutečně dostačující pro dosažení požadovaných cílů. Tento úkol je také velmi důležitý pro rybáře, neboť pomůže vyřešit jejich současnou nejistotu o bezpečných lovištích. Začleněním ochrany stanovišť před destruktivním rybolovem jako nedílné součásti náležitého režimu řízení rybolovu rozvinou regionální organizace pro řízení rybolovu významně svůj tradiční postup a provedou aktualizaci svých norem, aby mohly plnit současná očekávání společnosti. EU tento vývoj upřímně podporuje a udělá vše pro jeho povzbuzení. Co se týká oblastí mimo rámec vnitrostátní jurisdikce, které nejsou v současné době regulovány žádnou regionální organizací pro řízení rybolovu a kde není žádný kolektivní mezinárodní orgán rozhodující o uzávěrách příslušných oblastí, přísluší v souladu s článkem 117 Úmluvy OSN o mořském právu jednotlivým státům, aby uplatnily prostorová omezení na plavidla, která plují pod jejich vlajkou, a podmínily platnost jejich povolení k rybolovu dodržováním těchto omezení. Vzhledem k tomu, že neexistují zvláštní mechanismy přezkumu dodržování těchto předpisů podobné mechanismům používaným v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, vyzvalo Valné shromáždění FAO, aby zajistila transparentnost opatření přijatých státy vlajky pomocí udržování komplexní databáze míst výskytu citlivých mořských ekosystémů. Státy tak budou moci využívat tyto informace o místech výskytu ekosystémů, která sdílejí s ostatními státy vlajky, v jakékoli dané oblasti a budou moci provádět vzájemný přezkum opatření přijatých jednotlivými státy na případné omezení svých loďstev. 5. JAK PROVÁDĚT DOPORUČENÍ VALNÉHO SHROMÁŽDĚNÍ 5.1. EU musí pokračovat v podněcování mezinárodní debaty V příštích dvou letech bude politická vůle a schopnost států podrobena zkoušce, neboť jejich reakce na výzvu OSN k přijetí opatření bude podrobně prozkoumána v rámci procesu přezkumu v roce 2009. EU musí využít svého vlivu jako předního celosvětového aktéra v oblasti rybolovu a zajistit, aby přísný a poctivý přezkum odpovídal oprávněným očekáváním občanů. Zásadní úlohu v tomto ohledu bude hrát zajištění stálého a průběžného pokroku v reakci na výzvy Valného shromáždění, transparentnosti a vzájemného přezkumu přijatých opatření mezi jednotlivými státy a regionálními organizacemi pro řízení rybolovu. Valné shromáždění OSN zdůraznilo význam těchto aspektů a úlohy, kterou by měla zastávat FAO při vydávání technických pokynů a při shromažďování a šíření informací. EU musí tyto procesy podporovat a usnadňovat, počínaje zajištěním dostatečného přístupu k informacím o jejích vlastních iniciativách a opatřeních. CS 7 CS
EU musí i nadále podporovat a aktivně se zapojovat do práce v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti a úmluv o regionálních mořích, pokud jde o zřizování mořských chráněných oblastí ve vodách mimo rámec vnitrostátní jurisdikce. Opatření: Předložit na počátku roku 2009 generálnímu tajemníkovi OSN zprávu obsahující názory EU na dosažený pokrok při řešení destruktivních metod rybolovu a navrhující způsoby a prostředky pro zajištění dalšího pokroku v této oblasti. V rámci přípravných prací si EU vyžádá názory zúčastněných stran a občanské společnosti. Pomoci FAO při shromažďování a šíření informací o opatřeních přijatých jednotlivými státy, zřízení databází chráněných nebo uzavřených oblastí a při zpracování technických pokynů pro hlubinný rybolov. Pomoci v rámci úmluvy o biologické rozmanitosti a úmluv o regionálních mořích identifikovat ekologicky nebo biologicky významná mořská stanoviště z hlediska potřeby ochrany otevřených oceánů a hlubinných mořských stanovišť. Zapojit se do konzultací a demarší s protistranami OSN na podporu přísného procesu přezkumu v roce 2009. 