B Výdaje za ICT vybavení a služby

Podobné dokumenty
B Výdaje a investice v ICT

E ICT sektor ICT sektor vymezen čtyř hlavních skupin ICT činností. Výroba ICT (ICT průmysl) Obchod s ICT Telekomunikační činnosti (telekomunikace)

2012 Dostupný z

C Výzkum a vývoj v ICT

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Údaje pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu.

DISKUSE. ve výši podílu celkových ročních náhrad zaměstnancům v EUR

DISKUSE. ve výši podílu celkových ročních náhrad zaměstnancům v EUR

CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY O IT ODBORNÍCÍCH V ČR

Graf 4.1: Procento podniků v Česku používajících antivirový program; prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 77% podniky

Graf 3.11 Podniky* prodávající přes ostatní sítě (v %)

A ICT odborníci. Více informací o ICT odbornících naleznete na:

E Veřejná správa. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ.

Hrubý domácí produkt na obyvatele

IV.1 Internacionalizace výzkumu a vývoje

E Veřejná správa.

D Zahraniční obchod s ICT

Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou

D Podniky. Poznámky: Více o informačních technologií v podnicích naleznete na:

Informační společnost z pohledu statistiky

Financování VVŠ v ČR

Financování VVŠ v ČR

E Veřejná správa.

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

JAK JE NA TOM ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V EVROPSKÉ UNII

Obchod s ICT zahrnuje velkoobchod se zařízením informačně komunikačních technologií (ICT), tj. s počítači, telekomunikačním zařízením a jejich díly.

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

D Podniky. Více o informačních technologií v podnicích naleznete na:

I.4 Investice do vyspělých (high-tech) technologií a nových znalostí

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Administrativní zatížení vyplývající z povinnosti k DPH

G Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

INOVAČNÍ AKTIVITY PODNIKŮ V LETECH

Výdaje na základní výzkum

VĚDA A VÝZKUM V NEJNOVĚJŠÍCH ČÍSLECH

Vývoj průměrných cen za odběr elektřiny v ČR - fakturace

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

F Vzdělávání a digitální dovednosti

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

VÝZKUM A VÝVOJ. Martin Mana Marek Štampach. Tisková konference, 15. říjen 2015, ČSÚ Praha

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

D Podniky Ročního statistického šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (ICT 5-01),

PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Náklady práce v českých podnicích komparativní výhoda? (výstupy analýzy za léta )

Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2003 podle kategorií OKEČ (ČSÚ)

E-government z pohledu statistiky

B. INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 Základní grafické podklady. duben 2018

4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči

Bydlení v mezinárodním srovnání. vybrané údaje o bydlení ze zdrojů EUROSTAT, ČSÚ, publikace Housing Statistics in the European Union 2010

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

D Zahraniční obchod s ICT

Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín Ing. Jarmila Űberallová

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

II.3 Toky lidských zdrojů v oblasti vědy a technologií

SATELITNÍ ÚČET CESTOVNÍHO RUCHU - AKTUÁLNÍ VÝSLEDKY -

2010 Dostupný z

KAPITOLA 0: MAKROEKONOMICKÝ RÁMEC ANALÝZY VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ

Za dvacet let vzrostla zaměstnanost v sektoru služeb o půl miliónu osob Dostupný z

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Vývoj české ekonomiky

3. Ekonomické aspekty oblasti sportu

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů

F Zdravotnictví. Více informací k tomuto tématu naleznete na:

Graf C1 Jednotlivci starší 16 let používající počítač. v milionech v procentech 67% 70% 59% 5,9 6,2 6,5 5,3

Business index České spořitelny

D Podniky. Vysvětlivky:

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

První stupeň základních škol ročník základních škol; ISCED 1

ČESKÁ EKONOMIKA 2016 ČESKÁ EKONOMIKA 2016 Odbor ekonomických analýz

Ceny energií a vliv POZE na konkurenceschopnost průmyslu

IV.3 Zahraniční obchod se službami a znalostmi v oblasti high-tech (TBP)

Jan Koucký Konkurenceschopnost chemického průmyslu, kvalifikační požadavky a uplatnění absolventů vysokých škol: vývoj a srovnání

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Důchodová a příjmová disparita zemědělství a její dopad na zaměstnanost

A Telekomunikační a internetová infrastruktura

MLADÍ LIDÉ NA TRHU PRÁCE

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO VÝZKUMU A VÝVOJE

Evropský průzkum o nových a nastupujících rizicích v podnicích: ESENER-2 Zásadní zjištění v České republice

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok (zdroj dat: Český statistický úřad)

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha

Státní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.

SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH

Příloha č. 5 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ

prosinec 2000 prosinec 2001 prosinec 2002 prosinec 2003 prosinec 2004 leden 2006 leden % 95% 94% 87% 68% podniky

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55

ELEKTROTECHNICKÝ PRŮMYSL V OČÍCH STATISTIKY

Počítače a internet v českých domácnostech

Transkript:

Informační a komunikační technologie (dále jen ICT) jsou definovány jako zboží a/nebo služby, jejichž hlavní funkcí je uskutečnění nebo umožnění komunikace nebo zpracování informací, včetně jejich přenosu a zobrazení elektronickou cestou. Výdaje za ICT jsou v současné době k dispozici pouze podle Standardní klasifikace produkce (SKP), a to jako: ICT vybavení a součástky počítačové vybavení (SKP 30: Kancelářské stroje a počítače; průmyslové služby a práce) telekomunikační zařízení (SKP 32: Radiová, televizní, spojová zařízení a přístroje; průmyslové služby a práce) ICT služby telekomunikační služby (SKP 642) IT služby/software (SKP 72: Služby v oblasti výpočetní techniky; opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů) Výše uvedené názvy kategorií ICT jsou zkrácené a upravené oficiální názvy jednotlivých oddílů SKP. Výdaje za ICT vybavení a služby se člení podle typu výdajů (jejich užití), které zahrnují mezispotřebu (P.2), tvorbu hrubého fixního kapitálu (P.51) a výdaje na konečnou spotřebu domácností, vládních a neziskových institucí (P.3). Mezispotřeba (P.2) je hodnota výrobků a služeb spotřebovaných jako vstupy do výrobního procesu, vyjma fixních aktiv, jejichž spotřeba se zachycuje jako spotřeba fixního kapitálu (investice). Výrobky a služby mohou být ve výrobním procesu buď přeměněny nebo spotřebovány. Tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51) zahrnuje pořízení a úbytky hmotných a nehmotných fixních aktiv a zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv. Fixní aktiva jsou hmotná nebo nehmotná aktiva, vyrobená jako výstup z výrobního procesu, a používají se ve výrobním procesu opakovaně nebo průběžně po dobu více než jednoho roku. Výdaje na konečnou spotřebu domácností (P.3) se skládají z výdajů vynaložených domácnostmi (jednotlivci) na výrobky a služby, které jsou určeny pro přímé uspokojení individuálních potřeb nebo přání nebo kolektivních potřeb členů domácností. Pod pojmem investice do ICT vybavení a softwaru se v jednotlivých tabulkách rozumí Tvorba hrubého fixního kapitálu. Výdaje za ICT vybavení a služby se dále člení podle typu dodávek (jejich produkce), které zahrnují tuzemskou produkci (P.1) určenou na domácí trh, dovoz (P.7), obchodní rozpětí, daně a dotace. Definice jednotlivých ukazatelů vycházejí z Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA95): http://apl.czso.cz/nufile/esa95_cz.pdf. Údaje za Českou republiku pocházejí z Matice dodávek a užití Ročních národních účtů. Podrobné informace naleznete na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu. Mezinárodní srovnání pak pochází z "Input Output databáze OECD: www.oecd.org/sti/inputoutput/.

Tab. B1 Výdaje za ICT vybavení a služby v ČR Celkem 610 443 741 649 785 804 ICT vybavení a součástky celkem 339 384 445 5 450 638 počítačové vybavení 161 239 189 700 204 633 telekomunikační zařízení 178 145 255 905 246 005 ICT služby celkem 271 059 296 044 335 166 telekomunikační služby 162 044 167 009 175 558 IT služby 109 015 129 035 159 8 podle typu dodávek tuzemská produkce 242 413 289 824 328 734 dovoz 311 297 381 621 382 405 ostatní (obch. rozpětí, daně a dotace) 56 733 70 204 74 665 podle typu výdajů investice 438 65 548 66 295 konečná spotřeba domácností 79 681 82 7 86 512 mezispotřeba 470 324 593 494 632 997 Graf B1 Výdaje za ICT vybavení a služby (mld. Kč) 800 700 0 konečná spotřeba investice mezispotřeba 80 83 66 87 66 500 68 70 400 300 200 100 44 42 41 91 67 146 164 185 53 97 246 54 63 301 324 67 58 366 372 470 593 633 0 Graf B2 Struktura výdajů za ICT podle typu počítačové vybavení telekomunikační zařízení telekomunikační služby IT služby 2008 % 31% 22% 20% 1998 20% 27% 35% 17%

