4) Reprodukce rostlin

Podobné dokumenty
4) Reprodukce rostlin

2) Reprodukce rostlin

2) Reprodukce rostlin

7) Dormance a klíčení semen

3) Růst a vývoj. a) Embryogeneze a cytokineze b) Meristém a vývoj rostliny c) Vývoj listů a kořenů KFZR 1

Vladimír Vinter

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Vznik dřeva přednáška

MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

Struktura a vývoj embrya krytosemenných rostlin

Regulace růstu a vývoje

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon

5) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

4) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin

5) Klíčení semen a mobilizace rezerv

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Příběh pátý: Auxinová signalisace

6) Interakce auxinů a světla ve vývoji a růstu rostlin

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

2) Reprodukce rostlin

5) Klíčení semen a mobilizace rezerv

RŮST A VÝVOJ. Diferenciace rozlišování meristematických buněk na buňky specializované

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

RŮST = nevratné přibývání hmoty či velikosti rostliny spojené s fyziologickými pochody v buňkách

Růst a vývoj rostlin

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Životní cyklus rostliny. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu. a) Indukce kvetení

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

OBNOVA APIKÁLNÍ DOMINANCE NA KLÍČNÍCH ROSTLINÁCH HRACHU (Pisum sativum L.)

Anatomie, histologie a embryologie

RVR ) Vývoj květu a kontrola kvetení. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

STANOVENÍ RYCHLOSTI KLÍČENÍ OBILEK JEČMENE

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

2) Reprodukce rostlin

3) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

4) Reakce rostlin k modrému světlu

Obsah vody v rostlinách

Základní morfogenetické procesy

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Dvojí oplození u krytosemenných rostlin

AUTOTROFNÍ A HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN, VODNÍ REŽIM ROSTLIN, RŮST A POHYB ROSTLIN

2012/2013. Fyziologie rostlin: MB130P14, kolektiv přednášejících Albrechtová a kol.

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

Příběh šestý: Co mají společného signální dráhy?

IV117: Úvod do systémové biologie

2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)

Vodní režim rostlin. Úvod Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy, lišejníky, kapradiny, vyšší rostliny) a homoiohydrické.

Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému.

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

embryogeneze u nahosemenných (Ginkgoaceae)

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

6. Buňky a rostlina. Mají rostliny kmenové buňky?

7) Senescence a programová smrt buňky (PCD)

3) Role světla a fytochromů ve vývoji a růstu rostlin

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Stomatální vodivost a transpirace

10. Juvenilní období jedinec není schopen dát vznik další generaci generativ- ně se rozmnožovat novému jedinci stejné generace fázi embryonální

Transport boru v rostlinách a živočiších. Jeho úloha v růstu a vývoji.

RŮST A VÝVOJ ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_11_BI1

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

CZ.1.07/1.1.00/

2) Reprodukce rostlin

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

3. ČÁST - RŮST A VÝVOJ

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Morfogeneze rostlinné buňky. Rostlinná cytologie morfogeneze rostlinné buňky, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

a) Dormance b) Klíčení semen c) Mobilizace rezerv

Vodní režim rostlin. Obsah vody, RWC, vodní potenciál a jeho komponenty: Adaptace, aklimace: rostliny vodní, poikilohydrické (řasy, mechy,

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

MBR ) Reprodukce rostlin. d) Vznik gamet e) Mutace ve vývoji gametofytu f) Opylení, oplodnění

Rostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.

Mendělejevova tabulka prvků

3) Fyziologie rostlinných hormonů auxinů: receptory a signální dráhy

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Průduchy regulace příjmu CO 2

Endozóm Endozóm: soubor membránových organel, regulujících transport v rámci endomembránového systému.

8. SEMENO. osemení s trichomy bavlníku (Gossypium sp.)

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

Transkript:

MBR1 2016 4) Reprodukce rostlin g) Tvorba semen h) Dozrávání embrya i) Vývoj endospermu 1

2 g) Tvorba semen Semeno krytosemenných: - embryo - endosperm - testa (obal) Vývoj embrya Globulární stádium 1 buňka 2 buňky Meristém protoderm 8 buněk = oktant Apikální buňka Bazální buňka Srdcovité stádium Děloha Torpédovité stádium Zralé embryo Shoot apex Děloha Osa Osa Kořenový apex

3 3 fáze embryogeneze na histologické úrovni: - diferenciace pletiv - zvětšování buněk - zrání embrya Pd - protoderm EP preglobulární stádium embrya Ed epidermální vrstva V vaskulární pletivo Hs - hypofýza Gm bazální meristém P zásobní parenchym S suspenzor Pc prokambium