5.2. Provedení opatření na úrovni regionální organizace pro řízení rybolovu Většina opatření na ochranu ekosystémů určitých oblastí dosud přijatá regionálními organizacemi pro řízení rybolovu vycházela z návrhů předložených Evropskou unií. Tento aktivní postoj musí pokračovat i nadále. Valné shromáždění však jednoznačně žádá mezinárodní společenství, aby šlo mnohem dále za tento konkrétní druh opatření. Regionální organizace pro řízení rybolovu by měly zvážit vypracování projektů rozvoje pro snadnější začlenění posouzení dopadů na životní prostředí do svých regulativních systémů. Měly by posílit své společné úsilí v oblasti vědeckého výzkumu zaměřené na postupné zavádění spolehlivé základny pro řízení námořního prostoru. Všechny nové nebo průzkumné rybolovy by měly podléhat přísným nařízením s požadavkem sběru přesných vědeckých údajů a sledování. Výsledky dosažené do roku 2009 by měly poskytnout důkaz, že přístup regionálních organizací pro řízení rybolovu k řízení environmentálních rizik v jejich oblasti působnosti začleňuje zásady a cíle označené Valným shromážděním jako nedílnou součást do jakéhokoli přijatelného regulativního systému. EU musí být při zavádění těchto změn nápomocna. Je důležité zdůraznit, že členové regionálních organizací pro řízení rybolovu mohou podle své volby u svých plavidel a jejich provozovatelů uplatňovat přísnější pravidla. EU by se měla snažit zajistit, aby opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu dosahovala vysokého stupně ochrany a účinnosti při zamezování dopadů destruktivního rybolovu. EU si však musí vyhradit právo přijímat pro sebe přísnější pravidla, pokud podle jejího názoru nejdou opatření regionálních organizací pro řízení rybolovu v tomto ohledu dostatečně daleko. Opatření: CS 8 CS
Níže uvedená opatření by se měla stát nedílnou součástí neměnné politiky EU v nadcházejících letech, pokud první přezkum v roce 2009 nestanoví jinak: Provést ve všech regionálních organizacích pro řízení rybolovu, v nichž je EU zapojena, důsledný program zaměřený na zajištění provedení přístupu k řízení rybolovu vycházejícího z ochrany ekosystémů. V tomto ohledu budou klíčové prvky zahrnovat a) posílení mechanismů pro zajištění vědeckých poznatků pro začlenění environmentálních aspektů a zvláštních opatření na ochranu ekosystémů a b) zavedení koncepce posouzení dopadů na životní prostředí do řízení rybolovu při dně. Podporovat dokončení postupů pro přezkum výkonu regionálních organizací pro řízení rybolovu a identifikaci citlivých mořských ekosystémů vyskytujících se v každé oblasti regulace za účelem jejich ochrany. 5.3. Prozatímní opatření V posledních několika letech došlo ke značného pokroku v oblasti globálního pokrytí světových oceánů regionálními organizacemi pro řízení rybolovu s pravomocí regulovat rybolov při dně. O tomto pokroku svědčí ustavení Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku (SEAFO), která již ve své oblasti působí, přijetí Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu (SIOFA) a probíhající proces zřizování nových regionálních organizací pro řízení rybolovu v jižním a severním Tichomoří. Vzhledem k době potřebné pro právní řízení před vstupem mezinárodních dohod v platnost by neměly státy odkládat plnění svých odpovědností a měly by se proto dohodnout na určité základně prozatímní spolupráce zaměřené na zachování a řízení příslušných oblastí. EU důrazně prosazovala tuto koncepci, kterou nyní plně schválilo Valné shromáždění. Prozatímní opatření přijatá v nedávné době (duben 2007) v rámci jednání zaměřených na regionální organizaci pro řízení rybolovu v jižním Tichomoří dokazují, jak snadno lze tento přístup zavést do praxe. O těchto opatřeních rozhodli účastníci na základě plného uznání a přijetí doporučení Valného shromáždění. Nyní musí EU ve svém postupu pokračovat a přispívat aktivně k vývoji prozatímních ujednání v Indickém oceánu. Poté se musí zavázat provést opatření dohodnutá v