Tab. B2 Výdaje za IT služby v ČR Celkem 109 015 129 032 159 8 podle typu dodávek tuzemská produkce 82 143 96 349 122 028 dovoz 13 913 16 589 16 993 ostatní (obch. rozpětí, daně a dotace) 12 959 16 094 20 587 podle typu výdajů investice 25 5 29 989 33 133 konečná spotřeba domácností 2 713 3 275 2 859 mezispotřeba celkem 80 527 95 768 123 616 v tom podle odvětví Zemědělství, Lesní hospodářství, Rybolov 505 575 696 Dobývání nerostných surovin 161 187 220 Zpracovatelský průmysl 8 413 10 216 13 198 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1 283 233 Stavebnictví 429 525 622 Obchod 7 182 7 656 9 366 Pohostinství a ubytování 651 620 1 Doprava, sklad., pošty a telekomunikace 6 4 8 355 9 848 Peněžnictví a pojišťovnictví 16 189 17 478 24 030 Služby pro podniky (mimo VT) 8 208 11 129 13 576 Služby v oblasti VT 23 680 30 085 40 188 Veřejná správa 4 751 4 784 5 743 Školství 1 496 1 546 1 833 Zdravotnictví 7 763 956 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 1 517 1 566 2 336 VT - výpočetní technika Graf B3 Výdaje za IT služby (mld. Kč) 180 1 140 konečná spotřeba investice mezispotřeba 33 120 100 80 40 20 0 30 24 23 124 21 25 96 17 20 12 81 72 62 43 51 30 32 32 40

Tab. B3 Investice do ICT vybavení a softwaru v ČR Celkem 438 65 548 70 102 Počítačové vybavení 25 0 27 287 27 280 Telekomunikační zařízení 9 3 8 301 9 689 Software 25 5 29 9 33 133 podle odvětví Zemědělství, Lesní hospodářství, Rybolov 209 145 861 Dobývání nerostných surovin 207 183 712 Zpracovatelský průmysl 8 493 8 020 10 583 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 1 825 2 329 3 923 Stavebnictví 844 937 872 Obchod 5 353 5 595 4 992 Pohostinství a ubytování 597 357 231 Doprava, sklad., pošty a telekomunikace 14 612 16 785 17 897 Peněžnictví a pojišťovnictví 8 227 8 196 6 648 Nemovitosti, IT a jiné služby pro podniky 10 3 11 573 8 741 Veřejná správa 4 859 6 316 5 524 Školství 1 849 1 864 1 406 Zdravotnictví 784 670 1 073 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 1 976 2 578 2 832 Graf B4 Investice do ICT vybavení a softwaru mld. Kč podíl na celkových investicích v ČR (%) 13,7% 14,9% 14,8% 11,9% 11,4% 67 91 97 8,8% 9,1% 7,8% 7,7% 7,4% 7,9% 67 70 66 58 61 Graf B5 Struktura investic do ICT podle typu Počítačové vybavení Telekomunikační zařízení Software 2008 39% 14% 47% 1998 46% 37% 17%

Tab. B4 Investice do softwaru v ČR Celkem 25 5 29 9 33 133 podle sektorů Nefinanční podniky 15 824 18 623 20 400 Finanční instituce 5 633 5 731 5 923 Vládní instituce 2 964 3 875 6 039 Domácnosti 1 323 1 697 737 Neziskové instituce 31 34 34 podle odvětví Zemědělství, Lesní hospodářství, Rybolov 108 68 802 Dobývání nerostných surovin 108 83 9 Zpracovatelský průmysl 4 753 4 350 8 3 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 554 800 2 322 Stavebnictví 334 397 513 Obchod 2 247 3 128 2 281 Pohostinství a ubytování 138 141 97 Doprava, sklad., pošty a telekomunikace 4 823 5 587 4 423 Peněžnictví a pojišťovnictví 5 682 5 731 5 943 Nemovitosti, IT a jiné služby pro podniky 3 783 5 234 2 886 Veřejná správa 2 312 3 353 3 407 Školství 241 274 283 Zdravotnictví 243 195 548 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 449 619 693 Graf B6 Investice do softwaru mld. Kč podíl na celkových investicích v ČR (%) 3,1% 3,3% 3,2% 3,7% 3,4% 3,6% 3,2% 3,2% 3,4% 3,8% 2,1% 17 20 21 25 23 24 30 33 12 Graf B7 Struktura investic do softwaru podle sektorů nefinanční podniky finanční instituce vládní instituce domácnosti 2008 62% 18% 18% 1998 62% 24% 9%

Graf B8 Investice do ICT vybavení a softwaru, 2005* podíl na celkových investicích podíl na HDP Spojené království 1,9% 13,7% Lucembursko 1,7% 11,0% Maďarsko 10,9% Rakousko 1,6% 10,8% Dánsko 1,6% 10,5% Francie 1,5% 10,3% Nizozemsko 1,5% 10,3% Belgie 1,6% 10,0% Německo 9,9% Portugalsko 9,4% Slovensko 1,4% 8,0% Slovinsko 1,5% 8,0% Finsko 1,0% 7,7% Řecko 0,9% 7,7% Kanada 0,8% 7,2% Itálie 0,9% 7,2% Španělsko 6,6% Česko 6,6% Polsko 1,0% 6,5% Norsko 0,7% 6,1% Estonsko 5,1% Irsko 0,8% 4,2% Tchaj-wan 0,3% 3,6% Turecko 3,2% * nebo nejbližší dostupný rok Zdroj: OECD, input-output tables