4 Diferenciace pletiv: - několikanásobné dělení oplodněného vajíčka - diferenciace a formování embryonických pletiv (4 stádia) včetně suspenzoru Zvětšování buněk: - ukládání rezerv během torpédovitého stádia Zrání embrya: - ukončení vývojových procesů; embryo připraveno k vysychání

Identifikace mutantů s defektem v regulaci vývoje embrya 5 Genetická a molekulární charakteristika mutantů Identifikace genů kontrolujících: ranný vývoj embrya dozrávání embrya Embryogeneze zakládá: - axiální (apical-basal) orientaci rostliny - radiální podobu rostliny - meristémy - aktivní až po klíčení Radiální polarita Spektrum exprese genů v suspenzoru během vývoje globulárního stádia embrya sóji. Axiální polarita Kořenová čepička (root cap). Výhonkový apikální meristém (shoot apical meristem) Kořenový apikální meristém (root apical meristem)

6 Geny nutné v ranných stádiích vývoje embrya Mutant raspberry2 morfologická zástava vývoje embrya v globulárním stádiu; vytváří se však meristémy, které dokončují buněčnou diferenciaci; abnormální vývoj suspenzoru RASPBERRY2 kontroluje diferenciaci pletiv a morfologický vývoj Yadegari R (1994) Plant Cell 6: 1713-1729? Ztráta funkce ABP1 (Auxin-Binding Protein1): zastavení vývoj embrya Arabidopsis v globulárním stádiu Chen JG (2001) Genes & Development 15: 902-911 wt abp1

7 Geny zapojené v axilální polaritě gnom - mutant Mutant gnom nevytváří dělohy a kořen = chybí axiální polarita GNOM - gen Wild type Mutant gnom GNOM - protein Gen GNOM kontroluje apikálně-bazální polaritu

U mutanta hobbit (hbt) se buňky prekurzoru hypofýzy dělí vertikálně místo horizontálně => hypofýza se nevytváří => kořenový meristém nemá quiescent centrum a kolumelu = kořen se neprodlužuje 8 Wild type hbt Gen HOBBIT (HBT) hraje roli ve formování apikálního kořenového meristému Quiescent centrum Horizontální dělení Vertikální dělení Kolumela Quiescent (klidné) centrum = centrální buňky meristému, které se dělí pomaleji než buňky okolní.

9 Mutant topless1 místo děloh se tvoří kořen; chybí exprese genů spojených s vývojem apikální části embrya, kdežto exprese genů spojených s vývojem bazální části embrya expanduje do apikální části. WT tpl1 TOPLESS1 (TPL1) - nutný k potlačení exprese genů indukujících vývoj kořenů v apikální části embrya = umožňuje správný vznik stonkového pólu embrya (rostliny) tpl1 Snižování teploty ARF5/MP - transkripční faktor (auxin-responsive faktor) IAA12/BDL - represor TPL - co-represor ARF5/MP TPL IAA12/ BDL Auxin Response Gene

10 Geny zapojené v radiální polaritě mp Mutant monopteros (mp) nevytváří kořen; globulární embryo netvoří prokambium = část, která dává vznik embryonálnímu kořenu Wild type Gen MONOPTEROS (MP) je nutný k formování embryonálního kořene

11 scr1 wt Wild type Kortex scr2 scr Mutanti scarecrow (scr) a short root (shr) ukazují blokádu periklinálního dělení kmenových buněk v kořeni => kortikální a endodermální buňky splývají => kořen je křehký => roste pomalu Endodermis Geny SCR a SHR jsou nutné k založení radiálního uspořádání kořene během embryogeneze a post-embryogeneze

12 Další geny určující vývoj embrya PLETHORA (PLT) funkčně doplňuje SCR a SHR; transkripční faktor - hraje roli v určení pozice kořenových kmenových buněk Proteiny PLT1 PLT4 spolu interagují síla interakce (= gradient exprese) určuje osud kmenových buněk Hladina exprese PLT genů: Vysoká - udržování identity kmenových buněk Nízká - stimulace mitotické aktivity dceřiných kmenových buněk Nejnižší - diferenciace kmenových buněk PLT1 - PLT3 kontrolují expresi genů PIN PLETHORA PIN

13 Maximum akumulace proteinů PLETHORA v quiescent centru gradient akumulace určuje osud kmenových buněk Exprese PLETHORA pravděpodobně určována auxinem prostřednictvím MONONOPTEROS PIN