tomto rámci do práva EU bez ohledu na to, že jsou dobrovolná. Zároveň musí EU aktivně prosazovat dokončení nezbytných formálních postupů pro to, aby se tyto organizace mohly co nejdříve stát funkční. Opatření: Provedení prozatímních opatření přijatých pro jižní Tichomoří do práva Společenství do konce roku 2007. Jednání o prozatímních opatřeních pro jižní Indický oceán před očekávaným vstupem Dohody o rybolovu v jižním Indickém oceánu (SIOFA) v platnost, konec roku 2007 / počátek roku 2008. Uzavření uvedené dohody v roce 2008. Zahájení demarší na podporu účasti v této dohodě a urychlení vstupu tohoto nástroje v platnost. CS 9 CS
Obnovení průzkumných demarší s potenciálními zájemci z řad třetích zemí o zavedení regionálních ujednání v oblastech, kde ještě neexistuje regionální organizace pro řízení rybolovu. 5.4. Evropská plavidla provádějící rybolov při dně v oblastech na volném moři neregulovaných regionálními organizacemi pro řízení rybolovu 5.4.1. Vymezení problému Loďstva EU zaměřená na hlubinné populace na volném moři jsou umístěna hlavně v severovýchodním Atlantiku s tím, že některé jejich činnosti zasahují na jih do středovýchodního Atlantiku. Tento rybolov podléhá režimu Společenství pro řízení hlubinných populací, který zahrnuje celkové povolené odlovy (TAC), omezení rybolovné činnosti, technická opatření a zvláštní ustanovení o kontrole a vynucování dodržování předpisů 4. Tento rybolov je tímto ve značné míře regulován a v současné době probíhá přezkum účinnosti uvedeného režimu řízení 5. Pokud jde o dopad na životní prostředí, spadá tento rybolov do oblasti působnosti různých opatření EU, zejména opatření provádějících uzávěry některých oblastí a dalších technických požadavků, které přijala Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) od roku 2004. Mimo tyto oblasti je činnost loďstev EU v rámci lovu hlubinných druhů na volném moři relativně omezená a probíhá v oblastech, kde je zřízena příslušná regionální organizace pro řízení rybolovu (SEAFO a CCAMLR). EU však má početná vlečná zařízení pro lov při dně v jihozápadním Atlantiku. Dlouhotrvající spor mezi Spojeným královstvím a Argentinou o Falklandy (Malvíny) znemožnil dosáhnout dohody o zavedení regionálního režimu řízení pro tažné populace ryb v této oblasti a je nepravděpodobné, že by mohly být tyto těžkosti vyřešeny v dohledné budoucnosti. Existuje potenciální riziko pro hlubinné korály a mořské houby sloužící jako stanoviště ekosystémů, které se pravděpodobně vyskytují na vnějších okrajích kontinentálního svahu, kde plavidla EU provádějící rybolovnou činnost v tomto regionu umísťují svá lovná zařízení pro rybolov při dně. Jak bylo uvedeno v odstavci 1.2, jde o oblast, kde je systém mezinárodní správy slabý, a proto vyžaduje přísná opatření ze strany států vlajky na zamezení těchto rizik ještě před zavedením regionální organizace nebo ujednání pro řízení rybolovu. EU musí proto reagovat na výzvy OSN přijetím nařízení týkajících se jejích loďstev. 5.4.2. Návrh politiky EU musí plně začlenit do režimu zachování a řízení živých mořských zdrojů stanoveného v rámci společné rybářské politiky všechny rybolovné činnosti, které provádějí její plavidla ve vodách na volném moři neregulovaných žádnou regionální organizací pro řízení rybolovu nebo tam, kde tato organizace nerozhodla o 4 5 Nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 ze dne 16. prosince 2002, kterým se stanoví zvláštní podmínky přístupu k rybolovu hlubinných populací a s tím spojené požadavky, Úř. věst. L351, 28.12.2002. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Přezkum řízení populací hlubinných ryb, COM(2007) 30. CS 10 CS