14 KANADI kontroluje radiální polaritu embrya Časová a prostorová exprese KANADI je kontrolována auxinem prostřednictvím PIN proteinů KANADI potlačuje citlivost k auxinu na okrajích děloh [Auxin] PIN MONOPTEROS (MP) PLETHORA (PLT) PIN [Auxin] KANADI (KAN) Bowman JL, Floyd SK (2008) Annu Rev Plant Biol 59: 67-88 citlivost k auxinu

h) Dozrávání embrya 15 Zrání embrya se vyznačuje tím, že se embryo stává dormantním má asi 20 tisíc buněk. Dormance nastává při ztrátě vody, zastavení transkripce a syntézy určitých proteinů v embryu. Naopak, dochází k expresi jiných genů a proteinů spojených s tolerancí proti vysychání. Geny kontrolující pozdní fázi vývoje embrya - dozrávání ABI3 (ABscisic acid Insensitive 3) kontroluje expresi zásobních proteinů, které se ukládají v dělohách během dozrávací fáze embryogeneze; mutant je necitlivý k ABA abi3 WT 20 um ABA Rohde A et al. (2000) Plant Cell 12: 35-52

16 FUSCA3 (FUS3) a LEAFY COTYLEDON1 (LEC1) kódují proteiny, které fungují jako kritické komponenty v přenosu vnějších i vnitřních signálů během vývoje embrya. Mutace v těchto genech mají za následek neschopnost syntetizovat zásobní proteiny a lipidy => neschopnost vydržet vysušení => předčasné klíčení Gen FUS3 sensitivní k hormonu ABA, gibberellinům a auxinu; defekt v genu FUS3 má za následek špatné dozrání embrya a tím špatné formování děloh. Místo děloh se vytváří vegetativní listy. Transgenní rostlina s overexprimovaným genem FUS3 (8 týdnů)

Interakce FUS3, ABI3 a hormonů během embryonického vývoje 17 Exprese FUS3 v epidermis je závislá na gradiendu auxinu FUS3 inhibuje signalizaci giberelinů => inhibice programu klíčení FUS3 indukuje syntézu ABA => zpětná vazba = ABA stabilizuje funkci FUS3 ABA migruje do mezofylu a indukuje spolu s ABI3 akumulaci zásobních proteinů (SSP seed storage proteins)

Vliv ABA na vývoj embrya funkce ABI5 a SHB1 18 ABA stimuluje tvorbu endospermu. ABA redukuje růst embrya mechanizmus není znám. Mutant aba2 (abscisic acid-deficient 2) overexprese SHB1 a downregulace ABI5 ABI5 (ABscisic acid Insensitive 5) transkripční faktor typu basic/region leucine zipper SHB1 (Short Hypocotyl under Blue 1) kóduje nukleární a cytoplazmatický protein zapojený ve světelné signalizaci, vývoji semen a kvetení. Jeho funkce však není známa. [ABA] ABI5 SHB1 Růst embrya

19 Další ABA indukované proteiny pozdní fáze embryogeneze zapojené v indukci tolerance proti vysychání - heat-shock proteiny - LEA proteiny (Late Embryogenesis-Abundant) - proteiny příbuzné LEA geny obsahují ABRE motiv Mechanismus tolerance k vysychání? LEA proteiny mohou vázat buněčné komponenty formováním amorfních spirál, chránících obsah buňky od poškození Syntéza těchto proteinů se zvyšuje v embryu torpédovitého stádia, kdy se syntéza zásobních proteinů snižuje.

20 LEC1 embryo rostliny s mutací v tomto genu není schopno přežít vysušení a proto není schopno vstoupit do dormance; chybí zásobní protein 7S. Gen LEC1 je nutný pro embryogenezi a funguje jako represor vegetativního vývoje. Buněčné dělení LEC1 Auxin, sacharóza Embryonická diferenciace Update 2015 Huang M et al. (2015) Plant Cell 27: 3099 3111 LEC1 stimuluje expresi genů spojených s prodlužováním hypokotylu. LEC1 interaguje s proteinem PIF4 (PHYTOCHROME INTERACTING FACTOR 4; hlavní transkripční modulátor v post-embryonickém vývoji) prostřednictvím přímé vazby s G-box elementem.

21 Geny kontrolující ranný a pozdní vývoj embrya ABP1

22 LEAFY COTYLEDON2 (LEC2) nezbytný pro embryogenezi v pozdní dozrávací fázi vývoje embrya LEC2 Známé proteiny, pozdní fáze embryogeneze Neznámé proteiny, pozdní fáze embryogeneze Proteiny akumulované v ranné fázi embryogeneze (vzniká zygota) AGL15 v pletivech procházejících zygotickou či somatickou embryogenezí LEC2 LEC2 R = arginin RY RY Y = tyrosin IAA30 kóduje skupinu proteinů zapojených v signální dráze auxinů a obsažených v buňkách kořenového apikálního meristému LEC2 hraje pravděpodobně roli v somatické embryogenezi, a to prostřednictvím auxinů

Hlavní události ve vývoji semene sóji 23

i) Vývoj endospermu 24 Endosperm tkáň shromažďující rezervy do doby, kdy je vyvíjející se embryo absorbuje do svých děloh Vyskytuje se pouze během období buněčného dělení a embryogeneze. Během zvětšování buněk je absorbován embryem. Nevýrazný endosperm (sója, hrách, salát, rajče) minimální zásobní funkce endospermu Výrazný endosperm (fazole) endosperm je hlavní zásobárna; obsahuje živé buňky s proteiny a tuky; obsahuje mobilizační enzymy Buněčný endosperm s dělením jader buněk endospermu se vyvíjí i buněčná stěna Jaderný endosperm jádra buněk se dělí, ale netvoří buněčná stěna, vzniká syncytium pletivo, které se skládá z cytoplazmy obsahující mnoho jader, která však nejsou oddělená v buňkách. Buněčná stěna se může tvořit později. Příklad: kokosový ořech rostlina s jaderným endospermem; bílá část je syncytiální endosperm, který začíná tvořit buňky, kokosové mléko je syncytium.

Tvorba kukuřičného endospermu 25 1. Dělení endospermového jádra bez tvorby buněčné přepážky tvorba syncytia 2. Celularizace vznik endospermu směrem do středu endospermální dutiny Endosperm Pylová láčka Centrální buňka Embryo

26 MEDEA protein kontrolující vývoj endospermu a navíc expresi sama sebe (MEDEA v kontroluje MEDEA v = udržuje ho v klidu) Mutace ve vývoji endospermu - zasahující biosyntézu rezerv - zasahující morfologii endospermu Mutant defective endosperm (de) ukazuje potlačenou tvorbu proteinu zeinu v endospermu kukuřice. Gen DE kontroluje tvorbu signálního peptidu v 19 kd a-zein proteinu Mutant crinkly 4 (cr4) nevytváří aleuronovou vrstvu; gen CR4 kóduje receptorlike kinázu Update 2016 Czyzewicz N et al. (2016) J Exp Botany 67: 4835 4847 Review o funkci CR4 u Arabidopsis: vývoj embrya, stonku, kořene, obrana rostlin; struktura proteinu CR4, jeho substráty a transkripční regulace.

Mutant defective kernel 1 (dek1) nevytváří aleuronovou vrstvu, místo ní vytváří škrobové buňky; gen DEK1 udržuje a omezuje osud aleuronových buněk daný genem CR4. 27 SE = buňky endospermu P = perikarp A = aleuronové buňky dek1 WT Update 2016 Bernardi J et al. (2016) J Plant Regul 35: 770 777 Mutant dek18 defekt ve vývoji zrna kukuřice; nízká hladina auxinu; vegetativní vývoj opožděn; snížení exprese genů zapojených v biosyntéze auxinů => DEK18 je zapojen v biosyntéze auxinů.

28 Mutant supernumerary aleurone layers 1 (sal1) místo jedné vytváří 7 aleuronových vrstev; gen SAL1 kóduje protein homologní s lidským CHMP1 proteinem zapojeným v transportu membránových vezikul sal1 sal1 aleurone WT endosperm Shen B et al (2003) PNAS 100: 6552-6557 Model vzájemné kooperace genů DEK1, CR4 a SAL1 ve vývoji aleuronu a endospermu: - DEK1 přijímá a přenáší signál o tom, kde se aleuronová vrstva má tvořit. - CR4 zprostředkuje pohyb tohoto signálu mezi aleuronovými buňkami. - SAL1 udržuje potřebnou koncentraci proteinů DEK1 a CR4 v plazma membráně pomocí recyklace či degradace endozomů.

Mutant thick aleurone 1 (thk1) definuje novou negativní funkci v regulaci diferenciace aleuronu 29 WT thk1

Ukládání rezerv během vývoje semene 30 Uhlík (C) a dusík (N) Mezi embryem nebo endospermem a mateřskou rostlinou neexistuje přímé vaskulární spojení. Vaskulární systém končí na povrchu semene. Transport asimilátů z rodičovských pletiv do apoplastu a pak endospermu se děje pasivním transportem Zásobní proteiny Albuminy ve vodě rozpustné proteiny Globuliny - proteiny extrahovatelné v solných roztocích Prolaminy - proteiny rozpustné ve směsi vody a alkoholu Gluteliny - proteiny rozpustné v kyselinách a zásadách