příslušných opatření na řízení rybolovu. Za tímto účelem navrhuje Komise vydat nařízení Rady, provádějící s ohledem na tato plavidla zásady vytýčené Valným shromážděním rozvíjející všeobecné požadavky SRP a stanovující příslušná ustanovení o povolení, sledování a dozoru. Dané nařízení bude zejména přísně provádět doporučení Valného shromáždění týkající se klíčového prvku, a to předběžného hodnocení dopadů na životní prostředí jako podmínky pro vydání povolení k rybolovu. Stanoví také další doplňkové požadavky týkající se zejména sledování a kontroly rybolovných činností. Tyto požadavky by měly podle názoru Komise zahrnovat ustanovení o přítomnosti pozorovatelů na palubě všech příslušných plavidel a přísného satelitního sledování plavidel. Kromě toho by měl být stanoven hloubkový limit 1000 m pro umístění lovných zařízení pro rybolov při dně pro vytvoření preventivní ochranné oblasti 6. Ačkoli tato ustanovení nejsou zahrnuta v doporučeních Valného shromáždění, je Komise přesvědčena, že jsou nezbytná pro zajištění toho, aby opatření EU v této oblasti mohla poskytovat účinnou ochranu pro citlivé ekosystémy, jejichž přesná poloha musí být teprve určena. Opatření: Přijetí co možná nejdříve a v každém případě nejpozději do prosince 2008 nařízení Rady provádějící doporučení Valného shromáždění týkající se plavidel EU působících na volném moři v oblastech neregulovaných regionální organizací pro řízení rybolovu. Návrh tohoto nařízení předloží Komise zároveň s přijetím tohoto sdělení. 6. ZÁVĚR: VÝZVA STOJÍCÍ PŘED NÁMI Valné shromáždění OSN provede v roce 2009 přezkum pokroku dosaženého při řešení problému destruktivních metod rybolovu v reakci na svou výzvu k přijetí opatření obsaženou v rezoluci 61/105. EU by si měla stanovit podobný úkol provést v přibližně stejné době přezkum účinnosti dané politiky a zvláštních opatření plánovaných v tomto sdělení. Navrhované nařízení Rady uvedené v oddíle 5.42 musí za tímto účelem obsahovat ustanovení o přezkumu. V roce 2009 tudíž Komise zhodnotí výsledky těchto různých opatření, oznámí své poznatky Radě, Evropskému parlamentu, zúčastněným stranám a občanské společnosti a předloží návrhy na další postup z hlediska těchto poznatků a názorů poskytnutých různými aktéry zapojenými do procesu přezkumu. Pouhá velkolepá vyhlášení záměrů destrukci křehkých a vzácných hlubinných mořských ekosystémů nezastaví. Cílem úvah uvedených v tomto sdělení je vytvoření scény pro rozhodný politický impuls ze strany Evropské unie. V roce 2009 bude mít EU příležitost a povinnost ukázat mezinárodnímu společenství, že je schopna dalšího postupu v oblasti svých závazků a je schopna se stát skutečným vůdcem v procesu 6 Viz doporučení Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři GFCM/29/2005/1o řízení některých rybolovných činností zaměřených na lov druhů žijících na mořském dně a ostatních hlubinných druhů. CS 11 CS
zastavení destruktivního rybolovu. Jediným způsobem, jak toho můžeme dosáhnout, jsou konkrétní opatření týkající se našich vlastních vod i volného moře. Proto Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby schválily směry politiky a zvláštní opatření nastíněné v tomto sdělení. Zároveň vyzývá všechny evropské instituce a zúčastněné strany, aby se připojily k naplnění této výzvy. CS 12 CS
Příloha Pokrytí světových oceánů regionálními organizacemi pro řízení rybolovu s pravomocí pro rybolov při dně na volném moři. Výše uvedená mapa ukazuje hranice různých regionálních organizací pro řízení rybolovu překrývající se statistickými oblastmi používanými FAO pro sběr statistických dat o rybolovu. NAFO: Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku NEAFC: Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku WECAFC: Komise pro rybolov ve středozápadním Atlantiku (poradní) CECAF: Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku CCAMLR: Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě SEAFO: Organizace pro rybolov v jihovýchodním Atlantiku SIOFA: Dohoda o rybolovu v jižním Indickém oceánu CS 13 CS